Fórum Root.cz
Hlavní témata => Windows a jiné systémy => Téma založeno: Tom Liberec 13. 01. 2014, 11:27:35
-
Nějak mi to hlava nebere a nerad bych člověka u kterého mám morální dluh mystifikoval nebo rovnou přivedl do problémů.
Jde mi o nákup licence k MS Windows 7 zde http://www.vyhodny-software.cz/
Co mi na tom vůbec nesedí, že prodávají OEM licenci jako krabicovou.
Nějak mi v tom nepomáhá ani rozhodnutí soudního dvora : http://www.vyhodny-software.cz/pro-media/rozhodnuti-esd/
Navíc zjevně nějak nechápu pojem nadbytečná licence. Bral bych pokud by někdo skoupil dejme tomu 5000 licencí na MS Windows, ale krabicových a pak je po čase se značnou ztrátou ( nějak mi uniká i podnikatelský "model") prodával dál.
Nejsem úplně pole neorané, pracoval jsem chvíli na obchodním, r.1998, velko a maloobchodu HW a SW a pro dávali jsme MS W jako Microsoft OEM System Builder Member.
Takže otázka je nasnadě.
1 ) Máte někdo zkušenosti s tímto prodejce SW ?
2 ) Máte někdo reálný poznatek, že ceny za které to prodávají jsou reálné ?
3 ) Pokud tvrdíte, že je v pořádku bod 2. tak může mi někdo nastínit podnikatelský model ?
Díky.
-
Vyhnout se obloukem, mohou mít jakékoliv papíry, avšak licenčně to není v pořádku. Za licenci ovšem neodpovídá MS, ale Ty. Takže pokud do toho později někdo šlápne a věř, že to přijde, tak všichni nakupující ponesou odpovědnost. Kdyby to bylo možné, tak už by tento způsob objevili větší prodejci, konkurenční trh by se o to postaral.
-
http://www.zlegalizuj.cz/
http://www.benjicz.cz/
vstko ta ista osoba: Jakub Koncinsky
Nahod do googlu meno a mas diskusie so skusenostami s tymto podnikatelom :D tusim aj nejakych ludi vypocuvala policia ohladom predch. podnikov - samozrejme vsetky sa tocili okolo predaja oem licencii na widly...
-
V češtině jsem nenašel, nicméně to je jedno. OEM bez počítače nebrat.
https://www.microsoft.com/slovakia/licencie/zakladneinformacie/prevod.aspx
http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/licensing_faq.aspx#faq3
-
Bych to tak nevidel ... prodat SW je totiz pravo ze zakona. OEM je navic z hlediska koncaka naprosto nezajimavy ujednani.
Jinak nevim, proc resi 2x totez. http://forum.root.cz/index.php?topic=8236.0
K tem soudum, ony uz soudy (tusim nekde ve francii) rozhodly o tom, ze trebas ucet do hry (jako je wow a spol) je vyhradnim majetkem uzivatele a ze s nim podle toho muze nakladat - tedy jej trebas prodat, a provozovatel hry mu v tom nejen ze nesmi branit, on to dokonce musi umoznit. To tozhodnuti se mimo jine tyka i trebas steamu.
Apropos, vem si, ze si firma koupi trebas 100 kompu, ma multilicenci, ale dodavatel ji to doda jeste s OEMkama ... co snima? Prodat.
-
Jop, a jeste jedna vec, pokud neco koupis v dobre vire, tak si samo z obliga, protoze AZ nelze porusit neumyslne/nevedome. => ty mas fakturu/smlouvu/... cokoli co doklada, zes ten SW od nekoho koupil, tak ze pripadny problem jde za prodejcem.
-
K tem soudum, ony uz soudy (tusim nekde ve francii) rozhodly o tom, ze trebas ucet do hry (jako je wow a spol) je vyhradnim majetkem uzivatele a ze s nim podle toho muze nakladat - tedy jej trebas prodat, a provozovatel hry mu v tom nejen ze nesmi branit, on to dokonce musi umoznit. To tozhodnuti se mimo jine tyka i trebas steamu.
Tim myslis, ze je mozne prodavat jednotlive hry, nebo jenom cely account?
-
V češtině jsem nenašel, nicméně to je jedno. OEM bez počítače nebrat.
https://www.microsoft.com/slovakia/licencie/zakladneinformacie/prevod.aspx
http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/licensing_faq.aspx#faq3
Ono je to dost složité a ty licenční ujednání MS často nejsou v souladu se zákony, takže se jimi úplně řídit nedá. V zásadě zákon nedovoluje vázat licenci na něco dalšího než hmotný nosič, proto je legální OEM instalační CDčka prodávat samostatně (pro evropské právo je k tomu judikatura Spolkového soudního dvoru). Nicméně MS to vyřešil jednoduše: přestal dodávat instalační CDčka, a tak je hmotný nosič ten HW, na kterém koupíte tu nainstalovanou kopii Windows, takže prodat ji můžete, ale přitom musíte prodat i ten hardware (MS sice uvádí základní desku, ale instalace je na disku, takže IMO stačí prodat disk).
-
V češtině jsem nenašel, nicméně to je jedno. OEM bez počítače nebrat.
https://www.microsoft.com/slovakia/licencie/zakladneinformacie/prevod.aspx
http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/licensing_faq.aspx#faq3
Ono je to dost složité a ty licenční ujednání MS často nejsou v souladu se zákony, takže se jimi úplně řídit nedá. V zásadě zákon nedovoluje vázat licenci na něco dalšího než hmotný nosič, proto je legální OEM instalační CDčka prodávat samostatně (pro evropské právo je k tomu judikatura Spolkového soudního dvoru). Nicméně MS to vyřešil jednoduše: přestal dodávat instalační CDčka, a tak je hmotný nosič ten HW, na kterém koupíte tu nainstalovanou kopii Windows, takže prodat ji můžete, ale přitom musíte prodat i ten hardware (MS sice uvádí základní desku, ale instalace je na disku, takže IMO stačí prodat disk).
Mimochodem aby to bylo ještě složitější, tak máte právo na záložní kopii, která originálního média plně nahrazuje při jeho zničení (z hlediska zákona jde stále o originální médium), takže při výměně disku tu kopii můžete převést na nový disk. Otázka pak je, jestli to můžete udělat, i když je původní disk plně funkční. Podle mě ano, pokud tu původní instalaci zničíte (smažete), ale žádný judikát k tomu neznám. Pokud to tak je, pak prodej OEM licencí je legální, ale prodejce by měl posílat disky s nainstalovaným obrazem :)
-
Já bych to shrnul asi tak, že MS má ve svých licencích takový guláš, že se v něm ztrácí i jeho proškolení zaměstnanci. Možná to je i úmysl, protože v chaosu toho mohou uhrát více, než kdyby bylo vše zcela jasně danné.
-
Apropos, vem si, ze si firma koupi trebas 100 kompu, ma multilicenci, ale dodavatel ji to doda jeste s OEMkama ... co snima? Prodat.
Tohle je bohužel kravina a pokud daná firma nehodlá používat třeba Linux, tak ji takovým způsobem „volné OEM” od Microsoftu nevzniknou.
Před nedávném mi přistála na stole zadávací dokumentace nějaké výběrovky a mezi požadavky na nové PC byly OEM licence Windows. Nechápal jsem, na co jim to bude, když mají přece multilicenci. Začal jsem trošku Googlovat a nenarazil jsem na žádný běžný multilicenční program Microsoftu, který by nevyžadoval tzv. podkladovou licenci. Všechny ty multilicence jsou vlastně upgrade. Firmy musí mít podkladovou licenci Profesional, ve školství stačí Home, nebo i Starter, ale pořád to je upgrade a nějaké Windows na tom počítači být musí.
-
V češtině jsem nenašel, nicméně to je jedno. OEM bez počítače nebrat.
https://www.microsoft.com/slovakia/licencie/zakladneinformacie/prevod.aspx
http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/licensing_faq.aspx#faq3
Ono je to dost složité a ty licenční ujednání MS často nejsou v souladu se zákony, takže se jimi úplně řídit nedá. V zásadě zákon nedovoluje vázat licenci na něco dalšího než hmotný nosič, proto je legální OEM instalační CDčka prodávat samostatně (pro evropské právo je k tomu judikatura Spolkového soudního dvoru). Nicméně MS to vyřešil jednoduše: přestal dodávat instalační CDčka, a tak je hmotný nosič ten HW, na kterém koupíte tu nainstalovanou kopii Windows, takže prodat ji můžete, ale přitom musíte prodat i ten hardware (MS sice uvádí základní desku, ale instalace je na disku, takže IMO stačí prodat disk).
naopak, je to dost jednoduche: firma kupit 20 licencii na 20 pocitacov pretoze dostane mnozstevnu zlavu od dodavatela (autocont, alza, czc,...), firemny admin potom na 5 strojov nainstaluje linux pretoze sekretarke, uctovnicke a pod. staci nejaky word, excel (open office), firefox (aby mohla pracovat na facebooku...) a thunderbird (ako inac by kamoske poslala fotku noveho ucesu, ze?). 5 licencii preda za tretinovu cenu a este je rada, ze za to dostala peniaze.
navyse, co k tejto teme povie mrkvosoft, oracle a pod. je irelevantne, ti si vzdy budu mliet svoje rozsudok-nerozsudok (a snazit sa tym "zasievat strach") len a len z toho dovodu aby predali viac licencii.
-
V zásadě zákon nedovoluje vázat licenci na něco dalšího než hmotný nosič
Opravdu? A který zákon? Takže pokud GPL je vázaná na to, že k odvozeným dílům poskytnu zdrojáky, je v ČR neplatná? Já bych spíš řekl, že něco interpretujete špatně…
K tem soudum, ony uz soudy (tusim nekde ve francii) rozhodly o tom, ze trebas ucet do hry (jako je wow a spol) je vyhradnim majetkem uzivatele a ze s nim podle toho muze nakladat - tedy jej trebas prodat, a provozovatel hry mu v tom nejen ze nesmi branit, on to dokonce musi umoznit. To tozhodnuti se mimo jine tyka i trebas steamu.
A vůbec nijak se netýká licencí k autorským dílům.
-
Je to tak, ze mnoztvo licencnych podmienok tlacenych naprikad Microsoftom alebo Oracle je na uzemi EU v rozspore s mnohymi smernicami EU.
Poznam velku studiu od renomovanej advokatskej kancelarie, ktoru si nechala vypracovat jedna nadnarodna spolocnost ohladom licencovania. Vysledkom su usetrene velke peniaze na licencnych poplatkoch z dovodu neplatnosti niektorych ustanovani licencnych zmluv na uzemi EU.
Za pravdu tejto studii zacinaju davat mnohe rozhodnutia sudov v EU. Ale problematika je to velmi rozsiahla a male firmy samozrejme nemaju na to aby sa sudili s takymi velkymi korporaciami...
-
Přiložte nám ji k nahlédnutí, ať nejsme v ČR stále ty ovce výrobců
-
Právní studie koncaka nebo člověka se živnostenským listem neochrání před "prima" pokutou.
Prosím o reálné příklady. Nakoupit železo v Alze a OEM software, jak zde někdo psal, samostatne v CZC.cz se vám nepovede.
Když jsem dělal na obchodním tam mi, rok 1998, prodali OEM soft.jen treba se základní deskou nebo s HDD. Dnes již ani to.
A účet ke hře nebo něčemu podobnému opravdu není licence k duševnímu dílu, majetku.
-
Opravdu? A který zákon? Takže pokud GPL je vázaná na to, že k odvozeným dílům poskytnu zdrojáky, je v ČR neplatná? Já bych spíš řekl, že něco interpretujete špatně…
Je to z rozhodnutí toho Spolkového soudního dvoru, takže nevím, který český zákon to přesně je. Tipuji, že to bude vycházet z ustanovení § 66 odst. 6, kde se mluví o vlastnickém právě k rozmnoženině (= jedna věc).
GPL tím není vázaná, ale omezená dle AZ § 50. Vázání znamená podmínit to něčím, co je na té vázané věci samostatné (ty zdrojáky jsou pod tou samou GPL jako ten program).
-
2 Tom: Opravdu? Kdyz si mati kupovala jedno z prvnich eee-cek tak si pozdeji k tomu dokoupila sice u stejneho prodejce, ale pozdeji i XPcka OEM.
-
Právní studie koncaka nebo člověka se živnostenským listem neochrání před "prima" pokutou.
Prosím o reálné příklady. Nakoupit železo v Alze a OEM software, jak zde někdo psal, samostatne v CZC.cz se vám nepovede.
Když jsem dělal na obchodním tam mi, rok 1998, prodali OEM soft.jen treba se základní deskou nebo s HDD. Dnes již ani to.
A účet ke hře nebo něčemu podobnému opravdu není licence k duševnímu dílu, majetku.
Tady v tom nemáš pravdu, prodejce Ti prodá cokoliv, jak Ty s tím naložíš je čistě Tvou věcí i ona právní čistota. Pokud Ti neprodají samostatné OEM, tak jsou sami proti sobě, protože půjdeš tam, kde Ti to prodají. Já osobně mám jiného dodavatele SW a HW. A nikdo s tím nikdy neměl problém. Zkrátka ceny rozhodují.
-
2 Tom: Opravdu? Kdyz si mati kupovala jedno z prvnich eee-cek tak si pozdeji k tomu dokoupila sice u stejneho prodejce, ale pozdeji i XPcka OEM.
Vec prodejce zakaznik, ale tim neobchazis licencni podminky. [OT]Proti definici podminek muzes jednat i tak, ze si z desktopu udelas "server", tedy pobezi tam nejaky SW, ktery lze klasifikovat jako "server" a uplatni se sw formulace "klient-server", cimz se dostavas do rozporu s podminkami pouzivani. [/OT] Nespolehej na to, ze kdyz Ti to nekdo prodal, musi byt zakonite vsechno v poradku a ciste jako slovo bozi^^
-
Ty informace na dané stránce jsou validní a přeprodej i OEM licence je OK. Na nosiči nezáleží a ač nejsem právník tak s takovým rozhodnutím ECJ bych si byl sakra jistý v kramflecích.
Trochu mě překvapuje, že zrovna na tomto serveru se podporuje MS FUD.
-
Naprosto souhlasím, velcí výrobci softwaru jako je Microsoft v tom vidí ohrožení svého obchodního modelu a tak se proti těmto prodejcům snaží všemožně zasahovat, protože najasně napsané zákony jim to umožňují.
doporučuji přečíst (pro ovce):
http://www.vyhodny-software.cz/pro-media/poznejte-druhotny-software/
Ostatně už se o tom i zde psalo:
http://www.root.cz/zpravicky/evropsky-soudny-dvur-rozhodl-ze-prodej-pouziteho-softwaru-je-naprosto-legalni/
-
Ostatně už se o tom i zde psalo:
http://www.root.cz/zpravicky/evropsky-soudny-dvur-rozhodl-ze-prodej-pouziteho-softwaru-je-naprosto-legalni/
Ano, a ostatně již i tam jsem k tomu psal:
Suma sumárum, spor vůbec nebyl o tom, zda lze dále přeprodávat "použitý" software na hmotných nosičích - to je věc dávno daná a nesporná, jednalo se pouze o licence k SW staženému z internetu.
Nikdo vám nebrání koupit/prodat krabici, ani vám nikdo nebrání prodat počítač s OEM licencí. Jediné, v čem vám někdo brání, je prodat OEM licenci bez počítače. No, tak si ji příště nekupujte a budete mít klid.
-
Souhlasím, Já jen reaguji na to, že se tu řeší prodejce, který prodává OEM, které již někdo nepotřeboval, tak je nabídl k dalšímu prodeji, což je také věc dávno daná a nesporná (pokud jde o hmotný software).
-
Souhlasím, Já jen reaguji na to, že se tu řeší prodejce, který prodává OEM, které již někdo nepotřeboval, tak je nabídl k dalšímu prodeji, což je také věc dávno daná a nesporná (pokud jde o hmotný software).
Nevšiml jsem si, že by dotyčný prodejce nabízel k prodeji počítač (s licencí). Nevím, co si jinak představujete pod pojmem "hmotný" SW.
-
Odpověď pro Pavel 'Tiger' Růžička. To budu rád za info o tvých dodavatelích. Docela rád bych si např. jako OEM licenci pro domácí používání tedy bez použíti živnostenské listu a účetnictví koupil Windows Home server. - Navíc pokud to bude zařízení ve kterém budu přehazovat HDD nebo tam mit dva, či další externí domnívám se, že nic neporušuji.
O všem napadá me otázka zda bych samolepku měl mit na stroji zvenku, či tedy na HDD, zvlášť pokud bude uvnitř.
Odpověď pro Pedra. Pokud bych si to kupoval domu mimo živnost ( nicméně nyní nevím proc bych si kupoval Windows, ale dovedu si představit situaci kdy na tom, že budu doma moci trénovat Wind 8.1 bude záviset to, zda budu mit nějaké zaměstnání ) nebudu se moc bát. O všem ja to mám doporučít a bainstalovat člověku, kterému bych nerad přidělával problémy.
Zajímavý by bylo to koupit a pak přes stránku Microsoftu ověřit legálnost te verze. Napadá me zkusit jestli tam nemá ty Windows Home server, tam mi to za reklamaci a ten čas bude stát. Pokud by tam měl Win Server 2012 časem by to taky mohlo byt zajímavý. Ale jedna věc k tomu. Dejme tomu, že by jste zaplatil pokutu jako hrom. Pokud obchodník z Jičína zbankrotuje co vám bude platný, že jste jednal v dobre vire. Právníci jsou drahý v Haagu či Bruselu zvláště. No a na borci, který položí s.r.o. si vezmete ( podle časopisu Ekonom ) nějakých 6 procent v průměru.
-
Proto že to nemá jasný konce, co to zkusit ověřit praxí. 1) Část udělám ja objednávkou pokud tam budou mit něco použitelneho. WHS .
2 ) Měl někdo s alespoň živnostenským listem už kontrolu, používá podobne koupeny softw. a nebyly problémy?
3 ) Nebo někdo kdo má např. tahanice do dnes přes to, že koupil v dobre víre mimo ofic.prodejce MS ČR ?
V praci jsem zodpovědný i za výklad slovíčkareni. Proto me zaráži, promiňte, pokud se jedna o prodeji nové licence a kdosi zde píse o tom, že rozsudek, či právní výklad se týka použitého software, kdy se podle ke myslí prodej použiteho software s použitým počítačem.
-
Ad 1/ WHS je mrtvola, nic takového nekupovat.
Ad 2/ Nějaký problém s tím, co sděluje sám MS? (Viz asi třetí post v této diskusi.) Znova opakuju, že s prodejem OEM licence včetně počítače není problém.
-
Jo a ještě chvilku budu za trubku, ale nedá mi to a zeptám se. Jak to vidíte s prodejem použitého sw zejména Wind. Server 2008 a klient. spolu s HW konkr. servery na aukro.cz ? Abych byl přesný. Nejsou porušeny podmínky licence W Server zcela zásadne?
Pro Lol Phirae. Jde právě o to zda je v pořádku OEM licence koupena bez HW.
MS by nejraději aby se všechno nakupovalo pouze u jejich aut.dealeru.
Koncaci rádi i mrtvolu pokud bude Windows... Ovšem musím ji vidět. Nemam vyzkoušen NAS k TV. Osobně pro me to má cenu pouze znalostní (obeznámenost ) a hlavně láce, pro sebe tam budu mit Debian.
-
Pro Lol Phirae. Jde právě o to zda je v pořádku OEM licence koupena bez HW.
Ne. Ale můžete se zeptat ještě třicetkrát.
Koncaci rádi i mrtvolu pokud bude Windows...
Já nevím, jak to jinak taktně naznačit, ale tyhle WHS/SBS varianty jsou jednak odepsané, a zadruhé způsobují víc problémů, než kolik "ušetříte" na licenci. Prostě se na to vykašlete, absolutně to za to nestojí!
-
Nějak se to tu roztříštilo, takže znova: Koupit OEM licenci si může naprosto každý, důležité je, aby koncový uživatel měl na dokladu OEM verzi i s HW! Jinak je OEM neplatná. Tuším, že je i možné mít i doklady odděleně, avšak je důležité, aby obojí bylo pořízené ve stejný den. Ovšem jestli tohle ještě platí netuším, ale jeden čas to tak fungovalo.
-
Na zákaznické lince MS tak striktní nebyli.
K tem WHM asi vědi proc to jako OEM prodávají někde i za tisicovku. Pokud jde o toho "prodejce"u nemělo by to nejvíce vadit práve MS? Vždyť na webu používá i jejich logo.
Štve mě to jako zbytečne stráveny čas. - Snad s toho ode mne časem vzejde alespoň uplne jednoduchy spouštěč v HTML.
Bohužel v příruckach co vlastním jsou na moje chápání příliš obecne příklady.
Např. nevím zda v shelu Bash se dá napsat nějak jednoduše příkaz, zkopíruj z mista X všechny soubory na misto Y . Pokud by to melo byt uvnitř místní síte tak se v tom topim uplne dokonale.
Všem díky za příspěvky a názory k tématu.
-
Ovšem jestli tohle ještě platí netuším, ale jeden čas to tak fungovalo.
Pokud si chcete koupit tu dlaždicoidní srágoru (W 8/8.1), tak lze legálně pořídit i Personal System Builder licenci a nainstalovat na libovolný šrot, který si sám člověk postaví. Následně lze prodat licenci i samostatně na jiný počítač. http://personaluselicense.windows.com/en-US/default.aspx
Can I transfer the software to another computer or user?
You may transfer the software to another computer that belongs to you. You may also transfer the software (together with the license) to a computer owned by someone else if
a) you are the first licensed user of the software and
b) the new user agrees to the terms of this agreement.
To make that transfer, you must transfer the original media, the certificate of authenticity, the product key and the proof of purchase directly to that other person, without retaining any copies of the software. You may use the backup copy we allow you to make or the media that the software came on to transfer the software. Anytime you transfer the software to a new computer, you must remove the software from the prior computer. You may not transfer the software to share licenses between computers.
P.S. Pro W7 toto ovšem neplatí.
-
Ovšem jestli tohle ještě platí netuším, ale jeden čas to tak fungovalo.
Pokud si chcete koupit tu dlaždicoidní srágoru (W 8/8.1), tak lze legálně pořídit i Personal System Builder licenci a nainstalovat na libovolný šrot, který si sám člověk postaví. Následně lze prodat licenci i samostatně na jiný počítač. http://personaluselicense.windows.com/en-US/default.aspx
Osmičky moc neřešim, takže ani jejich licenčí model neznám. Všehovšudy je má jen jeden můj zákazník. Tak nějak jsem je odladil k použitelnosti, ale není to prostě ono.
-
Dík za to info za tu licenci na 8. Já to mit nemusím a obávám se, že osoba který by to připadne ušetřilo kačky by nebyla nadšena. Uvidím traba s toho něco bude pokud by se to za nízkou cenu dalo snést v laciný Alza mašině ne o Zotacu.
Na linuxexpres jsem našel pouzitelny scriptik, tak asi budu zítra otravovat na jine téma.
-
Ono je to dost složité a ty licenční ujednání MS často nejsou v souladu se zákony, takže se jimi úplně řídit nedá. V zásadě zákon nedovoluje vázat licenci na něco dalšího než hmotný nosič, proto je legální OEM instalační CDčka prodávat samostatně (pro evropské právo je k tomu judikatura Spolkového soudního dvoru). Nicméně MS to vyřešil jednoduše: přestal dodávat instalační CDčka, a tak je hmotný nosič ten HW, na kterém koupíte tu nainstalovanou kopii Windows, takže prodat ji můžete, ale přitom musíte prodat i ten hardware (MS sice uvádí základní desku, ale instalace je na disku, takže IMO stačí prodat disk).
Coz neni samozrejme pravda, licence neni a nemuze byt vazana na nosic dat. A i primo M$ prodava karticku se seriovym cislem, s tim, ze widle(nebo cokoli jinyho) si stahnes. A i takovouhle licenci muzes zcela v souladu se zakonem prevest na jakoukoli dalsi osobu.
Samo nemluve o tom, ze abslolutne nikdo u M$ vubec netusi, jak co licencujou, takze kdyz se 3x zeptas i klidne jedinyho cloveka, pokazdy ti bude tvrdit neco jinyho.
Tohle je bohužel kravina a pokud daná firma nehodlá používat třeba Linux, tak ji takovým způsobem „volné OEM” od Microsoftu nevzniknou.
Před nedávném mi přistála na stole zadávací dokumentace nějaké výběrovky a mezi požadavky na nové PC byly OEM licence Windows. Nechápal jsem, na co jim to bude, když mají přece multilicenci. Začal jsem trošku Googlovat a nenarazil jsem na žádný běžný multilicenční program Microsoftu, který by nevyžadoval tzv. podkladovou licenci. Všechny ty multilicence jsou vlastně upgrade. Firmy musí mít podkladovou licenci Profesional, ve školství stačí Home, nebo i Starter, ale pořád to je upgrade a nějaké Windows na tom počítači být musí.
Bohuzel tu kraviny a to naprosty pises ty.
Jednak multiliceni M$ dodava X ruznych variant, az v tom sam ma poradnej bordel, ale absolutne zadne nefunguje jako "upgrade". Proc bych si to asi tak jinak kupoval, to si muzu rovnou koipt ty OEMka a pouzivat to tak - ostatne vetsina firem na widle multilicence nepouziva.
Druhak ze zakona muzes libovolnej SW prevest na libovolnej subjekt - a je jedno jestli zadarmo, za penize nebo za pivo. To je tvoje pravo ze zakona, a M$ se muze postavit na hlavu a odstrkovat usima, jakykoli licencni ujednani, ktery by to zakazovalo, proste a jednoduse neplati. V CR se pak M$ nebude nikdy poustet do zadnych soudu, protoze moc dobre vedi, ze cela jejich EULA by padla jak domecek z karet.
A vůbec nijak se netýká licencí k autorským dílům.
Jiste, negramoti jako ty to nemuzou chapat, ze nelze licenci nakladani s autorskym dilem timto zpusobem omezit, ze ...
Právní studie koncaka nebo člověka se živnostenským listem neochrání před "prima" pokutou.
Prosím o reálné příklady. Nakoupit železo v Alze a OEM software, jak zde někdo psal, samostatne v CZC.cz se vám nepovede.
Když jsem dělal na obchodním tam mi, rok 1998, prodali OEM soft.jen treba se základní deskou nebo s HDD. Dnes již ani to.
A účet ke hře nebo něčemu podobnému opravdu není licence k duševnímu dílu, majetku.
lol ... radsi nemluv ... v Alze si OEMek koupim klidne do foroty na 10 let. http://www.alza.cz/microsoft-windows-8-professional-eng-32-bit-oem-d360782.htm ... hmmm tohle asi vazne neprodavaj ... vubec se tam proto nemuzu zejtra stavit a odnyst ... hmmm v cechaci jakbysmet http://www.czc.cz/microsoft-windows-8-cz-32bit-oem/116836/produkt ...
Nějak se to tu roztříštilo, takže znova: Koupit OEM licenci si může naprosto každý, důležité je, aby koncový uživatel měl na dokladu OEM verzi i s HW! Jinak je OEM neplatná. Tuším, že je i možné mít i doklady odděleně, avšak je důležité, aby obojí bylo pořízené ve stejný den. Ovšem jestli tohle ještě platí netuším, ale jeden čas to tak fungovalo.
Coz samozrejme neni pravda, protoze legalita uzivani nejakeho SW neni a nemuze byt dana nejakym HW, a to ani tim, jestli ho mas, mels, nebo koupil ci nekoupil.
-
lol ... radsi nemluv ...
Proč se té vlastní rady nedržíš?! ;D ::)
-
K neplatnosti zákazu převodu OEM licence: uživatel "J" konstatuje správně. Nahlédněte do rozhodnutí Soudního dvora na odstavec 77 a už by Vám to mohlo být konečně jasné.
77 "Dále je třeba připomenout, že právo nositele autorského práva na rozšiřování se v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vyčerpá prvním prodejem jakékoli rozmnoženiny, ať již hmotné či nehmotné, jeho počítačového programu v Unii provedeným tímto nositelem práva nebo s jeho svolením. Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
-
Coz neni samozrejme pravda, licence neni a nemuze byt vazana na nosic dat. A i primo M$ prodava karticku se seriovym cislem, s tim, ze widle(nebo cokoli jinyho) si stahnes. A i takovouhle licenci muzes zcela v souladu se zakonem prevest na jakoukoli dalsi osobu.
Má to jen ten drobný detail, že tenhle právní názor jaksi odporuje § 66 odst. 6 AZ (číslo 666 zde jistě není náhodné :) ) Dále licenci nemůžeš bez souhlasu autora postoupit někomu dalšímu (to odporuje § 48 odst. 2), ale můžeš prodat tu rozmnoženinu (podle § 66 odst. 6 je majitel rozmnoženiny oprávněný uživatel programu). U té kartičky se sériovým číslem je otázka, co vlastně musíš prodat, aby to splňovalo § 66.
-
Je to jednoduche - ony dotycne firmy prodavaji neaktivovane licence z vyrazenych firemnich pocitacu. Je otazka, jestli firmy ktere pocitace vyradily o tom vubec vi, protoze se pocitacu zbavuji jakozto srotu za par Euro. V podstate se jedna o prodej niceho za 1000 Kc. Ta prodavana licence je funkcni, protoze ji lze jakozto OEM aktivovat na pocitaci, kde bude instalovana - je nepouzita. Uplne stejny vysledek, jako odlepit si COA stitek z libovolneho firemniho pocitace. Jak jiz bylo spravne poznamenano multilicence vyzaduje nakup OEM licenci, takze onen COA stitek nebyl nikdy pouzit k aktivaci Windows.
Otazka zni, zda se uz nekomu povedlo presvedcit Microsoft, aby takto nakoupenou OEM licenci aktivoval i na dalsich pocitacich - kdyz uz se na ni nema vztahovat omezeni OEM verze. Ono je hezke mavat nejakym papirem od EU soudu, Microsoft to musi aktivovat, jinak je to na nic.
-
Dohadovat se o způsobu šíření software je hezké, ale pro OEM licence je podstatné ustanovení, že licence se poskytuje pro počítač, se kterým byla zakoupena. Už to tu psal Pavel 'TIGER' Růžička. To je to ustanovení licence, které byste museli napadnout a prokázat jeho neplatnost. Tvářit se, že takové ustanovení v licenci vůbec není, sice je možné v téhle diskusi (riskujete jenom to, že vás někteří budou mít za hlupáky), u soudu s tím neuspějete.
Nahlédněte do rozhodnutí Soudního dvora na odstavec 77 a už by Vám to mohlo být konečně jasné.
77 "Dále je třeba připomenout, že právo nositele autorského práva na rozšiřování se v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vyčerpá prvním prodejem jakékoli rozmnoženiny, ať již hmotné či nehmotné, jeho počítačového programu v Unii provedeným tímto nositelem práva nebo s jeho svolením. Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
To je sice všechno hezké, ale nevím, k čemu bude kupující licence na provoz softwaru na počítači prodávajícího. Pokud ji tedy nekoupil i s tím počítačem.
Jiste, negramoti jako ty to nemuzou chapat, ze nelze licenci nakladani s autorskym dilem timto zpusobem omezit, ze ...
Od někoho, kdo reaguje na něco úplně jiného, než jsem napsal, ty nadávky sedí. Nakládání s autorským dílem se řídí autorským zákonem a licenční smlouvou. Účet do počítačové hry není autorské dílo. Aplikovat rozhodnutí soudu o účtech do hry na autorské dílo dává stejný smysl, jako aplikovat na ně rozhodnutí o stavbě nebo o překročení rychlosti.
-
Všem díky. Na diskuzi je jasně dokumentováno jak problematická otázka to je. Protože já "hraju" a jezdím při zdi tak jak HW tak SW bude nakonec od Alzy. Rozdíl v ceně Windows se nakonec neukázal tak velký jak bych čekal, obzvlášť oproti tomu divnému prodejci z Jičína.
I s variantou Windows 8.1 Home.
Další moje snaha směřovala k tomu, aby šetření na HW nevyšlo v součtu jako sice značkový, ale jinak souhrn komponent, jenž jsou samostatně téměř neprodejné, případně nekapacitní atd.
Takže taková řešení mám sepsána 3 se dvěma variantami OS.
Teď ještě zkusím co cenově udělá pokud bych to řekněme prostorově minimalizoval : http://www.alza.cz/zotac-zbox-sd-id18-barebone-d485513.htm
Další věcí je snížení nákladů za připojení na internet v souvislosti s možnou potřebou veřejné IP, případně jiného řešení nějakého vlastního cloudu. Něco v tomto duchu : http://www.alza.cz/western-digital-my-cloud-3000gb-d499029.htm
Vše je také samozřejmě závislé na chuti budoucího uživatele / uživatelů a jejich chuti, či strachu zůstávat z hlediska využití intenetu v podstatě na možnostech minulého století.
-
Jirsaku, ze ses debil, to davno vsichni vedi, takze ho ze sebe nemusis delat 10x. V tech soudnich tahanicich slo mimo jine o to, ze majitel muze predat/preprodat licenci k uzivani. A presne o tom tady je rec.
Stejen tak vsichni vedi, ze ujednani ktera jsou v rozporu se zakonem jako by nebyla, a nikdo nic dokazovat nemusi, ten kdo by musel by byl M$. A ten se soudit nebude, protoze by mu soud rozcupoval celou EULA - nebot podobnych neplatnych ujednani je tam drtiva vetsina. Licenci na SW totiz (ze zakona) nelze svazat s nejakym konkretnim HW.
-
Ano, licenci k užívání může majitel prodat. O tom se spor nevede. Ale ta licence se tím prodejem nezmění.
Když si koupíte filmové DVD, můžete si ho doma pouštět, ale už nemáte oprávnění k promítání toho DVD v kině. Když si koupíte hudební CD, můžete ho poslouchat, ale už nemáte oprávnění k použití hudby jako podkresu pod homevideo s koťátky zveřejněnému na YouTube. Když si koupíte knížku, můžete si ji číst, ale už nemáte oprávnění podle ní natočit film. A když si koupíte OEM verzi software pro počítač XYZ, můžete ji používat na počítači XYZ, ale už ne na počítači ABC. Takže nemůžete např. doma odinstalovat OEM verzi Windows z jednoho počítače a nainstalovat na jiný.
Prodejem licence se na tom nic nemění, nový majitel koupil tu vaši licenci a platí pro něj tedy stejná pravidla a omezení. Ani nový majitel nemůže DVD pouštět v kině, hudbu použít na YouTube, podle knihy natočit film a OEM software pro počítač XYZ nainstalovat na počítač ABC.
Vaše právo prodat tu licenci tím není nijak omezeno. Pokud prodáte počítač XYZ, můžete s ním prodat i licenci k Windows pro XYZ. Teoreticky můžete prodat i tu licenci samotnou, ale vzhledem k tomu, že je to pořád „licence k používání na XYZ“, nikomu jinému, než majiteli XYZ k ničemu nebude.
Možná zkuste méně nadávat a více dávat pozor na to, co píšete. Abyste nepsal „soud o prodeji herního účtu“ když myslíte „soud o prodeji licence“. Abyste pořád dokola neopakoval, že licenci je možné prodat, když to nikdo nerozporuje. Abyste u věty „licenci na SW totiz (ze zakona) nelze svazat s nejakym konkretnim HW“ nezapomněl napsat, co znamená „svázat“ a abyste nezapomněl napsat odkaz na konkrétní ustanovení zákona.
-
Sleduju tuhle diskusi a popravdě i kdyby se Filip Jirsák šeredně pletl, tak s ním asi budu souhlasit, protože neopakuje pořád tu svoji, používá diakritiku a nikoho neuráží.
Jinak naprosto souhlasím s interpretací Filipa a sám ji považuji za správnou.
-
Je krásné číst, jak někteří jedinci dokáží z OEM udělat plnohodnotnou, krabicovou verzi. Pochopitelně je to absolutní nesmysl.
-
Pak je i Německý rozsudek dle Vás nesmysl? Řešíte stále dokola něco, co je v EU dávno možné.
BGH-Urteil vom 6. Juli 2000 (http://www.jurpc.de/jurpc/show?id=20000220)
Im Urteil vom 6. Juli 2000 entschied der Bundesgerichtshof (BGH), dass der Erschöpfungsgrundsatz nicht durch Lizenzbestimmungen der Hersteller ausgehebelt werden kann (Az. I ZR 244/97 - OEM-Entscheidung - Urteilsbesprechung in GRUR 2001, 153). Damals klagte Microsoft gegen die Weiterveräußerung sogenannter OEM-Software, die beim Verkauf vertraglich an neue Hardware gebunden, vom Zwischenhändler aber dennoch isoliert in Handel gebracht worden war. Die Klage wurde abgewiesen. Der BGH stellte in seinem Urteil fest, dass die „Weiterverbreitung aufgrund der eingetretenen Erschöpfung des urheberrechtlichen Verbreitungsrechts frei ist“. Bereits mit der ersten Veräußerung gäbe der Berechtigte demnach die „Herrschaft über das Werksexemplar auf“. Das Werkstück würde damit „für jede Weiterverbreitung frei“. Diese Freigabe liegt laut BGH nicht nur im Interesse des Verwerters, sondern käme darüber hinaus auch der Allgemeinheit zugute. In der Urteilsbegründung heißt es weiter: „Könnte der Rechtsinhaber, wenn er das Werkstück verkauft oder seine Zustimmung zur Veräußerung gegeben hat, noch in den weiteren Vertrieb des Werkstücks eingreifen, ihn untersagen oder von Bedingungen abhängig machen, so wäre dadurch der freie Warenverkehr in unerträglicher Weise behindert.“
-
Ano, licenci k užívání může majitel prodat. O tom se spor nevede. Ale ta licence se tím prodejem nezmění.
Když si koupíte filmové DVD, můžete si ho doma pouštět, ale už nemáte oprávnění k promítání toho DVD v kině. Když si koupíte hudební CD, můžete ho poslouchat, ale už nemáte oprávnění k použití hudby jako podkresu pod homevideo s koťátky zveřejněnému na YouTube. Když si koupíte knížku, můžete si ji číst, ale už nemáte oprávnění podle ní natočit film. A když si koupíte OEM verzi software pro počítač XYZ, můžete ji používat na počítači XYZ, ale už ne na počítači ABC. Takže nemůžete např. doma odinstalovat OEM verzi Windows z jednoho počítače a nainstalovat na jiný.
Až na to, že používání počítačových programů se, na rozdíl od filmů a hudby, řídí § 66 AZ, který jasně říká, že oprávněný uživatel je ten, kdo vlastní rozmnoženinu. Nějaká možnost omezení na to, že rozmnoženina je vázaná na HW počítače, tam není, takže to ani není legální (v Zákoně o ochraně spotřebitele je juktimování neboli vázaný prodej dokonce explicitně zakázán). Mimochodem ani film ani hudbu není možné omezit podmínkou vlastnictví nějaké věci, lze je omezit jen rozsahem podle § 50 AZ. Jak tu uvádí Jac, je k tomuto výkladu i judikát.
-
Němčina mého Google Translate není zas až tak dobrá… Co přesně bylo podstatou sporu? Že Microsoft zakazoval bazarový prodej licencí? To je v rozporu s vyčerpáním práv prvním prodejem, o tom tady nikdo nepochybuje a není to předmětem této diskuse. Nebo že Microsoft zakazoval licenci „pro použití na počítači XY“ použít pro počítač AB? A jak by to souviselo s vyčerpáním práv prvním prodejem – to bych jako já neměl právo přeinstalovat OEM software na jiný počítač doma, ale kdyby ho prodal manželce, tak ona k tomu softwaru získá víc práv, než jsem měl já, a už jej může nainstalovat, kam jí napadne? Jakou by to mělo logiku?
Dnes si každý může vybrat, zda si koupí OEM verzi nebo krabicovou. K čemu by vůbec bylo dobré zakázat spotřebitelské OEM verze? (Ať už přímo, nebo umožnit je prodejem zkonvertovat na krabicové.) Já chci, abych si mohl vybrat mezi OEM verzí a krabicovou, abych si mohl koupit počítač bez Windows a Windows bez počítače. Ale pokud se výrobce rozhodne dávat licenci vázanou na konkrétní počítač a zákazník ji dobrovolně koupí, čemu to vadí?
-
pro Jac: nejste Vy ten pan Končický? Ta kauza, kterou se i pan Končický, různě po diskuzích třeba na heureka.cz ohání nebyla o žádných OEM systémech, nýbrž to byl spor s Oraclem. Ten žádný OEM software neprodává. To, co pan Končický prodává na zlegalizuj.cz, tj. COA štítky OEM DELL + média, to je prostě podvod na lidi, kteří neví, co je OEM licence a jsou mu za to (vlastně za nic, i když to nainstalovat a aktivovat lze) ochotni zaplatit, v domnění, že ušetřili...
Já se divím, protože na fórech se to řešilo už před rokem, jak to že ten člověk ještě nesedí někde v chládku.
Přečtěte si tuhle diskuzi, kde uživatelé podávali vysvětlení na policii... rozhodně tím, co koupili nic nezlegalizovali...
http://obchody.heureka.cz/zlegalizuj-cz/diskuse/
-
Pak je i Německý rozsudek dle Vás nesmysl? Řešíte stále dokola něco, co je v EU dávno možné.
BGH-Urteil vom 6. Juli 2000 (http://www.jurpc.de/jurpc/show?id=20000220)
Im Urteil vom 6. Juli 2000 entschied der Bundesgerichtshof (BGH), dass der Erschöpfungsgrundsatz nicht durch Lizenzbestimmungen der Hersteller ausgehebelt werden kann (Az. I ZR 244/97 - OEM-Entscheidung - Urteilsbesprechung in GRUR 2001, 153). Damals klagte Microsoft gegen die Weiterveräußerung sogenannter OEM-Software, die beim Verkauf vertraglich an neue Hardware gebunden, vom Zwischenhändler aber dennoch isoliert in Handel gebracht worden war. Die Klage wurde abgewiesen. Der BGH stellte in seinem Urteil fest, dass die „Weiterverbreitung aufgrund der eingetretenen Erschöpfung des urheberrechtlichen Verbreitungsrechts frei ist“. Bereits mit der ersten Veräußerung gäbe der Berechtigte demnach die „Herrschaft über das Werksexemplar auf“. Das Werkstück würde damit „für jede Weiterverbreitung frei“. Diese Freigabe liegt laut BGH nicht nur im Interesse des Verwerters, sondern käme darüber hinaus auch der Allgemeinheit zugute. In der Urteilsbegründung heißt es weiter: „Könnte der Rechtsinhaber, wenn er das Werkstück verkauft oder seine Zustimmung zur Veräußerung gegeben hat, noch in den weiteren Vertrieb des Werkstücks eingreifen, ihn untersagen oder von Bedingungen abhängig machen, so wäre dadurch der freie Warenverkehr in unerträglicher Weise behindert.“
Doporučuji si Váš odkaz přečíst dvakrát až třikrát a to od začátku až do konce.
-
Až na to, že používání počítačových programů se, na rozdíl od filmů a hudby, řídí § 66 AZ, který jasně říká, že oprávněný uživatel je ten, kdo vlastní rozmnoženinu. Nějaká možnost omezení na to, že rozmnoženina je vázaná na HW počítače, tam není, takže to ani není legální (v Zákoně o ochraně spotřebitele je juktimování neboli vázaný prodej dokonce explicitně zakázán). Mimochodem ani film ani hudbu není možné omezit podmínkou vlastnictví nějaké věci, lze je omezit jen rozsahem podle § 50 AZ. Jak tu uvádí Jac, je k tomuto výkladu i judikát.
§ 66 AZ říká něco jiného. Když vezmete z odstavce zákona půl věty, je vysoce pravděpodobné, že jste něco důležitého vynechal a změnil význam textu. § 50 AZ byl zrušen… A jednotlivé způsoby užití autorského díla samozřejmě omezit lze, je na tom postavený např. celý copyleft.
Jinak vzhledem k původnímu tématu jsme ve shodě. Já tvrdím, že není možné jen tak vzít OEM licence a přeprodávat je, vy tvrdíte, že vůbec není možné prodávat OEM licence, v obou případech to znamená, že vyhodny-software.cz prodává něco, co prodávat nemůže.
-
Když se tak oháníte znalostí práva, pak si raději přečtěte volně dostupný článek
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
-
Znalostí práva se neoháním, ale vím, co je OEM licence. Prodat OEM software podle mého můžeš, ale i s tím HW, ke kterému je vázaný.
Příklad, prodám svůj x let starý notebook s OEM Windows Vista + OEM Office 2007 nebo kdyby pan Končický na www.zlegalizuj.cz prodával repasovaný DELL Optiplexy s OEM Windows 7, tak si myslím, že by to bylo v pořádku. Ale samotný OEM Windows navíc z distribuce DELLu? To prostě musí bejt podvod a i to nabytí těch štítků bude mít nějakou zajímavou příhodu, nemyslíte? :-)
-
Nemyslíme, jen známe EU trh :), stačí se podívat, jak tento obchodní model kvete u našich sousedí a třeba už konečně prozřete.
http://www.softwarebilliger.de/betriebssysteme/windows-7-home-premium-64-bit-oem/
-
IMHO by šlo prodávat OEM SW, pokud vám přeprodejce na faktuře uvede jakýkoliv HW (PC, apod. i kdyby jste od něj fyzicky nic nedostali tj. fiktivní ) a k tomu přesnou specifikaci toho OEM SW, co budete mít pak někde nainstalováno, třeba na vašem HW zakoupeném jinde.
MS zajímá v případě kontroly pouze ta nabývací faktura nic víc.
Takže pokud by to konkrétně výše zmiňovaná firma psala na faktury např. jako PC Dell typ XXX s OEM MS Windows XP verze YYY, tak by to mělo být OK.
MS podle S/N OEM SW neumí poznat, kdo ani kde (v které zemi) byl prodejce, takže stačí jakékoli OEM S/N aktivní pouze na jednom HW.
-
OEM licence se může prodávat i bez HW, prodejce nemůže vědět, jestli si firma, co kompletuje počítače, či koncový zákazník, problém je ten, že pokud si koupíš jako koncový zákazník pouze OEM, nalepíš to na počítač a zaktivuješ, nesplňuješ tím licenční podmínky, proto licenci užíváš neoprávněně! A to pochopitelně platí i o převodu nevyužité licence od jiné osoby. Že je situace nepřehledná je jedna věc, že jsou různé rozsudky a poukazuje se jen na ty vyhrané je druhá věc. Nechť si každý utácí peníze, jak uzná za vhodné. MS tuto situaci řešit asi nebude, vše je jen o morálním pohledu na věc. Někdo chce jet v rámci fair play, jiný bude koukat, jak to obejít. A o tom celém to je.
-
§ 66 AZ říká něco jiného. Když vezmete z odstavce zákona půl věty, je vysoce pravděpodobné, že jste něco důležitého vynechal a změnil význam textu. § 50 AZ byl zrušen… A jednotlivé způsoby užití autorského díla samozřejmě omezit lze, je na tom postavený např. celý copyleft.
§ 66 říká, že jste oprávněný uživatel, pokud jste získal vlastnická práva k rozmnoženině programu za účelem jeho využití.
Hmm, to je od letoška novinka :) Tak to budu muset najít, kam se to přesunulo a jak se to změnilo. Nicméně ono to stejně vychází ze směrnic EU.
Copyleftové licence většinou umožňují software provozovat i bez přijetí té licence (třeba GPL v odstavci 9), pouze zakazují šíření. To je nakonec v souladu s nálezem ESD (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=124564&doclang=CS&mode=req), kde se hovoří o nahrávání a provozování:
Třináctý bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc uvádí, „že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […] nesmí být smluvně zakázán[y]“.
Omezení OEM na konkrétní hardware pak v souladu evidentně není, protože smluvně zakazuje takové provozování.
Jinak vzhledem k původnímu tématu jsme ve shodě. Já tvrdím, že není možné jen tak vzít OEM licence a přeprodávat je, vy tvrdíte, že vůbec není možné prodávat OEM licence, v obou případech to znamená, že vyhodny-software.cz prodává něco, co prodávat nemůže.
Já tvrdím, že nejde převádět OEM licence, ale že jde prodávat rozmnoženiny programu, které opravňují k jeho používání, a kupec se potom stane oprávněným nabyvatelem a tedy i oprávněným uživatelem. To odpovídá i výkladu ESD:
Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.
Jinak zde popisuji hlavně stranu uživatele a případného prodejce licence, která se mu doma/v práci válí, prodejce vyhodny-software.cz § 66 k takovému jednání zřejmě neopravňuje, protože rozmnoženinu získal za účelem jejího dalšího převodu. Podotýkám, že se to týká jen toho § 66, je možné, že existují jiné způsoby, které jej k tomu opravňují. Rozhodnutí ESD by tomu nasvědčovalo:
Dále je třeba připomenout, že právo nositele autorského práva na rozšiřování se v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vyčerpá prvním prodejem jakékoli rozmnoženiny, ať již hmotné či nehmotné, jeho počítačového programu v Unii provedeným tímto nositelem práva nebo s jeho svolením. Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny.
OEM licence se může prodávat i bez HW, prodejce nemůže vědět, jestli si firma, co kompletuje počítače, či koncový zákazník, problém je ten, že pokud si koupíš jako koncový zákazník pouze OEM, nalepíš to na počítač a zaktivuješ, nesplňuješ tím licenční podmínky, proto licenci užíváš neoprávněně! A to pochopitelně platí i o převodu nevyužité licence od jiné osoby. Že je situace nepřehledná je jedna věc, že jsou různé rozsudky a poukazuje se jen na ty vyhrané je druhá věc. Nechť si každý utácí peníze, jak uzná za vhodné. MS tuto situaci řešit asi nebude, vše je jen o morálním pohledu na věc. Někdo chce jet v rámci fair play, jiný bude koukat, jak to obejít. A o tom celém to je.
Pro využití § 66 (používání oprávněně nabyté rozmnoženiny) není potřeba splňovat jakékoliv licenční podmínky.
A někdo chce, aby MS a podobní dodržovali zákony a nedělali si vlastní :)
-
Licenční politika není zákonem ... naopak zákon, který obchází licenční politiku jakékoliv firmy je špatný a proti tomu je třeba bojovat. A je naprosto jedno nakolik tu firmu máme, či nemáme rádi! Tohle prostě smrdí od hlavy a já to podporovat nebudu, třebaže jako Linuxáx bych měl mít důvod jásat a skákat až do stropu.
-
Já tvrdím, že nejde převádět OEM licence, ale že jde prodávat rozmnoženiny programu, které opravňují k jeho používání
Koukám, že je to dost zmatené, tak aby to bylo jasné: nejde převést licenci, tj. nemůžete uzavřít licenční smlouvu na prodávaný software s kupcem (protože byste zastupoval autora a ten vám to nedovolil). Můžete ale prodat rozmnoženinu, což fakticky zruší vaši licenční smlouvu (přestanete být oprávněný vlastník rozmnoženiny, což je podmínka platnosti té licenční smlouvy) a kupec získá právo stejnou licenční smlouvu s autorem uzavřít (autor mu musí vyhovět). Vypadá to sice téměř stejně, ale jedním z důsledků je třeba to, že nemůžete víceuživatelskou licenci rozdělit.
-
... naopak zákon, který obchází licenční politiku jakékoliv firmy...
Skor by som povedal ze licencna politika, ktora obchadza zakon je zla a distributer by ju mal zmenit. Nikto nenuti microsoft aby svoj system predaval aj v EU, platia tu zakony slobodneho trhu a pokial sa mu nepacia podmienky predaja na danom trhu tak moze s predajom slobodne prestat.
-
Podle mne §66 odst. 1 nedává právo provozovat program, ale dává oprávněnému uživateli při běžném používání programu další práva (překlad, úpravy, zkoumání apod.). Citovaný výklad ESD říká, že oprávněný nabyvatel není jen ten, kdo přímo uzavřel smlouvu s nositelem autorského práva – tedy že oprávněný nabyvatel je i další nabyvatel (bazarové) licence. Tedy stále to samé – licenci lze prodat, ale kupec tím získá stejná práva, jaká měl prodávající, ne práva větší.
Třináctý bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc uvádí, „že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […] nesmí být smluvně zakázán[y]“.
Omezení OEM na konkrétní hardware pak v souladu evidentně není, protože smluvně zakazuje takové provozování.
To jenom říká, že to, co je potřeba udělat, abyste mohl používat program, nelze smluvně zakázat. Např. pokud je potřeba vytvořit dočasnou kopii programu v paměti, nemůže být v licenci vytváření dočasných kopií v paměti nutných pro běh programu zakázáno.
Mimochodem, pokud by platilo, že když máte stříbrnou placku s programem, můžete program používat jak chcete a s jeho autorem nemáte žádný právní vztah, můžete si Windows z DVD instalovat jak je libo, pořád dokola – a pak vám Microsoft prostě nedovolí aktivaci Windows. Že neaktivované Windows nedělají, co jste očekával? To Microsoft zajímat nemusí, s ním přece žádný vztah nemáte, a instalovat Windows pořád dokola vám nikdo nebrání.
Jo a vyhodny-software.cz všude píše, že prodává licence, ne vlastnická práva k rozmnoženinám programu.
-
... naopak zákon, který obchází licenční politiku jakékoliv firmy...
Skor by som povedal ze licencna politika, ktora obchadza zakon je zla a distributer by ju mal zmenit. Nikto nenuti microsoft aby svoj system predaval aj v EU, platia tu zakony slobodneho trhu a pokial sa mu nepacia podmienky predaja na danom trhu tak moze s predajom slobodne prestat.
A jakým způsobem MS obchází svou licencí zákony? Oni tu licenci měli, když v EU ještě nevěděli, co je to SW! Stejně tak zákazník, který nesouhlasí s licencováním MS produktu je nemusí kupovat, nikdo jej k tomu nenutí. Pokud by MS na trhu neobstál, nebyl by tu. Problém je ten, že "každý" chce windows, ale nikdo za ně nechce platit. Má snad jiný výrobce OS takové problémy? Jak už jsem tu psal, je to jen o morálním pohledu na věc. Člověk když chce, tak si vydupe lepší cenu u MS.
-
tak aby to bylo jasné: nejde převést licenci, tj. nemůžete uzavřít licenční smlouvu na prodávaný software s kupcem (protože byste zastupoval autora a ten vám to nedovolil). Můžete ale prodat rozmnoženinu, což fakticky zruší vaši licenční smlouvu (přestanete být oprávněný vlastník rozmnoženiny, což je podmínka platnosti té licenční smlouvy) a kupec získá právo stejnou licenční smlouvu s autorem uzavřít (autor mu musí vyhovět).
Ne, tak tudy cesta opravdu nevede. Vy prodáte tu rozmnoženinu programu, kupující má právo na užívání toho programu ze zákona (§ 66 odst. 1 písm. a) AZ, nikoliv ze smlouvy, kterou samozřejmě autor vůbec v takovém případě nemůže uzavřít, protože jeho právo na rozšiřování bylo již ve vztahu k té rozmnoženině vyčerpáno.
-
Pánové omlouvám se, ale opravdu tady šíříte FUD. Z diskutovaného rozsudku:
Nikdo vám nebrání koupit/prodat krabici, ani vám nikdo nebrání prodat počítač s OEM licencí. Jediné, v čem vám někdo brání, je prodat OEM licenci bez počítače. No, tak si ji příště nekupujte a budete mít klid.
48 Je tudíž třeba mít za to, že v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, představuje předání rozmnoženiny počítačového programu nositelem autorského práva zákazníkovi spolu s uzavřením uživatelské licenční smlouvy mezi týmiž stranami „první prodej rozmnoženiny počítačového programu“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24.
A je úplně jedno, že v uvedeném případě bylo stahováno z internetu a OEM licence bude nejspíše na HDD. Analogie.
Nějak se to tu roztříštilo, takže znova: Koupit OEM licenci si může naprosto každý, důležité je, aby koncový uživatel měl na dokladu OEM verzi i s HW! Jinak je OEM neplatná. Tuším, že je i možné mít i doklady odděleně, avšak je důležité, aby obojí bylo pořízené ve stejný den. Ovšem jestli tohle ještě platí netuším, ale jeden čas to tak fungovalo.
88 ... musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, ... , se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ...
Má to jen ten drobný detail, že tenhle právní názor jaksi odporuje § 66 odst. 6 AZ...
Pokud to odporuje, je ČR povinna upravit AZ.
To je sice všechno hezké, ale nevím, k čemu bude kupující licence na provoz softwaru na počítači prodávajícího. Pokud ji tedy nekoupil i s tím počítačem.
Bavíme se o nevyužité OEM licenci.
OEM licence se může prodávat i bez HW, prodejce nemůže vědět, jestli si firma, co kompletuje počítače, či koncový zákazník, problém je ten, že pokud si koupíš jako koncový zákazník pouze OEM, nalepíš to na počítač a zaktivuješ, nesplňuješ tím licenční podmínky,
Ano, takže si můžu koupit licenci třeba z diskutované stránky a nahrát ji na svůj nový počítač. Pokud si sám stavíte počítač, můžete OEM licenci použít. A nesrandujte tady s nějakou morálkou, MS žádnou morálku nemá.
-
pak vám Microsoft prostě nedovolí aktivaci Windows. Že neaktivované Windows nedělají, co jste očekával? To Microsoft zajímat nemusí, s ním přece žádný vztah nemáte, a instalovat Windows pořád dokola vám nikdo nebrání.
Tudy cesta taky nevede, viz
§ 43 odst. 4 AZ
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.
§ 66 odst. 8 AZ
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
-
Podle mne §66 odst. 1 nedává právo provozovat program, ale dává oprávněnému uživateli při běžném používání programu další práva (překlad, úpravy, zkoumání apod.). Citovaný výklad ESD říká, že oprávněný nabyvatel není jen ten, kdo přímo uzavřel smlouvu s nositelem autorského práva – tedy že oprávněný nabyvatel je i další nabyvatel (bazarové) licence. Tedy stále to samé – licenci lze prodat, ale kupec tím získá stejná práva, jaká měl prodávající, ne práva větší.
Ano, má práva stejná. To, co se dál řeší, je, jestli omezení OEM je legální a tedy jestli může takovým způsobem omezit ta práva.
Třináctý bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc uvádí, „že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […] nesmí být smluvně zakázán[y]“.
Omezení OEM na konkrétní hardware pak v souladu evidentně není, protože smluvně zakazuje takové provozování.
To jenom říká, že to, co je potřeba udělat, abyste mohl používat program, nelze smluvně zakázat. Např. pokud je potřeba vytvořit dočasnou kopii programu v paměti, nemůže být v licenci vytváření dočasných kopií v paměti nutných pro běh programu zakázáno.
Nebo pokud je potřeba program pro využití oprávněně nabyté rozmnoženiny spustit na jiném HW, nemůže být v licenci spuštění na jiném HW zakázáno.
Mimochodem, pokud by platilo, že když máte stříbrnou placku s programem, můžete program používat jak chcete a s jeho autorem nemáte žádný právní vztah, můžete si Windows z DVD instalovat jak je libo, pořád dokola – a pak vám Microsoft prostě nedovolí aktivaci Windows. Že neaktivované Windows nedělají, co jste očekával? To Microsoft zajímat nemusí, s ním přece žádný vztah nemáte, a instalovat Windows pořád dokola vám nikdo nebrání.
§ 66 odst. 8
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1
tak aby to bylo jasné: nejde převést licenci, tj. nemůžete uzavřít licenční smlouvu na prodávaný software s kupcem (protože byste zastupoval autora a ten vám to nedovolil). Můžete ale prodat rozmnoženinu, což fakticky zruší vaši licenční smlouvu (přestanete být oprávněný vlastník rozmnoženiny, což je podmínka platnosti té licenční smlouvy) a kupec získá právo stejnou licenční smlouvu s autorem uzavřít (autor mu musí vyhovět).
Ne, tak tudy cesta opravdu nevede. Vy prodáte tu rozmnoženinu programu, kupující má právo na užívání toho programu ze zákona (§ 66 odst. 1 písm. a) AZ, nikoliv ze smlouvy, kterou samozřejmě autor vůbec v takovém případě nemůže uzavřít, protože jeho právo na rozšiřování bylo již ve vztahu k té rozmnoženině vyčerpáno.
Ono se tohle fakt blbě formuluje. Autor tu licenční smlouvu už uzavřel (podepsal), takže ji neuzavírá (nepodepisuje) znovu, uzavírá ji akorát ten kupec a autor tomu nemůže bránit. Zároveň však nejde o postoupení licence ve smyslu AZ. Snad je to pochopitelnější z toho rozsudku ESD:
[…] stažení rozmnoženiny počítačového programu, která se nalézá na internetové stránce nositele práva, na server zákazníka a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek, který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“ […]
Má to jen ten drobný detail, že tenhle právní názor jaksi odporuje § 66 odst. 6 AZ...
Pokud to odporuje, je ČR povinna upravit AZ.
Proč?
[…]Vzhledem k tomu, že nabyvatel, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu s použitím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, a uzavře související uživatelskou licenční smlouvu, získá právo uvedenou rozmnoženinu užívat po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je třeba mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují v případě zpřístupnění rozmnoženiny dotčeného počítačového programu prostřednictvím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, i převod vlastnického práva k uvedené rozmnoženině.
Vlastnictví hmotného nosiče = vlastnictví rozmnoženiny.
Nositel autorského práva, který šíří rozmnoženiny počítačového programu vypálené na takový hmotný nosič, jako je CD-ROM nebo DVD, však čelí stejné obtíži, neboť může jen velmi obtížně ověřit, zda původní nabyvatel nevytvořil rozmnoženiny počítačového programu, které bude i nadále užívat poté, co prodal svůj hmotný nosič.
Prodej hmotného nosiče = prodej rozmnoženiny.
-
Bavíme se o nevyužité OEM licenci.
To na věci vůbec nic nemění. Navíc pokud někdo nevyužitou licenci pokouší dál prodat za nižší cenu, místo aby si nechal vrátit plnou cenu v rámci toho, že smlouvu nepřijme, je hlupák.
pak vám Microsoft prostě nedovolí aktivaci Windows. Že neaktivované Windows nedělají, co jste očekával? To Microsoft zajímat nemusí, s ním přece žádný vztah nemáte, a instalovat Windows pořád dokola vám nikdo nebrání.
Tudy cesta taky nevede, viz
§ 43 odst. 4 AZ
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.
§ 66 odst. 8 AZ
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
V používání toho instalačního DVD Microsoft vůbec nijak nebrání.
Podle mne §66 odst. 1 nedává právo provozovat program, ale dává oprávněnému uživateli při běžném používání programu další práva (překlad, úpravy, zkoumání apod.). Citovaný výklad ESD říká, že oprávněný nabyvatel není jen ten, kdo přímo uzavřel smlouvu s nositelem autorského práva – tedy že oprávněný nabyvatel je i další nabyvatel (bazarové) licence. Tedy stále to samé – licenci lze prodat, ale kupec tím získá stejná práva, jaká měl prodávající, ne práva větší.
Ano, má práva stejná. To, co se dál řeší, je, jestli omezení OEM je legální a tedy jestli může takovým způsobem omezit ta práva.
Tak to pro začátek řešte na příkladu prvního uživatele a nekomplikujte si to bazarovým prodejem.
Třináctý bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc uvádí, „že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […] nesmí být smluvně zakázán[y]“.
Omezení OEM na konkrétní hardware pak v souladu evidentně není, protože smluvně zakazuje takové provozování.
Nezakazuje. Uživatel je oprávněn software provozovat na jednom PC. Když ho bude chtít spustit na jiném, není to oprávněné užití a tudíž se na to $66 nevztahuje.
-
V používání toho instalačního DVD Microsoft vůbec nijak nebrání.
Eh... Zpřístupnit počítačový program neznamená umožnit jen instalaci, ale také provozování toho programu... Rozhodně se tím pak nemyslí to, že vám autor nebude bránit v tom, abyste nosič použil např. jako pivní tácek nebo dekoraci na diskotéce. ::)
-
Nezakazuje. Uživatel je oprávněn software provozovat na jednom PC. Když ho bude chtít spustit na jiném, není to oprávněné užití a tudíž se na to $66 nevztahuje.
V § 66 se nepíše o oprávněném užití, ale o oprávněném nabytí
-
Pokud to odporuje, je ČR povinna upravit AZ.
[/quote]
Proč?
Protože odporuje evropskému právu, pokud jej tedy vykládáš správně.
-
Bavíme se o nevyužité OEM licenci.
To na věci vůbec nic nemění. Navíc pokud někdo nevyužitou licenci pokouší dál prodat za nižší cenu, místo aby si nechal vrátit plnou cenu v rámci toho, že smlouvu nepřijme, je hlupák.
Otázka zněla, zda si tazatel může koupit licenci z druhé ruky. Odpověď je, že může a ta licence je úplně stejně hodnotná.
Evidentně se najdou subjekty, které si plnou cenu nenechají vrátit a co jsem tak četl, tak vrátit MS licenci fakt není jednoduché :-)
-
Pokud to odporuje, je ČR povinna upravit AZ.
Proč?
Protože odporuje evropskému právu, pokud jej tedy vykládáš správně.
A můžu vědět, v čem odporuje vázání vlastnictví rozmnoženiny programu na hmotný nosič, na kterém je ta rozmnoženina umístěna? Naopak jsem sem umístil dvě citace rozsudku ESD, podle které je to v souladu.
-
Evidentně se najdou subjekty, které si plnou cenu nenechají vrátit a co jsem tak četl, tak vrátit MS licenci fakt není jednoduché :-)
Ono by to mohlo být i jednodušší podle nového OZ, kdyby ovšem jeho autoři nemysleli zadní částí těla... viz § 2381: "Nedošlo-li k využití licence vůbec, vrátí autor nabyvateli odměnu, kterou od něho přijal na základě smlouvy, od které odstoupil." Problém je jaksi v tom, že v případě, že odmítnu odsouhlasit licenci, tak smlouva uzavřena není a není od čeho odstoupit. ::) No, takže jsme se opět nikam nedostali. Ale třeba si výrobci počítačů dají do VOP, že kupující je povinen licenci na SW nainstalovaný na počítači využít a problém se "vyřeší" podle odst. 2 ::) *facepalm*
-
Evidentně se najdou subjekty, které si plnou cenu nenechají vrátit a co jsem tak četl, tak vrátit MS licenci fakt není jednoduché :-)
Ono by to mohlo být i jednodušší podle nového OZ, kdyby ovšem jeho autoři nemysleli zadní částí těla... viz § 2381: "Nedošlo-li k využití licence vůbec, vrátí autor nabyvateli odměnu, kterou od něho přijal na základě smlouvy, od které odstoupil." Problém je jaksi v tom, že v případě, že odmítnu odsouhlasit licenci, tak smlouva uzavřena není a není od čeho odstoupit. ::) No, takže jsme se opět nikam nedostali. Ale třeba si výrobci počítačů dají do VOP, že kupující je povinen licenci na SW nainstalovaný na počítači využít a problém se "vyřeší" podle odst. 2 ::) *facepalm*
Zde jde o situaci, kdy k uzavření smlouvy došlo a nabyvatel ji nevyužil. Pokud k uzavření smlouvy ještě nedošlo, tenhle paragraf se nepoužije.
-
Zde jde o situaci, kdy k uzavření smlouvy došlo a nabyvatel ji nevyužil. Pokud k uzavření smlouvy ještě nedošlo, tenhle paragraf se nepoužije.
Mlho, o čem tu již dobrou čtvrthodinku mluvíme? ;D
Problém je jaksi v tom, že v případě, že odmítnu odsouhlasit licenci, tak smlouva uzavřena není a není od čeho odstoupit.
(On se tedy - po opětovném několikerém přečtení té legislativní perly - nepoužije v dané situaci nikdy, protože upravuje pouze situace, kdy od smlouvy odstoupí autor, nabyvatele jaksi nikdo neřeší... ::))
-
(On se tedy - po opětovném několikerém přečtení té legislativní perly - nepoužije v dané situaci nikdy, protože upravuje pouze situace, kdy od smlouvy odstoupí autor, nabyvatele jaksi nikdo neřeší... ::))
Navíc doporučuji k tomu přidat § 2378, který specifikuje, že jde jen o výhradní licenci :)
-
Bohuzel tu kraviny a to naprosty pises ty.
Jednak multiliceni M$ dodava X ruznych variant, az v tom sam ma poradnej bordel, ale absolutne zadne nefunguje jako "upgrade". Proc bych si to asi tak jinak kupoval, to si muzu rovnou koipt ty OEMka a pouzivat to tak - ostatne vetsina firem na widle multilicence nepouziva.
Se na to díváš optikou firmičky, která má několik počítačů. Už v desítkách to je opruz, ale dá se. Když jedeš ve stovkách, či tisících, tak nějaké OEM, "krabice" a podobné šaškárny začnou být drahý luxus.
Do firmy přijde 100 nových počítačů. Admin si zanese do systému, že počítač s konkrétní MAC bude na daném místě a bude na něm pracovat pracovník, který potřebuje image x.y. Zanese počítač na místo určení, zapojí 5 kabelů, nabootuje a od té chvíle ho ten počítač nezajímá. Všechno se to udělá samo. Nemusí řešit nějaké downgrade, protože nové PC jsou s W8 a firemní politika vyžaduje W7.
Když jde dobře, tak máš klasický downgrade aktivovaný za 5 minut. Když se nedaří, tak ten počítač klidně reinstaluješ znova, protože aktivační linka ti ho neaktivuje a je to šaškárna na hodiny To všechno musíš obkecat, protože downgrade neuděláš automaticky.
Přesně po takových firmách zůstává obrovské množství nikdy neaktivovaných OEM licencí, ale to neznamená, že nebyly použité, protože multilicence jsou upgrade a i když je to placené, tak firmě se to víc vyplatí, než držet více správců. Navíc právní riziko, že v tom množství licencí někdo něco poplete.
-
IMHO by šlo prodávat OEM SW, pokud vám přeprodejce na faktuře uvede jakýkoliv HW (PC, apod. i kdyby jste od něj fyzicky nic nedostali tj. fiktivní ) a k tomu přesnou specifikaci toho OEM SW, co budete mít pak někde nainstalováno, třeba na vašem HW zakoupeném jinde.
Psát nějaké takové fiktivní věci na fakturu by se mi zrovna 2x nechtělo. Zažil jsem ale situaci, kdy firma provádějící správu sítě odkoupila od zákazníka všechny jeho počítače a obratem mu je prodala zpátky i s OEM software. Jenom účetní krok. Počítače samozřejmě nikdy neopustily kanceláře.
-
Oni tu licenci měli, když v EU ještě nevěděli, co je to SW!
Tento argument hadam nemozete ani mysliet vazne.
Stejně tak zákazník, který nesouhlasí s licencováním MS produktu je nemusí kupovat...
V nasom pravnom systeme su zakony statov nadradene dohodam medzi subjektami uzatvorene v licenciach. Podla vasej logiky by som mohol uzavriet zmluvu s najomnym vrahom a tym padom by som bud ja, alebo vrah neniesol zodpovednost za vrazdu. Co je celkom nezmysel.
Problém je ten, že "každý" chce windows, ale nikdo za ně nechce platit.
Nie problem je ze sa microsoft snazi diktovat cenu svojho artiklu, ktory predava, co je mimochodom v legislative EU vyslovene zakazane. Bud je jeho artikel tovar a mozem s nim dalej nakladat a previest ho na dalsiu osobu, alebo to tovar nie je a tym padom sa neda ukradnut. Nic medzi tym neexistuje.
Jak už jsem tu psal, je to jen o morálním pohledu na věc. Člověk když chce, tak si vydupe lepší cenu u MS.
Hardver vacsinou beriem uz pouzity, V mojom byte tiez predomnou niekto byval, auta kupujem zo zasady tiez jazdene, nevidim ziadnu moralnu dilemu preco by som mal zrovna v pripade operacneho systemu robit vynimku. Keby microsoft videl trosku dopredu, tak zoberie rozum do hrsti a trh s "ojazdenymi" operacnymi systemami davno vyuzije vo svoj prospech.
-
Nie problem je ze sa microsoft snazi diktovat cenu svojho artiklu, ktory predava, co je mimochodom v legislative EU vyslovene zakazane.
Dafuq?!? EU zakázala výrobcům stanovit si ceny? :o
Bud je jeho artikel tovar
Není. Nikdy nebyl.
alebo to tovar nie je a tym padom sa neda ukradnut.
To se skutečně nedá. Ukrást můžete pouze věc.
Nic medzi tym neexistuje.
Zcela mimo mísu. Vy platíte za licenci. Ne za zboží.
-
Vy tedy tvrdíte, že oprávnění k užívání software je možné získat dvěma způsoby -- buď licencí poskytovanou autorem, nebo přímo ze zákona tím, že se stanu oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu, pokud mám vlastnické právo k té rozmnoženině. Chápu to správně? Takže je to něco podobného, jako volná užití u ostatních autorských děl, akorát mnohem volnější a závislé jenom na tom, zda v ruce držím DVD? A toto užití autorského díla není vázáno žádnou licencí, a autor mne tedy nemůže při užívání autorského díla při jeho provozování nijak omezit?
V tom případě si můžu pořídit tu nejlevnější verzi třeba Windows 7 Home -- OEM verzi, upgrade nebo třeba jen instalační médium za 50 Kč. Pak se rozhodnu, že doma to budu jako oprávněný uživatel používat na třech PC, a autor mi v tom užití nesmí nijak bránit, tak je nainstaluju legálně na 3 PC. A když už jsem v tom, stejnou taktiku uplatním s jedním DVD nějaké vyšší verze ve firmě nebo na univerzitě. Koupím jednu licenci na firmu/školu, tím se firma stane nabyvatelem a vlastníkem rozmnoženiny, a může software používat. A ve způsobu použití ji při provozu programu nemůže nikdo omezit, takže bude program provozovat na 2000 PC.
Předpokládám, že se shodneme na tom, že nainstalovat ze dvou licencí na upgrade dvou počítačů 2003 nových PC není legální. Kde je tedy v předchozím textu chyba?
Podle mne §66 říká něco jiného, než tvrdíte vy. V odstavci 1 říká, že když program běžně používám a potřebuji ho k tomu běžnému provozu opravit, můžu. Např. když mi bude generovat CSV s čárkou a já potřebuju středník. Že zároveň můžu zkoumat, jak program funguje, pokud to dělám při použití, ke kterému jsem oprávněn. Zároveň jsou to práva, kterých mne autor podle odstavce 6 nemůže zbavit. A dále odstavec 6 říká, že se software může prodávat jako třeba knihy -- tj. nebudu uzavírat licenční smlouvu, ale koupím např. DVD, ke kterému už je ta licence rovnou přibalená. Pořád tam ale ta licence je a pořád může stanovovat, za jakých podmínek se stanu oprávněným uživatelem -- třeba za podmínky instalace na 1 PC (s možností přenosu na jiné PC), nebo za podmínky instalace na 1 PC (bez možnosti přenosu), nebo za podmínky, že jsem majitelem předchozí verze. Pak můžu to oprávnění prodat v bazaru, ale pořád jsou to ta oprávnění, která jsem získal já -- takže pokud je to oprávnění k provozu na 1 PC (přenosná licence), může to kupující provozovat zase jen na jednom PC. A pokud je to licence k provozu na PC, na kterém byla jako první nainstalována, může ji kupující provozovat zase jenom na tomto PC. Takže mu můžu legálně prodat PC i s OEM Windows na něm nainstalovanými. Kdybych licenci prodal bez toho PC, bude kupujícímu k ničemu. Dříve se některé firmy bránily i tomu bazarovému prodeji, takže třeba PC s OEM verzí nebylo možné prodat i s tím softwarem. O tom jsou právě ty citované rozsudky, které říkají, že autorovo právo rozhodovat o licenci skončí prvním prodejem, pak už je licence neměnná. Což samozřejmě nebrání tomu prodat hned tu první licenci na jméno -- pak jí sice pořád teoreticky můžete prodat, ale jediným oprávněným uživatelem zůstanete pořád vy.
S vyhodny-software.cz to pak celé souvisí tak, že Microsoft (alespoň v dob, kdy mne to zajímalo) neprodával OEM licence na 1. nainstalovaný počítač, ale na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Prodat takovou licenci samozřejmě je možné, ale pořád tím získáte oprávnění k užívání jen na tom počítači, se kterým byla zakoupena -- který je bůhví kde.
-
Dafuq?!? EU zakázala výrobcům stanovit si ceny? :o
Samozrejme ze ano, vyrobca/dovozca moze dat tak maximalne odporucanu cenu, ale ci si ja kupim tovar za 1000€ a potom ho predam za 10€, tak do toho nema vyrobca pravo zasahovat (jedine ak inymi nakupnymi cenami pre podliezaca odporucanej ceny, ale tomu zas nic nebrani kupit to cez medzistupen). Nesmiete odmietnut niekomu predat nieco co mate v predaji iba kvoli tomu, ze to chce potom predat lacnejsie.
Zcela mimo mísu. Vy platíte za licenci. Ne za zboží.
Licencia je formou zmluvy. Zmluvy su prenositelne, co nakoniec dokazuju pripady ako z biznis sfery (platnost zmluvy nevyprsi ak jednu firmu kupi ina firma - vid napr. patenty), tak aj zo sukromnej sfery (napada ma napriklad zivotna poistka, ktora ma byt vyplatena po smrti poistenca inemu cloveku, ktory vsak s poistovnou zmluvu neuzatvaral).
Este k tomu dodam ze ziadna zmluva nie je nadradena zakonom statu v ktorom sa vymaha dodrziavanie bodov zmluvy (teda aspon v EU, neviem ako to je inde vo svete). Kazdy sudca pri vymahani casti zmluvy, ktora je v rozpore so zakonmi danej krajiny musi brat a riadit sa v prvom rade zakonmi = vseobecnymi pravidlami, pre obidve zmluvne strany.
-
He, je legrační, co člověk všechno je schopnej udělat, aby jiného ošálil a mohl si připsat nějaký zisk. Ano doba je taková, ale je to vskutku legrační a nezáleží na tom, v jakém jazyku je ten příspěvek psán. Pokud si myslíte, že je v pořádku přistupovat na ceny SW, které neurčil jeho výrobce, ale diktuje je jakákoliv společnost, pak bych Vám přál být někým takovým, kdo si určuje svou licenční politiku a někdo jiný ji ovlivňuje a to bez Vašich souhlasů! Ono ohánět se tím, že MS má peněz dost a tak je správné, když jakákoliv společnost bude reagovat na jeho cenovou politiku je hodně krátkozraké. Nepřekvapuje mne to, nedivím se tomu, ale vím, že správné to není. Pokud si MS cení Win 7 Pro OEM v průměru 2400,- tak tu cenu mají a cokoliv jiného je podvod s osobním ziskem,což se dřve, nebo později někde promítne. Windows jsou totiž komerčním systémem a nejsou pod GNU! Nechcete akceptovat jejich ceny, tak je nekupujte! Jsou i jiné OS! I když se to z tohoto příspěvku nezdá, jsem silným odpůrcem MS a i nadále budu. Ovšem za žádnou cenu se nechci řadit mezi uživatele, kteří si myslí, že okrádat na cenách SW je zcela v pořádku a to je to, o co se snaží EU i když jen částečně! Krátkozrací uživatelé s vidinou úspor, či zisku toto nikdy neuvidí, to však také není nic překvapivého! S jakou drzostí potom můžete komentovat úpadek OS, na kterém se podílíte?
-
Dafuq?!? EU zakázala výrobcům stanovit si ceny? :o
Samozrejme ze ano, vyrobca/dovozca moze dat tak maximalne odporucanu cenu, ale ci si ja kupim tovar za 1000€ a potom ho predam za 10€, tak do toho nema vyrobca pravo zasahovat (jedine ak inymi nakupnymi cenami pre podliezaca odporucanej ceny, ale tomu zas nic nebrani kupit to cez medzistupen). Nesmiete odmietnut niekomu predat nieco co mate v predaji iba kvoli tomu, ze to chce potom predat lacnejsie.
Co to prosím vás melete z hladu? On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?! Jak jste na to přišel a kde jste se to v téhle diskusi dočetl?!
Licencia je formou zmluvy.
Aha, takže už to není zboží, to jsem rád, že to uznáváte. Tak proč ten svůj výplod dál rozmazáváte?
(napada ma napriklad zivotna poistka, ktora ma byt vyplatena po smrti poistenca inemu cloveku, ktory vsak s poistovnou zmluvu neuzatvaral).
No, zkuste si nastudovat aspoň základní terminologii z pojišťovnictví, a jinak nezaplácávejte tuhle diskusi naprosto off-topic nesmysly, které s problémem nijak nesouvisejí.
Este k tomu dodam ze ziadna zmluva nie je nadradena zakonom statu v ktorom sa vymaha dodrziavanie bodov zmluvy (teda aspon v EU, neviem ako to je inde vo svete). Kazdy sudca pri vymahani casti zmluvy, ktora je v rozpore so zakonmi danej krajiny musi brat a riadit sa v prvom rade zakonmi = vseobecnymi pravidlami, pre obidve zmluvne strany.
Tak pro osvěžení, váš původní výplod, na který jsem reagoval:
Bud je jeho artikel tovar a mozem s nim dalej nakladat a previest ho na dalsiu osobu, alebo to tovar nie je a tym padom sa neda ukradnut. Nic medzi tym neexistuje.
Zkuste příště udržet myšlenku alespoň pět minut. Čím víc se h***o rozmazává, tím víc smrdí.
-
Co to prosím vás melete z hladu? On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?! Jak jste na to přišel a kde jste se to v téhle diskusi dočetl?!
Kto tu vravi o zakaze predaja licencie? Jasne som odpovedal na jasne stanovenu otazku, . Simple as that. A nie, hladny skutocne niesom. Pouzijem vase slova "Zkuste příště udržet myšlenku alespoň pět minut. Čím víc se h***o rozmazává, tím víc smrdí."
Aha, takže už to není zboží, to jsem rád, že to uznáváte. Tak proč ten svůj výplod dál rozmazáváte?
Ako nazvete kupu tovaru proti blocku/fakture v obchode? Zeby to bola tiez forma zmluvy, ktorej stanovy su vo vacsine pripadov obsiahnute v zakone? Zeby sa aj softver riadil rovnakymi zakonmi? A znova sa tocime v kruhu od jedneho z mojich predchadzajucich prispevkov. Znova pouzijem vase slova: "Zkuste příště udržet myšlenku alespoň pět minut. Čím víc se h***o rozmazává, tím víc smrdí."
No, zkuste si nastudovat aspoň základní terminologii z pojišťovnictví, a jinak nezaplácávejte tuhle diskusi naprosto off-topic nesmysly, které s problémem nijak nesouvisejí.
Tak tu ste ma uplne ubil argumentami, btw ked nevidite suvislost v prenose jedneho druhu zmluvy a druheho druhu zmluvy, tak bude chyba na vasom prijimaci.
Tak pro osvěžení, váš původní výplod, na který jsem reagoval:
Myslel som ze rozdiel slovenciny a cestiny nie je taky markantny aby nebolo mozne pochopit slovne spojenie "Este k tomu dodam". Ocividne sa vsak najdu individua ktore s tym maju problem tak inak: Jeste k timhle informacim pridam dalsi, rozsirujuci informaci. Staci tak, ci treba este dovysvetlit?
-
Co to prosím vás melete z hladu? On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?! Jak jste na to přišel a kde jste se to v téhle diskusi dočetl?!
Kto tu vravi o zakaze predaja licencie?
Coooo? Umíte číst? A chápat text? Víte, co vůbec píšete a na co reagujete? Shrnutí debaty:
> Nie problem je ze sa microsoft snazi diktovat cenu svojho artiklu, ktory predava, co je mimochodom v legislative EU vyslovene zakazane.
>> Dafuq?!? EU zakázala výrobcům stanovit si ceny?
> Samozrejme ze ano, vyrobca/dovozca moze dat tak maximalne odporucanu cenu, ale ci si ja kupim tovar za 1000€ a potom ho predam za 10€, tak do toho nema vyrobca pravo zasahovat ... Nesmiete odmietnut niekomu predat nieco co mate v predaji iba kvoli tomu, ze to chce potom predat lacnejsie.
>> On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?!
> Kto tu vravi o zakaze predaja licencie?
Končím diskusi, naprostá ztráta času. Skutečně neudržíte myšlenku ani těch pět minut a podsouváte mi do huby naprosté nesmysly, které jsem nikdy nenapsal.
-
Rozdíl v ceně OEM licence od podvodníka a oficiálního distributora Microsoft cz není tak veliký aby mě to stálo za to chodit po soudech otravován OSA nebo podávat vysvětlení na policii ČR. Rozdíl je okolo 1000 Kč.
Nebudu se někde handrkovat o to, že jsem koupil v dobré víře, když jsem po zhruba II.přečtení tu dobrou víru v legalitu a dobré úmysly prodejce zcela ztratil.
A důležitá věc je také to, zda jednám pouze za sebe a nebo něco doporučuji. Jsem vlastníkem jedné krabicové licence XP Prof. , no a pak mám OEM licence na Vista, Win.7 Starter, Windows Mobile.
Pokud o to podle vás zase tolik kráčí, dojděte někam do firmy a řekněte jim, že 10 - 15 PC mají rozchodit na Linuxu a OpenOffice. Schválně. Zkuste přeškolit všechny ženské co se Wind.učily už před 15 - 20 lety nebo ty mladší co je braly už na základce.
A opravdu názor Microsoftu ČR je pro mne důležitější než jediného vlastníka firmy existující od půli roku 2013. Pokud by měl hradit škody, nechá to zbankrotovat a můžu člověku kterému jsem "poradil" doporučit vymáhání peněz na místním nádraží ........
-
Pokud si myslíte, že je v pořádku přistupovat na ceny SW, které neurčil jeho výrobce, ale diktuje je jakákoliv společnost, pak bych Vám přál být někým takovým, kdo si určuje svou licenční politiku a někdo jiný ji ovlivňuje a to bez Vašich souhlasů! ... Pokud si MS cení Win 7 Pro OEM v průměru 2400,- tak tu cenu mají a cokoliv jiného je podvod s osobním ziskem,což se dřve, nebo později někde promítne.
když tady zaměním "SW" za cokoliv jiného, opakovaně prodejného (auto, kniha, dům..), pak mi to smysl nedává. výrobce auta taky udává pouze prodejní cenu nového kusu (=tím si uhradí své náklady s výrobou) a cenovou politiku dalšího prodeje použitého zboží už může jen sledovat. zrovna u aut/knih/domů jde cena napřed dolů, pokud se ale dostane do kategorie veteránů či sběratelské kuriozity, jde zase nahoru, klidně nad tu původní výrobní = se ziskem pro posledního majitele. stejně tak, pokud zákazníkovi vyhovuje "jetá" věc za nižší cenu, koupí si právě takovou, pokud je v nabídce, a nikoli novou z výroby. (a takový výrobce by si mohl stěžovat, že mu to kazí prodej nových výrobků = "každý přece musí nakupovat jen nové, nepoužité výrobky za cenu danou výrobcem"??). a na tom přece nic špatného-neobvyklého není. proč by to nemohlo/nemělo fungovat i u toho "SW"? obecně, teď neřeším OEM verze..
-
Co to prosím vás melete z hladu? On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?! Jak jste na to přišel a kde jste se to v téhle diskusi dočetl?!
Kto tu vravi o zakaze predaja licencie?
Coooo? Umíte číst? A chápat text? Víte, co vůbec píšete a na co reagujete? Shrnutí debaty:
> Nie problem je ze sa microsoft snazi diktovat cenu svojho artiklu, ktory predava, co je mimochodom v legislative EU vyslovene zakazane.
>> Dafuq?!? EU zakázala výrobcům stanovit si ceny?
> Samozrejme ze ano, vyrobca/dovozca moze dat tak maximalne odporucanu cenu, ale ci si ja kupim tovar za 1000€ a potom ho predam za 10€, tak do toho nema vyrobca pravo zasahovat ... Nesmiete odmietnut niekomu predat nieco co mate v predaji iba kvoli tomu, ze to chce potom predat lacnejsie.
>> On vám někdo odmítá prodat licenci Windows? On vám někdo zasahuje do práva stanovit si cenu u přeprodávané licence?!
> Kto tu vravi o zakaze predaja licencie?
Končím diskusi, naprostá ztráta času. Skutečně neudržíte myšlenku ani těch pět minut a podsouváte mi do huby naprosté nesmysly, které jsem nikdy nenapsal.
Phirae, phirae, co s vami? Zvyraznujem specialne cast ...microsoft snazi DIKTOVAT cenu svojho... Keby ste sa namiesto veci ktore neboli napisane zameral na veci ktore napisane boli v celom ich vyzneni, tak by vam mozno doslo ako sa seredne vo vasich nazoroch mylite. Ale ked si polovicu diskusie iba domyslate a druhu chytate za slovicka ktore sa vam akurat hodia do vasho konceptu, tak je akakolvek diskusia s vami ako pisete "naprostá ztráta času".
BTW este stale ste mi nevyvratil, ze zmluva medzi dvomi zmluvnymi stranami nie je nadradena zakonom danej krajiny. Aby som vas este viac nas*al - zmluvu, ktora nie je uzavreta v sulade zo zakonmi danej krajiny je mozne povazovat za neplatnu - z coho nepriamo vyplyva ze vsetky OEM licencie predane na uzemi EU su neplatne, pretoze porusuju zakaz viazaneho predaja a pokial by jedna alebo druha strana chcela zmluvu vyhlasit za neplatnu, tak sa tak moze stat relativne jednoduchym pravnym krokom. Ulahcim vam vase uvazovanie - vsimnite si cast "pokial by jedna alebo druha strana" - tu cast tri krat podciarkujem a pisem kapitalkami.
-
Pokud si myslíte, že je v pořádku přistupovat na ceny SW, které neurčil jeho výrobce, ale diktuje je jakákoliv společnost, pak bych Vám přál být někým takovým, kdo si určuje svou licenční politiku a někdo jiný ji ovlivňuje a to bez Vašich souhlasů! ... Pokud si MS cení Win 7 Pro OEM v průměru 2400,- tak tu cenu mají a cokoliv jiného je podvod s osobním ziskem,což se dřve, nebo později někde promítne.
když tady zaměním "SW" za cokoliv jiného, opakovaně prodejného (auto, kniha, dům..), pak mi to smysl nedává. výrobce auta taky udává pouze prodejní cenu nového kusu (=tím si uhradí své náklady s výrobou) a cenovou politiku dalšího prodeje použitého zboží už může jen sledovat. zrovna u aut/knih/domů jde cena napřed dolů, pokud se ale dostane do kategorie veteránů či sběratelské kuriozity, jde zase nahoru, klidně nad tu původní výrobní = se ziskem pro posledního majitele. stejně tak, pokud zákazníkovi vyhovuje "jetá" věc za nižší cenu, koupí si právě takovou, pokud je v nabídce, a nikoli novou z výroby. (a takový výrobce by si mohl stěžovat, že mu to kazí prodej nových výrobků = "každý přece musí nakupovat jen nové, nepoužité výrobky za cenu danou výrobcem"??). a na tom přece nic špatného-neobvyklého není. proč by to nemohlo/nemělo fungovat i u toho "SW"? obecně, teď neřeším OEM verze..
A to je právě problém, protože se tu řeší to OEM. Jinak to funguje přesně tak, jak píšete. Když máte krabicovou verzi Windows, přestanete ji používat (odstraníte z počítače), prodáte ji, pak Vám nikdo neřekne ani popel. Máte notebook s Windows OEM, přestanete jej používat, zazálohujete si data, prodáte ho a nikdo Vám neřekne ani popel. Ale tady se řeší překupování samotných OEM licencí, které se tváří jako zcela oprávněné, což pochopitelně není!
-
... vsetky OEM licencie predane na uzemi EU su neplatne, pretoze porusuju zakaz viazaneho predaja a pokial by jedna alebo druha strana chcela zmluvu vyhlasit za neplatnu, tak sa tak moze stat relativne jednoduchym pravnym krokom. Ulahcim vam vase uvazovanie - vsimnite si cast "pokial by jedna alebo druha strana" - tu cast tri krat podciarkujem a pisem kapitalkami.
OEM není vázaná na HW, ona je jeho součástí! A to trošku mění situaci ... Vy máte právo nepřijmout její licenci, vrátit jí a požadovat po výrobci kompenzaci. Jen tak mimochodem, zkuste si koupit telefon bez OS! Jediný rozdíl je, že na něm není nalepen štítek a nedávají k němu žádný médium. Jinak je to ta samá situace. OS je součástí výrobku! Takže s tou neplatností bych byl velmi, ale velmi opatrný!
-
Phirae, phirae, co s vami? Zvyraznujem specialne cast ...microsoft snazi DIKTOVAT cenu svojho...
Ano, a pekař si diktuje cenu svých rohlíků asi stejně jako MS. On vám taky nikdo nebrání si nakoupit vagón rohlíků za cenu, za kterou vám je pekař prodá. Jestli je následně budete prodávat za polovinu nebo rozdávat zadarmo, je vaše věc, nikdo vám žádnou cenu nediktuje.
Keby ste sa namiesto veci ktore neboli napisane zameral na veci ktore napisane boli v celom ich vyzneni
tak už byste tady dávno neměl co psát. ::)
vsetky OEM licencie predane na uzemi EU su neplatne, pretoze porusuju zakaz viazaneho predaja a pokial by jedna alebo druha strana chcela zmluvu vyhlasit za neplatnu, tak sa tak moze stat relativne jednoduchym pravnym krokom. ... Ulahcim vam vase uvazovanie - vsimnite si cast "pokial by jedna alebo druha strana" - tu cast tri krat podciarkujem a pisem kapitalkami.
Jedna nebo druhá ne. Pouze jedna. Neplatnosti právního jednání se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil, viz § 579 odst. 1 OZ:
Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu..
Ale jinak, go for it, a dejte nám vědět, jak jste pochodil. Jen upozorňuju, že pak skončíte bez licence, to si asi moc nepomůžete. A jinak mám neodbytný pocit, že se dobýváte do otevřených dveří (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg83317#msg83317). U starších verzí Woken už holt ty podmínky nikdo měnit nebude.
-
Jedna nebo druhá ne. Pouze jedna. Neplatnosti právního jednání se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil, viz § 579 odst. 1 OZ:
hmm, takze podla vasej uvahy moze licencnu zmluvu porusit iba jedna strana? Ale to snad nie o.O
Ku zvysku sa nema vyznam ani vyjadrovat
-
Jen tak mimochodem, zkuste si koupit telefon bez OS...
Mobilne OS sa na rozdiel od windowsov nedaju kupit v kazdom obchode s elektronikou ako samostatny artikel. Je nemozne aplikovat logiku viazaneho predaja na nieco co sa samostatne nepredava.
-
hmm, takze podla vasej uvahy moze licencnu zmluvu porusit iba jedna strana? Ale to snad nie o.O
Ku zvysku sa nema vyznam ani vyjadrovat
Už zase? Přestaňte diskutujícím cpát do huby něco, co vůbec neřekli. Reagoval jsem na vaše tvrzení, že
pokial by jedna alebo druha strana chcela zmluvu vyhlasit za neplatnu, tak sa tak moze stat relativne jednoduchym pravnym
ještě doplněné (abyste si víc naběhl) oním
vsimnite si cast "pokial by jedna alebo druha strana" - tu cast tri krat podciarkujem a pisem kapitalkami.
načež jsem vás upozornil, že ten, kdo neplatnost způsobil, tak se jí nemůže dovolávat, takže to celé vaše třikrát podtržené je v daném případě nesmysl. Že jste si z toho ve svém mozku vyvodil, že "licencnu zmluvu porusit iba jedna strana" není můj problém, nic takového jsem neřekl, takže jste si mohl další svůj komentář, který jen zasírá diskusi bez jakékoliv hodnoty, laskavě ušetřit.
A tím s vámi skutečně definitivně debatu končím, vymyslet si nesmyslné tvrzení a pak si ho vyvrátit můžete i sám. Nejlépe, když si tuhle samomluvu povedete na localhostu a přestanete zaplevelovat diskusi, která jinak většinou byla celkem k věci.
-
načež jsem vás upozornil, že ten, kdo neplatnost způsobil, tak se jí nemůže dovolávat...
ak sa bude ms s kymkolvek sudit ze bola porusena licencna zmluva - dotycny ho moze zmiest zo stola jednoducho tym, ze vyhlasi licencnu zmluvu za neplatnu, kvoli jej porusovaniu zakona, dajte si tuto problematiku prosim niekym dovysvetlit. Niekedy mi diskusia s vami pride ako diskusia so skolkarom, ktory sa naucil doma par vulgarnych slov a teraz ich velmi rad pouziva v beznej diskusii. Myslienku to udrzat nedokaze, ale invektiv, sr*ciek a h*vien ma plnu papulu. Zostavam s pozdravom a diskusiu s vami koncim. Pekny den
-
ak sa bude ms s kymkolvek sudit ze bola porusena licencna zmluva - dotycny ho moze zmiest zo stola jednoducho tym, ze vyhlasi licencnu zmluvu za neplatnu, kvoli jej porusovaniu zakona, dajte si tuto problematiku prosim niekym dovysvetlit.
Vy jste ale kus blba... No to si pomůže, smlouva je neplatná, takže užíval dílo bez licence a tudíž neoprávněně. ;D ::)
Ano, nechte si to prosím vás někým dovysvětlil, a do té doby hlavně nikomu neraďte, nějaký chudák by ty vaše kraviny mohl vzít vážně a pak by se taky mohl sakra divit. (Rozebírat takové věci, že neplatná by samozřejmě nebyla celá smlouva, ale jen ta část, která odporuje kogentním ustanovením právní úpravy, je ve vašem případě házením perel sviním, ono to tam je dokonce napsané, i když např. u nás to vyplývá ze zákona, stejně jako v celé řadě jiných zemí, viz tzv. severability klauzule, cituji letmo z jedné z MS EULA " If any provision of this EULA is held to be void, invalid, unenforceable or illegal, the other provisions shall continue in full force and effect."
Mimochodem, hlavně tyhle vaše "odborné" rady neposkytujte nikomu za úplatu. V takovém případě totiž (alespoň u nás) nesete od 1.1.2014 právní odpovědnost za způsobenou škodu, viz § 2950 OZ.
-
Podle mne pravda na straně pana Jirsáka a Pavla "Tigera" Růžičky.
------------------------ citace pana Jirsáka -----------------------------
S vyhodny-software.cz to pak celé souvisí tak, že Microsoft (alespoň v dob, kdy mne to zajímalo) neprodával OEM licence na 1. nainstalovaný počítač, ale na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Prodat takovou licenci samozřejmě je možné, ale pořád tím získáte oprávnění k užívání jen na tom počítači, se kterým byla zakoupena -- který je bůhví kde.
-------------------------------------------------------------------------
No a pamatuji doby kdy se dalo OEM koupit s pevným diskem nebo základní deskou, ale vždy s kusem konkrétního HW.
Pokud dnes je možné koupit OEM licenci bez jakéhokoliv HW, tak jednak by mě zajímalo jak to ustojí ten prodejce, ale pořád tu máme ještě ten štítek co jsem povinen nalepit na nějaký konkrétní HW.
- A to, že jsem nějaký SW koupil a někdo mi ho prodal opravdu ještě neznamená, že jej používám nebo jsem s ním naložil v souladu s licenčními podmínkami.
Navíc tady by přeci měli být lidé, které by samotné štvalo pokud by si jejich program množili ( rozmnoženina je nádherné slovo ) lidi bez ohledu na případnou licenci nebo prodejní cenu. Stejně jako mě štve, že mám dvě hry kde je ten skvělý STEAM, který se chová jako virus nebo částečný okupant mého PC, jenom proto že se hry kradou.
Dokonce se domnívám, že některý z diskutujících si někdy v životě řekl, nebudu vyvíjet ten software protože mi jej zaplatí max. 10 lidí a ostatní si to zkopírují, neboť nejsem schopen to zabezpečit.
Případně se zabezpečení proti kopírování chová samo o sobě tak, že pokud by člověk to nechtěl používat např. hrát musel by se zamyslet co si to vlastně do počítače instaluje.
A ještě jedna věc. lucorp se zřejmě často soudí a dokázal by před soudem ledacos smést ze stolu.
Pokud totiž MS to něčím ve své době vyhrál tak podle mne například tím, že byl schopen své programy vč.operačních systémů lokalizovat i třeba do ČR. Neboť pamatuji v roce 1991 školení na Lotus 1-2-3, který byl komplet v Angl. Pokud tedy 10 milionů potenciálních zákazníků nestálo Lotusu za lokalizaci celého menu, časem jí problémů s prodejem tabulkového procesoru MS úplně nebo lokálně zbavil.
- To, že MS prohrál nějaký spor ohledně dominantního postavení na trhu, či s programátory o tom, že oni nemohou vyvíjet programy pro MS operační systém nedává nikomu více argumentů k domněnce, že zrovna on u soudu roztrhá právníky MS ČR na kousky.
Svého času v letech devadesátých jsem si sám psal obchodní smlouvy. Zřejmě ne úplně špatně, když si mě nikdo nedovolil tahat po soudech. A že byli tehdy různí vykukové co měli akorát ramena a řeči, ale ani nevěděli kde a zda vůbec se podepsat.
-
Jen tak mimochodem, zkuste si koupit telefon bez OS...
Mobilne OS sa na rozdiel od windowsov nedaju kupit v kazdom obchode s elektronikou ako samostatny artikel. Je nemozne aplikovat logiku viazaneho predaja na nieco co sa samostatne nepredava.
To je pochopitelně nesmysl, když budu chtít od Googlu licenci pro Android, tak mi jí prodá, stejně jako MS. Že s tím nezásobují každý krámek je naprosto nepodstatné.
-
A ještě jedna věc. lucorp se zřejmě často soudí a dokázal by před soudem ledacos smést ze stolu.
Já bych chtěl vidět ty právníky, kteří hned všechno smetou ze stolu, hlavně, když jsou placeni od hodiny. Je v jejich vlastním zájmu, aby soud trval co nejdéle a v takovém případě je výsledek kauzy vždycky nejistý. Kdyby měl MS všechno prohrávat, tak si rozhodně nebude držet své právní oddělení.
