Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

[Filip Jirsák]

práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.

Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného (že by pan YZ získal povinnost zajistit, aby vás pan XY jednou týdně učil anglicky). V případě té budovy neprodáváte budovu, ale vlastnické právo k budově. A k tomu prodeji nepotřebujete žádné speciální oprávnění, to máte už z toho titulu, že máte to vlastnické právo.

Právo dílo užít upravuje autorský zákon speciálním způsobem, přiznává právo dílo užít autorovi a dává autorovi možnost toto právo poskytnout dál. Obecně tedy platí, že autor má práva k dílu vždy, a pokud poskytne práva další osobě, jsou pak vlastníky práv oba dva – a při případném převodu práv na třetí osobu se musí dohodnout. Samozřejmě pokud autor může vytvořit kopii díla, může další právo poskytnout z této kopie. V případě práv vázaných na rozmnoženinu díla ale zákon říká, že autorovo právo je vyčerpáno prvním prodejem – to právo je kompletně převedeno na kupujícího a autor práva k té rozmnoženině ztrácí. Tahle úprava umožňuje chovat se k užívacímu právu jako k běžné věci, protože práva jsou s nějakou věcí (rozmnoženinou) svázána. Takže můžete věc prodat prostřednictvím běžné kupní smlouvy, a spolu s ní se prodají i užívací práva dle AZ, která jsou s ní svázána.

Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.

Přesněji řečeno řeší legálnost převodu práv z prvního na druhého majitele. O tom, že by měl druhý majitel jiná práva, než první, v tom rozsudku není ani slovo. Což je docela podezřelé, pokud by si kdokoli u toho soudu myslel, že práva druhého majitele mohou být různá od práv prvního majitele, nepochybně by tím u soudu argumentoval a soud by se k tomu musel vyjádřit. Vzhledem k tomu, že nic takového nenastalo, dá se předpokládat, že všichni právníci zastoupení v procesu (včetně soudců) měli za samozřejmé, že první i druhý majitel mají stejná práva.

A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.

Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.

Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně. Což by  pořád ještě bylo málo na to, abych si byl svými závěry tak jistý. Jenže kdyby výklad pana Aujezdského byl všeobecně přijímán, muselo by se to už někde řešit – jaká práva má druhý majitel navíc, odkud je vzal atd. Například by to nepochybně řešil Soudní dvůr v případě UsedSoft, jak jsem psal v předchozím odstavci. Pokud si mám vybrat, zda se pan Aujezdský mýlí, nebo zda přišel na právnickou kličku, na kterou nepřišli ani právníci UsedSoft ani Oracle před evropským Soudním dvorem a nepřišli na ní ani soudci Soudního dvora, volím první variantu.

[Reklama]

[slowthinker]

Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného.

Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.
Podobně byste mohl tvrdit, že v nájemní smlouvě bylo uvedeno, že pan Vomáčka (a tedy nikdo jiný) na své náklady jednou ročně zajistí natření okapů. Takže když pan Vomáčka budovu prodá, musí natření okapů platit pořád on?

A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.

Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně.

Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??

[Filip Jirsák]

Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.

Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat. Můžete uzavřít smlouvu o výuce se slovutným profesorem, pak asi nebudete chtít, aby místo sebe poslal svou studentku, která bude o lekci napřed. A přímo ve smlouvě si určíte, že vyučovat bude profesor. A nebo uzavřete smlouvu s nějakou agenturou, kde bude uveden počet lekcí a úroveň, a pak má agentura jenom povinnost někoho poslat, a klidně tu povinnost může předat jiné agentuře.

Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??

Rozpor v tom, že druhý majitel by měl jiná práva, než první, se vyřeší tím, že oba budou mít stejná práva. A to může nastat dvěma způsoby – buď se ani první majitel nemusí řídit licenčními podmínkami, nebo druhý i každý další majitel má jen ta práva, která původně získal první majitel, tedy i druhý i další majitel se musí řídit licenčními podmínkami.

Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.

[Logik]

Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic.

