"Další výsledek sporu je ten, že když někdo nakoupí licenci pro použití na dvaceti počítačích, a používá software jen na dvou počítačích, nemůže licenci rozdělit a licenci k použití na 18 počítačích prodat. To je pro Oracle velká výhra a výrazné mínus pro UsedSoft, protože to bylo něco, na čem měli založenou část svého byznysu"
To ovšem platí, pokud to bylo prodáno jako multilicence. Usedsoft ale neprodává multilicence, ale samostatné licence určené k jednotlivému prodeji.
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek.
...
je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu […] od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy […] z hlediska nabyvatele neoddělitelná
Vždyť ty citace, co sem dáváš, dokazují opak. Právě to, že soud tvrdí, že A je nutně spojeno B, tedy že stažením došlo k uzavření licenční smlouvy, jasně ukazuje, že A a B jsou dvě různé věci. To, že soud konstatoval, že v tomto konkrétním případě nastávají nutně spolu přeci nijak neimplikuje, že nastávají současně VŽDY. Naopak dikce soudu to vylučuje, protože to by netvrdil, že A a B nastávají současně, ale že A je B.
To, že je to neoddělitelné V TOMTO KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ je jasně patrné z toho, že na to, abych nabyl licenci, nemusím nic stahovat - mohu si třeba koupit CD. A dokonce si mohu zcela evidentně koupit rozmnoženinu, ANIŽ BYCH získal jakoukoli licenci - např. na čínském tržišti.
Při koupi počítače s nainstalovanými oem windowsy jsem také vlastníkem rozmnoženiny daleko dříve, než uzavřu licenční smlouvu - tu uzavřu až odklepnutím toho dialogu při spuštění.
Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné.
Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.
To se pleteš. Pokud jde o trestněprávní rovině, musí soud rozhodnout O PLATNOSTI té smlouvy a z ní vyplývající trestnosti mého jednání. Do té doby, než to učiní, jsem nevinen.
Pokud jde o občanskoprávní rovinu, tak tam jsi už vůbec mimo - tam soud rozhoduje pouze věci, které některá ze stran navrhne. Takže do té doby, než se jedna strana začne dovolávat platnosti toho ustanovení, tak je to soudu putna. A v okamžiku, kdy se začne dovolávat, tak v případě rozporu se zákonem jde o neplatnost absolutní, tedy pokud soud rozhodne o neplatnosti, má se za to, že to ustanovení smlouvy nebylo platné nikdy.
Podle tvojí interpretace by pokud si myslím, že nějaký bod smlouvy je neplatný, tak bych musel k soudu, jinak se jím musím řídit. To je prostě blbost. Klidně se jím řídit nemusím. Pokud mě druhá strana zažaluje, prokážu neplatnost tohoto bodu smlouvy a vyhraju.
522 Odpovědí
250404 Zhlédnutí