-
ja sam vsetkym z hlbky svojej nehodnej duse ospravedlnujem ze som sa odvazil zamiesat do vasej odbornej debaty. Nabuduce budem radsej tisko suchat nohami a pocuvat s otvorenymi ustami ked sa budu rozpravat odbornici ako vy :D
-
Já bych chtěl vidět ty právníky, kteří hned všechno smetou ze stolu
;D
(https://www.youtube.com/watch?v=y4XzkJl16SU)Máňa říkala, že to není směroplatný[/url)Kdyby měl MS všechno prohrávat, tak si rozhodně nebude držet své právní oddělení.
Za chvíli sem naběhnou headhunteři a dotyčného hned jmenujou nejmíň ředitelem legal dept. :D
-
Podle mne pravda na straně pana Jirsáka a Pavla "Tigera" Růžičky.
------------------------ citace pana Jirsáka -----------------------------
S vyhodny-software.cz to pak celé souvisí tak, že Microsoft (alespoň v dob, kdy mne to zajímalo) neprodával OEM licence na 1. nainstalovaný počítač, ale na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Prodat takovou licenci samozřejmě je možné, ale pořád tím získáte oprávnění k užívání jen na tom počítači, se kterým byla zakoupena -- který je bůhví kde.
-------------------------------------------------------------------------
Není, protože: 1) OEM licence není svázána s konkrétním HW v okamžiku "výroby", dokonce ani v okamžiku koupě licence; 2) vyhodny-software tvrdí, že prodává nevyužité OEM licence (tj. takové. které nikdy nebyly svázány s žádným HW). Správný závěr je tedy takový, že OEM licence od vyhodny-software je uplne stejna jako jakakoliv jina OEM licence, kterou si koupim treba na alza.cz.
-
OEM licence není svázána s konkrétním HW v okamžiku "výroby", dokonce ani v okamžiku koupě licence
Microsoft na to má jiný názor:
Nákup softwaru s počítačem (OEM) (http://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx)
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence. Pouze jedna licence pro konkrétní počítač (jedna kopie), s kterým byl software pořízen. Software nebo licenci není možné použít na více zařízeních/počítačích nebo přenést na jiný počítač.
Licenční smlouva také říká opak:
Licenční podmínky Windows 7 Home Premium
Jedna kopie pro jeden počítač. Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován. Takový počítač je pak „licencovaným počítačem“. Licencovaný počítač. Software smíte v licencovaném počítači používat nejvýše na dvou procesorech současně. Není-li v těchto licenčních podmínkách stanoveno jinak, nesmíte software používat v žádném jiném počítači.
-
Jedna kopie pro jeden počítač. Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován. Takový počítač je pak „licencovaným počítačem“. Licencovaný počítač. Software smíte v licencovaném počítači používat nejvýše na dvou procesorech současně. Není-li v těchto licenčních podmínkách stanoveno jinak, nesmíte software používat v žádném jiném počítači.
MS vůbec netuší s jakým počítačem a zda vůbec je licence distribuována, protože takto ten model vůbec nefunguje. MS distribuuje OEM licence nevázaně a explicitně povoluje její využití koncovým uživatelem - http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/personal-use-license.aspx#fbid=jd9dW9xcQCT
-
MS vůbec netuší s jakým počítačem a zda vůbec je licence distribuována, protože takto ten model vůbec nefunguje. MS distribuuje OEM licence nevázaně a explicitně povoluje její využití koncovým uživatelem - http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/personal-use-license.aspx#fbid=jd9dW9xcQCT
To platí pro W8/8.1, ne pro dřívější verze. A jinak už jsem to tady psal cca včera touhle dobou (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg83317#msg83317), gratuluji k objevu Ameriky. ::) :P
-
MS vůbec netuší s jakým počítačem a zda vůbec je licence distribuována, protože takto ten model vůbec nefunguje. MS distribuuje OEM licence nevázaně a explicitně povoluje její využití koncovým uživatelem - http://www.microsoft.com/oem/en/licensing/sblicensing/Pages/personal-use-license.aspx#fbid=jd9dW9xcQCT
To platí pro W8/8.1, ne pro dřívější verze. A jinak už jsem to tady psal cca včera touhle dobou (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg83317#msg83317), gratuluji k objevu Ameriky. ::) :P
Jj, také mi to už došlo :-) Njn, koncový uživatel prostě OEM licenci použít u starších verzí nemůže.
-
Nakonec bude stejně záležet na právním názoru soudu, a ne na právních názorech čtenářů rootu.
Z tohoto hlediska považuju nákup takového software z právního hlediska za bezpečný - Microsoft totiž nemá zájem aby se věc dostala k soudu, protože nejistota zákazníků je pro něj lepší než riziko, že Microsoft soudní při prohraje, tak jako se už stalo v Německu:
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft
Koneckonců ten Končinský to dělá už asi 5 let a Microsoft na něj nikdy žalobu nepodal. Zřejmě jediné na co se Microsoft zmohl bylo podávání trestních oznámení.
Takže jediný potencionální opruz pro zákazníka vyhodny-software je jedna cesta na policii kvůli podání vysvětlení.
Jinak vyhodny-software mi přijde předražený - např. pokud nakoupíte u podobné německé firmy, bude to mnohem levnější.
-
Nakonec bude stejně záležet na právním názoru soudu, a ne na právních názorech čtenářů rootu.
Z tohoto hlediska považuju nákup takového software z právního hlediska za bezpečný
Takže Váš právní rozbor je oproti jiným čtenářům ten správný ...
Microsoft totiž nemá zájem aby se věc dostala k soudu, protože nejistota zákazníků je pro něj lepší než riziko, že Microsoft soudní při prohraje, tak jako se už stalo v Německu:
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft
Nezapomínejta na to, že u nás je vše možné, takž i výhra Microsoftu by se mohla stát. Navíc za správnost licence on nezodpovídá, že? Myslím si, že je lepší to mít dráž a v klidu, než čekat, co se kde zvrtne.
Koneckonců ten Končinský to dělá už asi 5 let a Microsoft na něj nikdy žalobu nepodal. Zřejmě jediné na co se Microsoft zmohl bylo podávání trestních oznámení.
Takže jediný potencionální opruz pro zákazníka vyhodny-software je jedna cesta na policii kvůli podání vysvětlení.
Jsou tu mnohem letitější podvody a neznamená to, že na ně nkdy nedojde.
Jinak vyhodny-software mi přijde předražený - např. pokud nakoupíte u podobné německé firmy, bude to mnohem levnější.
To je pravda, ale nedoporučoval bych to kupovat ani od té německé firmy.
-
Pokud ten se ten pan ničeho nebojí ani MS, proc je jeho s.r.o. s poloviny minulého roku?
Nebojí se spíše toho, že prohraje s někým komu prodal ty fajn licence.
I na webovce ma chybu jenž je žalovatelna sama o sobe.
-
Takže Váš právní rozbor je oproti jiným čtenářům ten správný ...
Já jsem někde napsal nějaký právní rozbor?
Myslím si, že je lepší to mít dráž a v klidu, než čekat, co se kde zvrtne.
:) Přesně o tom jsem mluvil. Microsoft potřebuje, aby se mezi veřejností šířily postoje jako je ten váš. Microsoft tedy nemá zájem na tom, aby se věc dostala před soud.
Jsou tu mnohem letitější podvody a neznamená to, že na ně nkdy nedojde.
Vy jste zaměstnanec Microsoftu, nebo máte zájem na prodejích Windows? Jinak nedokážu pochopit vaše uvažování:
Vidíte, že na věc existují velmi rozdílné právní názory. A jste si přesto jistý, že ty právní názory, které jsou v neprospěch Microsoftu, jsou vadné a obhajují podvodníky?
A ty právní rozbory v neprospěch Microsoftu jsou poměrně vyargumentované,
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
http://www.ksb.cz/de/news-veroffentlichungen/artikel/1368_prodej-pouziteho-software-je-legalni
(zatím jsem nenašel podobný článek argumentující ve prospěch Microsoftu, pouze názory v diskuzích)
-
Problém je v tom, že třeba ja bych nesl za takto vzniklé problémy zodpovědnost a to spíše morální než právní.
Zodpovídam za to aby nikdo na policii nemusel. Proto nikomu ani soukrome ten nákup nebudu doporučovat. Ten cenový rozdíl za to nestojí.
-
Pokud ten se ten pan ničeho nebojí ani MS, proc je jeho s.r.o. s poloviny minulého roku?
Nebojí se spíše toho, že prohraje s někým komu prodal ty fajn licence.
I na webovce ma chybu jenž je žalovatelna sama o sobe.
Nemyslíte si, že na tuto a jiné otázky byste se měl(i) dotazovat někde jinde? Proč chcete slyšet odpověď(i) od někoho, kdo Vám je stejně nemůže nabídnout?
Podívejte se, kdy byl byl vydán rozsudek Soudního dvora, který má v těchto věcech poslední slovo a možná si budete schopen odpovědět sám.
-
Pánové, já nejsem právník a ani odborník v oblasti licenčních záležitostí, ale nepřijde vám to postavené na hlavu? Úvaha, která se selským rozumem nabízí, je zřejmá - životnost SW zejména v dnešní době značně přesahuje životnost HW (Windows XP jsme alespoň u nás používali více než 10 let, a na nemalém počtu terminálů běží i teď), zatímco terminál s původním HW bych hledal už jen těžko.
Není také těžké si představit, že terminál utrpěl absolutní škodu (požár, krádež, ....). Tedy jako věc přestal existovat, ale jestli to chápu správně, tak SW licence (jedno zda je to něco jako "OEM" nebo jiná) není věc, tudíž ta společně s dokladem o nabytí zůstává. Tudíž mi nějak selský rozum nebere, proč bych ji nemohl znovu použít pro nový HW. Z hlediska prodejce SW se nic nemění, stále 1 PC = 1 SW, a to SW, který jsem legálně nabyl. Logicky vzato výrobce a dodavatel HW prostě musí nový stroj vyrobit, sestavit a fyzicky dodat, tudíž stejně logicky budou všechny tyto jeho vstupy (náklady) kompenzovány prodejní cenou. Ale dodavatel SW? Za co bych měl znovu platit? Dle mě je prostě nesmysl nakupovat SW jako nedělitelnou součást HW v případě, že ten SW snadno oddělitelný je.
Je jistě chyba nás spotřebitelů, že na takový "licenční systém" přistupujeme a naším spotřebitelským chováním dovolujeme dotyčným firmám, aby s ním uspěli, o tom se nepřu.... Lze to ale tolerovat u monopolního výrobce?
A překvapila mě ještě jedna věc, kterou jsem tu dnes četl poprvé - na základě čeho si může Microsoft (případně jiný dodavatel SW) nárokovat něco jakou fyzickou nebo administrativní kontrolu "licenční politiky" v sídle firmy? V byste pustili nějakého zaměstnance z řad kteréhokoliv vašeho dodavatele do vašeho účetnictví, případně dalších dokumentů? Nebo dokonce do serverovny? Není náhodou toto výhradní doménou jen a pouze příslušných státních úřadů nebo orgánů činných v trestním řízení?
-
Problém je v tom, že třeba ja bych nesl za takto vzniklé problémy zodpovědnost a to spíše morální než právní.
Zodpovídam za to aby nikdo na policii nemusel. Proto nikomu ani soukrome ten nákup nebudu doporučovat. Ten cenový rozdíl za to nestojí.
Pokud to berete takto, tak byste raději měl dotyčné osobě doporučit Linux. Nebo jste si opravdu prostudoval celou eula, a jste si jistý, že všemu perfektně rozumíte, a že některé body eula nemají jiný právní výklad než je ten váš?
Já například v eula pro Windows XP vidím toto:
SOFTWARE nesmíte pronajímat, půjčovat a nesmíte ...
To znamená, že k počítači s vašimi Windows nesmíte nikoho pustit sednout, protože byste mu tím ty Windowsy půjčil. Stačí že sousedovi řeknete "pustil jsem manželku k počítači" a ten na vás podá trestní oznámení...
-
Slowthinkere uhodil jste na hřebíček, u nás ve firmě bylo před rokem kupováno velké množství „použitých“ Office licencí a měl jsem tu čest být na krátké prezentaci firmy, která přesně to, co uvádíte, říkala. Firmu raději nebudu jmenovat, dodám, že úspora oproti nákupu od samotného výrobce byla 30%.
Jsou v tom totiž obrovské peníze, pokud by se velké firmy nebo nedejbože náš hospodárný stát dozvěděl o nákupu nebo prodeji nepotřebných licencí bylo by to utrpěním pro české kmotry a jejich kamarádskou tlupu z nenasytného Microsoftu.
Je celkem smutné, jak tu ničíte skvělý obchodní model, protože i v České republice jsou minimálně tři velké společnosti, které tento obchodní model mají, jen jej neukazují uživatelům, už chápu proč.
-
Petr, slowthinker a možná další.
Právo si a nyní i v zaměstnání laicky vykládám déle než 22 let. U soudu jsem nikdy nebyl, zažalovan také, vyšetřován také ne. A to plati i pro lidi ať již fyzicke nebo právnické osoby, kterým jsem kdy poradil. Pokud někdo chce jistotu, či byt za právního, trzniho borce posílám je za lidmi s licencí na právní, či jiné služby.
Už se však taky stalo, že člověk jenž se cítil a měl právníka za dvacet tis./měsíc , následne přišel o barák.
Ne každý může mít Linux, ne každý má věk, chut a čas na to s nim začínat.
rats, tak ten je se svou úvahou o licenci podle mne zcela mimo. OEM software plati v tom HW se kterým byl prodán.
1) samolepka
2) faktur
A kde jste přišel na to že SW jasně přezije HW? U me je to u OEM tak jedna jedna.
-
Právo si a nyní i v zaměstnání laicky vykládám déle než 22 let. U soudu jsem nikdy nebyl, zažalovan také, vyšetřován také ne. A to plati i pro lidi ať již fyzicke nebo právnické osoby, kterým jsem kdy poradil. ...
Už se však taky stalo, že člověk jenž se cítil a měl právníka za dvacet tis./měsíc , následne přišel o barák.
:) On ten člověk co se cítil možná taky předtím 22 let o žádný barák nepřišel a nebyl vyšetřován ani žalován.
Chci říct, že 100% jistotu nemáte nikdy, 1000x půjčíte manželce počítač s Windows a porušíte tím smlouvu, a nic. Pak se to jednou proflákne, a jste v klepetech.
Proto jsem se divil, že vy s takovým opatrným přístupem někomu doporučujete podstupovat takové riziko jako je používat Windows na základě licenční smlouvy.
To je opravdu lepší koupit Windows z druhé ruky a používat ho na nelicenčním základě, tj. podle § 66 odst. 1 autorského zákona.
-
Cizí manželky si muj počítač nepustí a navíc všechno co uvádíte je čistý humor. Neexistuje žaloba v ČR kterou jste u
uváděl. ;D
Mimo jiné taky používám vodovod, dálkové vytápění a elektřinu.
A nestydím se za to, že hraju při zdi. Fed a ECB považuji za natolik velké podvodníky proti občanům, že ty ostatní pokud nejdou proti me osobně moc nevnímám.
-
Cizí manželky si muj počítač nepustí a navíc všechno co uvádíte je čistý humor. Neexistuje žaloba v ČR kterou jste u
uváděl. ;D
Však neexistuje ani žaloba za užívání software z druhé ruky na nelicenčním základě, tj. na základě autorského zákona.
Přesto se tváříte, že z toho máte strach ...
Takže si myslím, že z vaší strany to bude taky čistý humor. :)
-
Úvaha, která se selským rozumem nabízí, je zřejmá - životnost SW zejména v dnešní době značně přesahuje životnost HW
Takže jste úvahou došel k tomu, že vám se nevyplatí OEM licence, ale jsou pro vás výhodnější krabicové verze. To vám nikdo nebere a nikdo vám nebrání je kupovat. Akorát to nijak nesouvisí s touto diskusí, protože tady se řeší právě OEM licence.
To je opravdu lepší koupit Windows z druhé ruky a používat ho na nelicenčním základě, tj. podle § 66 odst. 1 autorského zákona.
Je hezké tohle s takovou jistotou tvrdit na konci diskuse, ve které se dlouze diskutovalo o tom, jestli nějaké nelicenční užití vůbec je možné - a nikdo nebyl schopen dát přesvědčivý argument o tom, že to možné je. Já se svou domněnku nebudu pokoušet podstrčit jako fakt - podle mého názoru je vaše interpretace § 66 odst. 1 AZ mylná, vysvětlení můžete hledat na předchozích stranách této diskuse.
-
Ono je to jak v auto bazaru, 100% Vám prodají auto po prvním majiteli, papírově bude také v pořádku a vesele si s ním budete jezdit, až do první policejní kontroly. Najednou se přijde na to, že auto je kradené a tak Vám ho zabaví. V horším případě Vás budou popotahovat po soudech, protože si budou myslet, že jste ho odcizil. Ale nejdůležitější stejně je, že ten auťák byl o polovinu levnější. Takže nakupujte u vyhodny-software.cz Určitě se Vám to vyplatí.
-
Ono je to jak v auto bazaru, 100% Vám prodají auto po prvním majiteli, papírově bude také v pořádku a vesele si s ním budete jezdit, až do první policejní kontroly. Najednou se přijde na to, že auto je kradené a tak Vám ho zabaví. V horším případě Vás budou popotahovat po soudech, protože si budou myslet, že jste ho odcizil. Ale nejdůležitější stejně je, že ten auťák byl o polovinu levnější. Takže nakupujte u vyhodny-software.cz Určitě se Vám to vyplatí.
Dával bych si většího majzla na to, co tu říkáte, protože pletete jablka mezi hrušky.
Máme paragraf 184 - Trestního zákoníka č. 40/2009 Sb, který by mohl někoho zajímat.
Je rozdíl mezi oprávněným převodem zboží (auta) a krádeží (auta) zboží, které pak někdo v dobré víře zakoupil a dále prodal.
Pokud nějaká společnost skupuje na trhu nepotřebné zboží, pak za něj předchozímu vlastníkovi zcela jistě dá patřičnou úplatu, aby byl „převod“ oprávněný a společnost byla novým vlastníkem zboží, které pak může dále volně prodat.
Dle mého je vaše tvrzení zavádějící až pomlouvající, neznalost však neomlouvá.
-
Ono je to jak v auto bazaru, 100% Vám prodají auto po prvním majiteli, papírově bude také v pořádku a vesele si s ním budete jezdit, až do první policejní kontroly. Najednou se přijde na to, že auto je kradené a tak Vám ho zabaví. V horším případě Vás budou popotahovat po soudech, protože si budou myslet, že jste ho odcizil. Ale nejdůležitější stejně je, že ten auťák byl o polovinu levnější. Takže nakupujte u vyhodny-software.cz Určitě se Vám to vyplatí.
Dával bych si většího majzla na to, co tu říkáte, protože pletete jablka mezi hrušky.
Máme paragraf 184 - Trestního zákoníka č. 40/2009 Sb, který by mohl někoho zajímat.
Je rozdíl mezi oprávněným převodem zboží (auta) a krádeží (auta) zboží, které pak někdo v dobré víře zakoupil a dále prodal.
Pokud nějaká společnost skupuje na trhu nepotřebné zboží, pak za něj předchozímu vlastníkovi zcela jistě dá patřičnou úplatu, aby byl „převod“ oprávněný a společnost byla novým vlastníkem zboží, které pak může dále volně prodat.
Dle mého je vaše tvrzení zavádějící až pomlouvající, neznalost však neomlouvá.
Podvod na zákazníka jako podvod na zákazníka, jen v paragrafech je to jiné. Že někdo na dvorku se jednou nějak vyjádřil, proč ne. Ovšem neznamená to, že ta situace platí i dnes. Společnost nemůže skupovat zboží, které na trhu není. Kolik výrobců VT sídlí v EU? Nepochází většina sortimentu z Číny a Koree? A není náhodou výrobce povinen označit počítač štítkem, než jde do prodeje? Kde se tedy ty volné OEM licence berou? Už jen to spojení ... volná OEM licence ... ale kdo chce kam, pomožme mu tam.
-
To je opravdu lepší koupit Windows z druhé ruky a používat ho na nelicenčním základě, tj. podle § 66 odst. 1 autorského zákona.
Je hezké tohle s takovou jistotou tvrdit na konci diskuse, ve které se dlouze diskutovalo o tom, jestli nějaké nelicenční užití vůbec je možné - a nikdo nebyl schopen dát přesvědčivý argument o tom, že to možné je. Já se svou domněnku nebudu pokoušet podstrčit jako fakt - podle mého názoru je vaše interpretace § 66 odst. 1 AZ mylná, vysvětlení můžete hledat na předchozích stranách této diskuse.
Argumenty jste ráčil ignorovat. Na minulé stránce jsem posílal odkazy na dva rozbory specialistů na IT právo:
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni (http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni)
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft (http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft)
Mimochodem, je zajímavé, že Microsoft zřejmě nikdy nezveřejnil právní rozbor, který by se snažil doložit opak. Pokud byl MS dotázán novináři tak, se omezil na suché konstatování svého postoje, ale bez argumentů (hledat text "Tomu oponuje Jiří Černý"):
http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna (http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna)
Ono je to jak v auto bazaru, 100% Vám prodají auto po prvním majiteli, papírově bude také v pořádku a vesele si s ním budete jezdit, až do první policejní kontroly. Najednou se přijde na to, že auto je kradené a tak Vám ho zabaví. V horším případě Vás budou popotahovat po soudech, protože si budou myslet, že jste ho odcizil.
Takže kupuješ zásadně jenom nové věci, aby ses vyhnul problémům? Jak kupuješ třeba byt/dům? Ten nový dům stojí na starém pozemku, který mohl někdo ukrást! Najednou se přijde na to, že nějaký vklad do katastru v minulosti byl neplatný ... a byt ti zabaví. :)
A to nemluvím o tom, že když kupuješ nové auto nebo byt, tak podepisuješ smlouvu, která je pro tebe srozumitelná.
Zatímco když instaluješ Windows na základě licenční smlouvy eula, tak nevíš o čem se tam vlastně mluví.
Takže nakupujte u vyhodny-software.cz Určitě se Vám to vyplatí.
Nemyslím si, že zrovna vyhodny-software.cz je nejlepší místo kde kupovat software z druhé ruky.
-
A není náhodou výrobce povinen označit počítač štítkem, než jde do prodeje? Kde se tedy ty volné OEM licence berou? Už jen to spojení ... volná OEM licence ... ale kdo chce kam, pomožme mu tam.
Pořád jsi nepochopil jsi o co se jedná. Nejedná se "prodej volných licencí OEM". Jedná se o prodej "rozmnoženiny" a její užití nikoli na základě licence, ale podle autorského zákona.
-
;D ;D ;D ;D ;D Bože, Bože, do čehos to duši dal. V pohodě, "máš pravdu", měj se.
-
Argumenty jste ráčil ignorovat. Na minulé stránce jsem posílal odkazy na dva rozbory specialistů na IT právo:
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni (http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni)
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft (http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft)
Nikoli, ty argumenty jsem neignoroval. Ty články (jak už jsem mnohokrát psal) se týkají vyčerpání práv. Tj. autor stanoví licenci pro nějaké dílo, a tuto licenci prodá. Tím se ale vyčerpala jeho práva k rozhodování o té licenci, a nabyvatel té licence s ní dál může nakládat dle svého uvážení. Samozřejmě ji nemůže změnit, ale může ji vzít tak jak je a prodat ji někomu třetímu. A pro tu třetí osobu je ta licence stejně platná, jako byla pro původního nabyvatele.
O tom, že by existovalo nějaké volné užití pro software, není v těch článcích ani ň. Naopak se tam všude píše jen o užití díla na základě smlouvy uzavřené s autorem. Takže děkuji za další články, které vyvrací vaše tvrzení.
Jinak pokud by platil ten váš výklad, je stejně nesmysl nakupovat u vyhodny-software.cz nebo vůbec nakupovat nějaké OEM licence. Stačilo by koupit libovolnou nejlevnější licenci (třeba upgrade pro studenty), nebo dokonce jen instalační médium, a z toho (podle vás legálně) nainstalovat třeba sto počítačů ve firmě.
-
Nikoli, ty argumenty jsem neignoroval. Ty články (jak už jsem mnohokrát psal) se týkají vyčerpání práv. Tj. autor stanoví licenci pro nějaké dílo, a tuto licenci prodá. Tím se ale vyčerpala jeho práva k rozhodování o té licenci, a nabyvatel té licence s ní dál může nakládat dle svého uvážení. Samozřejmě ji nemůže změnit, ale může ji vzít tak jak je a prodat ji někomu třetímu. A pro tu třetí osobu je ta licence stejně platná, jako byla pro původního nabyvatele.
Ale to se mýlíte: tady se mluví o tom, že není pravda že by licence byla platná:
"Je přitom nerozhodné, zda má výrobce ve smlouvě (licenční nebo jiné) uvedeno ujednání, které omezuje možnost disponování se staženým softwarem – např. v předmětném sporu měl Oracle mj. ustanovení o tom, že „užívací právo“ k software je „nepřevoditelné“. ESD konstatoval, že takto by institut vyčerpání autorských práv neměl žádný význam, když by nositel autorských práv mohl vyloučit touto cestou jeho účinky."
(http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft (http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft))
O tom, že by existovalo nějaké volné užití pro software, není v těch článcích ani ň. Naopak se tam všude píše jen o užití díla na základě smlouvy uzavřené s autorem.
následující odkaz jsem omylem zapomněl uvést. Omlouvám se:
"...připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (viz níže).
V případě, že dojde oprávněně k převodu vlastnického práva k nosiči s rozmnoženinou počítačového programu na další osobu, není tato osoba již ve smluvním vztahu s nositelem práv (softwarovou společností) a nedopadají tedy na ni ani podmínky licenční smlouvy (vztah mezi prvním nabyvatelem rozmnoženiny a nositelem práv), včetně věcných omezení, která jsou stanovena v licenčních podmínkách OEM apod."
(http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/ (http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/))
Jinak pokud by platil ten váš výklad, je stejně nesmysl nakupovat u vyhodny-software.cz nebo vůbec nakupovat nějaké OEM licence. Stačilo by koupit libovolnou nejlevnější licenci (třeba upgrade pro studenty), nebo dokonce jen instalační médium, a z toho (podle vás legálně) nainstalovat třeba sto počítačů ve firmě.
Proč myslíte, že je možné jednu rozmnoženinu nainstalovat na 100 počítačů?
-
Ale to se mýlíte: tady se mluví o tom, že není pravda že by licence byla platná:
"Je přitom nerozhodné, zda má výrobce ve smlouvě (licenční nebo jiné) uvedeno ujednání, které omezuje možnost disponování se staženým softwarem – např. v předmětném sporu měl Oracle mj. ustanovení o tom, že „užívací právo“ k software je „nepřevoditelné“. ESD konstatoval, že takto by institut vyčerpání autorských práv neměl žádný význam, když by nositel autorských práv mohl vyloučit touto cestou jeho účinky."
Ne, tady se nemluví o tom, že by licence nebyla platná. Tady se za prvé mluví o smlouvě (licenční nebo jiné) -- takže žádný váš § 66 odst. 1. Za druhé se zde mluví o tom, že výrobce v licenci nemůže stanovit, jak může nabyvatel nakládat s licencí -- protože autorovo právo nakládat s licencí je platné jen do té doby, než tu licenci někomu prodá, pak už to právo má nový nabyvatel. Pořád se to ale týká nakládání s licencí, nikoli samotného obsahu licence - ten je závazný pro prvního nabyvatele i pro kteréhokoli dalšího.
Když máte pořád problém chápat to u softwarových licencí, představte si to třeba na směnce. A je dlužník, B věřitel. A vystaví směnku "Já, A, dlužím vlastníkovi této směnky částku 10 Kč". B teď může vzít tuhle směnku a prodat jí C. A do toho (v případě licencí) nemůže nijak mluvit - on měl právo nakládat s tou směnkou, dokud ji držel v ruce, ale předáním B se tohle jeho právo vyčerpalo a teď to právo má B. To předání směnky od B k C ale nijak neovlivňuje obsah té směnky - pořád znamená, že A dluží držiteli směnky 10 Kč. V případě OEM licence to pak je, jako kdyby na té směnce bylo uvedeno "já, A, dlužím B částku 10 Kč". B tuhle směnku také klidně může prodat dál, ale kdo by si ji koupil - A pořád dluží B, takže nový majitel by z toho nic neměl.
Ten odkaz na Lupu už tady byl, a podle mého názoru je ten článek zmatený. Licenční smlouva je smlouva o převodu užívacích práv, která jsou v té smlouvě specifikována. Příjemce je může prodat dál, ale nemůže prodat práva, která nezískal. Třetí osoba je tedy tou licenční smlouvou také vázána, i když to není smlouva uzavřená přímo mezi ní a autorem. Když stavebník prodá dům majiteli s nějakými podmínkami, může jej druhý majitel prodat třetímu jedině s těmi samými podmínkami (případně si může přidat další). Třetí majitel tedy nemá smlouvu se stavebníkem, ale přesto je podmínkami té smlouvy vázán. Nemůžete říct, že třetí majitel se stavebníkem žádnou smlouvu nemá a tudíž mu ze zákona náleží vše, co ten stavebník kdy postavil.
Proč myslíte, že je možné jednu rozmnoženinu nainstalovat na 100 počítačů?
Tam, kde platí současný AZ, mu v tom zpravidla brání licenční ujednání. Pokud by ale pro někoho licenční ujednání neplatilo a řídilo se to jen § 66 odst. 1 vykládaným jako "autor nesmí oprávněnému uživateli nijak bránit užívat program", nemohl by autor majiteli rozmnoženiny nikam bránit v užívání programu. A pokud by majitel chtěl používat program na 100 PC (třeba u firmy se 100 zaměstnanci), nic by mu v tom nebránilo a nesmělo bránit.
-
Ne, tady se nemluví o tom, že by licence nebyla platná. Tady se za prvé mluví o smlouvě (licenční nebo jiné) -- takže žádný váš § 66 odst. 1. Za druhé se zde mluví o tom, že výrobce v licenci nemůže stanovit, jak může nabyvatel nakládat s licencí -- protože autorovo právo nakládat s licencí je platné jen do té doby, než tu licenci někomu prodá, pak už to právo má nový nabyvatel. Pořád se to ale týká nakládání s licencí, nikoli samotného obsahu licence - ten je závazný pro prvního nabyvatele i pro kteréhokoli dalšího
§66 je české specifikum, proto o něm evropský rozsudek nemluví. Ten článek na Lupě od Aujezdského to podle mě vysvětluje jasně, a nevím, kde v jeho argumentaci vidíte nějakou nejasnost:
Užití software na základě autorského zákona - shrnutí
1)
Ten, kdo koupí software z druhé ruky, se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny" (toto platí podle evropského práva, kterému je české právo podřízeno):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
(Soudní dvůr Evropské unie, Rozsudek ve věci UsedSoft GmbH v. Oracle International Corp.
http://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_89105/ )
2)
"Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" může svou rozmnoženinu užívat na základě tzv. "zákonné licence", tj. podle §66 autorského zákona (toto platí podle českého práva):
"(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
(autorský zákon, §66
http://zakony-online.cz/?s4&q4=66 )
konec shrnutí
Když stavebník prodá dům majiteli s nějakými podmínkami, může jej druhý majitel prodat třetímu jedině s těmi samými podmínkami (případně si může přidat další). Třetí majitel tedy nemá smlouvu se stavebníkem, ale přesto je podmínkami té smlouvy vázán.
Pokud budou mít stavebník a majitel ve smlouvě podmínku, že dům může majitel možné používat pouze po dobu životnosti plynového kotle, tak máte možná pravdu. Tedy pravdu máte, pokud nějaký zákon nečiní takovéto podmínky neplatnými.
V případě prodeje rozmnoženiny software ale takový zákon existuje:
- v evropském právu označil rozsudek ve věci usedSoft některé podmínky smlouvy za neplatné
- v českém právu se nový majitel dokonce na licenční smlouvu nemusí vůbec ohlížet, a software může užívat na základě §66
Jinak ten §66 mi přijde poměrně logický: Představte si, že si z druhé ruky koupíte mobilní telefon. V něm je software, a dejme tomu, že výrobce telefonu v licenčních podmínkách stanovil nějaká omezení. Pokud by §66 neexistoval, vy jako nový majitel byste musel zjišťovat, jaký je obsah licence a zda telefon vůbec smíte používat.
Tam, kde platí současný AZ, mu v tom zpravidla brání licenční ujednání. Pokud by ale pro někoho licenční ujednání neplatilo a řídilo se to jen § 66 odst. 1 vykládaným jako "autor nesmí oprávněnému uživateli nijak bránit užívat program", nemohl by autor majiteli rozmnoženiny nikam bránit v užívání programu. A pokud by majitel chtěl používat program na 100 PC (třeba u firmy se 100 zaměstnanci), nic by mu v tom nebránilo a nesmělo bránit.
Ale brání: Uživatel je oprávněn vytvořit si pouze takový počet rozmnoženin, který je nezbytný k užívání programu:
V citaci z autorského zákona výše je uvedeno:
" je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
Použití na ostatních 99 počítačích už nezbytné není, práva vlastníka rozmoženiny se naplnila na prvním počítači.
Podobně i rozsudek ve věci UsedSoft (viz můj první odkaz v tomto příspěvku):
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá. Směrnice však
povoluje jakékoli pořízení rozmnoženiny, které je nezbytné k tomu, aby umožnilo oprávněnému
nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen"
-
Ten, kdo koupí software z druhé ruky, se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny" (toto platí podle evropského práva, kterému je české právo podřízeno):
... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem.
Ano, tak to je, všichni tady s tím souhlasí a není potřeba to opakovat stále dokola.
"Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" může svou rozmnoženinu užívat na základě tzv. "zákonné licence", tj. podle §66 autorského zákona (toto platí podle českého práva):
"(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
(autorský zákon, §66)
Žádná zákonná licence pro software neexistuje. Existuje volné užití autorského díla, které se ale výslovně netýká software, a existují zákonné licence, které nelze na software aplikovat.
§ 66 odst. 1 říká, jaká minimální práva má oprávněný uživatel. Oprávněným uživatelem se ale někdo stane až tehdy, když uzavře licenční smlouvu s autorem, nebo když takovou licenční smlouvu koupí z druhé ruky.
Jinak ten §66 mi přijde poměrně logický: Představte si, že si z druhé ruky koupíte mobilní telefon. V něm je software, a dejme tomu, že výrobce telefonu v licenčních podmínkách stanovil nějaká omezení. Pokud by §66 neexistoval, vy jako nový majitel byste musel zjišťovat, jaký je obsah licence a zda telefon vůbec smíte používat.
Ano, to si nový majitel samozřejmě zjistit musí. Nelogická by byla vaše interpretace, kdy by autor způsob užití v licenci nějak omezil, ale přeprodejem by ta omezením zmizela. Pak by samozřejmě nikdo nic nekupoval z první ruky, vše by se nejprve fiktivně přeprodalo a tím pádem by nikdo nebyl vázán licencí. Veškeré licence by tak ztratily smysl.
Ale brání: Uživatel je oprávněn vytvořit si pouze takový počet rozmnoženin, který je nezbytný k užívání programu:
Použití na ostatních 99 počítačích už nezbytné není, práva vlastníka rozmoženiny se naplnila na prvním počítači.
Když potřebuju (jako firma) program používat na 100 PC, mohl bych si vytvořit 100 rozmnoženin.
Podobně i rozsudek ve věci UsedSoft
V tom rozsudku není ani slovo o tom, že by nabyvatel z druhé ruky měl víc práv, než má první nabyvatel. Naopak se tam opakuje, že má stejná práva, jako původní nabyvatel. Pořád se jedná pouze o to, že autor nemůže omezit nakládání s licencí (licenci můžu prodat dál), ale ta licence je stále platná a ten, kdo jí koupí, se jí stále musí řídit - pokud tak nečiní, nemá k užívání programu žádné právo.
-
§ 66 odst. 1 říká, jaká minimální práva má oprávněný uživatel. Oprávněným uživatelem se ale někdo stane až tehdy, když uzavře licenční smlouvu s autorem, nebo když takovou licenční smlouvu koupí z druhé ruky.
Takže vy říkáte, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" nemusí být nutně i "oprávněným uživatelem rozmnoženiny"?
To se mýlíte, přečtěte si §66 bod 6.
Ano, to si nový majitel samozřejmě zjistit musí. Nelogická by byla vaše interpretace, kdy by autor způsob užití v licenci nějak omezil, ale přeprodejem by ta omezením zmizela. Pak by samozřejmě nikdo nic nekupoval z první ruky, vše by se nejprve fiktivně přeprodalo a tím pádem by nikdo nebyl vázán licencí. Veškeré licence by tak ztratily smysl.
A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.
Není pravda, že by veškeré licence ztratily smysl: evropský soudní dvůr svůj rozsudek omezil na licence, které platí neomezeně dlouhou dobu.
Přečtěte si také na Lupě poznámku Aujezdského v odstavci "Tato situace je však do určité míry absurdní." o tříkrokovém testu.
Když potřebuju (jako firma) program používat na 100 PC, mohl bych si vytvořit 100 rozmnoženin.
Už nevím, jak bych to mohl lépe vysvětlit. Přečtěte si prosím znovu poslední odstavec v mém minulém příspěvku:
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá"
V tom rozsudku není ani slovo o tom, že by nabyvatel z druhé ruky měl víc práv, než má první nabyvatel. Naopak se tam opakuje, že má stejná práva, jako původní nabyvatel. Pořád se jedná pouze o to, že autor nemůže omezit nakládání s licencí (licenci můžu prodat dál), ale ta licence je stále platná a ten, kdo jí koupí, se jí stále musí řídit - pokud tak nečiní, nemá k užívání programu žádné právo.
Není pravda, že by se tam říkalo, že licence je ve všech bodech platná. Naopak se říká, že některé podmínky uvedené v licenci jsou neplatné. Například:
"Proto i v případě, že licenční smlouva následný převod zakazuje, nemůže již nositel práva dalšímu prodeji této rozmnoženiny bránit."
Kde se podle vás v rozsudku říká, že nový nabyvatel nesmí mít více práv než má první nabyvatel?
Kde se podle vás říká, že nový nabyvatel se musí řídit původní licencí, a nemůže rozmnoženimu užívat na základě jiného oprávnění?
-
Možná stojí za to upřesnit, co se tu řešilo. Nemůžu koupit levnou OEM licenci z druhé ruky, nalepit jí na počítač a myslet si, že tím mám zlegalizovaný operační systém. OEM licence není legalizační licence. Mohu koupit OEM licenci z druhé ruky, mohu koupit notebook z druhé ruky, tu licenci nalepím na notebook, vystavím fakturu, kde bude napsán jak notebook, tak licence a prodám to dál. Nic jiného se tu neřeší. Problém je, že vyhodny-software.cz prodává OEM licence, které se snaží vydávat jako legalizační, čímž zákazníka dostává do mylného vědomí nabytí levného a legálního OS.
-
Licenci bych do toho vůbec nemotal.
Mám notebook, chci k němu Windows:
koupím z druhé ruky rozmnoženinu Windows OEM (originální instalační DVD, štítek, třeba i odlepený), jsem tudíž oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows. Ty jsem oprávněn užívat na jednom počítači (nesmím mít Windows nainstalované vícekrát). Nemám licenci Windows, užívám Windows na základě §66 autorského zákona.
Původní majitel musí Windows smazat (ale to je jeho problém).
(Nejsem si jistý, jestli je teoreticky třeba mít ten štítek, ale já bych ho určitě při nákupu požadoval.)
-
Nebudete užívat nic, protože s takovým štítkem nemusíte projít aktivací produktu. Takže Vám zůstane varianta crack a jste tam, jako kdybyste tu rozmnoženinu ani nekoupil. To už si raději stáhněte nějakou rozmnoženinu z internetu, vyjde Vás to levněji. ;D
-
Možná stojí za to upřesnit, co se tu řešilo. Nemůžu koupit levnou OEM licenci z druhé ruky, nalepit jí na počítač a myslet si, že tím mám zlegalizovaný operační systém. OEM licence není legalizační licence. Mohu koupit OEM licenci z druhé ruky, mohu koupit notebook z druhé ruky, tu licenci nalepím na notebook, vystavím fakturu, kde bude napsán jak notebook, tak licence a prodám to dál. Nic jiného se tu neřeší. Problém je, že vyhodny-software.cz prodává OEM licence, které se snaží vydávat jako legalizační, čímž zákazníka dostává do mylného vědomí nabytí levného a legálního OS.
To je právě to, co se vám celou dobu snaží slowthinker vysvětlit, v zákoně ani směrnicích není nic o "OEM licenci", právo na užívání počítačového programu nemůže být omezeno žádnou podmínkou výrobce, která jeho užívání nějak omezuje, pokud tak činí (viz. "OEM licence" bod 1.2, což je mimochodem pouze obchodní model výrobce), pak je předmětné ustanovéní v licenční smlouvě neplatné, viz. rozhodnutí Soudního dvora odstavec 77 bodu rozsudku.
-
Nebudete užívat nic, protože s takovým štítkem nemusíte projít aktivací produktu. Takže Vám zůstane varianta crack a jste tam, jako kdybyste tu rozmnoženinu ani nekoupil. To už si raději stáhněte nějakou rozmnoženinu z internetu, vyjde Vás to levněji. ;D
Crack to nebude, budete mít Windows legálně. Takže teoreticky můžete
a) po MS požadovat, aby vám Windows aktivoval. Nevím jestli to udělá, ale možná ano, pokud mu pohrozíte soudem. :) Publicita takového případu je to poslední co MS potřebuje.
b) "cracknout" si Windows sám:
"Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel ..., jestliže ...jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak"
Tím b) si ale nejsem jistý. Selský rozum mi sice říká, že "není-li dohodnuto jinak" pro druhého nabyvatele neplatí, protože on licenční smlouvu neuzavřel, ale může to být jinak.
Rozhodně bych doporučil se s prodejcem dohodnut tak, aby mi ručil za funkčnost aktivace.
-
tím chci říct, abych mohl koupi zrušit pokud nebude aktivace fungovat.
-
No jsem na Vás zvědav, jak se na to budete odvolávat, až nějaké to číslo MS zablokuje a ještě Vám napíše, že jste se stal obětí SW pirátství, ať žádáte originální SW. Možná mu EU za to napaří nějakou pokutu, ale čísla k aktivaci nezprovozní. Tohle je hra mezi EU a MS, je jen na zákazníkovi, na čí stranu se přikloní. Ať tak, nebo tak, odnese to vždycky on. No naštěstí éra štítků s osmičkama stejně odchází a se secure boot bude ono kupování z druhé ruky nejspíše mimo.
-
Crackem si sice zprovozníte rozmnoženinu, ale většinou si nasadíteněco škodlivého a o nefunkčnosti některých částí systému ani nemluvě.
-
proto říkám: dohodnout se prodejcem Windows tak, abych mohl koupi zrušit pokud aktivace nebude fungovat.
-
Takže vy říkáte, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" nemusí být nutně i "oprávněným uživatelem rozmnoženiny"?
Ne, neříkám. Říkám, že oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se nikdo nemůže stát tak, že někdo od autora získá licenci, a dál bude prodávat rozmnoženinu. To nejde, pokud od autora získám licenci, můžu dál prodat zase jenom tu licenci.
A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.
Ta licence bude nanejvýš vázána na to zařízení. Takže pokud ji kupuju s tím zařízením, není v tom žádný problém.
Přečtěte si také na Lupě poznámku Aujezdského v odstavci "Tato situace je však do určité míry absurdní." o tříkrokovém testu.
Ano, interpretace autorů toho článku na Lupě je absurdní, v tom se shodneme. Je logické ptát se, zda ta absurdita je ve špatném zákoně, nebo v jejich špatné interpretaci. Já se přikláním ke druhé možnosti.
Už nevím, jak bych to mohl lépe vysvětlit. Přečtěte si prosím znovu poslední odstavec v mém minulém příspěvku:
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá"
Právo na rozmnožování nezbytné při oprávněném užívání programu je zakotvené v § 66 odst. 1 písm. a). Bez toho byste program ani nemohl spustit, protože už při spuštění se vytvoří rozmnoženina v paměti počítače.
Není pravda, že by se tam říkalo, že licence je ve všech bodech platná. Naopak se říká, že některé podmínky uvedené v licenci jsou neplatné.
Já jsem také nepsal nic o tom, že by licence byla ve všech bodech platná. Ale pokud jsou nějaké body v licenci neplatné, a je to podstatné pro rozhodování soudu, znamená to, že uživatel užíval program na základě licence. Tedy ne bez licence, jak tvrdíte vy.
Kde se podle vás v rozsudku říká, že nový nabyvatel nesmí mít více práv než má první nabyvatel?
V rozsudku se to neříká nikde. Vychází to jenom z logiky. Každý by to obcházel, prostě by to poprvé na oko koupil někdo jiný. Byl by to zásah do práv autora - on stanovil nějaké podmínky v rámci zákona, pak nabyvatel licenci prodá (autor mu v tom zabránit nemůže), a tím se práva autora omezí? První nabyvatel nemůže prodat víc, než sám má.
Kde se podle vás říká, že nový nabyvatel se musí řídit původní licencí, a nemůže rozmnoženimu užívat na základě jiného oprávnění?
V zákoně. K užití autorského díla je vždy potřeba získat oprávnění. To je možné získat buď licencí poskytnutou autorem, nebo v některých případech přímo ze zákona. Když má první nabyvatel oprávnění používat program na základě licenční smlouvy, nemůže nikomu dalšímu prodat nic jiného, než zase to oprávnění na základě licenční smlouvy. Pokud by první nabyvatel program užíval na základě jiného oprávnění, může (pokud to není v rozporu se zákonem a s případnou smlouvou) prodat to jiné oprávnění. Ale nemůže koupit licenci a prodat jinou licenci ani nic jiného.
-
právo na užívání počítačového programu nemůže být omezeno žádnou podmínkou výrobce, která jeho užívání nějak omezuje
To je nesmysl. Licence je právě udělení užívacího práva za nějakých podmínek. Kdyby ty podmínky nešlo stanovit, nemá smysl vůbec řešit nějaké licence.
Odstavec 77 toho soudního rozhodnutí neříká, že není možné omezit používání programu, ale není možné omezit nakládání s tou licencí. Někteří diskutující tady pořád pletou dohromady pravidla pro používání programu a pravidla pro nakládání s licencí. To jsou dvě různé věci, které je potřeba rozlišovat.
-
Ne, neříkám. Říkám, že oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se nikdo nemůže stát tak, že někdo od autora získá licenci, a dál bude prodávat rozmnoženinu. To nejde, pokud od autora získám licenci, můžu dál prodat zase jenom tu licenci.
...
První nabyvatel nemůže prodat víc, než sám má.
...
K užití autorského díla je vždy potřeba získat oprávnění. To je možné získat buď licencí poskytnutou autorem, nebo v některých případech přímo ze zákona. Když má první nabyvatel oprávnění používat program na základě licenční smlouvy, nemůže nikomu dalšímu prodat nic jiného, než zase to oprávnění na základě licenční smlouvy.
Já nevím, proč do toho pořád tlačíte tu licenci.
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.
Možná, že vás plete, že v úvodu zprávy Soudního dvora EU se mluví o "prodeji licence". Jenomže o "prodeji licence" se mluví pouze v úvodu, kde je popisován předmět žaloby společnosti Oracle. Oracle zřejmě argumentoval právě tím, čím se snažíte argumentovat vy: že se jedná o prodej licence. Ale soud to nepřijal:
V části, která popisuje rozhodnutí, se stále mluví o "prodeji rozmnoženiny".
Tohle je v tom rozhodnutí klíčové: soud říká, že lze prodávat rozmnoženinu (a nový nabyvatel má práva "oprávněného nabyvatele"):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.
Ta licence bude nanejvýš vázána na to zařízení. Takže pokud ji kupuju s tím zařízením, není v tom žádný problém.
Takže si licenční podmínky nezjišťujete, a doufáte. :)
Já jsem také nepsal nic o tom, že by licence byla ve všech bodech platná. Ale pokud jsou nějaké body v licenci neplatné, a je to podstatné pro rozhodování soudu, znamená to, že uživatel užíval program na základě licence. Tedy ne bez licence, jak tvrdíte vy.
Ten první uživatel užíval program podle licence. Ne ten který od něj rozmnoženinu koupil.
-
Já nevím, proč do toho pořád tlačíte tu licenci.
Protože licence je jediný způsob, jak legálně užívat cizí program. Když tak rád odkazujete různá soudní rozhodnutí, proč neexistuje jediné soudní rozhodnutí, které by řešilo jiné užití cizího programu, než to na základě licence?
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.
Proč by uzavíral nějakou licenční smlouvu, když by mu stačila ta rozmnoženina? Ne, první majitel získá rozmnoženinu a tím je uzavřena licenční smlouva. Když si v obchodě koupíte klávesnici, uzavřete tím kupní smlouvu, když DVD s programem, uzavřete licenční smlouvu. Klávesnici i DVD můžete prodat a prodejce vám v tom nemůže bránit. Prodejem o veškerá práva přijdete a získá je nový nabyvatel - ale nezíská nic navíc. Nově ty právní vztahy vypadají, jako by nový nabyvatel tu klávesnici nebo DVD koupil sám, i když on sám s prodejcem ani autorem neuzavřel kupní ani licenční smlouvu. Když bude nový nabyvatel požadovat záruční opravu klávesnice, nemůže jej prodejce vyhodit s tím, že on uzavřel smlouvu s někým jiným, ale musí přijmout reklamaci úplně stejně, jako byste ji uplatnil vy. Stejně tak je nový nabyvatel vázán licenční smlouvou, jakoby ji uzavřel on sám. Co je na tom tak těžkého k pochopení?
Tohle je v tom rozhodnutí klíčové: soud říká, že lze prodávat rozmnoženinu (a nový nabyvatel má práva "oprávněného nabyvatele"):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Dříve se někteří autoři pokoušeli v licenční smlouvě definovat nejenom oprávnění k užívání software, ale i oprávnění k nakládání s tou licencí. Jenže na to nemají právo - jakmile tu licenci jednou prodali, není jejich a záleží jen na novém majiteli, co s ní udělá. S tou licencí jako takovou, jako s jakýmsi žezlem, kterého k něčemu opravňuje - ne s obsahem té licence. Jako když máte směnku, tu také můžete prodat nebo darovat, ale nemůžete měnit její obsah.
Tohle tedy řešil soudní dvůr, a rozhodl přesně jak je to popsáno v předchozím odstavci: že autor nemůže v licenci zakázat prodej té licence, tudíž příslušné ustanovení licenční smlouvy je neplatné, tudíž prodej licence byl legální, tudíž kupec licence je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Když se to zkrátí, A koupil licenci, která mu dává nějaká práva, pak tu licenci prodal B, a teď má ta práva B. Nemohl získat žádná práva navíc, protože nebyl, kdo by mu je mohl poskytnout - A je neměl.
Ten první uživatel užíval program podle licence. Ne ten který od něj rozmnoženinu koupil.
V tom případě by ten druhý program používal nelegálně. Protože není jiný způsob, jak získat práva k užívání programu jiného autora, než získat licenci.
-
To "Filip Jirsák": Nelze souhlasit s vaším výkladem, užití počítačového programu je možné na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
-
To "Filip Jirsák": Nelze souhlasit s vaším výkladem, užití počítačového programu je možné na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
Souhlasit nemusíte, k tomu Vás nikdo nenutí, avšak obávám se, že tento výklad jem mnohem správnější, než ten Váš. Na druhou stranu je to absolutně jedno, protože ani špičkový právníci v tom nemají zcela jasno. Ukáže až čas, který výklad je správný.
-
To "Filip Jirsák": Nelze souhlasit s vaším výkladem, užití počítačového programu je možné na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
V tom případě není co řešit a vyhodny-software.cz je jednoznačně nelegální. Protože oni prodávají licence, ale rozšiřování se týká výhradně vyjádření díla v hmotné podobě.
Jinak užití programu je možné na základě licence nebo na základě vlastnického práva k rozmnoženině programu (když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence). Obojí (licenci*) i vlastnické právo k rozmnoženině programu) je samozřejmě možné prodat třetí straně. Ale pokud od autora získáte licenci, a ta licence vás neopravňuje k rozmnožování a následnému šíření takových rozmnoženin, nemůžete dál prodat nic jiného, než tu licenci. Je to stejné jako u hudebního CD - když ho koupíte, můžete ho pak zase prodat někomu třetímu. Ale jen to původní koupené CD. Nemůžete ho rozkopírovat a kopie prodávat. Protože to právo na rozšiřování (které je vyčerpáno prvním prodejem) je vázáno na to jedno hmotné vyjádření díla.
*) U té licence je to sporné. V českém AZ je vyčerpání práva výslovně vázáno na rozšiřování kopie díla v hmotné podobě. Ty citované rozsudky to vztahují i na licence (což je podle mne logické, ale v českém AZ to nemá oporu). Nejproblematičtější je to dnes u e-knih, které podle toho striktního výkladu není možné prodávat (pokud to výslovně nepovoluje licence).
-
Když už jste tak objektivní a říkáte jenom samou pravdu, tak byste před tímto výrokem měl vědět, že prodávají rozmnoženiny počítačového programu na hmotných DVD u kterých došlo k výše uvedenému vyčerpání autorského práva na rozšiřování.
Jak vidím slowthinker to už s vámi také vzdal, doufám, že za to od Microsoftu máte aspoň na pivo.
-
Když už jste tak objektivní a říkáte jenom samou pravdu, tak byste před tímto výrokem měl vědět, že prodávají rozmnoženiny počítačového programu na hmotných DVD u kterých došlo k výše uvedenému vyčerpání autorského práva na rozšiřování.
Aha, a proto mají web plný slova "licence". Jinak na DVD zpravidla bývá instalační program k Windows, nikoli Windows samotné.
Jak vidím slowthinker to už s vámi také vzdal, doufám, že za to od Microsoftu máte aspoň na pivo.
Mně je jedno, co říká Microsoft. Zajímá mne, co je pravda. Já netvrdím, že to nemůže být tak, jak tvrdíte vy. Ale vaše argumenty zatím stály jenom na tom, že jste si špatně přečetl zákon. Až přijdete s něčím, co nebude zjevně v rozporu se zněním zákona, třeba se posuneme dál.
-
Dovolim si napisat aj moj nazor, aj ked nie som pravnik, ani expert na tematiku, vacsina z vas zabudla na to najdolezitejsie. Microsoft nepredava program (windows), nepredava jeho rozmnozeninu, nepredava ani licenciu... Microsoft vam za poplatok umozni pouzivat ich sw na jednom pocitaci (alebo viacerich, ale to je teraz nepodstatne),na zaklade zmluvy ktoru ste akceptovali. Tomuto sa hovori licencia. Nikto nikomu nikdy nebranil previest tuto zmluvu, licenciu, pravo na uzivanie, alebo akokolvek to nazveme na niekoho ineho. Tak ako ked prevadzate akukolvek zmluvu, plati aj tu ze stary majitel pride o prava a povinnosti, novy majitel ich v plnom rozsahu ziska. Zmluva je samozrejme nemenna, len sa previedla na iny subjekt. Pre rekapitulaciu a pochopenie mojho pohladu a myslim ze spravneho, teda microsoft nepredava program, jeho rozmnozeninu, alebo akukolvek inu vec a to ani dusevnu, predava len pravo na uzivanie za urcitych podmienok. Teraz ked chapeme teda ze je uplnejedno aky sud co povolil a zakazal a co je v zakone o veciach, kedze nedochadza ani k nakupu ani k predaju' alebo prevodu akehokolvek vlastnictva mozeme sa pozriet na to pre co by ste si nemali kupovat z danej stranky OEM licencie bez HW.
Windows licencia sa predava standardne neviazana na konkretny HW, licencia (zmluva) len definuje pravidla pouzitia, zaruky a pod. Microsoft tak isto hovori ze za to ze vam umozni pouzivat ich produkt a uzavrie s vami zmluvu zaplatite urcitu sumu ako protihodnotu, alebo plnenie z vasej strany.
A konecne k OEM. Pri tejto zmluve ste sa s Microsoftom dohodli ze Microsoft od vas bude ocakavat ovela mensiu protihodnotu, za tej podmienky ze okrem toho ze mozete pouzivat ich produkt len na jednom pocitaci, tak tento pocitac sa aj konkretne urci.Vy suhlasite teda so zmluvnov podmienkou ze budete pouzivat windows len na jednom PC, lebo ste saplatil o dost menej. Nejedna sa teda v ziadnom pripade o viazanie jedneho produktu na druhy, ale o poskytnutie vyhody zo strany Microsoftu a tu uz si podmienky urcuje ake len chce, stale vam totiz ostala moznost slobodnej volby vyhody nevyuzit.
Teraz k nakupu OEM. Kupit licenciu mozete, moze sa aj volne predavat, nikto nikomu nemoze nicomu branit a vsetko je maximalne legalne. Jedinu vec na ktoru nesmiete zabudnut ze ten kto kupil, teda vlastne a to je dolezite, prijal prava a povinnosti vyplivajuce zo zmluvy. Jeho pravo je pouzit windows na pocitaci ku ktoremu bol urceny. Nie je v tom niako obmedzeny. Pouzit na iny pocitac? To uz porusuje zmluvu a teda kona nelegalne.
Ano je tu este mnoho inych otazok, ale pri nich uz nejde o povodnu otazku, na tu je odpoved jednoducha.
Ano na danej stranke predavaju Sw legalne.
Ano mozete ho legalne pouzivat.
Ano musite dodrzat zmluvu a ak neviete k akemu zariadeniu bola urcena, bude to celkom tazke :)
Cakam kedy podla logiky diskutujucich sa budeme bavit o tom ze moj kupeny windows si nemozem nainstalovat na mojich dalsich 100 zariadeni :)
-
Jeho pravo je pouzit windows na pocitaci ku ktoremu bol urceny. Nie je v tom niako obmedzeny. Pouzit na iny pocitac? To uz porusuje zmluvu a teda kona nelegalne.
Kdyby to bylo tak jednoduché... Autorský zákon se zmiňuje o tom, že kdo koupil dílo (licenci), za účelem dalšího prodeje, do autorského zákona nezasahuje.
Problém, aspoň jak já to vidím, je v tom, výhodný-software sice získal licence pro další prodej, čili může v tomto bodě autorský zákon ignorovat, ale otázkou je, zda byl legální samotný akt nabytí.
Rozhodnutí soudního dvora EU sice může být vodítkem pro rozhodování soudu u nás, ale podstatné je, čeho přesně se ten judikát týká. detaily jsou důležité :-)
Navíc je třeba zohlednit nový zákoník, který v par. 548 říká:Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky.
Z pohledu tohoto paragrafu je možné dovodit i neplatnost prodeje vyčerpané licence. Budeme si muset počkat na judikát.
-
Já myslím, že než se tohle právně vyjasní, tak technologie a licence budou jinde. MS už na tom intenzivněji pracuje.
-
Koukám, že jsem zapoměl na tu podstatnou část, kterou jsem ještě chtěl dodat. Aby podmínka byla právně závazná, musí být součástí smlouvy. Existuje judikát nejvyššího soudu, myslím že z listopadu loňského roku, který říká, všeobecné podmínky a dokumenty podobného charakteru mohou obsahovat technickou specifikaci služby/zařízení, nebo popisovat podrobněji termíny ve smlouvě. Nikoliv omezení a nebo dokonce penalizaci. Protože judikát se netýká žádného specifického zákona, je platný i v novém OZ.
Pokud bych chtěl být důsledný, tak pokud by vyhodny-software nakoupil sw v Německu, kde dle platné legislativy to možné je a prodal jej u nás (kupující nemůže zkoumat, jak prodávající licence nabyl a nakupuje v dobré víře), tak licence platné jsou. Neboť jediný rozpor nalézám právě v tom, zda je možné licence nakoupit u nás. K tomu se vztahovalo mé čekání na judikát.
Ještě co se podmínky u používání týče.Prakticky nestačí mít na dokladu/smlouvě napsáno OEM s tím, že jde o jasný termín. U odborných firem ano, protože na to pamatuje živnostenský zákon, ale aby platila podmínka u veřejnosti, musí být termín vysvětlen na dokumentu (všeobecných podmínkách) prodejce. Protože s ním uzavíráte smlouvu (pravda, může mít termín ošetřen odkazem na výrobce).
-
Ještě co se podmínky u používání týče.Prakticky nestačí mít na dokladu/smlouvě napsáno OEM s tím, že jde o jasný termín. U odborných firem ano, protože na to pamatuje živnostenský zákon, ale aby platila podmínka u veřejnosti, musí být termín vysvětlen na dokumentu (všeobecných podmínkách) prodejce. Protože s ním uzavíráte smlouvu (pravda, může mít termín ošetřen odkazem na výrobce).
OEM není jasný termín, říká jen to, že software je dodáván už výrobcem počítače. Jinak ale ty podmínky jsou vždy přesně specifikovány v licenční smlouvě. Třeba podmínky pro OEM Windows se mění s každou verzí – měnily se třeba podmínky používání ve virtuálním počítači.
-
Dovolim si napisat aj moj nazor, aj ked nie som pravnik, ani expert na tematiku, vacsina z vas zabudla na to najdolezitejsie. Microsoft nepredava program (windows), nepredava jeho rozmnozeninu, nepredava ani licenciu... Microsoft vam za poplatok umozni pouzivat ich sw na jednom pocitaci (alebo viacerich, ale to je teraz nepodstatne),na zaklade zmluvy ktoru ste akceptovali. ...
Zřejmě jste nečetl poslední cca 2 stránky tohoto tématu. Přečtěte si debatu ohledně kauzy usedSoft a §66 autorského zákona.
Protože licence je jediný způsob, jak legálně užívat cizí program.
...
V tom případě by ten druhý program používal nelegálně. Protože není jiný způsob, jak získat práva k užívání programu jiného autora, než získat licenci.
Vidím, že jste si mezitím zákon pročetl a odpověděl si sám:
Filip Jirsák napsal (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85255#msg85255):
"Jinak užití programu je možné na základě licence nebo na základě vlastnického práva k rozmnoženině programu (když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence)."
Ale pokud od autora získáte licenci, a ta licence vás neopravňuje k rozmnožování a následnému šíření takových rozmnoženin, nemůžete dál prodat nic jiného, než tu licenci.
Nemožnost rozmnožování a dalšího šíření takových rozmnoženin tu přeci nikdo nezpochybňuje.
Princip, který umožňuje používat (oem) software z druhé ruky jsem popsal v "Užití software na základě autorského zákona - shrnutí (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124)":
Vlastníte-li rozmnoženinu, můžete ji prodat, a nový vlastník se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny", a s tím získává právo rozmnoženinu užívat.
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.
Proč by uzavíral nějakou licenční smlouvu, když by mu stačila ta rozmnoženina?
Nevím. Ale přesně to se stalo v kauze usedSoft, a přesně tuto situaci řešil Soudní dvůr EU. A přesně o tom se tu bavíme.
Ne, první majitel získá rozmnoženinu a tím je uzavřena licenční smlouva. Když si v obchodě koupíte klávesnici, uzavřete tím kupní smlouvu, když DVD s programem, uzavřete licenční smlouvu.
To není pravda.
Ale myslím, že i toto je vám nyní jasné:
Filip Jirsák napsal (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85255#msg85255):
"když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence"
Tohle tedy řešil soudní dvůr, a rozhodl přesně jak je to popsáno v předchozím odstavci: že autor nemůže v licenci zakázat prodej té licence, tudíž příslušné ustanovení licenční smlouvy je neplatné, tudíž prodej licence byl legální, tudíž kupec licence je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Kde něco takovéhoto ve zprávě Soudního dvora vidíte??
Popis rozhodnutí začíná slovy
"Svým dnešním rozsudkem Soudní dvůr určil, že ..."
Za těmito slovy se nevyskytuje ani jedno slovo licence (mluví se tam stále o prodeji rozmnoženiny).
-
Teď už musíte vyřešit jenom jeden drobný problém – jak legálně získat tu rozmnoženinu. Microsoft vám jí neprodá, ten vám prodá jenom licenci. Nikdo jiný ji legálně prodat nemůže. Tak kde jí vezmete?
-
Právě že zpráva Soudního dvora konstatuje, že rozmnoženinu Microsoft prodá a kupující rozmnoženinu nabývá:
"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu ..., prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo ... "
(Nezlobte, se ale mně přijde, že jste si vůbec nepřečetl ty dva dokumenty, o kterých tu pak diskutujete (tj. zprávu Soudního dvora 94/12 a §66 aut. zákona). )
-
Právě že zpráva Soudního dvora konstatuje, že rozmnoženinu Microsoft prodá a kupující rozmnoženinu nabývá:
"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu ..., prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo ... "
(Nezlobte, se ale mně přijde, že jste si vůbec nepřečetl ty dva dokumenty, o kterých tu pak diskutujete (tj. zprávu Soudního dvora 94/12 a §66 aut. zákona). )
Soudní dvůr rozhodně nemůže Microsoftu přikazovat, co Microsoft bude prodávat. Microsoft zákazníkovi nezpřístupňuje rozmnoženinu OS, on mu poskytne licenci. Zákazník tedy může rozmnoženinu používat jedině v souladu s licencí, a dál může prodat zase jen tu licenci.
Ty dva dokumenty jsem si samozřejmě přečetl. Akorát že asi na rozdíl od vás pořádně, takže tu neargumentuju něčím, co v těch dokumentech není. Já už jsem tu popsal postup, jak takový nákup licence a její následný prodej třetí osobě probíhá podle zákona a v souladu s tou zprávou Soudního dvora. Proč něco takového neuděláte také vy, a místo toho se tady pořád točíte na tom, že se někdo nějak stal oprávněným uživatelem a neřešíte jak, nebo že někdo získal licenci a najednou má místo ní rozmnoženinu.
-
Nezlobte se, ale začínám si myslet, že jste snad troll.
Já už jsem tu popsal postup, jak takový nákup licence a její následný prodej třetí osobě probíhá podle zákona a v souladu s tou zprávou Soudního dvora. Proč něco takového neuděláte také vy, a místo toho se tady pořád točíte na tom, že se někdo nějak stal oprávněným uživatelem a neřešíte jak, nebo že někdo získal licenci a najednou má místo ní rozmnoženinu.
O příspěvek výše jsem vás odkázal na větu ze zprávy Soudního dvora EU, která právě tohle vysvětluje.
Čekal jsem, že si aspoň tu jednu větu ve zprávě najdete sám.
Posílám ji tedy znovu a kompletní:
"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již
v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho
výlučné právo na rozšiřování. Taková operace totiž zahrnuje převod vlastnického práva k této
rozmnoženině."
-
No a právě o to jde: "... a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině" Tím už prodávající porušuje původní licenční smlouvu ... tedy bavíme li se stále o licenci OEM! Čímž se dopouští podvodu na zákazníkovi.
No a k tomu trollování ... neosočujte z něj někoho, když tak sám vypadáte.
-
Tím už prodávající porušuje původní licenční smlouvu ... tedy bavíme li se stále o licenci OEM! Čímž se dopouští podvodu na zákazníkovi.
:) Možná že vy nejste troll, ale píšete aniž byste předtím si předtím pořádně přečetl i ten jediný krátký odstavec
"Pokud totiž nositel autorského práva ... práva k této rozmnoženině."
Tím prodávajícím (který podle vás porušuje licenční smlouvu) je v tom odstavci "nositel autorského práva" (např. firma Microsoft).
-
OK, tak pokud prodávající převádí na kupujícího původní licenci, pak kupující nemůže považovat OEM licenci za konečnou pro svůj počítač, protože on by byl ten, kdo by jí porušil. Nicméně pořád se bavíme o OEM licenci a jejím znění. Pokud nabydu OEM licenci, mohu jí užívat jen v rámci jejího znění, takže ji nelze nalepit na počítač a považovat tak systém za legální, protože tím porušuji její znění!
-
Trosku ot, par lidi tu strasilo tim ze ms odmitne win aktivovat. Setkalae nekdo z vas s necim takovym ? Ja tedy aktivoval uz desitky win a kdyz uz neprobehla aktivace automaticky tak po telefonu vzdycky, proto me zajima jestli se to nekomu uz stalo. Podle me to vubec neresi a maximalne u "problematickych" licenci si delaj jen nejakou statistiku toho co jim lidi nalzou, jako treba ze vymenili mb nebo cpu...
-
Co kdybyste si přečetl alespoň to, co citujete?
"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již
v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho
výlučné právo na rozšiřování. Taková operace totiž zahrnuje převod vlastnického práva k této
rozmnoženině."
Zákazník pak vezme tuto rozmnoženinu a licenční smlouvu, kterou získal užívací právo k rozmnoženině, a prodá to třetí osobě. Kde je napsáno, že třetí osoba získala užívací práva k rozmnoženině jinou cestou, než z té licence? Pokud je získala z té licence, jak to, že podle vás nemusí dodržovat podmínky té licence?
Proč jste necitoval i poslední větu odstavce?
Proto i v případě, že licenční smlouva následný převod zakazuje, nemůže již nositel práva dalšímu prodeji této rozmnoženiny bránit.
Soud tady tvrdí, že licenční smlouva nemůže něčemu bránit. Vy tvrdíte, že licenční smlouvou se to vůbec neřídí. Pokud byste měl pravdu, nenapsal by soud, že se to licenční smlouvou neřídí, místo aby řešil, zda je nějaké ustanovení smlouvy platné nebo neplatné?
Soudní dvůr nicméně zdůraznil, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje
na počet uživatelů překračující jeho vlastní potřeby, však není první nabyvatel v důsledku
vyčerpání práva na rozšiřování oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze její část.
Znova. Proč tady soudní dvůr řeší dělení licencí, když se to podle vás licencí vůbec neřídí?
Nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, tak může jakožto „oprávněný nabyvatel“
A opět. Soudní dvůr tady výslovně mluví o novém nabyvateli uživatelské licence. A výslovně říká, že se oprávněným nabyvatelem stal právě díky nabytí té licence.
Proč se tady pořád oháníte zprávou Soudního dvoru, kterou jste buď nečetl, nebo jste jí nepochopil – i když je tam výslovně uvedeno, že oprávněný nabyvatel se stává oprávněným nabyvatelem na základě licence?
-
Co na tuhle diskašn říkají u vás Laeli?
-
Nicméně pořád se bavíme o OEM licenci a jejím znění. Pokud nabydu OEM licenci, mohu jí užívat jen v rámci jejího znění, takže ji nelze nalepit na počítač a považovat tak systém za legální, protože tím porušuji její znění!
Druhého nabyvatele nezajímá OEM licence. Stačí mu, že vlastní rozmnoženinu
Kde je napsáno, že třetí osoba získala užívací práva k rozmnoženině jinou cestou, než z té licence?
Psáno je to v §66 českého autorského zákona, jak už jste sám pochopil:
Jinak užití programu je možné na základě licence nebo na základě vlastnického práva k rozmnoženině programu (když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence).
Soud tady tvrdí, že licenční smlouva nemůže něčemu bránit. Vy tvrdíte, že licenční smlouvou se to vůbec neřídí. Pokud byste měl pravdu, nenapsal by soud, že se to licenční smlouvou neřídí, místo aby řešil, zda je nějaké ustanovení smlouvy platné nebo neplatné?
Soud mluví o licenční smlouvě mezi autorem a prvním nabyvatelem.
Já tvrdím (a vy s tím souhlasíte v citaci 30. 01. 2014, 20:49:58 ), že druhému nabyvateli stačí koupit rozmnoženinu a že jej licence nezajímá. (Tedy alespoň v Česku, neříkám, že to platí v celé EU.)
A opět. Soudní dvůr tady výslovně mluví o novém nabyvateli uživatelské licence. A výslovně říká, že se oprávněným nabyvatelem stal právě díky nabytí té licence.
Proč se tady pořád oháníte zprávou Soudního dvoru, kterou jste buď nečetl, nebo jste jí nepochopil – i když je tam výslovně uvedeno, že oprávněný nabyvatel se stává oprávněným nabyvatelem na základě licence?
Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence. Naopak:
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
-
[To osel] Ano, stalo se mi to zrovna minulou nedeli. Resil jsem rozflakanej netbook, ze ktereho bylo treba dostat podpisy. Vyhodil jsem disk, dal ho do sveho netbooku a ejhle MS chtel aktivaci. Zadani produkt key nepomohlo, tak jsem to zkusil po telefonni lince. Je to porad stejnej opruz. Zadal jsem tam ty vygenerovana cisla a ozvalo se, ze mam pravdepodobne neplatne cislo a ze jsem se asi stal obeti sw piratstvi, at se obratim na prodejce systemu. Stitek byl muj, vlastni, nikdy jsem ho nepotreboval znovu aktivovat! Pak mne napadlo zkusit nouzak a ten nastesti nabehl bez sebemensiho opruzu, coz jsem taky nepobral. Vyexportoval jsem podpisy a vratil tam svuj disk a vse bylo zase v poradku. Takze ano, stalo se mi to, ale od roku 2002 teprve asi po treti.
Pokud se nepletu, tak s tou neaktivací jsem ztrašil já. Nicméně to bylo jen v rovině teoretické. Stačí větší tlak z EU a kdo ví, jakna to MS zareaguje? Zatím dává přednost být jedničkou mezi OS pro počítače, ale bude mít tyto postoje věčně? To nikdo neví, proto je lepší počítat s naprosto se vším. Lidé Windows potřebují a lidská neochota učit se novým věcem nikodo nedonutí měnit OS. Lidé budou chodit, nadávat, ale přesto to budou používat. Vlastně to je i současná situace. Kdyby tomu tak nebylo, tak tu neřešíme takovouhle pitomost.
-
OEM jednoho výrobce zpravidla nejde aktivovat na desce výrobce jiného. Často nejde ani recovery medium použít. Aktivační linka ti s OEM moc nepomůže neboť MS nespokytuje podporu pro OEM, tu poskytuje výrobce počítače.
Licenční služby systému neběží v nouzovém režimu, stejně jako spousta dalších služeb.
-
Osel: buďme rádi, že MS ty pohádky o výměnách desky žere a nechce po uživatelích servisní zprávy a podobně...
-
Osel: buďme rádi, že MS ty pohádky o výměnách desky žere a nechce po uživatelích servisní zprávy a podobně...
Nežere, on jednoduše tomuto "převodu" nemůže bránit.
"Tvůrce programového vybavení nemůže bránit dalšímu prodeji svých „použitých“ licencí umožňujících užívat jeho programy"
Držte se tématu!
-
Osel: buďme rádi, že MS ty pohádky o výměnách desky žere a nechce po uživatelích servisní zprávy a podobně...
Nežere, on jednoduše tomuto "převodu" nemůže bránit.
"Tvůrce programového vybavení nemůže bránit dalšímu prodeji svých „použitých“ licencí umožňujících užívat jeho programy"
Držte se tématu!
... pokud jsou porušované licenční podmínky tvůrce, tak tomu pochopitelně bránit může. A co se týče blokace, domnívám se, že MS má identifikace slušně podchycené. Kdyby chtěl, může všechny ilegály bloknout a opustit evropský trh a ať se tu z toho třeba ....... Je třeba si uvědomit, že dost zákonů vzniká až po té licenci a to z prostého důvodu, aby vlády mohli MS pokutovat a tahat z něj prachy, ostatně jako z každého z nás. On postoj: "Toho můžeme, ten na to má." je poměrně lichý!" Mne to je celé u ...... já jedu Linux, ale tady v té diskuzi jsem jednoznačně na straně MS a to zcela zdarma. Pokud budeme žít ve společnosti, kde se přemýšlí, jak jeden druhého legálně okrást, tak je tu něco velmi prohnilého!
-
Kde je napsáno, že třetí osoba získala užívací práva k rozmnoženině jinou cestou, než z té licence?
Psáno je to v §66 českého autorského zákona, jak už jste sám pochopil:
Ne, v §66 AZ nic takového psáno není. V §66 jsou popsána práva oprávněného uživatele.
Soud mluví o licenční smlouvě mezi autorem a prvním nabyvatelem.
Nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, tak může jakožto „oprávněný nabyvatel“.
Nový nabyvatel (třetí strana, ten, kdo koupil licenci z druhé ruky) se tím, že se stal nabyvatelem uživatelské licence, se tím stal oprávněným nabyvatelem. Ale já jsem tu větu citoval už v předchozím komentáři, abyste jí nemusel hledat. Přečíst a pochopit, to už ale opravdu musíte vy sám.
Já tvrdím (a vy s tím souhlasíte v citaci 30. 01. 2014, 20:49:58 ), že druhému nabyvateli stačí koupit rozmnoženinu a že jej licence nezajímá.
To tvrdíte. Ale pořád jste neodpověděl, kdo mu tu rozmnoženinu legálně prodá.
Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence. Naopak:
Neříká to výslovně, protože to nebylo předmětem sporu. A ani nikoho nenapadlo něčím takovým argumentovat, takže to soud nemusel vyvracet. Ale z kontextu je to zřejmé, protože soud všude píše o rozmnoženině, k jejímuž užívání vzniklo oprávnění uzavřením licenční smlouvy.
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Nebo-li každý, kdo má práva k rozmnoženině vzniklá z té původní licenční smlouvy, je oprávněným nabyvatelem. O možnosti oddělení licence a rozmnoženiny tam není ani slovo, naopak je tam opakovaně psáno, že rozmnoženina a licence jsou spolu svázané, a naopak je tam dvakrát výslovně uvedeno, že oddělit to od sebe nelze.
-
Pavel 'TIGER' Růžička:
Tak spíš než nějakej Pepík co si stáhnul aktivovaný Windowsy z uložto zajímá MS řekl bych právě byznis okolo přeprodeje podobných licencí, které zpravidla nejsou určeny koncovým uživatelům. Pokud se nepletu, zde firma prodává OEM lincence. Ty jsou nepřenosné, takže v případě, že uživatel vymění nějaký HW nebo koupí nový počítač bez OS (jako udělal před tím, jinak by Windows nekupoval) tak stejně musí koupit novou licenci. No a Microsoft stejně vydělá, jen přes prostředníka. Po uživatelích cracknutých ilegálek nikdo nejde, maximálně se jim znepříjemňuje život tím, že jim systém nefunguje vlivem cracku jak má nebo těží bitcoiny ale do toho MS nemusí zasahovat :-)
Většina vejvaru je stejně v multilicencích pro podniky a i v OEM. Uživatelů co si koupí krabicovku moc není.
Licence je v podstatě vázána na produktový klíč, ten se dá zablokovat pro aktivaci, takže pokud si to uživatel po**re tím, že si z jedný krabice nainstaluje několik počítačů nebo se podělí s kamarády, má smolíka. Cracklou verzi ti v podstatě nikdo nezablokuje, ta asi není nikde evidovaná ani se nikam nehlásí. Pokud fungujou updaty, může jeden z nich crack odstranit a protože v systému není platný klíč, systém bude žádat o platný klíč a aktivaci.
Microsoftu určitě žíly netrhá, že od něj nějakej vykuk co si postavil počítač a tvrdí do telefonu, že jen vyměnil desku, získá další instalaci navíc, k té předchozí co už stejně zaplatil... Většina lidí nepodvádí a zaplatí znovu.
V ceně OS ale není jen OS samotný, je v něm rovněž technická podpora a podobně. Na závěr bych chtěl říct, že bych ve své firmě nerad živil 10 let techniky, kteří opravují chyby produktu, který už se pěkných pár let ani neprodává a je odepsán.
Běžnému uživateli nepochybně Linux stačí, na internet filmy, kancelář absolutně dostačující ihned po instalaci z CD.
btw, zkoušel se někdo obrátit na nějaký oficiální zdroj informací nebo se tu všichni je dohadují o výkladu práva a licenčních podmínek?
-
Osel: buďme rádi, že MS ty pohádky o výměnách desky žere a nechce po uživatelích servisní zprávy a podobně...
Nežere, on jednoduše tomuto "převodu" nemůže bránit.
"Tvůrce programového vybavení nemůže bránit dalšímu prodeji svých „použitých“ licencí umožňujících užívat jeho programy"
Držte se tématu!
... pokud jsou porušované licenční podmínky tvůrce, tak tomu pochopitelně bránit může. A co se týče blokace, domnívám se, že MS má identifikace slušně podchycené. Kdyby chtěl, může všechny ilegály bloknout a opustit evropský trh a ať se tu z toho třeba ....... Je třeba si uvědomit, že dost zákonů vzniká až po té licenci a to z prostého důvodu, aby vlády mohli MS pokutovat a tahat z něj prachy, ostatně jako z každého z nás. On postoj: "Toho můžeme, ten na to má." je poměrně lichý!" Mne to je celé u ...... já jedu Linux, ale tady v té diskuzi jsem jednoznačně na straně MS a to zcela zdarma. Pokud budeme žít ve společnosti, kde se přemýšlí, jak jeden druhého legálně okrást, tak je tu něco velmi prohnilého!
Je velká škoda, že opět převracíte z nepochopitelných důvodů celou interpretaci rozhodnutí. Pokud se chcete bavit o porušování licenční podmínky, která je v přímem rozporu se zákonem a směrnicemi EU, což sám soudní dvůr v rozhodnutí všem zainteresovaným připoměl, tak si rád poslechnu Váš skromný a právem podložený argument.
P.S. nehledě na to, že druhý nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není ve smluvním vztahu s nositelem práv, takže na něho žádné podmínky této smlouvy ani nedopadají, neboť se řídí již pouze naším AUZ.
-
btw, zkoušel se někdo obrátit na nějaký oficiální zdroj informací nebo se tu všichni je dohadují o výkladu práva a licenčních podmínek?
Jsou to jen obyčejné dohady jako u piva a každý má pochopitelně pravdu. :D
-
Zdravím diskutéry,
nevím zda to tu zaznělo, letmo jsem jen diskusi projel.
Já si tu licenci koupil a to přímo na výhodný software (Win 7 SP1 32bit za 1500,-). Přišlo mi instalační DVD, štítek a faktura.
Instalační DVD je originál DELL, štítek má na sobě taktéž DELL a byl nepoužitý.
Čirou náhodou jsem to dal na noťas DELL :-)
Instalace proběhla ok, win z OEM médií aktivaci nepotřebují (kód jsem nikam nepsal).
Škoda jen že Win nabootuji jednou za čtvrtrok ;-)
-
Je velká škoda, že opět převracíte z nepochopitelných důvodů celou interpretaci rozhodnutí. Pokud se chcete bavit o porušování licenční podmínky, která je v přímem rozporu se zákonem a směrnicemi EU, což sám soudní dvůr v rozhodnutí všem zainteresovaným připoměl, tak si rád poslechnu Váš skromný a právem podložený argument.
P.S. nehledě na to, že druhý nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není ve smluvním vztahu s nositelem práv, takže na něho žádné podmínky této smlouvy ani nedopadají, neboť se řídí již pouze naším AUZ.
Takže první, co bych asi napadnul je onen náš autorský zákon, jehož aktualizace byla do současného stavu uvedena až po vzniku rozmnoženin, takže na ony rozmnoženiny by se měl vztahovat tehdejší platní zákon a řídit se podle něj. U nás bych s tím neuspěl, ale hnal bych to do evropy. Ať si tam rozhodnou, nakolik je v souladu s evropským právem.
Podle výsledku bych potom postupoval dál. Nezapomínejme, že je možné podat i na stát arbitráž, takže pokud mi díky špatnému zákonu vznikne škoda, mohu se jí potom domáhat. Asi by bylo velmi zajímavé něco podobného vidět.
-
(kód jsem nikam nepsal).
A nemůže to být tím, že po instalaci systém běží měsíc bez aktivace?
-
Zdravím diskutéry,
nevím zda to tu zaznělo, letmo jsem jen diskusi projel.
Však nejsi sám, rozhodně se není čeho bát, stačí se jen lépe informovat, a to třeba rovnou u prodejce a nedat na bezpředmětné diskuse uživatelů, kteří tomu stejně zrovna moc nerozumí, nechte si to fakt u toho piva :)
Já si tu licenci koupil a to přímo na výhodný software (Win 7 SP1 32bit za 1500,-). Přišlo mi instalační DVD, štítek a faktura.
Instalační DVD je originál DELL, štítek má na sobě taktéž DELL a byl nepoužitý.
Čirou náhodou jsem to dal na noťas DELL :-)
Instalace proběhla ok, win z OEM médií aktivaci nepotřebují (kód jsem nikam nepsal).
Škoda jen že Win nabootuji jednou za čtvrtrok ;-)
Však nejsi sám, rozhodně se není čeho bát, stačí se jen lépe informovat, a to třeba rovnou u prodejce a nedat na bezpředmětné diskuse uživatelů, kteří tomu stejně zrovna moc nerozumí, nechte si to fakt u toho piva :)
-
btw, zkoušel se někdo obrátit na nějaký oficiální zdroj informací nebo se tu všichni je dohadují o výkladu práva a licenčních podmínek?
Co je to oficiální zdroj informací? Microsoft? :D
Ve třetím odkaze je jediné vyjádření MS, které se mi podařilo dohledat:
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85064#msg85064
Jinak MS hraje mrtvého brouka...
Je to zvláštní, že po objevení článků, které mluvily v jeho neprospěch, Microsoft nekontroval vlastními nezpochybnitelnými
právními rozbory, a nechává za sebe bojovat obyčejné přispěvatele diskuzních fór ... :)
-
Však nejsi sám, rozhodně se není čeho bát, stačí se jen lépe informovat, a to třeba rovnou u prodejce a nedat na bezpředmětné diskuse uživatelů, kteří tomu stejně zrovna moc nerozumí, nechte si to fakt u toho piva :)
Ano, bát se skutečně není čeho, ale doporučit takovou koupi skutečně nemohu, to je lepší ty peníze propít v oné hospodě, z toho bude alespoň pořádná opice i když také nehmatatelná.
-
Ne, v §66 AZ nic takového psáno není. V §66 jsou popsána práva oprávněného uživatele.
a je tam také psáno, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se stává "oprávněným uživatelem".
A Soudní dvůr řekl kdo je "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny":
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, tak může jakožto „oprávněný nabyvatel“.
Nový nabyvatel (třetí strana, ten, kdo koupil licenci z druhé ruky) se tím, že se stal nabyvatelem uživatelské licence, se tím stal oprávněným nabyvatelem. Ale já jsem tu větu citoval už v předchozím komentáři, abyste jí nemusel hledat. Přečíst a pochopit, to už ale opravdu musíte vy sám.
Ale já tu větu i s vaším komentářem už jednou komentoval. Takže ještě jednou:
"Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence."
A zkusím to ještě jinak, snad to teď pochopíte:
např. pokud nějaký soud řekne:
"Nájemce se tím, že plní podmínky nájemní smlouvy, stává oprávněným uživatelem nemovitosti",
pak to neznamená, že není možné se stát oprávněným uživatelem nemovitosti jiným způsobem, např. na zákadě kupní smlouvy.
Neříká to výslovně, protože to nebylo předmětem sporu. A ani nikoho nenapadlo něčím takovým argumentovat, takže to soud nemusel vyvracet. Ale z kontextu je to zřejmé, protože soud všude píše o rozmnoženině, k jejímuž užívání vzniklo oprávnění uzavřením licenční smlouvy.
Právní formulace jsou někdy nejasné, a pak se právníci snaží argumentovat stylem "z kontextu je zřejmé" nebo "nikoho by nenapadlo". Ale v tomto případě je text jednoznačný:
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
To tvrdíte. Ale pořád jste neodpověděl, kdo mu tu rozmnoženinu legálně prodá.
Samozřejmě ten, kdo byl vlastníkem rozmnoženiny.
V rozsudku se opakuje termín "prodej rozmnoženiny" - zkuste se zeptat Soudního dvora, co tím měl na mysli - jestli prodej legální nebo nelegální :P
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Nebo-li každý, kdo má práva k rozmnoženině vzniklá z té původní licenční smlouvy, je oprávněným nabyvatelem. O možnosti oddělení licence a rozmnoženiny tam není ani slovo, naopak je tam opakovaně psáno, že rozmnoženina a licence jsou spolu svázané, a naopak je tam dvakrát výslovně uvedeno, že oddělit to od sebe nelze.
Jaká práva? :) Zase v té větě vidíte licenční práva, i když tam nejsou?
Tam je "každý nabyvatel", nic o dalších právech tam není.
Kde jste našel uvedeno, že rozmnoženina a licence jsou spolu vždy svázané?
-
..... stačí se jen lépe informovat, a to třeba rovnou u prodejce a nedat na bezpředmětné diskuse uživatelů .....
Ano, už vidím toho prodejce, jak poradí, ať to nekupuje, když to prodává. To je jako se obrátit na MS, jestli doporučují ono koupení takového SW. A objektivita je náhle v zadeki. Podle mého názoru jde nejvíce o morální odpovědnost jedince. A o tom bude asi celé to rozhodování. Je třeba si uvědomit, všechny možné aspekty koupě starší verze sw a bez podpory. Skutečně se vyplatí Windows 7 Pro OEM za 1500,- když za 2100,- mám Windows 8.1 OEM? Možná ušetříte pár stovek a pomůžete nějakému překupníkovi k realizaci jeho snu, ale nenapácháte i nějakou škodu? To si prostě musí každý zodpovědět sám. Jak jsem psal, mne je to jedno, jedu na Linuxu a politika MS mne až tolik nezajímá. Je to jako církevní restituce, jsou zastánci a odpůrci. Já jsem tady jednoznačně odpůrce vyhodny-software.cz a zastance MS. Je to muj osobni postoj a nikoho dalsiho k nemu nenutim, at uz je to pravne jakkoliv.
-
Skutečně se vyplatí Windows 7 Pro OEM za 1500,- když za 2100,- mám Windows 8.1 OEM?
Já se na to dívám taky z hlediska morálního, a přijde mi amorální kupovat předražené věci a podporovat tak předraženého prodejce.
Takže bych to řekl jinak: skutečně se vyplatí Windows 7 za 1500.- když to jde ještě levněji?
Např. v Německu podobné firmy prodávají Wcca za 35 € , a v akcích ještě za míň.
Stačí dát např. do googla "windows 7 multilanguage -download site:de"
-
Skutečně se vyplatí Windows 7 Pro OEM za 1500,- když za 2100,- mám Windows 8.1 OEM?
Já se na to dívám taky z hlediska morálního, a přijde mi amorální kupovat předražené věci a podporovat tak předraženého prodejce.
Takže bych to řekl jinak: skutečně se vyplatí Windows 7 za 1500.- když to jde ještě levněji?
Např. v Německu podobné firmy prodávají Wcca za 35 € , a v akcích ještě za míň.
Stačí dát např. do googla "windows 7 multilanguage -download site:de"
Tak ono také záleží na tom, jak člověk vnímá rozdíl mezi novou věcí a použitou. Mne by na mnou postaveném počítači vadil nápis Dell, Fujitsu, nebo Lenovo. Vždyť jsem si ho postavil proto, abych tam ten nápis neměl. Ano, jde vygumovat ... Ale ne vždy Ti přijde štítek jako nový. Ano, 1500,- je fakt mnoho. XP končej, takže mají nulovou hodnotu a sedmičky by měly být kolem 750,- Kč. Ale jak už jsem psal, jsem na straně koupě nového operačního systému a ne z druhé ruky.
-
Konečně nějaké shoda (u piva), je to věc osobního názoru, třeba na www.preo-ag.com je prodávají za nekřesťanských 79 EUR. Když už bych se rozhodl software zakoupit zvolil bych raději prodejce, který je na mém uzemí a mluví jazykem, který ovládám :)
Nevidíme také ty skryté náklady na pozadí a možná i nějaké právní popotahovačky s výrobci (viz. Used Soft), což musí být pro tyto malé společnosti jistě velké finanční břemeno.
-
a je tam také psáno, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se stává "oprávněným uživatelem".
A Soudní dvůr řekl kdo je "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny":
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Soudní dvůr samozřejmě neřekl, že slovo "oprávněný" je v zákoně zbytečné, a že každý nabyvatel je oprávněným nabyvatelem. Přehlédl jste to "v tomto kontextu", tedy v kontextu předchozího textu. V kontextu, že oprávněný nabyvatel získává své oprávnění licenční smlouvou. Soudní dvůr tedy odpověděl, že ona oprávnění z licenční smlouvy jsou k té rozmnoženině vázána, a ani původní autor je od sebe nemůže oddělit tvrdit, že první nabyvatel prodal jen rozmnoženinu, ale licence pořád zůstala jemu, a nový nabyvatel rozmnoženiny tudíž není oprávněný. Soud tvrdí, že je to přesně naopak, oprávnění plynoucí z licence jsou s rozmnoženinou svázána, takže při prodeji rozmnoženiny se spolu s ní prodávají i ta oprávnění - tudíž následný nabyvatel rozmnoženiny je i oprávněným nabyvatelem. Přečtěte si ještě jednou ten postup nákupu od autora: Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu... Zákazník se stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny teprve tehdy, když z licence získal užívací právo k té rozmnoženině. To oprávnění způsobuje ta licence, bez licence není oprávněný držitel a tedy ani oprávněný uživatel.
Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence.
Neříká to explicitně, protože sporu se účastnili právníci, kterým takovouhle samozřejmost nebylo nutné vysvětlovat. Takže se to v textu objevuje opakovaně pouze jako implicitní předpoklad.
-
Tak ono také záleží na tom, jak člověk vnímá rozdíl mezi novou věcí a použitou. Mne by na mnou postaveném počítači vadil nápis Dell, Fujitsu, nebo Lenovo. Vždyť jsem si ho postavil proto, abych tam ten nápis neměl. Ano, jde vygumovat ... Ale ne vždy Ti přijde štítek jako nový. ... Ale jak už jsem psal, jsem na straně koupě nového operačního systému a ne z druhé ruky.
Ony ty "použité" často bývají ještě zatavené ve fólii.
A štítek na počítač nikdy nedávám. A přijde mi absurdní ho tam dávat, a zveřejňovat product key.
Nevidíme také ty skryté náklady na pozadí a možná i nějaké právní popotahovačky s výrobci (viz. Used Soft), což musí být pro tyto malé společnosti jistě velké finanční břemeno.
V tom Německu soudy proběhly a asi už tam skryté náklady nejsou, a taky se tam s obchodníky s použitým software roztrhl pytel.
A ani u nás se zřejmě Microsoft žádnou žalobu podat neodváží. V některých fórech ale psali, že podal nějaká trestní oznámení, a někteří zákazníci museli jít podat vysvětlení na policii. Což mi přijde od MS jako pěkná kulišárna, soudu se bojí, tak se snaží prudit koncové zákazníky takhle.
To o podávání vysvětlení jsem četl 2x, a v dost velkém časovém rozpětí (dejme tomu 2009-2011, už se přesně nepamatuju). Což mi přijde docela podivné od policie: policie by si měla udělat po pár případech jasno, jestli je to trestný čin nebo ne, a buď někoho obvinit, nebo případ odložit a neotravovat další zákazníky.
-
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Přehlédl jste to "v tomto kontextu", tedy v kontextu předchozího textu. V kontextu, že oprávněný nabyvatel získává své oprávnění licenční smlouvou.
...
Soud tvrdí, že je to přesně naopak, oprávnění plynoucí z licence jsou s rozmnoženinou svázána, takže při prodeji rozmnoženiny se spolu s ní prodávají i ta oprávnění.
Už minule jsem se vás ptal, kde jste v textu Soudního dvora našel uvedeno, že rozmnoženina a licence jsou spolu vždy svázané?
A z čeho usuzujete, že tím kontextem je míněno to, co tvrdíte?
Přečtěte si ještě jednou ten postup nákupu od autora: Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu... Zákazník se stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny teprve tehdy, když z licence získal užívací právo k té rozmnoženině. To oprávnění způsobuje ta licence, bez licence není oprávněný držitel a tedy ani oprávněný uživatel.
Teď si musíme něco vysvětlit. Právo používá výrokovou logiku. Ta věta v kurzívě je stavěna jako implikace, a to takto:
Jestliže (A a B) pak C
A = nositel práva zpřístupní rozmnoženinu (zkráceno)
B = nositel práva uzavře licenční smlouvu (zkráceno)
C = ve větě vytečkováno (...)
Vy jste ale význam toho výroku zcela změnil, a to na
Jestliže A pak B
-
Už minule jsem se vás ptal, kde jste v textu Soudního dvora našel uvedeno, že rozmnoženina a licence jsou spolu vždy svázané?
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu…
Nositel autorského práva zpřístupní rozmnoženinu – ale to ještě nic neznamená. Následně obě strany uzavřou licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k rozmnoženině. Nebo-li teprve uzavřením té licenční smlouvy se zákazník stává oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Má tedy nějaká práva, a ta může předat třetí straně. Původní zákazník těch práv tedy pozbyde, přestane být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, nový příjemce (třetí strana) tato práva nabyde, stane se tedy oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Soudní dvůr nicméně zdůraznil, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na počet uživatelů překračující jeho vlastní potřeby, však není první nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na rozšiřování oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze její část.
Tady Soudní dvůr výslovně říká, že licenci (tedy ono oprávnění) nelze rozdělit. Může ji vzít jako celek a prodat dál. Ale nemůže z toho oprávnění některá vyčlenit a ta prodávat dál. Od autora prostě dostal nějaká oprávnění jako balík a tenhle balík už bude navždy existovat pospolu.
Nadto Soudní dvůr upřesnil, že původní nabyvatel hmotné či nehmotné rozmnoženiny
počítačového programu, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování
vyčerpáno, musí učinit rozmnoženinu staženou do svého počítače v okamžiku jejího dalšího
prodeje nepoužitelnou.
Opět, Soudní dvůr říká, že prodejem práv přišel původní nabyvatel o všechna práva k rozmnoženině, přestal být oprávněným nabyvatelem a nemá již k rozmnoženině žádná práva.
A z čeho usuzujete, že tím kontextem je míněno to, co tvrdíte?
Z logiky věci je kontextem míněn předchozí text zprávy.
Teď si musíme něco vysvětlit. Právo používá výrokovou logiku. Ta věta v kurzívě je stavěna jako implikace, a to takto:
Jestliže (A a B) pak C
A = nositel práva zpřístupní rozmnoženinu (zkráceno)
B = nositel práva uzavře licenční smlouvu (zkráceno)
C = ve větě vytečkováno (...)
Vy jste ale význam toho výroku zcela změnil, a to na
Jestliže A pak B
Ne, já jsem vás pouze upozornil na to, že tam je A a (B pak C), protože vy z toho soustavně děláte Jestliže A pak B. C není ve větě vytečkováno, C je „zákazníkovi je uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu“. Tedy užívací právo je uděleno licenční smlouvou, ne zpřístupněním rozmnoženiny. Celý ten výrok je (A a (B → C)) = D, D → E. A = zpřístupnění rozmnoženiny, B = uzavření licenční smlouvy, C = získání oprávnění, D = prodej této konkrétní rozmnoženiny, E = vyčerpání práva na rozšiřování této konkrétní rozmnoženiny.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a nabyvatel rozmnoženiny nejsou synonyma, jsou to dva různé pojmy. Oprávněný znamená „oplývající právy“, „ten, kdo má práva“. Ta práva nezíská tak, že se rozhodne „a od teď budu mít tahle práva“. Práva získá buď ze zákona (tvůrce získá autorská práva ze zákona), nebo je získá od někoho jiného, kdo ta práva vlastní a může je předat dál. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny znamená ten, který získal práva k rozmnoženině.
-
Tak abychom si rozuměli:
(A a (B → C)) = D, D → E
znamená dva výroky, oddělené čárkou?
'=' je ekvivalence?
Ve větě
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již
v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho
výlučné právo na rozšiřování.
označujete písmeny následující výroky (trochu jsem je oproti vašemu značení zpřesnil)?
A = nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu (hmotně/nehmotně)
B = nositel autorského práva se zákazníkem uzavře licenční smlouvu
C = zákazníkovi je uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu
D = nositel autorského práva prodává rozmnoženinu zákazníkovi
E = právo na rozšiřování této konkrétní rozmnoženiny je vyčerpáno
-
V D se jedná o uvedenou (jednu konkrétní) rozmnoženinu, ale to vám asi jen vypadlo. = není ekvivalence v matematickém smyslu (přesná shoda), znamená to, že A+B+C lze také označit jako D a zachází se s tím obdobně, jako by se jednalo o D.
-
Předpokládám, že oba mluvíme o logické ekvivalenci, tedy o obousměrné implikaci, "právě když". V tom si asi rozumíme.
Tím ale naše porozumění končí. Vy nerozumíte výrokové logice a nedokážete v textu rozlišit logické spojky. Tím pádem vůbec nerozumíte stavbě a významu té věty.
Příklad:
"nositel autorského práva uzavře se zákazníkem licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu"
je atomický výrok; stavbu té věty vám možná ozřejmí, když přidám uzávorkování:
"nositel autorského práva uzavře se zákazníkem (licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu)"
Vy jste z toho udělal B → C, tedy
"jestliže nositel uzavře se zákazníkem licenční smlouvu, pak je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu"
což zcela mění význam:
- původní text předpokládá, že obecná licenční smlouva může být libovolná (a může např. udělit zákazníkovi pouze právo vystavit si DVD na 30 dní na poličku), a proto je vzápětí upřesněno o jakou licenční smlouvu se jedná v části "kterou je ..."
- avšak vy říkáte, že pokud nositel práva uzavře se zákazníkem libovolnou licenční smlouvu, pak je zákazníkovi také uděleno užívací právo na neomezeně dlouhou dobu.
Konec příkladu
A to byl opravdu jenom příklad. Vy nechápete o čem se v tom rozsudku mluví, a nepochopíte to, dokud si nepromyslíte základy výrokové logiky.
Děkuju za dosavadní debatu, ale nemá význam, abychom v ní pokračovali.
-
„Nositel autorského práva uzavře se zákazníkem licenční smlouvu kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu“ (bez čárky) je přívlastek těsný, který omezuje rozvíjené podstatné jméno. Znamenalo by to tedy, že uzavře přesně tu licenční smlouvu, která uděluje užívací právo (a přitom mohl uzavřít nějakou jinou).