Slušný člověk, když s něčím nesouhlasí, napíše proč. Označit něco za nesmysl bez argumentu je v diskusi nepřípustné.
Konkrétně jsem Vám dokázal:
a) že moje interpretace Aujezdskéhop textu je správná, ač jste tvrdil opak - tedy že Aujezdský tvrdí, že oprávněný nabyvatel je defakto totéž jako oprávněný držitel rozmnoženiny je správná a tedy že jste neměl pravdu. To jsem doložil úryvkem z jeho textu, který jste již nerozporoval. (pokud nesouhlasíte, vyložte co myslel Aujezdský posledním citovaným úryvkem)
b) že směrnice EU slouží k harmonizaci a sblížení práva a maximálně k praktické unifikaci, nikoli unifikaci na úrovni termínů - doložil jsem to odkazy na několik výkladů toho, co znamená harmonizace EU. (pokud nesouhlasíte, doložte jakýkoli materiál, který tvrdí, že termíny obsažené v Evropských směrnicích znamenají totéž co termíny v českém právu).
c) že v českém právním řádu je definován termín oprávněný držitel a tedy termín oprávněný nabyvatel je třeba vykládat analogicky
(viz §130 starého OZ) - tady fakt nechápu, jak byste tento argument chtěl vyvrátit
d) že termín oprávněný nabyvatel není totéž, co vlastník či majitel jiných práv k licenci (argumentace je shrnuta níže)
e) že existuje nejméně pět právníků, kteří se shodují s naším výkladem toho, co znamená oprávněný uživatel (tedy že stačí vlastnit rozmnoženinu), zatímco vy jste nenašel žádného, který by po novele AZ tvrdil opak (pokud nesouhlasíte, doložte alespoň jediného)

Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas. To, co v následujícím příspěvku nebudete rozporovat budu dále považovat za dokázané.

Reálných argumentů jsem napsal spoustu.

Spoustu toho jste napsal, ale argumentů tam bylo pomálu (např. pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není - což je argument jak noha). Já se ptám po nějakém kvalifikovaném argumentu, tj. vyjádření odborníka, rozsudek, kde za dané chování byl někdo odsouzen (po novele AZ!), autorizovaný výklad aktuálního znění AZ atd.... Narozdíl ode mne jste nikdy nedal jediný odkaz na něco, co by Vaše vývody dokázalo.

Je naprosto přirozené, že pokud se dva lidé na něčem neshodnou, tak jako arbitra vezmou někoho třetího, přitom ten třetí by měl být kompetentnější k problému. Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.

Co se týče interpretace, zatím jsme se shodli na jediné věci: že Aujezdského tvrzení v článku na Lupě, že další nabyvatel rozmnoženiny může být ve výhodnějším postavení, než první nabyvatel licence, není pravdivé - protože všechna práva (až na nepodstatné písmeno b) § 66 odst. 1), která má další nabyvatel rozmnoženiny, měl i první nabyvatel licence.

Když si ten článek přečtete znovu, tak to za a netvrdí zcela jistě ("by mohlo být výhodnější", nikoli "může být výhodnější"), zadruhé to jeho samotné tvrzení je v rozporu s předchozím tvrzením:

Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.

kterým jasně říká, že práva daná §66 nikterak nesouvisí s licenční smlouvou (a tedy jí ani nejdou omezovat).

Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.

Takže ani vaše argumentace autoritami není zas taková sláva, když s nimi pak sám nesouhlasíte.

1) No ale toto je jeho názor na věc, ve které nemáme spor.
2) Aujezdský není jediný právník, kterým argumentujeme, těch právníků jsme Vám snesli dohromady asi pět. Máte alespoň jednoho právníka, který tvrdí opak?
3) Pokud se někde liší názor větší skupiny laiků od jednoho odborníka, je docela dobře možné, že konkrétní odborník se v té věci spletl. Pokud ale existuje x právníků, které na konkrétní problém všichni říkají to samé, a pak existuje nějaký Filip Jirsák bez právního vzdělání, který tvrdí opak (ačkoli ho dost lidí v diskusi přesvědčuje o opaku), tak je myslím situace zcela jasná.

Proti vašemu argumentu, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" znamená "ten, kdo se stal legálně vlastníkem rozmnoženiny" jsem argumentoval tím, že o vlastnictví rozmnoženiny se v zákoně mluví hned po té, a nedává smysl, aby bylo v zákoně uvedeno dvakrát, že jde o oprávněného vlastníka: "oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je takový, uživatel, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, ..." To nezní zrovna logicky. Na to vy jste nereagoval nijak - tak co k tomu mám dalšího dodávat?

