Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

[pedro]

není podstatné, kdo tu licenci vlastní, ale co ta licence povoluje

Tak znovu:

Licence Oraclu: "Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou"

Soud: "Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení [čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24] a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."

pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí

A jak je presne uplatní?

[Reklama]

[Filip Jirsák]

pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí

A jak je presne uplatní?

Pokud je sankcí třeba smluvní pokuta, bude po druhé straně vyžadovat její zaplacení. Pokud druhá strana ani přes urgenci pokutu nezaplatí, dá to k soudu.

[pedro]

pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí

A jak je presne uplatní?

Pokud je sankcí třeba smluvní pokuta, bude po druhé straně vyžadovat její zaplacení. Pokud druhá strana ani přes urgenci pokutu nezaplatí, dá to k soudu.

Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?

[Logik]

Takže abych to shrnul, v tomto případě je rozmnoženina a licence neoddělitelná. Na tom se všichni tři shodneme.

Ne - v případě, že si stahuješ od oracle rozmnoženinu, zároveň tím neoddělitelně získáváš licenci. Toť vše, co z rozhodnutí soudu plyne. Nijak z toho neplyne neoddělitelnost této licence od rozmnoženiny - např. když si ji nějakej zaměstnanec program zkopíruje, získá rozmnoženinu, ale nikoli licenci.

V občanskoprávní rovině je ta smlouva platná, dokud soud nerozhodne
jinak. Takže když se jedna ze stran jen tak sama od sebe rozhodne, že
smlouva je částečně neplatná a přestane svou část smlouvy dodržovat,
porušuje tato strana smlouvu.

1) Zdaleka to není tak jednoduché. Zjisti si něco o relativní a absolutní neplatnosti. Pokud je ze zákona něco absolutně neplatné, tak to neplatí ze zákona, soud pouze "konstatuje realitu". Viz např. http://business.center.cz/business/pojmy/p1352-absolutni-neplatnost.aspx. Tam je to jasné zcela bez debat.

Ani u relativní neplatnosti to není tak, jak tvrdíš. Pokud by tomu tak bylo, tak by pro Tebe nutně muselo ustanovení smlouvy platit až do rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že soudy evidentně rozhodují o neplatnosti i zpětně, tak evidentně smlouva byla neplatná již dříve - a tedy ji nezneplatnil soud, ale byla neplatná sama o sobě díky zákonům - jinak by šlo o retroaktivitu, která není v legislativně povolena. Relativní neplatnost se od absolutní liší tím, že neplatnost smlouvy nevzniká automaticky, ale musí se člověk "ozvat". Nikoli tím, že ji rozhoduje soud.

Pleteš si roli soudů. Soud v občanských sporech zpravidla nemění realitu (pominu-li řízení např. o svěření dětí do péče). Soud je od toho, aby říkal, jaká realita je.

Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není. Je tam např. (§580 OZ)

Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní
 jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Tedy nikoli - soud na návrh jedné ze stran prohlásí za neplatný takové právní jednání. Nikde tam není o soudu ani žblebt. Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda. Ne, že jednáním soudu se změní platnost té smlouvy.

Protistrana by mne nejspíš dala k soudu. Podle vaší teorie by soud buď
rozhodl, že je příslušná část smlouvy neplatná – moje výhra, nebo by
rozhodl, že je příslušná část smlouvy platná a já že mám tedy zboží
zaplatit, ale za porušení smlouvy bych nijak potrestán nebyl – tedy je
to remíza, já jsem nic neprohrál.

Soud konstatuje, že smlouva je platná a tedy že jsem porušil platnou smlouvu. Tedy druhá strana může a bude vymáhat veškeré škody, které jí porušením smlouvy vznikly. Kde tam vidíš remízu? Čím by se vlastně tento případ lišil od toho, kdyby soud opravdu neplatnost smlouvy stanovoval až soud? Vždyť by se to naprosto ničím nelišilo - v obou případech jsem porušil platnou smlouvu.

Pokud furt nevěříš, tak si přečti třeba toto - potažmo §69 zákonníku práce
http://kariera.ihned.cz/c1-52770450-soud-o-zneplatneni-vypovedi
Cituji:

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci  neplatnou výpověď nebo zrušil-li s
 ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr  okamžitě nebo ve zkušební
době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez  zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu  náhradu mzdy nebo platu.“

Zákon vyloženě mluví o neplatném právním úklonu, přičemž o neplatnosti toho právního úkonu žádný soud nerozhodl. Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě. Se smlouvou je to naprosto stejné.

Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď).  Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.
V tvojí popletený interpretaci práva by to znamenalo, že ustanovení/výpověď stejně platí, i když jste se oba shodli, že nemá - a stejně byste museli jít k soudu, aby tu neplatnost prohlásil. Protože do té doby podle Filipa Jirsáka výpověď/smlouva prostě platí a lidi se jí mají držet. Magořina, co?

[Filip Jirsák]

Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?

Namítnout to první strana může, ale je na soudu, zda to bude řešit jako jeden případ, nebo zda se to bude řešit jako dva samostatné případy. První strana se tím každopádně nezbavuje své odpovědnosti za porušení smlouvy.

[Reklama]

[pedro]

Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?

Namítnout to první strana může, ale je na soudu, zda to bude řešit jako jeden případ, nebo zda se to bude řešit jako dva samostatné případy. První strana se tím každopádně nezbavuje své odpovědnosti za porušení smlouvy.

To jsi asi upadnul, ne? Samozrejme ze to soud musi resit spolecne a samozrejme ze v pripade neplatnosti daneho clanku nebude druha strana zadne pokuty platit.

[Filip Jirsák]

Ne - v případě, že si stahuješ od oracle rozmnoženinu, zároveň tím neoddělitelně získáváš licenci. Toť vše, co z rozhodnutí soudu plyne.

Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny. Nemůžu jen ta z ničeho nic stáhnout rozmnoženinu – je to užití podle autorského zákona, takže k tomu musím mít oprávnění od autora.

Nijak z toho neplyne neoddělitelnost této licence od rozmnoženiny - např. když si ji nějakej zaměstnanec program zkopíruje, získá rozmnoženinu, ale nikoli licenci.

Ta neoddělitelnost je právní – rozmnoženinu si samozřejmě může udělat kdokoli, ale legální to bude jedině tehdy, pokud mu to umožňuje zákon nebo licence.

Ani u relativní neplatnosti to není tak, jak tvrdíš. Pokud by tomu tak bylo, tak by pro Tebe nutně muselo ustanovení smlouvy platit až do rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že soudy evidentně rozhodují o neplatnosti i zpětně, tak evidentně smlouva byla neplatná již dříve - a tedy ji nezneplatnil soud, ale byla neplatná sama o sobě díky zákonům - jinak by šlo o retroaktivitu, která není v legislativně povolena.

Ustanovení smlouvy pro mne platí až do rozhodnutí soudu, pokud se ustanovením nebudu řídit, je to porušením smlouvy. Soud následně může ale nemusí rozhodnout, že to ustanovení smlouvy je neplatné, a pak se na takové ustanovení hledí, jako by bylo neplatné od začátku. A pak se samozřejmě bude řešit náprava toho, že se jednalo, jakoby to ustanovení bylo platné, ale soud je zneplatnil. Ano, je to retroaktivita, a není pravda, že retroaktivita není povolena.

Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není.

§ 12 OZ

Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.

Nikoli. Viz § 574 OZ.

Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda.

Pokud se dvě strany shodnou na tom, že je nějaké ustanovení neplatné, nenapíšou ho do smlouvy, kterou obě strany dobrovolně podepíšou. Tudíž se tu celou dobu bavíme o případu, kdy si obě strany myslí, že je ustanovení platné, a až následně jedna ze stran zjistí, že je to ustanovení asi neplatné, a nepodaří se jí o tom přesvědčit protistranu.

Soud konstatuje, že smlouva je platná a tedy že jsem porušil platnou smlouvu. Tedy druhá strana může a bude vymáhat veškeré škody, které jí porušením smlouvy vznikly.

Tohle tvrdím od začátku. Takže není pravda, že se někdo může jen tak beztrestně rozhodnout, že nějaké ustanovení smlouvy je vlastně neplatné a přestat se jím řídit.

Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě.

Ne, ta výpověď není neplatná sama o sobě. Jak byste si to představoval? Že by ta výpověď vlezla z tiskárny, a magicky by se na ní objevil červený nápis „tato výpověď je neplatná“? Na platnosti té výpovědi se buď obě strany shodnou, pak platí to, na čem se shodly. A nebo se neshodnou, a pak to řeší soud.

Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď).  Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.

Pak takovou smlouvu nepodepíšu, tím pádem není platná. Když na to přijdeme dodatečně a shodneme se, že je ta smlouva neplatná, prostě roztrháme všechny podepsané exempláře, a opět opět neexistuje žádná platná smlouva.

V tvojí popletený interpretaci práva by to znamenalo[…] Magořina, co?

Ano, vymýšlet popletené interpretace vám jde. Ale nemusíte mi je podsouvat.

[Filip Jirsák]

samozrejme ze v pripade neplatnosti daneho clanku nebude druha strana zadne pokuty platit.