„Nositel autorského práva uzavře se zákazníkem licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu“ (s čárkou) je přívlastek volný, který podstatné jméno nějak upřesňuje nebo rozvíjí. Tedy že uzavře licenční smlouvu, a ta licenční smlouva má navíc tu vlastnost, že zákazníkovi uděluje užívací právo.
V kontextu celého souvětí to ale není až tak podstatné. Podstatné je to, že užívací právo k uvedené rozmnoženině plyne z té uzavřené licenční smlouvy.
Porovnejte si následující dva výroky – první je skutečný výrok soudu, druhý je překroucený odle toho, co tvrdíte vy.
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již
v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho
výlučné právo na rozšiřování.
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní – ať již
v hmotné či nehmotné formě – rozmnoženinu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu (jen tak z rozmaru, protože licenční smlouva stejně vůbec nic neznamená), prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo na rozšiřování.
-
Nezlobte se, opravdu nemám, co bych dodal.
Jenom bych opakoval to, co jsem napsal v minulém příspěvku.
-
Nezlobte se, opravdu nemám, co bych dodal.
Jenom bych opakoval to, co jsem napsal v minulém příspěvku.
Místo opakování toho, co jste napsal, si zkuste tu zprávu Soudního dvora radši ještě jednou pomalu a pořádně přečíst, od začátku do konce. Nebo si přečtěte autorský zákon, to by bylo ještě lepší – přeci jen ta zpráva řeší jednu specifickou věc, která přímo nesouvisí s tématem diskuse.
-
* Pokud si koupím OEM licenci, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a to i když ji stáhnu z webu. Na to je rozhodnutí soudního dvora.
* Podle rozhodnutí ESD tuto licenci mohu převést na jiný subjekt - on je pak oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, já už nikoli.
* Podle §66 odst. 1 má právo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny tuto provozovat. Není tam nijak specifikováno, že toto právo lze omezit na konkrétní počítač, ale např. ani na konfiguraci počítače (tzn. např. licence na max jeden procesor).
Pokud by platila tadle argumentace, defakto by to IMHO znamenalo neplatnost jakýchkoli licenčních ujednání, které znemožňují převod licence, ale např. i omezení na hardware počítače atd... A to nikoli u druhého a dalšího vlastníka licence, ale u každého. Jsem vlastník licence a zákon mi garantuje daná práva...
Díru v tom nevidím, byť se mi to trochu zdá divné - na druhou stranu to, že MS proti přeprodeji nijak právně nezasahuje, svědčí pro tuto argumentaci.
Legrace, která z toho plyne ale je např. i to, že když si koupím licenci na rok, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, takže podle odstavce 6 oprávněným uživatelem a můžu to teda používat furt. To už je fakt divný, ale kde je tam díra?
-
Legrace, která z toho plyne ale je např. i to, že když si koupím licenci na rok, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, takže podle odstavce 6 oprávněným uživatelem a můžu to teda používat furt. To už je fakt divný, ale kde je tam díra?
nelze, Soudní dvůr EU řekl toto:
"Pokud ... uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu..."
Jinak já v tom rozhodnutí vidím podobnou logiku jako jsou třeba zákony pomáhající lidem proti "šmejdům". Ne, že by míra pochybení u softwareových společností byla tak velká jako u šmejdů, ale úplně fér jejich počínání není:
např. lidé, kteří si poprvé koupí Windows, tak si často asi myslí, že je mohou převést na jiný počítač, protože nevědí co je to nějaké "OEM", pak odklepnou jakési sáhodlouhé podmínky, kterým nerozumí, a pak se po X letech diví.
-
Jo, vidíš, to jsem přehlíd. Ale to je v rozsudku, kterej říkal, že stažení z netu je totéž jako nabytí rozmnoženiny.
Pokud např. koupím roční licenci a dostanu k tomu CD, tak jsem furt oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, ne? Akorát ji dle licence pak už nesmím používat, ale to CD mi přeci nevezmnou...
Ale je pravda, že roční licence se zpravidla prodávají jen online... Možná je právě todle důvod??
-
Legrace, která z toho plyne ale je např. i to, že když si koupím licenci na rok, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, takže podle odstavce 6 oprávněným uživatelem a můžu to teda používat furt. To už je fakt divný, ale kde je tam díra?
nelze, Soudní dvůr EU řekl toto:
"Pokud ... uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu..."
Jinak já v tom rozhodnutí vidím podobnou logiku jako jsou třeba zákony pomáhající lidem proti "šmejdům". Ne, že by míra pochybení u softwareových společností byla tak velká jako u šmejdů, ale úplně fér jejich počínání není:
např. lidé, kteří si poprvé koupí Windows, tak si často asi myslí, že je mohou převést na jiný počítač, protože nevědí co je to nějaké "OEM", pak odklepnou jakési sáhodlouhé podmínky, kterým nerozumí, a pak se po X letech diví.
Na to použiji Tvá vlastní slova, neznalost neomlouvá. Pokud někdo něčemu nerozumí, má se zeptat někoho, kdo tomu rozumí. Já v tomto kroku spíše vidím jakousi umělou zaměstnanost, která je na úkor MS, což je celkem vyčůrané, ale příliš krátkozraké. Pár lidem to pomůže k nějakýmu zisku, pár lidem to ušetří nějakou kačku. Ale je třeba se ptát, jestli tímto krokem též někoho o práci nepřipraví a nezpůsobí větší škody, než užitek. Je třeba si uvědomit, že hlavně zákony jsou likvidační. Podívejte se na zahradnictví v devadesátých letech u nás. Jak to dopadlo? Zákony je zlikvidovali, nahnali sem Holanďany a lokální pěstování se zrušilo. Dnes je situace o krapek lepší, ale už je zcela nenapravitelná. Necháte si uvázat květinu, vemou jí sprejem aby voněla a sprejem aby se leskla ... jak úžasné. A tento příklad se může převést do jakéhokoliv odvětví.
-
Zkrátka, dáme na to známku ochrana spotřebitele, oni to nějak sežerou!
-
Ne že bych se zastával všech zákonů "na ochranu ovčana", ale tadle argumentace je imho zcestná. Takto totiž obhájíš zrušení jakékoli regulace - a kapitalismus bez regulace tu již také byl a také to nebyla žádná sláva.
-
Jo, vidíš, to jsem přehlíd. Ale to je v rozsudku, kterej říkal, že stažení z netu je totéž jako nabytí rozmnoženiny.
Pokud např. koupím roční licenci a dostanu k tomu CD, tak jsem furt oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, ne? Akorát ji dle licence pak už nesmím používat, ale to CD mi přeci nevezmnou...
Ale je pravda, že roční licence se zpravidla prodávají jen online... Možná je právě todle důvod??
Nejsem si jistý, jestli přesně rozumím o čem mluvíš. Já znám jenom toto: http://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_89105/
Z toho plyne:
výlučné právo na rozšiřování je vyčerpáno pouze když je uděleno užívací právo na neomezenou dobu.
a vyčerpání je podmínkou, aby se následný nabyvatel rozmnoženiny stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Mimochodem, v úplném znění rozsudku (odkaz je v tiskové zprávě) se píše něco o tom, že v případě stažení jsou spolu licence a rozmnoženina svázané. Takže v téhle situaci (tj. stažení) má možná Filip Jirsák pravdu.
Jinak já v tom rozhodnutí vidím podobnou logiku jako jsou třeba zákony pomáhající lidem proti "šmejdům". Ne, že by míra pochybení u softwareových společností byla tak velká jako u šmejdů, ale úplně fér jejich počínání není:
např. lidé, kteří si poprvé koupí Windows, tak si často asi myslí, že je mohou převést na jiný počítač, protože nevědí co je to nějaké "OEM", pak odklepnou jakési sáhodlouhé podmínky, kterým nerozumí, a pak se po X letech diví.
Na to použiji Tvá vlastní slova, neznalost neomlouvá. Pokud někdo něčemu nerozumí, má se zeptat někoho, kdo tomu rozumí
Takže "šmejdi" jsou v pořádku?
Já si to nemyslím, ani u šmejdů ani u Microsoftu. Po světě prostě běhá spoustu naivních/blbých lidí a je s nimi třeba počítat.
MS by měl dávat na obal dostatečně velkým písmem to podstatné z podmínek (především že je soft nepřenositelný, a že je nutno odsouhlasit podmínky) a kompletní podmínky do brožurky co si budu moci přečíst před nákupem.
A "umělá zaměstnanost" je právě muset si najmout při nákupu Windows poradenskou firmu specializovanou na licence :)
-
Takže "šmejdi" jsou v pořádku?
Já si to nemyslím, ani u šmejdů ani u Microsoftu. Po světě prostě běhá spoustu naivních/blbých lidí a je s nimi třeba počítat.
MS by měl dávat na obal dostatečně velkým písmem to podstatné z podmínek (především že je soft nepřenositelný, a že je nutno odsouhlasit podmínky) a kompletní podmínky do brožurky co si budu moci přečíst před nákupem.
A "umělá zaměstnanost" je právě muset si najmout při nákupu Windows poradenskou firmu specializovanou na licence :)
Šmejdi pochopitelně v pořádku nejsou. Jenže mezi šmejdy řadím i vyhodny-software.cz, protože se za každou cenu snaží odrbat cenu produktu, která by se v reáliích na tu hodnotu nedostala. A je naprosto jedno, jak je to právně ošetřené, či nikoliv. V budoucnu to podle mne bude mít nějakou negativní dohru.
Ať se na mne nikdo nezlobí, ale MS má produkty, které prodává pod různýma licencema a podle toho je má i cenově rozdělené. Je to produkt, který Tě nikdo nenutí kupovat, licenci můžeš před nainstalováním odmítnout, k životu jej nepotřebuješ. Můžeš jejich cenu akceptovat, ale nemusíš. Je to Tvá svobodná volba. Alternativy tu jsou. Cena toho SW není nikterak vysoká, aby si ji nikdo nemohl dovolit. Když budeš tlačit na cenu, tak v nějakém časovém úseku poškodíš sám sebe. Že má MS špatnou politiku, to je jeho věc. Má na to právo.
Podívejte se, lidé tu nechtějí drahé potraviny, markety tlačí na výrobce a podívejte se na to co tu žereme, to i ty ovce mají zdravější stravu. Problém je opět v devadesátých letech, kdy se zazdilo i zemědělství. Všechno dovážíme a panečku, jaké to jsou dobroty! Markety se o své marže nepřipravili, cenu zachovali nízkou (i když ve střední evropě asi nejvyšší), ale z dlouhodobého hlediska zákazníci ublížili sami sobě, i když zase to začal nějaký zákon. Kravín a prasečák býval skoro v každé obci ...
Ano, ochrana spotřebitele je důležitá a některé věci jsou užitečné, ovšem ta nálepka se i jednoduše zneužívá.
No a co se týče té neznalosti, nemusíš si najímat firmu, stačí se zeptat seriźního prodejce, která licence je pro Tebe vhodná a on Ti zdarma poradí. Takže tady žádná umělá zaměstnanost nevzniká. Jo, ale jít koupit barák bez právníka, to už je jiná ...
-
Aha. Já myslel, že šmejdi jsou v pořádku, protože
"neznalost neomlouvá. Pokud někdo něčemu nerozumí, má se zeptat někoho, kdo tomu rozumí" :P
Licenci můžu odmítnout, otázka je, jak snadno dostanu peníze zpátky a kolik. A i když mi vezmou celý počítač zpátky a vrátí všechny peníze, tak jsem ztratil spoustu času.
Rozhodně by bylo mnohem férovější, pokud by to MS dělal tak, jak jsem popisoval.
Nikdo tě nenutí kupovat ty levné potraviny, jsou i drahé potraviny.
Jak vím, kdo je seriózní prodejce, když jdu poprvé koupit počítač, nebo když jedu poprvé na úžasný autokarový zájezd?
-
Tiger: A co když jsou šmejdi nikoli ten vyhodny software, ale MS? Kdo rozsoudí, jestli je cena, za kterou prodávají SW enduserovi správná, nebo příliš drahá? Respektive - když existují tak levné hromadně prodávané OEM licence, neukazuje to, že verze pro koncáka je předražená (tj. zneužití monopolu)?
Můžeš argumentovat tím, že s koncákem má microsoft spoustu práce. Jistě má a to opravňuje vyšší cenu licence - pak ale nic nemůžeš mít proti tomu, když někdo přeprodává ty levnější OEM, protože o co jsou levnější je jen ta práce, kterou MS nemá...
Slowthinker: Jasně, ale já se nebavím o právech vyplívajících z rozhodnutí ESD, ale z AZ §66. A tam je oprávněným uživatelem ten, kdo oprávněně nabyl rozmnoženinu - a tu nabydeš oprávněně, i když máš licenci prodanou jen na půl roku. Tj. interpretace by mohla být, že to pak můžeš používat furt, akorát nemůžeš aplikovat to rozhodnutí ESD a tedy právo to používat převést na někoho jiného, ne?
-
Aha. Já myslel, že šmejdi jsou v pořádku, protože
"neznalost neomlouvá. Pokud někdo něčemu nerozumí, má se zeptat někoho, kdo tomu rozumí" :P
Licenci můžu odmítnout, otázka je, jak snadno dostanu peníze zpátky a kolik. A i když mi vezmou celý počítač zpátky a vrátí všechny peníze, tak jsem ztratil spoustu času.
Rozhodně by bylo mnohem férovější, pokud by to MS dělal tak, jak jsem popisoval.
Nikdo tě nenutí kupovat ty levné potraviny, jsou i drahé potraviny.
Jak vím, kdo je seriózní prodejce, když jdu poprvé koupit počítač, nebo když jedu poprvé na úžasný autokarový zájezd?
On Tě někdo omezuje v používání hlavy? Když nějakou věc jdu koupit poprvé, tak si snad o ní zjistím co nejvíce informací z různých zdrojů a nejen jednoho a na základě toho se rozhodnu, ne? On ten kulatej nesmysl nenosíš jen proto, aby Ti nepršelo do krku, ale abys ho dokázal v takových situacích plně využít!
Ano, jsou i drahé potraviny, to ovšem nezaručuje kvalitu, že?
No a co se "šmejdů" týče, nikdo by na jejich zájezdy nejezdil, kdyby tu byl někdo, kdo by se postaral seniórům o nějaké zážitky. Oni tam jezdí, protože je jim ouzko ze samoty. A pokud člověka zužuje samota, často se nechá i týrat. Takže to není o hlouposti, jak si mnozí lidé myslí. Je to jen odraz naší společnosti, bohužel nikterak veselý.
-
Tiger: A co když jsou šmejdi nikoli ten vyhodny software, ale MS? Kdo rozsoudí, jestli je cena, za kterou prodávají SW enduserovi správná, nebo příliš drahá? Respektive - když existují tak levné hromadně prodávané OEM licence, neukazuje to, že verze pro koncáka je předražená (tj. zneužití monopolu)?
Můžeš argumentovat tím, že s koncákem má microsoft spoustu práce. Jistě má a to opravňuje vyšší cenu licence - pak ale nic nemůžeš mít proti tomu, když někdo přeprodává ty levnější OEM, protože o co jsou levnější je jen ta práce, kterou MS nemá...
Slowthinker: Jasně, ale já se nebavím o právech vyplívajících z rozhodnutí ESD, ale z AZ §66. A tam je oprávněným uživatelem ten, kdo oprávněně nabyl rozmnoženinu - a tu nabydeš oprávněně, i když máš licenci prodanou jen na půl roku. Tj. interpretace by mohla být, že to pak můžeš používat furt, akorát nemůžeš aplikovat to rozhodnutí ESD a tedy právo to používat převést na někoho jiného, ne?
MS už ale dávno žádný monopol nemá, respektive kdyby člověk nebyl líným tvorem a byl ochoten se učit novým věcem, tak takovou část trhu dávno nemají. MS cenou reaguje na aktuální trh. Porovnej cenu OS a Officů s cenou před pěti až deseti lety. Je třeba brát na zřetel, že jde o komerční firmu, které jde hlavně o zisk. Ale takových je ... Já nevím, ale nebyl bych moc nadšen, když bych měl produkt, o kterém bych si myslel, že má tu a tu hodnotu a najednou někdo za mnou přišel, že musím slevit na polovic, jinak budu platit pokutu za monopolní postavení. To by mohla platit i Orionka, protože jejich čokolády v obchoďácích zabírají 3/4 prostoru oproti ostatním výrobcům. Nebo jsou snad v Orionce šmejdi, protože poláci umí čokoládu za čtvrtinovou cenu? Prostě je to problém, který nelze za žádnou cenu brát jen povrchně ... Jsou velcí, vydělávají na nás miliardy, tak to nás musí pěkně okrádat. Ale podívej se i na to, kolik peněz vrací Bill do společnosti ... to kdyby udělal každý úspěšný podnikatel, hned by bylo na světě lépe.
-
'TIGER' :
Já nikdy nepoznám, kdy mluvíš o šmejdech a kdy o Microsoftu. Tak už raději nebudu reagovat.
Logik:
Rozumím. Komentář:
Pokud bys měl pravdu, tak je oprávněným nabyvatelem možná i ten, kdo koupí samotnou rozmnoženinu z druhé ruky, a nejsou potřeba tanečky pomocí ESD. (Ale chápu, že ten z druhé ruky už nemá tu licenci, která je možná k oprávněnosti potřeba)
Kde by mohl být zádrhel:
a)
"oprávněným nabytím" se nemyslí pouze prvotní okamžik nabytí ale každý jednotlivý okamžik. Ale moc mi takové vysvětlení s českým jazykem nehraje.
b)
§66 odst. 6:
"Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
Třeba to vlastnické právo po půl roce už nemám k využití rozmnoženiny, ale jenom abych se díval na DVD ve vitríně ...
ale vadí tam to následné vysvětlení "nikoli za účelem dalšího převodu"
c)
Možná nějaká směrnice EU takovou aplikaci §66 neguje.
d)
Nechápu §66 1b) , který je zmíněný jako výjimka v §66 6)
Připadá mi totiž, že všechno co spadá do §66 1b) dokážu nacpat i do §66 1a). Jaké jiné "využití v souladu s určením" by mohlo být než provoz?
-
Podle §66 odst. 1 má právo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny tuto provozovat. Není tam nijak specifikováno, že toto právo lze omezit na konkrétní počítač, ale např. ani na konfiguraci počítače (tzn. např. licence na max jeden procesor).
Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.
výlučné právo na rozšiřování je vyčerpáno pouze když je uděleno užívací právo na neomezenou dobu.
a vyčerpání je podmínkou, aby se následný nabyvatel rozmnoženiny stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
To je zajímavá interpretace, podle mne je ta neomezená doba ve zprávě zmíněná jenom proto, že je to evidentní případ (no, i když současná diskuse ukazuje, že to zas tak evidentní není), kdežto u časově omezené licence by asi bylo nutné další dokazování. Takže bych rozhodně netvrdil, že u časově omezená licence nedochází k vyčerpání práv, maximálně že v takovém případě je to nejasné. Jinak se toho chytí Microsoft a začne OEM licence dávat na 99 let :-)
-
ale vadí tam to následné vysvětlení "nikoli za účelem dalšího převodu"
To se podle mne týká prodejců. Když mají program jen za účelem jeho dalšího prodeje, nejsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny.
Nechápu §66 1b) , který je zmíněný jako výjimka v §66 6)
Připadá mi totiž, že všechno co spadá do §66 1b) dokážu nacpat i do §66 1a). Jaké jiné "využití v souladu s určením" by mohlo být než provoz?
Odstavec a) řeší, co můžete dělat za běhu programu nebo když opravujete chyby. Odstavec b) řeší, co můžete dělat s programem i když neběží - a licenční smlouva tahle omezení nemusí respektovat. Navíc je tam to využití v souladu s určením - když se budete pokoušet naučit Word hrát hudbu nebo řídit robota, není to využití v souladu s jeho určením. Takže dělat to můžete, ale pak máte zaručená jen práva dle a) a nikoli podle b).
-
Nebudu to číst zase celý, jedete jak u piva... ;D
OEM licence je určena k zakoupení společně s počítačem. Pokud nějaký prodejce prodává samostatně licence, které mu zbyly třeba z počítačů, které prodal bokem nebo nikdy nevyrobil a nadále tedy OEM zbylé licence prodává samostatně, tak dle mého není takto zakoupené licence platná.
Technicky aktivace projde, to bude bez problémů, ale bude to proti licenčním podmínkám.
Navíc takovej zákazník nemá právo prakticky na žádnou technickou podporu.
-
Nebudu to číst zase celý, jedete jak u piva... ;D
OEM licence je určena k zakoupení společně s počítačem. Pokud nějaký prodejce prodává samostatně licence, které mu zbyly třeba z počítačů, které prodal bokem nebo nikdy nevyrobil a nadále tedy OEM zbylé licence prodává samostatně, tak dle mého není takto zakoupené licence platná.
Technicky aktivace projde, to bude bez problémů, ale bude to proti licenčním podmínkám.
Navíc takovej zákazník nemá právo prakticky na žádnou technickou podporu.
Tak se raději vůbec nevyjadřujte, když to ani nečtete.
OEM samostatně je věc nesporná a dávno uzavřená, je platná a dále to raději neřešte, byl byste zbytečně za hlupáka ;-)
-
Navíc takovej zákazník nemá právo prakticky na žádnou technickou podporu.
Což není prakticky žádný rozdíl oproti legálnímu nákupu OEM licence Microsoftu, pro kterou zajišťuje technickou podporu prodejce nebo výrobce počítače.
-
Filip:
Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.
No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.
Úplně stejný příklad je např. ujednání o reklamacích - když mám dvouletou lhůtu na reklamaci, tak prodejce ji nemůže zúžit např. tím, že jí mám, ale uplatňovat ji mohu pouze na severním pólu u ledního medvěda.
Slowthinker:
Já rozhodnutí ESD chápu tak, že přesně určuje kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, a že se jedná nejen o koupi CD, ale např. i o stažení z internetu. Alespoň jestli jsem dobře pochopil, tak to bylo jádro sporu, že Oracle tvrdil, že oni si koupili právo to stáhnout z netu, takže defakto nenabyli rozmnoženinu.
Jestli to chápu dobře, tak to rozhodnutí specifikovalo, kdy se vyčerpávají autorská práva vlastníka autorských práv a tím pádem odkdy má vlastník licence volnou ruku v tom, prodat tu svoji licenci někomu dalšímu.
Jinak s tím b) máš asi pravdu - protože oprávněný nabyvatel jsem, ale po vypršení licence už asi opravdu nejsem nabyvatel, který vlastní rozmnoženinu za účelem běhu. Teď ji vlastním opravdu asi kvůli té vitríně...
-
No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.
Zaměňujete právo na používaní programu za právo využívat vlastnosti, které program nemá. Jestliže výrobce omezil množství použitých jader/procesorů, je to mimo jiné, jeho autorským právem. S stejnou logikou by bylo např. možné vyžadovat aby desktopové Windows běžely na procesorech AMR.
-
No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.
Jenže to právo pustit program vám dává licence, a ta ty okolnosti může omezit. U licencí to platí opačně – co není povoleno, je zakázáno. Je to zakázáno přímo zákonem, který připouští možnost ve smlouvě se dohodnout jinak, než je ten úplný zákaz.
Pak jsou v § 66 odst. 1 určitá práva, která má uživatel programu při jeho užívání (přičemž některá mu nelze ani licencí odebrat). Ale nejprve tedy musí mít od autora licenci k užívání, a teprve pak mu zákon dává tahle minimální práva platná během legálního užívání.
Příměr k reklamaci je nepřesný. Pokud to chcete přirovnávat k reklamaci, potom je podstatné to, že nejprve koupíte výrobek, a teprve tím získáte ze zákona právo na reklamaci. Ale to je svázané s tím výrobkem – nemůžete výrobek reklamovat dřív, než ho koupíte (získáte vlastnická a tím u hmotné věci i užívací práva), a nemůžete ho reklamovat po té, co ho předáte třetí osobě (to právo na reklamaci předáte spolu s tím výrobkem).
-
Jenže to právo pustit program vám dává licence, a ta ty okolnosti může omezit
Nemůže, protože v zákoně je defakto stanoveno, jaká minimální práva máš, jseš-li vlastníkem licence. Smlouva má menší právní sílu než zákon a proto jsou neplatná veškerá ujednání, která by rušila práva daná ti AZ. Ale to neznamená, že je neplatná celá licence: tu licenci člověk má, i když jsou v ní neplatná ujednání.
Je to stejný případ, jako když podepíšeš nájemní smlouvu kde bude, že výpovědní doba je jednoměsíční. Platnou nájemní smlouvu máš, ale výpovědní doba bude tři měsíce, protože tak je to v zákoně a ten nemůžeš smlouvou předefinovat (nejsem si teď jist, jestli by nešla smluvně prodloužit, ale zkrátit nelze určitě). Stejnětak nemůžeš ani napsat licenční smlouvu, která by zužovala rozsah práv, daných AZ. Pokud chceš někomu dát licenci, musíš tak udělat minimálně v rozsahu daném AZ.
---
Jestli se tím snažíš říci, že existuje něco jako "právo ke spuštění programu", které musíš mít navíc mimo práv v AZ §66 1a, tak to je IMHO špatná interpretace zákona. Protože podle odstavce 1a nezasahuje do autorského práva oprávněný uživatel (tj. kdokoli, kdo má uzavřenou licenční smlouvu, ať už jsou v ní podmínky jakékoli - stačí že máš licenci), kdo nějak "manipuluje" s programem při jeho spouštění. Čili právo ke spuštění programu nemáš z titulu licenční smlouvy, ale přímo z AZ - žádné další právo mimo to z AZ nepotřebuješ - a proto ani není co regulovat licenční smlouvou.
---
(co jsi se snažil říci tou reklamací nějak nechápu, ale to je asi jedno).
---
Honzas:
Co to znamená vyžadovat? Právo požadovat po autorovi úpravu samozřejmě nemám. Jde o to, jestli
a) mám právo ten software rozběhnout na stroji v rozporu s licenční smlouvou
K tomu podle mne právo z AZ§66 mám.
b) mám právo program hacknout tak, abych odstranil případné umělé omezení, díky kterému program nepoběží?
Tady je to dosti diskutabilní. O opravu chyb se nejdená, takže mám právo tak činit pouze při zavádění programu. Ale teoreticky, čím se liší crack, který nahraje kód, modifikuje ho tak, aby běžel na daném HW a spustí od např. remapování adres ve sdílených knihovnách nebo překladu bytekódu do strojového kódu cílového stroje?
Samozřejmě furt trochu otázka je, zdali je to nutné, argumentace by mohla znít: není, stačí si koupit jiný HW. Ale to bych mohl tvrdit i to, že Javu nesmím překládat do bytekódu, když tady jsou ARMy, které umí javu nativně... Nebo že na spuštění programu v dosboxu potřebuju spešl licenci...
-
Zaměřujete se pouze na autorský zákon, ten vám sice dává právo program používat, ale to neznamená že máte automaticky i jiná práva. Asi nemá cenu se zabývat situací do konce loňského roku, kde se tím zabýval obchdoní zákoník. V NOZ je problematika zpracována podrobněji. § 2375/ 2 jasně říká:
(2) Nabyvatel smí dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže se jedná o takovou úpravu nebo jinou změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě však nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název upravit nebo jinak změnit, vyhradil-li si autor svolení a je-li nabyvateli taková výhrada známa.
Tím že připravíš běhové prostředí, nijak nezasahuješ do díla, takže ten komentář s DosBoxem nemá v tomto kontextu smysl.
-
Nemůže, protože v zákoně je defakto stanoveno, jaká minimální práva máš, jseš-li vlastníkem licence.
Nemáte pravdu. Navíc jsem to vysvětloval v tom komentáři, na který reagujete.
Ze zákona nemáte k programu vůbec žádná práva. To se dá přebít licencí, která vám nějaká práva udělí. Třeba vám udělí právo používat program v úterý na počítači se sériovým číslem procesoru XYZ. Zákon vám pak k tomuhle právu užívat program garantuje další práva – při tom užívání můžete program rozmnožovat, překládat, upravovat apod. Ale ta práva máte jenom tehdy, když ten program užíváte v souladu s licencí, tedy v úterý na počítači s daným procesorem. Pokud by licence omezovala to právo třeba překládat program během provozu, bude tohle ustanovení licence neplatné.
tj. kdokoli, kdo má uzavřenou licenční smlouvu, ať už jsou v ní podmínky jakékoli - stačí že máš licenci
Nic takového jako „mít licenci“ neexistuje. Licence znamená „poskytnutí oprávnění“. Ale neexistuje žádné oprávnění samo osobě, vždy je to „oprávnění k něčemu“. Oprávnění ke kopírování, oprávnění k užití, oprávnění k šíření… Pokud tedy licencí získáte oprávnění k provozování programu, AZ vám k tomu v § 66 odst 1a) jako bonus nadělí další oprávnění, která máte během toho provozu programu v souladu s licenčním ujednáním. Těchhle bonusových oprávnění vás autor zbavit nemůže. Pak vám AZ nadělí ještě 1b), který vám dává stejná práva i mimo provoz programu, ale ty už vám může autor licencí sebrat. Odstavce d) a e) jsou na tom podobně, opět nejprve vyžadují, abyste vůbec měl nějaká práva od autora, a pak k nim přidá práva další.
Protože podle odstavce 1a nezasahuje do autorského práva oprávněný uživatel (), kdo nějak "manipuluje" s programem při jeho spouštění. Čili právo ke spuštění programu nemáš z titulu licenční smlouvy, ale přímo z AZ - žádné další právo mimo to z AZ nepotřebuješ - a proto ani není co regulovat licenční smlouvou.
Nesmysl. Pokud zákon podmiňuje nějaké právo (třeba na kopírování) tím, že nastane nějaký stav (provoz programu oprávněným uživatelem), neznamená to v žádném případě, že ten stav nastává vždy ze zákona. To by tam pak ta podmínka vůbec nemusela být.
(co jsi se snažil říci tou reklamací nějak nechápu, ale to je asi jedno).
Že občas zákon k nějakému právu určenému smlouvou přidá další právo ze zákona. Ale pak je platnost toho práva ze zákona pořád podmíněná platností toho práva ze smlouvy. Nejdřív musíte získat vlastnické právo ke zboží (tím, že ho koupíte), a zákon vám k tomu přidá právo na reklamaci. To je ale podmíněno tím vlastnickým právem, dokud nejste vlastníkem, nemáte ani právo na reklamaci. Stejně je to u programů. Nejprve musíte získat právo program užívat, a zákon vám k tomu pak přidá právo na úpravy při provozování programu. To je ale opět podmíněné tím užívacím právem k programu, pokud nejste oprávněným uživatelem, § 66 odst 1. se na vás nevztahuje.
-
Odkaz na nový OZ je zajímavý a je to další hledisko, které je třeba zohlednit, v tom máte plnou pravdu. Nicméně myslím moji argumentaci neruší, a to hned ze dvou důvodů
1) AZ §66 je věnován speciálně programům, zatímco OZ se věnuje obecně dílům podléhajícím AZ. Proto je AZ lex specialis a tedy má v případě, kdy jdou proti sobě (tj. OZ něco vlastníkovi práv umožňuje a AZ zakazuje) přednost.
2) Zmíněný paragraf OZ a celkově poddodíl 2 se věnuje právům plynoucím z licenční smlouvy. Tj. za jakých podmínek může vlastník autorských práv (teď asi nepoužiju správnou terminologii) převést autorské právo využít dílo na jinou osobu. AZ §66 ovšem mluví o něčem jiném. Nikoli o výkonu autorských práv, ale o tom, co vše může dělat majitel, na něhož bylo autorské právo využít dílo převedeno, aniž by tím zasáhnul do autorských práv autora. TJ. práva plynoucí z AZ §66 nejsou autorská práva a proto se na ně ani OZ §2375 nevztahuje.
PS: Dosbox není totéž co WINE, dosbox je emulátor a tedy transformuje kód před provedením (jak by jinak spouštěl 16bit programy v 64bit prostředí??)
-
Ale ta práva máte jenom tehdy, když ten program užíváte v souladu s licencí, tedy v úterý na počítači s daným procesorem......
.... AZ vám k tomu v § 66 odst 1a) jako bonus nadělí další oprávnění, která máte během toho provozu programu v souladu s licenčním ujednáním.
A na základě čeho to tvrdíte? Přečtěte si ten AZ prosím znovu:
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu
Je tam někde napsáno "při použití v souladu s licenční smlouvou"? Není. Prostě pokud jsem oprávněným uživatelem rozmnoženiny, což je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny za účelem ji užívat (odstavec 6), tak mohu dělat věci dle odstavce 1. To, jak program AKTUÁLNĚ využívám na to nemá vůbec vliv, o tom se nikde v daném paragrafu nepíše.
Odstavce d) a e) jsou na tom podobně, opět nejprve vyžadují, abyste vůbec měl nějaká práva od autora, a pak k nim přidá práva další.
(Kromě výhrady níže, což lze opravit reformulací) souhlasím. To ale nic nemění na podstatě sporu. Jde o to, jak široká jsou ta "nová práva". Vy tvrdíte, že platí pouze, pokud aktuálně používam SW dle podmínek licenční smlouvy. Já tvrdím, že kdyby to tak bylo, tak by to v zákoně muselo být tak napsáno, ale že je tam napsáno, že ta práva mám, když mám libovolnou "licenci" k užití a program "pouštím", žádná jiná podmínka tam není.
Navíc, licenční smlouva s těmi "právy" v §66 v podstatě nemá co dělat! Ono se v §66 AZ totiž vůbec neřeší nějaký převod dodatečných autorských práv. §66 AZ říká, co mohu dělat, aniž by to bylo v rozporu s autorským právem, jinými slovy, specifikuje, čeho se autorská práva vůbec NETÝKAJÍ.
Nesmysl. Pokud zákon podmiňuje nějaké právo (třeba na kopírování) tím, že nastane nějaký stav (provoz programu oprávněným uživatelem), neznamená to v žádném případě, že ten stav nastává vždy ze zákona. To by tam pak ta podmínka vůbec nemusela být.
??? Nechápu, co tím chceš sdělit. Já netvrdím, že ten stav nastává vždy. Nastává jen u vlastníka "licence". Jen tvrdím, že to, co člověk může dělat dle §66 je omezeno pouze těma podmínkama, které jsou v tom §66 vyjmenovány a že mezi tím, čím je podmíněna tato legální možnost nakládání se SW, nikde není napsáno, že to překládání, upravování atd... nebo vůbec využití SW musí být v souladu s licenční smlouvou.
Nejprve musíte získat právo program užívat, a zákon vám k tomu pak přidá právo na úpravy při provozování programu. To je ale opět podmíněné tím užívacím právem k programu, pokud nejste oprávněným uživatelem, § 66 odst 1. se na vás nevztahuje.
Ale já právo užívat program mám. Akorát třeba ne na daném HW, ale o tom už v §66 nic není, čili to podmínkou pro vznik dalších práv není.
Když si koupím věc, AUTOMATICKY ze zákona vznikne právo na reklamaci (opět trochu zjednodušuji termíny). Toto právo trvá, dokud trvá kupní smlouva, ale jinak je platné takové, jak je napsané v zákoně a nic, co je napsané v kupní smlouvě nemůže rozsah tohoto práva omezit. Právo vznikne, i když o něm bude kupní smlouva mlčet, i když bude v kupní smlouvě explicitně uvedeno, že to právo nemám.
Stejnětak když koupím "licenci SW", tak mi tím automaticky vzniknou další "práva" vůči autorovi SW. A úplně stejně jako v případě reklamace tato práva jsou specifikována nikoli tím, co je napsáno v licenční smlouvě, ale tím, co je napsáno v zákoně. Pokud tedy v zákoně není toto "právo" omezeno na používání dle licenční smlouvy, pak tím omezeno prostě není. Je omezeno čistě tím, že je platné pouze pokud "rozmnožuji, překládám, zpracovávám, upravuji či jinak měním počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně NABYTÉ (tedy nikoli oprávněně UŽÍVANÉ) rozmnoženiny počítačového programu"
Jediné, jak bys mohl podle mě argumentovat je to, že užívám program je něco více, než "rozmnožuji, překládám, zpracovávám, upravuji či jinak měním" a tedy že k spuštění a běhu programu potřebuji ještě nějaké další právo, než výše jmenované. Tomuto výkladu ale odporuje odstavec 6, který definuje, že výše jmenované činnosti dohromady je užívání programu.
PS: Ppoužívám termín licence, protože to je zkratka za dokolečka opisování definic z AZ §66 odst 1 potažmo AZ §66 odst 6 potažmo OZ hlava 2 díl II poddíl 2 - je to IMHO lepší postup než používat právnické termíny, které nejsou v tomto případě přesné.
-
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu
Je tam někde napsáno "při použití v souladu s licenční smlouvou"? Není. Prostě pokud jsem oprávněným uživatelem rozmnoženiny, což je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny za účelem ji užívat (odstavec 6), tak mohu dělat věci dle odstavce 1. To, jak program AKTUÁLNĚ využívám na to nemá vůbec vliv, o tom se nikde v daném paragrafu nepíše.
Dobrý pokus jako citaci označit vlastní výmysl, který na půltý pohled vypadá jako text zákona. Ale já vám na to nenaletím, příště raději citujte opravdu zákon.
To, jak program aktuálně využíváte, samozřejmě vliv má, protože pouze pokud jej používáte s licenční smlouvou, jste oprávněný uživatel rozmnoženiny. „Oprávněný uživatel“ není nějaký stav toho člověka, že by jednoho dne byl pasován na „oprávněného“ a od té doby by měl nadosmrti titul „oprávněný uživatel“. „Oprávněný uživatel“ znamená „takový uživatel, který program užívá v souladu s oprávněními, která mu byla poskytnuta“.
Vy tvrdíte, že platí pouze, pokud aktuálně používam SW dle podmínek licenční smlouvy. Já tvrdím, že kdyby to tak bylo, tak by to v zákoně muselo být tak napsáno,
Ono to v zákoně napsáno je. V § 66 odst. 1 ještě před písmeny:
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
ale že je tam napsáno, že ta práva mám, když mám libovolnou "licenci" k užití
Nic takového tam napsáno není, protože „libovolná licence“ je nesmysl, nic takového neexistuje.
§66 AZ říká, co mohu dělat, aniž by to bylo v rozporu s autorským právem, jinými slovy, specifikuje, čeho se autorská práva vůbec NETÝKAJÍ.
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
Nastává jen u vlastníka "licence".
To je klidně možné. Ale protože nic jako vlastník licence neexistuje, nenastává tento případ nikdy.
Stejnětak když koupím "licenci SW", tak mi tím automaticky vzniknou další "práva" vůči autorovi SW.
Stejně jako u toho zboží právo na reklamaci trvá, pokud trvá vaše vlastnické právo ke koupené věci, práva z § 66 trvají, dokud trvá vaše právo používat daný program. Pokud jste získal právo používat program na hardwaru A, při použití na hardwaru B vaše právo netrvá, nejste oprávněný uživatel a tudíž se na vás § 66 nevztahuje.
PS: Ppoužívám termín licence, protože to je zkratka za dokolečka opisování definic z AZ §66 odst 1 potažmo AZ §66 odst 6 potažmo OZ hlava 2 díl II poddíl 2 - je to IMHO lepší postup než používat právnické termíny, které nejsou v tomto případě přesné.
Je to právě naopak, používáte nepřesný termín licence, a z té nepřesnosti pak odvozujete dalekosáhlé závěry.
-
AZ je rovnocený NOZ, tady naopak platí, že novější zákon má před před starším (Lex posterior derogat priori).
Úplně jste přeskočil tohle:(4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.
Pokud program upravíte, aby jste získal novou funkčnost, či překonal omezení autora, zasahujete do autorského díla.
Nesmíte pominout fakt, že doopravdy se musíte řídit oběma zákony současně. Týkají se vás závazky a práva plynoucí z autorského zákona i NOZ. Vaši interpretaci AZ hodnotím jako účelovou. Každá platná smlouva zavazuje smluvní strany a musí být jimi plněna v dobré víře.
AD DosBox. Je úplně jedno jak dané prostředí vykonává svou funci. Podstatné je, že svým během nezasahuje do spuštěného programu. Samotná intepretaci, zda jde o API, či emulátor je naprosto bezpředmětná. To bychom mohli klidně diskutovat nad rozdílnou interpretací strojového kódu CPU.
Mimochodem, pojem licence definuje NOZ § 2358...
-
„Oprávněný uživatel“ znamená...
Prosím, přečti si autorský zákon, než budeš vymýšlet kolo. Definici oprávněného uživatele tam máš a je úplně jiná, než tvrdíš.
To je klidně možné. Ale protože nic jako vlastník licence neexistuje, nenastává tento případ nikdy.
Vlastníkem licence myslím člověka dle definice AZ §66 odstavec 6 (tedy oprávněného uživatele, ale nikoli člověka užívajícího program dle licenční smlouvy, jak se snažíš furt v rozporu s AZ oprávněného uživatele definovat) - jak v tom PS píšu a jak bys i pochopil, kdybys místo vymejšlení vlastních teorií si ten AZ přečetl.
Pokud jste získal právo používat program na hardwaru A, při použití na hardwaru B vaše právo netrvá, nejste oprávněný uživatel a tudíž se na vás § 66 nevztahuje.
Jsem oprávněný uživatel a tedy to právo trvá. Opět viz definice oprávněného uživatele v AZ §66 odstavec 6
Je to právě naopak, používáte nepřesný termín licence, a z té nepřesnosti pak odvozujete dalekosáhlé závěry.
Uffff - kdo se tady snaží definovat oprávněného uživatele úplně jinak, než je definován zákonem?
Ano, má definice vlastníka licence - tedy oprávněného uživatele - je jiná než Vaše. Problém ale je, že má definice se kryje s AZ §66 odstavec 6, zatímco Vaše je fabulací a díky tomu i Vaše dalekosáhlé závěry stojí na vodě (či se v ní spíše topí :-)).
-
Co kdybyste si ten zákon nejprve přečetl sám? Celý, ne jeden odstavec, kterému pak nerozumíte. V odstavci 6 není nic o tom, že licenční smlouva je jen zbytečný cár papíru, naopak je tam napsáno, že je to jeden ze způsobů, jak získat oprávnění program užívat. vaše definice kruhem, že oprávněný uživatel je ten, kdo užívá práva dle odst. 1, a práva dle odst. 1 může užívat ten, kdo je oprávněný uživatel, je sice zajímavá, ale zapomněl jste, že je nutné do toho kruhu nějak vstoupit. Oprávněný uživatel tedy není ten, kdo má práva podle odst. 1, ale nejprve musí mít nějaká práva, a teprve pak se aplikuje odst. 1.
-
Filip: Nejenže neuznáš, že sis ten zákon nepřečetl, ale ještě se dál navážíš, čímž jen dokazuješ, žes asi nečetl pořádně moje příspěvky... anebo nepochopil.
Ano, licenční smlouva není cár papíru, je to mj. jeden z prostředků, jak se stát oprávněným uživatelem dle definice AZ. Druhá možnost je být vlastníkem rozmnoženiny. Pokud pro Tebe platí jedna z těchto podmínek: pak jsi opr. uživatel. Pokud ne nejsi. Tak přesně definuji oprávněného uživatele celou dobu, nikoli dle odstavce jedna, jak se snažíš tvrdit. Je to i v minulém příspěvku v PS, kdybys četl pořádně.
Z toho plyne, že oprávněným uživatelem jsi nezávisle na tom, co zrovna v daném okamžiku děláš, ať už jezdíš autem na autodromu, požíráš chrousty, nebo třeba ten program hackuješ. Furt buďto si, nebo nejsi, oprávněný uživatel a tedy užívání programu dle AZ porušuje nebo neporušuje autorská práva autora programu.
Uzavřením licenční smlouvy tedy jednak získáš práva daná licenční smlouvou - a ty má za podmínek stanovených v lic. smlouvě (nejsou li v rozporu se zákony) a jednak možnost legálně program užívat z toho titulu, že jsi oprávněný uživatel dle AZ. A této možnosti legálně program užívat se podmínky v licenční smlouvě netýkají.
PS: A ani nepřestanu být oprávněným uživatelem, když lic. smlouvu "poruší" využitím práv dle AZ, protože
A) i když smlouvu porušuji, pořád jsem jejím nabyvatelem, takže oprávněným uživatelem. Když porušuji smlouvu, tím nijak neruším její platnost.
B) využitím AZ nijak nezasahuji do autorských práv, tedy ani nemohu porušovat smlouvu, která se týká využití autorských práv.
PPS: Honzas: odpovím za chvíli :-)
-
Honzas:
- lex specialis se netýká celého zákoníku či zákona, ale jeho jednotlivých ustanovení. A §66 AZ je speciálnější než OZ §2375, neboť se týká užšího kruhu autorských děl. Proto je správné aplikovat ji. Nicméně je to jedno, protože jak jsem psal, ty ustanovení se týkají něčeho jiného.
- čím se liší transformace provedená dosboxem za účelem spustit program určený pro jeden druh počítače (realmode x86) na jiném (AMD64) od transformace mým loaderem, který umožní běh programu určeného pro běh na dvoujádru na čtyřjádru? Neříkám, že tam rozdíl není - jen nevidím, že by ten rozdíl byl podchycen AZ.
- Pokud program upravíte, aby jste získal novou funkčnost, či překonal omezení autora, zasahujete do autorského díla.
To ano, otázka je, zdali zasahuji do autorských práv. Protože dle odst 1 mohu program měnit, aniž bych do autorských práv zasáhl.
Pokud zasahuji, tak je to samozřejmě problém, ale celá má argumentace je postavena na tom, že to činím abych program rozběhl, což dle bodu 1 mohu i bez porušení autorských práv. Ale argumentace kolem vytváření patche atd... je samozřejmě trochu složitější, protože je otázka, co ještě spadá pod pojem "nezbytné k využití".
- Každá platná smlouva zavazuje smluvní strany a musí být jimi plněna v dobré víře.
Nikoli - každá platná smlouva zavazuje smluvní strany svými PLATNÝMI ujednáními. Smlouva může být platná a přitom mít neplatná ujednání, které strany nezavazují.
Jak jsem psal, možnost používat program dle §66 AZ není výkonem autorských práv - neboť takové chování NEZASAHUJE do autorských práv autora programu. Proto chování dle tohoto paragrafu ani nemůže být ve sporu s licenční smlouvou, protože ta upravuje výkon autorských práv (a smlouva ani nemůže upravovat něco, co je dané zákonem, pokud to v zákoně není explicitně napsáno).
Takže já budu klidně plnit licenční smlouvu, ale vedle toho budu požívat výhod daných mi AZ, neboť tím nijak smlouvu neporušuji.
-
výlučné právo na rozšiřování je vyčerpáno pouze když je uděleno užívací právo na neomezenou dobu.
a vyčerpání je podmínkou, aby se následný nabyvatel rozmnoženiny stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
To je zajímavá interpretace, podle mne je ta neomezená doba ve zprávě zmíněná jenom proto, že je to evidentní případ (no, i když současná diskuse ukazuje, že to zas tak evidentní není), kdežto u časově omezené licence by asi bylo nutné další dokazování. Takže bych rozhodně netvrdil, že u časově omezená licence nedochází k vyčerpání práv, maximálně že v takovém případě je to nejasné. Jinak se toho chytí Microsoft a začne OEM licence dávat na 99 let :-)
Máte pravdu, to jsem se asi unáhlil. Striktně řečeno Soudní dvůr neřešil otázku dočasných licencí. Otázkou je, jestli proto, že odpověď je jasná, třeba na základě dřívějších rozhodnutí, nebo jestli je naopak příliš těžká, a soud se jí rád vyhnul.
Nechápu §66 1b) , který je zmíněný jako výjimka v §66 6)
Připadá mi totiž, že všechno co spadá do §66 1b) dokážu nacpat i do §66 1a). Jaké jiné "využití v souladu s určením" by mohlo být než provoz?
Odstavec a) řeší, co můžete dělat za běhu programu nebo když opravujete chyby. Odstavec b) řeší, co můžete dělat s programem i když neběží - a licenční smlouva tahle omezení nemusí respektovat. Navíc je tam to využití v souladu s určením - když se budete pokoušet naučit Word hrát hudbu nebo řídit robota, není to využití v souladu s jeho určením. Takže dělat to můžete, ale pak máte zaručená jen práva dle a) a nikoli podle b).
Když na to tak znovu koukám, tak b) asi mluví o tom, jestli můžu upravovat instalační DVD (to dělám před zavedením a ne při provozu).
Učit Word hrát hudbu bych snad mohl za provozu, a tudíž by šlo o bod a). Jenomže by to nebylo nezbytné k využití - užívat Word můžu již psaním dopisů.
Jinak s tím b) máš asi pravdu - protože oprávněný nabyvatel jsem, ale po vypršení licence už asi opravdu nejsem nabyvatel, který vlastní rozmnoženinu za účelem běhu. Teď ji vlastním opravdu asi kvůli té vitríně...
Pořád ale vidím problém v tom, že věta
"Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
mi zní jako:
"Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, tedy nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
nebo ještě zřetelněji:
"Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití; tato podmínka je splněna právě když účelem není další převod rozmnoženiny"
Filip:
Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.
No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.
Úplně stejný příklad je např. ujednání o reklamacích - když mám dvouletou lhůtu na reklamaci, tak prodejce ji nemůže zúžit např. tím, že jí mám, ale uplatňovat ji mohu pouze na severním pólu u ledního medvěda.
Myslím, že tohle všechno je stejná situace:
Koupím si Windows OEM a přeprodám,
Koupím Windows, a v licenčních podmínkách je napsáno, že je mohu provozovat pouze na počítači podepsaném Billem Gatesem za milion, a přeprodám
Koupím televizor s bonus software na DVD, s licenční podmínkou, že soft nesmí být nahrán jinam než na můj televizor, a DVD přeprodám
Koupím pračku ovládanou software (bez něj pračka nefunguje), s tím, že licence umožňuje používání pouze na území EU, a pračku přeprodám.
Bez §66 (nebo jeho obdoby) bych z pozice kupujícího z druhé ruky u jakéhokoli software / zařízení se software (což je dneska skoro všechno) musel složitě zjišťovat, jaké byly původní licenční podmínky, načež bych třeba zjistil, že koupený výrobek / software můžu vyhodit.
Takhle je to jednoduché: mám rozmnoženinu - můžu ji používat: např. odejde mi elektronika v HDD, seženu si elektroniku z HDD kterému odešla mechanická část, na nic se neptám a použiju ji.
-
Vaše příspěvky jsem četl ale opravdu je nechápu, protože podle mého nedávají smysl.
Licenční smlouva není prostředek, jak se stát nějakým obecným "oprávněným uživatelem". Licenční smlouva je prostředek, kterým autor udělí konkrétní oprávnění uživateli. Aby se to nemuselo rozepisovat pořád dokola, místo "uživatel, který vlastní oprávnění k užití A, B a C" se používá zkratka oprávněný uživatel. Odstavec 6 pak pro jistotu říká, že tento oprávněný uživatel je tím oprávněným uživatelem, o kterém píše odstavec 1. (Proto je to mimochodem v zákoně v tomhle pořadí, které by bylo z vašeho pohledu opačně. Odstavec 6 není definice oprávněného uživatele, odstavec 6 v první části říká: "pokud by o tom byly pochyby, tohle jsou určitě oprávnění uživatelé".)
Podobné je to s oprávněným vlastníkem rozmnoženiny. Ten opět s rozmnoženinou získá nějaká práva, tím se stane oprávněným vlastníkem rozmnoženiny a oprávněným uživatelem. Ale stále se to týká těch práv získaných s rozmnoženinou, není to nějaký obecný oprávněný uživatel, ale "uživatel oprávněný k ..." tomu, k čemu jej opravňuje vlastnictví té rozmnoženiny.
Oprávněným uživatelem je tedy ten, kdo využívá práva, která mu byla udělena licenční smlouvou nebo nabytím rozmnoženiny. Když bude program užívat v rozporu s těmito právy, není pro to dané použití oprávněným uživatelem ve smyslu zákona.
Vaše pojetí nedává smysl z několika důvodů. "Oprávněný uživatel" by mělo dva různé významy - jednak "uživatel, který má práva X, Y a Z plynoucí s textu uzavřené licenční smlouvy", a zároveň "oprávněný uživatel pro účely § 66 AZ, plynoucí z toho, že byla uzavřena jakákoli licenční smlouva". Víte, jaký by v tom byl zmatek? Vůbec by nebylo jasné, když je v zákoně napsáno "oprávněný uživatel", zda se myslí to první nebo to druhé. Za druhé obsah licenční smlouvy by byl úplně zbytečný, když by uživatel veškerá myslitelná práva získal rovnou ze zákona jenom tím, že by s autorem podepsal něco nazvaného "licenční smlouva". Ten název smlouvy by úplně stačil. Z toho plyne další věc, veškeré zlevněné licence by pro autory byly nesmyslné, protože by vám jenom samotný fakt, že se jedná o licenční smlouvu, udělil veškerá práva k užívání. Že je to upgrade akademické licence pro deset počítačů? Nezájem, uzavřel jsem licenční smlouvu, tím jsem se stal oprávněným uživatelem podle zákona, nějaká smlouva mne nemůže omezit, takže můžu program používat na stovce nových počítačů ve firmě. No a protože smlouva jako smlouva, příště už bych ani nekupoval tu akademickou licenci na Windows, a uzavřel bych licenční smlouvu na nějaký GPL program zdarma. Uzavřel jsem licenční smlouvu, stal jsem se oprávněným uživatelem, takže je všechno v pohodě.
Že jste to tak nemyslel a "licenční smlouvou" samozřejmě myslíte "licenční smlouvu na užívání Windows 7"? To už je ale přece omezení, uděluje se mi tím nějaké konkrétní právo, a za oprávněného uživatele jsem považován jenom v kontextu tohoto uděleného práva, tedy jen v případě, kdy toto právo užívám. A když může být takováhle licenční smlouva, proč ne "licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači"? Pořád je platná, uděluje jen oprávnění v ní napsaná, takže se uživatel musí řídit omezeními, které z toho omezeného rozsahu oprávnění plynou? Je uživatel oprávněným uživatelem na jednom počítači, ale kdyby chtěl program na základě téže licence zároveň používat i na druhém počítači, při tom druhém používání už oprávněným uživatelem nebude? A co když to užívání ještě zpřesníme? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista." Stále dobré, nebo už se uživatel, který žádnou předchozí verzi Windows nemá, může na tu poslední podmínku vykašlat, prohlásit, že uzavřel licenční smlouvu a používá program podle zákona? A co když vlastníka upřesníme jinak? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik." Microsoft takhle jednotlivé licence Windows neprodává, ale jiný software se takhle na jméno prodává. A co když místo vlastníka upřesníme počítač? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM." Nebo obecněji: "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena."
Dávají licenční smlouvy a AZ uživateli stále stejná práva, ať uzavře kteroukoli z těch licenčních smluv? Nebo jsou některé více omezující a některé méně? Která omezení jsou platná a která ne, kde je v zákoně napsáno, že licenční smlouva může omezit počet počítačů ale už nemůže stanovit konkrétní počítače, že může určit vlastníka podle toho, zda má licenci na předchozí verzi, ale nemůže ho určit jménem?
-
Učit Word hrát hudbu bych snad mohl za provozu, a tudíž by šlo o bod a). Jenomže by to nebylo nezbytné k využití - užívat Word můžu již psaním dopisů.
Myslel jsem tím ten případ, že byste to z nějakého důvodu za provozu dělat nechtěl nebo nemohl. Ale jinak samozřejmě ta úprava instalačního DVD nebo i nainstalovaných souborů na disku je pravděpodobnější příklad. Stručně bych to řekl takhle: a) vám umožňuje vrtat se v programu v RAMce, a to vám autor zakázat nemůže. b) umožňuje vrtat se v něm na disku, ale to už autor zakázat může.
Bez §66 (nebo jeho obdoby) bych z pozice kupujícího z druhé ruky u jakéhokoli software / zařízení se software (což je dneska skoro všechno) musel složitě zjišťovat, jaké byly původní licenční podmínky, načež bych třeba zjistil, že koupený výrobek / software můžu vyhodit.
Takhle je to jednoduché: mám rozmnoženinu - můžu ji používat: např. odejde mi elektronika v HDD, seženu si elektroniku z HDD kterému odešla mechanická část, na nic se neptám a použiju ji.
Já si pořád myslím, že se i na kupujícího z druhé ruky ty původní licenční podmínky vztahují. Když budu mít koupenou licenci IntelliJ Idea na jméno, a počítač i s veškerým softwarem prodám, nový uživatel podle mne tu licenci nemůže legálně používat. Něco jiného samozřejmě je, jestli to mohl a měl zjistit, a lítal bych v tom především já, že jsem mu tu licenci vůbec prodal.
Nedává smysl, aby vlastník z druhé ruky měl víc práv, než kolik jich měl první vlastník. Pokud by k něčemu takovému mohlo dojít, autoři by oprávněně požadovali možnost následného prodeje zakázat. Podle mne to tak ale není, zákon říká "jednou jsi ta práva prodal, tak je nový majitel může prodat zase dál". Ale pořád se jedná o ta práva definovaná v té uzavřené licenční smlouvě, o žádná jiná.
Řekl bych, že výstup z této diskuse pro konzultaci EK k přezkoumání autorských práv bude: "Krok č. 1: napsat pravidla tak, aby bylo jasné alespoň kdo je oprávněný uživatel programu a jaká má práva." Asi někdo z EK sledoval tuhle diskusi, pochopil, že se do 5.2. nedohodnem a že je potřeba termín o měsíc prodloužit :-)
-
Myslel jsem tím ten případ, že byste to z nějakého důvodu za provozu dělat nechtěl nebo nemohl. Ale jinak samozřejmě ta úprava instalačního DVD nebo i nainstalovaných souborů na disku je pravděpodobnější příklad. Stručně bych to řekl takhle: a) vám umožňuje vrtat se v programu v RAMce, a to vám autor zakázat nemůže. b) umožňuje vrtat se v něm na disku, ale to už autor zakázat může.
Já si myslím, že na disku se za provozu vrtat podle bodu a) můžu stejně jako v RAM.
Co nemůžu tak snadno, je vrtat se podle bodu b), tj. před zavedením rozmnoženiny, a zavedení chápu jako instalaci.
Já si pořád myslím, že se i na kupujícího z druhé ruky ty původní licenční podmínky vztahují.
To si myslíte proto, že nechápete význam logických spojek, jak jsme o tom mluvili (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85653#msg85653).
Když jsem vás na to upozornil, tak jste se ještě snažil se mnou "bojovat", ale měl byste si tohle raději uvědomit, "chytit se za nos" a opravdu výrokovou logiku procvičit. Jednak projít samotnou teorii, a pak takové ty praktické příklady co se probírají někde v hodinách matematiky, typu "napište negaci této věty"
Ta Vaše interpretace toho odstavce v odkazu byla prostě děsná. Neříkám to, že bych vás chtěl shazovat, ale protože se to potřebujete naučit. Bez správného čtení logických spojek čtete právnické texty intuitivně, a tudíž často zcela nesmyslně. (Neříkám, že vždycky, někdy máte dobré postřehy.)
Řekl bych, že výstup z této diskuse pro konzultaci EK k přezkoumání autorských práv bude: "Krok č. 1: napsat pravidla tak, aby bylo jasné alespoň kdo je oprávněný uživatel programu a jaká má práva."
Každý právník se téhle diskuzi určitě směje a má už dávno jasno:
V roce 2012 (po rozhodnutí Soudního dvora EU) proběhly v médiích články, že je možné samostatně přeprodávat software OEM, a to včetně článků od právníků.
Microsoft (a nejenom on, ale i další soft. firmy) na to zareagoval tím, že strčil hlavu do písku. Přesněji, český zástupce MS řekl nějakým novinářům, až když se ho zeptali, že to není možné. Bez argumentace.
Pokud by OEM přeprodávat nešlo, tak Microsoft zahltí média svými právními rozbory, a podnikne právní kroky proti firmám jako je vyhodny-software.
-
Zkuste si přečíst celý AZ, nespekulujte pouze s jediným paragrafem.
§ 51 Omezení nabyvatele licence
Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakož i při zařazení díla do díla souborného.
Navíc vám unikl jeden podstatný detail. A sice že b) (jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program), je možné autorem díla zakázat. Pokud se podíváte do směrnice 2009/24/EU o právní ochraně počítačových programů, najdete v v 15, který je analogický §66 AZ, tento závěr:
Taková výjimka z výlučných práv autora nesmí být používána způsobem, který by přivodil újmu právem chráněným zájmům nositele práva nebo by byl v rozporu s využíváním programu obvyklým způsobem.
Autorský zákon byl rovněž k 1.1.2014 novelizován, aby nebyl v rozporu s NOZ. Ale rozpor nebyl ani předtím, prostě je třeba jej přečíst celý.Nikoli - každá platná smlouva zavazuje smluvní strany svými PLATNÝMI ujednáními. Smlouva může být platná a přitom mít neplatná ujednání, které strany nezavazují.
To jste na omylu. Dle NOZ platí to co jsem byl napsal.Pacta sunt servanda . Dle NOZ je smlouva platná, pokud se neplatná část dá z smlouvy vyčlenit, aniž by samotný obsah smlouhy utrpěl. V opačném případě je neplatná celá. A pokud už uzavřete smlouvu, má se za to, že ji chcete plnit v dobré víře. Pokud uzavřete smlouvu s tím, že ji nehodláte naplnit, dopouštíte se nelegálního skutku.
čím se liší transformace provedená dosboxem za účelem spustit program určený pro jeden druh počítače (realmode x86) na jiném (AMD64) od transformace mým loaderem, který umožní běh programu určeného pro běh na dvoujádru na čtyřjádru?
DosBox slouží k tomu, aby program fungoval běžným způsobem. Loader překonává autorův úmysl, abe program běžel v omezeném režimu - t.j. je v rozporu s obvyklým (autorem stanoveným) způsobem.
-
Matematickou výrokovou logiku nemůžete aplikovat na právnické texty. Kdyby to šlo, nebudou v zákonech ta složitá souvětí, ale krásné jednoduché věty spojené logickými spojkami. Když už chcete dělat ty rozbory, použijte alespoň správný text. To, že druhý nabyvatel získá práva prvního nabyvatele (tedy pro něj platí stejné podmínky) plyne z autorského zákona, ne z nějakého soudního rozhodnutí. To, že něco údajně psala média, nevypovídá vůbec nic o tom, jak to v zákoně je ve skutečnosti. V roce 2013 taky média asi týden psala o tom, jak končí dvouletá záruka, aniž by se zřejmě někdo obtěžoval si NOZ přečíst nebo se zamyslet nad souvislostmi. Když po týdnu MPO vydalo zprávu, kde uvedli, že to není pravda, noviny to otiskly někde na straně 8 pod čarou.
Pokud podle vás OEM licence neplatí, které další licence vyjmenované v předposledním odstavci http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85854#msg85854 jsou také neplatné? A proč?
-
Ze základů logiky dělají studenti práv test už u přijímaček. Ale já se s váma o tomhle hádat nebudu, to je váš problém, ne můj. :P
Podstatné není to, že média něco psala. Podstatné je, že Microsoft na to nezareagoval, a stejně tak nezareagoval na to, že se přeprodává software OEM.
Nejde o to, že licence "neplatí". Jde o to, že užívat software lze na základě jiného oprávnění než je licence.
-
§ 51 Omezení nabyvatele licence ...
Ale my se nebavíme o užití na základě licence.
Navíc vám unikl jeden podstatný detail. A sice že b) (jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program), je možné autorem díla zakázat.
Bod b) však nijak neomezuje bod a), který autorem zakázat nelze.
Pokud se podíváte do směrnice 2009/24/EU o právní ochraně počítačových programů, najdete v v 15 ...
Celý bod 15 se týká neoprávněného rozmnožování, překladu, zpracování nebo změny formy kódu. Rozmnožování, překlad atd. na základě §66 bod 1) jsou ale oprávněné.
A pokud už uzavřete smlouvu, má se za to, že ji chcete plnit v dobré víře. Pokud uzavřete smlouvu s tím, že ji nehodláte naplnit, dopouštíte se nelegálního skutku.
To je zajímavé. Dejme tomu, že v internetovém obchodě mají obchodní podmínky obsahující, že zboží nelze vrátit v obvyklé 14-denní lhůtě. Podle vás se dopouštím nelegálního skutku, pokud v takovém obchodě nakoupím a pak se odvolám na rozpor té podmínky se zákonem?
DosBox slouží k tomu, aby program fungoval běžným způsobem. Loader překonává autorův úmysl, abe program běžel v omezeném režimu - t.j. je v rozporu s obvyklým (autorem stanoveným) způsobem.
Nevidím rozdíl:
Starý program na dnešním počítači nikdy běžným způsobem fungovat nebude. Však to taky nebylo to autorovým úmyslem: Autorovým úmyslem bylo, aby běžel v reálném módu procesoru x86. DosBox překonává autorův úmysl.
-
Každý právník se téhle diskuzi určitě směje a má už dávno jasno:
V roce 2012 (po rozhodnutí Soudního dvora EU) proběhly v médiích články, že je možné samostatně přeprodávat software OEM, a to včetně článků od právníků.
Microsoft (a nejenom on, ale i další soft. firmy) na to zareagoval tím, že strčil hlavu do písku. Přesněji, český zástupce MS řekl nějakým novinářům, až když se ho zeptali, že to není možné. Bez argumentace.
Pokud by OEM přeprodávat nešlo, tak Microsoft zahltí média svými právními rozbory, a podnikne právní kroky proti firmám jako je vyhodny-software.
M$ nikdy proti nikomu zadne pravni kroky podnikat nebude - rozhodne ne proti uzivatelum SW, a to ani v pripade, ze by na 100% vedel, ze jejich SW pouzivaji nelegalne. Maximalne nastrci nejake mamlasy typu toho vola co si hraje na BSA. Duvod je zcela jednoduchej ... kdyby doslo na soudy, doslo by zaroven ke zkoumani veskerych jejich licenci a jejich souladu se zakony. Nakonec by se dost pravdepodobne zjistilo, ze vsechny jejich licence jsou vlastne neplatne, vzhledem k jejich zasanim rozporum se zakony ... a tudiz vsichni uzivatele uzivaji SW jen na zaklade AZ. A to by pro be mohl byt hodne velky problem. Navic by se takove soudni rozhodnuti automaticky vztahovalo na celou EU.
-
SLOWTHINKER, pořád se točíš na tom samém dokola a je to nesmysl. Ale to už tak bývá, že někteří lidé žijí v nesmyslech a jiný v reáliích. Dokonce nemáš ani pravdu v tom, že MS nikterak nezareagoval. To trestní oznámení podal teda kdo?
-
Každý právník se téhle diskuzi určitě směje a má už dávno jasno:
V roce 2012 (po rozhodnutí Soudního dvora EU) proběhly v médiích články, že je možné samostatně přeprodávat software OEM, a to včetně článků od právníků.
Microsoft (a nejenom on, ale i další soft. firmy) na to zareagoval tím, že strčil hlavu do písku. Přesněji, český zástupce MS řekl nějakým novinářům, až když se ho zeptali, že to není možné. Bez argumentace.
Pokud by OEM přeprodávat nešlo, tak Microsoft zahltí média svými právními rozbory, a podnikne právní kroky proti firmám jako je vyhodny-software.
M$ nikdy proti nikomu zadne pravni kroky podnikat nebude - rozhodne ne proti uzivatelum SW, a to ani v pripade, ze by na 100% vedel, ze jejich SW pouzivaji nelegalne. Maximalne nastrci nejake mamlasy typu toho vola co si hraje na BSA. Duvod je zcela jednoduchej ... kdyby doslo na soudy, doslo by zaroven ke zkoumani veskerych jejich licenci a jejich souladu se zakony. Nakonec by se dost pravdepodobne zjistilo, ze vsechny jejich licence jsou vlastne neplatne, vzhledem k jejich zasanim rozporum se zakony ... a tudiz vsichni uzivatele uzivaji SW jen na zaklade AZ. A to by pro be mohl byt hodne velky problem. Navic by se takove soudni rozhodnuti automaticky vztahovalo na celou EU.
To je taky dobré. ;D ;D ;D ;D ;D
-
SLOWTHINKER, pořád se točíš na tom samém dokola a je to nesmysl. Ale to už tak bývá, že někteří lidé žijí v nesmyslech a jiný v reáliích. Dokonce nemáš ani pravdu v tom, že MS nikterak nezareagoval. To trestní oznámení podal teda kdo?
"Je to nesmysl" zní jako hodně pádný argument.
Podat trestní oznámení není žádná reakce, to může podat kdokoli na kohokoli. Pokud zítra na tebe podám trestní oznámení, že jsi mě tu urazil, tak to policie musí zkoumat, a mě to nic nestojí.
Navíc to trestní oznámení MS podával už někdy před 5ti lety.
-
Proč asi Microsoft nepodá civilní žalobu ale jenom vyhrožuje a snaží se zastrašovat, nemá na civilní žalobu finanční prostředky? Slowthinker na to odpověděl celkem jasně!
nic jiného, než snažit se zastrašovat nemůže!
Pokud by podal výrobce softwaru trestní oznámení po rozhodnutí Soudního dvora, je to spíše na civilní žalobu na tohoto výrobce za omezování svobodného podnikání :)
-
Ono stejně tohle nejasné období dlouho trvat nebude, do tří let to bude jasně mimo zákon. Protože se připravuje aktualizace, kde už nepůjde o SW, ten bude zdarma, leč každý uživatel bude platit SW patenty obsažené v tom SW. Ona vlastně politika se změnila už u osmiček, ale tam je to zatím pouze poupravené to dosavadní. A jestli jim to všechno vyjde, tak se nakonec zkrátí i podpora pro sedmičky. No nechme se překvapit.
-
Nejde o to, že licence "neplatí". Jde o to, že užívat software lze na základě jiného oprávnění než je licence.
Ano, to lze. Na základě jiného oprávnění. To oprávnění ale stále nelze získat jinak, než od autora (přímo nebo zprostředkovaně). Váš způsob získání oprávnění, kdy jej pomocí údajné definice kruhem v zákoně vyčarujete z ničeho ale možný není. "Předpokládejme, že je uživatel oprávněný. Jde tedy o oprávněného nabyvatele, tím pádem o oprávněného uživatele, a to jsme chtěli dokázat". Jistě (v této diskusi) myslíte oprávněného nabyvatele rozmnoženiny - to je správně, to je jeden ze způsobů, jak získat oprávnění užívat software. Ale nejprve musíte vědět, jaká oprávnění ten oprávněný nabyvatel má a odkud je vzal. Z odstavce 1 to není.
Jinak můj dotaz na těch několik vyjmenovaných licencí (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85854#msg85854) trvá. Třeba proto, že vyhodny-software.cz nabízí licence. Takže snad můžete odpovědět u každé z těch licencí, jaká oprávnění bude mít prvonabyvatel a druhonabyvatel a odkud se ta oprávnění vzala. Pokud vám nějaká informace chybí, ptejte se - buď se ukáže, že ji doplnit nedokážu a celý příklad je nesmyslný, nebo ji doplním. Tady máte ty licence očíslované, ať je nemusíte opisovat:
- Licenční smlouva
- Licenční smlouva na užívání Windows 7
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena
-
Problém je v tom, že se domníváte, že lze na základě jednoho paragrafu pominout ostatní. Je třeba dodržovat nejen literu ale ducha zákona. To že vám autorský zákon dává určité práva, aby program mohl pracovat bežným způsobem, neznamená že vám umožnuje pominout další smluvní podmínky.
Ale my se nebavíme o užití na základě licence.
Na to myslím zcela odpověděl Filip Jirsák, pokud autor nestanovil jinak, bez licence nejste oprávněným uživatelem.
Bod b) však nijak neomezuje bod a), který autorem zakázat nelze
Tento bod se týká samotné modifikace programu. Vy sám jste byl prohlásil, že vám tento bod umožnuje upravovat program před spuštěním. Pouze jsem poukázal na váš omyl.
Celý bod 15 se týká neoprávněného rozmnožování
Opět jste si přečetl pouze kousek, čtěte 14 a celý 15. Práva k programu zakotvená v českém AZ jdou nad rámec směrnice EU. Je to iniciativa místních zákonodárců, při sporu by nepochybně soud bral v potaz její znění. internetovém obchodě mají obchodní podmínky obsahující, že zboží nelze vrátit v obvyklé 14-denní lhůtě
Naopak, můžete odstoupit od smlouvy ve lhůtě 1 rok+14 dnů. E-shop nedodržel ustanovení zákona. Ale právo vrátit výrobek, protože jste si jej před koupí nemohl prohlédnout nijak nesouvisí s vůlí dodržet kupní smlouvu. Viz § 1728/2 NOZ.Autorovým úmyslem bylo, aby běžel v reálném módu procesoru x86. DosBox překonává autorův úmysl.
Vaše argumenty musím označit jako chytristiku :-) Autor nedefinuje běžné vlastnosti programu přece tím, jaké používá vlastnosti běhového prostředí. Používá služby OS a API, pokud tyto služby emulujete, nezasahujete nijak do autorova záměru jak má program fungovat. Jinými slovy, bez DosBoxu program nepojede. Bez loaderu ano.
-
Bod b) však nijak neomezuje bod a), který autorem zakázat nelze
Tento bod se týká samotné modifikace programu. Vy sám jste byl prohlásil, že vám tento bod umožnuje upravovat program před spuštěním. Pouze jsem poukázal na váš omyl.
Předpokládám, že to oba chápete stejně, jenom to z té vytržené věty není vždy zřejmé. Bod b) opravňuje k modifikacím programu před jeho spuštěním, ale je to je výchozí úprava, kterou lze ve smlouvě přebít.
Zavedením programu se myslí jeho spuštění – oprávnění z bodu a) řeší online modifikace spuštěného programu (v RAM), oprávnění z bodu b) řeší offline modifikace programu, když neběží.
-
Ten paragraf byl několikrát citován. Zkrátil jsem jej, neboť si nelibuji v dlouhých a nepřehledných příspěvcích :-)
Co se bodu a) týče, umožňuje používaní lokalizace, provoz po síti, aktualizace a podobné věci spojené s běžným provozem programu. Jak daleko se dá posunout při aplikaci tohoto paragrafu je na uváženou. Slowthinker si ta práva interpretuje rázně až svérázně.
Mnohem zajímavější je fakt, z čeho se původně tato diskuze vyvinula :-) T.j. zda je možné prodávat tvz. recyklované licence. Už to že jsem použil výraz licence mnohé naznačuje. Nicméně dle platné právní úpravy nelze omezit nabyvatele (kromě práv plynoucí ze zákona), jinak, než při kupní smlouvě. Na to jsem narážel ve svém snad prvním příspěvku v tomto vláknu. Pokud omezení licence nebude vyznačeno na kupní smlouvě, její nabyvatel nemůže být omezen v jejím použití. Tím samozřejmě mám na mysli použití v souladu s autorovým záměrem.
-
Nejde o to, že licence "neplatí". Jde o to, že užívat software lze na základě jiného oprávnění než je licence.
Ano, to lze. Na základě jiného oprávnění. To oprávnění ale stále nelze získat jinak, než od autora (přímo nebo zprostředkovaně). Váš způsob získání oprávnění, kdy jej pomocí údajné definice kruhem v zákoně vyčarujete z ničeho ale možný není. "Předpokládejme, že je uživatel oprávněný. Jde tedy o oprávněného nabyvatele, tím pádem o oprávněného uživatele, a to jsme chtěli dokázat". Jistě (v této diskusi) myslíte oprávněného nabyvatele rozmnoženiny - to je správně, to je jeden ze způsobů, jak získat oprávnění užívat software. Ale nejprve musíte vědět, jaká oprávnění ten oprávněný nabyvatel má a odkud je vzal. Z odstavce 1 to není.
Jinak můj dotaz na těch několik vyjmenovaných licencí (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85854#msg85854) trvá. Třeba proto, že vyhodny-software.cz nabízí licence. Takže snad můžete odpovědět u každé z těch licencí, jaká oprávnění bude mít prvonabyvatel a druhonabyvatel a odkud se ta oprávnění vzala. Pokud vám nějaká informace chybí, ptejte se - buď se ukáže, že ji doplnit nedokážu a celý příklad je nesmyslný, nebo ji doplním. Tady máte ty licence očíslované, ať je nemusíte opisovat:
- Licenční smlouva
- Licenční smlouva na užívání Windows 7
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM
- Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena
Jirsak, ty tu meles opakovane naprosty kokotiny ...
SW na zaklade licence muzes ziskat vyhradne u opravneneho distributora, ktery ma s autorem/jeho zastupcem uzavrenou SMLOUVU o distribuci toho SW, pripadne .. jde o PRODEJ dle prislusnych zakonu (v obchode, po internetu ...) koncovemu uzivateli (takovy prodejce ziskava opravneni k uzavreni one smlouvy jmenem drzitele prav taktez ze zakona). Pak mas ovsem ze !ZAKONA! pravo SW prevest na libovolnou jinou osobu, ale ta jiz neuzavira smlouvu s opravnenou osobou, tudiz se na ni nevztahuje ani licence - nebot licence je !SMLOUVA! a jako takovou ji lze uzavrit pouze s nekym, kdo je k tomu nejakym zpusobem opravnen. Vztahuje se na ni pouze onen zakon.
Tudiz ve vsech pripadech, kde zakon rika, ze uzivatel SW neco muze ... pokud mu to autro nezakaze = v tomto pripade muze, protoze mu to autor zakazat nema jak.
Naopak ve vsech pripadech kde zakon rika, ze uzivatel muze, pokud mu to autor povoli = v tomto pripade nemuze, protoze mu to autor nema povolit jak.
-
SW na zaklade licence muzes ziskat vyhradne u opravneneho distributora, ktery ma s autorem/jeho zastupcem uzavrenou SMLOUVU o distribuci toho SW, pripadne .. jde o PRODEJ dle prislusnych zakonu (v obchode, po internetu ...) koncovemu uzivateli (takovy prodejce ziskava opravneni k uzavreni one smlouvy jmenem drzitele prav taktez ze zakona). Pak mas ovsem ze !ZAKONA! pravo SW prevest na libovolnou jinou osobu, ale ta jiz neuzavira smlouvu s opravnenou osobou, tudiz se na ni nevztahuje ani licence - nebot licence je !SMLOUVA! a jako takovou ji lze uzavrit pouze s nekym, kdo je k tomu nejakym zpusobem opravnen. Vztahuje se na ni pouze onen zakon.
První uživatel nemá ze zákona právo převést software na libovolnou jinou osobu, protože žádný software nemá. První uživatel má pouze konkrétní práva k užívání (třeba právo k užívání na počítači, se kterým byla licence zakoupena). A tato konkrétní práva k užívání může ze zákona převést na třetí osobu. Třetí osoba tedy opět získá jen tato práva, nic jiného. Teprve při užívání těchto konkrétních práv se ta třetí osoba stává oprávněným uživatelem a plynou jí nějaká práva z odstavce 1 – úplně stejně, jako plynula už prvnímu nabyvateli práv. Pokud třetí osoba (i první nabyvatel) jedná jinak, než v souladu s poskytnutým oprávněním (třeba protože žádná práva nemá, nebo protože program používá jiným způsobem, než na jaký má oprávnění), není oprávněným uživatelem a odst. 1 se na ni nevztahuje.
-
Tudiz ve vsech pripadech, kde zakon rika, ze uzivatel SW neco muze ... pokud mu to autro nezakaze = v tomto pripade muze, protoze mu to autor zakazat nema jak.
Naopak ve vsech pripadech kde zakon rika, ze uzivatel muze, pokud mu to autor povoli = v tomto pripade nemuze, protoze mu to autor nema povolit jak.
Zajímavá situace, zatímco Slowthinker vyvozuje vše z jednoho paragrafu autorského zákona, vy jste se jej zase zcela ignoroval :-)
Prodejce, ať autorizovaný či ne, do autorského práva nevstupuje, čili pokud koupíte sw od prodejce, omezení se na vás samozřejmě vztahují. Celá ta diskuze vznikla právě z otázky, co se stane když koupíte sw (licenci) od konečného uživatele. Zda je to vůbec možné, protože možný je i výklad, že licence už byla vyčerpaná. Soudní dvůr EU prohlásil že to možné je. Bohužel neznám detaily, takže netuším zda je možný prodej (převod práv) od uživatele k prodejci nebo uživatel uživateli (jedná se o jiný právní úkon) a předevšim jak je to projeví do autorových práv. Přikláním se k názoru, vzhledem k přísnějšímu náhledu směrnice EU o autorských právech programů, že autorská a licenční práva zůstanou "recyklací" zachována.
-
Filip: Doporučuji Ti dvě věci:
a) Něco si o problému přečíst, než Tu budeš sáhodlouze hájit blbiny, např.:
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html (http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html)
http://www.root.cz/specialy/licence/opravneni-uzit-pocitacovy-program-na-zaklade/ (http://www.root.cz/specialy/licence/opravneni-uzit-pocitacovy-program-na-zaklade/)
právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel
(že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd... - když dělám záložní kopii, tak přeci program nijak nepoužívám, anžto podle Tebe nejsem oprávněný uživatel. Nebo to jako mohu dělat záložní kopii pouze pokud mám ten program spuštěnej??? A co když si pouštím OEM licenci na dvou počítačích - jsem v tu chvíli oprávněný uživatel, nebo ne? Dle principu sporu buďto op.už. jsem, nebo nejsem, obojí možné není atd....).
b) Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C, radši si ke každému významnějšímu právnímu aktu vzít někoho, kdo trochu rozumí právu a interpretuje zákony. :-) Protože na Tvou interpretaci zákonů: to co je výslovně napsané v zákoně je vlastně úplně jinak, protože by z toho plynuly věci, který se mi nelíbjej, sice máš právo, ale to neznamená, že s ní u případného soudu uspěješ.
Honzas:
Na to myslím zcela odpověděl Filip Jirsák, pokud autor nestanovil jinak, bez licence nejste oprávněným uživatelem.
Zaprve nemusíš mít licenci, stačí oprávněně nabytou rozmnoženinu. Viz AZ §66 a odkazy výše. Jde ale o to, že to co dělám nezasahuje dle AZ §66 do autorských práv a proto pro tuto konkrétní činnost nepotřebuji licenci (jsem-li oprávněný uživatel, např. vlastník licence). TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.
Ad dosbox - proč furt dokolečka opakuješ totéž a neodpovídáš na argumnety? Dosbox jen NEEMULUJE prostředí. Dosbox NENÍ na stejném principu, jako např. WINE. Dosbox kromě emulace prostředí MODIFIKUJE samotný kód programu tak, aby v cílovém prostředí (zde nasimulovaném DOSU) běžel.
-
AZ sice sice rozšiřuje seznam oprávněných uživatelů, Filip Jirsák jasně argumentoval že v případě Windows není jiná možnost se stát opravněným uživatelem, než koupí licence.
AD DosBox, jakou jinou argumentaci mám použít ? Primárně jde o to, že použitím emulátoru neobcházím autorovy omezení. Tu diskuzi začal Slowthinker tvrzením, že je legální použít loader k překonání omezení definované autorem (v tomto případě běhu na více jádrech). V to já vidím jasný záměr poškodit autorovy práva.
-
právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel
Nikoli právníci, ale jeden jediný právník. Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této absolvoval (http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc), lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim. Připadá mi, že jsem dospěl ke stejným argumentům, jaké používal on:
Přiznám se, že mi nikdy nebylo uplně zřejmé, jak se podle českého práva stanete "oprávěným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu", když ne licenční (podlicenční) smlouvou.
Nevím, jestli jsem Vám správně rozuměl, ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se kupní smlouvou nemůžete stát.
Oprávněné nabytí rozmnoženiny počítačového programu podle b) chápu tak, že např. autor s někým uzavřel licenční smlouvu, kterou tuto osobu oprávnil k distribuci software (tzn. opravnil jí k uzavírání podlicenčních smluv s dalšími subjekty) Tento další subjekt se pak stává oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu a má práva dle § 66 AZ.
Opravdu se nechci přít, ale mě to rozhodně jasné nepřipadá. Naprosto chápu, jaká práva má OPRÁVNĚNÝ uživatel rozmnoženiny ex lege dle § 66 AZ. Podmínkou je však oprávněné užívaní. Proto bych se rád dozvěděl, jak se tímto oprávněným uživatelem stanete jinak než na základě licenční smlouvy? Můžete prosím uvést nějaký příklad, to že si software "koupíte" v obchodě bez uzavření licenční smlouvy takovým příkladem jistě není. Tím, že se někde dostanete k další rozmnoženině dle § 66 odst. 1 písm. b) se také nestáváte oprávněným uživatelem.
Navíc smysl § 66 Az je dle mého názoru je úplně jiný, což je snad zřejmé.
Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program). To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu, jelikož pak by nebyl rozdíl mezi pirátskými a oficiálními distribucemi.
Jinak pořád máte možnost ukázat, jak se ten váš výklad bude aplikovat v několika málo případech (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85907#msg85907). Je zvláštní, že tady tři lidé pořád prosazují jeden výklad, ale zatím nikdo nebyl schopen ten výklad aplikovat.
že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd...
Já jsem také nepsal nic o právech při běhu programu, já jsem psal o právech pro užívání programu. Zkoumání nebo vytvoření záložní kopie jsou také způsoby užívání.
Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C
Nic takového já netvrdím. Myslíte zřejmě to, že pokud je někdo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, je zároveň oprávněný uživatel. O tom já se nepřu (a mimochodem, to není ekvivalence, jak by naznačovalo vaše „je“). Pořád je tam ale to oprávněný nabyvatel, které vy soustavně ignorujete a tváříte se, že je tam napsáno vlastník. Možná vás mate, že to vlastnické právo je v odstavci 6 také zmíněno, ale pouze jako podmínka nutná, nikoli podmínka postačující.
TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.
Definici oprávněného uživatele splníte jedině tak, že program užíváte jen v rámci oprávnění, která jste získal. Tedy konkrétní ustanovení licenční smlouvy mají na legalitu užívání vliv, protože jsou to ona, která vám dávají oprávnění a dělají z vás tedy oprávněného uživatele. Vaše představa, že stačí uzavřít libovolnou licenční smlouvu a tím se člověk stane Doživotním Univerzálním Oprávněným Uživatelem je nesmyslná. Vy jste to sice takhle nikde nenapsal, ale přímo to plyne z vašich textů. Tvrdíte totiž, že ustanovení licenční smlouvy nemají na oprávněnost žádný vliv, že rozhodující je pouze existence libovolné licenční smlouvy.
-
(F. Jirsák: ta debata s Aujezdským, kterou citujete, je z roku 2003, tedy před novelou AZ 2006 a před kauzou usedSoft. Přečtěte si raději debatu na Lupě, odkaz níže.)
Nemám moc času, tak se vyjádřím jenom k tomuto:
Mnohem zajímavější je fakt, z čeho se původně tato diskuze vyvinula :-) T.j. zda je možné prodávat tvz. recyklované licence. Už to že jsem použil výraz licence mnohé naznačuje.
...
Slowthinker si ta práva interpretuje rázně až svérázně.
Je třeba rozlišit dvě aplikace práva:
- spojení rozsudku v kauze usedSoft + §66 AZ, tedy "užití bez licence, na základě zákona (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124)"
to není "moje" interpretace, nejsem právník a sám bych na to nepřišel. Vycházím z tohoto právního rozboru (http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/) Josefa Aujezdského, který je na autorské právo specializovaný (http://www.e-advokacie.cz/cz/o-lidech/judr-josef-aujezdsky.html).
Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
A kde jsou vlastně nějaké právní rozbory vydané/iniciované Microsoftem? Proč asi MS hraje mrtvého brouka?
- postup vyhodny-software.cz, tedy "přeprodej licence"
Končinský (provozuje vyhodny-software a další websites) zřejmě přeprodává OEM software na stejném základě, jako to po rozsudku v kauze usedSoft dělá řada firem v Německu. (a asi se obejde bez §66 AZ)
Detaily nevím (na rozdíl od bodu A. , kde mi ta právní konstrukce přijde jasná a jednoduchá)
Končinský to dělá minimálně od roku 2009 (diskuze na zive.cz (http://www.zive.cz/poradna/zlegalizujcz---podvod/sc-20-cq-439108/default.aspx?consultanswers=1)), a v Německu se poté co vyhrál usedSoft s takovými firmami roztrhl pytel.
Říkáte, že přeprodávat OEM samostatně nelze. Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
-
Mnohem zajímavější je fakt, z čeho se původně tato diskuze vyvinula :-) T.j. zda je možné prodávat tvz. recyklované licence. Už to že jsem použil výraz licence mnohé naznačuje.
...
Slowthinker si ta práva interpretuje rázně až svérázně.
Slova o rázném až svérázném výkladu patřila k odstavci, který reagoval na váš výklad AZ, že můžete program libovolně upravit jak se vám hodí.
Naopak horní část patří odstavci, který pokračuje textem, v kterém uvádím, že nelze zavázat nabyvatele jinými podmínkami, než jaké jsou součástí kupní smlouvy.
Citaci jste účelově zkreslil a doplnil do jiného kontextu. To mimo politiku (kde se slušní lidé obvykle nevyskytují), považuji za neslušné.
-
V citaci jsou dvě věty, na které reaguji. Ty věty spolu nesouvisí, a jsou proto oddělené řádkem s tečkami. Byl jsem líný ty dvě věty oddělit ještě více tím, že bych vložil citace dvě (a taky by to zabralo víc místa).
Pokud vás to pobouřilo, tak se omlouvám.
Nyní mi snad na předchozí příspěvek odpovíte.
-
ta debata s Aujezdským, kterou citujete, je z roku 2003, tedy před novelou AZ 2006 a před kauzou usedSoft.
Ta novela změnila něco, co je v tomhle případě podstatné? Kauza UsedSoft se týkala toho, že vyčerpání práv na rozšiřování není závislé na tom, jakým způsobem oprávněný uživatel užívací práva získal.
Přečtěte si raději debatu na Lupě, odkaz níže.
Myslíte tohle?
Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu
To, že autor výkladu jej sám označí za absurdní není zrovna silný argument na jeho podporu. Navíc v tom výkladu se nijak nevypořádává s argumenty, které psal v tom roce 2003. Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil. Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012.
Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Proč by to dělal? On za tu OEM licenci už zaplaceno dostal a to, že je někdo trouba, a místo aby nevyužité licence vrátil, prodává je dál, ho nemusí trápit. Ten původní nabyvatel vlastně jen někomu zadotoval licenci. Pro Microsoft je to rozhodně lepší, než kdyby si ten konečný zákazník Windows úplně upirátil nebo kdyby přešel na Linux.
Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
Já vycházím třeba z toho vámi mnohokrát zmiňovaného [url =http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62011CJ0128:CS:HTML]rozsudku[/url].
43 Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. V tomto ohledu vysvětluje, že svým zákazníkům na své internetové stránce bezplatně zpřístupňuje rozmnoženinu dotčeného programu a že tito zákazníci mohou tuto rozmnoženinu stáhnout. Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu. Takovou licencí je zákazníkům společnosti Oracle poskytnuto nevýlučné a nepřevoditelné užívací právo k dotčenému počítačovému programu na dobu neurčitou. Podle společnosti Oracle přitom ani bezplatné zpřístupnění rozmnoženiny, ani uzavření uživatelské licenční smlouvy nezahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině.
44 V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek. Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat. Tyto dvě transakce tudíž musí být za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s. I‑4165, bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura).
45 Pokud jde o otázku, zda v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, dotčené obchodní transakce zahrnují převod vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu, je třeba konstatovat, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že zákazník společnosti Oracle, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu a který s touto společností uzavře uživatelskou licenční smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny, získává výměnou za zaplacení ceny na neomezenou dobu užívací právo k této rozmnoženině. Cílem zpřístupnění rozmnoženiny počítačového programu společnosti Oracle touto společností a uzavření související uživatelské licenční smlouvy je tak umožnit trvalé užívání uvedené rozmnoženiny jejími zákazníky výměnou za zaplacení ceny, která má nositeli autorského práva zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem.
46 Za těchto podmínek zahrnují transakce zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li posuzovány jako celek, převod vlastnického práva k rozmnoženině dotčeného počítačového programu.
47 V tomto ohledu je v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, nerozhodné, že rozmnoženina počítačového programu byla zákazníkovi zpřístupněna nositelem příslušného práva stažením z jeho internetové stránky nebo na takovém hmotném nosiči, jakým je CD-ROM nebo DVD. Přestože i v posledně uvedeném případě nositel příslušného práva právo zákazníka užívat dodanou rozmnoženinu počítačového programu formálně odděluje od transakce spočívající v předání rozmnoženiny tohoto programu zákazníkovi na hmotném nosiči, je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu z takového nosiče od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy z důvodů vysvětlených v bodě 44 tohoto rozsudku z hlediska nabyvatele neoddělitelná. Vzhledem k tomu, že nabyvatel, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu s použitím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, a uzavře související uživatelskou licenční smlouvu, získá právo uvedenou rozmnoženinu užívat po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je třeba mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují v případě zpřístupnění rozmnoženiny dotčeného počítačového programu prostřednictvím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, i převod vlastnického práva k uvedené rozmnoženině.
69 Je však třeba zdůraznit, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na počet uživatelů překračující jeho potřeby, jak je uvedeno v bodech 22 a 24 tohoto rozsudku, není tento nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze užívací práva k dotčenému počítačovému programu odpovídající počtu uživatelů, který určil.
84 Pokud jde o takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, je nutné připomenout, že v bodech 44 a 48 tohoto rozsudku bylo konstatováno, že stažení rozmnoženiny počítačového programu, která se nalézá na internetové stránce nositele práva, na server zákazníka a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek, který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, a vztahuje se tak na něj vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v posledně uvedeném ustanovení, a to nehledě na ujednání obsažené v licenční smlouvě a citované v bodě 23 tohoto rozsudku.
88 Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.
-
Také tu nezaznělo toto:
Roman Slavík | před 7 měsíci
Jakub Končinský... je to více jak 5 let, kdy jsem na aukru pořídil "zaručeně originální licenci na Win XP" právě od tohoto pána. Jaké bylo mé překvapení, když mi o pár let později volala policie, ať se dostavím k výslechu. Tam jsem se dozvěděl, že výše zmíněný JK prodával neplatné OEM licence v rozporu se zákonem a je trestně stíhán. Přes aukro zjistili, že jednu licenci prodal i mně a chtěli a měl jsem zanést nějaké informace do protokolu (v jaké formě jsem licenci obdržel, jestli se cítím podveden, ...). Po pár měsících mi došlo vyrozumění, že JK byl shledán vinným a dostal podmínku s tím, že musí všem poškozeným vrátit peníze (jinak se trest změní na nepodmíněný). Peníze jsem zpátky dostal, dál jsem se o to nezajímal.
Teď čtu článek a docela hledím, že to zkouší s licencemi znovu. Jestli si je tolik jistý těmi dokumenty EU?
Zdroj:
http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse (http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse)
-
Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".
Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll) - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše: "Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou."
Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.
----
Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.
-
Také tu nezaznělo toto:
Roman Slavík | před 7 měsíci
Jakub Končinský... je to více jak 5 let, kdy jsem na aukru pořídil "zaručeně originální licenci na Win XP" právě od tohoto pána. Jaké bylo mé překvapení, když mi o pár let později volala policie, ať se dostavím k výslechu. Tam jsem se dozvěděl, že výše zmíněný JK prodával neplatné OEM licence v rozporu se zákonem a je trestně stíhán. Přes aukro zjistili, že jednu licenci prodal i mně a chtěli a měl jsem zanést nějaké informace do protokolu (v jaké formě jsem licenci obdržel, jestli se cítím podveden, ...). Po pár měsících mi došlo vyrozumění, že JK byl shledán vinným a dostal podmínku s tím, že musí všem poškozeným vrátit peníze (jinak se trest změní na nepodmíněný). Peníze jsem zpátky dostal, dál jsem se o to nezajímal.
Teď čtu článek a docela hledím, že to zkouší s licencemi znovu. Jestli si je tolik jistý těmi dokumenty EU?
Zdroj:
http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse (http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse)
Toho se musím zastat, opět jablka a hrušky dohromady, navíc článek psal nějaký ňouma, je v něm plno nesmyslů.
Velmi dobře si situaci pamatuji, v té době byl prodáván software v nehmotné podobě (bez CD) u kterých se ještě nevědělo, zda se na tento způsob prodeje aplikuje zásada vyčerpání. Když vám pak někdo začne vyhrožovat a nemáte v ruce tížený dokukument, že si počínáte v souladu s právem, jak se zachováte?
P.S. nemělo se to řešit v civilním řízení? Výklad autorského práva je rize právní povahy, ne trestní. Cosi tu smrdí pánové.
-
Nyní mi snad na předchozí příspěvek odpovíte.
Už je toho zde tolik, že se snadno ztratí přehled kdo co říkal. Takže:
Reagoval jsem pouze na váš výklad, kde na základě § 66 AZ, odvozoval právo program modifikovat a využívat bez ohledu na záměr autora. Upozornil jsem vás, že je třeba dbát na podmínky dané jinými zákony.
Co se prodeje recyklovaných licencí týče, nezpochybňoval jsem jej. Stačí si prostě přečíst mé příspěvky. Naopak jsem zdůrazňoval od samého začátku, že nelze vázat mimo kupní smlouvu nikoho dalšími podmínkami.
-
Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".
Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.
Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll) - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše:
Děkuji za upozornění, že v diskusi je vedle oponenta také ten, komu se oponuje – nicméně novinka to pro mne není. Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.
Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.
To tady nikdo nerozporuje.
Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.
Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?
Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.
Pokud tápete v tom, co nějaké ustanovení tvrdí, a vyložíte si ho zcestně, může být pokus aplikovat ten výklad způsob, jak pochopit chybu v tom výkladu. Na výkladu toho zákona se (rozhodně zatím) neshodneme, tak by mne zajímalo, jak vy ten váš výklad aplikujete v praxi. Ostatně taky můžeme porovnat aplikaci našeho výkladu a vašeho výkladu s tím, jak rozhodují soudy. Pokud se ukáže, že soudy rozhodují v rozporu s jedním výkladem, můžeme předpokládat, že ten výklad není kompatibilní s výkladem soudu. Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.
-
Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.
Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?
Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012....
No můžete si vybrat - buďto věříte výkaldu začínajícího právníka podle již neplatného zákona, nebo vyjádření právníka s desetiletou praxí v oboru autorského práva na základě zákona platného. Co dodat...
Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil.
Že by ta změna byla způsobena třeba změnou dotyčného zákona, který předtím nedefinoval pojem oprávněný uživatel, zatímco od roku 2006 ho právě proto, aby vyloučil spory co se tím oprávněným uživatelem myslí? Na toto prosím opravdu a poctivě odpovězte: našel jste si před položením této otázky znění autorského zákona z roku 2000? Děkuji za odpověď.
Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.
Vám připadá názor právníka, systematicky se více než deset let odborně působícímu v oblasti autorského práva, jako slabý argument? Co byste chtěl silnějšího? Rozsudek soudu? To, že za více než deset let žádný na toto téma neexituje je jen dalším dokladem toho, že je to natolik jasná věc, že se nikdo (MS a spol) ani nepokusili o soud. A přinesl jste nějaký alespoň stejně odborně podložený názor, co znamená oprávněný uživatel? A nemluví fakt, že právník s odlišným právním názorem na základně zpřesňující novely ten názor změnil jen důkazem toho, že původní (a Vaše současná) interpretace je prostě neudržitelná?
Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.
To tady nikdo nerozporuje.
A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně? Upozorňuji, že jakékoli ujednání mezi Tebou a autorem je smlouva a smlouva, která "poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví"?
Ale to je vcelku jedno, níže v článku autor rozebírá jednotlivé možnosti, jak se stát oprávněným uživatelem naprosto konkrétně.
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html kapitola Oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, bod a)
Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?
S Tebou se fakt nemá smysl bavit o legislativě, když Ti ucházej naprostý základy z teorie práva. Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.
Pokud chceme zjistit, co se myslí oprávněným uživatelem v kontextu evropské směrnice, je třeba prostudovat evropskou legislativu. Pokud chceme vědět, co znamená oprávněný uživatel v kontextu AZ, je třeba prostudovat AZ. Teprve pokud bychom nenašli definici tohoto pojmu, pak je teprv na místě mu přiřazovat implicitní významy. Vzhledem k tomu, že v AZ je definice tohoto termínu uvedena explicitně, to ale nejneže není třeba, ale je to prostě špatně.
Pokud tápete...
Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval. To je prostě zvěrstvo. Protože to vede k tomu, že si člověk překroutí zákon tak, jak se mu libí. Vy sám jste toho exemplárním příkladem.
Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.
To ano, ale pokud není jasný výklad, tak nelze dělat aplikaci. Takže i když se tazatel ptal na aplikaci, je nutné nejprve řešit výklad.
-
Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Takže to, že AZ později výslovně deklaroval, že také oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem, nijak neovliňuje diskusi o tom, kdo je oprávněným nabyvatelem a co znamená ono slůvko "oprávněný".
A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně?
Třeba tak, že odkoupím práva, která autor licenční smlouvou poskytl prvonabyvateli.
Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný vlastník rozmnoženiny počítačového programu, ...
Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.
Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.
Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval.
Nikdo po vás nechce, abyste výklad termínů soudil podle toho, jak by se aplikoval. Úplně by stačilo, abyste o tu aplikaci pokusil, abyste si konečně všiml rozporů, které ve vašem výkladu jsou.
Třeba byste si všiml, že tvrzení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1" a tvrzení "třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy" jsou navzájem rozporná a nelze je použít v jednom výkladu. Takže byste si musel vybrat, buď má oprávněný uživatel víc práv, než je zákonné minimum (pak se ptám, kde je sebral), nebo první uživatel má minimálně stejná práva, jako třetí osoba.
-
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny.
To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.
Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.
Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:
Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou. Pokud společně s vlastnictvím rozmnoženiny software lze získat na základě autorského zákona i oprávnění tento software užít..... atd....
A dál se celý odstavec právě věnuje tomu, co z toho plyne - že to ještě není dané jasně soudními judikáty, ale že to tak s největší pravděpobodností je. V tom článku na rootu, vyšlém později čili po nějaké době, kdy si mohla právnickýá obec poněkud sjednotit názor je to už bez otázníků a vyjádřeno naprosto explicitně:
V této souvislosti je z autorskoprávního pohledu zajímavé, že oprávnění osob dle bodu a) a c) se podle našeho názoru odvíjí od jejich právního vztahu k rozmnoženině počítačového programu a nikoliv od jejich právního vztahu k poskytovateli licence, jak je tomu u bodu b).
