Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny. Nemůžu jen ta z ničeho nic stáhnout rozmnoženinu – je to užití podle autorského zákona, takže k tomu musím mít oprávnění od autora.
Zkus alespoň číst to, co sám postuješ:
"že STAŽENÍ rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy" - soud nemluví o
získání možnosti stažení, ale o samotném
stažení. A jelikož je to neoddělitelné, evidentně tím soud tvrdí, že uzavření licenční smlouvy je dokonáno až samotným stažením. Jinak by mohl člověk uzavřít licenční smlouvu a nestáhnout a nebylo by to neoddělitelné.
Tedy snažit se přít, co bylo dřív a co bylo později je jako přít se o slepici a vejce.
Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není.
§ 12 OZ
A kde je prosím v tomto paragrafu jediná zmíňka o tom, že soud ruší smlouvy? Tam je akorát, že se člověk může domáhat ochrany u soudu, nikoli jakým způsobem ten soud chrání.
Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.
§ 574 Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
Zkusil sis přečíst alespoň jeden jediný komentář k tomuto paragrafu, co znamená a co z něj plyne? Např. tento:
http://www.epravo.cz/top/efocus/novy-obcansky-zakonik-25-nasledky-neplatnosti-pravnich-jednani-88268.htmlcituji: "Absolutně neplatné je pak právní jednání, (i) které se zjevně příčí dobrým mravům, "
Tento paragraf akorát zakotvuje, že většina neplatností v OZ je relativních - zrovna mnou citovaná neplatnost je ovšem absolutní.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda.
Pokud se dvě strany shodnou na tom, že je nějaké ustanovení neplatné, nenapíšou ho do smlouvy, kterou obě strany dobrovolně podepíšou
Nepochopil. Bavím se o případu, kdy už je smlouva podepsaná, tedy závazná - a objeví v ní neplatné ustanovení.
Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě.
Ne, ta výpověď není neplatná sama o sobě. Jak byste si to představoval? Že by ta výpověď vlezla z tiskárny, a magicky by se na ní objevil červený nápis „tato výpověď je neplatná“?
Ty taky na sobě nemáš nápis, že nerozumíš právu a přitom nerozumíš právu. Takže tato námitka je úplně mimo. Smlouva může být neplatná, aniž se na ní objeví Jirsákův magický nápis.
To, že je něco neplatné, a to, že Filip Jirsák ví, že je něco neplatné, jsou dvě dosti nesouvisející věci.
Na platnosti té výpovědi se buď obě strany shodnou, pak platí to, na čem se shodly. A nebo se neshodnou, a pak to řeší soud
Zas seš mimo. Kde prosím je v zákoně formulace:
"Ustanovení smlouvy je neplatné, pokud se na tom strany shodnou?"Zas seš mimo. Nikdo se nemůže jen tak dohodnout o neexistenci nebo neplatnosti právního aktu. Ten jak je jednou proveden, tak je proveden. A je proveden platně či neplatně.
Jde se dohodnout na zrušení či změně, ale nikoli na tom, že se daný akt nestal, nebo "dohodnout jeho platnost". Proto např. u zrušení výpovědi nestačí výpověď roztrhat, ale musí se sepsat písemné odvolání výpovědi, které potvrdí obě dvě strany.
Jediné, co jde, se je "shodnout", že daný právní akt je neplatný a neřídit se jím. To ovšem ani nezmění platnost toho právního aktu (pokud by byl např. platný a vyplývala by z něj např. povinnost platit daně, tak máte problém), ani jeho existenci.
Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď). Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.
Pak takovou smlouvu nepodepíšu, tím pádem není platná.
Ty seš fakt mimoň. Víš kolik tisíců smluv má nějaké právní vady a tedy neplatná ustanovení? Např. zrovna licenční smlouvy u softu - a uzavírá je každý, i Ty.
Když na to přijdeme dodatečně a shodneme se, že je ta smlouva neplatná, prostě roztrháme všechny podepsané exempláře, a opět opět neexistuje žádná platná smlouva.
1) Cože? Ty chceš tvrdit, že roztrháním smlouvy smlouva přestává mít platnost - jako by nebyla napsána. Tak to seš na omylu. Právní akt platí, dokud není ukončena jeho platnost. Roztrháním papíru nijak její platnost nezrušíš a roztrhání exemplářů na platnost smlouvy žádný vliv nemá.
(To bys např. v případě, že bys nezaplatil z něčeho daně a přišel na tebe finančák, se moh dohodnout s tím, cos mu něco prodal, ROZTRHAL smlouvu a finančák by utřel).
Zrušit platnost smlouvy roztrháním - to je fakt dobrej právnickej termín.
Proč vlastně lidé tolik řeší rozvod. Vždyť by stačilo roztrhat oddací list.
2) Takže ty bys, když bys pět let po koupi baráku zjistil, že kus smlouvy je neplatný, smlouvu roztrhal a barák vrátil? Ufff.
Neplatnost části ustanovení smlouvy nezneplatňuje celou smlouvu. Právě mj. viz Tebou citovaný §574 a následující §575-§577.
Smlouva i s neplatným ustanovením (pokud to ustanovení nemění podstatně smysl smlouvy) nadále platí - jediné co můžeš ji vypovědět, pokud ovšem ta smlouva možnost vypovědět vůbec má.
522 Odpovědí
258033 Zhlédnutí