Pletete se. Smlouvy vždy bývají něco za něco. Pokud se část zruší, musí se to často nějak kompenzovat, aby ta smlouva zůstala vyvážená. Třeba uzavřete smlouvu, že já vám něco dodám a vy i za to zaplatíte. Pak se rozhodnu, že to ustanovení o dodání je neplatné, takže vám nic nedodám – ale ty peníze, co jste mi zaplatil, bych si ponechal. Když soud rozhodne, že to ustanovení o dodání bylo neplatné, rozhodne samozřejmě i o tom, že musím ty peníze vrátit, a pravděpodobně rozhodne i o nějakém úroku nebo smluvní pokutě.

[lojza]

muj nazor - podle rozhodnuti soudu na ktere odkazuje treba vyhodny-software.cz je legalni prevest pravo na uzivani sw od nekoho kdo jej jiz nepouziva, je uplne jedno jestli pred/po rozhodnuti soudu, jestli smlouva to umoznuje/neumoznuje, byla podepsana pred/po rozhodnuti soudu, co se strany pripadne domnivaly ze je platne/neplatne atd... nejde o dispozitivni ustanoveni kde se strany mohou odchylit od zakona, zbyva jen smirit se s tim, samozrejme muzete si malovat v excelu grafy jak uctujete smluvni pokutu ale je vam to k nicemu, nas soud nerozhodne v rozporu s uvedenym rozhodnutim soudu pokud nejaky vyssi soud/smernice/narizeni/mez. smlouva ktere by mely prednost by v budoucnu neuvedl jinak... samozrejme zkusit to muzete ale sance je minimalni .. ostatne jde podle meho nazoru o rozhodnuti rozumne

[Filip Jirsák]

podle rozhodnuti soudu na ktere odkazuje treba vyhodny-software.cz je legalni prevest pravo na uzivani sw od nekoho kdo jej jiz nepouziva

Není to podle rozhodnutí soudu, nýbrž podle zákona (který implementuje evropskou směrnici a mezinárodní smlouvy). Soud pouze vyložil část té směrnice v jednom specifickém případu.

Na tom, že je možné převést právo na užívání na jiný subjekt, se všichni shodnou. Akorát celá tato debata je o něčem jiném – neřešíme, kdo má právo užívat, ale jak může užívat.

[pedro]

Pletete se. Smlouvy vždy bývají něco za něco. Pokud se část zruší, musí se to často nějak kompenzovat, aby ta smlouva zůstala vyvážená. Třeba uzavřete smlouvu, že já vám něco dodám a vy i za to zaplatíte. Pak se rozhodnu, že to ustanovení o dodání je neplatné, takže vám nic nedodám – ale ty peníze, co jste mi zaplatil, bych si ponechal. Když soud rozhodne, že to ustanovení o dodání bylo neplatné, rozhodne samozřejmě i o tom, že musím ty peníze vrátit, a pravděpodobně rozhodne i o nějakém úroku nebo smluvní pokutě.

Jak se to vztahuje k nasemu pripadu? Ulozil snad soud firme Usedsoft nebo puvodnim zakaznikum Oraclu, ze musi Oracle najak kompenzovat? Ne.

[pedro]

Na tom, že je možné převést právo na užívání na jiný subjekt, se všichni shodnou. Akorát celá tato debata je o něčem jiném – neřešíme, kdo má právo užívat, ale jak může užívat.

V tvym pripade nejde o to jak, ale ze uzivas moc.

[pedro]

jak může užívat.

Nevim, "jak" uzivat program jsem se vetsinou dozvedel z manualu, ne v licenci 
Prosim priklady z praxe. 

[Filip Jirsák]

Nevim, "jak" uzivat program jsem se vetsinou dozvedel z manualu, ne v licenci 
Prosim priklady z praxe. 

To, jestli můžete program používat na jednom počítači, ne třech počítačích ve společné domácnosti, na libovolném počtu počítačů v organizaci, nebo na libovolném počítači, ale v jeden okamžik pouze na jednom, se nedozvíte z manuálu, ale z licenční smlouvy.

[pedro]

To, jestli můžete program používat na jednom počítači, ne třech počítačích ve společné domácnosti, na libovolném počtu počítačů v organizaci, nebo na libovolném počítači, ale v jeden okamžik pouze na jednom, se nedozvíte z manuálu, ale z licenční smlouvy.

To neni zadny jak neco pouzivat, to je "kdo", "kde", "jak dlouho". A pravdu se nakonec clovek dozvi az u soudu, jak ukazuje licence fy Oracle.