To sis to fakt doteď nepřečet, nebo neumíš česky? Anebo se vykrucuješ a překrucuješ, jen abys nemusel uznat pravdu, že to ten Aujezdský prostě tvrdí?
Porovnejte si následující dva texty...
Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...
pokračuje
....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu
čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.
Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.
Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva... Už mě to fakt přestává bavit. Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná. Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.
"třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy"
"oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1"
Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.
---------
Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ
-
To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.
Takže jste si tu diskusi nepřečetl. Jenom si myslíte, že Aujezdský byl věštec a už v roce 2003 se bavil o zákoně schváleném v roce 2005.
Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:
Tak se o tom klidně bavte dál, ale sám. Nikoho jiného to nezajímá.
Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...
pokračuje
....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu
čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.
Přečtěte si tu citaci zákona ještě jednou, v klidu, a všimněte si mnou zvýrazněných slov. Při bližším zkoumání zjistíte, že to jsou dvě různá slova. Pak si přečtěte ještě jednou celý odstavec. Zjistíte, že vyjmenovává tři možnosti, jak být oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. A že první oprávněný je tedy součástí termínu, který je v tomto odstavci upřesňován, druhý oprávněný je součástí definice jedné z těch tří možností. Neboli: "Kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu? Například ten, kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu."
Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva...
To nechte na mně, zda má smysl se s vámi bavit.
Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná. Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.
Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín? A termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" z českého AZ odkazuje (nebo rozšiřuje) který termín ze směrnice? Jinak ve skutečnosti si ty termíny opravdu odpovídají a jsou pro to terminologické slovníky. Je klidně možné, že pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" může český AZ používat (fiktivní) dávno v češtině zaběhlý termín "opruž", ale pak se to takto bude překládat ve všech legislativních textech EU. Protože smyslem směrnic EU je právě sjednocení legislativy v EU, abyste se nemusel bát, že překročením hranice se váš notebook stane skladištěm samého nelegálního softwaru.
Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.
Takže na oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu na základě licenční smlouvy se minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1 nevztahují? (Ponechme teď stranou písmeno b), které je z našeho pohledu nepodstatné.)
§ 66 odst 6: Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
Takže znova, snad jste si to mezi tím rozmyslel. Pokud vynecháme § 66 odst. 1 písmeno b), má první oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu alespoň stejná zákonná minimální práva, jako každý další oprávněný uživatel nebo konkrétně každý další oprávněný nabyvatel rozmnoženiny?
Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ
Co to je "zákonně nabýt rozmnoženinu", který zákon to definuje? Jak může někdo zákonně nabýt rozmnoženinu a zároveň k ní nemít vlastnické nebo jiné právo?
-
Už 10 stránek se plácáme v tom samém. Je jasné, že nikdy nemůžeme dojít k nějakému smysluplnému závěru: nikdo tu není právník, a navíc ne všichni dokážou pochopit jednoduchý text. Takže rozebírání rozsudků a zákonů má smysl jenom jako argumentační cvičení.
Já se teď soustředím už jenom na jádro pudla:
Proč Microsoft hraje mrtvého brouka?
Čím to, že všichni právníci, kteří se vyjádřili v médiích, vyjádřili opačný názor než Microsoft?
(zatím mi to nikdo nevysvětlil)
Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Proč by to dělal? On za tu OEM licenci už zaplaceno dostal a to, že je někdo trouba, a místo aby nevyužité licence vrátil, prodává je dál, ho nemusí trápit. Ten původní nabyvatel vlastně jen někomu zadotoval licenci.
Co to říkáte?? Podle vás si koupím Windows OEM, a když je přestanu potřebovat, tak je vrátím Microsoftu a on mi vrátí peníze?
Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
Já vycházím třeba z toho vámi mnohokrát zmiňovaného [url =http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62011CJ0128:CS:HTML]rozsudku[/url].
No to si teda fandíte. Sám nejste právník, a v souvětí nedokážete rozeznat logické spojky. Přesto dokážete sám a bez pomoci vykládat zákony a rozsudky. Právníci sice publikovali opačný výklad než máte vy, a nenašel se žádný právník který by s vaším výkladem souhlasil, ale to vás nerozhodí. ::)
Blahopřeju.
Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.
1) váš názor je založen na názorech nula právníků. To má být příklad silného argumentu?
2) náš názor je založen na názoru více než jednoho právníka. Logik jmenoval další, a např. v tomto článku (http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna)je jmenován Jansa.
-
2) náš názor je založen na názoru více než jednoho právníka. Logik jmenoval další, a např. v tomto článku (http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna)je jmenován Jansa.
Asi to nemá smysl opakovat vám to po desáté, když jste to doteď nevzal na vědomí. Ale třeba to konečně zaregistrujete: o tom, že je možné legálně bazarově prodávat software, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se tu bavíme jenom o tom, zda platí alespoň jedna ze dvou možností:
- „OEM“ ustanovení v jakékoli licenci je neplatné, protože omezuje práva zaručená § 66 odst. 1 AZ
- uživatel bazarové licence má jen minimální zákonem (§ 66 odst. 1) zaručená práva, a to je víc práv, než první uživatel, protože ten nemá ani ta minimální zákonem zaručená práva
Já si s dovolením stále myslím, že druhá varianta je evidentní nesmysl, protože nikdo nemůže mít menší práva než zákonem minimálně zaručená práva.
-
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny.
....
Takže jste si tu diskusi nepřečetl.
Přečetl. Jenže evidentně narozdíl Vás i pochopil podstatu sporu. Celá diskuse je, jak jsem psal, o tom, co to znamená oprávněný uživatel. Je tam chvíli debata která by šla interpretovat i tak, že se baví o tom, co je to oprávněný nabyvatel, pořád není jasné, zdali jde o oprávněného nabyvatele licence, nebo rozmnoženiny (tj. fyzického média obsahujícího program) - koneckonců, ono to neníjasné ani z Evropské směrnice, ze které diskuse vychází. (Navíc i kdyby šlo o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, furt ta samá slova mohou v českém zákoně znamenat něco jiného - neboť slovo oprávněný se v našem právním řádu používá v nějakém významu a zdaleka ne vždy stejném jako v legislativě Evropské).
Klíčový bod k pochopení postoje Aujezdského je jeden z jeho posledních postů:
Buď připustíme, že oprávněným uživatelem se stanete pouze na základě licenční smlouvy (jak jsem uváděl v článku) nebo je nutné chránit dobrou víru nabyvatele, přičemž se oprávněným uživatelem může stát i někdo, kdo získal nelegální rozmnoženinu (pokud o tom neví). Nevím jestli se ten druhý závěr bude líbit softwareovým společnostem:)
V konktextu diskuse je evidentně jasné, že zde myslí nabyvatele fyzického média (ono je by to jinak nedávalo smysl ani bez kontextu). Čili jádro sporu v této diskusi není v tom, jak definovat oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, ale
1) zdali vůbec jde v legislativě EU o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny a nemyslí se nabyvatele licence (viz např. Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program)
2) zdali vůbec oprávněný nabyvatel (fyzické) rozmnoženiny spadá pod oprávněného uživatele programu
(viz např. ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového program
Aujezdský ani jednou v diskusi nevyslovil Vaší právní doměnku, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny ve smyslu fyzického média je ve skutečnosti nabyvatel fyzického média s oprávněním užívat autorských práv k médiu. Naopak připustil, že pokud by výše uvedené otázky byly rozřešeny tak, jak jsou rozřešeny novým AZ a současným rozhodnutím soudního dvora (co je to rozmnoženina), tak souhlasí se závěry ostatních právníků v diskusi (viz úvodní citace).
Vzhledem k tomu, že obě Aujezdského námitky (za kterými si btw. na konci diskuse příliš pevně nestál) vyvrátila přesnější formulace v AZ 2006, tak je prostě jasné, že ta diskuse je k problému, co se míní oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny ve smyslu dotčeného zákona a současného právního stavu (kdy je už např. vyjasněno, co je to rozmnoženina) irelevantní.
Jenom si myslíte, že Aujezdský byl věštec a už v roce 2003 se bavil o zákoně schváleném v roce 2005.
To, co jsem v minulém postu tvrdil bylo, že ta diskuse nemá k tomu zákonu žádnou relevanci. To, že relevanci má - a tedy že se Aujezdský v roce 2003 věštecky bavil o zákoně z roku 2005 - tvrdíš Ty.
Takže na oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu na základě licenční smlouvy se minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1 nevztahují? (Ponechme teď stranou písmeno b), které je z našeho pohledu nepodstatné.)
Ale vztahují, ale nejsou to práva daná uživateli licenční smlouvou.
Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín?
Žádný.Psal jsem to snad již desetkrát. Směrnice neharmonizují Evropské právo na úrovni terminologie (to ani v tak navzájem odlišných právních systémech není ani možné), ale na úrovni práv. Jaké prostředky a vyjádření těchto práv si zvolí jednotlivé členské země je necháno na libovůli členských zemí. Furt dokolečka - zjistěte si něco o problému, než budete dělat sáhodlouhé závěry.
Co to je "zákonně nabýt rozmnoženinu", který zákon to definuje? Jak může někdo zákonně nabýt rozmnoženinu a zároveň k ní nemít vlastnické nebo jiné právo?
A co takhle se kouknout, co ten termín "oprávněný" znamená v jiných ustanoveních českého právního řádu? Např. §130 starého OZ a následné paragrafy?
Např. koupím CD, které ale spadá do konkurzní podstaty a tedy je kupní smlouva neplatná. Vlastníkem CD tedy nejsem, ale nabyl jsem ho oprávněně/zákonně - tedy o CD přijdu, ale nikdo mě za to nemůže popotahovat. Když CD ukradnu, tak také nejsem vlastníkem, ale nabyl jsem ho neoprávněně a tedy problémy mít budu.
- „OEM“ ustanovení v jakékoli licenci je neplatné, protože omezuje práva zaručená § 66 odst. 1 AZ
- uživatel bazarové licence má jen minimální zákonem (§ 66 odst. 1) zaručená práva, a to je víc práv, než první uživatel, protože ten nemá ani ta minimální zákonem zaručená práva
Já si s dovolením stále myslím, že druhá varianta je evidentní nesmysl...
To neni možný, tys to fakt za celou tu dlouho dobu nepochopil. AZ §66 nijak nemluví o autorských právech, ale o tom, co můžeš dělat mimo autorská práva. Takže licenční smlouva tyto práva ani nemůže nijak omezovat a naopak AZ nijak neomezuje licenční smlouvu. Výsledná práva jsou prostě součtem práv dle licence a dle AZ. (Navíc první uživatel licence je naprosto stejný nabyvatel rozmnoženiny jako druhý, tak proč by mezi nimi měl být rozdíl??.)
Tak se o tom klidně bavte dál, ale sám. Nikoho jiného to nezajímá.
Zopakujeme si to:
Já jsem argumentoval názorem právníka. Vy jste protiargumentoval, že jsem ten názor cituji "špatně pochopil". Já jsem Vám na to doložil, že jsem ho pochopil dobře. Stálo mě to asi dva nebo tři posty, než jsem našel takový úryvek, ze kterého jste již nevěděl jak se vykroutit. Tak jste odpověděl výše uvedenou větou.
Co z toho plyne? Neumíte uznat svoji chybu.
-
Aha, takže jste četl jinou diskusi, než jsem odkazoval. Evropskými směrnicemi nemyslíte Směrnice EU, jak jsem mylně předpokládal, a rozhodnutím soudního dvora také nemyslíte to zde v diskusi mnohokrát odkazované. To pak vysvětluje ty rozpory, které jsem viděl ve vašich vyjádřeních. Vzhledem k tomu, že netuším, o čem tedy vlastně píšete, nemohu na to nijak reagovat.
Snad se můžu chytit alespoň toho vašeho vyjádření, že držitel práv "z bazaru" nemá více práv, než první nabyvatel licence. Což je mimochodem v rozporu s analýzou pana Aujezdského na Lupě, takže byste to měl podložit názorem nějakého právníka. Takže můžeme klidně zanedbat to, že se jedná o oprávnění z druhé ruky (což vás - a nejen vás - tolik mate), a můžeme mluvit prostě o oprávněném uživateli a představovat si klidně člověka, který právě koupil čerstvou OEM licenci prostřednictvím obchodu přímo od autora.
Vy tedy tvrdíte, že oprávněný uživatel má přímo ze zákona právo provozovat zakoupený program libovolným způsobe, který ho napadne. A případná omezení daná v licenční smlouvě se neuplatňují, protože dotyčný nemá ono právo z licence ale ze zákona. Takže se neuplatní omezení na provoz na počítači, se kterým byla licence pořízena. Neuplatní se ani omezení na provoz na jediném počítači.
Takže vyhodny-software-cz v tom jede společně s Microsoftem. Taky balamutí uživatele báchorkami o omezení licence na jeden a dokonce jediný počítač, přitom by mu stačila jedna licence na všechny domácí nebo firemní počítače. A navíc ještě vyhodny-software.cz nakupuje licence ve větším množství, přitom by jim stačila jedna pro ně. Z té by si udělali podle § 66 odst. 1 c) kopii. Originál by za 200 Kč prodali (bazarový prodej software je přece povolen). A ejhle, vyhodny-software.cz je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a kupec je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Kupec si udělá svou kopii a originál za 100 Kč vrátí prodejci. Kroky 1 až 3 opakujte dle libosti, kdo by to nebral, legální Windows do celé firmy za 100 Kč.
Já vím, že vás ta praktická aplikace vašeho výkladu nezajímá a nebudete svůj výklad měnit jenom proto, že vede k absurdním výsledkům. Ale je na místě otázka pana Slowthinkera: Proč to takhle dávno všichni nedělají? Kde jsou ty zástupy žalujících podvedených kupců, kteří zbytečně nakoupili desítky nebo stovky licencí?
Protože tak nějak tuším, že budete tvrdit, že tohle jste nikdy neřekl, pokuste se to rovnou doplnit o argumenty, kde jsem použil něco jiného, než jedno z vašich dvou tvrzení:
- Oprávněný uživatel může program provozovat libovolným způsobem bez omezení.
- Vlastník média obsahujícího rozmnoženinu počítačového programu, který toto médium získal legálně, je oprávněným uživatelem počítačového programu na médiu zaznamenaného.
-
... balamutí uživatele báchorkami o omezení licence na jeden a dokonce jediný počítač, přitom by mu stačila jedna licence na všechny domácí nebo firemní počítače. A navíc ještě vyhodny-software.cz nakupuje licence ve větším množství, přitom by jim stačila jedna pro ně. Z té by si udělali podle § 66 odst. 1 c) kopii. Originál by za 200 Kč prodali (bazarový prodej software je přece povolen). A ejhle, vyhodny-software.cz je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a kupec je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Kupec si udělá svou kopii a originál za 100 Kč vrátí prodejci. Kroky 1 až 3 opakujte dle libosti, kdo by to nebral, legální Windows do celé firmy za 100 Kč
Na tuhle argumentaci jsem reagoval už minimálně 2x. Tak nějak nevěřím, že se na to nepamatujete.
@Logik:
ty jsi ale naivka, že Filipovi Jirsákovi tak snadno naletíš. Vždycky, když mu vyvrátíš nějaký nesmysl, přijde s novým, a když mu nesmysly dojdou, tak recykluje ty staré. Je jasné, že jeho snahou je zaplevelit toto téma jalovými diskuzemi, a odvést pozornost od toho podstatného:
U nás a v EU existuje řada prodejců, kteří prodávají Windows OEM a jiný software z druhé ruky (a bez původního hardware)
Microsoft se na dotaz novinářů vyjádřil, že to není legální, ale jinak hraje mrtvého brouka.
Všichni právníci, kteří se k věci vyjádřili v našich médiích, vyjádřili názor, že to legální je. (Minimálně jeden z těchto názorů je podpořen detailní argumentací)
Přesto za Microsoft v internetových diskuzích bojují jedinci, kteří sice právní vzdělání nemají, ale přesto jsou na 100% přesvědčeni, že přeprodej OEM legální není. Vycházejí z toho, že zákony a soudní rozhodnutí dokáží pochopit lépe, než právníci-specialisté na autorské právo.
-
Na tuhle argumentaci jsem reagoval už minimálně 2x. Tak nějak nevěřím, že se na to nepamatujete.
Ano, v novinách psali, a tak. Pamatuju se.
-
Přesto za Microsoft v internetových diskuzích bojují jedinci, kteří sice právní vzdělání nemají, ale přesto jsou na 100% přesvědčeni, že přeprodej OEM legální není.
Mimochodem, byl by odkaz na nějakou takovou diskusi? Myslím, že v této diskusi se neobjevil jediný příspěvek, který by tvrdil, že přeprodej OEM licencí je nelegální.
-
Podíval jsem se na začátek této diskuze, a hned jsem jeden kousek našel: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg83298#msg83298
Ale jinak tušíte správně, že jsem se vyjádřil ve zkratce a nepřesně. Přesnější by bylo.
"... že přeprodej OEM software a/nebo jeho následné užívání je nelegální"
-
Ohledně toho, že jsi nepochopil tamtu diskusi právníků už nereaguji. Argumenty Ti evidentně došly (nebo snad chceš tvrdit, že libovolná z těch citací Aujezdského je z jiné diskuse?), tak se to prostě snažíš zahrát do autu.
Totéž viz směrnice - tam jsem schopen vysledovat alespoň jedno Tvé tvrzení, kterým oponuješ, a to, že furt bez jakéhokoli argumentu dokola jak kolovrátek tvrdíš, že terminologie obsažená ve směrnici je součástí českého právního řádu.
No tak doporučuju si přečíst alespoň "blbou wiki", i tam máš:
"směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům."
Nebo
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&refresh=yes&levelid=eu_262.htm (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&refresh=yes&levelid=eu_262.htm)
cituji
Forma směrnice se používá (narozdíl od nařízení (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&refresh=yes&levelid=eu_155.htm)) tam, kde je třeba sblížit či prakticky unifikovat vnitrostátní právní předpisy členských států
Z toho, že směrnice může sloužit pouze k sblížení právních předpisů je jasné, že nepředpokládá sjednocení terminologie (když je něco blízké, není to stejné). Také si všimni, že maximálním výsledkem může být praktická unifikace, a nikoli teoretická: tj. i když dle směrnice výsledek - tj. praktické dopady právních norem implementujích směrnici - musí být stejný, znění předpisů (tedy "teorie") je v kompetenci jednotlivých členů a tedy se může libovolně lišit.
Máš nějaké jedinný argument, který prokazuje opak, nebo budeš pokračovat svým tradičním způsobem strašně jistě to tvrdím, ale žádný důkaz nepřinesu (jako např. u významu oprávněný uživatel, kde jsi neodkázal ani na jeden nezávislý dokument od nějakého odborníka či autority, který by tvrdil totéž co ty, ale přesto i když Ti lidé doložili vyjádření několika právníků, kteří tvrdí opak a další nepřímé důkazy - např. že Microsoft od schválení nového AZ proti praxi z toho plynoucí nijak nezakročil, na svém názoru trváš)?
----
Jinak k Tvým ohromným dilematům:
Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).
Nu a proč firmy kupují desítky licencí? Jednoduše - firma jaksi něco užívá těžko. Užívat programu může leda zaměstnanec. No a firma může převést práva k rozmnoženině a z toho plynoucí možnost užít dílo jaksi jen jednomu uživateli. To to bylo složité, že?
Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).
slowthinker: nejsem naivka, já se bavim. Mě zajímá, jak velkou blbost je Filip schopnej vymyslet, aby nemusel uznat, že se v něčem splet - a naopak jestli alespoň u jedný věci dokáže uznat, že se splet. :-)
-
Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).
No to asi ne: viz konec tohoto příspěvku: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124
-
Vidíš, to mi ušlo, to asi budeš mít pravdu. Jen je otázkou, když mám např. doma PC a vozím si s sebou ntb., tak jestli ho nemůžu mít nainstalovaný i na tom notebooku, protože, když mám program nainstalovaný, ale někde jinde než jsem, tak ho těžko můžu užívat. Tzn. jestli se nutným k užíváním myslí k okamžitému užívání, nebo stačí teoretická možnost užívání.
Ale to už je možná za hranou toho "nutné", za tím si nestojím - jen že je to názor na zvážení.
V podstatě totéž se týká SJM a manželky: moje manželka je také dle SJM oprávněná nabyvatelka, když jsem já. Ale když já sedím u svého počítače, ona SW používat nemůže. Takže k tomu, aby ten SW používat mohla ho může nainstalovat? To mi přijde silnější než předchozí případ, ale jistej si tim nejsem.
-
Totéž viz směrnice - tam jsem schopen vysledovat alespoň jedno Tvé tvrzení, kterým oponuješ, a to, že furt bez jakéhokoli argumentu dokola jak kolovrátek tvrdíš, že terminologie obsažená ve směrnici je součástí českého právního řádu.
O terminologii tu píšete jenom vy. Já jsem psal o praktických dopadech implementace toho, co je ve směrnici nazýváno "oprávněný uživatel", do českého práva.
Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).
Já si udělám záložní kopii podle odst. 1 písmena c). Pak si uvědomím, že podle Logika "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se nevztahuje k tomu, jaká má práva v souvislosti s tou rozmnoženinou (v tomto případě je to právo používat ji jako zálohu pro oprávněné používání programu), ale že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se posuzuje pouze podle toho, zda nabyvatel získal rozmnoženinu legálně. A to jsem získal. Takže tu mám dvě rozmnoženiny, které jsou na sobě zcela nezávislé a u obou jsem oprávněný nabyvatel. U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.
Nu a proč firmy kupují desítky licencí? Jednoduše - firma jaksi něco užívá těžko. Užívat programu může leda zaměstnanec. No a firma může převést práva k rozmnoženině a z toho plynoucí možnost užít dílo jaksi jen jednomu uživateli. To to bylo složité, že?
Takže firma převede práva k rozmnoženině zaměstnanci, ten se stane oprávněným uživatelem jakožto oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a používá program podle minimálních práv z autorského zákona. Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.
Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).
No to asi ne: viz konec tohoto příspěvku: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124
To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači. A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu. Nezapomínejte, že se podle vás ta zákonná práva nevážou na nic jiného než na legální vlastnictví rozmnoženiny.
-
implementace toho
Odkazy na to, co znamená implementace a tedy doložení toho, že se rozhodně netýká terminologie, tj. že když je v evropské směrnici nějaký termín, tak ta samá slova v českém právu nemusí znamenat totéž (už např. kvůli §130 (Starého) OZ, který v českém právu je, zatímco v Evropské legislativě nikoli) - jinými slovy, že se jedná o harmoziaci a nikoli sjednocení legislativy, jsem Vám dal. To, že na argumenty nereagujete a dál dokolečka omíláte kolovrátek je Vaše věc, na toto téma nebudu reagovat do té doby, než přinesete nějaký argument na podporu Vašeho tvrzení.
U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.
To je s odpuštěním fakt tragikomedie.
1) Vyčerpáno bylo právo na prodej toho originálu, nikoli už u té kopie. Vy jste fakt ten zákon ještě doteď nepochopil nejen co se týče sporného termínu, ale
2) Kopii prodat nemohu, protože by to nebyla kopie pořízená pro účely běhu programu, takže by nebyla legální. Stejně jako nemohu prodat např. kopii obrazu, kterou jsem si udělal pro osobní potřebu, protože by to už nebyla kopie pro osobní potřebu.
Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.
Firma má z licence právo nikoli jen SW užívat, ale provozovat, tedy určit, kdo ho bude užívat. Např. licence k office 2010:
"V rámci této licence vám udělujeme právo k instalaci a provozování jedné kopie v jednom počítači (licencovaný počítač), v každém okamžiku pro jednoho uživatele"
To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači.
Pokud ten program potřebuje více PC na to, aby vůbec něco smysluplného spočítal, tak ano - z AZ máte právo ho pustit na více PC. Pokud to je jen benefit, tj. spočítá něco i na jednom PC, jen pomaleji, tak to přeci není nutné, pouze přijemné...
A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu.
Zamyslel jste se alespoň trochu než napíšete takovouto s prominutím koninu? Ty dvě kopie OS jsou nutné k běhu toho prohlížeče a přehrávače, nikoli pro užívání samotného OS. V okamžiku, kdy pustíte na jednom PC hudbu, tak evidetně ten OS užíváte. Je v tu chvíli nutné dělat cokoli pro to, abyste ho mohl užít? Ne, už ho přeci užíváte. Takže kde máte tu nutnost opravňující ho instalovat na druhý PC? Že se Vám chce??? O tom v zákoně nic není. V zákoně je garantováno právo minimálního užití, nikoli užití způsobem, jakým se mi chce.
-
Odkazy na to, co znamená implementace a tedy doložení toho, že se rozhodně netýká terminologie, tj. že když je v evropské směrnici nějaký termín, tak ta samá slova v českém právu nemusí znamenat totéž (už např. kvůli §130 (Starého) OZ, který v českém právu je, zatímco v Evropské legislativě nikoli) - jinými slovy, že se jedná o harmoziaci a nikoli sjednocení legislativy, jsem Vám dal. To, že na argumenty nereagujete a dál dokolečka omíláte kolovrátek je Vaše věc, na toto téma nebudu reagovat do té doby, než přinesete nějaký argument na podporu Vašeho tvrzení.
Ano, jeden z nás dvou tady dokola omílá jak kolovrátek stále totéž, aniž by reagoval na to, co napíše ten druhý. Např. tady někdo pořád píše o termínech, přesto že já píšu o obsahu. To, že na téma nebudete reagovat, to není žádná novinka, to platí minimálně o dvou předchozích vašich komentářích.
U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.
To je s odpuštěním fakt tragikomedie.
1) Vyčerpáno bylo právo na prodej toho originálu, nikoli už u té kopie. Vy jste fakt ten zákon ještě doteď nepochopil nejen co se týče sporného termínu, ale
2) Kopii prodat nemohu, protože by to nebyla kopie pořízená pro účely běhu programu, takže by nebyla legální. Stejně jako nemohu prodat např. kopii obrazu, kterou jsem si udělal pro osobní potřebu, protože by to už nebyla kopie pro osobní potřebu.
Chápete rozdíl mezi slovy originál a kopie?
Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.
Firma má z licence právo nikoli jen SW užívat, ale provozovat, tedy určit, kdo ho bude užívat. Např. licence k office 2010:
"V rámci této licence vám udělujeme právo k instalaci a provozování jedné kopie v jednom počítači (licencovaný počítač), v každém okamžiku pro jednoho uživatele"
Z vlastnictví rozmnoženiny má firma také právo software provozovat? Takže koupí jednu rozmnoženinu, tím získá právo program provozovat a určí, že jej bude užívat těchto 100 zaměstnanců.
To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači.
Pokud ten program potřebuje více PC na to, aby vůbec něco smysluplného spočítal, tak ano - z AZ máte právo ho pustit na více PC. Pokud to je jen benefit, tj. spočítá něco i na jednom PC, jen pomaleji, tak to přeci není nutné, pouze přijemné...
A když ten program má ovládání z příkazové řádky i z GUI, tak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny nemá právo GUI používat, protože to není nutné, ale pouze příjemné.
A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu.
Zamyslel jste se alespoň trochu než napíšete takovouto s prominutím koninu? Ty dvě kopie OS jsou nutné k běhu toho prohlížeče a přehrávače, nikoli pro užívání samotného OS. V okamžiku, kdy pustíte na jednom PC hudbu, tak evidetně ten OS užíváte. Je v tu chvíli nutné dělat cokoli pro to, abyste ho mohl užít? Ne, už ho přeci užíváte. Takže kde máte tu nutnost opravňující ho instalovat na druhý PC? Že se Vám chce??? O tom v zákoně nic není. V zákoně je garantováno právo minimálního užití, nikoli užití způsobem, jakým se mi chce.
[/quote]
V zákoně hlavně není nic o tom, že bych ten program na druhém počítači používat nesměl. O počtu počítačů se tam totiž nikde nepíše. V zákoně není garantováno žádné právo minimálního užití. V zákoně jsou garantována určitá práva, o kterých zákon říká, že jsou to minimální práva - oprávněný uživatel nemůže mít menší práva, než toto minimum.
-
přesto že já píšu o obsahu.
1) Pokud termín "oprávněný nabyvatel" v kontextu ES není totéž co "oprávněný nabyvatel" v českém právním řádu, pak debata o tom, co je oprávněný nabyvatel dle ES nemá stejný obsah, jako debata o tom, co je oprávněný nabyvatel v AZ.
Stejnětak pokud AZ z roku 2006 je implementací směrnice z roku 2006, neznamená to, že AZ z roku 2006 dává stejná práva stejným subjektům, jako to požaduje směrnice. Může totiž dávat větší práva či dávat ta práva více subjektům.
Takže debata o termínu "oprávněný nabyvatel" je debatou o obsahu Vámi linkované debaty, o které jste tvrdil, že je debatou o oprávněném nabyvateli dle (nového) AZ. Už to tedy netvrdíte? Nebo s něčím výše nesouhlasíte - pak napište s čím a konkrétně proč a zkuste to podložit nějakým jiným argumentem, než "já si myslím". Já jsem podklady pro výše uvedená tvrzení uvedl.
2) Kdo prosím položil následující otázku? Děda Mráz?
Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín?
Chápete rozdíl mezi slovy originál a kopie?No víš, když svůj rozbor zakončíš: U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.
, tak pokud bys zájmenem ji odkazoval na originál, tak by muselo být mužského rodu. Takže holt takovou větu normální člověk pochopí, že tím myslíš, že můžeš prodat kopii. Buď piš česky, anebo se nečerti, že Ti lidé nerozumí.
Nabytím se myslí právní akt, kterým něco získáš. Vytvoření kopie není právní akt, takže jejím vytvořením nejsi oprávněný nabyvatel - nic si tím nenabyl (nabyl jsi např. prázdné CD, rozmnoženinu si z ní pak vyrobil). Takže když prodáš originál, tak jsi ztratil status oprávněného nabyvatele.
Z vlastnictví rozmnoženiny má firma také právo software provozovat?
Nikoli, pouze užívat. Četl jsi vůbec ten zákon? Pokud ano, proč píšeš něco, co tam evidetně není? (Provoz programu a provozování programu jsou dvě rúzné věci).
Navíc se přiznám, že si nejsem jist, jestli chápu dobře právní mechanismus převodu vztahu mezi právnickou osobou a jejím zaměstnancem:
je také možné, že porgram spouští furt právnická osoba, tedy firma - a její zaměstnanci jsou pouze "nástroje ke spuštění programu". Pro zodpovězení otázky, jak je to přesně, když má nějaká práva k programu firma, a z jakého titulu pouští program zaměstnanci, by to asi chtělo právníka, není to vůbec jednoduchá otázka, ve výsledku to může znamenat, že buďto je firma oprávněná převádět svá práva k SW na zaměstnance automaticky (stejně ale pak může dle AZ pustit jen jednu kopii, protože druhá spuštěná kopie už není nutná k užívání programu) nebo ho k tomu musí něco explicitně zmocnit (pak může dle AZ zaměstnanci propůjčit práva k nosiči a zas může existovat jen jedna "legální" běžící kopie).
Takže ať tak či tak, problém tam není, takže diskuse, co vlastně znamená "provozovat" v licenční smlouvě je k problému irelevatní.
A když ten program má ovládání z příkazové řádky i z GUI, tak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny nemá právo GUI používat, protože to není nutné, ale pouze příjemné.
Blbina. Buďto bereš program jako jeden celek. Pak máš nebo nemáš právo ho užít. Tedy nemůžeš mít právo užít commandline a ne GUI. Nebo to bereš jako dva spolupracující programy. Pak jseš oprávněným nabyvatelem obou.
---
Hele, co kdybysi místo vymejšlení jednoho nesmyslnýho protipříkladu za druhym místo toho vymyslel alespoň jeden argument, který podporuje Tvou verzi? Cokoli relevantního, tzn. vyjádření nějakého právníka (my jsme Ti dodali vyjádření nejméně pěti právníků - tři v té diskusi, Aujezdský, Jansta), nějaký rozsudek, výklad zákona, cokoli?
-
Teď už jste z té diskuse definitivně udělal Dada.
-
Jasně, když napíšeš že se o něčem nebavíš a přitom o dva posty zpátky ses o tom bavil a já Ti to dokážu, co taky na to odpovědět....
Stejně jako když se po Tobě chce nějaký reálný argument. To se prostě z diskuse nějak utéct musí, že :-)
-
Jasně, když napíšeš že se o něčem nebavíš a přitom o dva posty zpátky ses o tom bavil a já Ti to dokážu, co taky na to odpovědět....
Stejně jako když se po Tobě chce nějaký reálný argument. To se prostě z diskuse nějak utéct musí, že :-)
Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic. Reálných argumentů jsem napsal spoustu. Pokud já nějaký text interpretuju jedním způsobem a vy jiným, nijak z toho neplyne, že vaše interpretace je ta správná. Co se týče interpretace, zatím jsme se shodli na jediné věci: že Aujezdského tvrzení v článku na Lupě, že další nabyvatel rozmnoženiny může být ve výhodnějším postavení, než první nabyvatel licence, není pravdivé - protože všechna práva (až na nepodstatné písmeno b) § 66 odst. 1), která má další nabyvatel rozmnoženiny, měl i první nabyvatel licence. Takže ani vaše argumentace autoritami není zas taková sláva, když s nimi pak sám nesouhlasíte.
Proti vašemu argumentu, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" znamená "ten, kdo se stal legálně vlastníkem rozmnoženiny" jsem argumentoval tím, že o vlastnictví rozmnoženiny se v zákoně mluví hned po té, a nedává smysl, aby bylo v zákoně uvedeno dvakrát, že jde o oprávněného vlastníka: "oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je takový, uživatel, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, ..." To nezní zrovna logicky. Na to vy jste nereagoval nijak - tak co k tomu mám dalšího dodávat? Navíc je logické, že "oprávněný nabyvatel" se týká práv, o kterých je zákon, ve kterém ten text je - tedy užívacích práv dle autorského zákona. Pokud by se tím myslela práva dle jiného zákona, bylo by to v AZ uvedeno, nemyslíte? A nebo by se použil explicitní název toho práva z jiného zákona, tedy "vlastnické nebo jiné právo", jak je ostatně uvedeno hned v další části odstavce 6.
-
Nějak mi to hlava nebere a nerad bych člověka u kterého mám morální dluh mystifikoval nebo rovnou přivedl do problémů.
Jde mi o nákup licence k MS Windows 7 zde http://www.vyhodny-software.cz/
Co mi na tom vůbec nesedí, že prodávají OEM licenci jako krabicovou.
Nějak mi v tom nepomáhá ani rozhodnutí soudního dvora : http://www.vyhodny-software.cz/pro-media/rozhodnuti-esd/
Navíc zjevně nějak nechápu pojem nadbytečná licence. Bral bych pokud by někdo skoupil dejme tomu 5000 licencí na MS Windows, ale krabicových a pak je po čase se značnou ztrátou ( nějak mi uniká i podnikatelský "model") prodával dál.
Nejsem úplně pole neorané, pracoval jsem chvíli na obchodním, r.1998, velko a maloobchodu HW a SW a pro dávali jsme MS W jako Microsoft OEM System Builder Member.
Takže otázka je nasnadě.
1 ) Máte někdo zkušenosti s tímto prodejce SW ?
2 ) Máte někdo reálný poznatek, že ceny za které to prodávají jsou reálné ?
3 ) Pokud tvrdíte, že je v pořádku bod 2. tak může mi někdo nastínit podnikatelský model ?
Díky.
Dovolím si odpovědět na tvé otázky.
1) Ano prodejce "mystifikuje" obrázkem - neprodává krabicové verze ale OEM verze, určené k novým HW.
2) A ano ceny jsou REÁLNÉ, dostanete za ně klasické CD/DVD pro instalaci, klasický štítek který si máte "nalepit", klasické EULA MS, a český výklad proč je to tak levné.
3) Na toto odpovím velmi přesně.
Protože od nich nakupuji licence pro nově skládané PC (případně laptopy bez OS, a nebo když uživatel NECHCE Windows 8/8.1 z důvodu nekompatability s něčím, třeba s jeho vědomím) tak dokonce ani neporušuji EULA MS, protože prostě ....
A všechny jsou to licence DELL, takže k podnikatelskému modelu, to vypadá, že se DELL spletl při požadavku na počet licencí od MS, nakoupil jich mnoho, ale ty PC neprodal... :-)
Jinými slovy, MS může být rádo, že se ty licence dostanou k uživatelům, a že uživatel je na Windows.
Jestli si to uživatel koupí jako Legalizační balíček pro svoje nelegální domácí windows a nebo si prostě poskládá svůj vysněný PC a na druhou stranu nehodlá tam nacpat Windows 8 protože se mu nelíbí a nelíbí se mu cena v Alza či jinde. Pak prostě vše je OK.
A upřímně. 20 let tu je přes 50% všech PC v republice na nelegálním OS, a ani "amnestie" od MS tomu moc nepomohla.
A bych bych velmi zvědavý, jak budou dokazovat = čím budou prokazovat právnící od MS že ten uživatel má NELEGÁLNÍ užití Windows, když má legální CD, legální nálepku a faktury se skladují hádejte jak dlouho ? 5 let ?
A ještě bych podotknul, že MS do toho rozhodně řezat nebude, protože jak by to udělalo tak okamžitě většina lidí ne že koupí za 4k krabicové windows, ale přejdou na jiné OS.... převádím ty lidi dnes a denně (skoro, no mohlo by to být lepší) z windows XP na linux.
A proč na to lidi slyší ? No rozhodně nehodlají kupovat nový HW, a ty XP končí, tak co s tím ?
A když ještě navíc zjistí, že ty Ubuntu fungují na tom jejich HW rychleji než XP, a vlastně bez investice (kromě práce, ale tu by platili taky), jsou pohledově hezčí než XP (7/8) pak nemají co řešit. A reference jdou dál....
-
Podíval jsem se na začátek této diskuze, a hned jsem jeden kousek našel: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg83298#msg83298
Ale jinak tušíte správně, že jsem se vyjádřil ve zkratce a nepřesně. Přesnější by bylo.
"... že přeprodej OEM software a/nebo jeho následné užívání je nelegální"
Na základě jakého zákona je nelegální přeprodej OEM verze ?? Protože Vaše tvrzení je buď a) zcela nesprávné = přeprodat je legální, neboť neznáte zákon, nebo b) správné = přeprodat je nelegální, a pak máte přesný paragraf, který toto řeší.
Protože v českém, slovenském, německém, anglickém či americkém právu není nikde napsáno, že věc, hodnotu, dílo, které zakoupím nesmím prodat dále.
A toto platí i o licencích.
Uvažujte logicky, v případě, že by platilo Vaše b) pak by jste neměl žádné právo prodat jakkoliv Váš starý laptop, či PC vč licence, resp. nový majitel by si musel koupit novou licenci a to plnou krabicovou (za kolik 3,5-4,5k ? jenže kupte dneska u MS licence na Windows XP)
Viz výše text, prostě je to nesmysl. A žádné licenční EULA MS ujednání nemůže porušovat zákon v dané zemi, kde má platit.
Takže vynechte ze slovníku slovo "kopie", a nahraďte slovem "rozmnoženina" aby jste nazývali vše správně. A pak vězte, že EULA říká, že máte právo používat tolik rozmnoženin kolik jste jich koupil. A tyto můžete libovolně prodávat a nakupovat.
Pochopitelně že OEM verzi by jste měl koupit výhradně s HW, což potažmo pokud si koupím součástky u TS Bohemia/Alza a pod... a k tomu OEM verzi Windows 7 u na počátku zmíněného prodejce vyhodny-software, tak jste splnil všechny podmínky pro legální použití ROZMNOŽENINY operačního systému Windows, a to bez ohledu jakou verzi koupíte.
A aspoň je přesně vidět kolik vydělává prodejce počítačů když Vám to prodá i s licencí.... protože tito "montovači" kupují ty OEM ještě výrazně levněji... tady beru jen odhad za 300-400,-Kč/1ks OEM Windows ? no o moc více to nebude...
Takže si umím představit jak to funguje. A s EULA jsem dostatečně seznámen. Kdo se toho bojí, má přeci vždy možnost koupit si PLNOU krabicovou verzi u hlavně zavedeného prodejce za plnou cenu. A bude mít všechno přesně tak jak si myslí, že to má být.
Osobně se těch OEM verzí nebojím, protože je od nich nakupuji, a protože plním dokonce i EULA tak jak to je, neboť to je s HW
A fakt bych chtěl vidět jak budou právníci dokazovat že ty OEM na tom PC jsou nelegálně....
A na faktury nespoléhejte... Ty v účetnictví nejsou trvale... a další věc, jakou povinnost ukládá zákon koncovému uživateli nepodnikajícímu mít kopie o nákupu ? Tedy pokud to nepotřebuje k uplatnění záruky (2 roky ?) nebo si "záruku" drží sám, tak jak dokáží nelegálnost ? A v čem ta nelegálnost bude spočívat ?
-
----
Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).
Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).
Konečně alespoň něco pravdivého, i když ne zcela...
S rozmnoženinou a kopií máš zcela pravdu... a pokud chceš rozmnoženinu prodat tak ji musíš 1) dát včetně všech kopií a hlavně 2) ty ji musíš přestat užívat, neboť předáním rozmnoženiny (a všech kopií jenž máš) přestáváš mít právu užití rozmnoženiny.
Tak říká zákon a mimochodem i EULA MS (i pro OEM verzi)
Ale mýlíš se s tím, že můžeš rozmnoženinu používat na více svých vlastních strojích.
Ano můžeš ji nainstalovat ALE v jednom okamžiku může být používano pouze tolik rozmnoženin kolik jich máš koupených. Jsou jisté programy které mají výjimky, např. CAD měl v licenčních podmínkách, že můžeš současně používat jednu licenci na svém PC a současně na svém laptopu, tzn. dvě místa, ale vyloženě jedna osoba. Takež SJM s manželkou by tady neobstálo ::)
Ale přes celou diskuzi, nikdo vlastně řádně neodpověděl na otázky prvotního tazatele.
Je škoda, že tu je flame o legálnosti a tom jak jsou paragrafy kroucené... o tom kdo se mýlí a kdo ne. Ale NIKDO z Vás ale z výhodny-software ty instalační media a licence neviděl.... a posuzujete ... typycké pro čechy....
Já jsem je viděl, pracoval s nimi, a dnes je běžně kupuji a dávám na HW pro koncové uživatele a to včetně uvedení na faktuře koncovému uživateli (firmě)
A prohlašuji, tyto licence JSOU vpořádku, a je to ověřeno AKTIVACÍ přímo u MS, a to včetně několikanásobného ověření za dané licenční číslo je legální a nebylo-li někde dříve užito....
Takže jak jsem psal jinde, pro neznalé zákonů ČR, předpisů EU, a EULA MS = kupte si OS Windows někde v kamenném obchodě za tu nejdražší cenu... přeci jen drahé může být kvalitní a legální....
Pro ty ostatní, co nehodlají platit více než je nezbytně nutné, ale Windows z jakéhokoliv důvodu potřebují mít, byť jen kvůli nejnovějšímu Diablo 3, či Pohodě od Stormware, je zde legální verze.
A rozhodně raději koupím OEM verzi a tu budu LEGÁLNĚ provozovat, než abych měl kradené nelegály...
A proto na všech HW mašinách mám vždy Ubuntu, a Windows případně v duálu, a to jen na výše uvedené SW :-)
A to Ubuntu mám FAKT legálně,... za ty "hříšné" peníze :-P
-
Končinský to dělá minimálně od roku 2009 (diskuze na zive.cz (http://www.zive.cz/poradna/zlegalizujcz---podvod/sc-20-cq-439108/default.aspx?consultanswers=1)), a v Německu se poté co vyhrál usedSoft s takovými firmami roztrhl pytel.
Říkáte, že přeprodávat OEM samostatně nelze. Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?[/li]
[/list]
Odpověď je jednoduchá, protože proti přeprodeji OEM verzí nic nelze udělat, protože je to legální, protože je legální užívat tyto rozmnoženiny a licence a protože si MS velmi rychle spočítal, že pokud by proti tomu bojoval velmi rychle a tvrdě by proti němu se postavil kde kdo, a pak by najednou bylo na straně proti MS více právníků a nebylo by to pro MS moc příjemné.
Takže MS bojuje jinak, nutí výrobce aby stále zvedali výkon a tím se lehce zvednul výkon jeho Windows....
Chytří lidé však umí počítat a číst. A koupí ty "used" licence, protože to že zabití XP trvalo MS kolik ? 10-12 let ? a vlastně ještě je nezabil. Ještě neuplynul březen-duben 2014 a vlastně kolikrát už bylo to že končí podpora ???
Naposledy co bylo oznámení ukončení podpory vyšlo SP3 :-)
No já jsem klidný, Windows mám jen u herních HW, na práci mám linux.
A těm co vyloženě netrvají na licenci za 4,5 tisíce od "prověřených" dodavatelů se od vyhodny-software prostě dodá licence W7 a je to.
Nejhuře jsou na tom kupující HW DELL, ti totiž dostanou DELL CD s potiskem DELL a licencí DELL, :-P
To se jim pak točí panenky když zjistí, kolik vlastně stojí OEM licence (a to je na tom ještě provize, a Končinský rozhodně není charita) a o kolik jim tedy předražili jejich HW ve srovnání s stejným HW od jiného dodavatele....
-
Ale jinak tušíte správně, že jsem se vyjádřil ve zkratce a nepřesně. Přesnější by bylo.
"... že přeprodej OEM software a/nebo jeho následné užívání je nelegální"
Na základě jakého zákona je nelegální přeprodej OEM verze ?? Protože Vaše tvrzení je buď a) zcela nesprávné = přeprodat je legální, neboť neznáte zákon, nebo b) správné = přeprodat je nelegální, a pak máte přesný paragraf, který toto řeší.
To není moje tvrzení. Moje tvrzení je, že je to tvrzení jiných diskutujících. :)
viz http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg86097#msg86097
Ale mýlíš se s tím, že můžeš rozmnoženinu používat na více svých vlastních strojích.
To jsme řešili tady: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg86110#msg86110
-
Protože v českém, slovenském, německém, anglickém či americkém právu není nikde napsáno, že věc, hodnotu, dílo, které zakoupím nesmím prodat dále.
A toto platí i o licencích.
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
-
Protože v českém, slovenském, německém, anglickém či americkém právu není nikde napsáno, že věc, hodnotu, dílo, které zakoupím nesmím prodat dále.
A toto platí i o licencích.
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
To bude asi tím, že všichni licenci a software házejí do jednoho pytle, vzniká pak celkem chaos.
http://technet.idnes.cz/prodejci-mohou-nabizet-licence-microsoftu-z-druhe-ruky-piz-/software.aspx?c=A051111_193225_software_vse
http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna
Obecně ale lze řící, že pro pochopení běžných uživatelů není vhodné používat pojem rozmnoženiny počítačového programu (rozmnoženina u mnoho uživatelů vyvolává dojem zhotoveniny originálu = záložní kopie).
-
První odkaz mluví o převodu licence se souhlasem MS, takže to není náš případ.
Ani druhý odkaz převod/prodej licence nevysvětluje, spíš je tam zmíněna ta možnost se na licenci neohlížet (Aujezdský).
-
Podle §66 odst. 1 má právo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny tuto provozovat. Není tam nijak specifikováno, že toto právo lze omezit na konkrétní počítač, ale např. ani na konfiguraci počítače (tzn. např. licence na max jeden procesor).
Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.
Jedna podstatná věc k tomu co píšeš. Dle EULA je (byla) povinnost vylepit licenční štítek na CASE počítače. Což samo o sobě ne v podstatě NEHORÁZNÉ omezení, které porušuje minimální práva. Neboť v tom případě nejsi oprávněn vyměnit tento CASE za jiný, ať z důvodu designu tak z důvodu technických, a ač ti zůstávají podstatné HW součástky = rozumněj vyjmenované v OEM licenci = tak vyhozením CASE přicházíš o jeden z "důkazů" že jsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Takže máš-li v úmyslu v budoucím čase měnit obal svého počítače, musíš porušit EULA MS k OEM verzi tím, že jejich licenční štítek nevylepíš.
A to přesto, že tento úkon nemá žádnou přímou souvislost s funkčností, užíváním či nabýváním práv k takovému programu.
výlučné právo na rozšiřování je vyčerpáno pouze když je uděleno užívací právo na neomezenou dobu.
a vyčerpání je podmínkou, aby se následný nabyvatel rozmnoženiny stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
To je zajímavá interpretace, podle mne je ta neomezená doba ve zprávě zmíněná jenom proto, že je to evidentní případ (no, i když současná diskuse ukazuje, že to zas tak evidentní není), kdežto u časově omezené licence by asi bylo nutné další dokazování. Takže bych rozhodně netvrdil, že u časově omezená licence nedochází k vyčerpání práv, maximálně že v takovém případě je to nejasné. Jinak se toho chytí Microsoft a začne OEM licence dávat na 99 let :-)
[/quote]
Chceš tvrdit. že zakoupením programu s dobou omezení = viz např. antivirové programy = jsi po ukončení platnosti aktualizace, tedy časové doby platnosti licence = přestal být oprávněným nabyvatelem práv uživání tohoto programu ?? A tedy po uplynutí doby na kterou jsis předplatil aktualizace jsi pozbyl právo užívat takový SW i s tím, že nedostáváš aktualizace ??
To je přeci bylo od autora nelegální, ... nabyvatelem práv se stáváš okamžikem úhrady oprávněné odměny autorovi a to po celou dobu kdy jeho autorské dílo je tvém vlastnictví = vyjma výpujček a zápůjček = neboť vždy je na tebe převedeno právo užívání = a OS se nepůjčují.
-
Petr, slowthinker a možná další.
Právo si a nyní i v zaměstnání laicky vykládám déle než 22 let. U soudu jsem nikdy nebyl, zažalovan také, vyšetřován také ne. A to plati i pro lidi ať již fyzicke nebo právnické osoby, kterým jsem kdy poradil. Pokud někdo chce jistotu, či byt za právního, trzniho borce posílám je za lidmi s licencí na právní, či jiné služby.
Už se však taky stalo, že člověk jenž se cítil a měl právníka za dvacet tis./měsíc , následne přišel o barák.
Ne každý může mít Linux, ne každý má věk, chut a čas na to s nim začínat.
rats, tak ten je se svou úvahou o licenci podle mne zcela mimo. OEM software plati v tom HW se kterým byl prodán.
1) samolepka
2) faktur
A kde jste přišel na to že SW jasně přezije HW? U me je to u OEM tak jedna jedna.
Jinými slovy Tome z Liberce. Pokud Vám vyhoří deska, neb ta je hlavní a podstatnou součástí HW a vy ji musíte vyměnit, a nedejbože koupíte desku s jiným socketem, tzn musíte dát i jiný procesor, a bude mít tato deska jiné sloty pro RAM, a tak tedy měníte 3 podstatné součástky HW, koupíte pochopitelně i novou OEM licenci Windows ?
No to bych Vás fakt chtěl vidět.
Budete to nazývat opravou, a prostě nainstalujete zpět Vámi legálně zakoupený OEM systém. A díky tomu se taky udržely XP tak dlouho.
A nebo jste kabrňák, a když Vám vyhoří deska, tak koupíte rovnou celý nový PC a ten starý vyhodíte = tedy rozhodně jej necháte ekologicky zlikvidovat se všemi komponentami, bez ohledu na to, že ostatní komponenty jsou plně funkční... třeba HDD
Podstata OEM licence je ta, že se má vždy instalovat na NOVÝ HW, a následně na něm má být, avšak rozhodnete-li se z tohoto HW tuto licenci odstranit = výměnou MB, CPU = pak jste nabyvatelem rozmnoženiny a máte právo tuto použít na jiném obdobném HW, na kterém nebyly do té doby instalovány systémy od MS, tedy nebyla tam použita OEM.
Nicméně, celé OEM ztratilo před více jak 5-7 lety smysl. neboť jak bylo zmíněno SW začal přežívat HW, a rozhodně MS nebude nikoho žalovat. Budou raději, když lidé budou kupovat jejich licence, a jejich OS, než aby nedejbože zjistili, že jim plně stačí linux, a ten umí všechno co potřebují na webu, facebooku, skype, a pod. a nemusí tedy kupovat žádný OS od MS.
Něco jiného je Apple. Tam je striktně dané, že jejich OS lze používat výhradně na jejich HW.
Ať to udělá takto i MS a není žádný problém.
No problém by byl. MS by neměl takové zisky.
-
Protože v českém, slovenském, německém, anglickém či americkém právu není nikde napsáno, že věc, hodnotu, dílo, které zakoupím nesmím prodat dále.
A toto platí i o licencích.
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
V první řadě se tobě Slowthinker musím omluvit, jedno z vyjádření mělo původně být k jiné citaci...
Nicméně nemáš reálnou pravdu, že musíš převádět licenci OEM s celým počítačem. V podstatě dle autorského zákona jenž zmiňuješ, dle rozhodnutí soudního dvora viz usedSoft, je podstatné zda a jak licencí nebo říkejme raději rozmnoženinu máš.
V podstatě uvedu příklady:
1. Vezmu licenční štítek, instalační médium (což může být ale i recovery na HDD), případně celý HDD s nainstalovaným OEM Windows a ten ti prodám. = tím jsem přestal být oprávněným nabyvatelem licence, a ty jsi novým nabyvatelem licence = potažmo rozmnoženiny. A žádný výrobce SW - rozuměj MS s tímto nic neudělá.
--- protože je to to samé jako kdybych ti prodal celý HW--- pokud na tom zbytku HW již OEM verzi nebudu provozovat.
2. vezmu HW součástky od TS Bohemia, koupím z vyhodny-software.cz licenci OEM a z toho všeho poskládám a nainstaluji kompletní PC.
V tomto případě dokonce jsem splnil VŠECHNY podmínky použití OEM EULA MS, neboť jsem se stal Builderem, a zaktivoval jsem na NOVÉM HW OEM verzi.
--- opět s tímto nemůže MS nic udělat neboť prostě jsem splnil všechny i ty nesmyslné požadavky nového HW --- Nikde není psáno, že musím mít licenci na skládání HW a instalaci OS přímo od MS
3. vezmu starý HW na kterém běžel třeba W95, vyměním podstatné komponenty = MB, CPU = nebo jenom CPU a RAM, a následně nainstaluji OEM verzi
--- opět jsem dokonce splnil podmínky EULA MS a to v plném rozsahu ----
Proč ?? Protože ve všech případech se jedná o užití programu na základě platné licence, aktivace a i tedy AZ. Neboť vždy za OEM verzi SW bylo zaplaceno prvotnímu výrobci tedy MS. A tímto bylo vyčerpáno jeho právo nadále omezovat nakládáním s OEM verzí.
Nikde v EULA MS není psáno, že se nesmí opravovat HW, že se nesmí měnit komponenty, a dokonce tam není nikde psáno, že nesmíte tuto OEM verzi odstranit, a ani že ji nesmíte zdeaktivovat.
A pokud ji mohu zdeaktivovat, mohu ji pak zpětně i následně reaktivovat.
A dokonce v EULA MS není ani nikde psáno, že na 1 HW nemůžete současně užívat více jejich SW, především OS, tedy máte-li dostatečný počet licencí, resp. nabyl-li jste dostatečně násobně právo k užití.
takže merito věci je jinde. Zastánci kamenných obchodů a MS budou vždy tvrdit, že je nějaký vyhodny-software.cz nelegální obchod, a nebo alespoň nelegálnní užití licencí. Přeci jim nějaký usedSoft, či "pochybný" e-shop nebudou tady čeřit vodu.
Ti kteří si ty EULA přečetly opravdu pečlivě, a dodržují ty pravidla které tam jsou, jsou v klidu. A řeší pouze zda to chtějí koupit v česku, či v jiných zemích EU.
Protože to by nesměli prodávat ty OEM verze v ŽÁDNÉM jiném obchodě. A prodají Vám je kdekoliv, a ještě vám to i nainstalují, budete-li mít zájem. Viz Alza, TS, CZC a ostatní... Pouze proti nim nikdo tady nepíše. A to že tam mají napsáno "Pouze s novým PC" to neznamená, že Vám to neprodají samostatně. A to všude. Obchodník si nenechá ujít tržbu.
Takže zeptám se jinak, jaké větší právo tyto prodejci, kteří prodávají OEM verze prodávat než e-shop vyhodny-software.cz ?? A proč by měli porušovat jak prodejci, tak kupující zákon ? Protože to napsali diskutující, velcí odborníci ? Pokud tedy mají pravdu, a jsou si jistí... mají možnost podat na vyhodny-software.cz civilní žalobu, a žádat odškodnění...
MS takovou žalobu nepodá, moc dobře ví, že jejich EULA u OEM jsou v přímém rozporu s zákony ČR, a směrnicemi EU a to už hodně dlouho.
Proto se přešlo na UEFI, proto se nedávají instalační média a proto mám linux.
-
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
Nicméně nemáš reálnou pravdu, že musíš převádět licenci OEM s celým počítačem. V podstatě dle autorského zákona jenž zmiňuješ, dle rozhodnutí soudního dvora viz usedSoft, je podstatné zda a jak licencí nebo říkejme raději rozmnoženinu máš.
V podstatě uvedu příklady:
1. Vezmu licenční štítek, instalační médium (což může být ale i recovery na HDD), případně celý HDD s nainstalovaným OEM Windows a ten ti prodám. = tím jsem přestal být oprávněným nabyvatelem licence, a ty jsi novým nabyvatelem licence = potažmo rozmnoženiny. A žádný výrobce SW - rozuměj MS s tímto nic neudělá.
--- protože je to to samé jako kdybych ti prodal celý HW--- pokud na tom zbytku HW již OEM verzi nebudu provozovat.
Mezi "licence" a "rozmnoženina" vidím zásadní rozdíl.
Ano, můžu prodat rozmnoženinu a pak ji (v Česku) užívat na základě §66.
Ale pořád nechápu, jak můžu prodat licenci: Jak jsem řekl ...
"licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby
Smlouvu převádět lze, pokud to např. umožňuje zákon. Který zákon/soudní rozhodnutí umožňuje převádět sofwarové licence bez souhlasu držitele autorských práv?
(Mimochodem soudní dvůr v kauze usedSoft o prodeji licence nemluví, mluví o prodeji rozmnoženiny.)
-
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?
Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) se nakládá s právy, nikoli se smlouvou. Licenční smlouva je jen způsob, jak získat nějaká konkrétní práva. Dříve to byl jediný způsob, jak získat autorská práva k programu, dnes je to jeden z možných způsobů - další je třeba získání nějakých konkrétních práv s rozmnoženinou. Pořád jsou to ta práva u rozmnoženiny uvedená, často jsou nazývána "licenční ujednání" nebo by mohla být nazvána i licenční smlouvou, protože nezáleží na názvu, ale na obsahu. Je to z toho důvodu, že licenční smlouva vyžaduje splněný určitých parametrů - získání práv spolu s rozmnoženinou je pouze uvolněním těchto parametrů, je to jakási volnější verze licenční smlouvy. A stále je to převod práv na základě dohody kupujícího s autorem.
Při dalším prodeji se pak neprodává licenční smlouva ani jiné ujednání, ale ta práva smlouvou získaná. Když koupíte dům na základě kupní smlouvy, také tím získáte nějaká práva k tomu domu. Když jej následně budete chtít prodat, neprodáváte tu vaši původní kupní smlouvu, ale vaše práva, která jste tou kupní smlouvou získal. Stejně je to i v případě prodeje software - prodáte ta samá práva, která jste předtím získal, a kupující ta samá práva získá. Přičemž takhle to funguje jen u rozmnoženiny, která představuje jakýsi nosič těch práv, a u které je zákonem stanoveno, že jakmile autor ta práva na rozmnoženinu naváže a tu jednou prodá, jsou tím jeho práva k této rozmnoženině vyčerpána. (U domu jsou ta vlastnická práva převodem vyčerpána automaticky, nemůže mít vlastnická práva původní i nový vlastník, aniž by si navzájem ta práva neomezovali.) Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.
Což samozřejmě neřeší náš spor o to, zda § 66 odst. 1 dává dostatečná práva k provozu programu, nebo zda ta práva uživatel může získat jen výše uvedeným způsobem a § 66 odst. 1 mu v takovém případě přidá další práva.
-
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?
Nevím. Nejsem právník a v dokumentech a článcích, které oba známe, to vysvětleno není.
Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.
A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.
Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.
Zatím jste ani vy ani PetrTv. nezareagoval na mou námitku:
práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.
Proto se ptám, jaký odstavec jakého zákona/rozhodnutí říká, že softwarové licence lze převádět bez souhlasu nositele aut. práv.
V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) ...
Nejste právník a máte potíže s rozeznáváním logických spojek v textu. Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.
-
práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.
Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného (že by pan YZ získal povinnost zajistit, aby vás pan XY jednou týdně učil anglicky). V případě té budovy neprodáváte budovu, ale vlastnické právo k budově. A k tomu prodeji nepotřebujete žádné speciální oprávnění, to máte už z toho titulu, že máte to vlastnické právo.
Právo dílo užít upravuje autorský zákon speciálním způsobem, přiznává právo dílo užít autorovi a dává autorovi možnost toto právo poskytnout dál. Obecně tedy platí, že autor má práva k dílu vždy, a pokud poskytne práva další osobě, jsou pak vlastníky práv oba dva – a při případném převodu práv na třetí osobu se musí dohodnout. Samozřejmě pokud autor může vytvořit kopii díla, může další právo poskytnout z této kopie. V případě práv vázaných na rozmnoženinu díla ale zákon říká, že autorovo právo je vyčerpáno prvním prodejem – to právo je kompletně převedeno na kupujícího a autor práva k té rozmnoženině ztrácí. Tahle úprava umožňuje chovat se k užívacímu právu jako k běžné věci, protože práva jsou s nějakou věcí (rozmnoženinou) svázána. Takže můžete věc prodat prostřednictvím běžné kupní smlouvy, a spolu s ní se prodají i užívací práva dle AZ, která jsou s ní svázána.
Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.
Přesněji řečeno řeší legálnost převodu práv z prvního na druhého majitele. O tom, že by měl druhý majitel jiná práva, než první, v tom rozsudku není ani slovo. Což je docela podezřelé, pokud by si kdokoli u toho soudu myslel, že práva druhého majitele mohou být různá od práv prvního majitele, nepochybně by tím u soudu argumentoval a soud by se k tomu musel vyjádřit. Vzhledem k tomu, že nic takového nenastalo, dá se předpokládat, že všichni právníci zastoupení v procesu (včetně soudců) měli za samozřejmé, že první i druhý majitel mají stejná práva.
A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.
Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.
Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně. Což by pořád ještě bylo málo na to, abych si byl svými závěry tak jistý. Jenže kdyby výklad pana Aujezdského byl všeobecně přijímán, muselo by se to už někde řešit – jaká práva má druhý majitel navíc, odkud je vzal atd. Například by to nepochybně řešil Soudní dvůr v případě UsedSoft, jak jsem psal v předchozím odstavci. Pokud si mám vybrat, zda se pan Aujezdský mýlí, nebo zda přišel na právnickou kličku, na kterou nepřišli ani právníci UsedSoft ani Oracle před evropským Soudním dvorem a nepřišli na ní ani soudci Soudního dvora, volím první variantu.
-
Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného.
Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.
Podobně byste mohl tvrdit, že v nájemní smlouvě bylo uvedeno, že pan Vomáčka (a tedy nikdo jiný) na své náklady jednou ročně zajistí natření okapů. Takže když pan Vomáčka budovu prodá, musí natření okapů platit pořád on?
A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.
Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně.
Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??
-
Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.
Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat. Můžete uzavřít smlouvu o výuce se slovutným profesorem, pak asi nebudete chtít, aby místo sebe poslal svou studentku, která bude o lekci napřed. A přímo ve smlouvě si určíte, že vyučovat bude profesor. A nebo uzavřete smlouvu s nějakou agenturou, kde bude uveden počet lekcí a úroveň, a pak má agentura jenom povinnost někoho poslat, a klidně tu povinnost může předat jiné agentuře.
Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??
Rozpor v tom, že druhý majitel by měl jiná práva, než první, se vyřeší tím, že oba budou mít stejná práva. A to může nastat dvěma způsoby – buď se ani první majitel nemusí řídit licenčními podmínkami, nebo druhý i každý další majitel má jen ta práva, která původně získal první majitel, tedy i druhý i další majitel se musí řídit licenčními podmínkami.
Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.
-
Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic.
Slušný člověk, když s něčím nesouhlasí, napíše proč. Označit něco za nesmysl bez argumentu je v diskusi nepřípustné.
Konkrétně jsem Vám dokázal:
a) že moje interpretace Aujezdskéhop textu je správná, ač jste tvrdil opak - tedy že Aujezdský tvrdí, že oprávněný nabyvatel je defakto totéž jako oprávněný držitel rozmnoženiny je správná a tedy že jste neměl pravdu. To jsem doložil úryvkem z jeho textu, který jste již nerozporoval. (pokud nesouhlasíte, vyložte co myslel Aujezdský posledním citovaným úryvkem)
b) že směrnice EU slouží k harmonizaci a sblížení práva a maximálně k praktické unifikaci, nikoli unifikaci na úrovni termínů - doložil jsem to odkazy na několik výkladů toho, co znamená harmonizace EU. (pokud nesouhlasíte, doložte jakýkoli materiál, který tvrdí, že termíny obsažené v Evropských směrnicích znamenají totéž co termíny v českém právu).
c) že v českém právním řádu je definován termín oprávněný držitel a tedy termín oprávněný nabyvatel je třeba vykládat analogicky
(viz §130 starého OZ) - tady fakt nechápu, jak byste tento argument chtěl vyvrátit
d) že termín oprávněný nabyvatel není totéž, co vlastník či majitel jiných práv k licenci (argumentace je shrnuta níže)
e) že existuje nejméně pět právníků, kteří se shodují s naším výkladem toho, co znamená oprávněný uživatel (tedy že stačí vlastnit rozmnoženinu), zatímco vy jste nenašel žádného, který by po novele AZ tvrdil opak (pokud nesouhlasíte, doložte alespoň jediného)
Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas. To, co v následujícím příspěvku nebudete rozporovat budu dále považovat za dokázané.
Reálných argumentů jsem napsal spoustu.
Spoustu toho jste napsal, ale argumentů tam bylo pomálu (např. pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není - což je argument jak noha). Já se ptám po nějakém kvalifikovaném argumentu, tj. vyjádření odborníka, rozsudek, kde za dané chování byl někdo odsouzen (po novele AZ!), autorizovaný výklad aktuálního znění AZ atd.... Narozdíl ode mne jste nikdy nedal jediný odkaz na něco, co by Vaše vývody dokázalo.
Je naprosto přirozené, že pokud se dva lidé na něčem neshodnou, tak jako arbitra vezmou někoho třetího, přitom ten třetí by měl být kompetentnější k problému. Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.
Co se týče interpretace, zatím jsme se shodli na jediné věci: že Aujezdského tvrzení v článku na Lupě, že další nabyvatel rozmnoženiny může být ve výhodnějším postavení, než první nabyvatel licence, není pravdivé - protože všechna práva (až na nepodstatné písmeno b) § 66 odst. 1), která má další nabyvatel rozmnoženiny, měl i první nabyvatel licence.
Když si ten článek přečtete znovu, tak to za a netvrdí zcela jistě ("by mohlo být výhodnější", nikoli "může být výhodnější"), zadruhé to jeho samotné tvrzení je v rozporu s předchozím tvrzením: Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.
kterým jasně říká, že práva daná §66 nikterak nesouvisí s licenční smlouvou (a tedy jí ani nejdou omezovat).
Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.
Takže ani vaše argumentace autoritami není zas taková sláva, když s nimi pak sám nesouhlasíte.
1) No ale toto je jeho názor na věc, ve které nemáme spor.
2) Aujezdský není jediný právník, kterým argumentujeme, těch právníků jsme Vám snesli dohromady asi pět. Máte alespoň jednoho právníka, který tvrdí opak?
3) Pokud se někde liší názor větší skupiny laiků od jednoho odborníka, je docela dobře možné, že konkrétní odborník se v té věci spletl. Pokud ale existuje x právníků, které na konkrétní problém všichni říkají to samé, a pak existuje nějaký Filip Jirsák bez právního vzdělání, který tvrdí opak (ačkoli ho dost lidí v diskusi přesvědčuje o opaku), tak je myslím situace zcela jasná.
Proti vašemu argumentu, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" znamená "ten, kdo se stal legálně vlastníkem rozmnoženiny" jsem argumentoval tím, že o vlastnictví rozmnoženiny se v zákoně mluví hned po té, a nedává smysl, aby bylo v zákoně uvedeno dvakrát, že jde o oprávněného vlastníka: "oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je takový, uživatel, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, ..." To nezní zrovna logicky. Na to vy jste nereagoval nijak - tak co k tomu mám dalšího dodávat?
Tak když nevíte, co k tomu dodat, tak k tomu dodám já - zkuste příště pečlivěji číst to, co píše Váš oponent v diskusi a ne jen dokolečka opakovat svůj názor. Protože jsem na to reagoval hned čtyřmi argumenty (od nejslabšího po nejsilnější):
1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).
2) Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo. Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí. I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti, tedy další novela nějakého jiného zákona by mohla tuto ekvivalenci porušit, takže zmínění obou stran (potenciální) ekvivalence má smysl.
3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.
4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.
Navíc je logické, že "oprávněný nabyvatel" se týká práv, o kterých je zákon, ve kterém ten text je - tedy užívacích práv dle autorského zákona.
Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.
Práva daná §66 AZ jsou práva k činnostem, které do autorských práv nezasahují.
Proč by se měli termíny v paragrafu, který vůbec nemluví o autorských právech, ale naopak o tom, co autorské právo nezahrnuje, být vysvětlovány jako věci týkající se autorských práv?
Všimni si, že u všech podobných práv "mimo autorské právo" (např. §30) je možnost aplikace dalších paragrafů autorského zákona explicitně zmíněna (odst. 6), takže se eviedně nepředpokládá Tvůj implicitní výklad.
Stejnětak je vidět, že pokud autor zákona předpokládal oprávnění pouze na základě licenční smlouvy, výslovně to do zákona napsal, jako např. v §61 odst. 1
2) V §106 odst. 3 autorského zákona se praví:
Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.
Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)
Tento argument lze v podstatě použít i výše jako bod pět k argumentaci, co znamená oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
-
Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas.
Akorát že v té závorce je to většinou napsané špatně. Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal a pak s ním polemizujete. Proto to nazývám nesmysly. Napsal jsem vám to už několikrát, takže žádné „bez argumentu“ neplatí. Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.
pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není
Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.
Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.
Jenže o tom, zda odborník tvrdí B, podle pravidel slušné diskuse nerozhodujete vy. Ve skutečnosti je to tak, že já tvrdím A, vy tvrdíte B a tvrdíte, že odborník tvrdí C, ale že C vlastně znamená B. Nejdříve to dokažte, a pak bude mít zbytek vašeho komentáře nějakou váhu.
1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).
V případě zákonů se na krásné formulace a stylistiku moc nehledí, rozhodně ne na úkor významu textu. Určitě v zákoně nenajdete, že by něco bylo nazývané „oprávněné nabytí“, a v přívlastkové větě se jako ukázka bohatosti jazyka použilo „který má vlastnické právo“. Předpokládám, že jste nemyslel, „zúžení požadovaného oprávněného nabytí“, ale požadovaného vlastnického práva. Že se jedná o zúžení oprávněného nabytí tvrdím já celou dobu – ze všech oprávněných nabyvatelů se vybírají pouze ti, kteří mají vlastnické nebo jiné právo k rozmnoženině, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu.
2 )Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo.
Na tom se shodneme.
Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.
I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti. Nejde a nemůže jít o dvě různé skutečnosti. Nemůžete něco získat neoprávněně a pak být oprávněným vlastníkem. „Oprávněný“ znamená „ten, který získal/nabyl práva“, a v zákoně se samozřejmě myslí „ten, který legálně získal/nabyl práva“. Pokud byste chtěl argumentovat třeba vydržením, tam jde opět o oprávněný akt nabytí, oprávněnost plyne ze zákona.
Pořád jste ale nevysvětlil, proč autorský zákon najednou bez varování a bez použití správné terminologie píše o právech dle občanského zákoníku, když se celou dobu zabývá právy dle autorského zákona. Proč větu „oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ vykládáte jako „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle ObčZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ místo mnohem logičtějšího „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle AZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“?
3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.
Buď je ve vašem textu nějaký skrytý význam, který mi uniká, nebo volně žonglujete s termíny, jak vás napadne. Kde se tu vzala „oprávněná držba“? Jak souvisí s AZ?
4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.
Opět žonglování s termíny. Kde se v AZ píše o oprávněném držiteli?
Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.
Neupravuje. Autorská práva nelze převádět. Licenční smlouva upravuje podmínky poskytnutí práv, licenční smlouva v souvislosti s autorským dílem upravuje podmínky poskytnutí práva dílo užít.
Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)
Nejedná se jen o rozmnoženiny pořízené na základě licenční smlouvy, ale o všechny rozmnoženiny, ke kterým má dotyčný užívací práva. Autorský zákon je také součástí práva, takže „oprávněný“ by stále znamenalo „podle práva, tedy i podle autorského zákona“. A opět, oprávněná držba věci toho s autorským právem moc společného nemá.
-
Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat.
To ale odvádíte řeč zcela od tématu. :)
Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.
Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel).
Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky.
A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...
(omlouvám se, že vás tak masíruju, ale váš nedostatek soudnosti si o to opravdu říká :) )
-
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Nicméně nemáš reálnou pravdu, že musíš převádět licenci OEM s celým počítačem. V podstatě dle autorského zákona jenž zmiňuješ, dle rozhodnutí soudního dvora viz usedSoft, je podstatné zda a jak licencí nebo říkejme raději rozmnoženinu máš.
V podstatě uvedu příklady:
1. Vezmu licenční štítek, instalační médium (což může být ale i recovery na HDD), případně celý HDD s nainstalovaným OEM Windows a ten ti prodám. = tím jsem přestal být oprávněným nabyvatelem licence, a ty jsi novým nabyvatelem licence = potažmo rozmnoženiny. A žádný výrobce SW - rozuměj MS s tímto nic neudělá.
--- protože je to to samé jako kdybych ti prodal celý HW--- pokud na tom zbytku HW již OEM verzi nebudu provozovat.
Mezi "licence" a "rozmnoženina" vidím zásadní rozdíl.
Ano, můžu prodat rozmnoženinu a pak ji (v Česku) užívat na základě §66.
Ale pořád nechápu, jak můžu prodat licenci: Jak jsem řekl ...
"licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby
Smlouvu převádět lze, pokud to např. umožňuje zákon. Který zákon/soudní rozhodnutí umožňuje převádět sofwarové licence bez souhlasu držitele autorských práv?
(Mimochodem soudní dvůr v kauze usedSoft o prodeji licence nemluví, mluví o prodeji rozmnoženiny.)
Tak vyznačil jsem podstatné. Bavíme se o licencích a rozmnoženinách. A ano souhlasím že je v tom velký rozdíl, i když vlastně žádný. Vysvětlím.
Pochopitelně vždy získáváš práva vyjádřená licencí na užívání rozmnoženiny. Taky jsem v příkladu podotknul, že mám k dané licenci fyzické médium, tedy potažmo rozmnoženinu. Jaké je to méduim je v tomto případě jedno.
Výše uvedené není tak kostrbaté jak to vypadá.
Nikde totiž není přesně definováno CO je vlastně počítač, resp. jaké minimální části se váže licenční ujednání.
A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.
Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.
Tedy z toho lze usuzovat = a mají tento názor i právníci = že vždy si kupujete u software rozmnoženinu, neboť v jediném případě by to nebyla rozmnoženina, a to pokud by se vyskytovala pouze jedinný originál daného software na pouze jednou HW.
A vždy musí Vám být poskytnuta užívací práva, a to dle autorského zákona, na užívání či jiné činnosti k dané rozmnoženině, a tedy dostáváte vždy licenci, resp. potvrzujete licenční ujednání na používání dané rozmnoženiny.
Připadá Vám to kostrbaté ? Nikoliv. Zamyslete se na podstatou a faktickou stránkou. Vždy se musí při instalaci daného (teď budu psát příklad konkrétně) OS vytvořit rozmnoženina, resp. kopie = funkční kopie, rozmnoženina daného OS. Neboť máte při prvotním startu PC/laptopu tzv. preinstalaci, tzn. prvotní rozmnoženinu, na recovery partition.
Z této vytvoříte funkční kopii daného OS, a máte (dokonce jste vyzván autorem) právo a vlastně i povinnost, vyhotovit si vlastní recovery kopii prvotní rozmnoženiny. Tato prvotní rozmnoženina, kterou vy vlastníte na svém HDD, neboť vlastnické právo k HDD máte vy, nikoliv autor, je ale kopií prvotníno originál = takže je to již rozmnoženina.
A vy máte právo tedy rozmnoženinu prodat.
A to vlastně s jakoukoliv funkční částí tohoto počítače, ale vždy za předpokladu, že tuto rozmnoženinu, označenou unikátním ID klíčem = rozumněj produkt key = nadále nepoužíváš, tedy předáváš plně veškerá práva na kupujícího.
Tak je to přesně dáno. A korensponduje to se všemi AZ, EU, EULA, či kýho šklaka se to nazývá.
A k tomu byl ten rozsudek. DO té doby se pojem rozmnoženina nepoužíval.
Takže ve výsledku, prodám-li venkovní obal s produkt key (licenčním číslem) a odstraním se všech svých držav veškeré oprávněné kopie rozmnoženiny (neboť mám právo použít jakékoliv instalační médium, práva jsou vyjádřena licenčním číslem = produkt key) legálně jsem předal tyto práva kupci a tento je může legálně užívat.
Neboť on si může pak nainstalovat tento OS na HW, který umístí do PC který jsem mu prodal = to, že z původního PC zbyl jen obal je nepodstatné. Neboť přímo v EULA OEM verze NENÍ ZAKÁZÁNO provést jakékoliv změny HW, a to včetně kompletní výměny dílů = resp. potažmo aby byla splněna podmínka OEM (při druhé instalaci, nikoliv prvního použití produkt key) musí z původního PC zbýt alespoň jeden díl, a všechny ostatní díly musí být vůči této rozmnoženině odstraněny.
-
Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?
Ne první majitel OEM MUSÍ splnit základní podmínku použití OEM licence, a to instalovat tuto poprvné na NOVÝ HW. A jak jsem odpovídal předchozímu Slowthinkerovi, pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, práv k užívání daného OS, stejně tak jsou pro tebe platné licenční ujednání a to v plném rozsahu = tzn. pokud není dovoleno OS měnit, nemůžeš tak, musíš užívat tak jak je v licenčním ujednání.
V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) se nakládá s právy, nikoli se smlouvou. Licenční smlouva je jen způsob, jak získat nějaká konkrétní práva. Dříve to byl jediný způsob, jak získat autorská práva k programu, dnes je to jeden z možných způsobů - další je třeba získání nějakých konkrétních práv s rozmnoženinou. Pořád jsou to ta práva u rozmnoženiny uvedená, často jsou nazývána "licenční ujednání" nebo by mohla být nazvána i licenční smlouvou, protože nezáleží na názvu, ale na obsahu. Je to z toho důvodu, že licenční smlouva vyžaduje splněný určitých parametrů - získání práv spolu s rozmnoženinou je pouze uvolněním těchto parametrů, je to jakási volnější verze licenční smlouvy. A stále je to převod práv na základě dohody kupujícího s autorem.
Nevím kde bere Slowthinker výrazy a pojmy, ale neexistuje žádná licenční smlouva = je pouze licenční ujednání ve kterém se stanoví za jakých podmínek máš právo na užívání (či jinou činnost) s daným autorským dílem = neboť SW obecně je dán na rovinu s literárním dílem, dle AZ
A tak jak máš právo prodat knihu jako celek, pokud jsi ji jako celek koupil, máš právo prodat i SW jako celek. A to na příslušném mediu (ale v případě SW to fakt může být i jen ten licenční štítek a nebo v budoucím čase klíč z UEFI)
Při dalším prodeji se pak neprodává licenční smlouva ani jiné ujednání, ale ta práva smlouvou získaná. Když koupíte dům na základě kupní smlouvy, také tím získáte nějaká práva k tomu domu. Když jej následně budete chtít prodat, neprodáváte tu vaši původní kupní smlouvu, ale vaše práva, která jste tou kupní smlouvou získal. Stejně je to i v případě prodeje software - prodáte ta samá práva, která jste předtím získal, a kupující ta samá práva získá. Přičemž takhle to funguje jen u rozmnoženiny, která představuje jakýsi nosič těch práv, a u které je zákonem stanoveno, že jakmile autor ta práva na rozmnoženinu naváže a tu jednou prodá, jsou tím jeho práva k této rozmnoženině vyčerpána. (U domu jsou ta vlastnická práva převodem vyčerpána automaticky, nemůže mít vlastnická práva původní i nový vlastník, aniž by si navzájem ta práva neomezovali.) Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.
Což samozřejmě neřeší náš spor o to, zda § 66 odst. 1 dává dostatečná práva k provozu programu, nebo zda ta práva uživatel může získat jen výše uvedeným způsobem a § 66 odst. 1 mu v takovém případě přidá další práva.
I prodej smlouvy jako takové je legální. Ale napsal jsi to docela přesně. Autor prodá práva, a toto užívací právo nějak vyjádří = obvykle licenčním ujednáním, ale i jinak, kde stanoví za jakých podmínek lze jeho dílo užívat a jak jej možno užívat = takže vždy se prodávají užívací práva.
A tak jak u domu ani u SW (OS) nemůže mít současně užívací právo autor s prvním nabyvatelem, či první nabyvatel s druhým nabyvatelem atd.
Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.
Vyjma dočasných užívacích práv, který jsou označena jako časově omezená = viz aktualizace Antivirového programu. Zde sice můžete prodat právo užívání avšak musíte zároveň opět přestat užívat, a neprodlužuje se doba platnosti. Po skončení doby platnosti aktualizačních práv, prostě pozbývá současný nabyvatel práv tyto práva...
A mimochodem, vždy jsou převodem vyčerpaná práva původního vlastníka práv.
-
Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel). Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky. A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...
Mohl byste začít rozlišovat mezi interpretací, na které se alespoň všichni zde v diskusi shodují, a interpretací, kterou jste napsal vy, já jsem napsal argumenty, proč je podle mne ta argumentace chybná, načež vy jste tu svou interpretaci bez nějaké další argumentace prohlásil za jedinou správnou. Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky, nýbrž že se provalilo, že logickou strukturu textu nedokážete rozpoznat vy a máte další problémy s interpretací textů? Nebo se překonáte a zkusíte svá tvrzení obhájit nějakými argumenty?
Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu. S tím tvrzením, ne s vaší interpretací.
-
Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.
Že by? Takže když mi dáte do podnájmu jeden pokoj ve svém bytě, mohu svá práva tento pokoj užívat převést na libovolného nepřizpůsobivého občana?
A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.
Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.
Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.
-
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?
Nevím. Nejsem právník a v dokumentech a článcích, které oba známe, to vysvětleno není.
Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.
A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.
Ne ani Aujezdský neříká, že má druhý nabyvatel jiná, vyšší, nebo nižší práva než první nabyvatel. Má stejná. A v podstatě má stejná jako první nabyvatel.
Bacha na to...
V podstatě, je-li to OEM licence, tak musí dodržet dva parametry použití OEM licence.
A to :
1. instalace na NOVÝ HW
2. reinstalace na stávající HW = tzn. na ten kde byla poprvé užita.
Ale podstatné je že v bodě 2. není nikde řečeno, že stávající HW musí být fyzicky kompletně tzn. ze 100% ten původní, a nesmí dojít k žádné jeho změně.
Neboť už použítím dvou modelů by přestalo platit výše uvedené a nabyvatel práv/rozmnoženiny/licence (doplňte co chcete, je to ve výsledku jedno, neboť to musí být jedna a tatáž osoba)
A) provedením prvního upgrade SW na SP1 = je prováděna změna původní licenčního ujednání (potvrzuje se nové, tedy neplatí již to původní), nebo
B) provedení upgrade a nebo OPRAVY původního HW = a to od výměny HDD, přes doplnění RAM, upgrade CPU, výměny GPU dochází k zásadní změně původního HW
U laptopů je to pochopitelně složitější, ale pokud vyměníte co lze = vyměníte HDD, CPU, RAM, případně GPU měníte vlastně skoro celý. A nebo rozbijete display, polijete jej, a tedy seženete jiný jinak poškozený, či vybrakovaný laptop přehodíte HDD a = dochází tím pádem k procesu ukončení užívacích práv ???? ne, a to v případě, že ten původní laptop máte stále v držení = ale nesmíte jej pak opravit.
Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.
Zatím jste ani vy ani PetrTv. nezareagoval na mou námitku:
práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.
Proto se ptám, jaký odstavec jakého zákona/rozhodnutí říká, že softwarové licence lze převádět bez souhlasu nositele aut. práv.[/quote]
Pane teď jste se do toho hodně zamotal. A vyplynul Vám z toho pěkný paskvil....
Takže k Vašemu příkladu:
Z jakého titulu si myslíte, že nemůže převést pan XY práva z slouvu na pana YZ... ?
To by bylo pak nezákonné převést ordinaci Vašeho osobního/obvodního/specialisty lékaře na jiného lékaře...
I tam jste uzavřel smlouvu (a je jedno zda jste něco podepsal, Vaše první návštěva byla aktem uzavření smlouvy, neboť od té doby tento lékař na základě služby kterou Vám poskytuje účtuje peníze)
Takže pokud uzavřete s panem XY smlouvu na to že Vám bude učit, a tento se rozhodně, že tuto smlouvu prodá panu YZ je to legální.
A pan YZ je POVINEN tuto smlouvu plnit tak jak byla stanovena, tzn. v plném rozsahu. Stejněi to tak Vás zavazuje tuto smlouvu plnit v plném rozsahu místo s panem XY tak s panem YZ.
To by jste musel mít v té smlouvě konkrétně stanoveno, že to NELZE, ale to NELZE by nesmělo být v rozporu s zákony státu ve kterém je smlouva uzavřena.
A žádný zákon neumožňuje stanovit smlouvu BEZ výpovědních podmínek, a tzn. bez možnosti smlouvu ukončit, a žádný zákon nezakazuje převod práv a to jakýchkoliv, tedy i práv smluvních.
Stanovením omezení převodu práv, či výpovědi smlouvy by bylo porušeno základní práva dle zákona.
On je taky rozdíl zda je uživatelem práv konkrétní fyzická osoba či právnická osoba... A to platí i pro AZ, tedy i pro SW licence/užívací práva.
Tady by se dalo napsat, že ANO bude-li první nabyvatel užívacích práv k SW právnická osoba bude mít menší práva než druhý nabyvatel, pokud tento bude fyzickou osobou.
Neboť tam dojde ke změně výkladového zákona. A ano fyzická osoba má větší práva než právnická.
V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) ...
Nejste právník a máte potíže s rozeznáváním logických spojek v textu. Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.
[/quote]
Ale pánové, kdo kdy mluvil o užívání software bez platné licence = tedy přesně řečeno = nikdy nelze užívat žádné autorské dílo bez platného užívacího práva, není-li toto užívací právo určeno zákonem.
A bacha neexistuje žádný SW stejně jako žádné literální dílo které by jste mohl užívat bez získání užívacích práv od autora a to dobu 25 let od vzniku takového díla.... Tak říká AZ
Rozumnějte, i takový Linux (kterýkoliv jiný program který je zdarma, třeba SW z kategorie opensource) můžete užívat pouze pokud odsouhlasíte licenční ujednání při instalaci, a to ač je obecně známo, že užívání takového SW je legální volně.
Dle AZ bez splnění a souhlasu s podmínkami licenčního ujednání (EULA), kterými je poskytnuto právo dílo užívat můžete používat SW který je minimálně 25 let starý.
Prostě SW je AZ postaven na úroveň literálnímu dílu. Tečka.
Nicméně. Odpovězte mi prosím co celá diskuze má společného s rozmnoženinami, které prodává pan Končinský z vyhodny-software.cz ???
Neprodává nic nelegálně. A pokud splníte licenční podmínky je legální SW od něj koupený legálně užívat v rozsahu licenčního ujednání.
Chápete, že tady vedete diskuzi která nemá nic společného s zbožím které vyhodny-software prodává ??
A to píšu taky proto, že jsem ty rozmnoženiny viděl osobně, a pracoval s nimi osobně. Není žádný rozdíl mezi tím co pošle pan Končinský z vyhodny-software.cz a co pošle (pochopitelně za vyšší peníze) taková Alza, a nebo přímo firma DELL (u které to mimochodem, lze objednat taky = velmi rádi Vám prodají nevyužité licence, když jim za ně zaplatíte)
A taky běžně pracuji s repasovanými PC, protože u nich taky jde o licence, tedy licenční ujednání, vlastně rozmnoženiny, vlastně užívací práva k SW... mimochodem.
A ne jen na OS
-
Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.
Že by? Takže když mi dáte do podnájmu jeden pokoj ve svém bytě, mohu svá práva tento pokoj užívat převést na libovolného nepřizpůsobivého občana?
Ano práva jsou obecně převoditelná, a ano pokud Vám pronajmu v mém bytě pokoj, tak v rámci uzavčených licenčních podmínek na pronájem tohoto pokoje je můžete převést tyto práva na kohokoliv.
Analogicky je to to samé, jako kdybych by vlastníkem budovy a vám PRODAL právo užívat jedno patro. V případě že plníte podmínky užívání a to v plném rozsahu nemohu Vám tyto práva vzít, a vy můžete tyto práva převést na jiného uživatele.
Ale platí to co teď uměle přeženu:
Takže pokud Vám tedy dle příkladu pronajmu pokoj tedy převedu Vám práva na užívání tohoto pokoje za podmínky že budete každý den v 6:00 štěkat, v 12:00 kokrhat a v 18:00 hod mňoukat, tak v případě, že tyto práva převedete na ty Vámi zmíněné spoluobčany a tito budou výše uvedené podmínky plnit, pak tedy jsou majiteli užívacích práv k tomuto pokoji.
Musí však plnit námi dříve uvedené licenční podmínky užívaní práv k tomuto pokoji, protože tyto práva převzali v plném rozsahu.
Nicméně. Pokud Vám převedu užívací práva k tomuto pokoji, stáváte se MAJITELEM tohoto pokoje. A tedy můžete jej užívat v rozsahu v jakém tyto práva jste obdržel.
Ale pokud z toho pokoje=rozumněj dané místnosti=uděláte vlastní kancelář = tedy ZMĚNÍTE pokoj na něco jiného, kčemuž jsem já vám nedal užívací právo, neboť užívací právo i u SW se dává ke konktrétnímu účelu. Nelze totiž podle AZ či jiného zákona dát užívací právo bez určení účelu užívání.
Stejně jako tak se autor může své autorské právo převést v jakémkoliv rozsahu, tedy i kompletně. A stejně tak autor o své autorské právo přichází automaticky uplynutím času vzniku autorského díla...
A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.
Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.
Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
[/quote]
Četl a velmi dobře, a protože v IT oblasti se pohybuji 22 let, tak znám všechny verze AZ, ObchZ, ObčZ...
A nikdy jsem netvrdil, že musíte mít nějakou licenci na užívání rozmnoženiny. A nikdy nikdo žádnou licenci nepotřeboval, a doufám že ani nikdy potřebovat nebude.
--mimochodem, zrovna jsem v SW Opera stáhnul český slovník a musel jsem před jeho instalací potvrdit, že souhlas s licencí :-)
Ale já jej budu užívat, a přímo v agreementu se nic o licenci nepíše, přesný překlad je, že souhlasím s užíváním tohoto slovníku.
--- ono slovo licence nikde v žádné EULA není a nikdy nebylo.- --- jedná se o chybný český výklad/překlad slova agreement = což má být DOHODA.
Licenci potřebujete na prodej či držení anebo užíváni zbraní.
Licenci potřebujete na řízení automobilu.
Licenci potřebujete na vykonávání profesí jako je lékař (atestace), právník (advokátní zkoušky) atd.
u SW je to vždy a má se to správně překládat jako DOHODA o užívání autorského díla = zkráceně se tomu začalo říkat v 90 letech poskytnout licenci na program....
Čeština je mocná...
pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.
[/quote]
K tomu odpovím znovu, a už se to tady psalo mnohokrát....
Prodávají ROZMNOŽENINU, a to legálně.
Pouze to společnostem jako je Oracle, MS musel sdělit soud, protože pochopitelně oni nemají zájem aby jejich autorské dílo tak dlouho užívalo, neboť potřebují tyto díla obměňovat a získávat za ně peníze.
Prostě je to to samé jako prodávat staré zásoby, stejné jako prodávat "ojeté" automobily, je to stejné a vlastně nejsprávnější je napsat, že je to stejné jako ANTIKVARIÁT s knihama, a nebo výprodej starých zásob knih.
Tam to nikomu nepřipadne divné, že se prodávají staré knihy = a některé sakramentsky draho, mnohdy dráž než když byly nové.
Stejně tak ve výprodeji (teď fakt nevím jak se tomu přesně říká) knih jsou prostě knihy které někdo vytisknul a prostě se za plnou cenu neprodaly.
Stejně tak dříve vydaná DVD co se nová prodávala za 500-900 tak teď je mají v trafice za 50Kč a to nikomu nepřipadne nijak divné.
A přesto je ta kniha, DVD na stejné úrovni a spadající pod stejný zákon.
A usedSoft či vyhodny-software prodává kus HW, i nosič dat je HW, a protože tu rozmnoženinu prodávají na nosiči DAT tak prodávají to s HW... a bacha i soubor na cloudu je nosič DAT... takže je to legální legální to bude, a každý který tomu nevěří ať si nevěří.
Neslovíčkařte, není to o tom, jestli má někdo větší argumenty či nikoliv.
Jestliže zakoupím od společnosti SW a souhlasím s dohodou o užívání daného SW pak jsem oprávněný nabyvatel.
Mimochodem, kolik z Vás vlastně koupilo Váš SW = rozumněj OS Windows (používáte-li jej) od Autora ??? Nikdo.
Pouze jste souhlasili s dohodou o užívání autorského díla, ale rozmnoženinu jsem koupili od někoho jiného, a ten ji koupil někde, a ten.... a možná někdo je ten co koupil to od MS.
Ale vy jste to nebyli.
A pokud Vám někdo prodá rozmnoženinu, tak jedině s právy k užívání této rozmnoženiny. Bez těchto práv je to bezcenné a pak by to byl podvod.
Pokud mne dohoda zavazuje k nějaké činnosti před, při, či po užívání a já s tím souhlasím jsem povinen to splnit. Viz podmínky OEM dohod/licencí.
Ale jak jsem už několikrát psal = koupili jste si vy od usedSoft nebo od vyhodny-software.cz tu rozmnoženinu ?? viděli jste ji osobně ??
Neboť se vyjadřujete k něčemu co jste neměli v ruce, na základě nějakých hypotéz vašich vlastních... přenesených informací z internetu atd...
Kolik z Vás je majitelů firem, které nakupují SW který následně prodávají dále/přeprodávají ?
Kolik je právníků ?
Oháníte se znalostí AZ a §66 jeho, ale znáte platné znění i ostatních k tomu vázaných zákonných ustanovení ??
A znáte je dobře ? Znáte ústavu ? listinu základních práv a svobod ? občanský zákoník ? obchodní zákoník ??
Bez znalostí těchto návazných norem, je výklad jakéhokoliv zákona účelový, a dotyčný by se mohl HODNĚ DIVIT, a to jak koncový uživatel, tak především korporace jako je MS :-)
Protože pokud prodávají nějaké dílo tak se k tomuto dílu vztahují platné zákony toho území státu, kde je dílo prodáváno !!!!!
A EULA není moc v souladu s českým právem. A to především v rozporu názvosloví.
Český právní řád u literálních děl a software NEZNÁ pojem licence.... A pokud to nezná zákon, žádná dohoda to nemůže stanovit.
A navíc, dohoda na užívání díla pro koncového uživatele FyzO musí být jiná než pro koncového uživatele PrávO. A to hlavně MS a především dodavatelé HW NEDODRŽUJÍ a pak je to velmi zvláštní ....
-
Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky ...
No to můžete, ale mě jako argument stačí poslat odkaz na inkriminované místo. Víc není třeba.
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85653#msg85653
Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu.
Tady (http://) říká Černý z Microsoftu:
"Software je možné převést přímo na třetí stranu pouze současně s licencovaným zařízením a spolu s nalepeným štítkem Certifikát pravosti,"
a vy s tím zřejmě souhlasíte. Ale Jansa s tím v tom článku nesouhlasí.
Ty další tři právníky zmiňoval Logik, na to byste se musel zeptat jeho.
Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.
-
Děkuji, že jste potvrdil můj předchozí komentář. Nejprve se pokoušíte dokazovat mou chybnou interpretaci odkazem na svůj vlastní komentář, a pak něco dokládáte neexistujícím odkazem.
Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.
Na existenci "zákonné licence" nemám opačný názor, než pan Aujezdský, protože pan Aujezdský podle mne ve zmiňovaném článku na Lupě prezentoval dva odlišné a navzájem si odporující názory na "zákonnou licenci". Nevím, co bych si v takovém případě měl představit pod pojmem "opačný názor".
Stoprocentně přesvědčen nejsem. Ale zatím jsem neviděl žádný právní názor, který by některý z názorů pana Aujezdského podporoval. Naopak jsem viděl rozhodnutí soudu, které by muselo vypadat dost jinak, pokud by některý z názorů pana Aujezdského soud zastával. A také si nemyslím, že by jeden článek na Lupě byl něco tak důležitého, že by se k tomu hned musela spousta právníků vyjadřovat a vy byste ta vyjádření musel najít.
-
Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
Váš omyl a ten největší, a nejen Váš, vyplývá z chybné interpretace (tedy hlavně překladu slova agreement = dohoda) názvosloví EULA protože neuzavíráte a nepřijímáte žádnou licenci a tedy nejste žádným oprávněným licencovaným subjektem, nýbrž uzavíráte s autorem DOHODU o užívání práv k danému programu.
A proto je dle vámi tak oblíbeně zmiňovaném §66 netřeba žádné licence k užívání software.
A tedy máte ano máte pravdu, k užívání jakéhokoliv software netřeba žádné licence. Ale potřebujete být právoplatným držitelem dohody o užívání daného software.
Musíte číst i ten zákon přesně, stejně tak rozhodnutí soudu, a tak i vyjádření právníků k dané problematice.
Protože bez dohody o užívání díla, nejste oprávněn dílo užívat.
A v dohodě lze stanovit podmínky užívání daného software, ale v rámci ochrany práv autora, či jiných subjektů, které by mohli Vaším užíváním daného software být dotčeni.
Takže lze například v dohodě (vy ji nesprávně nazýváte licencí, nuž budiž) omezit například zpětné inženýrství a dekompilaci, zásadní změny, a nebo případně zneužití daného díla pro páchání trestné činnosti, či jiných skutků které by mohly ohrozit bezpečnost a životy jiných subjektů... Tak zní zákony nejen ČR.
Aplikovat toto lze velmi různorodě.
A samozřejmě vy musíte užívat jakékoliv dílo, ať je to software, video, zvukový záznam, či literární dílo tak, aby jste nezasáhl do autorských práv, pokud nejste jejich nositelem, a nebo pokud nejste oprávněným nabyvatelem těchto práv v tom rozsahu aby jste mohl do daného autorského díla zasahovat jinak, než jak bylo Vám přiměřeně umožněno.
Uvedu příklad:
Proto například nemůžete udělat deassembling Windows XP aby jste zjistil jak vypadá zdrojový kód, neboť toto právo jste přijetím EULA neobdržel, a tedy nemůžete použít část počítačového kódu, a přiřadit jej ke svému a dílo změnit.
Naproti tomu pokud přijmete dohodu o užívání práv k linuxu, třeba Ubuntu tak přímo v dohodě o užívání je přímo vypsáno, že můžete klidně použít část, či celek, a tento změnit, dopsat, vylepšit, změnit mu funkčnost, avšak jen v případě, že následně předáte tyto změny tam a tam... a poskytnete k nim stejnou dohodu s jakou jste toto dílo přijal (via GNU/GPL) ale můžete následně udělat dílo a tuto dohodu změnit z opensource na proprietární)
Český právní řád totiž u autorského díla žádnou licenci nezná.
.......... resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.
Prosím nevytrhávej věty z kontextu, uváděl jsem příklad, a jedná se o to, že v podstatě nemusíš mít ani ten štítek. Neboť budeš-li oprávněným nabyvatelem například MS Office 2003 v multi verzi 5x (tzn. budeš mít 5x právo užití na svých PC) tak nemáš 5x instalační medium, a nemáš 5x "licenční" štítek, ale máš jedno instalační médium (pokud existuje) a k tomu máš A4 list na kterém je napsáno, že máš právo užívat 5x MS Office 2003.
Ale v případě, že tvoje firma zkrachuje, pak tato dohoda o užívání SW bude předmětem převodu k jinému oprávněnému nabyvateli, a ten dostane toto tvé bývalé právo, na základě úhrady tvých dluhů.
A z toho je patrno, že žádný autor nemůže omezit následné nakládání s dílem, které vydal, za které PŘIJAL přiměřenou úhradu = dle vlastního stanovení, neboť by takto znehodnotil investici, kterou první nabyvatel učinil.
Ano můžeš omezit užívání nějakého produktu na konkrétním HW, ale slovo KONKRÉTNÍ je zásadního významu. Takto to má třeba APPLE, který umožňuje legálně užívat svůj software pouze na konkrétním HW, tzn. od konkrétního výrobce, nikoliv však již modelu.
A tedy nemůžeš být oprávněn užívat tento jeho OSX software na jakémkoliv HW. Avšak pokud ti výrobce HW prodá samostatně HW, jsi oprávněn užít dohodu a oprávněně užívat daný software.
U MS není v dohodě vyjmenováno u jakého výrobce HW je možno jeho software užívat, a tedy není možno omezit jeho užívání na jakémkoliv HW na kterém bude fungovat.