Tak když nevíte, co k tomu dodat, tak k tomu dodám já - zkuste příště pečlivěji číst to, co píše Váš oponent v diskusi a ne jen dokolečka opakovat svůj názor. Protože jsem na to reagoval hned čtyřmi argumenty (od nejslabšího po nejsilnější):

1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).

2) Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo. Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.  I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti, tedy další novela nějakého jiného zákona by mohla tuto ekvivalenci porušit, takže zmínění obou stran (potenciální) ekvivalence má smysl.

3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.

4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.

Navíc je logické, že "oprávněný nabyvatel" se týká práv, o kterých je zákon, ve kterém ten text je - tedy užívacích práv dle autorského zákona.

Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.
Práva daná §66 AZ jsou práva k činnostem, které do autorských práv nezasahují.
Proč by se měli termíny v paragrafu, který vůbec nemluví o autorských právech, ale naopak o tom, co autorské právo nezahrnuje, být vysvětlovány jako věci týkající se autorských práv?
Všimni si, že u všech podobných práv "mimo autorské právo" (např. §30) je možnost aplikace dalších paragrafů autorského zákona explicitně zmíněna (odst. 6), takže se eviedně nepředpokládá Tvůj implicitní výklad.
Stejnětak je vidět, že pokud autor zákona předpokládal oprávnění pouze na základě licenční smlouvy, výslovně to do zákona napsal, jako např. v §61 odst. 1

2) V §106 odst. 3 autorského zákona se praví:

Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.

Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)

Tento argument lze v podstatě použít i výše jako bod pět k argumentaci, co znamená oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

[Filip Jirsák]

Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas.

Akorát že v té závorce je to většinou napsané špatně. Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal a pak s ním polemizujete. Proto to nazývám nesmysly. Napsal jsem vám to už několikrát, takže žádné „bez argumentu“ neplatí. Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není

Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.

Jenže o tom, zda odborník tvrdí B, podle pravidel slušné diskuse nerozhodujete vy. Ve skutečnosti je to tak, že já tvrdím A, vy tvrdíte B a tvrdíte, že odborník tvrdí C, ale že C vlastně znamená B. Nejdříve to dokažte, a pak bude mít zbytek vašeho komentáře nějakou váhu.

1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).

V případě zákonů se na krásné formulace a stylistiku moc nehledí, rozhodně ne na úkor významu textu. Určitě v zákoně nenajdete, že by něco bylo nazývané „oprávněné nabytí“, a v přívlastkové větě se jako ukázka bohatosti jazyka použilo „který má vlastnické právo“. Předpokládám, že jste nemyslel, „zúžení požadovaného oprávněného nabytí“, ale požadovaného vlastnického práva. Že se jedná o zúžení oprávněného nabytí tvrdím já celou dobu – ze všech oprávněných nabyvatelů se vybírají pouze ti, kteří  mají vlastnické nebo jiné právo k rozmnoženině, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu.

2 )Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo.

Na tom se shodneme.

Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.

I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti. Nejde a nemůže jít o dvě různé skutečnosti. Nemůžete něco získat neoprávněně a pak být oprávněným vlastníkem. „Oprávněný“ znamená „ten, který získal/nabyl práva“, a v zákoně se samozřejmě myslí „ten, který legálně získal/nabyl práva“. Pokud byste chtěl argumentovat třeba vydržením, tam jde opět o oprávněný akt nabytí, oprávněnost plyne ze zákona.

Pořád jste ale nevysvětlil, proč autorský zákon najednou bez varování a bez použití správné terminologie píše o právech dle občanského zákoníku, když se celou dobu zabývá právy dle autorského zákona. Proč větu „oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ vykládáte jako „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle ObčZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ místo mnohem logičtějšího „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle AZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“?

3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.

Buď je ve vašem textu nějaký skrytý význam, který mi uniká, nebo volně žonglujete s termíny, jak vás napadne. Kde se tu vzala „oprávněná držba“? Jak souvisí s AZ?

4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.

Opět žonglování s termíny. Kde se v AZ píše o oprávněném držiteli?

Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.

Neupravuje. Autorská práva nelze převádět. Licenční smlouva upravuje podmínky poskytnutí práv, licenční smlouva v souvislosti s autorským dílem upravuje podmínky poskytnutí práva dílo užít.

Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)

Nejedná se jen o rozmnoženiny pořízené na základě licenční smlouvy, ale o všechny rozmnoženiny, ke kterým má dotyčný užívací práva. Autorský zákon je také součástí práva, takže „oprávněný“ by stále znamenalo „podle práva, tedy i podle autorského zákona“. A opět, oprávněná držba věci toho s autorským právem moc společného nemá.

[Reklama]

[slowthinker]

Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat.

To ale odvádíte řeč zcela od tématu. 

Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.

Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel).
Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky.
A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...

(omlouvám se, že vás tak masíruju, ale váš nedostatek soudnosti si o to opravdu říká  )

[PetrTv.]

My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Nicméně nemáš reálnou pravdu, že musíš převádět licenci OEM s celým počítačem. V podstatě dle autorského zákona jenž zmiňuješ, dle rozhodnutí soudního dvora viz usedSoft, je podstatné zda a jak licencí nebo říkejme raději rozmnoženinu máš.

V podstatě uvedu příklady:
1. Vezmu licenční štítek, instalační médium (což může být ale i recovery na HDD), případně celý HDD s nainstalovaným OEM Windows a ten ti prodám. = tím jsem přestal být oprávněným nabyvatelem licence, a ty jsi novým nabyvatelem licence = potažmo rozmnoženiny. A žádný výrobce SW - rozuměj MS s tímto nic neudělá.
--- protože je to to samé jako kdybych ti prodal celý HW--- pokud na tom zbytku HW již OEM verzi nebudu provozovat.

Mezi "licence" a "rozmnoženina" vidím zásadní rozdíl.

Ano, můžu prodat rozmnoženinu a pak ji (v Česku) užívat na základě §66.
Ale pořád nechápu, jak můžu prodat licenci: Jak jsem řekl ...

"licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby

Smlouvu převádět lze, pokud to např. umožňuje zákon. Který zákon/soudní rozhodnutí umožňuje převádět sofwarové licence bez souhlasu držitele autorských práv?
(Mimochodem soudní dvůr v kauze usedSoft o prodeji licence nemluví, mluví o prodeji rozmnoženiny.)

Tak vyznačil jsem podstatné. Bavíme se o licencích a rozmnoženinách. A ano souhlasím že je v tom velký rozdíl, i když vlastně žádný. Vysvětlím.

Pochopitelně vždy získáváš práva vyjádřená licencí na užívání rozmnoženiny. Taky jsem v příkladu podotknul, že mám k dané licenci fyzické médium, tedy potažmo rozmnoženinu. Jaké je to méduim je v tomto případě jedno.

Výše uvedené není tak kostrbaté jak to vypadá.

Nikde totiž není přesně definováno CO je vlastně počítač, resp. jaké minimální části se váže licenční ujednání.

A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.

Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.

Tedy z toho lze usuzovat = a mají tento názor i právníci = že vždy si kupujete u software rozmnoženinu, neboť v jediném případě by to nebyla rozmnoženina, a to pokud by se vyskytovala pouze jedinný originál daného software na pouze jednou HW.
A vždy musí Vám být poskytnuta užívací práva, a to dle autorského zákona, na užívání či jiné činnosti k dané rozmnoženině, a tedy dostáváte vždy licenci, resp. potvrzujete licenční ujednání na používání dané rozmnoženiny.