A tak lze učinit závěr tento:
Lze převést právo na užívání na jakýkoliv jiný subjekt, neboť nevzniká dalši kopie (při vzniku další kopie by měl autor automaticky nárok na další přiměřené plnění za svoje dílo) neboť se pouze (selsky řečeno) přenáší užívací právo z jednoho nabyvatele na jiného, kdy původní toto právo ztrácí a získává toto právo užití jiný.
A proti tomuto převodu (přemístění) práv autor nemůže nic namítat, neboť to nikde v žádném zákoně státu (ani českém) EU není zakázáno. Neboť takové převody teoreticky lze zakázat pouze zákonem (a přiznám se, že si nejsem tou možností zákazu až tak jist, neboť takový institut se používá pouze u činností ohrožujících bezpečnost státu, lidských životu a pod.).
Pokud se oháníte §66 AZ měli by jste všichni k tomu také citovat ostatní návazné § všech ostatních zákonů, neboť nelze vytrhnout z kontextu žádný § a tímto se ohánět.
Zákazy lze činiti jen zákony. A není-li něco zakázáno zákonem, je to vždy povoleno.
Lze si dohodnout jistá omezení, avšak nesmí být nad míru dobrých mravů, a nesmí omezovat na zákonou mez, a hlavně je-li za něco placeno = je-li přijato plnění, není možno toto plnění jakkoliv znevážit následně v čase.
Jinými slovy. Pokud bude EULA pro např. Windows 9 uvádět (A MUSELI BY TO DÁT VĚDĚT PŘED PROVEDENÍM JAKÉKOLIV ÚHRADY), že tento OS lze používat pouze ta dodaném laptopu/PC v tom stavu v jakém bylo zakoupeno, pak bude NELEGÁLNÍ provádět jakékoliv opravy takového HW bez následné úhrady autorovi, tedy získání dalšího užívacího práva pro další kopii SW.
To by ve výsledku (a prosím je to velmi šílená ale v tomto akceptovatelná formulace) znamenalo, že v případě, že se na HW pokazí jakákoliv součástka např. HDD, musíte si zakoupit novou kopii OS.
A nebo uvede MS na trh model, že se bude platit ne za software ale za aktualizace = TAK JAK to mají už (kolik ??) 20let softwarové společnosti, které vyvíjejí Antivirové programy.
Tam dostáváte užívací právo k software = tedy autorskému dílu ZDARMA a platíte tedy jen aktualizační službu, která vám funguje tak dlouho na jak dlouho si ji uhradíte.
A nebo model software na účetnictví, kde uhradíte část za software a každý rok pak hradíte aktualizace... Můžete prakticky užívat účetní software i bez aktualizací, BUDE fungovat, sice jej již nezaktivujete snadno, klekne-li Vám HDD, ale dle mé osobní zkušenosti. Softwarová společnost Vám zaktivuje verzi pro rok 2003 i v roce 2013, ale neposkytne Vám aktualizační data pro takový software.
MS totiž to udělal naopak, a tedy chybně. Zpoplatnil dohodu o užívání software nikoliv aktualizaci, A tak tedy osobně očekávám zajímavé tahanice po vypnutí aktualizačních serverů a faktické ukončení podpory Windows XP.
To bude další zajímavost. Neboť tím znehodnotí hodnotu svého díla, za které byly vynaloženy peníze. A to bez náhrady.
Na druhou stranu, lze očekávat, že oprávněným nabyvatelům Windows XP budou v budoucím čase nabídnuty (tedy ony už jsou, ale nikde se to moc nezveřejňuje) možnosti upgrade jejich OS, neboť již jsou nabyvateli užívacích práv.
A z toho důvodu, si MS v následujících létech asi těžko dovolí vypnout aktivační servery. A navíc po uplynutí 25 let bude muset pro splnění autorského zákona vydat volnou aktivaci. Neboť po uplynutí této doby bude mít kdokoliv právo volně užívat toto autorské dílo.
Otázka je zda si to uvědomuje MS a zákonodárci.
Ale stále se tady omílá mnoho nepřesností. Pánové argumentace je krásná věc, avšak musíte se na otázku dívat komplexně.
Už jenom to, že společnost Microsoft NEBYLA účastníkem žádné civilní žaloby, a sama nepodala žádnou takovou žalobu svědčí o tom, že přeprodej used "licencí" svého autorského díla, tedy přesně řečeno úplatný převod užívacích práv, ať píši správnou terminologií JE LEGÁLNÍ.
A v české republice rozhodně i dle zákonů ČR.
Stejně tak je LEGÁLNÍ užívání práv k takovým předprodávaným dílům.
Stejně tak jako je v americe legální (viz rozsudek tamních soudů) přeprodávat autorská díla, která byla původně prodána prvnímu majiteli v jiné zemi, a následně pak, jako použitá dodána zpět do USA.
To byl průlomový rozsudek mimochodem. A protože MS je z USA, dali si oni velmi rychle 2 a 2 dohromady.
Můžou mít celé armády právníků a nebylo by jim to zhola nic platné.
Protože podstatný, když už, paragraf autorského zákona je §65 odst. 1) kde se praví že: "Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární."
A protože i OS je počítačový program, tak i Windows jsou vlastně literární dílo, tzn. je to kniha, a knihu můžeš koupit, vlastnit, půjčit a PRODAT a to bez jakýchkoliv omezení.
-
Filip:
Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal
A co být trochu konkrétní? Co konkrétně Ti vkládám do úst a neřekl jste? Toto je typická argumentace, když už člověk neví, jak svá předchozí tvrzení obhájit a odmítá uznat omyl, tak obviní druhého z blábolení a dezinterpretace. Tak si probereme jednolivých mých pět tvrzení, zdali jsou nesmysly.
Z mých pěti tvrzení první tři polemizovali s Tvými názory - tak abychom si to ujasnili, napíšu přesně s čím polemizují. Prosím, stručně! odpověz na následující otázky
1) Zdali to, co si myslím že tvrdíš (označené např. a1, a2) opravdu tvrdíš, nebo ne, a zdali jsi je (pokud je uveden úryvek) tvrdil v době, kdy jsi psal ten úryvek.
2) Pokud Tvůj názor interpretuji špatně, tak zkus co nejpodobnějšími slovy stejně stručně zformulovat obdobné tvrzení, se kterým souhlasíš.
Další svoji argumentaci budu obhajovat až poté, co se shodnem na podstatě sporu.
A) 6.2. 10:18:16 jsi napsal:
"Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této <a href="http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc" rel="nofollow" class="bbc_link" target="_blank">absolvoval[/url], lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim"
Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
B) 6.2. v 19:30 jsi napsal
Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády
Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
D) Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
Tvrzení c a e jsou faktická tvrzení, u nich tedy netvrdím, že něco tvrdíš, ale je to výchozý bod mé argumentace. Prosím čistě odpověz, zdali s nimi souhlasíš nebo ne a jestli je to Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic.
nesmysl nebo ne.
C) V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby
Tvrzení e je vlastně pět tvrzení v jednom, odpověz klidně na každé zvlášť
E) Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.
-
U tvrzení E mi vypadlo:
E) Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } platí, že X tvrdí, že....
-
Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
Promiň že vstupuji do tvé diskuze, ale domnívám se, že ti rochu nerozumím zcela.
ale vypadá to, že u tebe platí a2) neboť nikde jsem u Aujezdského v jeho vyjádření nenašel, že by se zabýval, zmiňoval nebo nedej bože napsal, že se jedná o nabytí vlastnického práva k legálně zcizené rozmnoženině ??
Co to je za slovní obrat od tebe ?? Jak můžeš Legálně něco zcizit ?? Buď jsi to zcizil a nebo jsi to nabyl, v případě zcizení není možno nikdy jednání posuzovat jako legální činnost, narozdíl od nabytí, které můžeš provést legálně, neboť nelegálně se nedá něco nabýt, leda zcizit.
oprávněný uživatel je většinou i oprávněným nabyvatelem mimochodem, nicméně nemusí to být pravda, neboť uzavřeš-li s autorem patřičnou dohodu (Licenční ujednání říkejme tomu) pak můžeš být oprávněným nabyvatelem, avšak oprávněným uživatelem může být jiná osoba, v případě, že to autorské dílo pronajímáš, pak máš mnoho oprávněných uživatelů, ale jen jediného oprávněného nabyvatele.
Nicméně, jak jsem psal výše, nelze legálně nic zcizit. A to Aujezdský taky nikde nikdy netvrdil.
D) Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
C) V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby
Ale oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je rozumněno v kontextu i oprávněnosti užívání dané rozmnoženiny. Ale musíš si dát pozor co definuješ pod pojmem rozmnoženina ... neboť jsi napsal
cituji:
"k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině."
ale v tomto případě, chybuješ v definici ?? Resp. bavíš se o které rozmnoženině ?? O té kterou používáš na užívané rozmnoženině ?? Tedy abychom se pochopili. Všechny programy tzn. jak OS tak SW stejně tak FW jsou ROZMNOŽENINY neboť nepoužíváš prvni originály ale vždy rozmnoženinu, neboť aby jsi používal první kopie, musel by jsi používat ZDROJOVÉ TEXTY daného programu.
Takže jednoduše definuji, AZ určuje pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, a to správně neboť aby jsi mohl rozmnoženinu (program, SW, OS, FW) oprávněně užívat, musíš ji prvně oprávněně nabýt.
AZ neřeší způsob oprávněného nabytí, protože toto je řešeno v jiném zákonu. Způsoby oprávněnosti a legálnosti nabytí.
Doufám, že jsem ti to napsal srozumitelně.
Tvrzení e je vlastně pět tvrzení v jednom, odpověz klidně na každé zvlášť
E) Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Tak toto přesně nikdo nikdy netvrdil a netvrdí, že to vyplývá zrovna z AZ §66, avšak toto je legálně možné. Neboť není třeba uzavírat násobně nějaké licenční smlouvy, když tyto smouvy=dohody, lze legálně obchodovat. A co lze legálně obchodovat neřeší ani nemůže AZ.
S tím asi budeš souhlasit NE ?
Takže otázka zní, jaký zákon zakazuje legálně prodávat autorská práva, díla, licenční smlouvy (či jiné smlouvy = dohody) ??? Odpověď žádný. Výčet zakázaných obchodovatelných položek je znám, obsahuje takové věci jako jsou drogy, lidi a pod... ale v předchozí větě uvedené položky nikoliv.
Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.
Já bych tě chtěl taky požádat o komentář, především zda jsi porozuměl tomu co bylo napsáno. A zda k tomuto máš argumenty, které by moje tvrzení vyvracelo, a na základě čeho... ale tak jak píši já, přeloženo po selsku...
-
A co být trochu konkrétní? Co konkrétně Ti vkládám do úst a neřekl jste?
Odhadem -- všechno? Proč to mam já opravovat? Já už jsem to jednou napsal, tak si to najděte a přečtěte. To je váš problém že si místo čtení něco vymýšlíte.
Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil
Ano. Přičemž "netvrdí" se vztahuje k té odkazované diskusi.
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
Ne.
Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
Ne.
Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
Dejme tomu, že ano.
V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby
Ne. Ve starém OZ nebyla licenční smlouva definována, byla definována v AZ. S novelou OZ se definice přesunula do OZ.
Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Mají to dotyční tvrdit v odkazované diskusi nebo někde jinde? Opravdu se chcete ptát na to, zda z AZ 2003 přímo plyne něco o nabyvateli rozmnoženiny?
Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.
Já jsem vám to bez vytáček napsal už mnohokrát. Problém není na mé straně.
-
A)
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
Ne
Chápu dobře že říkáte, že tvrzení je nepravdivé?
Aujezdský ve zmíněné diskusi tvrdil:
To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu
Jelikož novela AZ tvrdí opak (např. oprávněný uživatel je .... mající vlastnické právo k rozmnoženině), pak evidentně Aujezdský v roce 2003 chápal význam těchto termínů jinak, než jak je specifikuje novela.
Nevyplývá z těchto dvou faktů to, že stanoviska Aujezdského z roku 2003 k tomu, co znamená oprávněný uživatel a oprávněný nabyvatel po přijetí novely jsou irelevantní, protože defakto mluví o jiných pojmech?
(stejně jako když podle nového zákona je definován termín pacht, tak právní názor člověka, který před uveřejněním zákona tvrdil, že pacht je když se člověk za něčím pachtí je irelevantní k diskusi o tom, co je po přijetí OZ pacht dle zákona).
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
Ano. Přičemž "netvrdí" se vztahuje k té odkazované diskusi.
Neodpověděl na otázku, tak se ptám znovu. Je pravda a1?
Tedy se ptám se na to, co tvrdíte o současném názoru Aujezdského, tedy po novele AZ, nikoli před ní.
K a2 se vyjádřím, až odpovíte.
-----
B)
Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
NE
6.2. v 19:30 jsi napsal
(b1) Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé,
(b2) je to základní účel celé té šarády
Svůj podvýrok b2 jsi teď právě popřel.
Podvýrok b1 jsi sice nepopřel, ale zbavil jsi ho jakéhokoli podkladu. Máš pro něj tedy nějaký jiný argument, kterým tvrzení b1 podpoříš, nebo ho budeme považovat za vyvrácené? (Své argumenty proti němu jsem uváděl).
---------------------------
D)
Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
Dejme tomu, že ano.
Dejmetomu, že ano znamená co? Ano? Nebo ano, ale nechávám si zadní vrátka? Nebo s něčím v té formulaci nesouhlasíš?
----------
C)
V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby
Ne. Ve starém OZ nebyla licenční smlouva definována, byla definována v AZ. S novelou OZ se definice přesunula do OZ.
Jo, to máš pravdu, v OZ byla a proto je třeba hledat význam predikací nabývání definována jen smlouva jako taková, což na argumentaci příliš nemění. Nicméně abych teda zpřesnil, tak se zde bavíme o oprávněném nabytí.
(Dle legislativy z roku 2006) se věc (tedy i rozmnoženina) nabývá dle §132 OZ. Nabytí je tedy termín z OZ.
Souhlasíš s tvrzením, že když je v zákoně použit nějaký termín, tak terminologii použitou v souvislosti s tímto termínem je třeba vykládat v kontextu zákona, kde je tento termín definován?
----------------------------
E)
Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Mají to dotyční tvrdit v odkazované diskusi nebo někde jinde?
Co se týče Aujezdského, nikoli, tvrdím to na základě např. linkovaného článku z rootu.
Co se týče Jansty, tak tam jsem popletl jméno, myslím tím Jansu na základě níže odkazovaného článku
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft
tedy jde vlastně nikoli o jednoho právníka, ale o tři, protože jelikož bylo stanovisko uvedeno na stránkách té právní kanceláře, jde o evidetně o názor, se kterým souhlasí všichni společníci kanceláře.
e1,2) Takže, platí výše uvedené tvrzení pro Aujezdského a pro (Jansu, Mokrého a Otevřela)?
---
Co se týká posledních třech tak ano, na základě této debaty. Tak prosím odpověz, v odpovědi samozřejmě můžeš užít i "nelze určit".
Opravdu se chcete ptát na to, zda z AZ 2003 přímo plyne něco o nabyvateli rozmnoženiny?
Právě jsi ukázal jeden ze svých demagogických triků: pokud šlo o názor Aujezdského, který v dané diskusi nebyl o našem výkladu zákona přesvědčen (přesvědčila ho až novela, která zpřesnila termíny), tak diskusi plameně hájíš, jak je to vlastně diskuse o současném stavu. V okamžiku, kdy poukážeme na to, že v té diskusi jsou další tři právníci, kteří s Tebou nesouhlasí opak, najednou podle Tebe diskuse relevanci nemá.
Tak prosím, další otázka na Tebe je:
Lze tedy z této diskuse odvozovat názory na výklad současného znění autorského zákona, či nikoli?
A protože se ptáš Ty mě, tak já Ti rovnou odpovím:
Ano, ale pouze u lidí, jejichž stanoviska nejsou v rozporu s tím, co se v právu změnilo mezi tím, kdy byla diskuse vedena, a současností.
TJ. pokud např. Tyll tvrdil totéž, co pak bylo kodifikováno v novele AZ, lze jeho názory vztáhnout i na současnou úpravu. Pokud Aujezdský tvrdil věci, které jsou v rozporu s novelou (jeden příklad jsem dal výše), pak z jeho tehdejšího názoru vyvozovat něco o jeho názoru po přijetí novely nelze. Obzvláště pokud existují jeho novější vyjádření, které jsou s jeho tehdejším vyjádřením v rozporu.
-
Chápu dobře že říkáte, že tvrzení je nepravdivé?
Ne, nechápete. Neříkám nic o pravdivosti nebo nepravdivosti toho tvrzení. Jenom odpovídám na otázku, na kterou jste se mne vy sám v předchozím komentáři ptal.
To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu
Jelikož novela AZ tvrdí opak (např. oprávněný uživatel je .... mající vlastnické právo k rozmnoženině)
Novela netvrdí opak. Tvrdíte to vy a chcete to dokázat. Takže je poněkud nepraktické dávat tohle tvrzení do předpokladů, protože pak vám z toho pořád vychází důkaz kruhem.
Neodpověděl na otázku, tak se ptám znovu. Je pravda a1?
Tedy se ptám se na to, co tvrdíte o současném názoru Aujezdského, tedy po novele AZ, nikoli před ní.
Odpověděl na otázku. Akorát jste se asi zeptal na něco jiného, než jste se zeptat chtěl. O současném názoru pana Aujezdského netvrdím nic.
Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
NE
6.2. v 19:30 jsi napsal
(b1) Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé,
(b2) je to základní účel celé té šarády
Svůj podvýrok b2 jsi teď právě popřel.
Nepopřel. Mezi "termíny musí mít stejný význam" (tj. pro každý termín platí, že má ve směrnici i v českém zákoně stejný význam) a "termín 'oprávněný uživatel' má stejný význam" (tj. existuje alespoň jeden termín, pro který platí...) je takový drobný rozdíl. Jednou je tam velký kvantifikátor a jednou malý.
Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
Dejme tomu, že ano.
Dejmetomu, že ano znamená co? Ano? Nebo ano, ale nechávám si zadní vrátka? Nebo s něčím v té formulaci nesouhlasíš?
Znamená to, že to není úplně přesné, ale pro účely této diskuse ta nepřesnost zatím nevadí.
(Dle legislativy z roku 2006) se věc (tedy i rozmnoženina) nabývá dle §132 OZ. Nabytí je tedy termín z OZ.
Souhlasíš s tvrzením, že když je v zákoně použit nějaký termín, tak terminologii použitou v souvislosti s tímto termínem je třeba vykládat v kontextu zákona, kde je tento termín definován?
Nesouhlasím. Termín je potřeba vykládat nejprve v souvislosti, v jaké se používá v daném zákoně. Definice z jiného se zákona se použije až tehdy, pokud je v tom jiném zákoně pojem definován pro potřeby legislativy. Zrovna "nabytí" najdete v každém druhém zákoně. Navíc v AZ je "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu", pouhého "nabyvatele rozmnoženiny" z toho děláte vy, aniž byste to nějak odůvodnil.
Co se týče Aujezdského, nikoli, tvrdím to na základě např. linkovaného článku z rootu.
To je fajn, že to tvrdíte. Ale jeden z nás dvou asi zapomněl, o co v předchozím komentáři šlo.
e1,2) Takže, platí výše uvedené tvrzení pro Aujezdského a pro (Jansu, Mokrého a Otevřela)?
To "výše uvedené tvrzení: má být následující text?
Pro X z množiny {Aujezdský, Jansa , Tyll, Čermák a Bureš } platí, že X tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Netuším, zda to platí. To mám jako pročíst všechny jejich texty a hledat, zda to někde tvrdili? A co když to tvrdili někde v hospodě?
Co se týká posledních třech tak ano, na základě této debaty. Tak prosím odpověz, v odpovědi samozřejmě můžeš užít i "nelze určit".
To se vztahuje pořád k tomu předchozímu? Takže se ptáte, zda podle mne dotyční v diskusi v roce 2003 tvrdili, že podle § 66 AZ z roku 2006 bude něco platit? S jistotou to tvrdit nemohu, ale sázím, že křišťálovou kouli neměli, takže odpověď je ne.
Právě jsi ukázal jeden ze svých demagogických triků: pokud šlo o názor Aujezdského, který v dané diskusi nebyl o našem výkladu zákona přesvědčen (přesvědčila ho až novela, která zpřesnila termíny), tak diskusi plameně hájíš, jak je to vlastně diskuse o současném stavu. V okamžiku, kdy poukážeme na to, že v té diskusi jsou další tři právníci, kteří s Tebou nesouhlasí opak, najednou podle Tebe diskuse relevanci nemá.
Já jsem nikdy nehájil to, že je to diskuse o současném stavu. A novela AZ z roku 2006 nezpřesnila termíny, ona změnila (rozšířila) význam pojmu oprávněný uživatel. Nicméně k tomu, aby se v právnické řeči používal nějaký termín, není nezbytně nutné, aby tento termín byl definován v zákoně. Takže existoval nějaký termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který se nepoužíval v zákoně, ale v jiných právních textech. Proto se o něm diskutovalo už v roce 2003 -- ten termín se do diskuse opravdu nedostal projekcí z budoucnosti. No a když pak v roce 2006 bylo potřeba v zákoně použít termín pro ten význam, pro který se do té doby v jiných textech používal termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", použil se tento termín i do zákona. Tehdejší diskuse tedy logicky neříkala nic o pozdějším zákonu, ale jako diskuse o významu pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" to samozřejmě je použitelné dodnes -- pokud se ten význam od té doby neposunul nebo nezměnil.
Lze tedy z této diskuse odvozovat názory na výklad současného znění autorského zákona, či nikoli?
Na výklad současného znění autorského zákona těžko, protože se od té doby změnilo víc věcí. Na výklad pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se to použít dá, pokud nemáme nic novějšího nebo nevíme o tom, že by se ustálený výklad tohoto pojmu od té doby změnil.
TJ. pokud např. Tyll tvrdil totéž, co pak bylo kodifikováno v novele AZ
To, že něco bylo kodifikováno v novele AZ, je opět pouze vaše interpretace. Opět do role předpokladu stavíte to, co teprve chcete dokázat.
-
Omlouvám se předem pokud to tady už padlo. Ale po přečtení 5 stran nemám chuť číst další. Většina z vás tady totiž řeší případ, kdy dostanete OEM licenci k PC ABC a je již pro to PC ABC aktivovaná. Mám pocit, že tohle je případ, kdy není možno převést licenci na jiné PC XYZ. To je jako kdyby jste chtěli jezdit MHD na jeden roční kupón, který je vázaný na konkrétní osobu ve více lidech, ale každý den někdo jiný. (Ano míchám jabka s hruškama, ale berte to jen jako příklad pro lepší pochopení logiky.)
Ale co případ, kdy mám volné OEM licence. Dám příklad. Dejme tomu koupím 10pc a k tomu omylem 12OEM licencí. Co se dvěma licencema. Prodám je, abych omezil ztrátu. Pokud se nepletu OEM licence se "spáruje" k PC při aktivaci nikoli při koupi.
Podle mé logiky a je to čistě můj názor, můžu takové licence prodat a kupující je může legálně aktivovat.
1. OEM licence se váže k PC teprve při jeho aktivaci
2. OEM licence si můžu přece legálně koupit i u MS a nechcou pro jeho prodej znát seriová čísla mých komponent :D
Jsem zvědavý jaká je realita. Jelikož není možný downgrade z win 8 home na win7 rozhodl jsem se vyzkoušet nabídku této "firmy". Pokud se objeví nějaký zádrhel budu vás tady informovat. Takže jsem se stal jedním z pokusných králíků.
PS pro advokáty: Pokud si něco koupím v dobré víře, že se jedná o legální věc a prodejce mě ujišťuje, že je to opravdu legální a ukáže se opak. Stávám se poškozeným nebo pachatelem?
-
Pokud se nepletu OEM licence se "spáruje" k PC při aktivaci nikoli při koupi.
To záleží na tom, co je v té licenci napsané (tvrdím já; někteří tu tvrdí, že na licenci vůbec nezáleží). Myslím, že Microsoft v licencích o aktivaci nic nemá, vždy se tam řešilo jenom to, s jakým počítačem byla licence zakoupena (nikoli poprvé aktivována)
OEM licence si můžu přece legálně koupit i u MS
Neřekl bych. Kde konkrétně je MS prodává?
Pokud si něco koupím v dobré víře, že se jedná o legální věc a prodejce mě ujišťuje, že je to opravdu legální a ukáže se opak. Stávám se poškozeným nebo pachatelem?
Pokud o tom diskutujete a píšete, že to tedy vyzkoušíte, nebyl by to nákup v dobré víře. Jednání v dobré víře znamená, že nemáte žádný důvod předpokládat, že je něco špatně - a vy ten důvod zjevně máte.
-
Jirsak, zase placas pitchoviny .... jak myslis, ze si ty oem widle koupit alza, cechac, ... ??? Kazdej jeden clovek si je muze koupit uplne stejne ... a klidne od nich. Z heldiska tech widli to znamena jediny - ten clovek si pak sam sobe dela na ty widle support, coz stejne plati ve 100% - vidim jak zivy jak mi nekdo v alze radi, co mam delat s "neznamou" chybou - coz dle te licence musi, pokud mi to prodaji s pocitacem.
Jinak jednani v dobre vire je zcela jakekoli jednani, u ktereho nelze prokazat, ze dotycny !vedel!, ze jedna v rozporu se zakonem a cinil tak !umyslne!. Uplne stejne se prodava kradene zbozi trebas v marketech - naprosto ve vsech. Chodis se past jirsak? Jen tak projistotu? Aby sis nedej boze neco kradenyho nekoupil?
Zcela kokretne si pamatuju trebas ukradeny kamion plny disku. Ty disky se prodavaly nasledne naprosto vsude.
-
jak myslis, ze si ty oem widle koupit alza, cechac, ... ???
Koupí je za účelem dalšího prodeje ve velkoobchodě. Nemají pak právo ten software používat, mohou ty licence jen prodat.
Kazdej jeden clovek si je muze koupit uplne stejne ... a klidne od nich.
Microsoft to takhle koncovým spotřebitelům prodává jen ve vlastní kamenné prodejně, nebo na druhý pokus odkážete dát odkaz na maloobchodní e-shop Microsoftu, kde lze ty OEM licence koupit?
Z heldiska tech widli to znamena jediny - ten clovek si pak sam sobe dela na ty widle support
A také to znamená používat Windows jenom na tom počítači, se kterým byly pořízeny. Takže když je nepořídíte s ničím, nemáte je na čem legálně používat. Nebo vám je Microsoft prodá i s počítačem? Nebo podle vás vlastním licenčním podmínkám nevěří ani Microsoft a prodá vám jako koncovému uživateli OEM licenci bez počítače s tím, že ji můžete používat kdekoli a nemáte ty licenční podmínky Microsoftu brát zas až tak vážně?
Jinak jednani v dobre vire je zcela jakekoli jednani, u ktereho nelze prokazat, ze dotycny !vedel!, ze jedna v rozporu se zakonem a cinil tak !umyslne!.
Nikoli, jednání v dobré víře je takové jednání, kdy je dotyčný důvodně přesvědčen, že jedná legálně. Takže v dobré víře nekoná ten, kdo věděl, nebo vzhledem k okolnostem vědět měl, že jedná protiprávně.
-
No ono prosazování legálního software ve státě, kde kdysi dávno bylo posvěceno volné šíření svazarmem je jako házet hrách na zeď. Kdo chce jet podle fair play kolejí, ten podle nich pojede, ostatní se vám na to vykašlou zvysoka. Jen se podívejte, jak se jezdí na našich silnicích. A tato agresivita, která je na hraně, nebo až za hranou zákona se přenáší i do oborů, ve kterých ti lidé pracují. Když člověk za volantem kašle na ohleduplnost vůči ostatním na silnici a je mu naprosto jedno, jestli někoho ohrožuje na životě svou jízdou, tak proč by si lámal hlavu s nějakou legálností SW?
-
Boze jirsak, ty radsi uz nic nepis, alza (a kdokoli jiny) si klidne ty widle muze prodat sama sobe a pouzivat je. O ucelu nakupu vubec nemuze byt reci. Kdokoli cokoli koupi, tak to muze sam pouzivat nebo to muze dal prodat. To plati i u SW, a je to tak odjakziva.
Vzhledem k temto okolnostem je jakykoli nakup SW naprosto kdekoli nakupem zcela legalnim.
-
Může je prodat sama sobě. Pokud je prodá s počítačem, tak je může používat jen na tom počítači, se kterým je koupila. Pokud bez počítače, nemůže je používat nikde, protože ta licence opravňuje k používání pouze se zařízením, se kterým byla zakoupena.
Možná by pomohlo, kdybyste si místo těch invektiv přečetl zákon a licenční smlouvu, o kterých tu píšete. Třeba byste pak nepsal komentáře, které jsou ve zjevném rozporu s licencí nebo zákonem. Navíc váš komentář vůbec nedokazuje vaše původní tvrzení, že Microsoft přímo prodává OEM licence koncovým uživatelům.
-
Absolutní nesmysl.
Boze jirsak, ty radsi uz nic nepis, alza (a kdokoli jiny) si klidne ty widle muze prodat sama sobe a pouzivat je. O ucelu nakupu vubec nemuze byt reci. Kdokoli cokoli koupi, tak to muze sam pouzivat nebo to muze dal prodat. To plati i u SW, a je to tak odjakziva.
Vzhledem k temto okolnostem je jakykoli nakup SW naprosto kdekoli nakupem zcela legalnim.
-
Omlouvám se předem pokud to tady už padlo. Ale po přečtení 5 stran nemám chuť číst další. Většina z vás tady totiž řeší případ, kdy dostanete OEM licenci k PC ABC a je již pro to PC ABC aktivovaná. Mám pocit, že tohle je případ, kdy není možno převést licenci na jiné PC XYZ. To je jako kdyby jste chtěli jezdit MHD na jeden roční kupón, který je vázaný na konkrétní osobu ve více lidech, ale každý den někdo jiný. (Ano míchám jabka s hruškama, ale berte to jen jako příklad pro lepší pochopení logiky.)
Ani se ti nedivím. Trvalo mi osobně 3 dny se prokousat touto diskuzí, neboť mne zajímala profesně.
Ale jen pro tvoji informaci. Zajedeš-li do prahy a koupiš-li si celodenní jízdenku na MHD v automatu (rozumněj to je něco jako OEM) tak samozřejmě můžeš na ní jezdit celý den, a může Vás být střídavě klidně 10-20-50 ale jen jeden v daný okamžik. A tedy pokud najdeš někoho kdo si tu jízdenku koupí, tak je to LEGÁLNÍ stejně jako prodej nevyužité/dříve použité=již nepoužívané licence/aktivačního kódu/produkt key na OS Windows verzi OEM.
Jsou lidé jako Jirsák a podobní zde, kteří ti budou tvrdit na záklaně nějakého jejich názoru, že to není legální protože to přesi MS někde zakázal.... Sama firma MS proti tomu nic nedělá, a nebude dělat, protože pro ni je VÝHODNÉ aby si lidi koupili produkt jejich. Než aby používali nelegálně instalované gumové = za ty nemá nic a nikdy nic nedostane, a nebo nedejbože opensource OS.
Takže ještě jednou, po důkladném přečtení agreementu k OEM verzi Windows XP/7 kdy jsem tam nenašel nic o zákazu upgrade, oprav či dalšímu prodeji daného OS, konstatuji. Že OEM verze je jen a jen marketingový tah prodejců, kteří tvrdí kupte si k PC OEM je to levnější, protože krabicovou verzi Vám prodáme s vlastní marží né 25% ale 125%.
V tom je ta pravda. Rozhodně neexistuje stanovená cena Windows, pouze "doporučená" ... Protože by bylo mimochodem protizákonné aby MS stanovila za kolik se v ČR smí prodávat OS Windows.
Ale co případ, kdy mám volné OEM licence. Dám příklad. Dejme tomu koupím 10pc a k tomu omylem 12OEM licencí. Co se dvěma licencema. Prodám je, abych omezil ztrátu. Pokud se nepletu OEM licence se "spáruje" k PC při aktivaci nikoli při koupi.
I kdyby jsi "spároval" dotyčné PC s OEM verzí Windows. Tak v případě, že se rozhodneš systém nahradit jiným, avšak ne upgradem od stejného výrobce OS (tzn. nehodláš upgradovat z XP na 7/8) tak můžeš dané Windows XP/7 klidně prodat.
Podstatné je, že novému kupujícímu musíš dodat kvalitní (dostatečně kvalitní) doklad s produkt key. A hlavně musíš zabezpečit, že ty sám, tedy jako předchozí oprávněný nabyvatel užívacích práv (ať jsem přesný v terminologii) již tento dotyčný produkt key nepoužíváš.
Podle mé logiky a je to čistě můj názor, můžu takové licence prodat a kupující je může legálně aktivovat.
1. OEM licence se váže k PC teprve při jeho aktivaci
2. OEM licence si můžu přece legálně koupit i u MS a nechcou pro jeho prodej znát seriová čísla mých komponent :D
Položím ti otázku:
k 1) prosím definuj ke které části PC se váže OEM licence ?? K obalu ? Takže dovnitř můžeš dát cokoliv ? A nebo ke které součástce ??
Je to logický nesmysl, léta tady dávaný jako pravda pravdoucí. Nikdy nebylo možno vázat nějaký SW k nějakému HW, vyjma HW klíče, kde klíč byl na HW a umožňoval spouštět SW.
Windows takový HW klíč nemají. A nikdy neměly. Možná s UEFI se to změní.
k 2) k tomu není co dodat. Každý prodejce (ať bude mít na webu cokoliv napsáno) ti prodá OEM verzi i bez HW, a nebude nijak řešit, zda jsi koncový zákazník a nebo builder PC. Protože pro prodejce je podstatné že platíš, ne kdo jsi.
A ještě pro tady přítomné štoury. Ukáže mi už někdo konečně tu licenci na buildera PC ?? Protože ať jsem pátral jak jsem pátral, nikde jsem to nenašel. MS to neřeší, takže každý může stavět PC... A tedy ve fázi tvorby PC (koupím součástky = skládám HW) je builder a MÁ TEDY PRÁVO si koupit OEM verzi, kterou pak na takový nový HW instaluje. A takže znovu žádný problém...
Jsem zvědavý jaká je realita. Jelikož není možný downgrade z win 8 home na win7 rozhodl jsem se vyzkoušet nabídku této "firmy". Pokud se objeví nějaký zádrhel budu vás tady informovat. Takže jsem se stal jedním z pokusných králíků.
Sice v tomto nemáš pravdu. Můžeš si samozřejmě koupit HW s licencí OEM kde je přímo umožněn downgrade z 8 na 7.
Za poslední 4 měsíce, jsem takových HW sestav instaloval cca 10-15. Ale máš pravdu, je to dražší než si koupit legální OEM 7.
Nicméně, překonal jsem už číslovku 10 počtu nakoupených od zmiňovaného dodavatele. S žádným produkt key nebyl jediný problém. Ve dvou případech díky absenci internetu jako takového (prostě hold budoucí koncový uživatel internet nemá) bylo aktivováno přes telefon a znovu bez jediného problému. Takže velká bublina, spíše trochu závist od konkurence, že někdo umí číst i ty nesmysly co se píší v licenčních ujednáních.
Je zajímavé, že když někdo se chová tak jak je psáno (a musí se to odsouhlasit) tak to pak vadí prodejcům tech krabicových verzí...
Připadá mi to podobné jak breky prodejců bot, že jsou ti vietnamci moc levní, to musí být pašované.
Ale protože znám realitu, problém ceny není výrobce, protože ten vietnamec kupuje ve stejném skladě, ale to, že vietnamcovi stačí 25% marže a prodat raději 10 párů, ale těm "zavedeným" kamenným obchodům marže pod 125% = no to by ráno ani nevstávali...
PS pro advokáty: Pokud si něco koupím v dobré víře, že se jedná o legální věc a prodejce mě ujišťuje, že je to opravdu legální a ukáže se opak. Stávám se poškozeným nebo pachatelem?
Legální prodej a nákup to je v každém případě. Protože kupuješ snad zboží o kterém předem předpokládáš že to je levárna ?? Pak bych položil otázku, co certifikuje nějakého prodejce, že prodává pouze legální zboží ?? Jak poznáš, že třeba (přeženu) Alza ti do PC nainstaluje LEGÁLNÍ OS a že to nemá jen dobré korejské kopie šťítků ??
Když dostáváš mzdu v penězích, taky přijímáš v dobré víře tyto bankovky, že nejsou padělané - a mohou být....
Mohl by jsi se stát maximálně poškozeným. Spíše ale podle mne naletíš při koupi ojetého auta někde přes inzerát, než když to koupíš z legálního obchodu, zaplatíš dobírkou (což se v ČR považuje za legitimní) a obdržíš zboží, které jsis objednal.
To by jsi totiž nemohl koupit nic z aukra, či z jiného bazaru... aby jsi neměl obavu, že koupíš nějakou "čórku" ... i když v tomto nemáš mít proč strach.
-
Může je prodat sama sobě. Pokud je prodá s počítačem, tak je může používat jen na tom počítači, se kterým je koupila. Pokud bez počítače, nemůže je používat nikde, protože ta licence opravňuje k používání pouze se zařízením, se kterým byla zakoupena.
Možná by pomohlo, kdybyste si místo těch invektiv přečetl zákon a licenční smlouvu, o kterých tu píšete. Třeba byste pak nepsal komentáře, které jsou ve zjevném rozporu s licencí nebo zákonem. Navíc váš komentář vůbec nedokazuje vaše původní tvrzení, že Microsoft přímo prodává OEM licence koncovým uživatelům.
No a já se jen "blbě" zeptám, a on někdy MS prodával někdy OEM licence koncovým uživatelům ?? To bych opravdu ten obchod chtěl vidět.
Pochopil jste vy někdy v čem tkví vlastně to "kouzlo" nižší ceny OEM licence ???
Nikdy Vám to osobně nedocvaklo ???
JE to v podpoře a přenesení odpovědnosti za funkčnost OS ze sebe (rozumněj MS) na jiný subjekt = prodejce HW.
Jinými slovy, když Ty osobně poskládáš HW, a dáš tam OEM verzi OS tak po dobu záruky jsi POVINEN poskytovat kompletní support na OS pro tento HW, protože jsi mi ho prodal. A nemáš se jak "ztřepat" odpovědnosti. A proto to dostávají výrobci/buildeři HW "levněji" aby to tak bylo.
Jinak je to jen marketingový tah.
U krabicové verze (tzn. u produkt key který byl za plnou cenu) poskytuje support na OS Windows přímo zástupce MS.
Takže prosím už přestaňte pane jednou konečně fabulovat s nějakou nepřenositelností OEM licence odněkud někam.
Konečně si přečtěte to ujednání a pochopte ho.
Ale to asi nedokážete uznat, že se mýlíte. A trváte na něčem co není pravda.
-
Wau, tak už najednou jsme spiknutí prodejci krabicových verzí, co neprodávají. ;D ;D ;D
-
... přenesení odpovědnosti za funkčnost OS ze sebe (rozumněj MS) na jiný subjekt = prodejce HW.
A to se u uzavřeného systému dělá jak? ;D ;D ;D Opravdu prodejce nenese odpovědnost za chyby způsobené výrobcem. Podporu ano, funkčnost ne!
... a o jaké té Licenci se bavíme? 2000, XP, Vista, 7, 8x? Já en, že každá má jiné znění, takže by bylo dobré to konkretizovat.
-
Ale jen pro tvoji informaci. Zajedeš-li do prahy a koupiš-li si celodenní jízdenku na MHD v automatu (rozumněj to je něco jako OEM) tak samozřejmě můžeš na ní jezdit celý den, a může Vás být střídavě klidně 10-20-50 ale jen jeden v daný okamžik. A tedy pokud najdeš někoho kdo si tu jízdenku koupí, tak je to LEGÁLNÍ stejně jako prodej nevyužité/dříve použité=již nepoužívané licence/aktivačního kódu/produkt key na OS Windows verzi OEM.
Bylo tu i přirovnání k jízdence v MHD, pochopitelně je zcestné. Celodenní jízdenka je nepřenosná, takže ji může užívat pouze jeden člověk. Pravda, dokazuje se to blbě. Nicméně jedná se o porušení cestovního řádu. Než začnete psát bláboly, zjistěte si skutečnosti. Ona neznalost vážně neomlouvá!
-
Wau, tak už najednou jsme spiknutí prodejci krabicových verzí, co neprodávají. ;D ;D ;D
Nemyslím to přímo na tebe osobně, ale opravdu mne tato diskuze místy připadá jako diskuze oficiálního distributora, který se obává o své příjmy.
Dle mé úvahy, pouze zákon může stanovit, že je něco nelegální, a nebo že je to legální jen pod nějakou podmínkou.
Uvedu příklad:
Je nelegální aby jsi ty použil násilí vůči svému sousedovi. Ale budeš-li policista, a budeš-li ve službě bude takové "přiměřené" násilí legální.
A v případě pochyb pouze soud rozhodne zda to bylo či nebylo legální.
A tento názor aplikuji i na SW. Žádný zákon ČR nestanovuje, že je nelegální koupit či prodat OEM OS verzi. A ani nestanovuje, že by to bylo legální pouze za nějakých podmínek.
Na druhou stranu nějaká soudní instance již rozhodla, že JE LEGÁLNÍ již jednou použitý SW znovu prodat a koupit, a užívat. A že již prvním prodejem byla vyčerpána práva.
Takže pokud někdo v jiném soudním sporu nerozhodne jinak. Je to v tuto chvíli LEGÁLNÍ.
A musím uznat, že tento mnou výše uvedený fakt, jsi ty nikdy nerozporoval. A nebo snad chceš tuto realitu rozporovat ??
A nebo se domníváš, že kdyby to bylo nelegální, takže by takový moloch jako je MS nepodnikl kroky aby ochránil své příjmy ?? A nebo, že by už dávno nebyly nějaké ty "podezření" ze spáchání trestných činů dávno předány k soudu ??
Nejsou žádné soudy, proč ? Protože se neděje nic nelegálního. A sama firma MS to moc dobře ví.
Má jedinou obranu. Vytvořit tak dobrý OS aby nikdo ty staré XP/7 nechtěl. Bohužel se to firmě MS opět nepodařilo. A ani výrobci HW k tomu nejsou nijak nakloněni.
A osobně se divím, že dávno MS nezměnilo politiku, a nezpoplatnilo aktualizace (tak jak to mají AV společnosti), protože jedinou obranou proti prodeji "použitého" ale spíše správně nazývaného NEVYUŽITÉHO SW je mít takovou cenu nového SW aby nebyl prostor pro bazar.
Až toto MS pochopí, budou ukončeny všechny tyto debaty.
-
... přenesení odpovědnosti za funkčnost OS ze sebe (rozumněj MS) na jiný subjekt = prodejce HW.
A to se u uzavřeného systému dělá jak? ;D ;D ;D Opravdu prodejce nenese odpovědnost za chyby způsobené výrobcem. Podporu ano, funkčnost ne!
... a o jaké té Licenci se bavíme? 2000, XP, Vista, 7, 8x? Já en, že každá má jiné znění, takže by bylo dobré to konkretizovat.
No tak prosím zkus řešit s MS problém s Windows OEM verze... odpověď vždy bude "obraťte se s problémem na výrobce HW" a co řekne tento ? hádej.
A ano každá licenční dohoda o užívání OS od MS pro každou verzi je jiná. Dokonce jsem našel rozdíly i mezi verzemi pro sice stejnou verzi OS ale v rámci jiného dodavatele HW... Dell má jinou než HP a než tuším Toshiba...
Ale bohužel všechny (nebo spíše bohudík) jsou v mírném či větším rozporu s směrnicemi EU. A především ono je to taky troch jedno.
Koupíš-li laptop s Windows tak je tam většinou používáš než to umře, a při koupi nového většinou koupíš ji nový OS
Ale znám i takové, kteří pak koupí nový HW v rámci opravy původního HW a proč by pak měli mít povinnost koupit další OS ?? Když již koupili, a pouze opravili/upgradovali svůj HW.
V žádné OEM není zakázáno opravovat/upgradovat HW
-
Bylo tu i přirovnání k jízdence v MHD, pochopitelně je zcestné. Celodenní jízdenka je nepřenosná, takže ji může užívat pouze jeden člověk. Pravda, dokazuje se to blbě. Nicméně jedná se o porušení cestovního řádu. Než začnete psát bláboly, zjistěte si skutečnosti. Ona neznalost vážně neomlouvá!
A to jste vzal kde ? Na základě čeho je nepřenosná ? Který zákon to zakazuje ? Nějaký cestovní řád ?
Pokud by měla být nepřenosná musí být přímo označena na konkrétní osobu. Takže koupím-li si jízdenku na vlak LE mám na této jízdence svoje jméno = pak je nepřenosná, neboť je to napsáno, že je jen moje. Mohu ji vrátit (pokud je čas=storno mne nemine) ale nemohu ji prodat.
Pokud však koupím jízdenku v automatu (a ten příměr s OEM je rovnocenný) pak není identifikováno kdo to koupil. A tedy na základě čeho by mi bylo bráněno ji v polovině dne prodat jinému zájemci, za adekvátní cenu (tedy třeba za 30%) kdy ji já již nevyužiji.
Protože je proti dobrým mravům požadovat zákaz takového prodeje, neboť by za jednu a tu samou jízdu obdržel dopravní podnik další plnění.
Trochu jste tentokráte mimo. Ano rozumím tomu, že si provozovatel MHD dá do svých provozních řádů že se nemají prodávat. Ale na druhou stranu, prodejem provozovatel stanovil, že bude, za ty uhrazené peníze, jednu osobu celý den vozit v MHD.
Nikde není stanoveno KTEROU osobu bude vozit. Takže pokud si já koupím tuto jízdenku ráno. A v poledne ji předám svému synovi aby jezdil odpoledne, není to nelegální. Naopak by bylo nelegální od provozovatele MHD požadovat další úhradu.
Jiná věc by byla, kdybych při koupi jízdenky MHD se musel identifikovat jako konkrétní osoba se kterou provozovatel uzavírá dohodu o tom, že mne bude vozit.
Mimochodem všiml jste si někdy nějakého soudního sporu provozovatele MHD ohledně těchto jízdenek ?? Nevyhrál by. Že někde někdo něco napíše, je-li to v rozporu, nebo nekryto zákonem, je to NEPLATNÉ.
Je zbytečné o tom polemizovat. Nestanoví-li ZÁKON dané země že je něco nelegální a to konkrétně, a nebo není-li, v případě nejasného textu zákona, k tomu příslušná zákonná vyhláška a nebo soudní rozhodnutí, nemůže být konkrétní činnost nelegální.
Ale tady JE rozhodnutí nějaké soudní instance, že je možno SW který již nehodlám používat prodat, a to legálně.
Tak o čem vlastně diskutujeme ?? o tom, jestli soud rozhodl správně ? Podle mne ANO.
-
Wau, tak už najednou jsme spiknutí prodejci krabicových verzí, co neprodávají. ;D ;D ;D
A tento názor aplikuji i na SW. Žádný zákon ČR nestanovuje, že je nelegální koupit či prodat OEM OS verzi. A ani nestanovuje, že by to bylo legální pouze za nějakých podmínek.
Na druhou stranu nějaká soudní instance již rozhodla, že JE LEGÁLNÍ již jednou použitý SW znovu prodat a koupit, a užívat. A že již prvním prodejem byla vyčerpána práva.
Takže pokud někdo v jiném soudním sporu nerozhodne jinak. Je to v tuto chvíli LEGÁLNÍ.
Tohle si právě nemyslím, sice šlo o soudní dvůr EU, ale nešlo o spor na území naší republiky. Proto to rozhodnutí nepovažuji za podstatné a podle Tvé aplikace je to přád buď a nebo. Představme si však, co by nastalo za situaci, když by u nás bylo rozhodnuto opačně? Kolik licencí za tu dobu může být prodáno? A opačním rozhodnutí by se ihned stali nelegální. Proto před takovou koupí varuji, jelikož těch pár stovek rozdílu mezi novou a použitou OEM licencí za to nestojí.
Jak už jsem psal, podle mne je to neustálá hra EU s Microsoftem o tom koli Microsoft je ochoten dát za nějaká svá privilegia a když nedá, tak ho budou pokutovat. Ale obyčejnému zákazníkovi nejsou schopni za ty léta dát jasná pravidla, co se smí a co ne. Možná právě proto se jejich licence dá vykládat miliony způsoby. No a když se postaví Microsoft na zadní a řekne "NEDÁM!", tak pak se to vybere na lidech za porušování licence.
O Microsoftu se nemá cenu bavit, ten si od windows 2000 hraje jen s obrázky. Jeho pružnost na vývoj technologií a postupů je více, než tristní. Kdyby nekupoval firmy, nevidělával na patentech, a neobměňoval obrázky v systému, tak už by zřejmě neexistoval. Je neuvěřitelné v jaké smetiště dokázal nechat dojít svůj systém. Za to by měl být pokutován, že jeho systém nahrává zodějům, podvodníkům, a on s tím naprosto nic nedělá. Ale to už jsme dost OT.
-
A jinak já opravdu nechci nijaké flame s Vaší osobou. Mnoho toho co píšete, má hlavu i patu, v mnohém se však mýlíte.
Kdybych neměl v této oblasti skoro 22 let osobních zkušeností, a nebyl pedant na legálnost užívaného SW, možná bych byl nejistý. Ale mnoho lidí si vykládá předpisy striktněji než jsou psané, jsme EUovitější než samo EU požaduje (viz mnoho našich zákonů, a předpisů, které jsou přísnější, než je požadováno směrnicemi EU, a selským rozumem), ale hlavně lidi neuvažují mozkem.
Postavím to trochu jinak. Co je lepší. Když si Franta od vedle, místo toho, aby používal i nadále nějaký ten OS od Aloise co je velký IT, protože už má i internet a umí napsat google.cz, který pochopitelně (ten Alois) tvrdí, že se na to nepřijde, a že je to jedno, tak místo tohoto čirého nelegálního užití SW, ten Franta konečně koupí svůj vlastní OS, který měl mít na svém HW odpočátku, a tedy koupí si sice bazarový (neb za nový krabicový těch 4,5 fakt nedá) ale přesto legální, který nějaká firma po krachu, či proto aby zachránila nějaká pracovní místa prostě rozprodá. A protože s HW to nikdo nekoupí, neboť HW je třeba nepoužitelný (a nebo výhodně byl prodán jinde) tak vlastně nikdo o nic nepřichází. Pouze se mění nelegální na legální.
Jistě, že se používají tyto "bazarové" nevyužité licence pro nové HW jednotky. A proč ne ? ČR o nic nepřichází, neboť se odvádí DPH a daň z příjmu, a točí se peníze, a to stát potřebuje. A kdyby nebyly tyto licence, tak stejně si ti koncoví NEKOUPÍ žádný OS, prostě budou zase stále někde něco načerno....
A mimochodem, taky je to varianta jak "vymítit" XP. A taky docela rozumím MS v tom, že je pro ně lepší když sice "nic" nevydělají protože se nenalijí další licence do oběhu, ale alespoň lidi jsou stále v područí MS.
Varianta jiná je linux a toho se MS bojí velmi. Protože kdo jednou k linuxu přijde, málo kdy se vrací k MS, většinou nemá proč.
Prostě problém je trochu složitější, a není ohraničitelný jen §66 AZ ani jinou jednoduchou definicí.
Možná jsem to teď vzal trochu ze široka, ale ber to i z tohoto kontextu. Prostě je legální (zákon to nezakazuje) koupit a prodat. Je legální nabýt užívací práva od jiného nabyvatele, který již pak není definovaný jako nabyvatel, neboť se těchto práv vzdá. Takže je legální instalovat na HW i OEM verzi, neboť tato není v témže okamžiku nainstalovaná na jiném HW, a jedná se tedy de-fakto i de-jure o upgrade či opravu HW, a je to tedy zcela LEGÁLNÍ.
A až nějaký soud rozhodne jinak a nebo až zákonotvorné jednotky státu vyhlásí zákon který tento stav změní, změním i já svůj názor. Do té doby. Klidně budu kupovat, prodávat a instalovat OS Windows od vyhodny-software.cz neboť dokud nerozhodne soud, či nestanoví zákon, že to je od nějakého okamžiku (ale jistě že né zpětně) nelegální pak do té doby to není nelegální, nýbrž toto jednání mé je čistě legální.
-
Tohle si právě nemyslím, sice šlo o soudní dvůr EU, ale nešlo o spor na území naší republiky. Proto to rozhodnutí nepovažuji za podstatné a podle Tvé aplikace je to přád buď a nebo. Představme si však, co by nastalo za situaci, když by u nás bylo rozhodnuto opačně? Kolik licencí za tu dobu může být prodáno? A opačním rozhodnutí by se ihned stali nelegální. Proto před takovou koupí varuji, jelikož těch pár stovek rozdílu mezi novou a použitou OEM licencí za to nestojí.
Pavle, tak teď opravdu s tebou velmi rád bych souhlasil. Ale nemohu. JSME součástí EU, a v tomto z toho těžíme. Neboť nemůže rozhodnout EU v nějakém sporu aby se to netýkalo všech současných členů.
A k případnému rozhodnutí soudu u nás opačnému. Ano to se MŮŽE stát. Ale nemůže v takovém případě být to rozhodnutí se zpětnou platností. Kdo a jak a kdo by to zaplatil to scanování zda licenci jsem nabyl a jak ? Mám-li produkt key mám legální verzi. MS by mohla tyto zakázat --- ale protože sama MS neví a protože toho není 10-20 ks ale desetitisíce licencí MS není žádná možnost jak prokázat, že tato licence je platná či nikoliv.
A to přesně ze stejného důvodu jak u toho MHD. Protože si OEM kupují lidi (a i firmy) jak rohlíky a neexistuje ŽÁDNÁ evidence, komu co patří. Takže jak by to někdo chtěl a podle jakého klíče kontrolovat ??
A zrovna třeba u mne, ty licence DELL, zrovna ale já mám HDD z PC DELL, jsou to poslední zbytky těchto HW jednotek, zbytek zhořel, takže mám legálně OEM verze XP, a i nyní W7, a že bedny jsou jiné ?? Ale to nemůže nikdo legálně chtít abych měl bednu DELL když se mi nelíbí.
Jak už jsem psal, podle mne je to neustálá hra EU s Microsoftem o tom koli Microsoft je ochoten dát za nějaká svá privilegia a když nedá, tak ho budou pokutovat. Ale obyčejnému zákazníkovi nejsou schopni za ty léta dát jasná pravidla, co se smí a co ne. Možná právě proto se jejich licence dá vykládat miliony způsoby. No a když se postaví Microsoft na zadní a řekne "NEDÁM!", tak pak se to vybere na lidech za porušování licence.
Teď Pavle s tebou souhlasím absolutně. V tomto máš pravdu. Ale MS se nepostaví na zadní, protože kdyby to udělal. Zkrachoval by. Protože by neměl ani tu teoretickou šanci dostávat ty mraky peněz za patenty (viz pár miliard z Androidu co mu jde ročně...a z dalších), A taky by se mu mohlo stát, že by mu dali k úhradě všechno aj s úrokama.
A že licence obecně jsou chaos, tak za to může jen a jen MS. Že překlady neodpovídají. Že nejsou soudně ověřené, a tedy neplatné, že nejsou v souladu se zákony jednotlivých zemí. Ale to pak taky znamená, že není-li v souladu nějaké ustanovení se zákonem daného státu, musí být toto ustanovení neplatné. A může to ale zneplatnit i celé licenční ujednání.
Ono by se taky mohlo stát MS to, že by pak od všech uživatelů bylo požadováno vrácení peněz...
Bylo by docela zajímavé porovnat EULA které jsou pro EU, či pro česko a EULA která je platná v USA.
Přiznám se, že jsem tu EULA pro USA nestudoval důkladně a nemám soudní její překlad. Ale rozdíly tam byly i v anglickém jazyce.
O Microsoftu se nemá cenu bavit, ten si od windows 2000 hraje jen s obrázky. Jeho pružnost na vývoj technologií a postupů je více, než tristní. Kdyby nekupoval firmy, nevidělával na patentech, a neobměňoval obrázky v systému, tak už by zřejmě neexistoval. Je neuvěřitelné v jaké smetiště dokázal nechat dojít svůj systém. Za to by měl být pokutován, že jeho systém nahrává zodějům, podvodníkům, a on s tím naprosto nic nedělá. Ale to už jsme dost OT.
Ano Pavle souhlasím s tebou s výše uvedeným absolutně. Taky proto považuji MS Windows už více jak 4 roky pouze jako dobrý herní systém pro herní počítače. A případně jako podkladový systém pro použítí SW který ještě nebyl portován na jiné OS.
Sám osobně mám na všech svých desktopech a laptopech linux (a nemám jen jeden HW), Windows mám jen ke studijním účelům, testování a spouštění her. A mám licencí více než provozuschopných HDD .... takže v podstatě mohu ti nějaké "odprodat" ale bohužel by jsi to musel vzít i s krabicemi s jinak nefunkčním HW vyjma HDD. Mám tu XP/Visty i 7 ...
Bohužel MS zaspal vývoj, už dávno jen kopíruje, krade nápady a těží z patentů. Ale ještě "pár" let a jeho patenty padnou dle AZ a pak to bude šrumec.
Pokud nepřijde s nějakým převratným nápadem, který budou chtít všichni uživatelé, zanikne MS a Windows samovolně... Už teď mám problém přesvědčit lidi aby si upgradovali alespoň na W7. O jiným systému nechtějí ani uvažovat. Nějaké kostičky z W8 je vůbec neoslovily. Mnoho lidí ani ty Windows nechce. Zvláště když vidí jak rychle na jejich HW jede linux (Ubuntu např.)
Už začínají uživatelé i myslet k čemu ten HW vlastně potřebují. A doba hraní si s PC už je pryč. Letí tablety, smartfouny, MacBooky ale u desktopů/laptopů už to není taková móda.
Lidi kupují jen to co musí.
-
No a já se jen "blbě" zeptám, a on někdy MS prodával někdy OEM licence koncovým uživatelům ?? To bych opravdu ten obchod chtěl vidět.
Děkuji za podporu. Akorát nevím, proč to píšete jako odpověď na můj komentář, když já se ptám na to samé.
Dle mé úvahy, pouze zákon může stanovit, že je něco nelegální, a nebo že je to legální jen pod nějakou podmínkou.
Autorský zákon stanovuje, že veškerá práva k užívání autorského díla má jeho autor. A pak zákon stanovuje, že v některých případech se nejedná o užívání díla podle zákona, v některých případech dává licenci k užití přímo ze zákona a umožňuje autorovi poskytnout někomu licenci. Takže abyste software mohl používat, musíte splnit jednu z těch tří podmínek. Pokud vám autor dá svolení používat software na počítači, se kterým jste software zakoupil, co vás opravňuje používat ho na jiném?
Na druhou stranu nějaká soudní instance již rozhodla, že JE LEGÁLNÍ již jednou použitý SW znovu prodat a koupit, a užívat. A že již prvním prodejem byla vyčerpána práva. Takže pokud někdo v jiném soudním sporu nerozhodne jinak. Je to v tuto chvíli LEGÁLNÍ.
Dobrý způsob o manipulaci, ale nejste první, kdo to tady zkouší. Ten soud nerozhodl, že je legální ten software používat libovolným způsobem. Ani nijak nezpochybnil to, že pro druhého uživatele platí stejná pravidla, jako pro prvního. Naopak výslovně jmenoval některá omezení z licence s tím, že jsou platná.
O tom, že je legální software prodat, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se vede spor jenom o to, zda je platná "OEM" podmínka "používání na počítači, se kterým byl software zakoupen", případně zda je platná i pro druhého a dalšího uživatele. Pokud vím, tu OEM podmínku nikdo mimo tuto diskusi nezpochybňuje. Naopak např. vyhodny-software.cz s ní také počítá. Když to přirovnám k těm vašim jízdenkám -- pokud je legální jízdenku prodat (v případě software to legální je), i druhý majitel se musí řídit podmínkami té jízdenky. Takže pokud prodáte označenou 24hodinovou jízdenku, druhý majitel na ní může jezdit jen do konce období 24 hodin od doby, kdy jste ji vy označil. Kdyby se vám podařilo prodat vaši měsíční jízdenku na vaše jméno, pořád nového držitele bude opravňovat pouze k tomu, že vy můžete s touhle jízdenkou jezdit v daném měsíci MHD -- takže novému majiteli by moc užitečná nebyla.
-
No a já se jen "blbě" zeptám, a on někdy MS prodával někdy OEM licence koncovým uživatelům ?? To bych opravdu ten obchod chtěl vidět.
Děkuji za podporu. Akorát nevím, proč to píšete jako odpověď na můj komentář, když já se ptám na to samé.
Dle mé úvahy, pouze zákon může stanovit, že je něco nelegální, a nebo že je to legální jen pod nějakou podmínkou.
Autorský zákon stanovuje, že veškerá práva k užívání autorského díla má jeho autor. A pak zákon stanovuje, že v některých případech se nejedná o užívání díla podle zákona, v některých případech dává licenci k užití přímo ze zákona a umožňuje autorovi poskytnout někomu licenci. Takže abyste software mohl používat, musíte splnit jednu z těch tří podmínek. Pokud vám autor dá svolení používat software na počítači, se kterým jste software zakoupil, co vás opravňuje používat ho na jiném?
Na druhou stranu nějaká soudní instance již rozhodla, že JE LEGÁLNÍ již jednou použitý SW znovu prodat a koupit, a užívat. A že již prvním prodejem byla vyčerpána práva. Takže pokud někdo v jiném soudním sporu nerozhodne jinak. Je to v tuto chvíli LEGÁLNÍ.
Dobrý způsob o manipulaci, ale nejste první, kdo to tady zkouší. Ten soud nerozhodl, že je legální ten software používat libovolným způsobem. Ani nijak nezpochybnil to, že pro druhého uživatele platí stejná pravidla, jako pro prvního. Naopak výslovně jmenoval některá omezení z licence s tím, že jsou platná.
O tom, že je legální software prodat, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se vede spor jenom o to, zda je platná "OEM" podmínka "používání na počítači, se kterým byl software zakoupen", případně zda je platná i pro druhého a dalšího uživatele. Pokud vím, tu OEM podmínku nikdo mimo tuto diskusi nezpochybňuje. Naopak např. vyhodny-software.cz s ní také počítá. Když to přirovnám k těm vašim jízdenkám -- pokud je legální jízdenku prodat (v případě software to legální je), i druhý majitel se musí řídit podmínkami té jízdenky. Takže pokud prodáte označenou 24hodinovou jízdenku, druhý majitel na ní může jezdit jen do konce období 24 hodin od doby, kdy jste ji vy označil. Kdyby se vám podařilo prodat vaši měsíční jízdenku na vaše jméno, pořád nového držitele bude opravňovat pouze k tomu, že vy můžete s touhle jízdenkou jezdit v daném měsíci MHD -- takže novému majiteli by moc užitečná nebyla.
-
No a já se jen "blbě" zeptám, a on někdy MS prodával někdy OEM licence koncovým uživatelům ?? To bych opravdu ten obchod chtěl vidět.
Děkuji za podporu. Akorát nevím, proč to píšete jako odpověď na můj komentář, když já se ptám na to samé.
Chybička ve formátování odpovědí. No nikdo nejsme dokonalí.
Autorský zákon stanovuje, že veškerá práva k užívání autorského díla má jeho autor. A pak zákon stanovuje, že v některých případech se nejedná o užívání díla podle zákona, v některých případech dává licenci k užití přímo ze zákona a umožňuje autorovi poskytnout někomu licenci. Takže abyste software mohl používat, musíte splnit jednu z těch tří podmínek. Pokud vám autor dá svolení používat software na počítači, se kterým jste software zakoupil, co vás opravňuje používat ho na jiném?
Jednoduchý fakt. Žádný autor nikdy nezakázal jakékoliv upgrade daného HW. A upgrade lze myslet i kompletní výměnu tohoto HW. A vztáhneme-li to k OEM Windows, nikde není v žádné EULA psáno, že na PC na kterém poprvé bylo aktivováno (nebo se kterým to bylo koupeno) to musí být pouze využíváno. Takže mám-li právo opravit, upgradnout mohu ve výsledku tuto licenci i přemístit. Neboť mám právo vyměnit HDD na kterém je umístěna, mám právo vyměnit MB a CPU atd... Žádný autor toto mé právo jako oprávněného nabyvatele nijak nemůže omezit a ani neomezuje. Dokonce před lety sám MS doporučoval kompletní reinstalaci celého Windows 1x za 2 roky (doba použitelnosti byla max 3roky a 4 měsíce pak se to stejně muselo reinstalovat) a sám MS na autorizačních serverech toto běžně umožňoval. Stejně tak pouze při kompletním upgrade a nutnosti využít telefonický systém se ověřovalo pouze zda je použit jen jednou. Resp. v praktickém faktu, pokud Vám nezdechnul HDD a nemusel jste reinstalovat dříve jak za 4-5 měsíců od poslední aktivace nikdy s aktivací nebyl problém. A nejednalo se jen o nějakou toleranci. Jiné to bylo v případě aktivace jednoho a toho samého klíče na 10ti HW během tří dnů. To bylo o blokaci klíče.
Dobrý způsob o manipulaci, ale nejste první, kdo to tady zkouší. Ten soud nerozhodl, že je legální ten software používat libovolným způsobem. Ani nijak nezpochybnil to, že pro druhého uživatele platí stejná pravidla, jako pro prvního. Naopak výslovně jmenoval některá omezení z licence s tím, že jsou platná.
A taky jsem nikde v této diskuzi ani jinde že pro dalšího nabyvatele platí licence jinak. Naopak mnohokrát jsem sdělil, že jeden z parametrů OEM verze je, že se má instalovat na NOVÝ HW. Že neslouží k upgrade a nemělo by sloužit ani k legalizaci OS.
Takže shrnuli to:
Shodli jsme se, že je legální licenci SW prodat a koupit... v tom není spor.
Také jsme se shodli, že i pro dalšího oprávněného nabyvatele platí stejné licenční ujednání jako pro prvního nabyvatele..... v tom taky není spor.
Takže sečteno podtrženo. Když na vyhodny-software.cz koupím OEM verzi, a nainstaluji tuto OEM verzi na NOVÝ HW tak jsem splnil všechny podmínky OEM verze. A to protože původní nabyvatel se svých práv k dané rozmnoženině/licenci vzdal a z svého HW ji odstranil, tím se dostala fakticky do stavu před instalací na nový HW, dle zákona (a soudního rozhodnutí) je legální prodat a koupit nevyužitý SW/OS, a tedy podle verze a licenčního ujednání pak tedy já jako nový oprávněný nabyvatel legálně mohu tuto OEM použít a přijmout licenční ujednání v plném rozsahu.
Nebo vidí někdo ve výše uvedeném konstatování faktů rozpor ??
O tom, že je legální software prodat, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se vede spor jenom o to, zda je platná "OEM" podmínka "používání na počítači, se kterým byl software zakoupen", případně zda je platná i pro druhého a dalšího uživatele. Pokud vím, tu OEM podmínku nikdo mimo tuto diskusi nezpochybňuje. Naopak např. vyhodny-software.cz s ní také počítá. Když to přirovnám k těm vašim jízdenkám -- pokud je legální jízdenku prodat (v případě software to legální je), i druhý majitel se musí řídit podmínkami té jízdenky. Takže pokud prodáte označenou 24hodinovou jízdenku, druhý majitel na ní může jezdit jen do konce období 24 hodin od doby, kdy jste ji vy označil. Kdyby se vám podařilo prodat vaši měsíční jízdenku na vaše jméno, pořád nového držitele bude opravňovat pouze k tomu, že vy můžete s touhle jízdenkou jezdit v daném měsíci MHD -- takže novému majiteli by moc užitečná nebyla.
Jak jsem napsal výše. Ano i druhý majitel jízdenky MUSÍ dodržovat přepravní řád, a pochopitelně včetně toho, že jízdenku může využít pouze do doby platnosti. Zajisté ji koupí pouze za adekvátní finance (asi za zbývající hodinu času mi nedá více než 1/24 ceny max)
Pokud bych však prodal svou jízdenku, která je označená mým jménem konkrétním, tak nový držitel není nijak oprávněn ji použít, neboť k funkčnosti jízdenky musí mít i můj průkaz totožnosti a také můj kxich.
K tomu bych vzal ekvivalent HW klíče. Tzn. když prodám SW ke kterému je nutný HW klíč a nebo certifikát na jméno, pak nový nabyvatel bez obdržení (legálního) toho HW klíče a nebo u autora zavedení jeho certifikátu není oprávněn užívat SW. Může jej vlastnit.... nikoliv používat.
Takže opět shrnuto - podtrženo... vlastně nikdo tady zásadní rozpor nemá. Pouze používáme jiné vyjádření toho co je fakt.
Může se nám to nelíbit a nebo i vyhovovat. Avšak je to dle zákona. O užívání díla nějakou kličkou v AZ viz §66 se v případě vyhodny-software.cz nejedná a nikdy nejednalo. Ty OS nejsou využívány bez přijmutí licenčních ujednání novým nabyvatelem (tedy autor tím dává souhlas k užívání - neboť ten souhlas dává bianco) neboť původní nabyvatel tento souhlas k užívání zneplatnil. Neboť deinstalací OS a jeho prodejem jeho souhlas s licenčním ujednáním byl ukončen.
V podstatě dalo by se to nazvat vrácením práv k autorovi a znovu poskytnutí. A protože autor dal toto poskytnutí systémem, že stačí přijmout ujednání při instalaci a deinstalací lze se vrátit zpět, je i toto legální a dle zákona (a dokonce i dle EULA)
Kdyby MS jednoduše umožnil na svých stránkách bazarový prodej, tzn. deaktivaci a novou aktivaci. Bylo by to jednodušší...
Zase napíšu příklad. Viz SW Pohoda od Stormware. Když si koupíte 4 licence a nainstalujete je, následně je aktivujete. Pokud budete chtít licenci prodat (a to i část licence - lze to) pak prvně musíte deaktivovat a teprve lze přesunout daný SW na jiný HW.
V podstatě v Windows je tlačítko aktivace a chybí tam tlačítko deaktivace licence. A to je chyba MS, nikoliv uživatele.
-
dopr s wifi... škoda, že se nedá chybně odeslaný příspěvek smazat...
-
Jednoduchý fakt. Žádný autor nikdy nezakázal jakékoliv upgrade daného HW. A upgrade lze myslet i kompletní výměnu tohoto HW. A vztáhneme-li to k OEM Windows, nikde není v žádné EULA psáno, že na PC na kterém poprvé bylo aktivováno (nebo se kterým to bylo koupeno) to musí být pouze využíváno. Takže mám-li právo opravit, upgradnout mohu ve výsledku tuto licenci i přemístit. Neboť mám právo vyměnit HDD na kterém je umístěna, mám právo vyměnit MB a CPU atd... Žádný autor toto mé právo jako oprávněného nabyvatele nijak nemůže omezit a ani neomezuje. Dokonce před lety sám MS doporučoval kompletní reinstalaci celého Windows 1x za 2 roky (doba použitelnosti byla max 3roky a 4 měsíce pak se to stejně muselo reinstalovat) a sám MS na autorizačních serverech toto běžně umožňoval. Stejně tak pouze při kompletním upgrade a nutnosti využít telefonický systém se ověřovalo pouze zda je použit jen jednou. Resp. v praktickém faktu, pokud Vám nezdechnul HDD a nemusel jste reinstalovat dříve jak za 4-5 měsíců od poslední aktivace nikdy s aktivací nebyl problém. A nejednalo se jen o nějakou toleranci. Jiné to bylo v případě aktivace jednoho a toho samého klíče na 10ti HW během tří dnů. To bylo o blokaci klíče.
Rozepisujete se sice dlouze, ale o věci, která s tématem nesouvisí. Autor nezakazuje výměnu hardware, neřeší opravy nebo upgrade. Autor (Microsoft) vám pouze uděluje právo používat Windows 7 Home Basic na počítači, se kterým byla licence zakoupena.
Pokud se vám to nelíbí, pořiďte si třeba krabicovou verzi, tam takovéhle omezení není.
Takže sečteno podtrženo. Když na vyhodny-software.cz koupím OEM verzi, a nainstaluji tuto OEM verzi na NOVÝ HW tak jsem splnil všechny podmínky OEM verze.
Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován.
S jakým počítačem jste tedy ten software od vyhodny-software.cz získal?
-
Rozepisujete se sice dlouze, ale o věci, která s tématem nesouvisí. Autor nezakazuje výměnu hardware, neřeší opravy nebo upgrade. Autor (Microsoft) vám pouze uděluje právo používat Windows 7 Home Basic na počítači, se kterým byla licence zakoupena.
Pokud se vám to nelíbí, pořiďte si třeba krabicovou verzi, tam takovéhle omezení není.
Prosím tedy Vás, aby jste tedy jasně definoval, jaká je minimální část PC která musí zbýt z PC, se kterým je OEM verze OS distribuován, aby to byl stále ten původní PC ?
Pokud mi nezakazuje Autor (Microsoft) jak vy píšete (a máte pravdu=souhlasím) výměnu HW, opravy a upgrade, zakazuje mi snad MS prodat můj vlastní PC (s tím tedy opravdu nemohu souhlasit aby mne nějaký autor zakazoval prodat co jsem koupil) ??
Protože v první části Vaši věty je uvedena informace, kterou mi chcete následně vyvrátit. A to je logický rozpor. A v podstatě pak z toho vyplývá prostě nesmysl.
Pokud mi tedy nezakazuje autor si můj PC opravit, upgradovat, či vyměnit HW, pak mne nemůže zakázat ani tento PC prodat.
Jak je ale tedy definován tento PC ? Když mohu vše vyměnit, pak z původního HW nemusí nic zůstat, a tedy logicky to již není ten samý PC se kterým jsem to koupil. Na základě čeho pak bych měl přijít o právo užívat SW který jsem si řádně od autora zakoupil ?
Nebo chcete snad napsat, že mi musí zbýt jakákoliv součástka abych měl ten původní HW ? a to i nefunkční ?
Uznáte že to je BLBOST. A nikde to takto není psáno. A ani nemůže, byl by to od autora nezákonný požadavek.
Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován.
S jakým počítačem jste tedy ten software od vyhodny-software.cz získal?
Podle mého názoru tedy s poslední kusem původního HW = a to s Licenčním štítkem na kterém je napsán produkt key a s originální kopií rozmnoženiny daného SW=OS
Protože otázka je opravdu co a jak je definován PC, tedy se kterým je distribuován zmíněný OS.
Stále čekám na smysluplnou definici, co je ta poslední součást PC, kterou nemohu vyměnit, a ke které se váže tedy ta podmínka EULA pro OEM verzi OS. Podle mne to je opravdu původní licenční štítek s produkt key, protože ten byl s původním HW také distribuován, stejně tak původní instalační media, na které je uložena rozmnoženina daného SW/OS.
BTW: ano rozumím tomu, že používám příklady a píši dlouze. Může se Vám to nelíbit, nicméně pro pochopení daného není vždy rozumné používat jen krátké a holé věty. A ani vy nepíšete vždy krátce.
-
Prosím tedy Vás, aby jste tedy jasně definoval, jaká je minimální část PC která musí zbýt z PC, se kterým je OEM verze OS distribuován, aby to byl stále ten původní PC ?
Podle mne nejde o žádnou poslední část - pokud ten počítač budete obměňovat postupně (přidáte paměť, za půl roku vyměníte pevný disk), může to být stále tentýž počítač, i když už z toho původního nezbyde vůbec nic. I když u základní desky by asi mělo jít jen o její výměnu za stejný typ - pořídit novou základní desku s novým procesorem, a vydávat to za původní počítač už by podle mne bylo za hranou.
Podle mého názoru tedy s poslední kusem původního HW = a to s Licenčním štítkem na kterém je napsán produkt key a s originální kopií rozmnoženiny daného SW=OS
Opravdu chcete tvrdit, že licenční štítek je počítač?
-
Podle mne nejde o žádnou poslední část - pokud ten počítač budete obměňovat postupně (přidáte paměť, za půl roku vyměníte pevný disk), může to být stále tentýž počítač, i když už z toho původního nezbyde vůbec nic. I když u základní desky by asi mělo jít jen o její výměnu za stejný typ - pořídit novou základní desku s novým procesorem, a vydávat to za původní počítač už by podle mne bylo za hranou.
No Filipe, ale jak by mohlo být výměna MB s CPU za hranou, když mi toto nikdo nemůže zakázat, a může to být z důvodu závady i nutnost ??
Navíc není tak dávno, kdy se prodávali OEM verze a to OFICIÁLNĚ s myší, nebo klávesnicí ? A ty jsou taky součást počítače, takže kdybych to vzal opravdu v ad-absurditě tak vlastně mohl jsem si před lety koupit OEM Windows XP s myší (legálně) a tak tedy když tu myš prodám, musím dát pryč i to OEM ??
Já se omlouvám ale fakt je to absurdní, ale i jen uvažovat o tom, že mám nějakou povinnost mít OS jen na tom PC se kterým jsem to koupil. Protože to prostě nejde dodržet, když vlastně mohu vyměnit všechny díly PC, neboť jak píšete správně mi to nikdo = MS nezakazuje, protože mi to zakázat nemůže.
Podle mého názoru tedy s poslední kusem původního HW = a to s Licenčním štítkem na kterém je napsán produkt key a s originální kopií rozmnoženiny daného SW=OS
Opravdu chcete tvrdit, že licenční štítek je počítač?
A budete opravdu tvrdit, že to není součást PC ? Když jsem to na tom PC měl nalepeno ?
Takže znovu, která součást původně koupeného počítače je ta ke které se OEM licence vlastně váže ??
Prosil bych jasnou a jednoduchou definici.
Tedy pokud takovou najdete, nenajdete. Neexistuje, je to jen absurdní požadavek autora, který je nesplnitelný. Nemůže se OEM verze vázat k PC jako k celku, protože byla-li by to pravda, nemohl bych bez svolení autora (MS) udělat žádnou opravu, výměnu či upgrade.
Stejně tak se neváže licence OEM k žádné jednotlivé součástce, protože mohu každou, jak jste sám psal, opravit, vyměnit, upgradovat.
Takže váže se k čemu ? k myšlence, že jsem si koupil HW ?? Ano, a ten mohu prodat. Takže kupuji si právo užívat nějaký SW, ale toto právo užívat, mám také prodat (rozhodl soud).
Rozumím, že to nazvete absurdistánem či nesmyslem. Ale v čem je to nesmysl ?
Ano já souhlasím, že jsem koupil OEM s HW, ale za 5 let používání jsem jednotlivé součástky HW kompletně vyměnit/upgradoval. Ztratil jsem tedy právo užívat OEM ?? A na základě čeho ? Výměny součástek ? Jak mi může autor zakázat měnit součástky ? Na základě jakého práva ? Atd...
Uvažujte prosím
-
Prosím tedy Vás, aby jste tedy jasně definoval, jaká je minimální část PC která musí zbýt z PC, se kterým je OEM verze OS distribuován, aby to byl stále ten původní PC ?
Nevím jak u sedmiček, ale u osmiček je to základní deska. Starší systém asi nemá cenu probírat.
Pavle, tak teď opravdu s tebou velmi rád bych souhlasil. Ale nemohu. JSME součástí EU, a v tomto z toho těžíme. Neboť nemůže rozhodnout EU v nějakém sporu aby se to netýkalo všech současných členů.
A k případnému rozhodnutí soudu u nás opačnému. Ano to se MŮŽE stát. Ale nemůže v takovém případě být to rozhodnutí se zpětnou platností. Kdo a jak a kdo by to zaplatil to scanování zda licenci jsem nabyl a jak ?
Ono by to bylo mnohem jednodušší, Microsoft by požadoval ušlý za uplynulá léta po státu. Takže by se nic takového provádět nemuselo. Výsledek by byl, že Microsoft by vyhrál nějakou částku, kterou zaplatí každý obyvatel republiky, bez toho, jaký OS používá. A jelikož je to situace, která se stát může, tak z těchto důvodů nákup licencí z druhé ruky nedoporučuji. Až někdo jasně řekne, že je možné používat OEM z druhé ruky, což ostatně neudělal ani dvorek EU, tak potom rád změním názor. Zatím to však za legálné nemohu považovat, je to půda, která je neoraná a nejistá. Kdybychom se řídili podle všech zákonů, které platí u jiných členů EU, tak budeme na úplně jiné úrovni, než se nacházíme.
-
Prosím tedy Vás, aby jste tedy jasně definoval, jaká je minimální část PC která musí zbýt z PC, se kterým je OEM verze OS distribuován, aby to byl stále ten původní PC ?
Nevím jak u sedmiček, ale u osmiček je to základní deska. Starší systém asi nemá cenu probírat.
Ehmm, ale pokud se nepletu, tak se tady celou dobu probírá starší systém. Nikdy nikdo nemluvil o Windows 8-8.1 dokonce tento systém ani na napočátku zmiňovaném vyhovny-software.cz nenabízí.
Takže opravdu je otázka jak to je u W7 a XP. A tam není nic o MB, či jiné součástce.
A opravdu se fakt těším na situaci, až nastane situace, kdy majiteli HW odejde deska a bude si muset koupit za plnou cenu NOVOU licenci W8 jen proto, že mu odešla deska...
Obávám se, že velmi rychle změní MS na toto názor. Protože by se to dalo opravdu chápat jako neoprávněné obohacení.
Ono by to bylo mnohem jednodušší, Microsoft by požadoval ušlý za uplynulá léta po státu. Takže by se nic takového provádět nemuselo. Výsledek by byl, že Microsoft by vyhrál nějakou částku, kterou zaplatí každý obyvatel republiky, bez toho, jaký OS používá. A jelikož je to situace, která se stát může, tak z těchto důvodů nákup licencí z druhé ruky nedoporučuji. Až někdo jasně řekne, že je možné používat OEM z druhé ruky, což ostatně neudělal ani dvorek EU, tak potom rád změním názor. Zatím to však za legálné nemohu považovat, je to půda, která je neoraná a nejistá. Kdybychom se řídili podle všech zákonů, které platí u jiných členů EU, tak budeme na úplně jiné úrovni, než se nacházíme.
No to bych fakt chtěl vidět. To je takové sci-fi. A jak by to vypočítával ?? Paušálně ?? Ani MS není tak velká firma aby si to mohla dovolit. Neznám případ, kdyby MS šlo proti jakémukoliv státu. Vždyť prakticky každý stát je jeho zákazník. A nejde o nějakých pár tisíc korun... přišlo by o miliony ale v dolarech... Také i potencionální zákazníci by mohli změnit na MS názor, a to k negativu.
Kdo ti to má říci ? Když ti nestačí soud. MS to neudělá, raději neřekne nic. Když to tvrdí právník, nestačí to....
Zákon říká, že co není zakázáno zákonem je povoleno, dokud neřekne zákon či soud jinak. A každé zákonné rozhodnutí (mimo amnestii) se může vztahovat do času budoucího. Rozhodnout v roce 2015, že je od roku 2010 něco nelegální je nemožné.
Rozumím tomu, že nebudeš aktivně doporučovat. Ale v tom případě by jsi měl korektně se zdržet negativ. Tzn. názor, "já si myslím, že to ne..." je akceptovatelný. Ale tvrdit že "je to nelegální..." je už mimo korektnost. Protože k tomu, že by to bylo nelegální nemáš dostatečný důkaz. Viz předchozí odstavec.
Nicméně, na závěr bych dodal. Za celou diskuzi jsem nedostal jediný průkazný fakt/důkaz, že by bylo konání vyhodny-software.cz a jejich zákazníků nelegální.
Takže v klidu jsem. Fakt bych chtěl vědět jak bude někdo, někdy prokazovat původ mého OS na mých HW. Zvláště když ke každému OS, kterého jsem oprávněný držitel, nemám kompletní HW (vlastním více licencí než funkčních PC sestav/laptopů) . A fakt bych se hodně bavil při potencionálním výslechu u PČR (ale protože ví čím se živím, tak si mne nepozvou).
A také proto, tvrdím, že pokud někdo má pochyby (zbytečné) nechť si koupí předražený OS od jiného dodavatele (mimochodem Alza ti dodá OEM bez HW absolutně v klidu) nebo nechť používá jiný OS, který nemá takové nesmyslné licenční podmínky = linux.
Já pochyby nemám.
-
... A zase jsme u toho ... z čeho čerpáte zase vy, že ten software je předražen? Že jsou Windows 7 dražší, než 8.1 mi přijde naprosto logické. A když se podívám, kolik se platilo za windows 98, tak ten software je levný. Když si koupíte nový notebook, tak ten SW máte v ceně. Jsou i situace kdy bez OS, či alternativním OS vyjde ten samý model dráž. Takže bych byl s tou předražeností opatrnější.
Stejně jako nemám důkaz, že je to nelegální, nemám ani důkaz, že je to legální. A kdo to má rozhodnout? Naši zákonodárci. Měli by to jasně ukotvit do AZ! A jak píšete, že co není zakázáno, tak je povoleno ... no a jsme zase u té licence. Licence je sice podřadná zákonům, avšak jsou v ní zakotveny části, ve kterých je zmíněno, co se s produktem smí a co ne. A tady by měl zákon jasně říci, proč je licence neplatná a dotlačit firmu k platné licenci pro tento stát, nebo kontinent.
Nehledě na to, že prolamování ochran je u nás trestné a na tom by se celá kauza dala také postavit. A proč MS na to háže bobek? Právě proto, že cena OEM je natolik nízká a právě proto, že za OEM odpovídá prodejce. Navíc je pro ně mnohem důležitější co nejdříve pohřbít XP i za cenu nějakého procenta černých licencí. Nejraději by, kdyby se jim to povedlo i s Vistama, ale ty ještě mají čas.
-
ak by mohlo být výměna MB s CPU za hranou, když mi toto nikdo nemůže zakázat, a může to být z důvodu závady i nutnost ??
Nikdo vám to nezakazuje. Z důvodu závady vyměníte základní desku za stejný typ v rámci reklamace. Pokud to bude později, pak už vám holt nezbyde nic jiného, než si pořídit nový počítač - a na něj už vám ta licence neplatí.
Navíc není tak dávno, kdy se prodávali OEM verze a to OFICIÁLNĚ s myší, nebo klávesnicí ?
To byla speciální akce Microsoftu. Předpokládám, že k tomu měli upravené licenční podmínky.
Já se omlouvám ale fakt je to absurdní, ale i jen uvažovat o tom, že mám nějakou povinnost mít OS jen na tom PC se kterým jsem to koupil. Protože to prostě nejde dodržet, když vlastně mohu vyměnit všechny díly PC, neboť jak píšete správně mi to nikdo = MS nezakazuje, protože mi to zakázat nemůže.
Když vám to připadá absurdní, tak si takovou licenci nekupujte. Můžete si koupit normální krabicovou verzi a tu instalovat na nový počítač třeba každý týden. Dodržet tu licenci samozřejmě jde, je spousta lidí, která s tím žádný problém nemá.
Podle mého názoru tedy s poslední kusem původního HW = a to s Licenčním štítkem na kterém je napsán produkt key a s originální kopií rozmnoženiny daného SW=OS
Opravdu chcete tvrdit, že licenční štítek je počítač?
A budete opravdu tvrdit, že to není součást PC ? Když jsem to na tom PC měl nalepeno ?
Takže znovu, která součást původně koupeného počítače je ta ke které se OEM licence vlastně váže ??
Prosil bych jasnou a jednoduchou definici.
Jestli je nebo není to součást PC je irelevantní, protože v licenci se píše, že licence je přiřazena počítači. Nic o součásti počítače tam není.
Nemůže se OEM verze vázat k PC jako k celku, protože byla-li by to pravda, nemohl bych bez svolení autora (MS) udělat žádnou opravu, výměnu či upgrade.
Bez svolení autora si s počítačem můžete dělat cokoli. Tady se bavíme o oprávnění provozovat software, takže pokud pořídíte nový počítač, akorát nemáte právo na něm provozovat tu původní kopii Windows OEM - ale koupi nového počítače ta původní licence nijak nebrání.
Ta licence se vztahuje opravdu k PC jako celku. A je to úplně normální. Vaše pracovní smlouva se také vztahuje na vás, tedy na vás jako na celek. Také se neřeší, jaká je vaše poslední část, na kterou se ta smlouva vztahuje, také neřešíte, že by vám zaměstnavatel zakazoval odlupovat odumřelé kožní buňky a vyměšovat a jíst a dýchat, protože tím se obměňují součásti vašeho těla. Taky vás nenapadne nalepit si na čelo nálepku, s tím jeden den přijít do práce, a druhý den místo sebe poslat jenom tu nálepku, že je to přece taky vaše součást a v práci vás klidně může zastoupit.
Ale v čem je to nesmysl?
V tom, že pořád řešíte něco jiného, než co je v té licenční smlouvě. V licenční smlouvě je uvedeno: Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován.
A opravdu se fakt těším na situaci, až nastane situace, kdy majiteli HW odejde deska a bude si muset koupit za plnou cenu NOVOU licenci W8 jen proto, že mu odešla deska...
Obávám se, že velmi rychle změní MS na toto názor. Protože by se to dalo opravdu chápat jako neoprávněné obohacení.
Microsoft takhle postupuje už asi dvacet let. Od začátku jasně říká, že je to speciální zlevněná licence pro použití jen na tom konkrétním počítači, se kterým byla zakoupena. Takže když pořídíte nový počítač, ta stará licence na něj neplatí. Vedle toho Microsoft celou dobu prodává krabicové verze, které tohle omezení nemají. Vy si můžete vybrat. O neoprávněné obohacení by se mohlo jednat jedině z vaší strany, protože si koupíte speciální zlevněnou licenci, ale pak ji chcete používat jako plnou licenci.
mimochodem Alza ti dodá OEM bez HW absolutně v klidu
Proč by neprodala? To je váš problém, že si kupujete něco, co pak nebudete moci použít. Alza vám taky absolutně v klidu prodá SATA disk, i když v počítači máte jen IDE řadič. To je vaše starost, pořídit se něco, co můžete používat. Navíc zas tak úplně v klidu to s tou OEM verzí u Alzy není, přečtěte si upozornění v popisu produktu. A bacha, zase se tam píše o počítači.
-
Aaaaa ... mamlas jirsak vubec netusi, ze zakladni deska v ramci reklamace muze byt klidne vymenena za uplne jinou desku. Mam tu trebas hromadku dellu ... vse je to JEDEN model, a v cca 100 kusech je cca 5 ruznych MB. Stejne tak jsou v nich disky ruznych vyrobcu i modelu ...
Takze znova, OEM licence se na uzivatele NEVZTAHUJE, nebot je v rozporu se zakony teto zeme a cele EU. Uzivatel ma primo ZE ZAKONA pravo SW preprodat, stejne tak neexistuje absolutne zadna moznost vazat prodej ci provoz cehokoli, na nejaky konkretni HW. Naopak, je to zakonem vyslovne zakazano (kuprikladu takovy vazany prodej). A takovou licenci si klidne muze kdokoli koupit, protoze proc by si ji nekoupil. Ziska tak zcela legalni SW, za odpovidajici cenu.
Jop, mr Jirsak, zakon primo uvadi, ze pracovni smlouvu nelze prevest na jinou osobu, ale SW ano, vime? Nevime, ja vim ...
-
zakladni deska v ramci reklamace muze byt klidne vymenena za uplne jinou desku
V rámci té reklamace taky bude vyřešena licence Windows. Zákazník koupil počítač s licencí Windows, takže pokud prodejce odstraňuje výrobní vadu, musí opravit vše, aby byl počítač opět v souladu s kupní smlouvou. Takže v čem je problém?
Takze znova, OEM licence se na uzivatele NEVZTAHUJE, nebot je v rozporu se zakony teto zeme a cele EU.
Můžete to opakovat kolikrát chcete, ale tím z toho pravdu neuděláte.
Uzivatel ma primo ZE ZAKONA pravo SW preprodat
V tom mu vůbec nikdo nebrání. Koukám, že vás to opakování baví. Pořád dokola tu opakujete lži, které byly dávno vyvráceny, a pořád dokola tu opakujete věci, se kterými všichni souhlasí.
stejne tak neexistuje absolutne zadna moznost vazat prodej ci provoz cehokoli, na nejaky konkretni HW.
Nic vám nebrání koupit si krabicovou verzi Windows. Je to jen vaše rozhodnutí koupit si zlevněnou verzi OEM, která má určitá omezení. Je to podobné, jako když si v obchodě koupíte větší balení sušenek se slevou nebo když si koupíte auto s menší výbavou. Klidně si můžete na internetu stěžovat, že ten větší balíček nestihnete sníst a že chcete za stejnou jednotkovou cenu ten menší balíček. Klidně si můžete na internetu stěžovat, že vaše auto nemá navigaci, ale dražší varianta ji má. Ale k ničemu vám to nebude, protože to všechno je legální. Očekává se, že zákazník je svéprávný a koupí si takovou variantu, která mu nejlépe vyhovuje.
Naopak, je to zakonem vyslovne zakazano (kuprikladu takovy vazany prodej).
Vázaný prodej znamená, že nákup jednoho zboží je podmíněn nákupem jiného zboží. Tedy že by např. nákup počítače byl podmíněn nákupem Windows, nebo že by nákup Windows byl podmíněn nákupem počítače. Ani jedno ovšem ve slušných obchodech není pravda. Můžete si koupit zvlášť počítač a zvlášť Windows.
zakon primo uvadi, ze pracovni smlouvu nelze prevest na jinou osobu
Což s touto diskusí souvisí jak? Nijak. Ale proč si nekopnout, že, i když u toho budete vypadat jako hlupák, který nechápe smysl jednoduchého textu.
-
... A zase jsme u toho ... z čeho čerpáte zase vy, že ten software je předražen? Že jsou Windows 7 dražší, než 8.1 mi přijde naprosto logické. A když se podívám, kolik se platilo za windows 98, tak ten software je levný. Když si koupíte nový notebook, tak ten SW máte v ceně. Jsou i situace kdy bez OS, či alternativním OS vyjde ten samý model dráž. Takže bych byl s tou předražeností opatrnější.
OEM verze je ve stejné funkčnosti jako krabicová. OEM je jen marketingový tah MS a výrobců HW. Nic víc.
A při koupi laptopu SW v ceně ?? Takže je zdarma ? Ano laptopy s jiným OS bývají dražší, ale ne vždy a jen u výrobců kteří si nechají diktovat od MS.
A pak by mělo být jasně dáno. Že jsem si tedy nekoupil OS ale jen HW s OS.
Nicméně konstatuji, že příchodem W8 jsou tyto diskuze již opravdu jen akademické. Protože k W8 na laptopech již není legalizační štítek (aspoň často tam není)
Stejně jako nemám důkaz, že je to nelegální, nemám ani důkaz, že je to legální. A kdo to má rozhodnout? Naši zákonodárci. Měli by to jasně ukotvit do AZ! A jak píšete, že co není zakázáno, tak je povoleno ... no a jsme zase u té licence. Licence je sice podřadná zákonům, avšak jsou v ní zakotveny části, ve kterých je zmíněno, co se s produktem smí a co ne. A tady by měl zákon jasně říci, proč je licence neplatná a dotlačit firmu k platné licenci pro tento stát, nebo kontinent.
Jen tak mimochodem, a neměla by tedy místo přizpůsobování zákonů jedné firmě se přizpůsobit tato firma zákonům ??
Proč by měli zákonodárci měnit AZ či jiné předpisy tak aby byly v souladu s nějakou EULA ?? AZ stanoví jednoznačná pravidla, stejně tak ObčZ a ObchZ, či předpisy EU. A z toho vycházejme.
Nehledě na to, že prolamování ochran je u nás trestné a na tom by se celá kauza dala také postavit. A proč MS na to háže bobek? Právě proto, že cena OEM je natolik nízká a právě proto, že za OEM odpovídá prodejce. Navíc je pro ně mnohem důležitější co nejdříve pohřbít XP i za cenu nějakého procenta černých licencí. Nejraději by, kdyby se jim to povedlo i s Vistama, ale ty ještě mají čas.
Ano pro MS je zabití XP daleko důležitější, stejně jako RIP následných OS jako je WVista a W7.
Ale nevím o jakém prolamování ochran tady hovoříš.
-
ak by mohlo být výměna MB s CPU za hranou, když mi toto nikdo nemůže zakázat, a může to být z důvodu závady i nutnost ??
Nikdo vám to nezakazuje. Z důvodu závady vyměníte základní desku za stejný typ v rámci reklamace. Pokud to bude později, pak už vám holt nezbyde nic jiného, než si pořídit nový počítač - a na něj už vám ta licence neplatí.
Prodejce HW má právo vyměnit v záruce MB za stejný či úplně jiný typ. A po skončení záruky to platí také. Takže vaše konstrukce, že si mám pořídit nový PC protože mi odešla deska je chybná.
Žádná licence/dohoda mne k tomuto nemůže zavázat. A navíc najděte mi prosím v EULA přímo formulaci, která váže OS zrovna k MB ??
Píšete nesmysl.
Navíc není tak dávno, kdy se prodávali OEM verze a to OFICIÁLNĚ s myší, nebo klávesnicí ?
To byla speciální akce Microsoftu. Předpokládám, že k tomu měli upravené licenční podmínky.
Proboha četl jste tu EULA ? Viděl jste ty licenční podmínky ?? Žádná úprava tam nebyla. Byly to stejné CD, stejná EULA jako u jakéhokoliv jiného PC, který v té době se dal koupit s OEM. A byly to OEM instalačky.
Nevíte, myslíte si, neznáte = fabulujete.
Ano byla to speciální legalizační akce MS, aby si koupili lidi co měli nelegální OS verzi legální. Takže jak rozpoznáte dnes který OEM byl prodán s PC a který s myší, či jinou komponentou ? Nijak. A pro jakékoliv "plnění" či soudní proces musíte mít jasné důkazy.
To že si něco myslíte nikdy neuspěje.
Já se omlouvám ale fakt je to absurdní, ale i jen uvažovat o tom, že mám nějakou povinnost mít OS jen na tom PC se kterým jsem to koupil. Protože to prostě nejde dodržet, když vlastně mohu vyměnit všechny díly PC, neboť jak píšete správně mi to nikdo = MS nezakazuje, protože mi to zakázat nemůže.
Když vám to připadá absurdní, tak si takovou licenci nekupujte. Můžete si koupit normální krabicovou verzi a tu instalovat na nový počítač třeba každý týden. Dodržet tu licenci samozřejmě jde, je spousta lidí, která s tím žádný problém nemá.
Ano dodržet lze i OEM verzi. V rámci zákonných podmínek státu ve kterém je užívána. A to dodržuji striktně.
Pouze vy chcete (marně) najít nějaký důkaz toho, že ti jenž odkoupí OEM licenci postupují následně nelegálně.
Prosil bych jasnou a jednoduchou definici.
Jestli je nebo není to součást PC je irelevantní, protože v licenci se píše, že licence je přiřazena počítači. Nic o součásti počítače tam není.
A tedy se znovu ptám. A odpovězte jednoduše.
A) mám právo prodat svůj počítač ?
B) mám právo svůj počítač opravit, vyměnit jeho součásti.
C) platí-li B) ano, kde - podle čeho - je stanoveno které součásti mohu vyměnit aby to byl ten původní PC
D) platí-li A) ano B) ano a C) je negativní - na základě čeho je mi tedy znemožněno prodat OEM OS ? když tedy technicky prodávám svůj počítač ? a to tedy i fyzicky neexistující, protože jeho existence není nikde definována.
Bez svolení autora si s počítačem můžete dělat cokoli. Tady se bavíme o oprávnění provozovat software, takže pokud pořídíte nový počítač, akorát nemáte právo na něm provozovat tu původní kopii Windows OEM - ale koupi nového počítače ta původní licence nijak nebrání.
Ale vy v jedné větě máte mnoho logických rozporů. Mohu-li si dělat se svým PC cokoliv, pak na základě čeho jsem zrovna omezen nakládat s mnou vlastněným SW ? Pokud vyměním na svém PC všechny součástky - a sám říkáte, že tím neporuším EULA, protože mi to autor nezakazuje, pak tedy technicky je to nový PC, a tedy technicky mi autor sám dovoluje přesunout tuto licenci na jiný HW.
Stále prostě nechcete si přiznat, že se prostě mýlíte. Je zajímavé, že v MS si to uvědomili už před x lety. A proto u MS pouze vypouštějí bububu, ale nic konkrétního neudělají.
Jedná se tu jen a jen o sociální inženýrství, kdy těží z právní nevědomosti uživatelů, kdy spoléhají na to, že když si něco napíší do EULA, tak byť to bude blbost, lidi to budou dodržovat.
A docela se jim to i díky lidem jako jste vy daří.
Ta licence se vztahuje opravdu k PC jako celku. A je to úplně normální. Vaše pracovní smlouva se také vztahuje na vás, tedy na vás jako na celek. Také se neřeší, jaká je vaše poslední část, na kterou se ta smlouva vztahuje, také neřešíte, že by vám zaměstnavatel zakazoval odlupovat odumřelé kožní buňky a vyměšovat a jíst a dýchat, protože tím se obměňují součásti vašeho těla. Taky vás nenapadne nalepit si na čelo nálepku, s tím jeden den přijít do práce, a druhý den místo sebe poslat jenom tu nálepku, že je to přece taky vaše součást a v práci vás klidně může zastoupit.
Pletete autorské práva s pracovním právem. A to ještě zmateně. A velmi se mýlíte.
Když to vezmeme z vámi uvedeného příkladu. Ano mohu uzavřít pracovní smlouvu. A následně nechat vykonat práci jinou osobu (nebude-li to v rozporu s jinými předpisy). A stejně tak majitel/zaměstnavatel může mou pracovní smlouvu převést na jiného majitele/zaměstnavatele. A dokonce vy s tím NIC nenaděláte. A dokonce ještě navíc Vám začne běžet u nového zaměstnavatele NOVÁ zkušební doba ve které vás může na hodinu vyhodit.
Neznáte zákony a to je pro Vás velká chyba. Jedná se o fúze, převzetí atd... Tvrďte klidně že to není pravda. Ale vím toto přesně, neboť proti tomu nezmůže nic ani ÚP, ani soudy. Může se Vám to nelíbit, ale to je tak vše.
A to samé je i s tady omílanými OEM verzemi. Je to produkt jako každý jiný. Navíc dle AZ je SW bráno jako LITERÁRNÍ DÍLO.
Zkuste napsat knihu tu vydat a napsat k tomu licenční ujednání, že dílo si může přečíst jen první kupující, ale ne ten co si tu knihu pak koupí v Antikvariátu, případně soused kterému ji půjčíte.
Je to stále ten samý zákon, ty samá pravidla.
Nechte si udělat právní rozbor a pak jej zde publikujte. Ale od právníka s licencí a znalostí práva.
V tom, že pořád řešíte něco jiného, než co je v té licenční smlouvě. V licenční smlouvě je uvedeno: Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován.
ANO v licenční dohodě (nikoliv smlouvě) je psáno, že mohu já jednu licenci používat na jednom PC a že jsem ji koupil s tímto HW. Nic víc a nic méně.
Nikde není definice, že bych neměl právo tento HW změnit, opravit, či díly vyměnit a nebo zlikvidovat. Ale stále jsem vlastníkem tohoto PC (a to i v případě kdy jej zlikviduji) pokud mám jakoukoliv jeho část. A technicky dle práva mohu být vlastníkem i jen na papíře = tedy mám jej v majetku = a dokud jej z majetku nevyřadím stále jsem jeho vlastníkem = a tedy oprávněným držitelem platného užívacího práva k OEM verzi.
A mohu tedy se svým majetkem nakládat = tedy prodat. A mohu jej tedy prodat i jen na papíře = a tedy dle platného práva se kupující stává vlastníkem tohoto počítače = a stále je to ten samý i když technicky vlastně HW neexistuje.
A nevšimnul jsem si, že by jste Vy nebo někdo jiný tvrdil, že svůj PC nemohu prodat. Nebo tvrdíte, že jej prodat nemohu ??
A samozřejmě souhlasím, že jej tento PC musím prodat včetně OEM licence OS Windows. Tedy technicky mohu prodat nehmotný PC s licencí = mohu prodat licenci....
Jak jednoduché a prosté. Právně čisté. V MS to pochopili už dávno. Bohužel mnohým běžným uživatelům to nedochází. Omluvou jejich může být jen to, že nejsou právníci, ale neznalost zákona neomlouvá. Ani Vás.
Microsoft takhle postupuje už asi dvacet let. Od začátku jasně říká, že je to speciální zlevněná licence pro použití jen na tom konkrétním počítači, se kterým byla zakoupena. Takže když pořídíte nový počítač, ta stará licence na něj neplatí. Vedle toho Microsoft celou dobu prodává krabicové verze, které tohle omezení nemají. Vy si můžete vybrat. O neoprávněné obohacení by se mohlo jednat jedině z vaší strany, protože si koupíte speciální zlevněnou licenci, ale pak ji chcete používat jako plnou licenci.
MS takto postupuje daleko déle než jen 20 let. Už od doby prvního MS DOS, který sice nevymysleli, jen koupili, ale dokázali přesvědčit výrobce HW aby dodával svoje desktopy s jejich MS DOS za mírný poplatek.
A tehdy začal boom desktopů.
A jak jste sám teď napsal, jedná se pouze o marketingový tah MS a potažmo výrobců aby jejich HW byl kupován. Proto OEM verze kupujete technicky od výrobce HW, zatím co "krabicovou" verzi od MS. Proto taky měli instalační CD OEM verze odlišnosti v návaznosti na výrobce HW (drivery). Dnes však toto již neplatí. Instalační media jsou univerzální. I když u laptopů stále toto přetrvává. Z Instalačního media, které jste oprávněn si vytvořit = resp. jste dle EULA povinen, neboť instalační CD již nedostáváte s HW, od např Aceru nenainstalujete jednoduše tento OEM OS na HW od třeba Lenovo a pod. OS tam dostanete, avšak obtíže budete mít s drivery.
A k Vaší větě, že si kupuji speciální a chci použít plnou = o čem mluvíte ?? Ten SW je STEJNÝ a musí být stejný. Když si koupím verzi HOME/Proffesional jaký je v tom SW rozdíl mezi OEM a krabicovou verzí ??
V tom, že k OEM jsem musel koupit HW ?
Ale já vždy kupuji HW. A jak jsem psal výše. Jedná se jen o definici HW jako takového. Definujte mi HW, prosím. Zatím se to Vám nepodařilo mě vyvrátit co píši.
Jen bych podotkl směrem k Tigrovi, ano taky by se mi líbilo, kdyby MS dalo jasné vyjádření, neboť zákony a soudy jej dalo jasné a přesné. Ale MS to nikdy neudělá, neboť bude spoléhat na nejistotu, pochybnosti o pravdě. Jedná se MS jen a jen o zajištění dalšího přísunu peněz. A tak bude raději opakovat, že se to prodává jen s HW, ale již dále to komentovat nebude.
Až soud řekne JE TO NEZÁKONNÉ, nebo až se změní zákon a řekne že toto je nelegální, změním názor. Do té doby je to pro mne jasné.
Já jsem koupil HW s OS. A já HW prodávám. A protože nikde není v zákonu definován co je to HW, může být HW i jen na papíře a stále jej mohu prodat. Tedy technicky mohu prodat a koupit i OEM verzi OS.
Proč by neprodala? To je váš problém, že si kupujete něco, co pak nebudete moci použít. Alza vám taky absolutně v klidu prodá SATA disk, i když v počítači máte jen IDE řadič. To je vaše starost, pořídit se něco, co můžete používat. Navíc zas tak úplně v klidu to s tou OEM verzí u Alzy není, přečtěte si upozornění v popisu produktu. A bacha, zase se tam píše o počítači.
Ale ano upozornění tam mají. Ale měli-li být opravdu dodržující, pal by neměli Vám prodat OEM verzi pokud si u nich zároveň nekoupíte také nový HW. Avšak přesto, že to mají v popisu produktu (to tam být musí, jinak by byli v problému) sami (a i jiní) to nedodrží.
Navíc já osobně jsem builder, stavím nové PC ze součástek, takže výsledný produkt JE nový HW a tedy je právo tam dát OEM verzi. A kde ji koupím už autor řešit nemůže. Stejně tak dělám upgrade a opravy PC, stejně tak fúze = ze dvou/tří PC dávám dohromady jeden.
A pak nastává docela zajímavý problém. Když následně mám tedy pro jeden a ten samý kus kompletního HW platné a legální i až tři licence OEM Windows.
Protože když ze dvou udělám jeden, nemohu přijít o licenci na žádném, neboť opět technicky stále je OEM, jak vy píšete, součástí PC.
Jiná otázka je, a co když udělám z jednoho PC dva jiné. tzn roztrhám součástky od sebe = doplním následně chybějící = tak ke které části HW je vlastně ta OEM licence vázaná ?? A teď tvrďte něco. Ale něco obhajitelného.
-
Aaaaa ... mamlas jirsak vubec netusi, ze zakladni deska v ramci reklamace muze byt klidne vymenena za uplne jinou desku. Mam tu trebas hromadku dellu ... vse je to JEDEN model, a v cca 100 kusech je cca 5 ruznych MB. Stejne tak jsou v nich disky ruznych vyrobcu i modelu ...
Pane J, bylo by vhodné se vyhnout nálepkování nějakého diskutujícího. Mohu mít jiný názor, mohu se vyjadřovat i "vášňivě", ale musím respektovat jiný (byť zcestný/nepodložený) názor diskutujícího.
Diskutující Jirsák zajisté ví, že v rámci reklamace, může dojít k výměně jakékoliv součástky z PC, a to i včetně celého PC. Dokonce má prodejce právo vyměnit i tu licenci za jinou, klidně Vám může prodat HOME a při reklamaci Vám vrátit PC s Proffesional verzí OS. Ale tohle v této diskuzi není předmětem.
Resp. ať jsem přesný, dle mé úvahy, nelze přiřadit, resp. vázat, OEM verzi k jakékoliv součástce, neboť by došlo k vázání nehmotného produktu (SW) k hmotnému produktu (HW) a to by bylo nelegitimní a nezákonné, v případě pokud platím samostatně OEM verzi SW = OS. A tak se prodávaly desktopy (a i laptopy) posledních 20 let. Vždy byly OEM verze SW Windows vyznačeny na faktuře/prodejním dokladu na samostatném řádku. Bylo to tak vyžadováno naším právním řádem, a považovalo se to jako potvrzení legálnosti nabytí SW
A v tom je ta právní chyba.
Pokud si dnes koupíte např. laptop dostanete na faktuře jeden řádek, kde je napsáno laptop XY s Windows. Tam už bych o právu přesunu OEM verze SW na jiný HW mohl pochybovat. Pokud však koupíte desktop, tak stále budete mít vyznačený OS Windows samostatně. A je-li to samostatně prodáno = účtováno, je to samostatná položka se kterou můžete nakládat.
Takze znova, OEM licence se na uzivatele NEVZTAHUJE, nebot je v rozporu se zakony teto zeme a cele EU. Uzivatel ma primo ZE ZAKONA pravo SW preprodat, stejne tak neexistuje absolutne zadna moznost vazat prodej ci provoz cehokoli, na nejaky konkretni HW. Naopak, je to zakonem vyslovne zakazano (kuprikladu takovy vazany prodej). A takovou licenci si klidne muze kdokoli koupit, protoze proc by si ji nekoupil. Ziska tak zcela legalni SW, za odpovidajici cenu.
Nesouhlasím s Vámi, že by se na uživatele nevztahovaly licenční ujednání OEM verze. Protože je uživatel přijme před zahájením užívání, avšak jednak to neřeší vlastnické vztahy k danému SW, a především části EULA, které jsou v rozporu s platným právním řádem dané země v okamžiku kdy přijímáte toto licenční ujednání, jsou automaticky tyto části EULA neplatné.
Protože žádná smlouva, dohoda, či licence NEMŮŽE být v rozporu s platnými zákony, ústavou či jiným zákonným dokumentem, který je v dané zemi uznáván jako právně závazný.
Jop, mr Jirsak, zakon primo uvadi, ze pracovni smlouvu nelze prevest na jinou osobu, ale SW ano, vime? Nevime, ja vim ...
Nemáte pravdu. Pracovní smlouvu LZE převést na jinou osobu. A to ze zákona.
Každou smlouvu lze převést, pokud takový převod není zákonem upraven či znemožněn jinak.
A SW je dle AZ literární dílo.
Jeho uživatelná forma je produkt, byť nehmotný.
Produkt je zboží.
A zboží se prodává.
Ano zaměstnanec nemůže převést svou pracovní smlouvu na jinou osobu, avšak zaměstnavatel pracovní smlouvu dané osoby převést na jiného zaměstnavatele může. A to ze zákona.
-
V rámci té reklamace taky bude vyřešena licence Windows. Zákazník koupil počítač s licencí Windows, takže pokud prodejce odstraňuje výrobní vadu, musí opravit vše, aby byl počítač opět v souladu s kupní smlouvou. Takže v čem je problém?
Pane Jirsák, položím Vám otázku. Máte právo si koupit součástky a poskládat si kompletní nový HW ? Na základě čeho pak platíli ANO k předchozí větě, nemáte právo si k tomuto HW koupit OEM verzi Windows ??
A pokud platí k předchozmu, že máte právo si koupit jak součástky tak OEM verzi Windows, který zákon říká, že musíte koupit vše od jednoho dodavatele ?
A který zákon říká, že nemáte právo takový HW seskládat a oživit, nainstalovat a užívat vč. SW ?
A pokud já nakupuji součástky, stavím kompletní HW, jsem tedy na úrovni i té ALZA, resp. kteréhokoliv jiného výrobce HW, neboť i tento nakupuje součástky a SW u svých dodavatelů.
Nicméně. Celá diskuze vznikla k něčemu jinému. A to k tomu včem je problém s used licencí OEM Windows. A tedy bych se vrátil k definici. Jak mohu prodat PC který jsem koupil a tento byl dodán s OEM Windows. Jaké omezení mám ?? A pokud nemám omezení k prodeji tohoto PC, jak mohu, resp. jak může být omezen kupující v užívání OEM Windows ?? Na základě jakého zákona, předpisu.
Takové omezení nemůže licence ani myslet.
Takze znova, OEM licence se na uzivatele NEVZTAHUJE, nebot je v rozporu se zakony teto zeme a cele EU.
Můžete to opakovat kolikrát chcete, ale tím z toho pravdu neuděláte.
Netvrdím, že EULA k OEM verzi OS ne na uživatele nevztahuje. Naopak její platné části se plně vztahují. Neboť je přijme. Ale nemůžou se vztahovat na něj jakákoliv omezení, která by byla v rozporu s platnými zákony dané země.
Už si konečně uvědomte tento ROZDÍL.
Takže na uživatele se vztahuje například legitimní omezení, že může mít OEM verzi (jakoukoliv) jen na jednom PC nainstalovanou a užívanou. Neboť má jednu licenci. Chce-li používat více PC musí být oprávněným nabyvatelem více licencí k danému produktu.
Ale nemůže (a taky to nedělá a není to tam) žádná EULA omezi jakékoliv opravy, upgrade, výměny, prodeje daného HW jako celku, části.
Protože hlavně, a o tom celou dobu tady píši, žádná EULA, zákon, či předpis nedefinuje CO je to PC, či k jaké HW součástce se váže nějaká podmínka OEM. A že se to vázat ani nemůže, to je realita.
A upřímně MS řeší daleko závažnější problémy se svým OS a s jeho užíváním, než nějaké použité OEM licence. Horší pro něj je, že se z standardních HW sestav s OEM verzí Windows Proffesional (XP/7) dělají servery, že na tom jedou SQL databáze. A to je daleho závažnější porušení licenčních podmínek.
A to Vám nevadí ?? Tam přichází MS o daleko větší balík peněz. A tady čekám kdy do toho MS řízne. Tam by mělo MS zcela pravdu.
Uzivatel ma primo ZE ZAKONA pravo SW preprodat
V tom mu vůbec nikdo nebrání. Koukám, že vás to opakování baví. Pořád dokola tu opakujete lži, které byly dávno vyvráceny, a pořád dokola tu opakujete věci, se kterými všichni souhlasí.
:-) opakování matka moudrosti
stejne tak neexistuje absolutne zadna moznost vazat prodej ci provoz cehokoli, na nejaky konkretni HW.
Nic vám nebrání koupit si krabicovou verzi Windows. Je to jen vaše rozhodnutí koupit si zlevněnou verzi OEM, která má určitá omezení. Je to podobné, jako když si v obchodě koupíte větší balení sušenek se slevou nebo když si koupíte auto s menší výbavou. Klidně si můžete na internetu stěžovat, že ten větší balíček nestihnete sníst a že chcete za stejnou jednotkovou cenu ten menší balíček. Klidně si můžete na internetu stěžovat, že vaše auto nemá navigaci, ale dražší varianta ji má. Ale k ničemu vám to nebude, protože to všechno je legální. Očekává se, že zákazník je svéprávný a koupí si takovou variantu, která mu nejlépe vyhovuje.
S výše uvedeným příkladem souhlasím. Ale stejně jako při koupi většího balení sušenek Vám nikdo nemůže omezit je následně rozprodat na díly. Tak Vám nikdo nemůže legálne bránit dovybavit Vaše auto dalšími komponenty, či jej prodat a nebo přestavět.
Ve Vašem příkladu, a dle toho co presentujete, by totiž měl autor (nikoliv výrobce podotýkám) vám omezit Vaše právo třeba auto přestříkat na jiný lak, vyměnit motor a nebo prodat karoserii = kterou jiný kupující vybaví zbytkem a následně legálně bude provozovat toto auto s jinou výbavou.
Ale tady je podstatná jiná věc. Tady není otázka HW (což je to auto) ale SW. Takže by dle Vašeho bych neměl právo prodat mapy TOmTOm když jsem je koupil s navigací TomTom, když do této navigace nahraji jiný SW.
Omezuje Vás někdo v právu prodat SW TomTom a nahradit jej v HW jiným SW ?? NE nikdo Vám v tom bránit nebude. A ani nesmí.
Naopak, je to zakonem vyslovne zakazano (kuprikladu takovy vazany prodej).
Vázaný prodej znamená, že nákup jednoho zboží je podmíněn nákupem jiného zboží. Tedy že by např. nákup počítače byl podmíněn nákupem Windows, nebo že by nákup Windows byl podmíněn nákupem počítače. Ani jedno ovšem ve slušných obchodech není pravda. Můžete si koupit zvlášť počítač a zvlášť Windows.
No tady nemáte zcela pravdu.
Nákup OEM verze JE podmíněn dle Vás nákupem nového HW. A to splňuje definici vázaného prodeje.
Proto mají všichni výrobci alespoň jeden model BEZ OS Windows, resp. bez jakéhokoliv OS, aby z tohoto se vymanili, a mohli ČOI a podobným orgánům, ukázat, že mají v nabídce i nevázaný produkt, a tedy jedná se jen o možnost, nikoliv závislost.
Nicméně stále to nedefinuje nelegálnost následného prodeje SW verze OEM. A ani MS si nedovoli trvat na neoddělitelnosti, neboť pak by naplnili definici vázaného prodeje, a to nemohou.
zakon primo uvadi, ze pracovni smlouvu nelze prevest na jinou osobu
Což s touto diskusí souvisí jak? Nijak. Ale proč si nekopnout, že, i když u toho budete vypadat jako hlupák, který nechápe smysl jednoduchého textu.
Výše uvedený text J i Váš je OT, avšak protože už dlouho používáme synonyma, a příklady zas až tak OT to není.
-
Prodejce HW má právo vyměnit v záruce MB za stejný či úplně jiný typ. A po skončení záruky to platí také. Takže vaše konstrukce, že si mám pořídit nový PC protože mi odešla deska je chybná.
Žádná licence/dohoda mne k tomuto nemůže zavázat. A navíc najděte mi prosím v EULA přímo formulaci, která váže OS zrovna k MB
Diskutujete se mnou, nebo sám se sebou? Pořídíte si počítač s OEM licencí – pak máte právo tu licenci používat jenom na tom počítači. Když si pořídíte nový počítač, ta předchozí licence pro něj neplatí. CO je na tom složitého?
Navíc není tak dávno, kdy se prodávali OEM verze a to OFICIÁLNĚ s myší, nebo klávesnicí ?
To byla speciální akce Microsoftu. Předpokládám, že k tomu měli upravené licenční podmínky.
Proboha četl jste tu EULA ? Viděl jste ty licenční podmínky ?? Žádná úprava tam nebyla. Byly to stejné CD, stejná EULA jako u jakéhokoliv jiného PC, který v té době se dal koupit s OEM. A byly to OEM instalačky.
Až na to, že ve skutečnosti je to Get Genuine Kit (GGK) licence, která obsahuje dodatkovou smlouvu.
Ano dodržet lze i OEM verzi. V rámci zákonných podmínek státu ve kterém je užívána. A to dodržuji striktně.
Takže OEM verzi používáte pouze na počítači, se kterým byla zakoupena. Fajn, pak nevím, co tu řešíte.
Pouze vy chcete (marně) najít nějaký důkaz toho, že ti jenž odkoupí OEM licenci postupují následně nelegálně.
Opět, diskutujete sám se sebou? Já jsem nic takového nikdy nenapsal.
A) mám právo prodat svůj počítač ?
Ano.
B) mám právo svůj počítač opravit, vyměnit jeho součásti.
C) platí-li B) ano, kde - podle čeho - je stanoveno které součásti mohu vyměnit aby to byl ten původní PC
Tady. (https://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx)
D) platí-li A) ano B) ano a C) je negativní - na základě čeho je mi tedy znemožněno prodat OEM OS ?
Na základě ničeho. OEM Windows můžete prodat. Kolikrát je potřeba to zopakovat, abyste to vzal na vědomí? OEM Windows můžete prodat, ale podmínky licence se tím nezmění. Pořád tedy opravňují k používání na počítači, se kterým byla ta licence (poprvé) prodána. Úplně normálně se tedy v bazaru prodávají počítače s OEM Windows, které byly zakoupeny s počítačem prvním majitelem. Původnímu majiteli by ta licence byla k ničemu, nový majitel by si naopak musel pořizovat novou licenci (pokud by neměl nějakou svou FPP nebo multilicenci, a pokud chce Windows), takže se prodá ta původní OEM licence spolu s počítačem a všichni jsou spokojeni.
a to tedy i fyzicky neexistující, protože jeho existence není nikde definována.
Právo se naštěstí zabývá tím, jak věci jsou přirozeně pro člověka. Mánie špatných „exaktních“ vědců všechno rozložit na prvočinitele a věřit, že se tak lépe pochopí podstata věci, do práva nepronikla – a dokud bude právo aspoň trochu fungovat, ani tam nepronikne. Počítač je zkrátka to, co většina lidí považuje za počítač, a fyzicky neexistující počítač prostě neexistuje a není možné jej prodávat.
Mohu-li si dělat se svým PC cokoliv, pak na základě čeho jsem zrovna omezen nakládat s mnou vlastněným SW ?
Na základě poskytnutých oprávnění. Protože vy software nevlastníte ani vlastnit nemůžete. Pouze máte od autora určitá oprávnění. A ta vás v případě OEM verze opravňují k používání software na daném počítači. Když si pronajmete byt na 6 měsíců, také tím získáte určitá oprávnění k bytu, ale nejste jeho vlastníkem. Můžete ten byt obývat, ale nemůžete jej prodat, protože k tomu oprávnění nemáte.
Pokud vyměním na svém PC všechny součástky - a sám říkáte, že tím neporuším EULA, protože mi to autor nezakazuje, pak tedy technicky je to nový PC, a tedy technicky mi autor sám dovoluje přesunout tuto licenci na jiný HW.
Pokud vyměníte na svém PC všechny součástky, je to jiné PC, a autor vám nepovoluje používat OEM software na jiném PC. Ve výměně součástek vám autor nijak nebrání.
Je zajímavé, že v MS si to uvědomili už před x lety. A proto u MS pouze vypouštějí bububu, ale nic konkrétního neudělají.
Pokud by si v Microsoftu mysleli, že OEM licence jsou neplatné, prostě je přestanou prodávat. Místo zlevněné OEM licence byste si pak mohl koupit jen FPP licenci za plnou cenu. Microsoftu by to vůbec nevadilo, právě naopak.
Pletete autorské práva s pracovním právem. A to ještě zmateně. A velmi se mýlíte.
Zmatený jste vy a kolega J. Nemůžete si jen přečíst „pracovní smlouva“ a na základě toho si vymyslet vlastní text, na který pak reagujete. Já jsem napsal něco úplně jiného, než na co vy reagujete.
A k Vaší větě, že si kupuji speciální a chci použít plnou = o čem mluvíte ?? Ten SW je STEJNÝ a musí být stejný. Když si koupím verzi HOME/Proffesional jaký je v tom SW rozdíl mezi OEM a krabicovou verzí ??
Ten software nemusí být stejný, autor si může v mezích zákona dělat, co chce. Když si koupíte OEM licenci, kupujete si jiná práva, než když si koupíte FPP licenci. Když si pronajmete byt, také si tím kupujete jiná práva, než když si byt koupíte – a je to stále tentýž byt.
Jedná se jen o definici HW jako takového.
Ne, nejedná. Jedná se o počítač. Jak se Microsoft dívá na výměnu komponent počítače jsme odkazoval dřív v tomto komentáři.
Ale ano upozornění tam mají. Ale měli-li být opravdu dodržující, pal by neměli Vám prodat OEM verzi pokud si u nich zároveň nekoupíte také nový HW. Avšak přesto, že to mají v popisu produktu (to tam být musí, jinak by byli v problému) sami (a i jiní) to nedodrží.
Navíc já osobně jsem builder, stavím nové PC ze součástek, takže výsledný produkt JE nový HW a tedy je právo tam dát OEM verzi.
Takže jste si hezky napsal, že by Alza neměla samostatně prodávat OEM licence, a pak jste si to sám hezky vyvrátil, proč prodávat samostatně OEM licence má smysl. On totiž Microsoft umožňuje dva způsoby použití OEM licence – buď ji koupíte s počítačem, pak se váže k tomu počítači. Nebo ji koupíte samostatně jako System Builder, přidáte ji k nějakému počítači a pak je ta licence opět svázána s tím počítačem, ke kterému jste ji přidal.
Protože hlavně, a o tom celou dobu tady píši, žádná EULA, zákon, či předpis nedefinuje CO je to PC, či k jaké HW součástce se váže nějaká podmínka OEM. A že se to vázat ani nemůže, to je realita.
Zákon nemusí definovat, co je PC, protože je to zatím zřejmé. Podmínka OEM se nevztahuje k žádné HW součástce, vztahuje se k PC. Jak se Microsoft staví k výměnám komponent PC jsem už odkazoval.
A upřímně MS řeší daleko závažnější problémy se svým OS a s jeho užíváním, než nějaké použité OEM licence. Horší pro něj je, že se z standardních HW sestav s OEM verzí Windows Proffesional (XP/7) dělají servery, že na tom jedou SQL databáze. A to je daleho závažnější porušení licenčních podmínek.
A to Vám nevadí ??
Mně je to úplně jedno. Mne zajímá akorát to, jestli se někdo řídí zákonem a tím, co je napsané v licenčních podmínkách. Mimochodem, které ustanovení licenčních podmínek OEM Windows XP/7 Proffesional porušuje provoz třeba MySQL databáze na takovém počítači?
Tak Vám nikdo nemůže legálne bránit dovybavit Vaše auto dalšími komponenty, či jej prodat a nebo přestavět.
Ve Vašem příkladu, a dle toho co presentujete, by totiž měl autor (nikoliv výrobce podotýkám) vám omezit Vaše právo třeba auto přestříkat na jiný lak, vyměnit motor a nebo prodat karoserii = kterou jiný kupující vybaví zbytkem a následně legálně bude provozovat toto auto s jinou výbavou.
Ne, to není dle toho, co tady píšu. To je dle toho, co jste si vy vymyslel a co vám opakovaně vyvracím.
Takže by dle Vašeho bych neměl právo prodat mapy TOmTOm když jsem je koupil s navigací TomTom, když do této navigace nahraji jiný SW. Omezuje Vás někdo v právu prodat SW TomTom a nahradit jej v HW jiným SW ?? NE nikdo Vám v tom bránit nebude. A ani nesmí.
Právo prodat mapy máte. Ještě stále, za těch pár hodin od doby, kdy jsme to psal naposledy, se na tom nic nezměnilo. Nový uživatel se ale pořád bude muset řídit stejnými licenčními podmínkami, jaké platily pro vás. Takže pokud v licenci bylo, že jsou mapy použitelné jen s konkrétním kusem HW, má smůlu a neměl je od vás kupovat. Pokud v licenci bylo, že je smí používat jen PetrTv, je na tom stejně.
Nákup OEM verze JE podmíněn dle Vás nákupem nového HW.
Já jsem nic takového nikdy nenapsal.
-
Diskutujete se mnou, nebo sám se sebou? Pořídíte si počítač s OEM licencí – pak máte právo tu licenci používat jenom na tom počítači. Když si pořídíte nový počítač, ta předchozí licence pro něj neplatí. CO je na tom složitého?
Mimo jiné osoby i s Vámi. Ale my se nebavíme o pořizování nového PC = ale stále definice co je to PC není sdělena.
Až na to, že ve skutečnosti je to Get Genuine Kit (GGK) licence, která obsahuje dodatkovou smlouvu.
Mýlíte se. Já se nebavím o legalizačních balíčcích, což byly GGK licence. Ale o období, kdy jste z každého obchodu v ČR mohl zakoupit OEM licenci, třeba s mouse a OBDRŽEL JSTE standardní OEM verzi, vč. instalačních medií na kterých byla klasická EULA pro OEM verzi. Možná bych ještě z některého starého uloženého PC takovou EULA vyhrabal.
GGK se dodávali BEZ instalačních medií. Tam byl POUZE produkt key.
Takže OEM verzi používáte pouze na počítači, se kterým byla zakoupena. Fajn, pak nevím, co tu řešíte.
Asi stárnete, a nebo už si nepamatujete o čem diskutujeme. Já tvrdím, že stále používám OEM verzi na původním PC, pouze tento PC neobsahuje již žádnou HW součástku se kterou byl zakoupen = protože mi autor toto nezakázal a já při výměně nepřišel o platnost licence = sám jste to uznal, že to je legální = a tedy je to stále ten PC se kterým jsem OEM původně zakoupil.
A tedy jej mám právo i prodat.
Pokud by jste tvrdil, že autor má v tomto MEZERU v EULA a vůbec nemyslel na tuto skutečnost/proces a tedy ji neošetřil ať kladně či záporně. Pak s Vámi budu souhlasit. Ale to jednak není pak problém uživatele nýbrž autora, a toto neošetření procesu pak musí být vykládán ve prospěch uživatele jako zákazníka.
C) platí-li B) ano, kde - podle čeho - je stanoveno které součásti mohu vyměnit aby to byl ten původní PC
Tady. (https://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx)
cituji z Vašeho odkazu
A. Licenční vlastnosti OEM softwaru:
1. Dokladem legálnosti OEM softwaru je nalepený COA štítek. Pro potřeby auditu je doporučeno uchovat i nabývací doklad.
Štítek mám :-) lepit jej nebudu, neboť obal PC mám právo měnit, a pak bych to nemohl udělat.
B. Jak zjistíte, že produkt je originální?
1.veškerý software a jeho součásti (včetně příručky a médií – pokud byly dodány),
2.certifikát pravosti (COA štítek),
3.smlouvu MSLT,
4.doklad o nákupu.
I tyto doklady mám, a protože bod 4. není zákonné požadovat po uplynutí 2 let (záruka) a bod 3. je co ? první dva body splňuji plně.
C. Převod licence
Licence pořízená formou OEM zůstává po celou dobu užívání produktu vázána na počítač, na který byla poprvé nainstalována. S tímto kompletním počítačem může být dále prodána nebo převedena na dalšího uživatele. Licenci k softwaru pořízenou formou nákupu softwaru OEM nelze podle licenčních práv přeinstalovat na jiný počítač – v případě likvidace počítače nebo jeho vyřazení dochází zároveň k zániku licence.
Zde je řečno že mohu PC prodat a tedy převést na dalšího uživatele Tedy první dvě věty jsou platné, zbytek odstavce je diskutabilní a na hraně zákonného požadavku od autora. Protože :
D. Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.
TOTO je zcela neplatný odstavec. Proč ? Protože tímto by došlo k vázáná nákupu nějakého produktu s jiným produktem. TEČKA.
A navíc viz "podmínka" vylepení štítku v závislosti na via D. je nepoužitelná, neboť zde není omezeno měnit bednu a nebo vůbec muset mít PC v nějaké bedně (mohu si to vylepit kam chci tedy)
Takže je OEM licence vázaný produkt ?? Mám tedy právo prodat, vyměnit, upgradovat MB ?? Musím tedy s MB koupit vázaně i novou OEM licenci Windows ? Pokud ANO pak dochází ke splnění nezákonné podmínky vázaného prodeje. Pokud tedy prodej není vázaný = a že nesmí být není sporu, že = jak tedy splnit nesplnitelnou podmínku ?
Je-li v nějakém dokumentu nesplnitelná či zákonu odporující podmínka, je tato podmínka NEPLATNÁ.
Jinak by si nikdo nemohl koupit nový MB bez OEM licence, ale protože lze, a musí být možno, není tedy jak splnit podmínku, a proto ta podmínka JE NEPLATNÁ.
Na základě ničeho. OEM Windows můžete prodat. Kolikrát je potřeba to zopakovat, abyste to vzal na vědomí? OEM Windows můžete prodat, ale podmínky licence se tím nezmění. Pořád tedy opravňují k používání na počítači, se kterým byla ta licence (poprvé) prodána. Úplně normálně se tedy v bazaru prodávají počítače s OEM Windows, které byly zakoupeny s počítačem prvním majitelem. Původnímu majiteli by ta licence byla k ničemu, nový majitel by si naopak musel pořizovat novou licenci (pokud by neměl nějakou svou FPP nebo multilicenci, a pokud chce Windows), takže se prodá ta původní OEM licence spolu s počítačem a všichni jsou spokojeni.
Takže tedy souhlasíte. Fajn. Pak se dostáváme zpět v kruhu jaká je že to minimální součást PC na který je vázána OEM licence ?? Navrhnl jste MB ale to není možné, neboť nejlze vázat takto licenci, je to nezákonné. Takže se vrátím, k A) a B) co musím vlastnit abych dokázal, že jsem oprávněným nabyvatelem OEM licence. Licenční štítek (produkt key), instalační media (pokud jsem byl povinen si je vytvořit sám = viz poslední doba s laptopy = tak vlastní výroby), a doklad o zakoupení.
U dokladu zakoupení čeho ?? PC ? To by byl vázaný prodej, MB ? Takový doklad v 99% nemáte, protože jste koupil sestavu, SW OS Windows OEM verze ?? ale ten přeci nesmím samostatně koupit. A jsme v kruhu.
Z toho vyplývá, že tato podmínka z EULA je nesmysl, a nezákonný požadavek. Protože ani firmy nemají povinnost ukládat své doklady věčně, ale jen po omezenou dobu, běžní občané nemají tuto povinnost (max kvůli záruce 2 roky) vůbec. Takže na základě čeho se MS povyšuje nad zákon ?? ukládá mi větší povinnosti než zákon ?
A že jsem s tím souhlasil nic neznamená. Mohu souhlasit s čím chci, ale stále platí zákony.
Počítač je zkrátka to, co většina lidí považuje za počítač, a fyzicky neexistující počítač prostě neexistuje a není možné jej prodávat.
Zajímavé, takže bude-li "exaktně" dostatečné množství lidí (tedy kvalifikovaná většina) si myslet, že licence je štítek tak licence je co si myslí dostatečný počet lidí ?
Takže když si větši na lidí myslí, že počítač je ten monitor na který koukají, tak ta bedna je co ? Když si většina lidí myslí že si koupili operační systém MS Office, stává se MS Office operačním systémem ? To asi ne...
Já rozumím tomu, že nechcete připustit v tomto ani hypotetickou diskuzi. A že se oháníte právem a dokumentem, který vytvořil někdo v 90 letech a kromě názvu produktu jej nijak neupravil. Stejně tak bych mohl já tvrdit, že dokud někdo nestanoví zákonem co je to PC, tak mohu nazývat označením PC vlastně COKOLIV.
Jenže Vámi definovany fyzicky neexistující PC, je taky PC. Protože i ten SW neexistuje v hmatatelné podobě, ale pouze v podobě nějakého digitálního zápisu na něčem.
A ta vás v případě OEM verze opravňují k používání software na daném počítači. Když si pronajmete byt na 6 měsíců, také tím získáte určitá oprávnění k bytu, ale nejste jeho vlastníkem. Můžete ten byt obývat, ale nemůžete jej prodat, protože k tomu oprávnění nemáte.
Dobře, byť ještě nedávno jste příměry nepodporoval. Použiji jej. Abych vám ukázal omyl.
Tedy chcete mi říci, že OEM jsem si pronajal na určitou dobu ? NE jednak to nelze, a jednak jsem si to nepronajal. OEM nemá časové omezení.
Takže s jedná o trvalou licenci. S tím souhlasíte, že.
A já si ji koupil, tedy jsem majitel tohoto oprávnění. A pokud jsem majitel viz váš příměr s bytem mohu si dělat co chci i prodat. A nebo zničit.
Takže podstatná otázka/definice je, co vlastně JSEM dle EULA a AZ ?? Jsem nabyvatel/majitel/vlastník něčeho = užívacích práv, nebo jsem jen nájemce ?
Dle AZ a EULA jsem nabyvatel=majitel=vlastník užívacích práv. Nebo NE ? A pokud ne tak proč ne ?
Chápete ty rozpory ? Souhlasíte, že se nesmí vázat prodej něčeho na koupi něčeho jiného není-li (a to je ta vyjímka) neoddělitelnou součástí daného produktu. A to nějaká licence, SW, není neoddělitelná součást.
Tedy abych byl přesný, příchodem UEFI a Windows 8 toto již není platné. Ano tam je to tak jak píšeš, ano licence Windows 8-8.1 JE NEODDĚLITELNOU součástí specifickéhu kusu HW, který pokud bude poškozen/zničen již nemáte k dispozici licenci Windows. A tedy budete si muset v případě opravy/výměny MB zakoupit novou licenci Windows.
Takže pro budoucnost to MS již vyřešil. Nicméně, očekávám velmi brzo, že dojde k úpravám tohoto, protože až lidi zjistí, že opravdu si při výměně MB budou muset koupit znovu Windows, tak buď jej nezakoupí, nebo budou používat warez a nebo a to bych se pak hodně smál, zažalují MS za prodej vázaného produktu...
A nebo budou žádat po prodejcích aby jim dodávali MS Windows s MB, to pak prodraží MB, a začne problém...
Pokud vyměníte na svém PC všechny součástky, je to jiné PC, a autor vám nepovoluje používat OEM software na jiném PC. Ve výměně součástek vám autor nijak nebrání.
Omlouvám se pane Jirsák ale nemáte ve vaší větě ROZPOR ??? Tak autor mne nebrání vyměnit součástky a zároveň mi v tom brání ?? Protože když to udělám, tak podle Vás už to není ten PC ale jiný, a já přijdu o licenci = to by mne ale autor bránil v něčem, ale vy tvrdíte, že nebrání ??
Tomu se v u právníků říká "jednání proti dobrým mravům"
Pokud by si v Microsoftu mysleli, že OEM licence jsou neplatné, prostě je přestanou prodávat. Místo zlevněné OEM licence byste si pak mohl koupit jen FPP licenci za plnou cenu. Microsoftu by to vůbec nevadilo, právě naopak.
Zmatený jste vy a kolega J. Nemůžete si jen přečíst „pracovní smlouva“ a na základě toho si vymyslet vlastní text, na který pak reagujete. Já jsem napsal něco úplně jiného, než na co vy reagujete.
Nevymýšlím si vlastní slova. Bohužel, když budu psát přesnou terminologii, přestane mi rozumnět 80% čitatelů. Protože nebudou vědět o čem mluvím.
Ale MS nepřestane OEM verze prodávat, v podstatě vůbec nijak se nezasazují proti přeprodeji licencí, a nebavím se o nějakých pár kusech. Přeprodávají se multilicence, tisíce kusu jednotlivých OEM. A sám jistě uznáte, že kdyby se v MS domnívali, že mají šanci spor vyhrát a získat náhrady tak by podali žalobu. Ale nepodali, a nepodají.
Zkuste se bavit s někým od MS aby Vám to vysvětlil. Ale ne s tiskovým mluvčím, ale s někým přímo. Asi by jste se divil, co by Vám řekli.
Ten software nemusí být stejný, autor si může v mezích zákona dělat, co chce. Když si koupíte OEM licenci, kupujete si jiná práva, než když si koupíte FPP licenci. Když si pronajmete byt, také si tím kupujete jiná práva, než když si byt koupíte – a je to stále tentýž byt.
Ano souhlasím, SW nemusí být stejný, ale JE. Není rozdíl mezi OEM HOME a FPP HOME. Vyjma jediného, licenčního ujednání. Ale to by pak znamenalo že za "volnost" zaplatím dvojnásobek ?? To by bylo nemravné, a odporující dobrým mravům = jak by to definovali soudci.
Ale jak jste teď sám napsal autor si může dělat V MEZÍCH ZÁKONA co chce. Ale EULA jde nad rámec zákona.
Je to to samé, jako kdyby Vám prodejce auta BMW nařídil, že můžete užívat jeho auto, ale musíte v obci jezdit pouze rychlostí 30km/h a to i v úseku kde je povoleno 70-100km/h, a nebo že smíte jeho auto užívat, ale parkovat musíte jen vpravo a to i v případě, že je tam parkování zakázáno.
Podstatné je, že autor se musí držet litery zákona. Cokoliv Vás nechá odsouhlasit jiného tak i kdyby jste s tím souhlasil je takové ustanovení NEPLATNÉ a to buď zčásti, nebo celé.
Ne, nejedná. Jedná se o počítač. Jak se Microsoft dívá na výměnu komponent počítače jsme odkazoval dřív v tomto komentáři.
Pak tedy je platná jedna ze dvou definic:
A) OEM je dle EULA vázaná k základní desce a to neoddělitelně = jedná se o vázaný prodej = nezákoný prodej
B) OEM je vázaná na počítač = ale co je to ten počítač tedy ??
To jak se dívá MS na výměnu komponent je sice zajímavé, ale byla by to tedy definice mimo zákonný rámec povolený pro danou zemi.
Ale jak už jsem zmínil. S W8 tyto spory v podstatě končí.
Takže jste si hezky napsal, že by Alza neměla samostatně prodávat OEM licence, a pak jste si to sám hezky vyvrátil, proč prodávat samostatně OEM licence má smysl. On totiž Microsoft umožňuje dva způsoby použití OEM licence – buď ji koupíte s počítačem, pak se váže k tomu počítači. Nebo ji koupíte samostatně jako System Builder, přidáte ji k nějakému počítači a pak je ta licence opět svázána s tím počítačem, ke kterému jste ji přidal.
Ale v čem bych si to měl vyvrátit ?? Že tedy KAŽDÝ občas se může stát builderem ? A tedy si postavit komplet PC a vybavit ho OEM verzí ? V tom nemáme asi rozpor.
Ale diskuze vznikla k jinému problému, a to zda mohu či nemohu pak takový počítač prodat, a jak je takový počítač definován.
Proto jsem na počátku vstupu do diskuze pokládal zásadní otázku, čím je definován PC, a co je minimální součást se kterou musím OEM licenci prodat.
A zda prvním prodejem a přijetím EULA byly či nebyly vyčerpány práva autora (MS) atd.
Zákon nemusí definovat, co je PC, protože je to zatím zřejmé. Podmínka OEM se nevztahuje k žádné HW součástce, vztahuje se k PC. Jak se Microsoft staví k výměnám komponent PC jsem už odkazoval.
Chcete-li jakoukoliv dohodou/smlouvou/licenčním ujednáním určovat, že něco je možno používat jen nějakém "počítači" pak musíte mít v nadřazeném předpisu/zákonu/ústavě tento pojem DEFINOVÁN. Protože pokud není pojem počítač, který je v EULA zmiňován, definován jasně a nerozporovatelně, pak je legální výklad až do hypotetických absolutních virtuálních konstrukcí.
Má-li nahrazovat EULA zákon, pak musí být mu rovna, a zákon musí takovou rovnost připouštět, ale minimálně jedne zákon o kterém vím (AZ) toto nepřipouší, naopak jeho výklad obsahu a práv je minimálně v jisté odlišnosti s EULA.
Fakt bych chtěl tu právní bitvu vidět...
A mimochodem z Vašeho odkazu vypíchnu tento odstavec:
OEM (Original Equipment Manufacturer) představuje software, který je dodáván společně s počítačem (ať už nainstalovaný nebo předinstalovaný). V případě OEM neuzavírá koncový uživatel smlouvu se společností Microsoft, ale s instalátorem (nebo prodejcem) zařízení. Na něj se pak také obrací s žádostí např. o technickou podporu apod.
Je hodně zajímavý. Protože tedy já jako držitel nemám žádnou dohodu s MS, ale s instalátorem/prodejcem.
Ale nikde není řečeno, že to nemůže být jedna a ta samá osoba...
Mně je to úplně jedno. Mne zajímá akorát to, jestli se někdo řídí zákonem a tím, co je napsané v licenčních podmínkách. Mimochodem, které ustanovení licenčních podmínek OEM Windows XP/7 Proffesional porušuje provoz třeba MySQL databáze na takovém počítači?
Přímo ustanovení pro užití jednotlivé verze. Start/Home/Proffesional/Ultimace/Server. Provozovat databázi MySQL na jednom PC pochopitelně můžete, ale nemáte takový počítač s MS Windows HOME/Proffesional používat místo pracovní stanice jako serverovou stanici...
Opět zkuste si to přečíst celé.
V podstatě HOME verze se nemají prodávat firemním zákazníkům, a proffesional verze naopak by neměly být dodávany do domácností. A děje se tak běžně. A rozdíl je ve funkčnosti.
Ne, to není dle toho, co tady píšu. To je dle toho, co jste si vy vymyslel a co vám opakovaně vyvracím.
Ne nic jsem si nevymyslel. Pouze používám ty samé podklady jako vy. Ale nedívám se jen na písmenka. Beru věty jako celek.
Ne nebudu tvrdit, že nevyvracíte, a stejně tak hodně věcí, které zde píšete, jsou pravda, ale mnohdy je to pouze pravda chtěná, nikoliv zákonná.
Znovu, kdyby byl převod OEM verze nezákonný musel by takovou nezákonnost definovat zákon.
Právo prodat mapy máte. Ještě stále, za těch pár hodin od doby, kdy jsme to psal naposledy, se na tom nic nezměnilo. Nový uživatel se ale pořád bude muset řídit stejnými licenčními podmínkami, jaké platily pro vás. Takže pokud v licenci bylo, že jsou mapy použitelné jen s konkrétním kusem HW, má smůlu a neměl je od vás kupovat. Pokud v licenci bylo, že je smí používat jen PetrTv, je na tom stejně.
Ano toto má v podmínkách firma APPLE. Jejich OS nelze legálně (a fakticky to nejde bez zásadních úprav HW) provozovat na jiném HW než na jejich, to je legální. Proto taky nemůžete koupit OSX pokud nevlastníte HW od APPLE, na druhou stranu nikde není omezení pak takový OS provozovat na libovolném HW od APPLE, ale HW od APPLE bez OS nekoupíte a jiný OS tam nedáte.
MS toto omezení nemá. Není to v EULA nikde uvedeno.
A já nerozporuji, že EULA je platná i pro dalšího nabyvatele daného PC, ať tento PC je v jakémkoliv stavu.
Nákup OEM verze JE podmíněn dle Vás nákupem nového HW.
Já jsem nic takového nikdy nenapsal.
Fakt ne, jste si tím jist ? a jak bych se tedy k OEM verzi dostal ? Když sám tvrdíte s odkazem na EULA který jste tu dal, že jinak se k legální verzi práva užívat OEM nedostatnu.
Trochu rozpor v tomto ne ?
-
Stejně jako nemám důkaz, že je to nelegální, nemám ani důkaz, že je to legální. A kdo to má rozhodnout? Naši zákonodárci. Měli by to jasně ukotvit do AZ! A jak píšete, že co není zakázáno, tak je povoleno ... no a jsme zase u té licence. Licence je sice podřadná zákonům, avšak jsou v ní zakotveny části, ve kterých je zmíněno, co se s produktem smí a co ne. A tady by měl zákon jasně říci, proč je licence neplatná a dotlačit firmu k platné licenci pro tento stát, nebo kontinent.
Ještě jsem jednou projel AZ na který se tady často odkazuje. A upřímně AZ docela jasně definuje co je to SW = literální dílo, stejně tak definuje jaká má práva autor, a oprávěněný nabyvatel užívacích práv k autorskému dílu.
Takže jen bych vypíchnul. Je-li dle AZ ČR jakýkoliv SW (a OS Windows je taky SW) literální dílo, jak může být takové dílo vázané na nějaký konkrétní kus hmotného něčeho, když AZ ani žádný jiný zákon ČR toto vázání neumožňuje.
Bylo by to to samé jako vydat knihu ale její užívání licencovat, že jedině když budete sedět na originálním arabském koberci.
Něco jiného by bylo tu knihu na ten koberec vytisknout a pak je neoddělitelnou součástí. a je to v pořádku, nicméně pak tedy si koupím koberec a ten užívám, nikoliv knihu. Tu mám jen tak mimochodem.
Taky si nekoupíte papír a licenci číst autorské dílo = knihu. Ale koupíte kompletní kus = knihu.
Když to vztáhnu na diskuzis Jirsákem pak bych měl mít možnost (je-li OS Windows dle EULA vázán k MB) koupit základní desky buď s OS Windows a nebo bez něj. Ale taková možnost tu není.
Základní desky se prodávají bez OS vždy.
Je v tomto tolik rozporů, které neřeší ani AZ či jiné zákony a předpisy, a zároveň to jasně není v rámci zákonných možností definováno ani v EULA (vázání OEM k MB je nezákoné), že opravdu z toho pak je nesmysl.
A ano SW je tak specifické dílo, že by si zasloužlo samostatné řešení v rámci autorského zákona. Ale to se nestane. Stejně tak nevěřím tomu, že v následujících 10ti letech než bude ukončen i W7, toto někdo nějak zákonně rozsekne. A řekne jasně co je a co není legální.
-
Asi jsem tady zbytečný, protože jste si v tom sáhodlouhém textu sám odpověděl, že Microsoft nepovažuje počítač s vyměněnou základní deskou za stejný počítač, jako před výměnou. Když jsem vám to psal několikrát já, ignoroval jste to, když jste si to napsal sám, snad to konečně vezmete na vědomí.
TOTO je zcela neplatný odstavec. Proč ? Protože tímto by došlo k vázáná nákupu nějakého produktu s jiným produktem. TEČKA.
Nesmysl. K žádnému vázání nákupu nedojde. Můžete si koupit základní desku bez Windows, můžete si koupit Windows bez základní desky. „Vázaný prodej“ znamená, že si k jednomu produktu musíte koupit i jiný. Např. když si budete chtít koupit chleba, budete si k němu muset koupit i mrkev, která prodejci nejde na odbyt.
Takže je OEM licence vázaný produkt?
Samozřejmě.
Mám tedy právo prodat, vyměnit, upgradovat MB?
Samozřejmě.
Musím tedy s MB koupit vázaně i novou OEM licenci Windows?
Nemusíte.
Jinak by si nikdo nemohl koupit nový MB bez OEM licence, ale protože lze, a musí být možno, není tedy jak splnit podmínku, a proto ta podmínka JE NEPLATNÁ.
O jaké podmínce píšete? Základní desku lze koupit samostatně, Windows lze také koupit samostatně, nevím, v čem pořád vidíte problém.
Pak se dostáváme zpět v kruhu jaká je že to minimální součást PC na který je vázána OEM licence ?? Navrhnl jste MB ale to není možné, neboť nejlze vázat takto licenci, je to nezákonné. U dokladu zakoupení čeho ?? PC ? To by byl vázaný prodej.
OEM licence není vázána na žádnou součást PC, je vázána na počítač. Pokud dojde k výměně základní desky, Microsoft už to nepovažuje za stejný počítač. Licenci vázat na počítač lze, nic tomu nebrání.
A jsme v kruhu.
Nejsme. V kruhu jste vy sám se svými nesmyslnými tvrzeními.
Protože ani firmy nemají povinnost ukládat své doklady věčně, ale jen po omezenou dobu, běžní občané nemají tuto povinnost (max kvůli záruce 2 roky) vůbec. Takže na základě čeho se MS povyšuje nad zákon ?? ukládá mi větší povinnosti než zákon ?
Microsoft se nepovyšuje nad zákon a neukládá vám žádné větší povinnosti, než zákon.
Tedy chcete mi říci, že OEM jsem si pronajal na určitou dobu ?
Ne, nechci. Chci říct přesně to, co jsem napsal. O nějakém pronájmu licence v mém textu nebyla ani čárka. Psal jsem o koupi bytu a pronájmu bytu jako dvou variantách, jak k jednomu bytu získat různá práva. Z mého textu je to jasné a vaše interpretace toho textu není možná, pokud při čtení věnujete alespoň minimální pozornost tomu, co čtete.
A já si ji koupil, tedy jsem majitel tohoto oprávnění. A pokud jsem majitel viz váš příměr s bytem mohu si dělat co chci i prodat. A nebo zničit.
Tohle je dobrá ukázka vaší ledabylé práce s textem. Nazvete držitele oprávnění „majitelem oprávnění“. V druhé větě už napíšete jen „majitel“, do konce věty zapomenete, co jste tím „majitelem“ myslel a máte z toho „majitele bytu“. Takže nejen, že takhle čtete, ale sám takhle píšete. Pokud je to důsledkem nějakého postižení, pak se omlouvám, ale asi se budete muset víc snažit, abyste porozuměl textům ostatních a aby bylo možné rozumět vám.
Takže podstatná otázka/definice je, co vlastně JSEM dle EULA a AZ ?? Jsem nabyvatel/majitel/vlastník něčeho = užívacích práv, nebo jsem jen nájemce?
Jste držitel práv. Přičemž podle toho, o jaká práva se jedná, bývá držitel práv označován i jinými termíny. Např. pokud má veškerá (nebo téměř veškerá) práva k nějaké věci, nazývá se takový držitel práv vlastníkem. Pokud má práva užívat nějakou věc běžným způsobem, bývá takový držitel práv označován nájemcem.
Chápete ty rozpory?
Ano, chápu. Metodou volných asociací a zapomínání o čem píšete nasypete na hromadu nejrůznější slova, zamícháte, a pak se divíte, co vám to vzniklo za guláš.
Omlouvám se pane Jirsák ale nemáte ve vaší větě ROZPOR ??? Tak autor mne nebrání vyměnit součástky a zároveň mi v tom brání ??
Nemám v té větě rozpor. Autor výměně součástek nijak nebrání.
Protože když to udělám, tak podle Vás už to není ten PC ale jiný
Hlavně podle Microsoftu. Já bych výměnu základní desky, při které všechny ostatní součásti počítače zůstanou stejné, za nový počítač nepovažoval. Ale vy chcete přesnou definici, Microsoft vám přesnou definici poskytl.
a já přijdu o licenci
Nepřijdete. Pořád máte licenci provozovat Windows na tom původním počítači.
= to by mne ale autor bránil v něčem, ale vy tvrdíte, že nebrání ??
Nevím, v čem by vás autor bránil, ani v čem by vám autor bránil. Pokud vy to víte, napište to konkrétně a nepoužívejte „něčem“.
Nevymýšlím si vlastní slova.
Já jsem psal, že si vymýšlíte vlastní „text“. Vy jste četl vlastní „slova“. Takže si vlastní text vymýšlíte.
Bohužel, když budu psát přesnou terminologii, přestane mi rozumnět 80% čitatelů.
Což bude výrazný posun k lepšímu oproti současnému stavu, kdy vám nerozumí 100 % čtenářů a nerozumíte si ani vy sám. Na tom, že jen tak házíte slova a na konci věty nevíte, co jste psal na začátku, stojí velká část vaší argumentace.
Ano souhlasím, SW nemusí být stejný, ale JE. Není rozdíl mezi OEM HOME a FPP HOME. Vyjma jediného, licenčního ujednání. Ale to by pak znamenalo že za "volnost" zaplatím dvojnásobek ?? To by bylo nemravné, a odporující dobrým mravům = jak by to definovali soudci.
Proč by to bylo nemravné? Pokud běžný počítač vydrží dva roky, nová verze Windows vyjde běžně jednou za čtyři roky, je dvojnásobek ceny OEM licence přesně ta správná cena pro FPP licenci. Polovina ceny OEM by pak byla správná cena pro roční předplatné.
Je to to samé, jako kdyby Vám prodejce auta BMW nařídil, že můžete užívat jeho auto, ale musíte v obci jezdit pouze rychlostí 30km/h a to i v úseku kde je povoleno 70-100km/h,
To není žádný problém a běžně se to děje. Např. každé auto má nějakou maximální rychlost, která je nižší než maximální povolená rychlost na některých dálnicích. Některá auta mají omezovače rychlosti, přívěsy mají běžně maximální rychlost nižší, než je maximální povolená rychlost mezi obcemi.
Chcete-li jakoukoliv dohodou/smlouvou/licenčním ujednáním určovat, že něco je možno používat jen nějakém "počítači" pak musíte mít v nadřazeném předpisu/zákonu/ústavě tento pojem DEFINOVÁN.
Nemusíte. Drtivá většina pojmů, které se v právních textech používají, není nikde definována. Pokud byste zakázal definici kruhem, tak by něco takového ani nemohlo fungovat – jak byste definoval tu úplně první věc?
Znovu, kdyby byl převod OEM verze nezákonný musel by takovou nezákonnost definovat zákon.
Až bude někdo tvrdit, že převod OEM licence (předpokládám, že OEM verzí jste myslel OEM verzi licence nebo-li OEM licenci), dám vám vědět. Tuhle tezi někdo navrhuje na každé této stránce diskuse několikrát, ale zatím se k ní nikdo nepřihlásil (pokud nebudeme brát v potaz jedno nepřesné vyjádření na straně 2).
a jak bych se tedy k OEM verzi dostal ?
Tak, že jí koupíte.
Když sám tvrdíte s odkazem na EULA který jste tu dal, že jinak se k legální verzi práva užívat OEM nedostatnu.
Co je to „legální verze práva užívat OEM“? Jinak OEM licence vám dává právo užívat software jen na počítači, se kterým byla licence zakoupena. Mně to připadá jednoduché. Prostě koupím počítač s licencí, tím získám právo používat Windows na tom konkrétním počítači. Pokud bych koupil licenci bez počítače, nemám právo z titulu této licence používat Windows na žádném počítači. Pokud sestavím počítač, přidám k němu tuhle licenci, má vlastník počítače z té licence právo používat na něm Windows. Pokud si někdo koupí počítač s OEM Windows a licenci nevyužije, má ji vrátit a požadovat zpět peníze – prodat ji klidně může, ale nemá smysl ji kupovat, protože opravňuje k užívání jenom na tom prvním počítači. A nebo si ji může schovat do šuplíku a přiložit jí k počítači, až ho bude v bazaru prodávat.
Takže jen bych vypíchnul. Je-li dle AZ ČR jakýkoliv SW (a OS Windows je taky SW) literální dílo, jak může být takové dílo vázané na nějaký konkrétní kus hmotného něčeho, když AZ ani žádný jiný zákon ČR toto vázání neumožňuje.
AZ vazbu autorského díla na věc řeší na několika místech. Např. rozmnoženina díla je přesně tohle – autorské dílo vázané na jednu konkrétní věc.
Když to vztáhnu na diskuzis Jirsákem pak bych měl mít možnost (je-li OS Windows dle EULA vázán k MB) koupit základní desky buď s OS Windows a nebo bez něj. Ale taková možnost tu není.
OS Windows je dle smlouvy vázán na počítač. Myslel jsem, že to už jste vzal na vědomí.
A ano SW je tak specifické dílo, že by si zasloužlo samostatné řešení v rámci autorského zákona. Ale to se nestane.
Zkuste příště autorský zákon z tohoto tisíciletí. Software má v autorském zákoně samostatné řešení už dost dlouho.
-
Opravdu mne začíná docela bavit ta diskuze s Vámi... docela se i při čtení Vašeho textu i zasměji. I když již opravdu někdy popíráte co jste sám napsal, stejně tak v jednom odstavci sdělíte rozpor vůči jinému odstavci.
Takže zkusím to zkrátit, a citovat i texty od jinud.
Mimochodem aktuální platné znění AZ je zde:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-121-2000-sb-autorsky-zakon/uplne/#cast1
Předpis č. 121/2000 Sb.
Autorský zákon - úplné znění
Znění od 1. 1. 2014
(Díl 6
Úprava smluvních typů
Oddíl 1
Licenční smlouva
§ 46 - §57) kompletně vypuštěn...
mimochodem nenašel jsem v platném znění tedy jakoukoliv platnou legislativu k nějaké licenci, podlicenci a pod... týkající se počítačových programů... který je to tedy § ?
§ 65
Obecná ustanovení
(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
Na základě tohoto platného § je počítačový program definován jako literární dílo dle 1)
Asi jsem tady zbytečný, protože jste si v tom sáhodlouhém textu sám odpověděl, že Microsoft nepovažuje počítač s vyměněnou základní deskou za stejný počítač, jako před výměnou. Když jsem vám to psal několikrát já, ignoroval jste to, když jste si to napsal sám, snad to konečně vezmete na vědomí.
K tomu dodám, považujete tedy za správnou definici že: Počítač je základní deska.
Protože je-li vázána OEM licence na počítač tedy základní desku, pak tedy je počítač = základní desce.
S tímto hodláte souhlasit ?
Je to mimo jiné to k čem, už několik stran diskuze, se chci dostat. Zhodnout se k čemu se tedy váže OEM licence. Označení počítač je tak vágní, že si lze toto vysvětlovat jakkoliv. Pokud se ale shodneme, že licence je tedy vázána k MB, a v textu označuji vázání na počítač, myslel tedy autor licence vázání na MB.
Neboť jak tvrdíte, na základě EULA, tak pokud přijdu o základní desku=MB pak tedy přicházím o licenci.
Souhlas ?
Nesmysl. K žádnému vázání nákupu nedojde. Můžete si koupit základní desku bez Windows, můžete si koupit Windows bez základní desky. „Vázaný prodej“ znamená, že si k jednomu produktu musíte koupit i jiný. Např. když si budete chtít koupit chleba, budete si k němu muset koupit i mrkev, která prodejci nejde na odbyt.
No trochu s Vámi nesouhlasím, že k vázání nákupu nedochází. Protože pokud chci si koupit OEM verzi musím koupit celý nový PC, tedy v případě, že mi v něm je znehodnocena MB tak si musím koupit novou MB a novou licenci = ale nemohu dle Vás si koupit znovu OEM licenci... tedy jsem jako zákazník neoprávněně znevýhodněn. Protože mi to nikdo takto neprodá... Stejně tak mi nikdo nenabízí abych si mohl s novým laptopem vybrat JAKOU verzi resp. typ licence požaduji. Mohu koupit buď OEM a nebo jiný OS, a pokud nemohu si vybrat při koupi jaký chci typ licence, opět dochází k vázání prodeje.
A nebo to chápete tak, že si vlastně OEM licenci s PC nekupuji, nýbrž dostávám ji ZDARMA ? a jsem tedy pak nabyvatelem viz:
§ 66
Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu
(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
Takže na základě jakého § a kterého zákona mi MS chce odejmout zákoné právo ? oprávněného nabyvatele/uživatele ? Když k užívání počítačového programu NEPOTŘEBUJI dle zákona nějakou licenci a stačí mi tedy legálně program nabýt ??
Takže je OEM licence vázaný produkt?
Samozřejmě.
Je tedy zákonné prodávat vázané produkty ?? Jak jste někde zmínil koupit si chleba jen s mrkví = to je pakticky totožné myšlenkou jako koupit si OEM Windows s HW x HW s OEM Windows.
Musím tedy s MB koupit vázaně i novou OEM licenci Windows?
Nemusíte.
Jak nemusím ??? Při výměně MB jsem přeci o licenci přišel --- tedy vlastně jakou licenci ?
Jinak by si nikdo nemohl koupit nový MB bez OEM licence, ale protože lze, a musí být možno, není tedy jak splnit podmínku, a proto ta podmínka JE NEPLATNÁ.
O jaké podmínce píšete? Základní desku lze koupit samostatně, Windows lze také koupit samostatně, nevím, v čem pořád vidíte problém.
Problém mám s definicí vázanosti s tím, že počítač je jednak definován jako celek, ale také jen jako MB, a tvrzeno je, že když nemám původní MB nemám tedy celek. A ještě k tomu AZ vypustil z platného znění ustanovení o nějakých potřebných licencí k užívání, a stanovil že užívat SW mohu jsem-li legální nabyvatel...
Vy rozpor nevidíte, já v tom vidím velké dilema CO je tedy platné.
OEM licence není vázána na žádnou součást PC, je vázána na počítač. Pokud dojde k výměně základní desky, Microsoft už to nepovažuje za stejný počítač. Licenci vázat na počítač lze, nic tomu nebrání.
Tak už přestaňte... to už je ani ne k smíchu ale k pláči. Přečtěte si prosím po sobě svou vlastní větu.
tvrdíte že OEM není vázána na žádnou součást .... ale na PC, a zároveň tvrdíte ve větě, že když vyměním MB (tedy jednu ze součástí) tak už to není ten samý PC.
Vždyť to je totální blbost. Tak je vázaná na součástku dle Vás nebo ne ? Už se rozhodněte. A nebo je vázaná zároveň na konkrétní součástku a ještě k tomu celek ?
A nebo tedy není vázaná ?
Rozumím tomu, že ten co napsal EULA tak jak ji napsal, resp. ten text na odkazu který jste dal, je nesmysl. Čirý logický nesmysl. Kdyby tam bylo psáno od počátku, že je vázaná na jen a jen na MB, tak je to OK. Ale to tam není. Pak z toho je větní paskvil.
Microsoft se nepovyšuje nad zákon a neukládá vám žádné větší povinnosti, než zákon.
A jak jste k tomu došel ?
Tohle je dobrá ukázka vaší ledabylé práce s textem. Nazvete držitele oprávnění „majitelem oprávnění“. V druhé větě už napíšete jen „majitel“, do konce věty zapomenete, co jste tím „majitelem“ myslel a máte z toho „majitele bytu“. Takže nejen, že takhle čtete, ale sám takhle píšete. Pokud je to důsledkem nějakého postižení, pak se omlouvám, ale asi se budete muset víc snažit, abyste porozuměl textům ostatních a aby bylo možné rozumět vám.
Jediné co jste dokázal, je vytrhnout větu z kontextu a pozapomenout, že v následném textu byly uvedeny všechny možné alternativy názvu dané osoby "nabyvatel/majitel/vlastník" a že z hlediska češtiny, jestliže jsem nabyvatel něčeho, mohu být zároveň v takovém případě nazýván i vlastníkem toho dotyčného něčeho, a také je česky správně označit takovou osobu i jako majitelem. Všechny významy jsou legitimní. Avšak to asi nechápete.
A promiňte, mám-li chápat, že když Vám dojdou argumenty, začnete diskutující nazývat osobami s nějakým postižením... považoval jsem Vás za člověka s větší inteligencí.
Sám píšete věty ve kterých máte rozpor. A obávám se, že jak větu napíšete už ji nečtete. Viz výše uvedené.
Divím se, že jste ještě nezačal mojí osobě vytýkat některé archaismy, a chybná písmenka... Bohužel nejsem ani disgrafik ani dislektik.
Jste držitel práv. Přičemž podle toho, o jaká práva se jedná, bývá držitel práv označován i jinými termíny. Např. pokud má veškerá (nebo téměř veškerá) práva k nějaké věci, nazývá se takový držitel práv vlastníkem. Pokud má práva užívat nějakou věc běžným způsobem, bývá takový držitel práv označován nájemcem.
Zajímavý názor. Lze s ním souhlasit, a to s tím, že jsem držitelem práv. A ač zákon uvádí jiný popisný název význam může být totožný. Avšak nemohu souhlasit s Vaší definicí v poslední větě. Protože naopak AZ přímo určuje, že oprávněný nabyvatel §66 odst. 6) přímo určuje termín=názvosloví a tedy i význam. Ale v žádném případě při běžném užívání = rozumějte užívání v minimálním rozsahu, které nelze zúžit = jsem stále oprávněný NABYVATEL = získající = takže význam slova nabyvatel = majitel = vlastník něčeho.
Hlavně podle Microsoftu. Já bych výměnu základní desky, při které všechny ostatní součásti počítače zůstanou stejné, za nový počítač nepovažoval. Ale vy chcete přesnou definici, Microsoft vám přesnou definici poskytl.
No vidíte = sám jste teď napsal, rozumím-li dobře tomu co jste napsal = že Vy osobně (a dalších kolik ? 80% uživatelů) by mělo stejný názor, a výměnu MB v případě zachování ostatních součástek byste nepovažoval za zásadní změnu PC.
Ale protože to napsal MS je to předkládáno jako zásadní definice.
Úsměvně bych mohl napsat, že když to napsal MS tak i kdyby to byla blbost, stává se to pravdou...
Ale protože nikdy u nikoho to za posledních 20 let co pamatuji osobně, MS neaplikoval, a neodejmul OEM licenci = tedy neznemožnil při výměně i MB či jiných součástek následnou reaktivaci té dané OEM licence, dovolil bych si tu uvést tzv. zvykové právo. TZN, je-li zvykem tuto část licenčního ujednání ze strany tvůrce licence = původního autora = běžně ignorovat a nepoužívat. Znamená to že tedy na základě zvykového práva, je toto ustanovení zneplatněno.
Což bude výrazný posun k lepšímu oproti současnému stavu, kdy vám nerozumí 100 % čtenářů a nerozumíte si ani vy sám. Na tom, že jen tak házíte slova a na konci věty nevíte, co jste psal na začátku, stojí velká část vaší argumentace.
Je zajímavé, že toto tvrdíte zatím jen vy. Byl bych ochoten toto přijmout jako pravdu, ale musel by to zároveň tvrdit i někdo jiný.
Proč by to bylo nemravné? Pokud běžný počítač vydrží dva roky, nová verze Windows vyjde běžně jednou za čtyři roky, je dvojnásobek ceny OEM licence přesně ta správná cena pro FPP licenci. Polovina ceny OEM by pak byla správná cena pro roční předplatné.
?? Běžný počítač vydrží 2 roky ?? Ano zbožné přání výrobců a prodejců HW. Teprve před měsícem jsem vyřazoval z provozu poslední mne známý počítač s nainstalovaným OS Windows 2000, který byl v provozu od roku 2001. Tj. nepletu-li se 13 let ? Sám mám doma v provozu dva desktopy které byly zakoupeny před 11 lety s Windows XP. A stále jsou v provozu, a dokonce mají i původní MB a HDD.
Ale nebránil bych se tomu, aby místo ceny za nějakou licenci by bylo placeno za AKTUALIZACE a to ročním předplatným. Nicméně zde se již dostáváme na jinou rovinu diskuze.
Znám velmi mnoho uživatelů, kteří mají Windows XP a rozhodně se neženou do obchodu aby si koupili nové HW s novými Windowsy.
Nepolemizujme, zda je to dobře či špatně. Jsou majitelé těchto PC a je to jejich volba.
To není žádný problém a běžně se to děje. Např. každé auto má nějakou maximální rychlost, která je nižší než maximální povolená rychlost na některých dálnicích. Některá auta mají omezovače rychlosti, přívěsy mají běžně maximální rychlost nižší, než je maximální povolená rychlost mezi obcemi.
Píšete KAŽDÉ auto, ale máte namysli pouze nákladní auta. Protože OSOBNÍ auta mají omezovače pouze vůči zničení motoru. A tyto omezovače jsou nastaveny daleko nad zákonem povoleným limitem. Takže NE každé auto, ale jen specifická auta. Nicméně, ty omezovače jsou tam pro pohodlí řidičů specifických aut, ne pro dodržování zákonů. A rozhodně ty "podlimitní" omezovače nejsou ve všech autech co potkáte na silnicích a dálnicích. Vyhněte se psaním nesmyslů, a nepřesností.
Nemusíte. Drtivá většina pojmů, které se v právních textech používají, není nikde definována. Pokud byste zakázal definici kruhem, tak by něco takového ani nemohlo fungovat – jak byste definoval tu úplně první věc?
Mýlíte se. Všechny pojmy používané v právních textech jsou někde definované. A to i kdyby to mělo být jen v pravidlech českého jazyka. Nemůžete (a nikdo to ani nebude dělat) použít libovolné slovo, ke kterému nemáte definici významu někde napsanou = dohledatelnou. I kdyby to mělo být pomocí synonyma.
http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/ziskani
získání=nabytí=osvojení si / získatel=nabyvatel=osvojitel si
http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/vlastnik
vlastník=majitel=držitel
Až bude někdo tvrdit, že převod OEM licence (předpokládám, že OEM verzí jste myslel OEM verzi licence nebo-li OEM licenci), dám vám vědět.
Tuhle tezi někdo navrhuje na každé této stránce diskuse několikrát, ale zatím se k ní nikdo nepřihlásil
(pokud nebudeme brát v potaz jedno nepřesné vyjádření na straně 2).
Omlouvám se Vám, přiznám se, že opravdu jsem Vaši větu nepochopil. Prosím o vysvětlení Vašeho nezmateného textu...
Asi Vám tam vypadla nějaká písmenka.
a jak bych se tedy k OEM verzi dostal ?
Tak, že jí koupíte.
A jak ji koupím ? s novým počítačem jak tvrdíte vy ? a co budu dělat s tím starým ? Jen tak pro pořádek.
Co je to „legální verze práva užívat OEM“? Jinak OEM licence vám dává právo užívat software jen na počítači, se kterým byla licence zakoupena. Mně to připadá jednoduché. Prostě koupím počítač s licencí, tím získám právo používat Windows na tom konkrétním počítači. Pokud bych koupil licenci bez počítače, nemám právo z titulu této licence používat Windows na žádném počítači. Pokud sestavím počítač, přidám k němu tuhle licenci, má vlastník počítače z té licence právo používat na něm Windows. Pokud si někdo koupí počítač s OEM Windows a licenci nevyužije, má ji vrátit a požadovat zpět peníze – prodat ji klidně může, ale nemá smysl ji kupovat, protože opravňuje k užívání jenom na tom prvním počítači. A nebo si ji může schovat do šuplíku a přiložit jí k počítači, až ho bude v bazaru prodávat.
Dobře, kdybych s Vaším tvrzením souhlasil. A mohl bych. Pak jsme zpět u definice počítače a k čemu je vázaná OEM. Podle MS a Vás tedy bych měl být oprávněn prodat tuto licenci jedině s A) počítačem jako celkem a nebo za B) s MB z tohoto počítače. CO je tedy správně ?
AZ vazbu autorského díla na věc řeší na několika místech. Např. rozmnoženina díla je přesně tohle – autorské dílo vázané na jednu konkrétní věc.
Dobře souhlasím, tedy váže autorské dílo k rozmnoženině ? To se zhodneme.
A kde/na čem tedy je ta rozmnoženina uložena ? Na HDD, MB, CD, USB Flash ? RAM ? Vyberte prosím.
Opět budeme u definice. A že to co je napsané v EULA a na stránkách MS viz Váš odkaz je blbost.
OS Windows je dle smlouvy vázán na počítač. Myslel jsem, že to už jste vzal na vědomí.
Ale vy sám jste mi tvrdil a tvrdíte, že je vázána na MB, tedy počítač, je tedy počítat to samé jako MB/základní deska ? Když výměnou desky dle MS mám přijít o licenci ?
Beru na vědomí vše co tvrdíte. A rád bych s Vámi souhlasil, ale stále je to ten samý logický nesmysl.
Jen pro pořádek, taky nepoužíváte ty samá slova jednou je to licence, po druhé smlouva.
Stejně však AZ §46-57 vypustil, takže žádné licence už vlastně nejsou...
Zkuste příště autorský zákon z tohoto tisíciletí. Software má v autorském zákoně samostatné řešení už dost dlouho.
Vy máte novější verzi AZ než je ta platná od dne 1.1.2014 ?? to jste mne překvapil, jak je ten parlament rychlý.
Prosím můžete mi sdělit dotyčné § platného AZ který opravdu řeší licence a software tak jak vy presentujete?
-
A ještě jedna prosba pane Jirsák. Pokud vytrhnete citaci z jiného komentáře, tedy přesněji z jiného okomentování jiného textu, než je váš text, byla by alespoň slušnost uvést citaci i toho původního textu, jehož komentář byl okomentován a to jste vyňal jako citaci.
Ano zmínil jsme Vás, ale vytrhnul jste daný odstavec z kontextu a pak z toho zbyl opravdu paskvil.
Ale to jen tak pro pořádek.
-
I když již opravdu někdy popíráte co jste sám napsal, stejně tak v jednom odstavci sdělíte rozpor vůči jinému odstavci.
To se vám jenom zdá. Kdybyste si přečetl, co je tam opravdu napsáno, zjistil byste, že se nepopírám.
mimochodem nenašel jsem v platném znění tedy jakoukoliv platnou legislativu k nějaké licenci, podlicenci a pod... týkající se počítačových programů... který je to tedy § ?
Psal jste, že by si software zasloužil samostatné řešení v rámci autorského zákona. To samostatné řešení je v Dílu 7 "Zvláštní ustanovení o některých dílech", oddíl "Počítačové programy" (jak překvapivé), paragrafy 65 a 66.
K tomu dodám, považujete tedy za správnou definici že: Počítač je základní deska.
Ne.
Protože je-li vázána OEM licence na počítač tedy základní desku
OEM licence je vázána na počítač.
Je to mimo jiné to k čem, už několik stran diskuze, se chci dostat.
Dostal jste se k tomu už dávno. A že vám to už několik stran diskuse vyvracím, to je vám úplně jedno.
Protože pokud chci si koupit OEM verzi musím koupit celý nový PC, tedy v případě, že mi v něm je znehodnocena MB tak si musím koupit novou MB a novou licenci
Nemusíte, nemusíte.
Je tedy zákonné prodávat vázané produkty ?? Jak jste někde zmínil koupit si chleba jen s mrkví = to je pakticky totožné myšlenkou jako koupit si OEM Windows s HW x HW s OEM Windows.
Není to proti žádnému zákonu ani proti dobrým mravům, naopak je to oboustranně výhodné. On je totiž zásadní rozdíl nabídnout vázané produkty tehdy, když je zároveň nabízím i samostatně nebo tehdy, když je zákazník vázané chce; oproti situaci, kdy vázáním zákazníkovi nutím něco, co vůbec nechce.
Jak nemusím ??? Při výměně MB jsem přeci o licenci přišel --- tedy vlastně jakou licenci ?
Normálně nemusíte. Rozhodnete se, a a licenci nekoupíte. Při výměně základní desky jste o žádnou licenci nepřišel. Pořád máte licenci k provozu Windows na počítači, se kterým jste licenci zakoupil.
Vy rozpor nevidíte, já v tom vidím velké dilema CO je tedy platné.
Ten rozpor si tam ale vytváříte vy sám tím, že tvrdíte nesmysly - jako například že počítač je základní deska.
tvrdíte že OEM není vázána na žádnou součást .... ale na PC, a zároveň tvrdíte ve větě, že když vyměním MB (tedy jednu ze součástí) tak už to není ten samý PC.
Vždyť to je totální blbost. Tak je vázaná na součástku dle Vás nebo ne ? Už se rozhodněte. A nebo je vázaná zároveň na konkrétní součástku a ještě k tomu celek ?
A nebo tedy není vázaná ?
Licence je vázaná na počítač. Až se s tím srovnáte, můžeme pokračovat v diskusi.
Jediné co jste dokázal, je vytrhnout větu z kontextu a pozapomenout, že v následném textu byly uvedeny všechny možné alternativy názvu dané osoby "nabyvatel/majitel/vlastník" a že z hlediska češtiny, jestliže jsem nabyvatel něčeho, mohu být zároveň v takovém případě nazýván i vlastníkem toho dotyčného něčeho, a také je česky správně označit takovou osobu i jako majitelem. Všechny významy jsou legitimní. Avšak to asi nechápete.
Ta věta není vytržená z kontextu. V následném textu nejsou uvedeny všechna možná alternativní pojmenování k "nabyvatel práv", chybí tam třeba ten "nájemce", a spousta dalších. Nejprve jste napsal, že jsou vypsané všechny alternativy, v další části dokazujete, že alternativy existují. Nejprve tedy tvrzení s velkým kvantifikátorem, pak dokazujete malý kvantifikátor. Opět jste se sám ztratil v jediném souvětí.
A promiňte, mám-li chápat, že když Vám dojdou argumenty, začnete diskutující nazývat osobami s nějakým postižením...
Já jsem vás nenazýval osobou s nějakým postižením. Napsal jsem, že postižení by byla jediná omluva pro vaše zmatené psaní. Tak, jak píšete, bych si představoval projev třeba člověka s ADHD. A takovému člověku bych jeho postižení fakt nevytýkal, protože za ně nemůže. Ale pokud u vás je to jen projev velké nedbalosti při čtení i psaní, je to něco jiného a je oprávněné po vás chtít, abyste začal věnovat pozornost tomu, co čtete, a tomu, co píšete.
Sám píšete věty ve kterých máte rozpor.
Ne že bych takovou větu nemohl napsat, a že by se mi to nikdy nestalo. Ale v naší diskusi jsou veškeré takové "rozpory" způsobené tím, že čtete něco jiného, než co je napsáno.
Protože naopak AZ přímo určuje, že oprávněný nabyvatel §66 odst. 6) přímo určuje termín=názvosloví a tedy i význam. Ale v žádném případě při běžném užívání = rozumějte užívání v minimálním rozsahu, které nelze zúžit = jsem stále oprávněný NABYVATEL = získající = takže význam slova nabyvatel = majitel = vlastník něčeho.
Nešlo by to napsat česky? Ne jenom s použitím českých slov, ale také českých vět.
Ale protože to napsal MS je to předkládáno jako zásadní definice.
Není to zásadní definice, je to vysvětlení určitého detailu z licenční smlouvy předkládané Microsoftem.
?? Běžný počítač vydrží 2 roky ??
Co přesně vám není jasné na významu slova "pokud"?
Jinak to vaše používání otazníků je jen další ukázka ledabylé práce s textem. V češtině se používá jeden otazník na konci věty těsně přisazený k předcházejícímu slovu. Vy si možná myslíte, že těmi dvěma otazníky a mezerou a dvěma otazníky na začátku věty sdělujete něco zásadního - ale nesdělujete jimi nic. Akorát tím neúspěšně skrýváte nepořádek ve vlastním textu.
Píšete KAŽDÉ auto, ale máte namysli pouze nákladní auta. ... Vyhněte se psaním nesmyslů, a nepřesností.
Ne, píšu každé, a myslím tím každé - protože na některých dálnicích není maximální rychlost omezena, ale neexistuje žádné auto, ani osobní, které by dokázalo překonat neomezenou rychlost. Opět další ukázka toho, že čtete něco jiného, než co je napsáno - a pak to ještě svádíte na jiné.
Všechny pojmy používané v právních textech jsou někde definované. A to i kdyby to mělo být jen v pravidlech českého jazyka. Nemůžete (a nikdo to ani nebude dělat) použít libovolné slovo, ke kterému nemáte definici významu někde napsanou = dohledatelnou. I kdyby to mělo být pomocí synonyma.
Psal jste, že definici musí být v nadřazeném předpisu/zákonu/ústavě. Teď to najednou mohou být i pravidla českého jazyka. Pravidla českého jazyka ovšem nejsou nikde zapsaná a ani nejsou jednotná, ustálená a přesně definovaná. Neexistuje žádná norma pro český jazyk. Pravidla českého pravopisu nebo různé slovníky a další příručky se snaží ta pravidla nebo významy slov pouze popsat, a to v omezené míře - v žádném případě ta pravidla nebo významy slov nedefinují.
Omlouvám se Vám, přiznám se, že opravdu jsem Vaši větu nepochopil. Prosím o vysvětlení Vašeho nezmateného textu...
Asi Vám tam vypadla nějaká písmenka.
Písmenka žádná nevypadla. Zkuste to číst nejprve bez těch upřesňujících závorek.
Stejně však AZ §46-57 vypustil, takže žádné licence už vlastně nejsou...
Vypustil, protože se zákonná ustanovení o licencích přesunula do nového občanského zákoníku.
Ano zmínil jsme Vás, ale vytrhnul jste daný odstavec z kontextu a pak z toho zbyl opravdu paskvil.
Nebojte, nevytrhnul. Bylo by to úplně zbytečné, vy si text i kontext změníte sám při čtení, tak proč bych se já namáhal s tím manipulovat i při psaní?
-
To se vám jenom zdá. Kdybyste si přečetl, co je tam opravdu napsáno, zjistil byste, že se nepopírám.
Když to tvrdíte tak skálopevně...
Psal jste, že by si software zasloužil samostatné řešení v rámci autorského zákona. To samostatné řešení je v Dílu 7 "Zvláštní ustanovení o některých dílech", oddíl "Počítačové programy" (jak překvapivé), paragrafy 65 a 66.
Považujete to za dostatečné řešení ? A nacházíte v zmíněných § podporu svého názoru ?
Obávám se, že právě vámi nyní uvedené § tvrdí něco jiného.
Ale na základě § 65 a 66 Vám tady mnoho jiných diskutujících dokazovalo, že se mýlíte. A právo a pravda je na straně nás, nikoliv MS a Vás.
K tomu dodám, považujete tedy za správnou definici že: Počítač je základní deska.
Ne.
Protože je-li vázána OEM licence na počítač tedy základní desku
OEM licence je vázána na počítač.
Tedy znovu pokud je pravda, že je OEM vázána na počítač, jak píšete, proč tedy při výměně MB dle textu od MS mám přijít o licenci ? Když sám tvrdíte, že je na počítač.
A pokud tedy je na počítač, což je souhrnné označení souboru součástek, a tedy je vázána k celku, mám tedy právo vyměnit jakoukoliv součástku bez stráty OEM licence. A tedy mám právo vyměnit i ten MB.
S tím už souhlasíte ? Pak tedy je požadavek MS na ztrátu OEM licence při výměně MB neplatná.
Stále tento rozpor nechcete pochopit. Můžete tvrdit že je to zmatečné, ale já si s tím nezačal. Zmatečné je to již v textu od MS.
Dostal jste se k tomu už dávno. A že vám to už několik stran diskuse vyvracím, to je vám úplně jedno.
Vyvracíte jednoduché fakty. A sám tyto fakty tak jak mi je vyvracíte používáte. Zajímavá logika. A ne, není mi to jedno.
Snažím se stále dojít ke stejnému závěru jako vy. Ale přijmout jako pravdu nesmysl, opravdu nemohu.
Na počátku jste se ptal, ke které minimální součásti je OEM licence vázaná. Vy tvrdíte, že k PC jako k celku. Pokud toto přijmu jako fakt = a jsem v to ochoten = pak již nemohu na druhou stranu přijmout jako fakt, že sice je k celku, ale vlastně nemohu z celku vyměnit jednu konkrétní součástku = MB = neboť podle vašeho a MS výkladu EULA tím právě o tu OEM licenci přijdu.
Vázaná licence může být jen k jednomu konkrétnímu bodu, nikoliv k více. Protože by pak muselo být v textu uvedeno např.: "OEM licence je vázána k počítači jako k celku a zároveň k MB jako konkrétnímu dílu"
A to tam není.
Pokud vy v tom nemáte rozpor, tak já a mnoho další ANO.
Protože pokud chci si koupit OEM verzi musím koupit celý nový PC, tedy v případě, že mi v něm je znehodnocena MB tak si musím koupit novou MB a novou licenci
Nemusíte, nemusíte.
Ale vy normálně teď opět tvrdíte něco jiného než jste napsal a odkázal jinde. Sám jste uvedl odkaz ve kterém je jasně psáno, že při výměně MB zaniká OEM licence.
Teď toto Vaše tvrzení/tvrzení MS rozporujete ?
Není to proti žádnému zákonu ani proti dobrým mravům, naopak je to oboustranně výhodné. On je totiž zásadní rozdíl nabídnout vázané produkty tehdy, když je zároveň nabízím i samostatně nebo tehdy, když je zákazník vázané chce; oproti situaci, kdy vázáním zákazníkovi nutím něco, co vůbec nechce.
Ehmm v tomto prohlášení bych byl velmi opatrný. Že výrobci nabízejí i modely bez OS, resp. s jinými OS, není to samé, jako pokud bych měl možnost každý z modelů koupit i bez nabízeného OS Windows.
Nemůžete koupit konkrétní daný model, např. laptopu, a vybrat si zda chcete s nebo bez. Ne všechny modely jsou takto nabízeny. Tady se pohybujete na velmi tenkém ledě.
Zákazník se nemůže přijít do obchodu ukázat na konkrétní kus zboží, a říci? "Chci jej bez OS Windows" a prodejce mu odečte cenu OEM licence, odstraní ji a prodá konkrétní kus bez tohoto SW. Takto to nefunguje.
Rozumím tomu, že to výrobce dodává tak jak to je, taky si nemůže zákazník přijít do pekárny a rozhodnout se, že ten daný rohlík co je sypaný mákem, že tam mák nechce aby mu prodejce mák odstranil.
Pak tedy ale nemohu zároveň tvrdit, jak píšete výše vy, že má zákazník na výběr, a může se rozhodnout. Ano může se rozhodnout, zda si koupí model XY s OS Windows, ale už si nemůže vybrat typ licence, a nebo model ZC a k tomu si vybrat jakýkoliv OS, avšak model XY nebude totožný HW s modelem ZC.
Možná je výše uvedený odstavec na Vás moc složitý na pochopení. Ale nebudu se tomu divit.
Normálně nemusíte. Rozhodnete se, a a licenci nekoupíte. Při výměně základní desky jste o žádnou licenci nepřišel. Pořád máte licenci k provozu Windows na počítači, se kterým jste licenci zakoupil.
Znovu a znovu. Vámi daný odkaz na text MS píše, že výměnou MB zaniká licence. Ale vy tady tvrdíte opak.
A pokud tedy máte pravdu, a neplatí zánik licence při výměně MB, pak tedy mohu vyměnit jakoukoliv součástku v daném PC bez zániku licence ?? Odpovězte jednoduše ANO / NE
A upozorňuji, že v případě vaší odpovědi "ANO můžete vyměnit co chcete bez ztráty licence" se dostáváte do rozporu s tím co jste tvrdil. Neboť vyměním-li tedy všechny součástky pak to dle Vás již není ten samý počítač, ale na základě čeho to není ten samý počítač ? Přestane být tím samým počítačem jakým okamžikem ? Výměnou posledního dílů ? Ale to nikde není stanoveno takové omezení.
Ten rozpor si tam ale vytváříte vy sám tím, že tvrdíte nesmysly - jako například že počítač je základní deska.
To jsem netvrdil, a vy tady píšete hloupost. Já jsem se Vás opakovaně ptal zda tato definice je či není platná. Protože s na ni odkazujete buďto přímo a nebo na základě odkazu na text MS.
Licence je vázaná na počítač. Až se s tím srovnáte, můžeme pokračovat v diskusi.
Dobře, ať se tedy pohneme dále.
Souhlasím s Vámi, a nikdy jsem netvrdil nic jiného, že licence je vázaná na počítač.
S tím souhlasím.
Není tedy vázaná na žádnou konkrétní součástku = s tím můžete souhlasit Vy ?
Je pro Vás akceptovatelná tato definice:
Licence je vázaná na počítač jako celek, ale zároveň není vázaná na žádnou konkrétní součátku.
Prosím o odpověď Souhlasím / Nesouhlasím.
děkuji.
Já jsem vás nenazýval osobou s nějakým ...... zkraceno .......... co čtete, a tomu, co píšete.
Toto nebudu ani komentovat. Je to absolutně OT.
Ne že bych takovou větu nemohl napsat, a že by se mi to nikdy nestalo. Ale v naší diskusi jsou veškeré takové "rozpory" způsobené tím, že čtete něco jiného, než co je napsáno.
Zajímavé, to samé mohu tvrdit o Vás. Nicméně stále se domnívám, že čteme oba to samé, pouze výklad máme jiný. Avšak rozpory jsou v textu na který jste odkazoval, mimojiné.
Nešlo by to napsat česky? Ne jenom s použitím českých slov, ale také českých vět.
Šlo, ale když jsem to psal po selsky/česky, tak jste si ztěžoval, že používám nesprávé výrazy.
Není to zásadní definice, je to vysvětlení určitého detailu z licenční smlouvy předkládané Microsoftem.
Který je v rozporu s jiným vysvětlením jiného detailu stejného textu.
Co přesně vám není jasné na významu slova "pokud"?
Znám význam toho slova. Nicméně v kontextu to bylo velmi zajímavé vyjádření.
Jinak to vaše používání otazníků je jen další ukázka ledabylé práce s textem. V češtině se používá jeden otazník na konci věty těsně přisazený k předcházejícímu slovu. Vy si možná myslíte, že těmi dvěma otazníky a mezerou a dvěma otazníky na začátku věty sdělujete něco zásadního - ale nesdělujete jimi nic. Akorát tím neúspěšně skrýváte nepořádek ve vlastním textu.
Souhlasím s Vaším vyjádřením. V počítačovém slangu však se povolují používat znaky ? i vícenásobně, označuji údiv a další "emoce". To by jste, ale mohl vědět.
Ne, píšu každé, a myslím tím každé - protože na některých dálnicích není maximální rychlost omezena, ale neexistuje žádné auto, ani osobní, které by dokázalo překonat neomezenou rychlost. Opět další ukázka toho, že čtete něco jiného, než co je napsáno - a pak to ještě svádíte na jiné.
Takže bavíme se o omezení pod zákonný limit, vy napíšete, že všechny auta mají omezovače, tedy sice mají omezovače, ale nikoliv pod zákonný limit.
Fajn. Zajímalo by mne kde v česku máte neomezenou rychlost.
Ale vy jste měl namysli jiné země, kde však mají i jiná pravidla ohledně omezovačů.
A taky jsem uvedl, že ty omezovače jsou u jiných aut, než nákladní, jsou jen z důvodu ochrany motoru. A zajisté není možno dosáhnout neomezenou rychlost.
Ale jinak úsměvné.
Psal jste, že definici musí být v nadřazeném předpisu/zákonu/ústavě. Teď to najednou mohou být i pravidla českého jazyka. Pravidla českého jazyka ovšem nejsou nikde zapsaná a ani nejsou jednotná, ustálená a přesně definovaná. Neexistuje žádná norma pro český jazyk. Pravidla českého pravopisu nebo různé slovníky a další příručky se snaží ta pravidla nebo významy slov pouze popsat, a to v omezené míře - v žádném případě ta pravidla nebo významy slov nedefinují.
Chcete tedy tvrdit, že pravidla českého pravopisu, jsou nezávazný pamflet, a že uzákonění použití českého jazyka jako úředního jazyka s odkazy na pravidla českého pravopisu jsou tedy neplatná ?
Ano jazyk a pravidla se vyvíjí a mění. Stejně tak se mění a vyvíjí zákony.
Nicméně, nemáte pravdu, že "nějaká" pravidla nedefinují významy slov.
Písmenka žádná nevypadla. Zkuste to číst nejprve bez těch upřesňujících závorek.
To jsem si myslel. že místo toho abyste větu tedy přepsal a vysvětlil, tak mne odkážete na znovu přečtení.
Asi sám již nechápete co jste napsal, či napsat chtěl.
Stejně však AZ §46-57 vypustil, takže žádné licence už vlastně nejsou...
Vypustil, protože se zákonná ustanovení o licencích přesunula do nového občanského zákoníku.
Dobře, tedy Vás slušně žádám o dohledání příslušných oddílů a paragrafů v novém Obč.zákoníku a sdělení tedy jak to nyní je platné.
Děkujeme tady všichni.
Nebojte, nevytrhnul. Bylo by to úplně zbytečné, vy si text i kontext změníte sám při čtení, tak proč bych se já namáhal s tím manipulovat i při psaní?
Nikoliv. Ale Váš názor Vám bráti nebudu.
-
Považujete to za dostatečné řešení?
Ano. Vám tam něco chybí?
A nacházíte v zmíněných § podporu svého názoru? Obávám se, že právě vámi nyní uvedené § tvrdí něco jiného.
Vzhledem k tomu, že celou dobu řešíme, co tvrdí licenční ujednání, a ani jednou tady od vás nepadlo, že by to licenční ujednání bylo v rozporu s nějakým ustanovením AZ – ve zmíněných paragrafech nevidím ani podporu ani vyvrácení mého názoru, protože se ty paragrafy týkají něčeho jiného.
Ale na základě § 65 a 66 Vám tady mnoho jiných diskutujících dokazovalo, že se mýlíte.
Na základě interpretace těch paragrafů, která je podle mne chybná. Přičemž s oběma dvěma diskutujícími se řešilo něco úplně jiného, než se teď řeší s vámi. Vy jste nikdy nezpochybnil to, že se uživatel musí řídit licenčním ujednáním. Ostatně, pokud byste to zpochybnil, nechápu, proč byste pak pořád dokola řešil ustanovení toho licenčního ujednání.
Tedy znovu pokud je pravda, že je OEM vázána na počítač, jak píšete, proč tedy při výměně MB dle textu od MS mám přijít o licenci ? Když sám tvrdíte, že je na počítač.
Protože po výměně základní desky už to podle Microsoftu není tentýž počítač.
A pokud tedy je na počítač, což je souhrnné označení souboru součástek, a tedy je vázána k celku, mám tedy právo vyměnit jakoukoliv součástku bez stráty OEM licence. A tedy mám právo vyměnit i ten MB.
Ne, počítač není souhrnné označení souboru součástek. Pokud by to tak bylo, pak výměna jakékoli součástky znamená jiný počítač – tedy přesný opak vašeho tvrzení.
Pak tedy je požadavek MS na ztrátu OEM licence při výměně MB neplatná.
To není požadavek Microsoftu, to je váš výmysl.
Stále tento rozpor nechcete pochopit. Můžete tvrdit že je to zmatečné, ale já si s tím nezačal. Zmatečné je to již v textu od MS.
Ale jo, já ten rozpor chápu. Vy si něco vymyslíte, co nikdo nikdy netvrdil, a pak to rozcupujete na kousíčky. Začínáte s tím vy, Microsoft nic takového nikdy nenapsal. Pokud tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že výměna základní desky zneplatňuje licenci, citujte přesně ten text, kde to Microsoft tvrdí. Zatím to totiž vypadá, že v tom (opět) vytváříte zmatek tím, že zaměňujete zneplatnění licence a stav, kdy uživatel zrovna z nějakého důvodu nesplňuje podmínky licence. Jenže ta licence není neplatná, když do toho počítače vrátíte zpět tu původní základní desku, máte zase zpět ten původní počítač, se kterým byla licence prodána, a máte tedy právo na něm Windows používat.
Na počátku jste se ptal, ke které minimální součásti je OEM licence vázaná.
Ne, na to jsem se já opravdu neptal. Na to se celou dobu ptáte vy. Odpověděl jsem vám na to už asi desetkrát, stále stejně, ale vy si pořád vedete svou a pořád dokola se na to ptáte.
Dobře, ať se tedy pohneme dále.
Souhlasím s Vámi, a nikdy jsem netvrdil nic jiného, že licence je vázaná na počítač.
S tím souhlasím.
Sláva, takže celou předchozí část vašeho komentáře budu pro tuto chvíli ignorovat.
Licence je vázaná na počítač jako celek, ale zároveň není vázaná na žádnou konkrétní součátku.
Sice ta část za čárkou je zbytečná, ale ano, souhlasím.
Nicméně stále se domnívám, že čteme oba to samé, pouze výklad máme jiný.
Ne, nečteme oba to samé. V textu je napsáno „licence je vázána na počítač“ a vy čtete „licence je vázána na základní desku“. Napsáno je „vymýšlíte si vlastní text“ a vy čtete „vymýšlíte si vlastní slova“. „Každé auto má nějakou maximální rychlost“ čtete jako „každé auto má omezovač rychlosti“. Klidně můžete tvrdit, že je to opačně, ale stačí se podívat na předchozí příspěvky v této diskusi, a je jasné, jak je to doopravdy.
Šlo, ale když jsem to psal po selsky/česky, tak jste si ztěžoval, že používám nesprávé výrazy.
Takže jste použil nesprávné výrazy a ještě navíc konstrukce, které ani nejsou českými větami. To jste to opravdu vylepšil.
Stejně však AZ §46-57 vypustil, takže žádné licence už vlastně nejsou...
Vypustil, protože se zákonná ustanovení o licencích přesunula do nového občanského zákoníku.
Dobře, tedy Vás slušně žádám o dohledání příslušných oddílů a paragrafů v novém Obč.zákoníku a sdělení tedy jak to nyní je platné. Děkujeme tady všichni.
Děkujete pouze vy, ostatní už si to dávno přečetli na předchozích stránkách. Je to zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, část čtvrtá, hlava II, díl 2, oddíl 5 – Licence, paragrafy 2358–2389.
-
Takže
Stále tento rozpor nechcete pochopit. Můžete tvrdit že je to zmatečné, ale já si s tím nezačal. Zmatečné je to již v textu od MS.
Ale jo, já ten rozpor chápu. Vy si něco vymyslíte, co nikdo nikdy netvrdil, a pak to rozcupujete na kousíčky. Začínáte s tím vy, Microsoft nic takového nikdy nenapsal. Pokud tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že výměna základní desky zneplatňuje licenci, citujte přesně ten text, kde to Microsoft tvrdí. Zatím to totiž vypadá, že v tom (opět) vytváříte zmatek tím, že zaměňujete zneplatnění licence a stav, kdy uživatel zrovna z nějakého důvodu nesplňuje podmínky licence. Jenže ta licence není neplatná, když do toho počítače vrátíte zpět tu původní základní desku, máte zase zpět ten původní počítač, se kterým byla licence prodána, a máte tedy právo na něm Windows používat.
Tady. (https://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx)
Pane sám jste dal výše uvedený odkaz na kterém jste mi Vy sděloval informace na co je vázaná OEM licence. Tak buď sám neumíte číst, a nebo jste nepřečetl všechny řádky. Tedy budu citovat přesně text, a mimochodem jsem to již dříve udělal, což jste asi přehlédl.
Citace:
"Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows."
A k tomuto ROZPORU s tvrzením stejného textu.
Citace:
"Licenční vlastnosti OEM softwaru:
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence.
Operační systém Windows OEM
Pouze jedna licence pro konkrétní počítač (jedna kopie), s kterým byl software pořízen."
Tento odkaz https://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx jste dal vy. Viz výše uvedená kopie Vašeho příspěvku.
Stále chcete rozporovat, že to MS někde napsal ? A že tedy to tvrdíte vy ?
Pořádně si prosím ten odkaz přečtěte. Než budete znovu tvrdit, že jste něco nenapsal, a nebo že toto někdo nenapsal jiný, např. MS.
Vzhledem k tomu, že celou dobu řešíme, co tvrdí licenční ujednání, a ani jednou tady od vás nepadlo, že by to licenční ujednání bylo v rozporu s nějakým ustanovením AZ – ve zmíněných paragrafech nevidím ani podporu ani vyvrácení mého názoru, protože se ty paragrafy týkají něčeho jiného.
A zároveň umožňují legální výklad toho co tvrdím já ohledně "přesunu" licence na jiný PC, protože defakto nedochází k žádnému přesunu, neboť je to stále ten samý PC, tedy pokud není pravdou, že MS omezuje upgrade/výměny minimálně jedné součástky a váže tedy svou licenci ke konktrétnímu dílu = ale to rozporujete, byť sám jste uvedl odkaz kde je toto napsáno.
Ale zároveň, a podotýkám slovo zároveň, je tvrzeno, že je svázán OEM s počítačem, tedy znovu jaká je definice slova počítač ?
Je to souhrn součástek, a nebo konkretní kus, a nebo je to označení celku.