Připadá Vám to kostrbaté ? Nikoliv. Zamyslete se na podstatou a faktickou stránkou. Vždy se musí při instalaci daného (teď budu psát příklad konkrétně) OS vytvořit rozmnoženina, resp. kopie = funkční kopie, rozmnoženina daného OS. Neboť máte při prvotním startu PC/laptopu tzv. preinstalaci, tzn. prvotní rozmnoženinu, na recovery partition.
Z této vytvoříte funkční kopii daného OS, a máte (dokonce jste vyzván autorem) právo a vlastně i povinnost, vyhotovit si vlastní recovery kopii prvotní rozmnoženiny. Tato prvotní rozmnoženina, kterou vy vlastníte na svém HDD, neboť vlastnické právo k HDD máte vy, nikoliv autor, je ale kopií prvotníno originál = takže je to již rozmnoženina.
A vy máte právo tedy rozmnoženinu prodat.
A to vlastně s jakoukoliv funkční částí tohoto počítače, ale vždy za předpokladu, že tuto rozmnoženinu, označenou unikátním ID klíčem = rozumněj produkt key = nadále nepoužíváš, tedy předáváš plně veškerá práva na kupujícího.

Tak je to přesně dáno. A korensponduje to se všemi AZ, EU, EULA, či kýho šklaka se to nazývá.

A k tomu byl ten rozsudek. DO té doby se pojem rozmnoženina nepoužíval.

Takže ve výsledku, prodám-li venkovní obal s produkt key (licenčním číslem) a odstraním se všech svých držav veškeré oprávněné kopie rozmnoženiny (neboť mám právo použít jakékoliv instalační médium, práva jsou vyjádřena licenčním číslem = produkt key) legálně jsem předal tyto práva kupci a tento je může legálně užívat.

Neboť on si může pak nainstalovat tento OS na HW, který umístí do PC který jsem mu prodal = to, že z původního PC zbyl jen obal je nepodstatné. Neboť přímo v EULA OEM verze NENÍ ZAKÁZÁNO provést jakékoliv změny HW, a to včetně kompletní výměny dílů = resp. potažmo aby byla splněna podmínka OEM (při druhé instalaci, nikoliv prvního použití produkt key) musí z původního PC zbýt alespoň jeden díl, a všechny ostatní díly musí být vůči této rozmnoženině odstraněny.

[PetrTv.]

Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?

Ne první majitel OEM MUSÍ splnit základní podmínku použití OEM licence, a to instalovat tuto poprvné na NOVÝ HW. A jak jsem odpovídal předchozímu Slowthinkerovi, pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows  neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, práv k užívání daného OS, stejně tak jsou pro tebe platné licenční ujednání a to v plném rozsahu = tzn. pokud není dovoleno OS měnit, nemůžeš tak, musíš užívat tak jak je v licenčním ujednání.

V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) se nakládá s právy, nikoli se smlouvou. Licenční smlouva je jen způsob, jak získat nějaká konkrétní práva. Dříve to byl jediný způsob, jak získat autorská práva k programu, dnes je to jeden z možných způsobů - další je třeba získání nějakých konkrétních práv s rozmnoženinou. Pořád jsou to ta práva u rozmnoženiny uvedená, často jsou nazývána "licenční ujednání" nebo by mohla být nazvána i licenční smlouvou, protože nezáleží na názvu, ale na obsahu. Je to z toho důvodu, že licenční smlouva vyžaduje splněný určitých parametrů - získání práv spolu s rozmnoženinou je pouze uvolněním těchto parametrů, je to jakási volnější verze licenční smlouvy. A stále je to převod práv na základě dohody kupujícího s autorem.

Nevím kde bere Slowthinker výrazy a pojmy, ale neexistuje žádná licenční smlouva = je pouze licenční ujednání ve kterém se stanoví za jakých podmínek máš právo na užívání (či jinou činnost) s daným autorským dílem = neboť SW obecně je dán na rovinu s literárním dílem, dle AZ

A tak jak máš právo prodat knihu jako celek, pokud jsi ji jako celek koupil, máš právo prodat i SW jako celek. A to na příslušném mediu (ale v případě SW to fakt může být i jen ten licenční štítek a nebo v budoucím čase klíč z UEFI)

Při dalším prodeji se pak neprodává licenční smlouva ani jiné ujednání, ale ta práva smlouvou získaná. Když koupíte dům na základě kupní smlouvy, také tím získáte nějaká práva k tomu domu. Když jej následně budete chtít prodat, neprodáváte tu vaši původní kupní smlouvu, ale vaše práva, která jste tou kupní smlouvou získal. Stejně je to i v případě prodeje software - prodáte ta samá práva, která jste předtím získal, a kupující ta samá práva získá. Přičemž takhle to funguje jen u rozmnoženiny, která představuje jakýsi nosič těch práv, a u které je zákonem stanoveno, že jakmile autor ta práva na rozmnoženinu naváže a tu jednou prodá, jsou tím jeho práva k této rozmnoženině vyčerpána. (U domu jsou ta vlastnická práva převodem vyčerpána automaticky, nemůže mít vlastnická práva původní i nový vlastník, aniž by si navzájem ta práva neomezovali.) Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.