A nebo je OEM verze vázána na dva konkrétní díky/určení ?
Na základě interpretace těch paragrafů, která je podle mne chybná. Přičemž s oběma dvěma diskutujícími se řešilo něco úplně jiného, než se teď řeší s vámi. Vy jste nikdy nezpochybnil to, že se uživatel musí řídit licenčním ujednáním. Ostatně, pokud byste to zpochybnil, nechápu, proč byste pak pořád dokola řešil ustanovení toho licenčního ujednání.
A ani nemám v úmyslu zpochybnit licenční ujednání, avšak zpochybňuji výklad, který je nesmysl.
A zároveň nesmyslné a rozporující ujednání v EULA nemohu akceptovat. Nemohou platit dvě negace současně.
To jsou dvě rozdílné věci.
Tedy znovu pokud je pravda, že je OEM vázána na počítač, jak píšete, proč tedy při výměně MB dle textu od MS mám přijít o licenci ? Když sám tvrdíte, že je na počítač.
Protože po výměně základní desky už to podle Microsoftu není tentýž počítač.
A proč po výměně MB podle MS to není tentýž počítač, když licence se váže ke počítači jako takovému, nikoliv k MB. Viz vámi poskytnutý odkaz a jeho obsah.
A pokud tedy je na počítač, což je souhrnné označení souboru součástek, a tedy je vázána k celku, mám tedy právo vyměnit jakoukoliv součástku bez stráty OEM licence. A tedy mám právo vyměnit i ten MB.
Ne, počítač není souhrnné označení souboru součástek. Pokud by to tak bylo, pak výměna jakékoli součástky znamená jiný počítač – tedy přesný opak vašeho tvrzení.
Takže není-li počítač označení souboru součástek, který ve výsledku tvoří počítač, co tedy toto slovo definuje ?
Prosím přesný výklad.
Nezapomeňte, že dle EULA je OEM vázaná na počítač, jak jste mnohokráte sdělil a je to i v odkazu který jste uvedl.
Nikoliv na jednu konkrétní část počítače, jak uvádíte.
Ale dle Vašeho odkazu, když vyměníte jednu konkrétní součástku už to není ten samý počítač ?
Je tedy vázaná OEM k této konkrétní součástce ?
O tomto celou dobu vedu diskuzi s Vámi. A stále sdělujete, že platí obě podmínky... A v tom případě se ptám na základě jakého § může autor takto omezit právo na užívání svého díla.
Pak tedy je požadavek MS na ztrátu OEM licence při výměně MB neplatná.
To není požadavek Microsoftu, to je váš výmysl.
Jak můj výmysl ?? znovu a znovu sám jste dal odkaz na stránky MS, na nichž je toto sděleno, a sám výše tvrdíte, že po výměně MB to není již ten samý počítač, tedy teď píšete, že že to není požadavek MS, byť to mají na svých stránkách, ale můj výmysl.
To je zajímavé.
Na počátku jste se ptal, ke které minimální součásti je OEM licence vázaná.
Ne, na to jsem se já opravdu neptal. Na to se celou dobu ptáte vy. Odpověděl jsem vám na to už asi desetkrát, stále stejně, ale vy si pořád vedete svou a pořád dokola se na to ptáte.
Omlouvám se bohužel slovo "jsem" bylo chybně zaměněno za "jste".
A ano já se ptám, avšak vy jste sice odpověděl, ale ne na otázku. Resp. odpovídáte, že ano s výměnou MB už nemám licenci, ale zároveď tvrdíte, že to není pravda, a také tvrdíte, že jsem si to vymyslel, ač tuto informaci jsem převzal z Vašeho odkazu na stánky MS.
Dobře, ať se tedy pohneme dále.
Souhlasím s Vámi, a nikdy jsem netvrdil nic jiného, že licence je vázaná na počítač.
S tím souhlasím.
Sláva, takže celou předchozí část vašeho komentáře budu pro tuto chvíli ignorovat.
To by byla chyba.
Protože stále jsme nedošli k definici CO to je vlastně počítač. Tedy k čemu je licence vázaná.
Licence je vázaná na počítač jako celek, ale zároveň není vázaná na žádnou konkrétní součátku.
Sice ta část za čárkou je zbytečná, ale ano, souhlasím.
Zbytečné to není. Protože to má význam. Přečtěte si ještě jedou moji větu a pak svůj vlastní odkaz na stránky MS, z něhož jsem již několikrát citoval.
Nicméně stále se domnívám, že čteme oba to samé, pouze výklad máme jiný.
Ne, nečteme oba to samé. V textu je napsáno „licence je vázána na počítač“ a vy čtete „licence je vázána na základní desku“. Napsáno je „vymýšlíte si vlastní text“ a vy čtete „vymýšlíte si vlastní slova“. „Každé auto má nějakou maximální rychlost“ čtete jako „každé auto má omezovač rychlosti“. Klidně můžete tvrdit, že je to opačně, ale stačí se podívat na předchozí příspěvky v této diskusi, a je jasné, jak je to doopravdy.
Je to to samé, jako kdyby Vám prodejce auta BMW nařídil, že můžete užívat jeho auto, ale musíte v obci jezdit pouze rychlostí 30km/h a to i v úseku kde je povoleno 70-100km/h,
To není žádný problém a běžně se to děje. Např. každé auto má nějakou maximální rychlost, která je nižší než maximální povolená rychlost na některých dálnicích. Některá auta mají omezovače rychlosti, přívěsy mají běžně maximální rychlost nižší, než je maximální povolená rychlost mezi obcemi.
Takže jsem překopíroval VÁŠ text a přesně jste napsal. A znovu, ač mne to připadá OT velmi.
Já naspal že je to to samé jako kdyby Vám výrobce omezil jet i v OBCI jen 30km/h a vy začnete s maximální rychlosti na dálnici a omezovači rychlosti.
Ale jsem ochoten připustit, že vy jste četl něco jiného než jsem já napsal, a já následně odpověděl v kontextu na původní můj text na něco jiného než jste chtěl napsat vy.
Podstatná je první Vaše věta, kde píšete, že to je běžné... ale můj text se vztahoval k jiné situaci, než kterou uvídíte vy.
Takže slova si nevymýšlím. Pouze jsme se vzájemně nepochopili.
Děkujete pouze vy, ostatní už si to dávno přečetli na předchozích stránkách. Je to zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, část čtvrtá, hlava II, díl 2, oddíl 5 – Licence, paragrafy 2358–2389.
Takže na základě Obč.zák. v platném znění:
§ 2376
• Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času.
Chápete určení "místa" jako určení konkrétního dílu či předmětu na kterou může být licence omezena ? Považujete toto tvrzení za platné ?
Rozumějte, já chápu omezení místa jako místo obvyklé, tzn. poskytovatel licence mi může omezit užívání OEM verze na místo obvyklé = např. kancelář, a může mi omezit užívání SW třeba v autě.
• Má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy.
Tady tomu rozumím tak, že poskytne-li mi oprávněný subjekt licenci, pak ji dle předchozí citace zákona poskytuje k užívání = takže mám-li licenci OS pak jsem oprávněn ji užívat, byla-li mi poskytnuta k užívání na počítači (nezaměnovat na konkrétním, to tam není psáno) pak tedy tuto licenci bych neměl chtít užívat např. v mobilu či instalovat na stožár.
Nicméně.
§2383
Zánik licence
Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva apovinnosti zlicenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit.
V tomto § se hovoří jak může licence zaniknout.
A není tam nic o zničení nějakého předmětu/komponenty počítače. Tedy vrátím-li se zpět k Vámi poskytnutému odkazu, kde MS tvrdí, že zničením MB dochází k zániku licence, na základě jakého § AZ či Obč.zák. tedy dochází k zániku licence na základě zničení jedné součástky ? Či případně celého souboru ? Když licence dle §2383 zaniká pouze smrtí fyzické osoby a nebo zánikem právnické osoby = tedy v AZ nazývané tyto osoby jako oprávněný nabyvatel = a vyloučit se dá pouze přechod práv a povinností pouze na právního nástupce.
-------------------
Rozumějte já bych velmi rád souhlasil s tím co píšete a tvrdíte. Pokud by však v takovém tvrzení nebyly rozpory a mezery.
A také kdyby takové tvrzení připouštěl nějaký § nějakého zákona.
A v tom případě se opět dostáváme zpět k mému tvrzení, že počítač, tak jak jej definuje Vámi poskytnutý odkaz, není dostatečně specifikován, tak aby nebylo možno jiného výkladu pojmu počítač. A k tomu odpovídající další vlastnické oprávnění, či užívací práva. A není-li dostatečně specifikován a zároveň je v rozporu prvním tvrzením MS, že licence je k počítači, je následně je ještě dodatečně uvedeno, že vlastně není k počítači ale je k MB, pak je v tom rozpor.
A co tedy platí ?
Obě tvrzení ? To první, nebo to druhé.
-
Stále chcete rozporovat, že to MS někde napsal ? A že tedy to tvrdíte vy ?
Co „to“? Microsoft píše – sám to citujete – že licence je vázaná na počítač. Vy tvrdíte, že Microsoft tvrdí, že licence je vázaná na základní desku. Počítač a základní deska jsou dvě různé věci.
A proč po výměně MB podle MS to není tentýž počítač
Protože vyjma reklamací, které se řeší jiným způsobem, nikdo nebude v počítači vyměňovat jen základní desku – nedává to žádný smysl. Pokud už pořídím novou desku, je to kvůli zvýšení výkonu nebo novým funkcím, spolu s ní koupím i nový procesor, možná také grafickou kartu a nebo paměti. Dost možná bude také potřeba nový zdroj. To není výměna součástek, to je postavení nového počítače – s tím, že se možná pár komponent převezme z toho původního.
když licence se váže ke počítači jako takovému, nikoliv k MB
Ano. Licence se váže k počítači. Když máte novou základní desku, použijete ji do nového počítače. Nový počítač není starý počítač.
Jak můj výmysl ?? znovu a znovu sám jste dal odkaz na stránky MS, na nichž je toto sděleno, a sám výše tvrdíte, že po výměně MB to není již ten samý počítač, tedy teď píšete, že že to není požadavek MS, byť to mají na svých stránkách, ale můj výmysl.
Ano, je to váš výmysl. Na stránkách Microsoftu není psané žádné „toto“, je tam napsáno „licence pro konkrétní počítač, se kterým byl software pořízen“. To je tam napsáno celou dobu, co o tom diskutujeme, já vám to napsal v každém komentáři několikrát, vy jste s tím už několikrát souhlasil, ale stejně pořád dokola jak kafemlýnek opakujete, že licence se neváží na počítač, ale na základní desku. To je ten váš výmysl.
To je zajímavé.
Ne, zajímavého na tom není nic. Je to hloupé, hodně hloupé.
A ano já se ptám, avšak vy jste sice odpověděl, ale ne na otázku. Resp. odpovídáte, že ano s výměnou MB už nemám licenci, ale zároveď tvrdíte, že to není pravda, a také tvrdíte, že jsem si to vymyslel, ač tuto informaci jsem převzal z Vašeho odkazu na stánky MS.
Ano, vymyslel jste si to. Stejně, jako jste si vymyslel, co jsem odpověděl. Víte co? Já vám to vaše snažení výrazně zjednoduším, abyste si pořád nemusel vymýšlet. Až zase budete psát, že něco tvrdím já, nebo že něco tvrdí Microsoft, doložte to rovnou přesnou citací.
Pouze jsme se vzájemně nepochopili.
Nikoli. Vy nechápete ani mé texty ani své vlastní. Což je velmi zvláštní úkaz. Já normálně vždy pochybuju o tom, zda píšu správně a srozumitelně; nepouštím se do hodnocení toho, jak text chápe a píše ten druhý; a snažím se hledat chybu na své straně. Ale vy to předvádíte tak trvale a systematicky, zamotáváte se i do jednoduchých vět, že pravděpodobnost, že by chyba byla na mé straně, považuju za mizivou.
Vyřešíme to jednoduše, jak už jsem psal. Vy, když budete psát, že někdo něco tvrdí, přesně ocitujete ten původní text. Buď je to tvrzení jednoduchá věta, pak stačí tu větu, nebo je to nějaká složitější konstrukce, tak ten text ocitujete celý, pak napíšete stručně hlavní tvrzení a jak z nich vyplývá to, co tvrdíte vy. Já už jsem tady jedno tvrzení Microsoftu citoval: „licence [se poskytuje] pro konkrétní počítač, se kterým byl software pořízen“. Pokud vy tvrdíte, že je nějaké tvrzení Microsoftu nebo mé s tímto tvrzením v rozporu, citujte je. Tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že zánikem MB zaniká licence? Citujte takové tvrzení. Tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že licence je vázána na MB? Prosím o citaci.
-
A že mne pane Jirsák už vůbec asi nedokážete překvapit jsem si nemyslel. Ale dokážete.
Vaše psaní, je fakt „dokonalé“.
Bohužel začínám zjišťovat, že buď jste jen troll, a nebo co horší, více jak dva řádky nejste schopen souvisle přečíst a pochopit.
Vysvětlím dále.
A možná už alespoň chápete, že většinou Váš text nezkracuji a ponechávám čitatelům celý, ...
Stále chcete rozporovat, že to MS někde napsal ? A že tedy to tvrdíte vy ?
Co „to“? Microsoft píše – sám to citujete – že licence je vázaná na počítač. Vy tvrdíte, že Microsoft tvrdí, že licence je vázaná na základní desku. Počítač a základní deska jsou dvě různé věci.
OK, alespoň se začínáme shodovat na elementárních faktech.
A ano tvrdím, že dle VAŠEHO odkazu, jenž jste sám našel a zde napsal, a zněhož jsem již citoval A TO PŘESNĚ, je pravdou že je licence vázaná na počítač a zároveň dle VAŠEHO ODKAZU je také vázaná na základní desku (MB), a pokud to v tom textu nejste schopen najít sám, je mi Vás líto.
A proč po výměně MB podle MS to není tentýž počítač
Protože vyjma reklamací, které se řeší jiným způsobem, nikdo nebude v počítači vyměňovat jen základní desku – nedává to žádný smysl. Pokud už pořídím novou desku, je to kvůli zvýšení výkonu nebo novým funkcím, spolu s ní koupím i nový procesor, možná také grafickou kartu a nebo paměti. Dost možná bude také potřeba nový zdroj. To není výměna součástek, to je postavení nového počítače – s tím, že se možná pár komponent převezme z toho původního.
NE nemáte pravdu. Není to vyjma reklamací. Byť jste psal ve smyslu, že běžný PC vydrží jen dva roky, není to to samé jako doba reklamace.
Neboť záruční dobu 2 roky měly vždy ze zákona POUZE fyzické osoby, avšak právnické měli jen 1 rok.
Takže pokud jste napsal úvahu, že běžný PC vydrží 2 roky, avšak již po roce není v záruce a tedy jej není možno reklamovat, pak tedy zároveň platí, že ještě ve vámi „myšlené“ době užitkovosti může dojít k selhání MB a je potřeba tento komponent vyměnit.
Ale nemusí v té době být k dispozici již stejný MB, takže se dá jiný = dle VAŠEHO odkazu je to pak již jiný PC = ale není nutno v případě montáže jiného MB měnit jakoukoliv jinou součástku, neboť ostatní mohou být plně kompatibilní.
Avšak pokud bych striktně se držel EULA v okamžiku kdy ten MB přestal fungovat, přišel jsem dle MS od licenci.
A pokud nejste schopen VÁMI daný odkaz přečíst tak jak je to psáno. Je mi Vás líto.
když licence se váže ke počítači jako takovému, nikoliv k MB
Ano. Licence se váže k počítači. Když máte novou základní desku, použijete ji do nového počítače. Nový počítač není starý počítač.
Trochu jste se ve větě zamotal. Kdy mám nový MB a namontuji ji do původního počítače tak mám co ? Starý počítač. Proč tedy mluvíte o novém počítači ?
Řeším situaci, kdy musím vyměnit ve stávajícím počítači MB za jiný. Nepleťte sem zatím jiné situace. Ty jsou na Vás zatím moc složité.
Jak můj výmysl ?? znovu a znovu sám jste dal odkaz na stránky MS, na nichž je toto sděleno, a sám výše tvrdíte, že po výměně MB to není již ten samý počítač, tedy teď píšete, že že to není požadavek MS, byť to mají na svých stránkách, ale můj výmysl.
Ano, je to váš výmysl. Na stránkách Microsoftu není psané žádné „toto“, je tam napsáno „licence pro konkrétní počítač, se kterým byl software pořízen“. To je tam napsáno celou dobu, co o tom diskutujeme, já vám to napsal v každém komentáři několikrát, vy jste s tím už několikrát souhlasil, ale stejně pořád dokola jak kafemlýnek opakujete, že licence se neváží na počítač, ale na základní desku. To je ten váš výmysl.
Pak je mi Vás už opravdu líto. I když jsem Vám (abyste to nemusel hledat) v mém minulém příspěvku přímo ze VAŠEHO odkazu zkopíroval, přesto stále tvrdíte, že jsem si ten text vymyslel ?
Ano budu stále opakovat stejné věty o stejném významu, neboť se na těch větách, které dal na ty stránky MS, nic nezměnilo, a navíc nejsem autorem ani textu EULA ani textů na stránkách MS.
Jsou to sice jen dva řádky, ale zkuste si je přečíst na tom odkazu ještě jednou.
Ještě jednou zkopíruji:
Citace:
"Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows."
Citace:
"Licenční vlastnosti OEM softwaru:
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence.
Nevím jak Vám to mám už zkopírovat. Zkuste číst všechny písmenka. Nejste doufám unaven.
A budu opakovat fakta stále.
Snad kdyby jste souhlasil s tvrzením, že je neplatný požadavek EULA na zakoupení nové licence v případě výměny základní desky.
Ale s tím nemůžete souhlasit, protože jsou pro vás tvrzení, byť nesmyslná, z EULA svatá, platná i když si vzájemně logicky odporují.
To je zajímavé.
Ne, zajímavého na tom není nic. Je to hloupé, hodně hloupé.
Ale ano je to zajímavé. Zvláště Vaše věta, ve které nic neříkáte...
A ano já se ptám, avšak vy jste sice odpověděl, ale ne na otázku. Resp. odpovídáte, že ano s výměnou MB už nemám licenci, ale zároveň tvrdíte, že to není pravda, a také tvrdíte, že jsem si to vymyslel, ač tuto informaci jsem převzal z Vašeho odkazu na stánky MS.
Ano, vymyslel jste si to. Stejně, jako jste si vymyslel, co jsem odpověděl. Víte co? Já vám to vaše snažení výrazně zjednoduším, abyste si pořád nemusel vymýšlet. Až zase budete psát, že něco tvrdím já, nebo že něco tvrdí Microsoft, doložte to rovnou přesnou citací.
Stalo se tak v minulém příspěvku, a i výše v tomto. Mám Vám to snad poslat faxem ?
A je pravdou, že i kdybych znovu prošel a překopíroval VAŠE věty které jste napsal. A že kromě jednoho nesmyslného textu, jsem prakticky nic podstatného nevypustil, stejně budete tvrdit, že jste to nenapsal.
Zkoušel jste si to po sobě občas přečísti?
Pouze jsme se vzájemně nepochopili.
Nikoli. Vy nechápete ani mé texty ani své vlastní. Což je velmi zvláštní úkaz. Já normálně vždy pochybuju o tom, zda píšu správně a srozumitelně; nepouštím se do hodnocení toho, jak text chápe a píše ten druhý; a snažím se hledat chybu na své straně. Ale vy to předvádíte tak trvale a systematicky, zamotáváte se i do jednoduchých vět, že pravděpodobnost, že by chyba byla na mé straně, považuju za mizivou.
Nebudu polemizovat nijak zvlášť, avšak pokud tedy opravdu hledáte chybu především u sebe, pak tedy opravdu se obávám, že jste ani pořádně nečetl nejen můj text, ale ani citace (z odkazu který jste VY dal) které byly uvedeny, a bohužel nečtete pořádně ani co jste zde již presentoval.
Vyřešíme to jednoduše, jak už jsem psal. Vy, když budete psát, že někdo něco tvrdí, přesně ocitujete ten původní text. Buď je to tvrzení jednoduchá věta, pak stačí tu větu, nebo je to nějaká složitější konstrukce, tak ten text ocitujete celý, pak napíšete stručně hlavní tvrzení a jak z nich vyplývá to, co tvrdíte vy. Já už jsem tady jedno tvrzení Microsoftu citoval: „licence [se poskytuje] pro konkrétní počítač, se kterým byl software pořízen“. Pokud vy tvrdíte, že je nějaké tvrzení Microsoftu nebo mé s tímto tvrzením v rozporu, citujte je. Tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že zánikem MB zaniká licence? Citujte takové tvrzení. Tvrdíte, že Microsoft někde tvrdí, že licence je vázána na MB? Prosím o citaci.
Tak už po třetí stejná citace jako posledně:
https://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/oem/default.aspx
Citace:
Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.
Čemu ještě nerozumíte ? Mimochodem, budu tady tvrdit ty samá fakta stále, pokud je budete vy ignorovat, a vyvracet, ŽE TO TAK NENÍ.
-
Protože vyjma reklamací, které se řeší jiným způsobem, nikdo nebude v počítači vyměňovat jen základní desku – nedává to žádný smysl. Pokud už pořídím novou desku, je to kvůli zvýšení výkonu nebo novým funkcím, spolu s ní koupím i nový procesor, možná také grafickou kartu a nebo paměti. Dost možná bude také potřeba nový zdroj. To není výměna součástek, to je postavení nového počítače – s tím, že se možná pár komponent převezme z toho původního.
A ještě bych se chtěl Vás zeptat na vysvětlení Vašeho názoru citovaného výše.
A proč by nemělo smysl vyměňovat základní desku v počítači, když její výměnou mohu dosáhnout vyššího využití stávajícího počítače, za současného zachování většiny ostatních komponentů, s případným doplněním chybějících, či výměnou některých ?
Například, mám základní desku se socketem LGA1155 avšak bez PCIe slotu, a tedy chci použít GPU na slotu PCIe, mohu vyměnit jen desku a ostatní součástky zachovám...
Já jen, že Vám to sice nedává smysl. Avšak ve velké části PC servisů je to jejich denní chléb. A říká se tomu slangově UPGRADE PC
Otázka je, zda jste někdy viděl desktop v rozebraném stavu. A máte tedy přehled o tom jaké jsou tam součástky, a jak jsou zaměnitelné (nebo-li kompatibilní), a zda jste se někdy zajímal o HW do trochu větší hloubky, než zda má klávesnice numeriku či nikoliv, a zda ten monitor je bílý nebo černý.
Už jste konečně si přečetl citace ? Abyste to měl jednodušší máte to vyznačené tučně. Myslím ty texty, které tvrdíte, že MS nepresentuje na svých stránkách a nemá je v EULA, a také tvrdíte, že jsem si ty texty vymyslel...
Omlouvám se, ale po 22 letech v IT nemám důvod si texty MS vymýšlet. Zvláště, pokud mi je Vy sám ještě navíc předložíte ve formě odkazu na oficiální webové stránky MS.
Za což Vám děkuji, neboť jsem to aspoň nemusel hledat jinde.
Jen je škoda, že stále vyvracíte něco s čímž jste přišel vy sám.
Očekávám Vaši akceptaci toho co je citováno, omluvu, za nařčení mé osoby, že jsem si ty texty vymyslel.
A následně můžeme začít znovu diskutovat o meritu věci.
-
zároveň dle VAŠEHO ODKAZU je také vázaná na základní desku (MB)
Byť jste psal ve smyslu, že běžný PC vydrží jen dva roky
Takže pokud jste napsal úvahu, že běžný PC vydrží 2 roky
Chybí citace.
Myslím ty texty, které tvrdíte, že MS nepresentuje na svých stránkách a nemá je v EULA, a také tvrdíte, že jsem si ty texty vymyslel...
Chybí citace.
Bohužel začínám zjišťovat, že buď jste jen troll, a nebo co horší, více jak dva řádky nejste schopen souvisle přečíst a pochopit.
To samé tvrdím já o vás. Kdybyste vždy citoval, na základě čeho tvrdíte to, co tvrdíte, mohl jste to vyvrátit. Takhle to ale spíš podporuje mou tezi, že to, co vy tvrdíte, v těch textech není.
Ano. Licence se váže k počítači. Když máte novou základní desku, použijete ji do nového počítače. Nový počítač není starý počítač.
Trochu jste se ve větě zamotal. Kdy mám nový MB a namontuji ji do původního počítače tak mám co ? Starý počítač. Proč tedy mluvíte o novém počítači ?
Ne, nezamotal.
Citace:
"Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows."
Citace:
"Licenční vlastnosti OEM softwaru:
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence.
Sláva. Konečně citace. Akorát že je to delší, než jedna věta. Takže než jste to dočetl, zapomněl jste, o čem to je. Tudíž jste zapomněl napsat svůj souhrn a případně jak z textu plynou vaše tvrzení.
Já ten souhrn tedy napíšu za vás. "Licence je vázána na počítač, je jeho součástí. Pokud vyměníte v počítači některé komponenty, je to považováno stále za stejný počítač. Pokud však vyměníte základní desku, není počítač již považován za ten původní počítač. Protože je licence součástí počítače, v případě zániku počítače zaniká i licence."
Je v tom souhrnu něco špatně, něco důležitého jsem vynechal? Ne. Vidíte tam někde vaše tvrzení, že by licence byla vázána na základní desku? Nevidíte. Takže jste si ho vymyslel. Vidíte tam někde tvrzení, že Microsoft uživateli zakazuje výměnu nějaké komponenty v jeho počítači? Nevidíte. Takže jste si ho vymyslel. Vidíte tam někde tvrzení, že uživatel musí něco koupit od Microsoftu? Nevidíte. Takže jste si to vymyslel.
Tohle jste ale měl udělat vy, a neudělal jste to. Místo toho jste jen kopíroval, protože jste mou odpověď opět nečetl, ale jen jste se volně nechal inspirovat asociacemi některých slov.
-
Již dávno jsem pochopil pane Jirsák, že jste hloupý člověk. Neboť v okamžiku kdy Vám dojdou argumenty, zahájíte trollí sekvenci, kdy budete požadovat nesmylné citace, důkazy, že jste něco napsal či nenapsal, či to napsal někdo jiný.
A tak dlouho budete odvádět od tématu a vyžadovat opakování faktů až to jiného diskutujícího přestane bavit. A že těch diskutujících jenom v tomto vláknu bylo již několik.
Je zajímavé, že požadujete abych dohledával Vaše texty a citoval je, avšak vy si klidně citace jenž jsou psané ignorujete, a ještě k tomu následně nejste ani schopen tedy sám citovat text celý.
Vytrhnout kus věty nebo jednu větu z celku / odstavce a napsat pod ní nesmysl, se Vám daří.
V posledních dvou příspěvcích byly uvedeny citace. Vy zkrátíte text, vynecháte vlastní text a chcete znovu citace ? A čeho ? Vašeho textu ? Jakým právem ?
A chcete-li citace od někoho jiného, laskavě to dělejte taky. Je to minimálně elementární slušnost. Jste-li však toho vůbec schopen.
Njn, co už s Vámi. Tak aby jste měl přesnou citaci svého textu, ani nebudu do Vašeho příspěvku vstupovat. Ať to máte hezky pěkně pohromadě. Neb by jste mohl něco ze svého psaného proslovu přehlédnout.
A mimochodem, sám jste ty CITACE z textu odstranil a napíšete, že tam nejsou...
zároveň dle VAŠEHO ODKAZU je také vázaná na základní desku (MB)
Byť jste psal ve smyslu, že běžný PC vydrží jen dva roky
Takže pokud jste napsal úvahu, že běžný PC vydrží 2 roky
Chybí citace.
Myslím ty texty, které tvrdíte, že MS nepresentuje na svých stránkách a nemá je v EULA, a také tvrdíte, že jsem si ty texty vymyslel...
Chybí citace.
Bohužel začínám zjišťovat, že buď jste jen troll, a nebo co horší, více jak dva řádky nejste schopen souvisle přečíst a pochopit.
To samé tvrdím já o vás. Kdybyste vždy citoval, na základě čeho tvrdíte to, co tvrdíte, mohl jste to vyvrátit. Takhle to ale spíš podporuje mou tezi, že to, co vy tvrdíte, v těch textech není.
Ano. Licence se váže k počítači. Když máte novou základní desku, použijete ji do nového počítače. Nový počítač není starý počítač.
Trochu jste se ve větě zamotal. Kdy mám nový MB a namontuji ji do původního počítače tak mám co ? Starý počítač. Proč tedy mluvíte o novém počítači ?
Ne, nezamotal.
Citace:
"Upgrade počítače a re-aktivace produktu
OEM licence je vázána na počítač jako celek. V případě, že dojde v počítači ke změně některých komponent, například přidání operační paměti, výměně pevného disku, přidání rozšiřujících karet, je možné provést reaktivaci OEM licence Windows prostřednictvím aktivační linky. V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows."
Citace:
"Licenční vlastnosti OEM softwaru:
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence.
Sláva. Konečně citace. Akorát že je to delší, než jedna věta. Takže než jste to dočetl, zapomněl jste, o čem to je. Tudíž jste zapomněl napsat svůj souhrn a případně jak z textu plynou vaše tvrzení.
Já ten souhrn tedy napíšu za vás. "Licence je vázána na počítač, je jeho součástí. Pokud vyměníte v počítači některé komponenty, je to považováno stále za stejný počítač. Pokud však vyměníte základní desku, není počítač již považován za ten původní počítač. Protože je licence součástí počítače, v případě zániku počítače zaniká i licence."
Je v tom souhrnu něco špatně, něco důležitého jsem vynechal? Ne. Vidíte tam někde vaše tvrzení, že by licence byla vázána na základní desku? Nevidíte. Takže jste si ho vymyslel. Vidíte tam někde tvrzení, že Microsoft uživateli zakazuje výměnu nějaké komponenty v jeho počítači? Nevidíte. Takže jste si ho vymyslel. Vidíte tam někde tvrzení, že uživatel musí něco koupit od Microsoftu? Nevidíte. Takže jste si to vymyslel.
Tohle jste ale měl udělat vy, a neudělal jste to. Místo toho jste jen kopíroval, protože jste mou odpověď opět nečetl, ale jen jste se volně nechal inspirovat asociacemi některých slov.
Takže, Vaše odpovědi, a nejen na moje texty jsem četl, a to několikrát opakovaně.
Chcete abych Vám ukázal co rozporujete, že napsal MS a co jste napsal několikrát i vy jako pravdu, tak, že Vám spočítám písmenka, řádky abyste to našel ?
Napísi-li Vám přesné citace, tak je smažete, a následně píšete, že žádnou citaci nemáte …
Takže vy nevidíte v textu od MS, že by zakazoval výměnu jakéhokoliv komponenty v PC ?
Takže podle Vás text, cituji: „ V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.“, podle Vás není zákaz takové výměny, a také podle Vás není následné nucení si něco od společnosti Microsoft koupit, v případě, že chcete následně mít stejnou funkčnost původního celku, jako na počátku při koupi ?
Pak k tomuto není co dále dodat. A diskuze s Vámi tímto končí.
I když mohl bych uvažovat, že tedy když tam není slovo ZÁKAZ tak mi nikdo nic nezakazuje. A protože žádnou OEM verzi Windows si nikdo z koncových zákazníků nikdy od společnosti nekoupil, neboť ji neprodává fyzicky MS nýbrž partneři, a je to i uvedeno v textu EULA, že smlouva není uzavřena s MS nýbrž s prodejcem.
Nicméně ve výsledku, pokud bych citovanou a TUČNĚ zvýrazněnou větu bral, a je to nutno tak brát, doslova. Tak vlastně v EULA je tedy omezení výměny specifického komponentu, neboť taková výměna zároveň ukončuje platnost licence, a nezkoušejte tvrdit, že to tam tak není napsáno, zas až tak hloupý snad nejste, a pokud i po výměně nadále chci používat stejný SW, jenž jsem nabyl při původní koupi, tzn. OS Windows, musím si koupit tento SW znovu, a to kdekoliv za další peníze. A to přesto, že před touto větou je jasně napsáno, že se licence vztahuje k celku, nikoliv jen k jednomu komponentu.
Ale protože jsem podle Vás již naplnil status instalace SW na HW, tak tedy si nemohu koupit znovu OEM verzi za „zlevněnou“ cenu, a musím si koupit krabicovou verzi za PLNOU CENU.
A tedy je pak stejná věta, kterou jsem dal tučně, kterou jste vypíchl do Vašeho souhrnu, není v rozporu s jinou větou cituji? „OEM licence je vázána na počítač jako celek.“
Ale chápu, že jsem si to vlastně vymyslel, a nic takového MS vlastně nikdy nenapsalo, nezveřejnilo, nemá v EULA, vy jste nikdy žádný odkaz na žádné straně této diskuze nezveřejnil.
Jen je zvláštní, že jste si všiml až třetí citace toho samého textu...
-------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se, všem co tohle čtou. Věřím, že mnoho se u monitorů válí smíchy, a ten zbytek kroutí hlavou, kam až jste schopen zajít, když Vám dojdou argumenty.
Pokud chcete pane Jirsák nadále diskutovat, nemám s tím problém, vratťe se prosím na úroveň inteligentních lidí.
Pak tedy začněme znovu. Odpíchněme se od textu z Vašeho odkazu na stránky MS, kde je citovaná EULA, a kde jsou tedy ty památné věty, ve kterých vidím já rozpor.
-
kdy budete požadovat nesmylné citace, důkazy, že jste něco napsal či nenapsal, či to napsal někdo jiný.
Když opakovaně lžete, že někdo něco napsal, je logické, že po vás chci důkaz takového tvrzení. Chápu, že se vám to nelíbí, protože takový důkaz podat nemůžete - neboť jste si ta tvrzení sám vymyslel.
A mimochodem, sám jste ty CITACE z textu odstranil a napíšete, že tam nejsou...
Takže v následující části vašeho textu, nebo někde před ním či po něm, je citace? Kde?
A ano tvrdím, že dle VAŠEHO odkazu, jenž jste sám našel a zde napsal, a zněhož jsem již citoval A TO PŘESNĚ, je pravdou že je licence vázaná na počítač a zároveň dle VAŠEHO ODKAZU je také vázaná na základní desku (MB), a pokud to v tom textu nejste schopen najít sám, je mi Vás líto.
A následující část, tam je citace kde?
Takže pokud jste napsal úvahu, že běžný PC vydrží 2 roky, avšak již po roce není v záruce a tedy jej není možno reklamovat, pak tedy zároveň platí, že ještě ve vámi „myšlené“ době užitkovosti může dojít k selhání MB a je potřeba tento komponent vyměnit.
Jaké citace jsem tedy vynechal, když jste tam vy žádné nedal?
Takže podle Vás text, cituji: „ V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.“, podle Vás není zákaz takové výměny, a také podle Vás není následné nucení si něco od společnosti Microsoft koupit, v případě, že chcete následně mít stejnou funkčnost původního celku, jako na počátku při koupi ?
Kde tam vidíte jaký zákaz? Kde tam vidíte jaké nucení při koupi? "V případě, že dojde k výměně základní desky" - to je popis podmínky, za které platí další část tvrzení. Žádný zákaz tam tedy být nemůže. "není možné provést reaktivaci" - při hodně ledabylém čtení byste mohl "není možné" zaměnit se zákazem. Jenže předmětem je reaktivace, nikoli výměna, takže ani to nemůže být ono. "je potřeba zakoupit novou licenci Windows" - "je potřeba" také rozhodně není zákaz. Takže kde tam máte jaký zákaz? Pořád tady tvrdíte, jak dobře rozumíte textu. Když po vás chci vysvětlení, tváříte se, že je to pod vaši úroveň. Takže pro vás jistě nebude problém jednou dvěma větami napsat, kde v té citované větě je něco o zákazu.
To samé se týká nucení, o tom v textu také není ani čárka. Je tam pouze napsáno, že pokud chcete na novém počítači s novou základní deskou také používat Windows, je potřeba zakoupit novou licenci.
I když mohl bych uvažovat, že tedy když tam není slovo ZÁKAZ tak mi nikdo nic nezakazuje.
Ano, o tom byste měl uvažovat. Už vám to tady píšu asi pět stránek diskuse, že byste měl uvažovat o tom, co je v textu napsáno, ne o tom, co si sám vymyslíte.
Odpíchněme se od textu z Vašeho odkazu na stránky MS, kde je citovaná EULA, a kde jsou tedy ty památné věty, ve kterých vidím já rozpor.
Klidně se od toho textu konečně odpíchněte. Že se tam nepíše nic o zákazu jste už možná pochopil. Tak pokračujte, přečtěte si ten text celý a snažte se ho pochopit. Pokud vám něco nebude jasné, podívejte se na předchozí komentáře v této diskusi. Vysvětloval jsem vám to v každém z nich.
-
kdy budete požadovat nesmylné citace, důkazy, že jste něco napsal či nenapsal, či to napsal někdo jiný.
Když opakovaně lžete, že někdo něco napsal, je logické, že po vás chci důkaz takového tvrzení. Chápu, že se vám to nelíbí, protože takový důkaz podat nemůžete - neboť jste si ta tvrzení sám vymyslel.
Vy jste si vymyslel, že někdo lže. V případě, že je podán důkaz je daná citace, tak ji ignorujete. Stačí si přečíst Vaše komentáře, a každý si udělá obrázek.
Jen chci upozornit, že ten poslední, který trval u mě na přesných citacích, na to sám dojel. Nicméně, tohle je OT, a nehodlám na to již dále reagovat.
Bohužel, poznal jsem, že absolutně nemáte zájem diskutovat, ale pouze prosadit SVOU pravdu za každou cenu. Viz níže.
A mimochodem, sám jste ty CITACE z textu odstranil a napíšete, že tam nejsou...
Takže v následující části vašeho textu, nebo někde před ním či po něm, je citace? Kde?
Najděte si je sám. Číst snad umíte.
Takže podle Vás text, cituji: „ V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.“, podle Vás není zákaz takové výměny, a také podle Vás není následné nucení si něco od společnosti Microsoft koupit, v případě, že chcete následně mít stejnou funkčnost původního celku, jako na počátku při koupi ?
Kde tam vidíte jaký zákaz? Kde tam vidíte jaké nucení při koupi? "V případě, že dojde k výměně základní desky" - to je popis podmínky, za které platí další část tvrzení. Žádný zákaz tam tedy být nemůže. "není možné provést reaktivaci" - při hodně ledabylém čtení byste mohl "není možné" zaměnit se zákazem. Jenže předmětem je reaktivace, nikoli výměna, takže ani to nemůže být ono. "je potřeba zakoupit novou licenci Windows" - "je potřeba" také rozhodně není zákaz. Takže kde tam máte jaký zákaz? Pořád tady tvrdíte, jak dobře rozumíte textu. Když po vás chci vysvětlení, tváříte se, že je to pod vaši úroveň. Takže pro vás jistě nebude problém jednou dvěma větami napsat, kde v té citované větě je něco o zákazu.
To samé se týká nucení, o tom v textu také není ani čárka. Je tam pouze napsáno, že pokud chcete na novém počítači s novou základní deskou také používat Windows, je potřeba zakoupit novou licenci.
OK, přesvědčil jste mě. Není tam slovo „ZÁKAZ“, tak tedy nikdo nic nezakazuje.
Byť výsledný stav je stejný jako při slově zákaz.
OK, přesvědčil jste men, Není tam slovo „KOUPIT“, ale „zakoupit“, a není tam napsáno, že musím zakoupit u Microsoft, ale cituji: „ ... a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.“.
Takže výsledný stav je stejný jako při významu nucení ke koupi.
Osoby, jenž nedokáží rozpoznat význam věty, kterou lze napsat více způsoby a za použití jiných slov, jsou velmi chudí na slovní zásobu.
Pokud tam vy nevidíte význam slova „ZÁKAZ“ a obsah větného „nucen koupit“, pak nemá smysl s Vámi jakkoliv diskutovat.
Neb jen vy nevidíte co je tam napsáno, resp. Vidíte jen písmenka a samostatná slova. Ale nerozumíte významu spojených slov a souvětí, které mají následně význam.
I když mohl bych uvažovat, že tedy když tam není slovo ZÁKAZ tak mi nikdo nic nezakazuje.
Ano, o tom byste měl uvažovat. Už vám to tady píšu asi pět stránek diskuse, že byste měl uvažovat o tom, co je v textu napsáno, ne o tom, co si sám vymyslíte.
Ano pokud přistoupím na nesmyslnou akceptaci, že není-li tam slovo „ZÁKAZ“ pak mi nikdo nic nezakazuje.
Ve výsledku ale je to stejné.
V zákonu taky není napsáno, že Vám cituji: „nemůžete dát panu Jirsákovi přes hubu“ a přesto to udělat nemůžu, protože bych porušil zákon.
Ale to nejste schopen pochopit. Ale zajisté jsem si vymyslel, že v žádném zákoně není zákaz Vám dát legálně přes hubu. Protože to tam rozhodně není napsáno, a nikdo mi to vlastně nezakazuje.
Odpíchněme se od textu z Vašeho odkazu na stránky MS, kde je citovaná EULA, a kde jsou tedy ty památné věty, ve kterých vidím já rozpor.
Klidně se od toho textu konečně odpíchněte. Že se tam nepíše nic o zákazu jste už možná pochopil. Tak pokračujte, přečtěte si ten text celý a snažte se ho pochopit. Pokud vám něco nebude jasné, podívejte se na předchozí komentáře v této diskusi. Vysvětloval jsem vám to v každém z nich.
Jistě. Já si je přečetl. A čerpal z nich svá tvrzení. A opět tvrdím, že jste napsal věty významu:
1) OEM licence je vázaná na počítače
2) při výměně MB v počítači již pro počítač není licence platná
ano nenapsal jste tyto slova, ale věty tohoto významu.
Ale každý to vidí, avšak vy budete trvat na svém.
Já ale taky. V EULA je rozpor, a jsou tam věty, které významově mi zakazují jednu a tu samou OEM licenci mít na více počítačích, také mi zakazují bez povinnosti koupit další licenci Windows vyměnit MB kdykoliv chci. Také jsou tam věty, které mi zakazují přesunout OEM licenci z jednoho počítače na jiný.
A můžete tvrdit jak chcete, že jsem si to vymyslel, a že tam nic takového není.
A budete mít jen pravdu v tom, že slovo „zákaz“ není obsaženo v textu. Ale význam slova „zákaz“ tam je tolikrát, že se mi to nechce ani počítat.
Ale pouze hloupý člověk, nerozumí větám a jejich obsahu.
Jste hloupý ?
-
OK, přesvědčil jste mě. Není tam slovo „ZÁKAZ“, tak tedy nikdo nic nezakazuje.
Byť výsledný stav je stejný jako při slově zákaz.
Výsledný stav při zákazu je ten, že byste chtěl koupit novou základní desku, ale nemůžete, protože to máte zakázáno. Výsledný stav při aplikaci OEM licence je, že byste si chtěl koupit základní desku, a úplně klidně si ji koupíte. Vy v tom nevidíte rozdíl?
Takže výsledný stav je stejný jako při významu nucení ke koupi.
Výsledný stav nucení ke koupi je, že si licenci koupit musíte, bez ohledu na cokoli jiného. Ve skutečnosti je to ale tak, že pokud chcete licenci Windows na nový počítač, musíte si ji koupit. Vy tedy tvrdíte "vždy", z textu Microsoftu plyne "pokud ji chcete". Vy v tom nevidíte rozdíl?
V případě, že je podán důkaz je daná citace, tak ji ignorujete.
Osoby, jenž nedokáží rozpoznat význam věty, kterou lze napsat více způsoby a za použití jiných slov, jsou velmi chudí na slovní zásobu.
Neb jen vy nevidíte co je tam napsáno, resp. Vidíte jen písmenka a samostatná slova. Ale nerozumíte významu spojených slov a souvětí, které mají následně význam.
Jistě. "je podán důkaz je daná citace", "osoby jsou velmi chudí" a "spojená slova a souvětí, které mají význam". Na někoho, kdo dobře rozumí významu slovních spojení a souvětí, děláte podezřele mnoho chyb v mluvnické shodě, ve stavbě vět a souvětí.
Jistě. Já si je přečetl. A čerpal z nich svá tvrzení. A opět tvrdím, že jste napsal věty významu:
1) OEM licence je vázaná na počítače
2) při výměně MB v počítači již pro počítač není licence platná
Sláva. Historický okamžik. Až na záměnu "počítačů" za "(konkrétní) počítač" jste konečně napsal něco, co já opravdu tvrdím.
V EULA je rozpor, a jsou tam věty, které významově mi zakazují jednu a tu samou OEM licenci mít na více počítačích,
To není rozpor, to je záměr. Koupíte si jednu licenci a tu můžete používat na jednom počítači. Licence se takhle prodávají velice často.
také mi zakazují bez povinnosti koupit další licenci Windows vyměnit MB kdykoliv chci
To jsou ty vaše brilantní české věty? Když libovolně seřadíte česká slova, ještě to neznamená, že vám vznikla česká věta.
Také jsou tam věty, které mi zakazují přesunout OEM licenci z jednoho počítače na jiný.
Ano. To je základní princip OEM licence.
A můžete tvrdit jak chcete, že jsem si to vymyslel, a že tam nic takového není.
To vám tvrdit nebudu, protože v předchozích dvou tvrzeních (ten prostřední shluk slov nepočítám) jste konečně napsal něco, co opravdu v odkazovaném textu je. Tak vidíte, že to jde, že když se soustředíte, dokážete význam jednoduchého textu pochopit.
-
OK, přesvědčil jste mě. Není tam slovo „ZÁKAZ“, tak tedy nikdo nic nezakazuje.
Byť výsledný stav je stejný jako při slově zákaz.
Výsledný stav při zákazu je ten, že byste chtěl koupit novou základní desku, ale nemůžete, protože to máte zakázáno. Výsledný stav při aplikaci OEM licence je, že byste si chtěl koupit základní desku, a úplně klidně si ji koupíte. Vy v tom nevidíte rozdíl?
Pane, jste čím dál lepší...
Jistě, mohu si ji koupit, ale nemohu ji dát do toho konkrétního počítače A ZÁROVEŇ nepřijít v takovém případě o možnost používat původní OEM licenci.
Tím pádem mi je zakázáno vyměnit dotyčný MB v daném počítači, bez ztráty licence. Tedy znovu je mi to znemožněno = neumožněno = zakázáno.
Můžete plácat svá slova stále a stále. Nebudu s Vámi polemizovati o písmenkách a slovech.
Význam věty nezměníte, i když budete trvat na tom, že to tam není napsáno.
TO vy víte, ale už nemůžete přiznat, že to je tak. Těžko se přiznává, že jste se zmýlil.
Takže výsledný stav je stejný jako při významu nucení ke koupi.
Výsledný stav nucení ke koupi je, že si licenci koupit musíte, bez ohledu na cokoli jiného. Ve skutečnosti je to ale tak, že pokud chcete licenci Windows na nový počítač, musíte si ji koupit. Vy tedy tvrdíte "vždy", z textu Microsoftu plyne "pokud ji chcete". Vy v tom nevidíte rozdíl?
Prosím o PŘESNOU CITACI kde ve větě je napsáno přesně cituji Vaše slova: „pokud ji chcete“ ???
Je tam napsáno úplně něco jiného. Cituji opět znovu: „V případě, že dojde k výměně základní desky, není možné provést reaktivaci OEM licence Windows a je potřeba zakoupit novou licenci Windows.“
Kde tam vidíte nějaké „pokud ji chcete“ ?
Ale jistě, až příště odpovíte, opět „šikovně“ zkrátíte větu z EULA, tak aby to pokud možno vyznělo trošku jinak...
Ale už svou hloupost neukecáte.
A význam té věty je:
„MS zakazuje pod ztrátou platnosti OEM licence měnit MB v daném konkrétním počítači“.
A tvrďte si co chcete, je to realita.
Stále čekám na Vaši omluvu.
V případě, že je podán důkaz je daná citace, tak ji ignorujete.
Osoby, jenž nedokáží rozpoznat význam věty, kterou lze napsat více způsoby a za použití jiných slov, jsou velmi chudí na slovní zásobu.
Neb jen vy nevidíte co je tam napsáno, resp. Vidíte jen písmenka a samostatná slova. Ale nerozumíte významu spojených slov a souvětí, které mají následně význam.
Jistě. "je podán důkaz je daná citace", "osoby jsou velmi chudí" a "spojená slova a souvětí, které mají význam". Na někoho, kdo dobře rozumí významu slovních spojení a souvětí, děláte podezřele mnoho chyb v mluvnické shodě, ve stavbě vět a souvětí.
A z toho plyne co ? K jakému jste došel závěru ? Ať se pobavíme.
Protože i kdybych tu větu napsal jakkoliv kostrbatě, její význam se stále nemění.
I kdybych vyměnil většinu slov za synonyma těchto slov, a ta věta bylo česky „paskvil“, stále sdělení a význam věty zůstane stejný.
Ale to vy víte. Ale jak jinak umlčet diskutujícího, než začít hledat chyby v jazyku v němž jsou věty psány (viz také vaše reakce na diskutéra ze slovenska), a nebo alespoň rozsekávat věty, tak aby z nich zbyly opravdu větné trosky, tedy se z nich stal nesmysl.
Diskutujme o meritu, ne o formě diskuze.
Podstatný je význam a výsledek. Nikoliv jak blbě to napíšete, a kolikrát se ukliknete na klávesnici, a nebo postavíte větu kostrbatě.
Zvláště pokud se význam věty tím nezmění.
Jistě. Já si je přečetl. A čerpal z nich svá tvrzení. A opět tvrdím, že jste napsal věty významu:
1) OEM licence je vázaná na počítače
2) při výměně MB v počítači již pro počítač není licence platná
Sláva. Historický okamžik. Až na záměnu "počítačů" za "(konkrétní) počítač" jste konečně napsal něco, co já opravdu tvrdím.
Prosím o přesnou citaci kdy jsem napsal slovo cituji Vás: „počítačů“ ?
A když už jste tedy konečně přiznal, že oba dva výroky významově, jsou stejné jako jste vy tvrdil, ještě stále chcete zároveň tvrdit, že tyto dva výroky nejsou ve výsledné smyslu v rozporu ?
A tedy nemohu zároveň vyměnit MB a zachovat platnost původní OEM licence, a to přesto, že stále se jedná o stejný původní „konkrétní“ počítač, se kterým byla původní OEM licence zakoupena ?
A tedy ve výsledku to znamená, že mám takovou činnost zakázanou, neboť dle EULA je ji nemožné provést v souladu s EULA ?
V EULA je rozpor, a jsou tam věty, které významově mi zakazují jednu a tu samou OEM licenci mít na více počítačích,
To není rozpor, to je záměr. Koupíte si jednu licenci a tu můžete používat na jednom počítači. Licence se takhle prodávají velice často.
také mi zakazují bez povinnosti koupit další licenci Windows vyměnit MB kdykoliv chci
To jsou ty vaše brilantní české věty? Když libovolně seřadíte česká slova, ještě to neznamená, že vám vznikla česká věta.
Také jsou tam věty, které mi zakazují přesunout OEM licenci z jednoho počítače na jiný.
Ano. To je základní princip OEM licence.
A můžete tvrdit jak chcete, že jsem si to vymyslel, a že tam nic takového není.
To vám tvrdit nebudu, protože v předchozích dvou tvrzeních (ten prostřední shluk slov nepočítám) jste konečně napsal něco, co opravdu v odkazovaném textu je. Tak vidíte, že to jde, že když se soustředíte, dokážete význam jednoduchého textu pochopit.
Brilantní způsob. Tleskám Vám. Jak udělat z jedné věty, která má více částí, kdy i v poslední části věty je stále odkazováno na začátek věty, rozdělením této věty na tři díly nesmysl.
A na základě toho pak tvrdit něco jiného. A nebo potvrzovat jen dílčí myšlenky, nikoliv celkovou myšlenku věty.
Gratuluji.
Až příště budete citovat nějakou mou větu, buďte tak laskav a citujte moje věty buď:
A) v celku
B) sice zkrácené, tedy však vypuštěný text nahrazený „...“
Je to daleko korektnější přístup.
A Vámi označený střed věty, o kterém jste se vyjádřil že: „tento shluk nepočítám“, má stejný význam jako začátek a konec, a bohužel i obsah.
Zajisté jste pochopil všechny slova. Jenže přiznat, že to je pravda nemůžete, neboť by jste konečně přiznal, že celou dobu mám pravdu.
Ale vy nejste schopen pochopit ani jednoduchou větu. Natož tak složitější.
Na rozdíl od jiných. Kteří musí umět pochopit jakoukoliv větu, ať ji napíše kdokoliv, a jakkoliv kostrbatě. Neboť špatně pochopený význam věty může mít pro někoho fatální následky.
Nicméně, třeba se za pár let dostaneme i k opravdové diskuzi. A místo dokazování si, že jste něco neřekl/nenapsal/netvrdil se budeme bavit o tom, zda je to platné, a zda význam sdělení v EULA od MS k danému typu licence, je legální, platné, či v rozporu apod.
Já mám času dost.
-
Jistě, mohu si ji koupit, ale nemohu ji dát do toho konkrétního počítače A ZÁROVEŇ nepřijít v takovém případě o možnost používat původní OEM licenci.
Když si koupíte auto a nabouráte ho, taky budete požadovat od výrobce nové auto s tím, že jste havárií přišel o možnost to původní auto používat?
Tím pádem mi je zakázáno vyměnit dotyčný MB v daném počítači, bez ztráty licence. Tedy znovu je mi to znemožněno = neumožněno = zakázáno.
Ne, není vám to znemožněno ani neumožněno ani zakázáno. Nic vám nebrání koupit nový počítač s novou základní deskou. Akorát k tomu novému počítači neplatí ta licence platná pro starý počítač. Představte si to na něčem jednoduchém. Když si koupíte lístek na vlak Praha-Brno, také vám není znemožněno, neumožněno ani zakázáno jet z Brna do Bratislavy. Akorát si na to musíte koupit jiný lístek, protože lístek Praha-Brno na cestu do Bratislavy neplatí. Když si koupíte lístek do kina na film Babovřesky, také vám není znemožněno, neumožněno ani zakázáno jít do kina na film Babovřesky 2. Akorát si na to musíte koupit jiný lístek, protože lístek na film Babovřesky neplatí na film Babovřesky 2. Když si koupíte auto Škoda Fabia v modré barvě, není vám tím znemožněno, neumožněno ani zakázáno koupit si Škodu Fabia v barvě červené. Akorát si to druhé auto musíte zase koupit, protože vaše kupní smlouva se vztahuje jen na to první auto. Už to chápete?
Prosím o PŘESNOU CITACI kde ve větě je napsáno přesně cituji Vaše slova: „pokud ji chcete“ ???
Ve větě to napsáno není, plyne to z kontextu celé té stránky. Tak nějak se předpokládá, že o licencování Windows se bude zajímat člověk, který ty Windows chce. Asi by se nevyjímalo na stránce Microsoftu dobře, kdyby tam psali: "Pokud nechcete Windows, tak si je vůbec nekupujte. Pokud chcete Linux, seženete ho tady a tady. No a pokud byste náhodou chtěli Windows, pak čtěte dál."
Protože i kdybych tu větu napsal jakkoliv kostrbatě, její význam se stále nemění.
Pokud by to byla věta. Když naházíte na hromadu česká slova, význam to nemá žádný.
Ale jak jinak umlčet diskutujícího, než začít hledat chyby v jazyku v němž jsou věty psány
Já až na jedinou výjimku nikdy nepoužívám jazykové chyby v textu jako argument v diskusi. Tou výjimkou je situace, když někdo tvrdí, jak sám píše srozumitelně a vše pečlivě čte, z nesrozumitelnosti psaní a chybného čtení obviňuje všechny okolo - ale sám nedokáže napsat komentář, ve kterém by nebyly chybné vazby a shluky slov, které se vydávají za věty, ale větami nejsou. Překlep sem tam udělá každý. Shoda se také ne vždy vydaří, zvlášť když se příspěvky upravují. Každému se někdy podaří napsat nějakou zmršenou větu. Ale pokud někdo má takovou chybu v každém odstavci, má zalézt a svoje komentáře opravovat a přepisovat, než je odešle, a ne se kasat, jak on jediný umí dobře česky.
viz také vaše reakce na diskutéra ze slovenska
Zase si vymýšlíte? A proč - když píšete tak dobře - máte jenom v citované větě dvě chyby?
Jistě. Já si je přečetl. A čerpal z nich svá tvrzení. A opět tvrdím, že jste napsal věty významu:
1) OEM licence je vázaná na počítače
2) při výměně MB v počítači již pro počítač není licence platná
Sláva. Historický okamžik. Až na záměnu "počítačů" za "(konkrétní) počítač" jste konečně napsal něco, co já opravdu tvrdím.
Prosím o přesnou citaci kdy jsem napsal slovo cituji Vás: „počítačů“ ?
Přesná citace zde: „1) OEM licence je vázaná na počítače“. „Vázána na“ se pojí se čtvrtým pádem, „počítače“ je čtvrtý pád čísla množného od slova „počítač“. „Záměna něčeho za něco“ - první valenční pozice („něčeho“) se pojí se třetím pádem, třetí pád čísla množného od slova „počítač“ je „počítačů“. Z vašeho čtvrtého pádu č. mn. „počítače“ se tedy v mé větě stal třetí pád č. mn. „počítačů“. Druhá valenční pozice („něco“) se pojí se čtvrtým pádem, v tomto případě tedy „(konkrétní) počítač“ je čtvrtým pádem čísla jednotného, nebo-li jedná se o jeden počítač, v závorce ještě upřesněno, že o jeden konkrétní počítač. Zaměnil jste jednotné a množné číslo, já jsem psal o „jednom (konkrétním) počítači“, vy píšete o „více počítačích“. Chápu, že je to pod vaši rozlišovací úroveň, ale je v tom - zejména v kontextu této diskuse - dost podstatný rozdíl.
Samozřejmě za předpokladu, že „vázaná na počítače“ byl ve vašem textu opravdu čtvrtý pád množného čísla. Také to mohl být druhý pád jednotného čísla a chybná vazba „vázána na koho, čeho“ místo správného „vázána na koho, co“. U vás člověk nikdy neví.
A když už jste tedy konečně přiznal, že oba dva výroky významově, jsou stejné jako jste vy tvrdil, ještě stále chcete zároveň tvrdit, že tyto dva výroky nejsou ve výsledné smyslu v rozporu ?
Jak se chcete bavit o významu nějakého textu, když sám nedokážete napsat normální českou větu?
A tedy nemohu zároveň vyměnit MB a zachovat platnost původní OEM licence, a to přesto, že stále se jedná o stejný původní „konkrétní“ počítač, se kterým byla původní OEM licence zakoupena ?
Nejedná se o stejný původní konkrétní počítač, se kterým byla licence zakoupena. Jedná se o jiný počítač.
A tedy ve výsledku to znamená, že mám takovou činnost zakázanou, neboť dle EULA je ji nemožné provést v souladu s EULA ?
Neznamená. Koupě nového počítače není v rozporu s EULA.
Brilantní způsob. Tleskám Vám. Jak udělat z jedné věty, která má více částí, kdy i v poslední části věty je stále odkazováno na začátek věty, rozdělením této věty na tři díly nesmysl.
A na základě toho pak tvrdit něco jiného. A nebo potvrzovat jen dílčí myšlenky, nikoliv celkovou myšlenku věty.
Co to? Zase jste se do toho nějak zamotal, ne? Z jaké jedné věty, když citujete čtyři odstavce? Co tvrdím jiného? Jakou dílčí myšlenku, když jsem citoval (v 1. a 3. citaci) pokaždé jednu větu s jednou myšlenkou?
Až příště budete citovat nějakou mou větu, buďte tak laskav a citujte moje věty buď:
A) v celku
B) sice zkrácené, tedy však vypuštěný text nahrazený „...“
A vaše polovětné a nevětné konstrukce mám citovat jak?
A Vámi označený střed věty, o kterém jste se vyjádřil že: „tento shluk nepočítám“, má stejný význam jako začátek a konec, a bohužel i obsah.
Ano, bohužel i obsah, od začátku do konce, prostředek, jednotlivé části i celek, nemají význam žádný, protože to není česká věta. A ani se z toho nedá poznat, jaká přibližně věta to měla být.
Zajisté jste pochopil všechny slova. Jenže přiznat, že to je pravda nemůžete, neboť by jste konečně přiznal, že celou dobu mám pravdu.
Slova jsem pochopil. Ale ta slova bohužel dohromady netvoří větu. Nemůžu přiznat, že je to pravda - protože pravdivost můžu přiznat jen nějakému výroku. A váš shluk slov bohužel žádný výrok netvoří.
Ale vy nejste schopen pochopit ani jednoduchou větu. Natož tak složitější.
Ale jo, když se vám občas podaří vytvořit nějakou větu, já ji chápu. Dokonce ji často chápu i tehdy, když tam nasekáte spoustu chyb, jako v předchozím odstavci „zajisté jste pochopil...“.
Nicméně, třeba se za pár let dostaneme i k opravdové diskuzi.
Ano, jen co se naučíte číst a psát.
Já mám času dost.
Fajn. Tak ten čas při psaní příštího příspěvku využijte. Než příspěvek odešlete, přečtěte si všechny své části textu a ty, které nejsou větami, smažte a napište znova a lépe. Takto opakujte do té doby, než budete mít příspěvek, kde z vaší strany budou jenom správné české věty. Na pochopení cizího textu můžeme pracovat pak, zatím zkusíme tuhle jednodušší variantu - abyste pochopil svůj vlastní text.
-
Bláznům se nemá odporovat. Tedy jak praví jedno moudré přísloví: "Moudřejší ustoupí" tedy ustupuji.
Zajisté tedy máte pane Jirsák pravdu pravdoucí, a jako takový máte pouze Vy a nikdo jiný jediný pravý a správný názor.
Microsoft je bůh a bohu se nemá odporovat. Vy jste jeho prorokem, a slova Vaše jsou jediným správným výkladem slova božího.
Můžete si vymýšlet a psát co chcete. Dokazovat, že diskutující neumí psát česky, na meritu věci to nic nemění.
V EULA jsou rozpory. To je fakt.
V EULA jsou zákazy. To je fakt.
Vy to nechcete nevidět. To je fakt.
Nemá smysl dále s Vámi diskutovat, na této úrovni. Neboť dokazovat mi, vašimi argumenty, že neumím pochopit elementární věci, je hodně úsměvné. Zvláště, když Vy sám se odkazujete na stále stejné body EULA, které jsou v logickém rozporu.
Byť by mne zajímalo kolik je Vám let, a čím se živíte, resp. u koho pracujete, není to informace po které bych zas až tak hladověl. A navíc není jak ověřit, že by jste napsal pravdu.
-----------------------------------------------------------------
Tvrdím, že kdyby bylo nelegální, to co koná vyhodny-software.cz, již dávno by byly na tuto společnost dány žaloby od společnosti Microsoft. Avšak, neboť jejich činnost je v souladu se zákony tohoto státu, a i směrnicemi EU, nejedná se o žádnou nelegální činnost.
-------------------------------------------------------------------
Tvrdím, že i koncoví uživatelé postupují legálně, a jejich OEM licence jsou plně v souladu EULA.
-------------------------------------------------------------------
Tvrdím, že je nemožné dokázat kýmkoliv jakoukoliv nelegální verzi OEM licence, vyjma případu kdy oprávněný nabyvatel licence nevlastní COA štítek s produkt key.
-------------------------------------------------------------------
Tvrdím tedy, že pokud jsem oprávněným nabyvatelem COA štítku, jsem zároveň oprávněným nabyvatelem licence, a to jakékoliv verze. A tedy jsem i zároveň oprávněným uživatelem daného software.
-------------------------------------------------------------------
Tvrdím tedy, že i nehmotný počítač je stále ten samý počítač.
-------------------------------------------------------------------
Tvrdím tedy, že je neplatné omezení výměny uvedené v EULA, které mě jako uživatele neoprávněně omezuje ve výměně základní desky, neboť OEM licence se má vázat na počítač jako celek, nikoliv na jednu jednu její konkrétní část.
Takové vázání je v rozporu a tedy neplatné.
-------------------------------------------------------------------
A můžete tvrdit opak. Ale nemáte to jak dokázat.
-
V EULA jsou rozpory. To je fakt.
V EULA jsou zákazy. To je fakt.
Ve slušné společnosti bývá zvykem tvrzení v diskusích podpořit nějakými argumenty. "To je fakt" nepatří zrovna k nejsilnějším argumentům. Ostatní vaše pokusy o argumenty - že to v tom textu tak nějak vidíte, ale nedokážete to popsat - také nebyly moc přesvědčivé.
Vy to nechcete nevidět. To je fakt.
Chtěl bych. Ale když ono to tam není.
Tvrdím, že je nemožné dokázat kýmkoliv jakoukoliv nelegální verzi OEM licence, vyjma případu kdy oprávněný nabyvatel licence nevlastní COA štítek s produkt key.
Tvrdím tedy, že i nehmotný počítač je stále ten samý počítač.
Tvrdím tedy, že je neplatné omezení výměny uvedené v EULA, které mě jako uživatele neoprávněně omezuje ve výměně základní desky, neboť OEM licence se má vázat na počítač jako celek, nikoliv na jednu jednu její konkrétní část.
Takové vázání je v rozporu a tedy neplatné.
Nechcete to přihlásit do nějaké soutěže Vogonské poezie?
-
V EULA jsou rozpory. To je fakt.
V EULA jsou zákazy. To je fakt.
Ve slušné společnosti bývá zvykem tvrzení v diskusích podpořit nějakými argumenty. "To je fakt" nepatří zrovna k nejsilnějším argumentům. Ostatní vaše pokusy o argumenty - že to v tom textu tak nějak vidíte, ale nedokážete to popsat - také nebyly moc přesvědčivé.
Argumenty jsem napsal. Rozcupoval jste je na základě konstrukce vět, nikoliv obsahu. Nikdy jste nepřipustil jakýkoliv rozpor, protože jej nevidíte.
Vy to nechcete nevidět. To je fakt.
Chtěl bych. Ale když ono to tam není.
Je.
Tvrdím, že je nemožné dokázat kýmkoliv jakoukoliv nelegální verzi OEM licence, vyjma případu kdy oprávněný nabyvatel licence nevlastní COA štítek s produkt key.
Tvrdím tedy, že i nehmotný počítač je stále ten samý počítač.
Tvrdím tedy, že je neplatné omezení výměny uvedené v EULA, které mě jako uživatele neoprávněně omezuje ve výměně základní desky, neboť OEM licence se má vázat na počítač jako celek, nikoliv na jednu jednu její konkrétní část.
Takové vázání je v rozporu a tedy neplatné.
Nechcete to přihlásit do nějaké soutěže Vogonské poezie?
Pro mne je podstatné rozhodnutí soudu. Zákony země ve které žiji. S jakýmkoliv dokumentem jsem ochoten souhlasit pouze pokud není v rozporu s předchozími.
Až soud potvrdí platnost EULA tak jak je, a stanoví, že není v rozporu vázání EULA na počítač jako celek a zároveň na MB jako díl. Pak změním názor.
Do té doby je vše legální.
-
Jistě, mohu si ji koupit, ale nemohu ji dát do toho konkrétního počítače A ZÁROVEŇ nepřijít v takovém případě o možnost používat původní OEM licenci.
Když si koupíte auto a nabouráte ho, taky budete požadovat od výrobce nové auto s tím, že jste havárií přišel o možnost to původní auto používat?
Jen k tomuto Vašeho názoru.
Ale zakáže mi tento výrobce si to auto opravit do původního stavu ? = NE
A tvrdí v nějaké EULA tento výrobce auta, že když mu vyměním motor už tam nemohu mít napsáno jeho jméno výrobce a používat ho ? = NE
Ale MS to v EULA takto říká.
A pokud stále tvrdíte, že ne, pak k tomu nelze nic dodat.
-
Pane Jirsáku, výměna MB tedy není upgrade PC, ale výměna PC?
-
Soused si tu od něj koupil Windows a přišly mu místo Home Premium Profesional. - Zřejme nějaka skvěla slevova akce ...
U něj je to jedno není ani OSVČ. Jinak nikomu kdo to potřebuje k obžive bych to nedoporučil.
-
Proč dochází k výměně MB?
1. V rámci opravy, kdy ho vyměníte za jiný MB.
a) totožný MB, pokud je k sehnání.
b) jiný MB se stejným socketem a stejnými nebo podobnými parametry.
2. V rámci upgradu PC, kdy z původních komponent zbyde velmi málo.
V prvním případě by OEM licence zaniknout neměla, protože na původním MB již nedojde k aktivaci stejné OEM licence.
Pokud u takto opraveného PC není umožněna reaktivace po internetu, tak po telefonu to jde bez problémů.
Zato v druhém případě licence zaniká a nepomůže Vám ani svěcená voda.
-
Ono to jde po telefonu i v tom druhem pripade. A nejenom po telefonu. Staci reaktivovat 1x po cca 1/4 roce a jde to i pres interent. Pokud mi MS polozi otazku, na kolika PC je SW nainastlovan (je VZDY JEN NA JEDNOM - V PRVNIM I DRUHEM PRIPADE) a nasledne mi licenci, treba telefonicky aktivuje, nebudu se zabyvat legalitou, ci nelegalitou instalace. Microsoft uznal instalaci jako OK. Tecka. Microsoft pri aktivaci zajima POCET aktivnich instalaci a nikoliv puvod instalcniho media a klice. Pokud mohu odpovedne sdelit, ze aktivni je jen jedna jedina, prave aktivovana instalace (treba po upgrade PC, ktery jsem dodaval ja sam), pak je vse v poradku. Toto vsak nikdy nemohu tvrdit o licenci, kterou jsem poridil od nejakeho "vyhodneho" prodejce sloupnutych licencnich stitku. Tuto informaci totiz nema ani on. Pak se proste muze stat, ze zkratka nezaktivujete ani elektronicky a ani po telefonu, protoze posledni kativace byla treba pred hodinou a klic kje blacklistnuty. I pro tohle ma ovsem prodejce "lacineho" software reseni, posle Vam jiny sloupnuty stitek a Vy mu vratite ten proflakly, ktery on osobne zahodi. Mezi nami, navstevovat sberny dvur a sloupavat COA mi prijde za cca 700,- dost drahe. To umim i ja sam a je to za cigara spravci dvora.
-
A jeste jeden zajimavy poznatek, ktery mam s downgrade OEM Win 8 PRO (pozor PRO nikoliv Windows 8 bez PRO) licenci, nejcasteji instalovanych na NB. Pripojuji mail, ktery jsem dostal z podpory MS pri reseni teto otazky:
--------------------
Vážený pane,
děkujeme Vám, že jste kontaktoval Zákaznické centrum společnosti Microsoft.
V případě, že chcete využít právo Downgradu, je potřeba mít instalaci a Produktový klíč od Windows 7 Pro. Microsoft instalační média ani Produktové klíče neposkytuje.
Instalaci a klíč můžete použít už jinde nainstalovanou licenci (může být i zapůjčená, ale podmínkou je, že musela být původně legálně zakoupena), doporučujeme spíše FPP a OEM licenci, než licenci získanou v rámci multilicenčního programu.
Pokud máte další dotazy, neváhejte se na nás prosím obrátit.
S pozdravem a přáním krásného dne
Paulína Ďuricová
Microsoft s.r.o.
Zákaznické centrum
BB Centrum, budova Alpha
Vyskočilova 1461/2a
140 00 Praha 4
--------------------
Mohu sdelit, ze jedno a totez baleni se stejnym klicem jsem takto pouzil jiz nejmene 100x a VZDY po telefonu bez problemu downgradovany OS MS Win 7 Pro OEM aktivuji.
Strucne receno, pokud jsem schopen 100% dohledat pocet instalovanych licenci a podlozit je logickymi argumenty, vzdy MS uzna
poste a prvni aktivovanou licenci jako legalni. Znovu opakuji, u "vyhodne" ziskaneho licencniho klice to proste nelze. Na druhou stranu, pokud aktivaci MS, po treba socialne ladenem telefonatu, umozni, muzete s klidem povazovat instalaci za legalni, nebot ji MS posvetil.
-
Zdravím
Také jsem měl zajímavou zkušenost a zajímalo by mě co je podmínkou platnosti licence. Podle mého originál disk, licenční štítek a faktura o zakoupení.
Známý mi přinesl zakoupený software od této firmy a velice jsem se divil. Součástí balení bylo dvd windows 7 Proffesional, s potiskem v angličtině včetně nápisu Only Dell pc, licenční štítek a faktura od firmy s návodem instalace.
Při nainstalování Windows to nechtělo číslo, ale při aktivaci bylo číslo neplatné. Musel jsem dle návodu změnit Produkt key na číslo z licenčního štítku a to také neprošlo, musel jsem pak udělat ještě telefonickou aktivaci. Je jasné že dvd k licenčnímu štítku nepatřilo. Už to je podivné.
Docela bych pochyboval o legálnosti tohoto obchodu. Známého jsem také na toto upozornil.
Jaký na to máte názor vy?
Dík za odpověďi.
-
Jaký na to máte názor vy?
Že je mi to u zadele a návod na aktivaci si najde každý, kdo má do řiti díru.
-
Podle mého originál disk, licenční štítek a faktura o zakoupení.
To ses vedle jak ta jedle ... ze zakona existuje jedine - uzavrena licencni smlouva. Nadto nikdo neni povinen dokladat, ze SW uziva legalne.
-
U jednoho zákazníka s tím byl nedávno problém. Řešil to kolega, ale v zásadě šlo o to, že zákazník si koupil tyhle licence po vlastní ose. Nainstalovalo se to, aktivovalo se to a cca 14 dnu to normálně fungovalo. Pak se to z ničeho deaktivovalo. Kolega to zkoušel znovu aktivovat po telefonu a prošlo to, ale rázem se to zase samo deaktivovalo. Komunikace s vyhodnysoftware.cz a ti se omlouvali, že koupili celou sérií od někoho, kdo to ukradl a Microsoft to deaktivoval. Nevím, do jaké míry to je pravda, nebo to Microsoft jen umí vyčíhnout, ale taková deaktivace může pěkně znepříjemnit život.
-
jaj, pruser jak svin a oni si tu merej pindiky
-
Ad OEM. Celkem by mě zajímalo jak se řeší případná tato situace. Mám hromadu dílů v šuplíku, řekněme nějaké staré core2duo. Dnes se rozhodnu si je složit a vyrobit si z těchto dílů nový počítač (i když ze starých dílů ale bude to nový výrobek, nové PC) a na to nasadím OEM licenci, kterou si koupím abych mohl tento nový PC používat. Je to legální? Zdá se mi, že ano. Stejně tak je ale se možné bránit soudně v případě napadnutí, že jsem použil OEM na počítač který už běžel. Prostě bych to obhájil tím, že počítač je nový, složený ze starých dílů...
-
Ad OEM ... podivej, OEM je ujednani mezi sestavovatelem PC a M$. OEM nema nic spolecnyho s enduserem. Navic by slo o tzv vazany prodej, coz je nelegalni. Dokonce existujou rozsudky (napr v Nemecku) ktere zcela jasne konstatuji, ze OEM licence je licence jako kazda jina.
Navic pokud si ty sam sestavis PC a sam si na nej dodas OEM licenci tak se sam pasujes do role toho sestavovatele. To samo zaroven znamena, ze si sam sobe poskytujes support, ale to je stejne sumak, protoze support M$ vypada tak jak vypada (mas to PC v elektrice?).
K tomu existuji jeste hromady dalsich nalezitosti - jako ze napriklad lze prevest prava k uzivani SW a to i bez vedomi drzitele prav, cimz do jeho prav nezasahujes (neb ta prava k te dane licenci jiz byla vycerpana). Dokonce v takovym pripade se na kupce dokonce zadne licence nevstahuji, protoze mu to preprodava nekdo, kdo neni opravnen uzavirat licencni smlouvu (to trebas v krame jsou), takze se pak na uzivani vztahuje pouze AZ.
M$ se pokud vim jeste nikdy s nikym na tohle tema nesoudil, protoze pak by se nezbytne nutne probirala platnost EULA a to by dost pravdepodobne vedlo k tomu, ze by soud celou EULA prohlasil za neplatnou, coz nechteji riskovat.
-
Na heurece to má samé kladné hodnocení tak to asi nebude tak zlé ;)
-
Na heurece to má samé kladné hodnocení tak to asi nebude tak zlé ;)
:o
Kuřpauza?
-
Na heurece to má samé kladné hodnocení tak to asi nebude tak zlé ;)
:o
Kuřpauza?
Nepochopil jsem tě. Navíc i kdyby ti to hlásilo že je to nelegální tak tam máš záruku dva roky, takže to můžeš podle smluvních podmínek reklamovat nebo požadovat vrácení peněz.
-
Něco pro Filipa Jirsáka a ostatní nevěřící :)
https://translate.google.cz/translate?sl=auto&tl=cs&js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&u=http%3A%2F%2Ftechnologie.etrend.sk%2Fhardver-a-softver%2Fpouzity-office-mozete-predat-aj-ked-microsoft-tvrdi-opak.html&edit-text=
UŽ TY KECY VÝROBCŮM PŘESTAŇ(TE) ŽŘÁT!
SOUDNÍ DVŮR ROZHODL ZCELA JASNĚ V JEJICH NEPROSPĚCH!
-
Nic o tom nevím, a proto píšu se zapnutým Cpas Lockem.
Soudní dvůr rozhodl zcela jasně. Já vím o čem rozhodl, to rozhodnutí jsem několikrát četl. Vy nevíte, o čem rozhodl. Tak proč do téhle diskuse přispíváte?
-
Co třeba svoboda projevu? Podle vás opět špatně vyložený zákon? :)
-
Zajímalo by mě, jak jste dospěl k závěru, že nevím, o čem rozhodl? Mohu se tedy jenom domnívat, že dle vaší teorie ví vše jenom bůh a bohem je Filip Jirsák? ;D
-
Mohu se tedy jenom domnívat, že dle vaší teorie ví vše jenom bůh a bohem je Filip Jirsák? ;D
Nový na fóru?
-
Zajímalo by mě, jak jste dospěl k závěru, že nevím, o čem rozhodl? Mohu se tedy jenom domnívat, že dle vaší teorie ví vše jenom bůh a bohem je Filip Jirsák? ;D
Ajajajajajajajaj ...
-
Filip Jirsák ví všechno, kromě jediné věci: netuší, proč Microsoft poté, co prohrál soud v Německu, nepodal žádnou další žalobu na prodejce použitého software.
Když se budete podivovat jak je možné, že to F. Jirsák neví, odpoví vám, že on není zástupce MS. F.
Jirsák je pouze ústavním soudcem, soudcem evropského soudního dvora, a jediným českým odborníkem na autorské právo, který věci rozumí.
;)
-
Zajímalo by mě, jak jste dospěl k závěru, že nevím, o čem rozhodl?
Na základě vašeho komentáře. Odkazujete na popletený článek, a tvrdíte, že soud rozhodl v neprospěch výrobců - jako by soud rozhodl paušálně o tom, že všichni "výrobci" softwaru dělají všechno špatně. Soud přitom rozhodl jenom o tom, že vyčerpání práva na rozšiřování se vztahuje i na prodej licencí, není tedy podmínkou prodej rozmnoženiny v hmotné podobě.
Mohu se tedy jenom domnívat, že dle vaší teorie ví vše jenom bůh a bohem je Filip Jirsák?
Pokud jste se domníval, že vy sám jste po bohu druhý, kdo ví všechno nejlíp, pak je tato vaše domněnka opravdu jediným logickým vysvětlením.
Já jsem vaše vědomosti takhle vysoko nestavěl. Naopak, usoudil jsem, že o tématu nevíte skoro nic, takže není tak těžké vědět toho o něco víc než vy. Vás zřejmě tahle varianta, že by obyčejný člověk věděl o něčem víc než vy sám, vůbec nenapadla. Kdybyste se podíval na předchozí komentáře, zjistil byste, že jsem o tom soudním rozhodnutí psal mnohokrát. Takže váš komentář nepřinesl žádný nový argument, jenom jste zopakoval tvrzení, které v diskusi padlo někdy na začátku, a na kterém později už nikdo netrval (protože se ukázalo minimálně to, že takhle jednoduché to opravdu není). Když někdo jen zopakuje tvrzení ze začátku diskuse a celou následující diskusi ignoruje, a jediný jeho vklad je v tom, že to napíše kapitálkami, je to dobrý důvod domnívat se, že o tématu mnoho neví, nemyslíte?
-
Už jsem pochopil strategii Jirsáka a k zacyklenému SPAMEROVI se nemá smysl vyjadřovat a už vůbec vést nějakou smysluplnou diskusi.
-
Náhodou, u Filipa Jirsáka uznávám, že vždycky reaguje korektně věcně, a nepokouší se dehonestovat oponenta a nepoužívá argumenty typu "ty jsi spammer" ;)
A teď minusy:
- mnohomluvnost by nebyla na škodu, kdyby tak často neodváděl debatu zcela od jádra problému, nevím, jestli mimoděk, nebo jestli je to úmysl, když tahá za kratší konec provazu
- argumentace mu často ujíždí, a on místo aby uznal chybu, někdy šíleným způsobem kličkuje a snaží se bojovat s fyzikálními zákony
(A Filipovi Jirsákovi se omlouvám, mám s ním nedokončenou debatu ve druhém tématu o vyhodny-software, a jsem na tahu, ale prozatím mi došla energie.)
-
Kristova noho, 28 stranek o vyhodnem software! Nechcete to tu nekdo zamknout?
-
Kristova noho, 28 stranek o vyhodnem software! Nechcete to tu nekdo zamknout?
Zamknout nestačí, je třeba každého, kdo sem něco napsal, postavit před komisi a exemplárně zabanovat.
Jinak si otevřou další: http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.0
-
Už jsem pochopil strategii Jirsáka a k zacyklenému SPAMEROVI se nemá smysl vyjadřovat a už vůbec vést nějakou smysluplnou diskusi.
O diskusiu mu ale nejde, ide mu o to zasiat semienko pochybnosti. Je jedno ci zacyklenim, predstieranou hlupostou alebo kde cim inym. Rovnaka strategia sa da pozorovat u Ruskej propagandy. A myslim ze uz aj nase politicke strany to zacinaju pouzivat. Podla mna by na taketo pripady bolo treba pouzivat zakon o skrytej reklame a davat subjektom ktore takto reklamuju svoj produkt pokuty.
-
Náhodou, u Filipa Jirsáka uznávám, že vždycky reaguje korektně věcně, a nepokouší se dehonestovat oponenta a nepoužívá argumenty typu "ty jsi spammer" ;)
No, úplně vždycky to tak není. Ale doufám, že tím nikdy debatu nezačínám.
mnohomluvnost by nebyla na škodu
Promiňte mi tento dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký. Blaise Pascal :-)
kdyby tak často neodváděl debatu zcela od jádra problému, nevím, jestli mimoděk, nebo jestli je to úmysl
Ten samý pocit, že odvádějí debatu od jádra problému, mám často já o jiných diskutujících - někdy i když zastávají stejný názor. Nemůže být příčina prostě v tom, že někdo vidí souvislost, kterou považuje za důležitou, a jiní to tak nevidí?
když tahá za kratší konec provazu
Jak se to vezme :-) Já jsem obhajoval, že to legální být nemusí, proti tomu byli asi tři diskutující, kteří obhajovali, že to legální je. Potud je to možná kratší konec. Jenže každý z těch třech to obhajoval jiným způsobem, a ty způsoby se navzájem popírají. Takže ty konce provazu jsou možná čtyři...
argumentace mu často ujíždí, a on místo aby uznal chybu, někdy šíleným způsobem kličkuje a snaží se bojovat s fyzikálními zákony
To samé si myslím já o vašich argumentech. Kdyby to tak nebylo, nejspíš bychom své argumenty už dávno pochopili, a buď zjistili, že se shodneme, nebo bychom uznali, že se někdo v něčem mýlí, nebo bychom dospěli k tomu, že uznáváme jiné hodnoty nebo máme jinou zkušenost, a že se shodnout nemůžeme.
A Filipovi Jirsákovi se omlouvám, mám s ním nedokončenou debatu ve druhém tématu o vyhodny-software, a jsem na tahu, ale prozatím mi došla energie.
Není zač se omlouvat, na případnou reakci bych si musel znova přečíst celou diskusi, a do toho se mi fakt nechce.
-
To samé si myslím já o vašich argumentech.
No a to Ti fakt neni divný, když Ti X lidí (já už jsem se po zkušenosti s Tebou, kdy jsi z diskuse radši utekl, než abys musel uznat omyl, tady radši ani nezapojil) říká, že si něco pochopil blbě, tak furt prohlašovat, že to všichni ostatní pochopili blbě a jediný Ty to víš správně?
Znáš ten vtip: všichni jsou blázni, jen já jsem beruška? (Nebo letadlo?)
-
Tak jste by se dala zamknout nejen diskuse, ale i Jirsak a par dalsich, idealne do jedne mistnosti, aby si to mohli vyrikat, treba i pestne. Video se pak muze dat na Youtube.
-
Tak jste by se dala zamknout nejen diskuse, ale i Jirsak a par dalsich, idealne do jedne mistnosti, aby si to mohli vyrikat, treba i pestne. Video se pak muze dat na Youtube.
Naco to zachadzat do extremu. Ja som napriklad Laelovi a Filipovi vdacny ze som sa nacvicil odhalit kampan na pomerne neskodnej teme predaja Windows. Ked pride na rad nejake tema ohladne Ukrajiny tak ma nejaky student z Petrohradu nedokaze opit rozkom a dufam ze rozoznam pred volbami aj nazory normalnych ludi od predvolebnej kampane.
-
Tak jste by se dala zamknout nejen diskuse, ale i Jirsak a par dalsich, idealne do jedne mistnosti, aby si to mohli vyrikat, treba i pestne. Video se pak muze dat na Youtube.
Naco to zachadzat do extremu. Ja som napriklad Laelovi a Filipovi vdacny ze som sa nacvicil odhalit kampan na pomerne neskodnej teme predaja Windows. Ked pride na rad nejake tema ohladne Ukrajiny tak ma nejaky student z Petrohradu nedokaze opit rozkom a dufam ze rozoznam pred volbami aj nazory normalnych ludi od predvolebnej kampane.
Hm, na rozpoznani profesionalni propagandy clovek potrebuje hodne informaci a znalosti. On i Fidel Castro ve svych mnohahodinovych projevech rika hodne pravdy. Potiz je jen rozeznat, kde pravda konci a zacina lez a manipulace.
Jinak budes zklaman, v predvolebni kampani zadne normalni lidi nenajdes. Jeste takle ve volbach starosty v Hornich Praskolesich se to obcas omylem prihodi, ale jak jdes do vyssi politiky, tak tam uz nikdo normalni neni.
-
No a to Ti fakt neni divný, když Ti X lidí říká, že si něco pochopil blbě, tak furt prohlašovat, že to všichni ostatní pochopili blbě a jediný Ty to víš správně?
Když X lidí tvrdí, že jsem něco pochopil blbě, a každý to vysvětluje jinak, je to dohromady X+1 různých názorů. Jak z toho chcete vyvodit, že z těch X+1 různých názorů je zrovna ten můj chybný? Nic nebrání tomu, ať si to těch X lidí vyříká mezi sebou, třeba se shodnou na jednom názoru a pak to bude X proti jednomu. Což sice pořád neříká nic o tom, kdo říká pravdu, ale aspoň tam bude ta statistická převaha.
já už jsem se po zkušenosti s Tebou, kdy jsi z diskuse radši utekl, než abys musel uznat omyl
Tohle je přesně ten důvod, proč už s vámi nediskutuju. Neustále něco podsouváte. Místo abyste řešil vlastní argumenty, tak si vymýšlíte, co by váš oponent asi napsal, kdyby nenapsal to, co napsal doopravdy – a pak tyhle vaše fabulace vydáváte za fakta a polemizujete s nimi. Kdybyste se držel věci, bylo by fajn s vámi diskutovat, protože jste byl jeden z mála, kdo měl nějaké argumenty. Ale fakt nehodlám vaše komentáře prosívat a argumenty v nich pracně hledat.
-
No a to Ti fakt neni divný, když Ti X lidí říká, že si něco pochopil blbě, tak furt prohlašovat, že to všichni ostatní pochopili blbě a jediný Ty to víš správně?
Když X lidí tvrdí, že jsem něco pochopil blbě, a každý to vysvětluje jinak, je to dohromady X+1 různých názorů. Jak z toho chcete vyvodit, že z těch X+1 různých názorů je zrovna ten můj chybný? Nic nebrání tomu, ať si to těch X lidí vyříká mezi sebou, třeba se shodnou na jednom názoru a pak to bude X proti jednomu. Což sice pořád neříká nic o tom, kdo říká pravdu, ale aspoň tam bude ta statistická převaha.
Jistě mnoho cest vede do Říma, jen Řím je jen jeden. My všichni ostatní, tedy skupina X, mluvíme že Řím je výsledek, jen každý to tvrdí trochu jinak.
Vy tvrdíte, že Řím je Sevastopol......
Jinými slovy, podstatný je Řím, nikoliv cesta.... avšak nepředpokládám, že toto pochopíte.
já už jsem se po zkušenosti s Tebou, kdy jsi z diskuse radši utekl, než abys musel uznat omyl
Tohle je přesně ten důvod, proč už s vámi nediskutuju. Neustále něco podsouváte. Místo abyste řešil vlastní argumenty, tak si vymýšlíte, co by váš oponent asi napsal, kdyby nenapsal to, co napsal doopravdy – a pak tyhle vaše fabulace vydáváte za fakta a polemizujete s nimi. Kdybyste se držel věci, bylo by fajn s vámi diskutovat, protože jste byl jeden z mála, kdo měl nějaké argumenty. Ale fakt nehodlám vaše komentáře prosívat a argumenty v nich pracně hledat.
Klasil řekl: "Je to marný, je to marný, je to marný..." U Vás pane Jirsák je marné cokoliv vysvětlovat. Nejste ochoten připustit, že někdo jiný může mít pravdu. Stále chcete cizí argumenty.
Avšak argument je v tomto případě pouze jeden. M$ nikoho nežaluje, neboť nemá proč žalovat.
Nemá proč žalovat, neboť již jednou soud rozhodl a toto rozhodnutí platí v celé EU.
Nemá jak dokázat nelegalitu něčeho, když to něco je legální.
A to je nejdůležitější argument v této diskuzi.
-
Místo abyste řešil vlastní argumenty, tak si vymýšlíte, co by váš oponent asi napsal, kdyby nenapsal to, co napsal doopravdy.
Nikoli - utekl jsi z diskuse v okamžiku, kdy jsem se ptal na pravdivost několika jednoduchých tvrzení. Právě proto, že jsem nechtěl vyvozovat nic za Tebe, ale kdy jsem po tobě chtěl, abys sám vyvodil co vyplývá z Tvojí interpretace termínů v zákoně, protože jsme je evidentně každý interpretovali trochu jinak.
Žes to neudělal, protože Tvá interpretace byla sporná a v jasně formulovaných pojmech se spor špatně zakrývá, mi nebylo překvapením.
-
Chlapi, nebuďte suchaři, dejte tu pětistovku!
-
Chlapi, nebuďte suchaři, dejte tu pětistovku!
Doufám, že jsi měl namysli 500 příspěvků ne 500 stran.....
-
Chlapi, nebuďte suchaři, dejte tu pětistovku!
Doufám, že jsi měl namysli 500 příspěvků ne 500 stran.....
No, když pořádně máknete ...
-
Z emailové komunikace z instaluj.cz
"Dobrý den,
mohu Vás ujistit že v našem eshopu je prodej licenčních štítku a médií plně legální. Na internetu se čas od času mohou objevit firmy prodávající padělky, je tomu tak jak na eBay, tak i na aukru apod. u nás je vše 100% v pořádku, naše štítky tak mohou z tohoto důvodu vykazovat známky mírného použití.
Co se týká prodeje použitých štítků (druhotných licencí), vše jsme si předem prověřovali, psali jsme na Microsoft, kde odpovědí byla pouze doporučení nakupovat na ověřených eshopech, následně jsme získali i vyjádření právního zastoupení firmy Microsoft v Praze a bylo nám jen řečeno že situace je kolem druhotných licencí komplikovaná, nikdo se ale nevyjádřil k tomu že by to bylo nelegální. Dále máme ověřeno že někteří naši zákazníci již naše štítky nechali ověřovat u firmy Microsoft když nastal problém s aktivací, vše se nakonec vyřešilo bez problému. Dále mohu poukázat na eshop vyhodny-software.cz který dříve u nás vystupoval jako zlegalizuj.cz a byl žalován společnosti Dell (prodávají štítky s tímto označením), proběhl soud a majitel pan Končinský ho vyhrál, kdy následně otevřel eshop nový, na trhu jsou již od roku 2009 u nás v ČR. V zahraničí se i roztrhl pytel s těmito druhotnými licencemi, Microsoft však nijak nezasahuje a eshopy fungují, je tak jasné že Microsoftu se toto nebude líbit, protože přichází tímto o zisk, nicméně Evropský soud rozhodl ve prospěch použitých licencí a jinou možnost než nevyjadřovat se, popř. odpovídat vyhýbavě nemá.
V případě že máte ale stále pochybnosti k těmto licencím, náš eshop nabízí k prodeji i nepoužité licence přímo z distribuce Microsoftu v originálním balení, nabízíme tak zákazníkům možnost volby."
-
už jsem to psal i do druhého vlákna, tak to hodím i sem:
https://translate.google.cz/translate?sl=auto&tl=cs&js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&u=http%3A%2F%2Ftechnologie.etrend.sk%2Fhardver-a-softver%2Fpouzity-office-mozete-predat-aj-ked-microsoft-tvrdi-opak.html&edit-text=
Sám výrobce uznal, že to možné je
-
Jak vyznívá ze samotného názvu článku, autor poukazuje na podivné praktiky samotného nositele práv (autora), společnost Microsoft, který vůči svým zákazníkům a třetím osobám používá dezinformační kampaně, která je v rozporu s platnou národní i evropskou legislativou a citovaným rozhodnutím Soudního dvoru Evropské unie, týkající se převodu použitého software. Autor na základě vyjádření právníka z neziskové organizace European Information Society Institute Martina Husovce vyjadřuje názor, že „Firma, která spotřebiteli tvrdí, že nemůže převést licenci, ačkoli to ze zákona musí být možné, se dopouští klamavé obchodní praktiky. Z toho vyplývá, že přes existenci smluvních ustanovení zakazujících další převod, nemůže majitel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny“.
-
Sice po nějaké době, ale nedalo mi to a musím připojit svoje postřehy.
-Dřív jsem měl za to, nebo byl nějak přesvědčovaný, že si nekupujeme od MS software, ale pouze povolení používat ho. Proto to údajně mělo být nepřenosné, protože MS pouze za poplatek dovolil používat svůj operační systém tomu prvnímu, co odkliknul EULA. Ale jak vidět, podle rozsudku to je trochu jinak, je to jako když si koupím běžnou věc, třeba auto v bazaru.
-K používání legálního-nelegálního operačního systému: všichni se chvástají, co všechno dělají proti pirátům. Když dotyčný koupí Wimdows7 od Výhodný-software, normálně ho může nainstalovat a zprovoznit. Kdyby to bylo nelegální a mělo by se proti tomu zakročit, proč to MS neudělá? Vždyť přes internetové připojení k tomu má rozsáhlé možnosti a určitě by musel poznat druhé použití stejného licenčního kódu a pokud by měl pochybnosti, mohl by bez problému systém zablokovat.
-Vlastní zkušenost: Byl jsem na to zvědavý, když se vyskytla potřeba Windows7, koupil jsem ho, nainstaloval, bez problému aktivoval. Asi po 3 týdnech odešla základní deska. A nedalo se nic dělat. Nakonec se pořídil jiný počítač a musela se dělat nová instalace. Tam jsem byl zvědavý, jak dopadne opakovaná aktivace. Skutečně to nešlo, po zadání licenčního klíče to psalo, že ho nelze použít, když jsem kliknul na aktivaci, napsalo mi, že to musím udělat telefonicky. Udělal, Musel jsem potvrdit, že tohle bude pouze na jednom počítači. Potom jsem si nechal poslat aktivační čísla a bylo to. Systém normálně funguje. Takže, je to legální, nebo ne?
děkuji ::)
-
Jedna věc je legálnost a druhá věc je technická stránka.
Microsoft pozná, že se pokoušíš software aktivovat na jiném počítači, ale už nepozná, zda je na tom předchozím stále používán. Však ten původní počítač nemusí být vůbec připojen do internetu a i kdyby byl, opravdu by si chtěl, aby se hlásilo Microsoftu zda je používán?
Je ale třeba si rovněž uvědomit, že Windows 7 není nejnovější výkřik software a u novějších Windows to funguje zase o něco jinak.
Faktem ale je, že Windows můžeš používat i offline a aktivovat tak přes telefon na více zařízeních. Technicky to možné je ale legální to není. Pokud aktivuješ počítačů moc, bude klíč zablokován úplně a můžeš se jí klouzat.
-
To chápu, ale jak jsem psal, je to pouze na jednom počítači připojeném k internetu. O použití of-line se neuvažovalo.
Já se domnívám, že MS má v operačních systémech nástroje, jak zjistit, že není legální. Nějaký kód, co se vygeneruje ve spojení s hardwarem, nebo něco takového. A opravdu jsem si myslel, nelegální Windows Vista a novější proto nebudou fungovat.
Takže vycházím z toho, že prodejce psal pravdu, že z původního PC byl systém deaktivovaný a odstraněný. Já jsem ho aktivoval a při další aktivaci, jak jsem psal, musel potvrdit, že se to používá pouze na jednom PC. Jestli mě policie pozve k podání vysvětlení, předložím nabývací doklady a řeknu jim tohle.
Tímto mám svědomí čisté.
-
Nelámal bych si hlavu tím, co je nebo legální. To nevíš pořádně ani ty, ani Microsoft, ani policie.
Pár příkladů:
Buď můžeš Windows užívat na základě licence:
Pustíš k počítači manželku, a v tom okamžiku se stává nelegálním, protože je to tak v licenci?
Na lince MS jsi řekl, že Windows máš na jiné desce, což je proti licenci, a oni ti je přesto aktivovali. Je to legální?
Nebo můžeš Windows užívat na základě zákona a rozhodnutí Evropského soudního dvora. Ani tam je ale situace není úplně jasná.
Tohle si uvědomuje i policie, takže když je upozorníš na rozhodnutí Evropského soudního dvora, tak rychle vycouvají, protože se nebudou chtít patlat s něčím, čemu nerozumějí.
-
Stav aktivace nemá s legálností vůbec nic společného. Aktivace má pouze znesnadnit používání nelegálních kopíí, protože legální kopii přeci není problém aktivovat.
Když někde bude stát kolo a já ho seberu a odjedu na něm, pořád to kolo není moje a ukradl jsem ho. Bez ohledu na to zda bylo zamčené či nikoliv. U použité licence, kterou kupuješ, budeš jen těžko dokazovat, že ji předchozí vlastník nepoužívá, nebo klíč nevystavil někam na internet. Když koupím v bazaru kolo, o němž se později ukáže, že je kradené, tak se nikdo nebude zabývat tím, že si ho legálně koupil.
Tím nechci přirovnávat kopírování SW k cizení fyzických majetků, ale na pochopení to asi bude jednodušší.
U franty joudy v obejváku nikdo řešit legálnost licence nebude, stejně jako nikdo nebude řešit zda má pod postelí samopal a kilo kokainu. U firmy bych však postupoval opatrněji.
-
Naopak, zcela legalni licenci nekdy neaktivujes ani kdyby ses posral.
A mel by sis aktualizovat svoje zastarale informace, pokud TY koupis v bazaru kolo, tak TEBE nebude zajimat, ze je kradene, protoze se to bude resit s bazarem. A pokud ten to kolo nekde koupil, tak je to opet problem toho, kdo mu to prodal, ale tobe to kolo uz nikdo neveme ani nemuze.
-
A mel by sis aktualizovat svoje zastarale informace, pokud TY koupis v bazaru kolo, tak TEBE nebude zajimat, ze je kradene, protoze se to bude resit s bazarem. A pokud ten to kolo nekde koupil, tak je to opet problem toho, kdo mu to prodal, ale tobe to kolo uz nikdo neveme ani nemuze.
Špatné informace máte vy. Řešit se to s bazarem bude, ale řešit to budete vy, protože v první řadě to kolo budete muset vrátit, a pak od toho bazaru zřejmě budete požadovat náhradu.
Získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.
-
Filip Jirsák:
a co takhle si přečíst nový PLATNÝ občanský zákoník, starý 2 roky než začneš plantat nesmysl o vracení a vyžadování náhrady po Bazaru...
Není lepší mlčet než radit podle starého podle kterého dobíhají pouze již uzavřené vztahy? Ale to bys pak nemohl psát, že nesouhlasíš :D
-
a co takhle si přečíst nový PLATNÝ občanský zákoník, starý 2 roky než začneš plantat nesmysl o vracení a vyžadování náhrady po Bazaru...
Není lepší mlčet než radit podle starého podle kterého dobíhají pouze již uzavřené vztahy? Ale to bys pak nemohl psát, že nesouhlasíš :D
Co takhle udělat přesně to, co mi sám doporučujete? Napsal jsem i paragraf zákona, takže stačilo si nový Občanský zákoník otevřít, vyhledat si ten § 1110 a zjistil byste, že cituji právě z něj. Kdybyste byl aspoň trochu v obraze, poznal byste dokonce hned z čísla paragrafu, že jde o nový Občanský zákoník, protože ten starý se počtem paragrafů nedostal přes tisícovku. Není lepší mlčet, než ze sebe dělat hlupáka? Ale to byste pak nemohl psát, že nesouhlasíte…
-
Dva se hledali až se potkali.
Oba máte pravdu.
Když koupíš kradené kolo. A najde toto kolo policie. Ty nebudeš stíhán za krádež prokážeš-li že jsi jej koupil v bazaru, a máš legální právo vymáhat zpět své peníze po bazaru, pouze kolo ti bude zabaveno.
Bazar to stejně může posunout dále vymáhat zpět peníze od toho komu zaplatil atd....
Stejně tak to bude s licencí (právem užívat) OS Windows. Až někdo prokáže, že jsou licence neplatné, budeme mít legální právo vymáhat uhrazené peníze po prodejci.
Až to prokáže soud, budou tyto licence zabaveny.
Až naprší tak uschne... tehdy se stanou ....
Soud rozhodl, M$ hodilo zpátečku. Legálnost u used licencí nijak nezpochybňuje a do soudního procesu se nežene. Trval by dlouho, stál by mnoho peněz a stejně by M$ nevyhrál, a ještě by si na něm zgustli EU úředníci za "monopolní" tentononc.
Navíc prodej used licencí je "minoritní" a týká se pouze "starších" verzí.... proto nestojí M$ za námahu to řešit. Až tak moc by si nepomohli. Naopak, kdyby do toho začali více šít, a lidi by dostali "strach" rozhodně by většina neběžela si koupit nový Windows... ještě by tak mohli se dívat po linuxu.... 8)
-
pouze kolo ti bude zabaveno.
Nebude, precti si laskave OZ. To kolo je proste tvoje. Vymahat prachy si muze puvodni majitel, ale nikoli na tobe. Jelikoz a protoze neni zadny duvod proc poskodit dalsiho cloveka, ktery se niceho nedopustil.
-
Nebude, precti si laskave OZ. To kolo je proste tvoje. Vymahat prachy si muze puvodni majitel, ale nikoli na tobe. Jelikoz a protoze neni zadny duvod proc poskodit dalsiho cloveka, ktery se niceho nedopustil.
Proč doporučujete ke čtení něco, co jste sám nečetl? Dokonce jsem vám příslušný paragraf citoval. Vy se ale fakty nenecháte vyvést z míry a dál budete tvrdit své nesmysly, že?
-
Nebude, precti si laskave OZ. To kolo je proste tvoje. Vymahat prachy si muze puvodni majitel, ale nikoli na tobe. Jelikoz a protoze neni zadny duvod proc poskodit dalsiho cloveka, ktery se niceho nedopustil.
Proč doporučujete ke čtení něco, co jste sám nečetl? Dokonce jsem vám příslušný paragraf citoval. Vy se ale fakty nenecháte vyvést z míry a dál budete tvrdit své nesmysly, že?
Ty jirsaku mas nasrano ve vocich vid?
-
Moc se omlouvám, ale tentokrát souhlasím s Filipem Jirsákem, i ohledně toho kdo má nasráno ve vočích :)
V § 1110 se říká, že když se původní majitel ozve do 3 let a prokáže vlastnictví, nový majitel mu věc vrátí.
Teprve po třech letech se patrně nový majitel stává definitivním majitelem.
-
V § 1110 se říká, že když se původní majitel ozve do 3 let a prokáže vlastnictví, nový majitel mu věc vrátí.
Teprve po třech letech se patrně nový majitel stává definitivním majitelem.
Ještě 62 příspěvků a máme tu 500vku....
Jinak s tebou souhlasím. Promlčecí doba byla zavedena.
Horší je to s nemovitostmi. Když nesleduješ stav svého zápisu v katastru, může se stát, že zjistíš, že tvůj dům už není tvůj....
-
Nejen že prodávají nelegální software, ale také ten sw nejde aktivovat. Takže jsem si jednu použitou licenci Win 7 koupil a světe div se, nejde aktivovat.
-
Tak já nedávno od nich koupil 4 licence W7 64 Pro a aktivace naprosto v poho. Na štítkách bylo jasně vidět, že jsou jeté ...
-
Také máme od nich nakoupeno pár Win7 Pro licencí. Štítky jsou jen vytištěné papírky s licenčním číslem, ne klasické OEM nálepky. Médium originál DELL, instalace i registrace úplně v pohodě. IMO šlo v našem případě o odkoupené nevyužité (tedy nepoužité) licence Dellu.
-
Nejen že prodávají nelegální software, ale také ten sw nejde aktivovat. Takže jsem si jednu použitou licenci Win 7 koupil a světe div se, nejde aktivovat.
Mam od nich 4 licence a vsechny mi sly aktivovat. Pokud mas s aktivaci problem, zkus nasledujici postup.
net stop sppsvc
(wait until the service has stopped before entering the following lines)
CD %windir%\ServiceProfiles\NetworkService\AppData\Roaming\Microsoft\SoftwareProtectionPlatform
REN tokens.dat tokens.bar
net start sppsvc
slui.exe
mozna to bude chtit par restartu
Sniper1551
-
Nejen že prodávají nelegální software, ale také ten sw nejde aktivovat. Takže jsem si jednu použitou licenci Win 7 koupil a světe div se, nejde aktivovat.
Jak jsi na to přišel, že je to nelegální ? Pošeptal ti to šéf Microsoftu do ucha ?
-
Než u zěch překupníků tak už rovnou z aliexpresu za pár korun. Legální to bude úplně stejně.
-
Než u zěch překupníků tak už rovnou z aliexpresu za pár korun. Legální to bude úplně stejně.
Máš k tomu nějaké konkrétní zdůvodnění? Přijde mi, že už by si na nich dávno BSA a MS smlsli. Nějak jsem ale nezaregistroval žádnou reakci, že by si až tak nebyli jisti s výsledkem?
-
Soud rozhodl, že to legální je a basta. Microsoft si může pindat, co chce.
-
Dobrý večer ve spolek, potřeboval bych upgradovat na desktopu (2009) z Vist na něco novějšího. Proto mě zaujala pro mě nová interpretace předprodeje OEM verzí OS. Při procitani tohoto fóra mě ale napadla jiná věc.
Na Amazonu sem před třemi lety koupil laptop Toshiba Quosmio. Nadupaná mašinka co mě bohužel loni umřela. Ale HDD se systémem přežil. Jsem teda vlastníkem fyzické kopie systému a mám právo ho použít v jiném počítači nebo ne? MS mi na helpu tvrdí že ne, že si to mám řešit s Toshibou...
-
To, že jste vlastníkem fyzického disku, na kterém je zapsán software, nic neznamená. Důležité je, jaká máte tomu software práva. Ty vám podle zákona může poskytnout jedině autor software (nebo jeho zástupce) – no a pokud vám poskytl pouze práva k použití na původním počítači (což je obvyklé u OEM verzí), máte smůlu, a na jiném počítači ten software použít nemůžete.
Mnozí zde vám budou tvrdit, že práva můžete získat i jinak, než od autora, případně že vy své závazky plynoucí z licenční smlouvy plnit nemusíte. Zkuste si jejich tvrzení ověřit takovým testem – co by vám pak bránilo vzít jedno instalační DVD s jednou licencí, a nainstalovat z něj sto počítačů? Také si uvědomte, že trestněprávní odpovědnost za případné používání software, k jehož používání nemáte oprávnění, máte vy, ne diskutující na Rootu.
-
To, že jste vlastníkem fyzického disku, na kterém je zapsán software, nic neznamená. Důležité je, jaká máte tomu software práva. Ty vám podle zákona může poskytnout jedině autor software (nebo jeho zástupce) – no a pokud vám poskytl pouze práva k použití na původním počítači (což je obvyklé u OEM verzí), máte smůlu, a na jiném počítači ten software použít nemůžete.
Mnozí zde vám budou tvrdit, že práva můžete získat i jinak, než od autora, případně že vy své závazky plynoucí z licenční smlouvy plnit nemusíte. Zkuste si jejich tvrzení ověřit takovým testem – co by vám pak bránilo vzít jedno instalační DVD s jednou licencí, a nainstalovat z něj sto počítačů? Také si uvědomte, že trestněprávní odpovědnost za případné používání software, k jehož používání nemáte oprávnění, máte vy, ne diskutující na Rootu.
Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné. Právo EU nedovoluje vázat licenční smlouvu na konkrétní kus hardware, jak už soudy několikrát rozhodly.
Ten "test" je úplně mimo. Instalovat jednu licenci na víc počítačů je nelegální i u krabicové verze, která začne ujednání o vázání na hardware neobsahuje.
-
Dobrý večer ve spolek, potřeboval bych upgradovat na desktopu (2009) z Vist na něco novějšího. Proto mě zaujala pro mě nová interpretace předprodeje OEM verzí OS. Při procitani tohoto fóra mě ale napadla jiná věc.
Na Amazonu sem před třemi lety koupil laptop Toshiba Quosmio. Nadupaná mašinka co mě bohužel loni umřela. Ale HDD se systémem přežil. Jsem teda vlastníkem fyzické kopie systému a mám právo ho použít v jiném počítači nebo ne? MS mi na helpu tvrdí že ne, že si to mám řešit s Toshibou...
MS není ten, kdo dodával licenci na systém, takže vás správně odkázali na Toshibu. Právo ho použít jinde máte, horší to ale může být s tím, jak ho tam dostanete. Toshiba nemá povinnost vám s tím pomáhat a licence platí na SW dodaný Toshibou a pravděpodobně nebude platit pro jiné verze, včetně OEM přímo od Microsoftu.
-
To je pořád dokola.
Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné.
Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.
Právo EU nedovoluje vázat licenční smlouvu na konkrétní kus hardware, jak už soudy několikrát rozhodly.
Jenže v případě OEM licencí není vázána na konkrétní kus hardware licenční smlouva, ale užití software. Práva k užití software a práva k nakládání s licenční smlouvou jsou totiž dvě rozdílné věci. Podmínka užití autorského díla pouze na konkrétním hardware neodporuje žádnému ustanovení zákona. Ta údajná „rozhodnutí soudů“ jsou pouze vaše chybná interpretace.
Ten "test" je úplně mimo. Instalovat jednu licenci na víc počítačů je nelegální i u krabicové verze, která začne ujednání o vázání na hardware neobsahuje.
Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.
-
Jirsak, zas tu blejes ty svy sracky? Vazat SW na HW je nelegalni, protoze je to tzv vazany prodej, tecka. OEM ujednani se na koncaka vubec nevztahuje a ani nemuze. Vztahuje se na vyrobce/dodavatele PC, pokud chce ten SW ziskat za lepsi cenu. Na to vsechno existujue i judikatura, takze si ty zvy zvasty stre dozadeke jasny?!
-
Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.
Je to neplatné. Soud o tom už rozhodl. (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS&cid=5213884)
Jenže v případě OEM licencí není vázána na konkrétní kus hardware licenční smlouva, ale užití software. Práva k užití software a práva k nakládání s licenční smlouvou jsou totiž dvě rozdílné věci. Podmínka užití autorského díla pouze na konkrétním hardware neodporuje žádnému ustanovení zákona. Ta údajná „rozhodnutí soudů“ jsou pouze vaše chybná interpretace.
Licenční smlouva je to, co vám poskytuje právo užít. Protože není (a nesmí být) vázaná na konkrétní osobu, poskytuje právo užít té osobě, která ji vlastní.
Ta rozhodnutí soudu znamená i tohle, jinak by docházelo k obcházení vyčerpání práva na rozšiřování. Viz bod 83 výše odkazovaného rozsudku. Mimochodem EULA Windows 10 to už reflektuje a přesun OEM licence na jiný počítač umožňuje.
Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.
Ne, nefunguje. Omezení rozmnožování je přímo uvedeno v zákonu (§ 13). Vázání na konkrétní věc není legální, odporuje mimo jiné § 66 odst. 1 písm. a), což je minimální rozsah práva užít počítačový program, který nelze zúžit.
Rozdíl je asi takový, jako kdyby vám autor knihy (počítačový program je brán jako dílo literární - § 65) řekl, že ji nemůžete kopírovat (legální) nebo že ji nemůžete umístit kamkoliv jinam než na první poličku, kam jste ji po zakoupení umístil (nelegální).
-
Je to neplatné. Soud o tom už rozhodl. (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS&cid=5213884)
Kde se tam píše o podmínce používání na konkrétním zařízení? Nikde. Takže o tom soud nerozhodl, pouze vy si myslíte, že se jedná o obdobný případ. Protože si pletete práva k užívání software a práva k nakládání s licencí.
Licenční smlouva je to, co vám poskytuje právo užít. Protože není (a nesmí být) vázaná na konkrétní osobu, poskytuje právo užít té osobě, která ji vlastní.
Ano, správně. Tak je to v zákoně a plyne to z mezinárodních smluv.
Ta rozhodnutí soudu znamená i tohle, jinak by docházelo k obcházení vyčerpání práva na rozšiřování.
To rozhodnutí pouze upřesňuje výklad vyčerpání práva na rozšiřování. Vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že když v EU získám nějaká oprávnění k softwaru (licenci), mohu ji v nezměněné podobě prodat dál. Původní autor už do toho nemá co mluvit, jeho práva byla vyčerpána tím, že mi tu licenci prodal. Ale pořád je to ta jedna konkrétní licence, jeden konkrétní soubor oprávnění, který jsem získal – ta oprávnění se prodejem nezmění. Takže když jsem od autora získal oprávnění k používání software na počítači X, můžu prodat zase jen oprávnění k používání na počítači X. Díky tomu mohu například prodat počítač X i s OEM licencí Windows, která jsem s ním koupil.
nesmí být vázaná na konkrétní osobu […] přesun OEM licence na jiný počítač umožňuje.
Kde se vám z konkrétní osoby najednou stal konkrétní počítač?
Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.
Omezení rozmnožování je přímo uvedeno v zákonu (§ 13).
§ 13 nijak nespecifikuje, na kolika zařízeních můžu používat software, k jehož užití jsem získal právo jednou licenční smlouvou. Licenční smlouva mi může umožnit používat software na jednom počítači, na deseti počítačích, na pěti počítačích ve společné domácnosti, na všech počítačích ve škole, na jednom konkrétním počítači. Všechny ty varianty jsou dané jenom tím, k čemu získám oprávnění z licenční smlouvy.
Vázání na konkrétní věc není legální, odporuje mimo jiné § 66 odst. 1 písm. a), což je minimální rozsah práva užít počítačový program, který nelze zúžit.
§ 66 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být v daném kontextu oprávněným uživatelem, a teprve pak mohu uplatňovat práva z tohoto odstavce. Když jsem ve škole a můžu používat nějaký program, protože má škola zakoupenou multilicenci pro použití ve výuce, neznamená to, že jsem už navěky oprávněným uživatelem toho programu, a můžu si ho nainstalovat doma a v práci a na každý počítač, který někde potkám. Ne, oprávněným uživatelem jsem pouze v té škole při výuce.
Rozdíl je asi takový, jako kdyby vám autor knihy (počítačový program je brán jako dílo literární - § 65) řekl, že ji nemůžete kopírovat (legální) nebo že ji nemůžete umístit kamkoliv jinam než na první poličku, kam jste ji po zakoupení umístil (nelegální).
Umístění knížky na poličku není užitím autorského díla, takže se na něj licenční smlouva nevztahuje.
-
Kde se tam píše o podmínce používání na konkrétním zařízení? Nikde. Takže o tom soud nerozhodl, pouze vy si myslíte, že se jedná o obdobný případ. Protože si pletete práva k užívání software a práva k nakládání s licencí.
Ne, to vy se snažíte oddělovat něco, co je jedna věc. Jak ostatně uvádí i ten soud v rozsudku.
§ 13 nijak nespecifikuje, na kolika zařízeních můžu používat software, k jehož užití jsem získal právo jednou licenční smlouvou. Licenční smlouva mi může umožnit používat software na jednom počítači, na deseti počítačích, na pěti počítačích ve společné domácnosti, na všech počítačích ve škole, na jednom konkrétním počítači. Všechny ty varianty jsou dané jenom tím, k čemu získám oprávnění z licenční smlouvy.
§ 13 specifikuje, co je to rozmnožování, což je jedna z forem užití díla, což je to, co může autor ovlivňovat. Nijak přitom nerozlišuje, kam se rozmnožuje.
§ 66 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být v daném kontextu oprávněným uživatelem, a teprve pak mohu uplatňovat práva z tohoto odstavce. Když jsem ve škole a můžu používat nějaký program, protože má škola zakoupenou multilicenci pro použití ve výuce, neznamená to, že jsem už navěky oprávněným uživatelem toho programu, a můžu si ho nainstalovat doma a v práci a na každý počítač, který někde potkám. Ne, oprávněným uživatelem jsem pouze v té škole při výuce.
Irelevantní. Pokud vlastním licenční smlouvu na OEM, jsem oprávněný uživatel toho programu, a tak můžu uplatňovat práva z toho odstavce.
Umístění knížky na poličku není užitím autorského díla, takže se na něj licenční smlouva nevztahuje.
Umístění na konkrétní počítač taky ne.
A když už máte tak rád ty testy, zodpovězte následující:
Proč EULA Windows 10 OEM neobsahuje omezení na jeden konkrétní počítač v EU, ale obsahuje jej v USA?
Proč Microsoft v EU umožňuje aktivovat OEM verzi přenesenou na jiný počítač, ale v USA to nejde?
-
Ne, to vy se snažíte oddělovat něco, co je jedna věc.
Smlouva o udělení nějakých práv a užívání těch práv jsou dvě různé věci. Když máte nájemní smlouvu k bytu, je něco jiného ta smlouva (obvykle je to potištěný papír) a něco jiného je bydlet v tom bytě (obvykle to znamená, že od něj máte klíče, máte tam postel, ve které spíte, máte tam své věci). Stejně tak je něco jiného licenční smlouva a užívání software. Užívání software je například to, že ho nainstalujete na počítač – což je něco úplně jiného, než licenční smlouva.
Jak ostatně uvádí i ten soud v rozsudku.
Ten rozsudek soudu má po stranách čísla, abyste mohl na jednotlivé výroky, které v tom rozsudku jsou, odkázat. Na výroky, které v tom rozsudku nejsou, samozřejmě odkázat nelze.
Mimochodem, soud řešil tři otázky, z nichž první byla, zda je možné licenci převést na jiný subjekt. Lalinor nechce licenci převádět na jiný subjekt, takže ten rozsudek je pro jeho případ irelevantní.
Irelevantní. Pokud vlastním licenční smlouvu na OEM, jsem oprávněný uživatel toho programu, a tak můžu uplatňovat práva z toho odstavce.
To je zásadní nepochopení toho, co znamená „oprávněný uživatel“. Oprávněný uživatel programu je ten, kdo ho užívá v souladu s oprávněními, která získal (přímo nebo zprostředkovaně) od autora. „Oprávněný uživatel“ není trvalá vlastnost osoby. „Oprávněný uživatel“ je ten, kdo program používá oprávněně, přičemž ta oprávněnost je pouze dočasná a může se z minuty na minutu změnit. Když si nainstalujete editor fotografií, který máte licencovaný pro soukromé použití, a otevřete v něm fotku z dovolené, jste oprávněný uživatel, a když v něm vzápětí otevřete pracovní fotku, jste neoprávněný uživatel.
Umístění na konkrétní počítač taky ne.
Software se na počítač neumísťuje, ale rozmnožuje. Což je užití díla podle AZ.
Proč EULA Windows 10 OEM neobsahuje omezení na jeden konkrétní počítač v EU, ale obsahuje jej v USA?
Proč Microsoft v EU umožňuje aktivovat OEM verzi přenesenou na jiný počítač, ale v USA to nejde?
Jaký je přesně rozdíl v textu licence? Důvodů může být spousta, EU má oproti USA přísnější zákony proti zneužívání monopolního postavení a Microsoft tu měl s tímto problémy, takže pokud takový rozdíl existuje, nejpravděpodobnější tedy je, že je to kvůli antimonopolním zákonům.
-
Mimochodem, soud řešil tři otázky, z nichž první byla, zda je možné licenci převést na jiný subjekt. Lalinor nechce licenci převádět na jiný subjekt, takže ten rozsudek je pro jeho případ irelevantní.
Pokud tu licenci muze prodat, tak nevidim duvod, proc by ji sam nemohl nainstalovat na jiny pocitac za podobnych podminek (viz bod 78). Zajimave taky je, ze zjevny problem plynouci z kontroly, zda je skutecne licence vyuzivana na jednom pocitaci, je problemem prodejce (bod 79).
Smlouva o udělení nějakých práv a užívání těch práv jsou dvě různé věci.
Viz bod 43-46. To tvrdil Oracle taky (bod 43) a soud dosel k zaveru, ze jde o prodej s prevodem vlastnictvi.
-
Pokud tu licenci muze prodat, tak nevidim duvod, proc by ji sam nemohl nainstalovat na jiny pocitac za podobnych podminek (viz bod 78).
Může ji prodat, ale prodává úplně stejné podmínky, jaké sám koupil, ne obdobné. V případě OEM licencí tedy prakticky dává smysl jen prodej licence spolu s počítačem, pro který je určena.
Viz bod 43-46. To tvrdil Oracle taky (bod 43) a soud dosel k zaveru, ze jde o prodej s prevodem vlastnictvi.
Tohle je ale něco úplně jiného. Ty dvě různé věci, o kterých píšu já, jsou obsah smlouvy a ta smlouva jako taková. V bodu 43 Oracle namítal, že neprodává rozmnoženiny ale licenční smlouvy – protože vyčerpání práv autora evropská směrnice výslovně uvádí jen u rozmnoženiny. Soud ale odvodil, že nezáleží na formě, tudíž se vyčerpání práv vztahuje na všechny formy distribuce.
-
Jirsak, proc tu porad dokola davas najevo jak moc velkej tard ses? Soudy zcela jednonacne a opakovane prohlasily, ze zadny OEM neexistuje.
Jakoukoli SW licenci muzes predat ci prodat komukoli, pripadne ji prenyst na libovolny HW. Protoze to sou veci, o kterych drzitel prav vubec nemuze rozhodovat. To pravo ztratil prodejem.
A jak bylo receno, je to potvrzeny soudy v minimalne desitkach pripadu.
-
V bodu 43 Oracle namítal, že neprodává rozmnoženiny ale licenční smlouvy – protože vyčerpání práv autora evropská směrnice výslovně uvádí jen u rozmnoženiny.
A Microsoft je na tom uplne stejne, mily kolego. Take prodava rozmnozeninu (i kdyz tvrdi ze ne). Takze zadna OEM licence, nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik. V tom je prave kouzlo toho rozsudku.
-
nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik
Nemůžu, vlastníkem autorského díla je stále autor a nejde to změnit. Autor pouze může někomu dalšímu poskytnout práva k užívání. A samozřejmě nemusí poskytnout všechna práva, ale pouze část práv – například právo k užívání na počítači X. Jeden ze způsobů, jak ta práva poskytnout, je prodat je spolu s rozmnoženinou. A nebo může autor prodat pouze ta práva samotná a zpřístupnit dílo ke stažení přes internet. Soud jenom vyložil, že z hlediska vyčerpání práv jsou oba způsoby distribuce ekvivalentní.
Kdyby to tak nebylo a s prodejem rozmnoženiny byla kupci automaticky poskytnuta veškerá práva k užívání, autor už by nikdy nic neprodal, protože majitel té rozmnoženiny by zcela legálně třeba umístil kopii na internet, nebo by začal prodávat kopie ze poloviční cenu, než autor.
-
nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik
Nemůžu, vlastníkem autorského díla je stále autor a nejde to změnit. Autor pouze může někomu dalšímu poskytnout práva k užívání. A samozřejmě nemusí poskytnout všechna práva, ale pouze část práv – například právo k užívání na počítači X. Jeden ze způsobů, jak ta práva poskytnout, je prodat je spolu s rozmnoženinou. A nebo může autor prodat pouze ta práva samotná a zpřístupnit dílo ke stažení přes internet. Soud jenom vyložil, že z hlediska vyčerpání práv jsou oba způsoby distribuce ekvivalentní.
Kdyby to tak nebylo a s prodejem rozmnoženiny byla kupci automaticky poskytnuta veškerá práva k užívání, autor už by nikdy nic neprodal, protože majitel té rozmnoženiny by zcela legálně třeba umístil kopii na internet, nebo by začal prodávat kopie ze poloviční cenu, než autor.
Ale to prece vubec neni pravda. Autorske pravo jasne rika, ze nemuzete delat kopie z dila (s vyjimkou napr. zalohy), pokud nejste autor.
Ne rozsudek rika, ze pokud Oracle, Microsoft nebo jiny vykuk tvrdi, to co rikate Vy, to jest ze autor Vam licencuje uzivani, tak lze, protoze ve skutecnosti Vam prodava rozmnozeninu a pravo rozmnozeninu uzivat neni mozne od te rozmnozeniny oddelit.
-
Ale to prece vubec neni pravda. Autorske pravo jasne rika, ze nemuzete delat kopie z dila (s vyjimkou napr. zalohy), pokud nejste autor.
A nebo pokud mi k tomu autor nedá oprávnění. A o tom se tady právě celou dobu bavíme. Já tvrdím, že mám jenom ta oprávnění, která mi dal autor, jenom ta oprávnění můžu prodat dál, a kupec opět získá jenom ta stejná oprávnění. Vedle toho se tu vyskytují různé jiné výklady, například takové, že já získám od autora nějaká oprávnění, ale když je prodám, tím prodejem k nim přibydou další oprávnění.
Ne rozsudek rika, ze pokud Oracle, Microsoft nebo jiny vykuk tvrdi, to co rikate Vy, to jest ze autor Vam licencuje uzivani, tak lze, protoze ve skutecnosti Vam prodava rozmnozeninu a pravo rozmnozeninu uzivat neni mozne od te rozmnozeniny oddelit.
To, co píšete za „protože“, není v rozporu s licencováním. Ano, autor vám prodá rozmnoženinu spolu s určitými právy na užívání (licencí). Když je ta licence prodaná spolu s rozmnoženinou, je na ní skutečně vázaná a nejde oddělit, což je ale nevýhoda pro kupujícího, ne pro autora. Podstatné ale je to, že uživatel je pořád vázán tou licencí, nemůže „z ničeho“ získat nějaká práva navíc (samozřejmě některá práva má přímo ze zákona, ale ta má dotyčný pouze v případě užití na základě práv od autora).
-
Ano, autor vám prodá rozmnoženinu spolu s určitými právy na užívání (licencí). Když je ta licence prodaná spolu s rozmnoženinou, je na ní skutečně vázaná a nejde oddělit, což je ale nevýhoda pro kupujícího, ne pro autora. Podstatné ale je to, že uživatel je pořád vázán tou licencí, nemůže „z ničeho“ získat nějaká práva navíc (samozřejmě některá práva má přímo ze zákona, ale ta má dotyčný pouze v případě užití na základě práv od autora).
Tak z hlediska prodeje rozmnozeniny se to naopak ukazuje jako vyhoda. Stejne z pohledu instalace na pocitac a z rady dalsich pohledu podle me taky. Papir (licence) snese vsechno a taky tam vsechno bylo.
-
Tak z hlediska prodeje rozmnozeniny se to naopak ukazuje jako vyhoda. Stejne z pohledu instalace na pocitac a z rady dalsich pohledu podle me taky. Papir (licence) snese vsechno a taky tam vsechno bylo.
Ta licence je ale součástí té rozmnoženiny. Sám jste správně napsal, že to nejde oddělit, nemůžete užívat rozmnoženinu bez licence nebo jinak než v souladu s licencí.
-
Tak z hlediska prodeje rozmnozeniny se to naopak ukazuje jako vyhoda. Stejne z pohledu instalace na pocitac a z rady dalsich pohledu podle me taky. Papir (licence) snese vsechno a taky tam vsechno bylo.
Ta licence je ale součástí té rozmnoženiny. Sám jste správně napsal, že to nejde oddělit, nemůžete užívat rozmnoženinu bez licence nebo jinak než v souladu s licencí.
Zalezi na tom, jak to chapes. Pokud se budeme spolu se soudem bavit o obchodu se SW v terminech obchodu s rozmnozeninami, tak z toho zda se pro nabyvatele rozmnozeniny plynou dodatecna prava. Nektere licencni podminky, ktere se bezne pouzivaly, nejsou nove prijatelne. Urcite minimalne zakaz prodeje licence/rozmnozeniny, pravdepodobne omezeni OEM licenci na unikatni pocitac a nejspis rada dalsich licencnich podminek.
A to nemluvim o srozumitelnosti. Jestli si konecny uzivatel nejakeho SW koupi rozmnozeninu, tak asi intuitivne vi, jak s ni nakladat. Jestli dneska nekde potvrdil nejakych par desitek stran pravniho textu "licence", tak to se preci vi, ze to nikdo necetl a i SW firmy tyto licence pouzivaly pouze jako FUD. Takze z myho hlediska jasny pokrok vpred.
-
tak z toho zda se pro nabyvatele rozmnozeniny plynou dodatecna prava
Ne, neplynou. Pokud ta práva neposkytne autor, mohl by to udělat jedině zákon. A ten žádná další práva nedává.
Urcite minimalne zakaz prodeje licence/rozmnozeniny
Na tom není nic nového. V případě rozmnoženiny to je ve směrnici explicitně napsané. Soud teď jenom vyložil, že úplně stejně to platí i pro samotnou licenci, protože způsob distribuce není podstatný.
pravdepodobne omezeni OEM licenci na unikatni pocitac a nejspis rada dalsich licencnich podminek.
To už je jen vaše ničím nepodložená spekulace.
A to nemluvim o srozumitelnosti. Jestli si konecny uzivatel nejakeho SW koupi rozmnozeninu, tak asi intuitivne vi, jak s ni nakladat. Jestli dneska nekde potvrdil nejakych par desitek stran pravniho textu "licence", tak to se preci vi, ze to nikdo necetl a i SW firmy tyto licence pouzivaly pouze jako FUD. Takze z myho hlediska jasny pokrok vpred.
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
-
Ne, neplynou. Pokud ta práva neposkytne autor, mohl by to udělat jedině zákon. A ten žádná další práva nedává.
A neni to nahodou tak, ze Oracle byl ten autor a ze tedy autor odpiral vlastniku rozmnozeniny pravo k prodeji a dalsimu uzivani novym nabyvatelem?
Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou ke všem produktům a službám, které Oracle vyvíjí a zpřístupňuje Vám na základě této smlouvy.
A neni to nahodou tak, ze Oracle ten spor prohral? Tedy ze soud rozhodl v primem rozporu s tou uzasnou licenci Oraclu citovanou vyse?
Takze opravdu nevim o jakem pripadu si tady povidas... Ta situace je preci naprosto zjevne takova, jak jsem napsal...
-
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
A tohle taky neni pravda. Kde to soud tvrdi, odkaz?
-
pravdepodobne omezeni OEM licenci na unikatni pocitac a nejspis rada dalsich licencnich podminek.
To už je jen vaše ničím nepodložená spekulace.
Predstava, ze mi je povoleno licenci prodat dalsi osobe, ale sam si ji nemuzu nainstalovat na jiny pocitac neni uplne dosazitelna zdravym rozumem. Nicmene ano, o tomto ten rozsudek primo neni, tak si nemuzeme byt 100% jisti.
-
A neni to nahodou tak, ze Oracle byl ten autor a ze tedy autor odpiral vlastniku rozmnozeniny pravo k prodeji a dalsimu uzivani novym nabyvatelem?
To není úplně přesné. Oracle poskytoval jen licenci. Vyčerpání práv autora je ve směrnici explicitně zmíněné jen u rozmnoženin a Oracle argumentoval, že se to na daný případ tím pádem nevztahuje. Soud vyložil, že k vyčerpání práv autora dochází při libovolném převodu oprávnění, není podstatné, zda jde pouze o licenci nebo o licenci rovnou spojenou s rozmnoženinou.
A neni to nahodou tak, ze Oracle ten spor prohral? Tedy ze soud rozhodl v primem rozporu s tou uzasnou licenci Oraclu citovanou vyse?
Nebylo by lepší si přečíst ten rozsudek, než se tady v diskusi ptát, jak to vlastně dopadlo? Soud měl zodpovědět tři otázky, které se týkají především výkladu evropského práva, nejde tam primárně o spor dvou subjektů a o to, aby jeden vyhrál a druhý prohrál.
Výsledek sporu je ten, že když někdo nakoupí licence od Oracle a pak je přestane potřebovat, může je prodat dál – to je mínus pro Oracle, ale ne nijak výrazné. Další výsledek sporu je ten, že když někdo nakoupí licenci pro použití na dvaceti počítačích, a používá software jen na dvou počítačích, nemůže licenci rozdělit a licenci k použití na 18 počítačích prodat. To je pro Oracle velká výhra a výrazné mínus pro UsedSoft, protože to bylo něco, na čem měli založenou část svého byznysu.
Takze opravdu nevim o jakem pripadu si tady povidas... Ta situace je preci naprosto zjevne takova, jak jsem napsal...
Já píšu o případu UsedSoft vs Oracle. Odkaz na rozsudek je výše v této diskusi.
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
A tohle taky neni pravda. Kde to soud tvrdi, odkaz?
Tvrdí to v odstavcích 44 až 48:
V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek.
zákazník společnosti Oracle, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu a který s touto společností uzavře uživatelskou licenční smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny
je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu […] od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy […] z hlediska nabyvatele neoddělitelná
Predstava, ze mi je povoleno licenci prodat dalsi osobe, ale sam si ji nemuzu nainstalovat na jiny pocitac neni uplne dosazitelna zdravym rozumem.
Co je na tom nelogického? Licence umožňuje používání na daném počítači. Když mám počítač já, můžu na něm software používat. Když počítač prodám, prodám s ním i licenci, a nový vlastník zase může daný software na tom počítači používat. Je to zcela v souladu se zdravým rozumem, na rozdíl od zde často prezentovaného výkladu, že prodejem licence získá kupující víc práv, než měl prodávající.
-
Predstava, ze mi je povoleno licenci prodat dalsi osobe, ale sam si ji nemuzu nainstalovat na jiny pocitac neni uplne dosazitelna zdravym rozumem. Nicmene ano, o tomto ten rozsudek primo neni, tak si nemuzeme byt 100% jisti.
Si ji prodas sam sobe, coz zcela jiste muze .... ;D, pripadne ji prodas treti osobe a obratem odkoupis zpet, coz muzes taky ... ;D, jen Jirsak to porad nedokaze pochopit.
A jen tak mimochodem, prave mam pred sebou win 10 OEM .... na obalu je napsano doslova, ze OEM ujednani se vztahuje na tzv System Buildera = toho, kdo ten pocitac postavi a ty widle na nej pripadne nainstaluje. V zadnem pripade se nevztahuje na uzivatele - vyslovene od M$
Citace: "Chcete-li software v teto sade distribuovat, musite byt sestavovatelem systemu a prijmout tuto licenci ..."
Vubec se to nevztahuje na uzivatele/zakaznika ... divny Jirsak co? Mel by sis ty zakony a licence nejdriv precist, nez zacnes zvanit ...
-
Vicemene at si o tom mysli kazdy co chce. Oracle v licenci vyslovne zakazuje prevod, soud to vyslovne povoluje. Soud mluvi o vlastnictvi k rozmnozenine a kdo zna obsah terminu vlastnictvi, tak cela rada umelych omezeni vlastnickych prav k rozmnozenine je od pocatku neplatna uplne stejne jako je neplatny zakaz prevodu v licenci Oraclu.
-
"Další výsledek sporu je ten, že když někdo nakoupí licenci pro použití na dvaceti počítačích, a používá software jen na dvou počítačích, nemůže licenci rozdělit a licenci k použití na 18 počítačích prodat. To je pro Oracle velká výhra a výrazné mínus pro UsedSoft, protože to bylo něco, na čem měli založenou část svého byznysu"
To ovšem platí, pokud to bylo prodáno jako multilicence. Usedsoft ale neprodává multilicence, ale samostatné licence určené k jednotlivému prodeji.
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek.
...
je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu […] od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy […] z hlediska nabyvatele neoddělitelná
Vždyť ty citace, co sem dáváš, dokazují opak. Právě to, že soud tvrdí, že A je nutně spojeno B, tedy že stažením došlo k uzavření licenční smlouvy, jasně ukazuje, že A a B jsou dvě různé věci. To, že soud konstatoval, že v tomto konkrétním případě nastávají nutně spolu přeci nijak neimplikuje, že nastávají současně VŽDY. Naopak dikce soudu to vylučuje, protože to by netvrdil, že A a B nastávají současně, ale že A je B.
To, že je to neoddělitelné V TOMTO KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ je jasně patrné z toho, že na to, abych nabyl licenci, nemusím nic stahovat - mohu si třeba koupit CD. A dokonce si mohu zcela evidentně koupit rozmnoženinu, ANIŽ BYCH získal jakoukoli licenci - např. na čínském tržišti.
Při koupi počítače s nainstalovanými oem windowsy jsem také vlastníkem rozmnoženiny daleko dříve, než uzavřu licenční smlouvu - tu uzavřu až odklepnutím toho dialogu při spuštění.
Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné.
Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.
To se pleteš. Pokud jde o trestněprávní rovině, musí soud rozhodnout O PLATNOSTI té smlouvy a z ní vyplývající trestnosti mého jednání. Do té doby, než to učiní, jsem nevinen.
Pokud jde o občanskoprávní rovinu, tak tam jsi už vůbec mimo - tam soud rozhoduje pouze věci, které některá ze stran navrhne. Takže do té doby, než se jedna strana začne dovolávat platnosti toho ustanovení, tak je to soudu putna. A v okamžiku, kdy se začne dovolávat, tak v případě rozporu se zákonem jde o neplatnost absolutní, tedy pokud soud rozhodne o neplatnosti, má se za to, že to ustanovení smlouvy nebylo platné nikdy.
Podle tvojí interpretace by pokud si myslím, že nějaký bod smlouvy je neplatný, tak bych musel k soudu, jinak se jím musím řídit. To je prostě blbost. Klidně se jím řídit nemusím. Pokud mě druhá strana zažaluje, prokážu neplatnost tohoto bodu smlouvy a vyhraju.
-
Oracle v licenci vyslovne zakazuje prevod, soud to vyslovne povoluje.
Ano, přičemž pro naši debatu je to úplně jedno, protože nejde o to, kdo licenci vlastní, ale co ta licence povoluje. Ostatně tohle téma bylo znovu oživeno tématem, ve kterém k žádnému převodu vlastnictví licence nedochází. Takže celý ten soud je k tomuhle tématu bezpředmětný.
Soud mluvi o vlastnictvi k rozmnozenine a kdo zna obsah terminu vlastnictvi, tak cela rada umelych omezeni vlastnickych prav k rozmnozenine je od pocatku neplatna uplne stejne jako je neplatny zakaz prevodu v licenci Oraclu.
Vlastnictví rozmnoženiny znamená, že v ruce držíte tu plastovou placku (DVD). To nijak „uměle“ omezováno není. Ale to, že máte v ruce DVD, vám nedává žádná práva k užití díla na něm nahraného.
-
Vždyť ty citace, co sem dáváš, dokazují opak. Právě to, že soud tvrdí, že A je nutně spojeno B, tedy že stažením došlo k uzavření licenční smlouvy, jasně ukazuje, že A a B jsou dvě různé věci. To, že soud konstatoval, že v tomto konkrétním případě nastávají nutně spolu přeci nijak neimplikuje, že nastávají současně VŽDY. Naopak dikce soudu to vylučuje, protože to by netvrdil, že A a B nastávají současně, ale že A je B.
To, že je to neoddělitelné V TOMTO KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ je jasně patrné z toho, že na to, abych nabyl licenci, nemusím nic stahovat - mohu si třeba koupit CD. A dokonce si mohu zcela evidentně koupit rozmnoženinu, ANIŽ BYCH získal jakoukoli licenci - např. na čínském tržišti.
Při koupi počítače s nainstalovanými oem windowsy jsem také vlastníkem rozmnoženiny daleko dříve, než uzavřu licenční smlouvu - tu uzavřu až odklepnutím toho dialogu při spuštění.
Takže abych to shrnul, v tomto případě je rozmnoženina a licence neoddělitelná. Na tom se všichni tři shodneme.
To se pleteš. Pokud jde o trestněprávní rovině, musí soud rozhodnout O PLATNOSTI té smlouvy a z ní vyplývající trestnosti mého jednání. Do té doby, než to učiní, jsem nevinen.
Pokud jde o občanskoprávní rovinu, tak tam jsi už vůbec mimo - tam soud rozhoduje pouze věci, které některá ze stran navrhne. Takže do té doby, než se jedna strana začne dovolávat platnosti toho ustanovení, tak je to soudu putna. A v okamžiku, kdy se začne dovolávat, tak v případě rozporu se zákonem jde o neplatnost absolutní, tedy pokud soud rozhodne o neplatnosti, má se za to, že to ustanovení smlouvy nebylo platné nikdy.
V občanskoprávní rovině je ta smlouva platná, dokud soud nerozhodne jinak. Takže když se jedna ze stran jen tak sama od sebe rozhodne, že smlouva je částečně neplatná a přestane svou část smlouvy dodržovat, porušuje tato strana smlouvu.
Podle tvojí interpretace by pokud si myslím, že nějaký bod smlouvy je neplatný, tak bych musel k soudu, jinak se jím musím řídit. To je prostě blbost. Klidně se jím řídit nemusím. Pokud mě druhá strana zažaluje, prokážu neplatnost tohoto bodu smlouvy a vyhraju.
Tou smlouvou se samozřejmě řídit nemusíte, ale pak je to z vaší strany jednoznačně porušení smlouvy. Pokud vás druhá strana zažaluje, vy určitě prohrajete to, že jste porušil smlouvu – a vedle toho možná druhá strana prohraje to, že je příslušné ustanovení neplatné.
Kdyby to fungovalo podle té vaší teorie, byly by smlouvy úplně k ničemu. Já bych uzavřel kupní smlouvu, dostal bych zboží, pak bych se sám rozhodl, že ustanovení o mém závazku je neplatné a nic bych nezaplatil. Z mé strany je to zatím výhra. Protistrana by mne nejspíš dala k soudu. Podle vaší teorie by soud buď rozhodl, že je příslušná část smlouvy neplatná – moje výhra, nebo by rozhodl, že je příslušná část smlouvy platná a já že mám tedy zboží zaplatit, ale za porušení smlouvy bych nijak potrestán nebyl – tedy je to remíza, já jsem nic neprohrál. Nebo-li při porušení smlouvy bych neměl co ztratit, mohl bych maximálně získat. Kdo by pak nějakou smlouvu vůbec dodržoval?
Ne, ta vaše teorie neplatí, když já sám poruším nějakou část smlouvy, byť i proto, že si myslím, že je neplatná, je to z mé strany porušení smlouvy a plynou z toho pro mne důsledky spojené s porušením smlouvy. Bez ohledu na to, jestli se dodatečně prokáže, že ta část smlouvy byla opravdu neplatná. Bez následků pro mne by to bylo jedině v případě, kdyby se ukázalo, že by plnění té smlouvy z mé strany mělo vážné důsledky a tu smlouvu jsem nepodepsal svobodně.
-
Oracle: "Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou"
Soud: "Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení [čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24] a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
Jirsák: "nejde o to, kdo licenci vlastní, ale co ta licence povoluje"
:o
-
Ne, ta vaše teorie neplatí, když já sám poruším nějakou část smlouvy, byť i proto, že si myslím, že je neplatná, je to z mé strany porušení smlouvy a plynou z toho pro mne důsledky spojené s porušením smlouvy. Bez ohledu na to, jestli se dodatečně prokáže, že ta část smlouvy byla opravdu neplatná. Bez následků pro mne by to bylo jedině v případě, kdyby se ukázalo, že by plnění té smlouvy z mé strany mělo vážné důsledky a tu smlouvu jsem nepodepsal svobodně.
Jasne, to vis ze jo. Treba ten UsedSoft a jeho zakaznici porusovali neplatna ustanoveni licencni smlouvy Oraclu. Zavolej si do Bohnic ;D
-
Oracle: "Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou"
Soud: "Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení [čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24] a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
Jirsák: "nejde o to, kdo licenci vlastní, ale co ta licence povoluje"
:o
Čemu na tom nerozumíte? Nejde o to, kdo licenci vlastní – jak soud potvrdil, vlastnictví té licence lze převádět. Z hlediska používání software ale není podstatné, kdo tu licenci vlastní, ale co ta licence povoluje. Když ta licence povoluje používat Oracle SQL Server na 20 počítačích držitele licence, převodem té licence na jiný subjekt ta práva zaniknou původnímu držiteli a získá je nový držitel – bude mít právo používat Oracle SQL Server na 20 počítačích. Přece se převodem těch práv na jiný subjekt nemůžou ta práva změnit, není možné, aby prodávající prodal práva k užívání Oracle SQL Serveru na 20 počítačích, a kupující nákupem téhle licence získal práva na užívání Microsoft Office na všech počítačích v organizaci.
Treba ten UsedSoft a jeho zakaznici porusovali neplatna ustanoveni licencni smlouvy Oraclu. Zavolej si do Bohnic ;D
O neplatnosti smluvního ujednání může rozhodnout pouze soud, nemůže o tom sama rozhodnout jedna ze smluvních stran. Jak už jsem psal, je triviálně odvoditelné, že v takovém případě by smlouvy byly k ničemu. V Bohnicích možná smlouvy používají místo toaletního papíru, všude jinde jsou smluvní ustanovení závazná pro obě strany do té doby, dokud se nedohodnou jinak nebo dokud jinak neurčí soud, a pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí, které jsou pro případ porušení smlouvy stanovené.
-
není podstatné, kdo tu licenci vlastní, ale co ta licence povoluje
Tak znovu:
Licence Oraclu: "Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou"
Soud: "Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení [čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24] a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí
A jak je presne uplatní?
-
pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí
A jak je presne uplatní?
Pokud je sankcí třeba smluvní pokuta, bude po druhé straně vyžadovat její zaplacení. Pokud druhá strana ani přes urgenci pokutu nezaplatí, dá to k soudu.
-
pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí
A jak je presne uplatní?
Pokud je sankcí třeba smluvní pokuta, bude po druhé straně vyžadovat její zaplacení. Pokud druhá strana ani přes urgenci pokutu nezaplatí, dá to k soudu.
Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?
-
Takže abych to shrnul, v tomto případě je rozmnoženina a licence neoddělitelná. Na tom se všichni tři shodneme.
Ne - v případě, že si stahuješ od oracle rozmnoženinu, zároveň tím neoddělitelně získáváš licenci. Toť vše, co z rozhodnutí soudu plyne. Nijak z toho neplyne neoddělitelnost této licence od rozmnoženiny - např. když si ji nějakej zaměstnanec program zkopíruje, získá rozmnoženinu, ale nikoli licenci.
V občanskoprávní rovině je ta smlouva platná, dokud soud nerozhodne
jinak. Takže když se jedna ze stran jen tak sama od sebe rozhodne, že
smlouva je částečně neplatná a přestane svou část smlouvy dodržovat,
porušuje tato strana smlouvu.
1) Zdaleka to není tak jednoduché. Zjisti si něco o relativní a absolutní neplatnosti. Pokud je ze zákona něco absolutně neplatné, tak to neplatí ze zákona, soud pouze "konstatuje realitu". Viz např. http://business.center.cz/business/pojmy/p1352-absolutni-neplatnost.aspx. Tam je to jasné zcela bez debat.
Ani u relativní neplatnosti to není tak, jak tvrdíš. Pokud by tomu tak bylo, tak by pro Tebe nutně muselo ustanovení smlouvy platit až do rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že soudy evidentně rozhodují o neplatnosti i zpětně, tak evidentně smlouva byla neplatná již dříve - a tedy ji nezneplatnil soud, ale byla neplatná sama o sobě díky zákonům - jinak by šlo o retroaktivitu, která není v legislativně povolena. Relativní neplatnost se od absolutní liší tím, že neplatnost smlouvy nevzniká automaticky, ale musí se člověk "ozvat". Nikoli tím, že ji rozhoduje soud.
Pleteš si roli soudů. Soud v občanských sporech zpravidla nemění realitu (pominu-li řízení např. o svěření dětí do péče). Soud je od toho, aby říkal, jaká realita je.
Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není. Je tam např. (§580 OZ)
Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní
jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Tedy nikoli - soud na návrh jedné ze stran prohlásí za neplatný takové právní jednání. Nikde tam není o soudu ani žblebt. Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda. Ne, že jednáním soudu se změní platnost té smlouvy.
Protistrana by mne nejspíš dala k soudu. Podle vaší teorie by soud buď
rozhodl, že je příslušná část smlouvy neplatná – moje výhra, nebo by
rozhodl, že je příslušná část smlouvy platná a já že mám tedy zboží
zaplatit, ale za porušení smlouvy bych nijak potrestán nebyl – tedy je
to remíza, já jsem nic neprohrál.
Soud konstatuje, že smlouva je platná a tedy že jsem porušil platnou smlouvu. Tedy druhá strana může a bude vymáhat veškeré škody, které jí porušením smlouvy vznikly. Kde tam vidíš remízu? Čím by se vlastně tento případ lišil od toho, kdyby soud opravdu neplatnost smlouvy stanovoval až soud? Vždyť by se to naprosto ničím nelišilo - v obou případech jsem porušil platnou smlouvu.
Pokud furt nevěříš, tak si přečti třeba toto - potažmo §69 zákonníku práce
http://kariera.ihned.cz/c1-52770450-soud-o-zneplatneni-vypovedi
Cituji:
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s
ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební
době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.“
Zákon vyloženě mluví o neplatném právním úklonu, přičemž o neplatnosti toho právního úkonu žádný soud nerozhodl. Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě. Se smlouvou je to naprosto stejné.
Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď). Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.
V tvojí popletený interpretaci práva by to znamenalo, že ustanovení/výpověď stejně platí, i když jste se oba shodli, že nemá - a stejně byste museli jít k soudu, aby tu neplatnost prohlásil. Protože do té doby podle Filipa Jirsáka výpověď/smlouva prostě platí a lidi se jí mají držet. Magořina, co?
-
Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?
Namítnout to první strana může, ale je na soudu, zda to bude řešit jako jeden případ, nebo zda se to bude řešit jako dva samostatné případy. První strana se tím každopádně nezbavuje své odpovědnosti za porušení smlouvy.
-
Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?
Namítnout to první strana může, ale je na soudu, zda to bude řešit jako jeden případ, nebo zda se to bude řešit jako dva samostatné případy. První strana se tím každopádně nezbavuje své odpovědnosti za porušení smlouvy.
To jsi asi upadnul, ne? Samozrejme ze to soud musi resit spolecne a samozrejme ze v pripade neplatnosti daneho clanku nebude druha strana zadne pokuty platit.
-
Ne - v případě, že si stahuješ od oracle rozmnoženinu, zároveň tím neoddělitelně získáváš licenci. Toť vše, co z rozhodnutí soudu plyne.
Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny. Nemůžu jen ta z ničeho nic stáhnout rozmnoženinu – je to užití podle autorského zákona, takže k tomu musím mít oprávnění od autora.
Nijak z toho neplyne neoddělitelnost této licence od rozmnoženiny - např. když si ji nějakej zaměstnanec program zkopíruje, získá rozmnoženinu, ale nikoli licenci.
Ta neoddělitelnost je právní – rozmnoženinu si samozřejmě může udělat kdokoli, ale legální to bude jedině tehdy, pokud mu to umožňuje zákon nebo licence.
Ani u relativní neplatnosti to není tak, jak tvrdíš. Pokud by tomu tak bylo, tak by pro Tebe nutně muselo ustanovení smlouvy platit až do rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že soudy evidentně rozhodují o neplatnosti i zpětně, tak evidentně smlouva byla neplatná již dříve - a tedy ji nezneplatnil soud, ale byla neplatná sama o sobě díky zákonům - jinak by šlo o retroaktivitu, která není v legislativně povolena.
Ustanovení smlouvy pro mne platí až do rozhodnutí soudu, pokud se ustanovením nebudu řídit, je to porušením smlouvy. Soud následně může ale nemusí rozhodnout, že to ustanovení smlouvy je neplatné, a pak se na takové ustanovení hledí, jako by bylo neplatné od začátku. A pak se samozřejmě bude řešit náprava toho, že se jednalo, jakoby to ustanovení bylo platné, ale soud je zneplatnil. Ano, je to retroaktivita, a není pravda, že retroaktivita není povolena.
Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není.
§ 12 OZ
Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.
Nikoli. Viz § 574 OZ.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda.
Pokud se dvě strany shodnou na tom, že je nějaké ustanovení neplatné, nenapíšou ho do smlouvy, kterou obě strany dobrovolně podepíšou. Tudíž se tu celou dobu bavíme o případu, kdy si obě strany myslí, že je ustanovení platné, a až následně jedna ze stran zjistí, že je to ustanovení asi neplatné, a nepodaří se jí o tom přesvědčit protistranu.
Soud konstatuje, že smlouva je platná a tedy že jsem porušil platnou smlouvu. Tedy druhá strana může a bude vymáhat veškeré škody, které jí porušením smlouvy vznikly.
Tohle tvrdím od začátku. Takže není pravda, že se někdo může jen tak beztrestně rozhodnout, že nějaké ustanovení smlouvy je vlastně neplatné a přestat se jím řídit.
Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě.
Ne, ta výpověď není neplatná sama o sobě. Jak byste si to představoval? Že by ta výpověď vlezla z tiskárny, a magicky by se na ní objevil červený nápis „tato výpověď je neplatná“? Na platnosti té výpovědi se buď obě strany shodnou, pak platí to, na čem se shodly. A nebo se neshodnou, a pak to řeší soud.
Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď). Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.
Pak takovou smlouvu nepodepíšu, tím pádem není platná. Když na to přijdeme dodatečně a shodneme se, že je ta smlouva neplatná, prostě roztrháme všechny podepsané exempláře, a opět opět neexistuje žádná platná smlouva.
V tvojí popletený interpretaci práva by to znamenalo[…] Magořina, co?
Ano, vymýšlet popletené interpretace vám jde. Ale nemusíte mi je podsouvat.
-
samozrejme ze v pripade neplatnosti daneho clanku nebude druha strana zadne pokuty platit.
Pletete se. Smlouvy vždy bývají něco za něco. Pokud se část zruší, musí se to často nějak kompenzovat, aby ta smlouva zůstala vyvážená. Třeba uzavřete smlouvu, že já vám něco dodám a vy i za to zaplatíte. Pak se rozhodnu, že to ustanovení o dodání je neplatné, takže vám nic nedodám – ale ty peníze, co jste mi zaplatil, bych si ponechal. Když soud rozhodne, že to ustanovení o dodání bylo neplatné, rozhodne samozřejmě i o tom, že musím ty peníze vrátit, a pravděpodobně rozhodne i o nějakém úroku nebo smluvní pokutě.
-
muj nazor - podle rozhodnuti soudu na ktere odkazuje treba vyhodny-software.cz je legalni prevest pravo na uzivani sw od nekoho kdo jej jiz nepouziva, je uplne jedno jestli pred/po rozhodnuti soudu, jestli smlouva to umoznuje/neumoznuje, byla podepsana pred/po rozhodnuti soudu, co se strany pripadne domnivaly ze je platne/neplatne atd... nejde o dispozitivni ustanoveni kde se strany mohou odchylit od zakona, zbyva jen smirit se s tim, samozrejme muzete si malovat v excelu grafy jak uctujete smluvni pokutu ale je vam to k nicemu, nas soud nerozhodne v rozporu s uvedenym rozhodnutim soudu pokud nejaky vyssi soud/smernice/narizeni/mez. smlouva ktere by mely prednost by v budoucnu neuvedl jinak... samozrejme zkusit to muzete ale sance je minimalni .. ostatne jde podle meho nazoru o rozhodnuti rozumne
-
podle rozhodnuti soudu na ktere odkazuje treba vyhodny-software.cz je legalni prevest pravo na uzivani sw od nekoho kdo jej jiz nepouziva
Není to podle rozhodnutí soudu, nýbrž podle zákona (který implementuje evropskou směrnici a mezinárodní smlouvy). Soud pouze vyložil část té směrnice v jednom specifickém případu.
Na tom, že je možné převést právo na užívání na jiný subjekt, se všichni shodnou. Akorát celá tato debata je o něčem jiném – neřešíme, kdo má právo užívat, ale jak může užívat.
-
Pletete se. Smlouvy vždy bývají něco za něco. Pokud se část zruší, musí se to často nějak kompenzovat, aby ta smlouva zůstala vyvážená. Třeba uzavřete smlouvu, že já vám něco dodám a vy i za to zaplatíte. Pak se rozhodnu, že to ustanovení o dodání je neplatné, takže vám nic nedodám – ale ty peníze, co jste mi zaplatil, bych si ponechal. Když soud rozhodne, že to ustanovení o dodání bylo neplatné, rozhodne samozřejmě i o tom, že musím ty peníze vrátit, a pravděpodobně rozhodne i o nějakém úroku nebo smluvní pokutě.
Jak se to vztahuje k nasemu pripadu? Ulozil snad soud firme Usedsoft nebo puvodnim zakaznikum Oraclu, ze musi Oracle najak kompenzovat? Ne.
-
Na tom, že je možné převést právo na užívání na jiný subjekt, se všichni shodnou. Akorát celá tato debata je o něčem jiném – neřešíme, kdo má právo užívat, ale jak může užívat.
V tvym pripade nejde o to jak, ale ze uzivas moc.
-
jak může užívat.
Nevim, "jak" uzivat program jsem se vetsinou dozvedel z manualu, ne v licenci
Prosim priklady z praxe. :D
-
Nevim, "jak" uzivat program jsem se vetsinou dozvedel z manualu, ne v licenci
Prosim priklady z praxe. :D
To, jestli můžete program používat na jednom počítači, ne třech počítačích ve společné domácnosti, na libovolném počtu počítačů v organizaci, nebo na libovolném počítači, ale v jeden okamžik pouze na jednom, se nedozvíte z manuálu, ale z licenční smlouvy.
-
To, jestli můžete program používat na jednom počítači, ne třech počítačích ve společné domácnosti, na libovolném počtu počítačů v organizaci, nebo na libovolném počítači, ale v jeden okamžik pouze na jednom, se nedozvíte z manuálu, ale z licenční smlouvy.
To neni zadny jak neco pouzivat, to je "kdo", "kde", "jak dlouho". A pravdu se nakonec clovek dozvi az u soudu, jak ukazuje licence fy Oracle.
-
tak pokud jde o pouze o to jak uzivat tak z toho prosim nedelejte vedu
modelovy priklad:
koupim od vyhodny-software.cz pravo na uzivani win xp (dostanu 1 registracni cislo) tak tomu rozumim ze jen na jednom PC (bud fyzicky nebo virtual, ne oboje), ne na vic pc
oracle ma vice omezeni nez maji windows (brani se proti multicore, multicpu, virtualizacim, velikost ram atd..) tak tomu rozumim ze mohu uzivat presne jen v tom rozsahu jak mohl puvodni uzivatel od nejz mi to pravo bylo prevedeno
-
Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny. Nemůžu jen ta z ničeho nic stáhnout rozmnoženinu – je to užití podle autorského zákona, takže k tomu musím mít oprávnění od autora.
Zkus alespoň číst to, co sám postuješ: "že STAŽENÍ rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy" - soud nemluví o získání možnosti stažení, ale o samotném stažení. A jelikož je to neoddělitelné, evidentně tím soud tvrdí, že uzavření licenční smlouvy je dokonáno až samotným stažením. Jinak by mohl člověk uzavřít licenční smlouvu a nestáhnout a nebylo by to neoddělitelné.
Tedy snažit se přít, co bylo dřív a co bylo později je jako přít se o slepici a vejce.
Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není.
§ 12 OZ
A kde je prosím v tomto paragrafu jediná zmíňka o tom, že soud ruší smlouvy? Tam je akorát, že se člověk může domáhat ochrany u soudu, nikoli jakým způsobem ten soud chrání.
Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.
§ 574 Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
Zkusil sis přečíst alespoň jeden jediný komentář k tomuto paragrafu, co znamená a co z něj plyne? Např. tento:
http://www.epravo.cz/top/efocus/novy-obcansky-zakonik-25-nasledky-neplatnosti-pravnich-jednani-88268.html
cituji: "Absolutně neplatné je pak právní jednání, (i) které se zjevně příčí dobrým mravům, "
Tento paragraf akorát zakotvuje, že většina neplatností v OZ je relativních - zrovna mnou citovaná neplatnost je ovšem absolutní.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda.
Pokud se dvě strany shodnou na tom, že je nějaké ustanovení neplatné, nenapíšou ho do smlouvy, kterou obě strany dobrovolně podepíšou
Nepochopil. Bavím se o případu, kdy už je smlouva podepsaná, tedy závazná - a objeví v ní neplatné ustanovení.
Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě.
Ne, ta výpověď není neplatná sama o sobě. Jak byste si to představoval? Že by ta výpověď vlezla z tiskárny, a magicky by se na ní objevil červený nápis „tato výpověď je neplatná“?
Ty taky na sobě nemáš nápis, že nerozumíš právu a přitom nerozumíš právu. Takže tato námitka je úplně mimo. Smlouva může být neplatná, aniž se na ní objeví Jirsákův magický nápis.
To, že je něco neplatné, a to, že Filip Jirsák ví, že je něco neplatné, jsou dvě dosti nesouvisející věci.
Na platnosti té výpovědi se buď obě strany shodnou, pak platí to, na čem se shodly. A nebo se neshodnou, a pak to řeší soud
Zas seš mimo. Kde prosím je v zákoně formulace: "Ustanovení smlouvy je neplatné, pokud se na tom strany shodnou?"
Zas seš mimo. Nikdo se nemůže jen tak dohodnout o neexistenci nebo neplatnosti právního aktu. Ten jak je jednou proveden, tak je proveden. A je proveden platně či neplatně.
Jde se dohodnout na zrušení či změně, ale nikoli na tom, že se daný akt nestal, nebo "dohodnout jeho platnost". Proto např. u zrušení výpovědi nestačí výpověď roztrhat, ale musí se sepsat písemné odvolání výpovědi, které potvrdí obě dvě strany.
Jediné, co jde, se je "shodnout", že daný právní akt je neplatný a neřídit se jím. To ovšem ani nezmění platnost toho právního aktu (pokud by byl např. platný a vyplývala by z něj např. povinnost platit daně, tak máte problém), ani jeho existenci.
Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď). Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.
Pak takovou smlouvu nepodepíšu, tím pádem není platná.
Ty seš fakt mimoň. Víš kolik tisíců smluv má nějaké právní vady a tedy neplatná ustanovení? Např. zrovna licenční smlouvy u softu - a uzavírá je každý, i Ty.
Když na to přijdeme dodatečně a shodneme se, že je ta smlouva neplatná, prostě roztrháme všechny podepsané exempláře, a opět opět neexistuje žádná platná smlouva.
1) Cože? Ty chceš tvrdit, že roztrháním smlouvy smlouva přestává mít platnost - jako by nebyla napsána. Tak to seš na omylu. Právní akt platí, dokud není ukončena jeho platnost. Roztrháním papíru nijak její platnost nezrušíš a roztrhání exemplářů na platnost smlouvy žádný vliv nemá.
(To bys např. v případě, že bys nezaplatil z něčeho daně a přišel na tebe finančák, se moh dohodnout s tím, cos mu něco prodal, ROZTRHAL smlouvu a finančák by utřel).
Zrušit platnost smlouvy roztrháním - to je fakt dobrej právnickej termín.
Proč vlastně lidé tolik řeší rozvod. Vždyť by stačilo roztrhat oddací list.
2) Takže ty bys, když bys pět let po koupi baráku zjistil, že kus smlouvy je neplatný, smlouvu roztrhal a barák vrátil? Ufff.
Neplatnost části ustanovení smlouvy nezneplatňuje celou smlouvu. Právě mj. viz Tebou citovaný §574 a následující §575-§577.
Smlouva i s neplatným ustanovením (pokud to ustanovení nemění podstatně smysl smlouvy) nadále platí - jediné co můžeš ji vypovědět, pokud ovšem ta smlouva možnost vypovědět vůbec má.
-
oracle ma vice omezeni nez maji windows
OEM Windows mají obvykle nějakou variaci na „používat na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena“.
-
Zkus alespoň číst to, co sám postuješ: "že STAŽENÍ rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy" - soud nemluví o získání možnosti stažení, ale o samotném stažení. A jelikož je to neoddělitelné, evidentně tím soud tvrdí, že uzavření licenční smlouvy je dokonáno až samotným stažením. Jinak by mohl člověk uzavřít licenční smlouvu a nestáhnout a nebylo by to neoddělitelné.
Trochu jste se v tom zamotal. Soud konstatuje, že Oracle poskytuje uživatelům licenci, a aby tuto licenci mohli využít, poskytuje jim také možnost stažení rozmnoženiny. Soud to nijak nerozporuje, pouze doplňuje, že stažení rozmnoženiny je nedílnou součástí celé obchodní transakce, a že tyto transakce jako celek představují převod vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu.
Podstatné je to, že bez získání licence nemůže uživatel legálně získat rozmnoženinu. Tedy to (legální) stažení rozmnoženiny je neoddělitelném, což ale vůbec neznamená, že nemůže uživatel pouze uzavřít licenční smlouvu a následně nic nestahovat.
A kde je prosím v tomto paragrafu jediná zmíňka o tom, že soud ruší smlouvy? Tam je akorát, že se člověk může
domáhat ochrany u soudu, nikoli jakým způsobem ten soud chrání.
Co a jak soud dělá samozřejmě není nacpané vše do jednoho paragrafu občanského zákoníku, naopak je o tom celý samostatný zákon – občanský soudní řád.
Bavím se o případu, kdy už je smlouva podepsaná, tedy závazná - a objeví v ní neplatné ustanovení.
To neplatné ustanovení se tam ovšem neobjeví s velkým nápisem „pozor, já jsem neplatné ustanovení“. Jedna ze stran přijde s názorem, že to ustanovení je neplatné. Buď o tom přesvědčí druhou stranu a obě strany se dohodnou na nějakém řešení, které vtělí třeba do dodatku ke smlouvě. A nebo se strany nedohodnou, a pak bude spor rozhodovat soud.
Víš kolik tisíců smluv má nějaké právní vady a tedy neplatná ustanovení? Např. zrovna licenční smlouvy u softu - a uzavírá je každý, i Ty.
Pokud někdo ví o právní vadě smlouvy a vědomě smlouvu uzavře s tím, že očekává prospěch z toho, že je dané ustanovení neplatné, uvádí tím druhou stranu záměrně v omyl, čímž se mimo jiné může dopouštět podvodu.
Ty chceš tvrdit, že roztrháním smlouvy smlouva přestává mít platnost - jako by nebyla napsána.
Ne, nechci to tvrdit. Kdybych to chtěl tvrdit, tak to napíšu. Smlouva přestává mít platnost tím, že se obě strany dohodnou, že přestává mít platnost. Podpis smlouvy nebo roztrhání všech kopií smluv je jen forma právního jednání. Pokud byla smlouva uzavřena beze svědků písemně, je vhodné dohodu o neplatnosti uzavřít také písemně, a nebo podepsané výtisky roztrhat. Protože kdybyste dohodu o neplatnosti uzavřel pouze ústně, může se snadno stát, že si to protistrana později rozmyslí a bude se dožadovat plnění podepsané smlouvy – a vy budete těžko dokazovat, že jste tu smlouvu zrušili.
ROZTRHAL smlouvu a finančák by utřel
Finančák žádné smlouvy nezajímají, zajímají jej daňové doklady. Když v obchodě koupím dva rohlíky, jde o uzavření kupní smlouvy – a ještě nikdy jsem kupní smlouvu na dva rohlíky neuzavíral písemně. Důvod, proč takový obchod platí nízké daně, ale rozhodně není v tom, že kupní smlouvy jsou uzavírány ústně.
Proč vlastně lidé tolik řeší rozvod. Vždyť by stačilo roztrhat oddací list.
Už ten název „list“ vám mohl napovědět, že to není smlouva, protože se nejedná pouze o soukromý akt mezi dvěma lidmi. Mohlo vám to napovědět, že se tam vyskytuje ještě třetí subjekt, oddávající, který tím listem potvrzuje, že došlo k uzavření manželství – a toto osvědčení může zakládat práva či povinnosti třetím osobám.
Jinak to, co se opravdu řeší na rozvodu, je rozdělení společného jmění a péče o děti.
Takže ty bys, když bys pět let po koupi baráku zjistil, že kus smlouvy je neplatný, smlouvu roztrhal a barák vrátil?
Ne.
Poslyšte, všechny vaše pokusy formulovat, co si asi myslím, byly neúspěšné. Zjevně vám to moc nejde. Navrhuju, abyste se na to vykašlal, a raději se ptejte na to, co vám není jasné, já se vám to pokusím vysvětlit.
-
Pokud někdo ví o právní vadě smlouvy a vědomě smlouvu uzavře s tím, že očekává prospěch z toho, že je dané ustanovení neplatné, uvádí tím druhou stranu záměrně v omyl, čímž se mimo jiné může dopouštět podvodu.
S tim se da souhlasit, skoda ze neni vule to takto setrit. Hypoteza, ze pravni oddeleni velke SW firmy jako je Oracle uvadelo druhou stranu zamerne v omyl, mne pripada zajimava.
-
Trochu jste se v tom zamotal. Soud konstatuje, že Oracle poskytuje uživatelům licenci, a aby tuto licenci mohli využít, poskytuje jim také možnost stažení rozmnoženiny. Soud to nijak nerozporuje, pouze doplňuje, že stažení rozmnoženiny je nedílnou součástí celé obchodní transakce, a že tyto transakce jako celek představují převod vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu.
Soud konstatuje, ze Oracle provadi prodej rozmnozeniny. Uz to konecne pochop. Ta souslednost je obracena a pro argumentaci soudu je to naprosto zasadni.
-
Soud konstatuje, ze Oracle provadi prodej rozmnozeniny. Uz to konecne pochop. Ta souslednost je obracena a pro argumentaci soudu je to naprosto zasadni.
Já to chápu. Vy pochopte, že nejde o žádnou souslednost, ale o to, že k „prodeji rozmnoženiny“ dochází tím, že dojde k „stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření licenční smlouvy“. Musí být splněny obě části, jak stažení rozmnoženiny, tak uzavření licenční smlouvy. Přičemž uzavření licenční smlouvy je nutnou podmínkou toho, aby bylo možné legálně stáhnout rozmnoženinu.
Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. […] Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
Co je podmínkou čeho? Stažení rozmnoženiny je podmínkou uzavření licenční smlouvy, nebo je uzavření licenční smlouvy podmínkou užívání stažené rozmnoženiny?
Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat.
Může držitel rozmnoženiny tuto rozmnoženinu používat jen na základě toho, že je její držitel, nebo potřebuje mít ještě nějaké oprávnění k používání?
Soud samozřejmě tuhle triviální otázku neřešil, proto výše uvedenou větou jenom stručně konstatuje, že nejprve musíte mít licenci, a pak teprve můžete rozmnoženinu používat.
Za těchto podmínek zahrnují transakce zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li posuzovány jako celek, převod vlastnického práva k rozmnoženině dotčeného počítačového programu.
Soud potřeboval odpovědět na otázku, zda transakce zmíněná v bodě 44 rozsudku je převodem vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu – a odpovídá, že ano. Tu otázku potřeboval zodpovědět z toho důvodu, že směrnice stanovuje, že k vyčerpání práv autora dochází převodem vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu. Kdyby na tu otázku soud odpověděl záporně, znamenalo by to, že transakce zmíněná v bodě 44 nezakládala vyčerpání práv autora (alespoň ne z toho titulu, že by se jednalo o „převod vlastnického práva k rozmnoženině“). Tohle je odpověď na druhou ze tří otázek, které soud musel zodpovědět, je tedy pro celý případ zásadní.
A shodou okolností ta otázka nijak nesouvisí s dotazem, který tuto diskusi oživil, protože tam autor nechtěl licenci převádět na další osobu, nýbrž on byl tím prvním uživatelem. On byl tím, kdo práva získal přímo od společnosti Microsoft a nechtěl je předávat dál, takže je irelevantní, zda to provést může či nemůže.
-
Tedy to (legální) stažení rozmnoženiny je neoddělitelném, což ale vůbec neznamená, že nemůže uživatel pouze uzavřít licenční smlouvu a následně nic nestahovat.
Tedy stažení rozmnoženiny je od uzavření licenční smlouvy neoddělitelné, což ovšem podle Jirsáka vůbec neznamená, že by nešlo oddělit (a tedy např. vůbec neudělat). Co dodat...
Co a jak soud dělá samozřejmě není nacpané vše do jednoho paragrafu občanského zákoníku, naopak je o tom celý samostatný zákon – občanský soudní řád.
A? Ty prostě tvrdíš, že soud funguje nějak. Když se tě zeptám jak, tak nejprve dodáš paragraf, který to neřeší, a teď zas mě odkazuješ na celý soudní řád - který opět neřeší to na co se ptám, nýbrž (především) procesní věci občanského soudního řízení.
Nezbývá než tedy uzavřít, že své tvrzení že smlouva je platná, dokud soud nerozhodne jinak, nemáš ničím podložené.
... a obě strany se dohodnou na nějakém řešení, které vtělí třeba do dodatku ke smlouvě...
Dodatek ke smlouvě, který neplatné ustanovení opraví, samozřejmě sjednat mohou. Jelikož je ovšem retroaktivita zakázaná, ten dodatek neopraví původní smlouvu - do podepsání onoho dodatku bude platit ta původní smlouva. Takže to pořád neřeší daný problém - že podle Tvé interpretace práva je smlouva či její ustanovení platné, dokud soud nerozhodne jinak. Takže do podepsání dodatku podle Tebe furt platí původní znění smlouvy - a pokud by se jím strany nechtěli řídit, tak se podle tebe musí obrátit na soud anebo tu smlouvu porušovat. Což je pitomost.
Např. pokud by byla smlouva, kde by vlastnictví mého auta přecházelo na tebe, pokud ti nevrátím do půlnoci tu pětikorunu. Evidetnně ustanovení proti dobrým mravům. Podle Tvé interpretace, pokud se do půlnoci nedohodnem na tom, že smlouva byla neplatná, tak je auto Tvoje. I když po půlnoci se sejdem a shodnem si, že to je nezákonné ustanovení, tak prostě už auto přešlo do Tvého vlastnictví - a leda můžem uzavřít novou smlouvu, kde mi ho vrátíš, nebo jít žádat soud, aby tu smlouvu prohlásil za neplatnou. Což je pitomost.
Dle §580 je ustanovení neplatné, dle §576 je pak neplatné jen to ustanovení a ne celá smlouva o půjčce pětikoruny. Nikde v těchto paragrafech není, že by tak musel rozhodnout soud.
Finančák žádné smlouvy nezajímají, zajímají jej daňové doklady.
Ty jsi ještě nebyl přítomen žádné kontrole finačkáku, že? Jinak bys takovoudle pitomost nenapsal.
Proč vlastně lidé tolik řeší rozvod. Vždyť by stačilo roztrhat oddací list.
Tak se domluví i s tím starostou, ať roztrhá zápis v matrice. Jo, přesně to jsem čekal, že budeš slovíčkařit, protože na podstatu argumentu odpovědět nebudeš umět. Podstata argumentu je, že jednou udělaný právní akt je prostě udělaný, a nejde nějakým "roztrháním smlouvy" se tvářit, jako že se nestal, i když souhlasí všichni zúčastnění. Lze ji "dobudoucna opravit", lze se dohodnout, že závazky ze smlouvy vyplývající se ruší, ale ta smlouva tu prostě je.
Možnosti jak zrušit smlouvu jsou např. tady:
http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d3981v5375-moznosti-ukonceni-smluvni-spoluprace/?search_query=
přečti si odstavec o dohodě: zrušení smlouvy neznamená její anulaci, ale zrušení všech závazků. Samotná smlouva tedy závazky vytvořila - a zrušení smlouvy je zas zrušilo.
Poslyšte, všechny vaše pokusy formulovat, co si asi myslím, byly neúspěšné.
Ne, já neformuluji, co si myslíte. Já formuluji, co vyplývá z toho, co píšete. Takže max. byly neúspěšné Vaše pokusy to formulovat, ne moje. Nebo chcete popřít, že jste chtěl řešit neplatnost ustanovení smlouvy jejím roztrháním?
---
Tvrdil jste, že (cituji, ať zas netvrdíte, že něco blbě interpretuji) "V občanskoprávní rovině je ta smlouva platná, dokud soud nerozhodne jinak." Citaci zákona, proč by tomu tak mělo být, jste nedodal. Mojí citaci zákona, kde zákon tvrdí, že právní jednání je neplatné (nikoli že soud rozhodne, že je právní jednání neplatné) jste nijak nevyvrátil. A na námitku, že pak by se lidé měli řídit i vadnou smlouvou do té doby, než ji opraví nebo dají soudu - i když se nakrásně shodnou na tom, že vadná je - jste nijak neodpověděl, jen jste chtěl tu smlouvu roztrhat.
---
Přičemž uzavření licenční smlouvy je nutnou podmínkou toho, aby bylo možné legálně stáhnout rozmnoženinu.
Což je ovšem v přímém rozporu s tím, že když si člověk koupí officy, tak nejprve zaplatí např. firmě BublíkComputers za kód k rozmnoženině (tedy uzavře kupní smlouvu na rozmnoženinu), následně stáhne z webu MS rozmnoženinu, a až teprv během instalace odsouhlasí licenční ujednání a tím uzavře licenční smlouvu.
-
Já to chápu. Vy pochopte, že nejde o žádnou souslednost, ale o to, že k „prodeji rozmnoženiny“ dochází tím, že dojde k „stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření licenční smlouvy“. Musí být splněny obě části, jak stažení rozmnoženiny, tak uzavření licenční smlouvy. Přičemž uzavření licenční smlouvy je nutnou podmínkou toho, aby bylo možné legálně stáhnout rozmnoženinu.
Nemůžeš mít legální kopii programu bez práva k jejímu užívání.
Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. […] Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
To je tvrzení Oraclu, ktere soud vyvraci. Opravdu to porad nechapes?
Může držitel rozmnoženiny tuto rozmnoženinu používat jen na základě toho, že je její držitel, nebo potřebuje mít ještě nějaké oprávnění k používání?
Jestli je to legální rozmnoženina nabyta od autora/drzitele autorskych prav, tak může, protoze prodej kopie SW neni mozny bez prevodu uzivatelskych prav. Nejsem si vedom, ze by se nekde uvadelo, ze prodej kopie vyzaduje sepsani tzv. licencni smlouvy, prodej vyzaduje 2 plneni, od kupujiciho v majorite pripadu financni a od prodavajiho tu kopii.
Soud samozřejmě tuhle triviální otázku neřešil, proto výše uvedenou větou jenom stručně konstatuje, že nejprve musíte mít licenci, a pak teprve můžete rozmnoženinu používat.
Tim soud vyvraci tvrzeni Oraclu, ze neprodava rozmnozeniny a ze nabyvatel z druhe ruky nesmi SW pouzivat.
Soud potřeboval odpovědět na otázku, zda transakce zmíněná v bodě 44 rozsudku je převodem vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu – a odpovídá, že ano.
Spravne, prava autorska se timto vycerpala "s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin", coz neni predmetem diskuse.
Microsoft
Pokud nechce SW pronajimat, tak prava Microsoftu se vycerpala prodejem rozmnozeniny, stejne jako prava Oraclu, nebo prava jineho v obdobnem pripade.
-
Tedy stažení rozmnoženiny je od uzavření licenční smlouvy neoddělitelné, což ovšem podle Jirsáka vůbec neznamená, že by nešlo oddělit (a tedy např. vůbec neudělat). Co dodat...
Viděl jste někdy použití lepidla? Máte třeba dvě dřevěné kostky a dobrým lepidlem je slepíte tak, že budou neoddělitelné. Znamená to, že ty kostky byly vždycky neoddělitelné? Znamená to, že jste je třeba vůbec nemusel slepit?
Navíc soud neříká, že se jedná o neoddělitelné transakce – vždyť je sám pojmenovává dvěma různými jmény, tedy je odděluje; píše o dvou transakcích, tedy je rozděluje na jednu transakci a jinou transakci; píše, že druhá transakce bez první by byla neúčelná, tedy je opět odděluje a dokonce předpokládá, že by bylo možné minimálně druhou transakci provést samostatně. A nakonec píše, že ty dvě transakce za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako jeden celek. Pokud by byly neoddělitelné, tak by se asi takovou hloupostí nezabýval, protože by to jinak než jako jeden celek zkoumat nešlo.
nejde […] se tvářit, jako že se nestal
Dobře, takže pan Novák s Panem Novotným se chtějí tvářit, že spolu nikdy žádnou smlouvu o prodeji židle neuzavřeli. Můžete popsat, co přesně se bude dít, jak se projeví to, že to nejde? Skončí vesmír, uhodí do nich ve stejnou chvíli blesk, zatknou je policajti a budou jim tvrdit „vy vy vy, vy se snažíte tvářit, ale nejde vám to“?
Já formuluji, co vyplývá z toho, co píšete.
Já se těmi vašimi dedukcemi kochám. Už se těším, jak jste „neoddělitelné“ a „nejde se tvářit“ vlastně myslel úplně jinak.
-
Nemůžeš mít legální kopii programu bez práva k jejímu užívání.
Vítězství, konečně jste to pochopil.
To je tvrzení Oraclu, ktere soud vyvraci.
Kde přesně soud tohle tvrzení vyvrací?
Jestli je to legální rozmnoženina nabyta od autora/drzitele autorskych prav, tak může, protoze prodej kopie SW neni mozny bez prevodu uzivatelskych prav. Nejsem si vedom, ze by se nekde uvadelo, ze prodej kopie vyzaduje sepsani tzv. licencni smlouvy,
Licenční smlouva je smlouva o převodu práv k užívání. Takže vaše tvrzení ještě jednou, a tentokrát stejné věci nazvěme stejnými jmény:
Jestli je to legální rozmnoženina nabyta od autora/drzitele autorskych prav, tak může, protoze prodej kopie SW neni mozny bez uzavření licenční smlouvy. Nejsem si vedom, ze by se nekde uvadelo, ze prodej kopie vyzaduje sepsani licencni smlouvy,
Sepsaná ta licenční smlouva být opravdu nemusí, ale musí být uzavřena, protože není jiný způsob, jak převést práva na užívání. Ostatně je to i v tom rozsudku:
Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat.
Kdyby pouhé stažení rozmnoženiny umožnilo její užívání, bylo by stažení rozmnoženiny účelné. Jenže ono účelné samo o sobě není. Tedy pouhé stažení rozmnoženiny není postačující k legálnímu používání. K legálnímu používání je nutné ještě něco navíc. – A to něco navíc je oprávnění k užívání, nebo-li licence. A licence se převádí uzavřením licenčním smlouvy.
Tim soud vyvraci tvrzeni Oraclu, ze neprodava rozmnozeniny a ze nabyvatel z druhe ruky nesmi SW pouzivat.
Ne, nevyvrací. Tím soud konstatuje, že samotné stažení rozmnoženiny by bylo k ničemu, a že je tedy nutné ho posuzovat jako součást větší transakce, tedy uzavření licenční smlouvy a stažení rozmnoženiny.
Spravne, prava autorska se timto vycerpala
Nevyčerpala se práva autora, to je jenom zkratka, která vás asi mate. Vyčerpalo se právo autora na rozšiřování. To znamená, že autor už u daného souboru práv, u dané licence, nemůže rozhodovat, kdo ji bude vlastnit. Když tedy někdo tu licenci vlastní, může ji klidně prodat, a autor tomu nemůže zabránit. Původní majitel tím prodejem o tu licenci ale samozřejmě přijde. Ta licence se tím prodejem ale nijak nezmění, pokud první majitel měl licenci k používání na třech počítačích v domácnosti držitele licence, i nový majitel má licenci k používání na třech počítačích v domácnosti držitele licence. Autor nemůže zakázat prodej té licence, ale ty podmínky, které na začátku stanovil (užití na třech počítačích v domácnosti držitele licence), ty jsou stále platné.
-
Vítězství, konečně jste to pochopil.
To jsem opravdu rad.
To je tvrzení Oraclu, ktere soud vyvraci.
V bode 44 a dal.
Sepsaná ta licenční smlouva být opravdu nemusí, ale musí být uzavřena, protože není jiný způsob, jak převést práva na užívání.
To jsem nikdy nerozporoval. Podstatne je, ze i uzivatel z druhe ruky je opravneny nabyvatel a ma pravo SW pouzivat.
Spravne, prava autorska se timto vycerpala
Nevyčerpala se práva autora, to je jenom zkratka, která vás asi mate. Vyčerpalo se právo autora na rozšiřování. To znamená, že autor už u daného souboru práv, u dané licence, nemůže rozhodovat, kdo ji bude vlastnit. Když tedy někdo tu licenci vlastní, může ji klidně prodat, a autor tomu nemůže zabránit. Původní majitel tím prodejem o tu licenci ale samozřejmě přijde. Ta licence se tím prodejem ale nijak nezmění, pokud první majitel měl licenci k používání na třech počítačích v domácnosti držitele licence, i nový majitel má licenci k používání na třech počítačích v domácnosti držitele licence. Autor nemůže zakázat prodej té licence, ale ty podmínky, které na začátku stanovil (užití na třech počítačích v domácnosti držitele licence), ty jsou stále platné.
[/quote]
Ano, ale ne v te puvodni domacnosti, ve sve domacnosti :-)
-
Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
V bode 44 a dal.
V bodě 44 ani v následujících soud toto tvrzení Oraclu nevyvrací. Naopak soud konstatuje, že pouhé stažení rozmnoženiny by bylo neúčelné.
Podstatne je, ze i uzivatel z druhe ruky je opravneny nabyvatel a ma pravo SW pouzivat.
Což tu nikdo nezpochybňuje.
Ano, ale ne v te puvodni domacnosti, ve sve domacnosti :-)
Ne v původní domácnosti, v domácnosti držitele licence, tedy ve své domácnosti. Copak to z toho textu není jasné, že jste měl potřebu to explicitně zopakovat?
-
...
Vyborne, dosahli jsme skoro konsensu. Popravde jsem si uz nemyslel, ze by to bylo mozne.
-
Viděl jsem lepidlo. Ale také rozumím česky. Pokud soud v tomto případě říka, že dvě kostky jsou v řešeném případě neoddělitelné, tak právě proto, že je nějaké lepidlo slepilo a tedy je nejde oddělit. Pokud Filip Jirsák tvrdí, cituji: "Tedy to (legální) stažení rozmnoženiny je neoddělitelném, což ale vůbec neznamená, že nemůže uživatel pouze uzavřít licenční smlouvu a následně nic nestahovat.", tedy tvrdí, že v tomto případě mohu mít kostku A a nikoli kostku B - tedy že kostky jsou v tomto případě oddělitelné, tak prostě tvrdí něco, co je v rozporu s tvrzením soudu.
To, že v nějakém jiném případě ty kostky slepené nejsou jsem tvrdil už snad v mém prvním postu.
Dobře, tak že pan Novák s Panem Novotným se chtějí tvářit, že spolu nikdy žádnou smlouvu o prodeji židle neuzavřeli. Můžete popsat, co přesně se bude dít, jak se projeví to, že to nejde? Skončí vesmír, uhodí do nich ve stejnou chvíli blesk, zatknou je policajti a budou jim tvrdit „vy vy vy, vy se snažíte tvářit, ale nejde vám to“?
Třeba pokud by už došlo k převodu peněz (a pak by je vrátili) - a v účetnictví by to neměli zaevidované, tak by jim hrozil postih dle zákona o účetnictví. Pokud by bylo předmětem převod auta a to by bylo provozované, tak by mohli být postihováni za provozování nepojištěného auta. Atd. Atd. Efektů, které to může a bude mít je hafo.
To, že se o tom nemusí nikdo dozvědět a tedy je nikdo postihovat, nebo že vzniklý právní stav nebude dokazatelný, na tom nic
nemění - právní stav je jedna věc, jeho vymahatelnost druhá.
Vyčerpalo se právo autora
na rozšiřování. To znamená, že autor už u daného souboru práv, u dané licence, nemůže rozhodovat, kdo ji bude vlastnit. Když tedy někdo tu licenci vlastní, může ji klidně prodat, a autor tomu nemůže zabránit. Původní majitel tím prodejem o tu licenci ale samozřejmě přijde.
Zaměňuješ pojmy. Právo k rozšiřování a licence jsou dvě zcela různé věci. Právo rozšiřování je právo prodávat danou rozmnoženinu, nikoli práv k této rozmnoženině, jak tvrdíš - viz §14AZ
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem
vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
Právo k rozšiřování je tedy právo prodávat rozmnoženinu, nikoli právo prodávat práva k užití rozmnoženiny (tedy licenci).Pokud tvrdíš opak, tak prosím citaci AZ, z které to vyvozuješ. A právě vyčerpání těchto práv znamená, že mohu koupenou rozmnoženinu prodat, nikoli práva k ní.
Problém celého AZ je totiž ten, že příliš se SW nepočítá - a u normálních autorských děl člověk nezískává práva k užití díla, pouze dílo samotné - a ustanovení o vyčerpání práva na rozšiřování stanoví, že to dílo lze dále prodat. Práva k užití díla (např. rozmnožování) jsou jiná práva, než práva k vlastnictví rozmnoženiny - tedy jich se právo na rozšiřování netýká.
-
V bodě 44 ani v následujících soud toto tvrzení Oraclu nevyvrací. Naopak soud konstatuje, že pouhé stažení rozmnoženiny by bylo neúčelné.
Bod 43: "Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. V tomto ohledu vysvětluje, že svým zákazníkům na své internetové stránce bezplatně zpřístupňuje rozmnoženinu dotčeného programu a že tito zákazníci mohou tuto rozmnoženinu stáhnout. Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu. Takovou licencí je zákazníkům společnosti Oracle poskytnuto nevýlučné a nepřevoditelné užívací právo k dotčenému počítačovému programu na dobu neurčitou. Podle společnosti Oracle přitom ani bezplatné zpřístupnění rozmnoženiny, ani uzavření uživatelské licenční smlouvy nezahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině."
Bod 46: "Za těchto podmínek zahrnují transakce zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li posuzovány jako celek, převod vlastnického práva k rozmnoženině dotčeného počítačového programu."
-
Když jste citoval můj komentář, vypadlo vám tam to tvrzení Oracle:
Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
Pak jste zřejmě odpovídal na něco jiného. Protože bod 46 rozhodně nevyvrací uvedené tvrzení Oracle.
-
Ale také rozumím česky.
Bohužel špatně.
Pokud Filip Jirsák tvrdí, cituji: "Tedy to (legální) stažení rozmnoženiny je neoddělitelném, což ale vůbec neznamená, že nemůže uživatel pouze uzavřít licenční smlouvu a následně nic nestahovat.", …
Tedy v nějakém případě to neoddělitelné není, tvrdí Filip Jirsák…
tedy tvrdí, že v tomto případě mohu mít kostku A a nikoli kostku B - tedy že kostky jsou v tomto případě oddělitelné
Netvrdí. Tvrdíte to vy, protože nad mým textem vymýšlíte báje a pověsti, které se mým textem volně inspirují. Vy jste se ohrazoval, že problém je na mé straně – v tom případě mi vysvětlete, kde v mém textu jste našel inspiraci pro ta slova „v tomto případě“, která jsou klíčová ve vaší interpretaci.
Třeba pokud by už došlo k převodu peněz (a pak by je vrátili) - a v účetnictví by to neměli zaevidované, tak by jim hrozil postih dle zákona o účetnictví. Pokud by bylo předmětem převod auta a to by bylo provozované, tak by mohli být postihováni za provozování nepojištěného auta. Atd. Atd. Efektů, které to může a bude mít je hafo.
Já jsem nepsal, že se tvářit, že jste smlouvu nikdy neuzavřel, budete vy. Psal jsem o panech Novákovi a Novotném, u kterých předpokládám alespoň průměrnou inteligenci, takže vědí, že když došlo k plnění ze smlouvy, nikdy nemůžou úspěšně předstírat, že nikdy žádná smlouva neexistovala. Pokud už došlo (alespoň k částečnému plnění), brání zrušení té smlouvy to plnění, ne smlouva samotná. Takže to můžete zkusit ještě jednou – došlo k uzavření smlouvy, a dříve, než došlo k jakémukoli plnění, se obě strany dohodnou, že žádná smlouva nikdy neexistovala. Co jim v tom brání? (Schválně, co zase vymyslíte. Smlouva má „obě strany“, tak byste mohl začít třeba něco o třetí straně smlouvy.)
mohu koupenou rozmnoženinu prodat, nikoli práva k ní.
Což by bylo neúčelné, jak pravil soud.
-
Když jste citoval můj komentář, vypadlo vám tam to tvrzení Oracle:
Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
Pak jste zřejmě odpovídal na něco jiného. Protože bod 46 rozhodně nevyvrací uvedené tvrzení Oracle.
To snad ne :-( Soud konstatuje, ze Oracle obchoduje s rozmnozeninami SW. Soud dale konstatuje, ze nelze mit legalni kopii SW bez uzivatelskych prav. Toto v dusledku umoznuje soudu prohlasit za neplatne ustanoveni licence Oraclu o neprevoditelnosti licence a umoznuje prodej z druhe ruky. Kdyby platilo tvrzeni Oraclu z bodu 43, tak to neni mozne!
-
Soud konstatuje, ze Oracle obchoduje s rozmnozeninami SW.
To není úplně přesné. Soud konstatuje, že při řešení toho, zda se jedná o převod vlastnických práv k rozmnoženině, musí být celá obchodní transakce posuzována jako celek – přičemž tu obchodní transakci tvoří udělení užívacích práv a stažení rozmnoženiny.
Soud dale konstatuje, ze nelze mit legalni kopii SW bez uzivatelskych prav.
Ne, soud konstatuje, že mít kopii SW bez užívacích práv by bylo neúčelné.
Kdyby platilo tvrzeni Oraclu z bodu 43, tak to neni mozne!
V bodě 43 je několik tvrzení Oraclu. My se tu bavíme o tvrzení
Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu.
Toto tvrzení soud nikde nerozporuje, naopak ho potvrzuje svým konstatováním
Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat.
Oracle tedy říká „bez licence nemůžete rozmnoženinu užívat“. Soud říká „bez licence je vám rozmnoženina k ničemu (protože ji nemůžete používat)“. Ta tvrzení jsou navzájem v souladu.
-
...
Dobre, tak to zkusme jinak. Muze si spolecnost Oracle vybrat, s kym licencni smlouvu uzavre? Ma nabyvatel z druhe ruky uzavrenou licencni smlouvu se spolecnosti Oracle?
Dal pokud tedy muzete mit legalni kopii SW bez uzivacich prav, jak se to stane?
-
Muze si spolecnost Oracle vybrat, s kym licencni smlouvu uzavre?
Může. Ale není jí to moc platné, protože ten, s kým tu licenční smlouvu uzavře, může licenci prodat dál, i někomu, s kým by Oracle smlouvu uzavřít nechtěl.
Ma nabyvatel z druhe ruky uzavrenou licencni smlouvu se spolecnosti Oracle?
Nemá. Licenční smlouva je smlouva o převodu užívacích práv. Práva převádí vždy současný vlastník na nového vlastníka. Když se prodává byt, také uzavře developer smlouvu o prodeji bytu s prvním majitelem bytu, a když ten následně byt prodá, uzavře smlouvu první majitel s novým majitelem, neexistuje žádná smlouva mezi developerem a druhým majitelem.
Dal pokud tedy muzete mit legalni kopii SW bez uzivacich prav, jak se to stane?
Třeba tak, že si stáhnu trialverzi programu na 30 dní, a 30 dní uplyne. Tu kopii jsem získal legálně, ale dneska už reálně nemám užívací práva.
-
Tedy v nějakém případě to neoddělitelné není, tvrdí Filip Jirsák…
Ano, to tvrdí Jirsák teď. Předtím ovšem tvrdil např. cituji
Takže abych to shrnul, v tomto případě je rozmnoženina a licence neoddělitelná.
> Nepravda - neoddělitelné je pouze získání licence a rozmnoženiny. Nic jiného z vyjádření soudu nevyplývá - a tedy soud nevylučuje možnost, že se následně licence a rozmnoženina oddělí (neřeším, jestli to bude smysluplné).
Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny.
> Ani to z rozhodnutí soudu neplyne: netvrdí, že jedno je dříve a druhé později - a velmi často naopak člověk nejprve koupí rozmnoženinu a pak terpve uzavírá licenční smlouvu, takže to evidentně tak jak tvrdíš být nemusí a nebývá.
Pokud tyto věci už netvrdíš, pak Ok, na výše Tebou uvedeném tvrzení se klidně shodnem, protože to jsem tvrdil od začátku i já, polemizoval jsem s výše uvedenými tvrzeními.
tedy tvrdí, že v tomto případě mohu mít kostku A a nikoli kostku B - tedy že kostky jsou v tomto případě oddělitelné
Vy jste se ohrazoval, že problém je na mé straně – v tom případě mi vysvětlete, kde v mém textu jste našel inspiraci pro ta slova „v tomto případě“, která jsou klíčová ve vaší interpretaci.
Vyplývá to z Těchto vašich slov: "Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny."
Protože tato Vaše interpretace umožňuje, aby člověk získal licenci a následně nic nestáhl - tedy má kostku A a nemá kostku B - tedy jsou tyto kostky evidentně oddělené. A ve výše uvedeném tvrzení jste mluvil o tomto konkrétním případě, protože jste argumentoval tvrzením soudu, který to tvrdil o tomto konkrétním případě.
mohu koupenou rozmnoženinu prodat, nikoli práva k ní.
Což by bylo neúčelné, jak pravil soud.
V případě software ano, v případě jiného autorského díla ovšem ne, protože jiná autorská díla mohu "používat", aniž bych je "užil". Takže prostě ani tato výmluva Vás nijak nepomůže - právo na rozšiřování se prostě netýká převodu licence, jak jste se snažil tvrdit.
Právo na rozšiřování nijak nedává právo autorovi kontrolovat, co se děje s vydanými licencemi - a nikoli proto, že je někdy vyčerpáno, ale proto, že to je právo k něčemu jinému, než jste tvrdil.
Já jsem nepsal, že se tvářit, že jste smlouvu nikdy neuzavřel, budete vy....
Koukám, že nedostatek chápání cizího argumentu zastíráte urážkami. Vy jste tvrdil, že neplatnost ujednání smlouvy vyřešíte roztrháním smlouvy. Můj protipříklad Vás teď dovedl k tomu, že "roztrhat smlouvu" nejde vždy. To je pokrok, protože teď již doufám chápete, že Vaše řešení nelze použít vždy a potřebujete řešení jiné. To je to, co jsem se Vám celou dobu snažil sdělit.
Takže se můžeme vrátit k předchozí otázce: jak tedy budete řešit neplatné ustanovení smlouvy, abyste kvůli tomu nemusel k soudu - když je podle Vás smlouva či její ustanovení platné do té doby, než její neplatnost prohlásí soud?
--
A pokud jde o Vaší otázku, jak se liší neuzavření smlouvy od jejího odstoupení v případě, kdy smlouva neměla žádný efekt? Reálně to v některých případech žádný efekt nemá. To nějak mění to, že je rozdíl, jestli nějaká smlouva uzavřena byla? Chcete tvrdit, že pokud udělám něco, co nemá žádný další hmotný efekt, že je to stav ekvivalentní tomu, když to neudělám? Není. Např. proto, že v jednom případě je tvrzení "udělal jsem to" pravdivé, v druhém nikoli.
I pokud smlouva ještě nezapříčinila žádné plnění, tak to není úplně stejné, jako kdybych žádnou smlouvu neuzavřel - a mohou z toho plynou důsledky. Např. pokud bych uzavřel neplatnou smlouvu, kde by se mne tou smlouvou snažila druhá strana podvést, tak ten podvodník by byl trestně stíhatelný, i pokud bychom se později dohodli a smlouvu roztrhali. Protože se prostě stal pokus o podvod - a žádné roztrhání smlouvy nezmění fakt, že byla smlouva uzavřena. (To, že by mohl být pro obžalobu problém ten podvod dokázat, na tom nic nemění - jak jsem již X krát psal, to není problém samotné trestnosti jednání, pouze problém dokazatelnosti. Např. dostatečně věrohodné svědectví navíc řeší i tento problém.)
-
Zatím to vypadá, že vaše schopnost „vykládat“ mé texty způsobem, který je v rozporu s mým textem, nemá hranice. Nepřipadá my smysluplné dál na ty zjevné rozpory vaší interpretace s mým textem upozorňovat, protože to nevede k tomu, že byste text interpretoval tak, aby vaše interpretace nebyla v rozporu s mým tvrzením – místo toho vymyslíte novou zjevně chybnou interpretaci. Navíc ty chyby ve vašich interpretacích začínají být nudné, protože často jenom zaměníte kvantifikátory a mému tvrzení „existuje případ“ oponujete tvrzením „existuje non-případ, což vyvrací vaše tvrzení, že ve všech případech“.
-
...
Tak jestli uzivatel z druhe ruky nema uzavrenou licencni smlouvu, jak muze platit argument Oraclu "Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu"?
Pokud jde o ten vyber, to by se take dalo prepsat v tom smyslu, ze si Oracle prakticky nemuze vybrat. Ledaze by vubec neprodaval rozmnozeniny programu. Je tak?
Trialware je software na zkousku, ktery nepredpoklada od nabyvatele zadne plneni. Nebyl by nejaky
lepsi priklad?
-
Tak jestli uzivatel z druhe ruky nema uzavrenou licencni smlouvu, jak muze platit argument Oraclu "Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu"?
Ten argument neplatí, jak odvodil soud.
Pokud jde o ten vyber, to by se take dalo prepsat v tom smyslu, ze si Oracle prakticky nemuze vybrat. Ledaze by vubec neprodaval rozmnozeniny programu. Je tak?
Ano.
Trialware je software na zkousku, ktery nepredpoklada od nabyvatele zadne plneni. Nebyl by nejaky
lepsi priklad?
Pokud chcete příklad z praxe, kde je nějaké protiplnění (obvykle platba), takový by nebyl. Nikdo nebude platit za něco, co mu bude k ničemu.
-
...
Bezva, souhlasim. To jsme se ale mohli shodnout hned.
-
Jirsák: Ano, když dojdou jakékoli argumenty, tak lze vždy z diskuze nějak utéci, že.
Jen bych podotknul, že v posledním postu nijak vaše výroky "neinterpretuji", ale cituji - a následně z nich vyvozuji závěry. Kdyby v tom logickém dovozování byla chyba, snadno byste my ji mohl otlouct o hlavu. To, že reagujete takto vyhýbavě ukazuje, že tam chyba není.