Což samozřejmě neřeší náš spor o to, zda § 66 odst. 1 dává dostatečná práva k provozu programu, nebo zda ta práva uživatel může získat jen výše uvedeným způsobem a § 66 odst. 1 mu v takovém případě přidá další práva.

I prodej smlouvy jako takové je legální. Ale napsal jsi to docela přesně. Autor prodá práva, a toto užívací právo nějak vyjádří = obvykle licenčním ujednáním, ale i jinak, kde stanoví za jakých podmínek lze jeho dílo užívat a jak jej možno užívat = takže vždy se prodávají užívací práva.
A tak jak u domu ani u SW (OS) nemůže mít současně užívací právo autor s prvním nabyvatelem, či první nabyvatel s druhým nabyvatelem atd.
Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.
Vyjma dočasných užívacích práv, který jsou označena jako časově omezená = viz aktualizace Antivirového programu. Zde sice můžete prodat právo užívání avšak musíte zároveň opět přestat užívat, a neprodlužuje se doba platnosti. Po skončení doby platnosti aktualizačních práv, prostě pozbývá současný nabyvatel práv tyto práva...

A mimochodem, vždy jsou převodem vyčerpaná práva původního vlastníka práv.

[Filip Jirsák]

Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel). Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky. A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...

Mohl byste začít rozlišovat mezi interpretací, na které se alespoň všichni zde v diskusi shodují, a interpretací, kterou jste napsal vy, já jsem napsal argumenty, proč je podle mne ta argumentace chybná, načež vy jste tu svou interpretaci bez nějaké další argumentace prohlásil za jedinou správnou. Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky, nýbrž že se provalilo, že logickou strukturu textu nedokážete rozpoznat vy a máte další problémy s interpretací textů? Nebo se překonáte a zkusíte svá tvrzení obhájit nějakými argumenty?

Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu. S tím tvrzením, ne s vaší interpretací.

[slowthinker]

Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.

Že by? Takže když mi dáte do podnájmu jeden pokoj ve svém bytě, mohu svá práva tento pokoj užívat převést na libovolného nepřizpůsobivého občana?

A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.

Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.

Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/

pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows  neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny

vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.

[PetrTv.]

My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.

Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?

Nevím. Nejsem právník a v dokumentech a článcích, které oba známe, to vysvětleno není.

Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.
A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.

Ne ani Aujezdský neříká, že má druhý nabyvatel jiná, vyšší, nebo nižší práva než první nabyvatel. Má stejná. A v podstatě má stejná jako první nabyvatel.
Bacha na to...
V podstatě, je-li to OEM licence, tak musí dodržet dva parametry použití OEM licence.
A to :
1. instalace na NOVÝ HW
2. reinstalace na stávající HW = tzn. na ten kde byla poprvé užita.

Ale podstatné je že v bodě 2. není nikde řečeno, že stávající HW musí být fyzicky kompletně tzn. ze 100% ten původní, a nesmí dojít k žádné jeho změně.
Neboť už použítím dvou modelů by přestalo platit výše uvedené a nabyvatel práv/rozmnoženiny/licence (doplňte co chcete, je to ve výsledku jedno, neboť to musí být jedna a tatáž osoba)
A) provedením prvního upgrade SW na SP1 = je prováděna změna původní licenčního ujednání (potvrzuje se nové, tedy neplatí již to původní), nebo
B) provedení upgrade a nebo OPRAVY původního HW = a to od výměny HDD, přes doplnění RAM, upgrade CPU, výměny GPU dochází k zásadní změně původního HW

U laptopů je to pochopitelně složitější, ale pokud vyměníte co lze = vyměníte HDD, CPU, RAM, případně GPU měníte vlastně skoro celý. A nebo rozbijete display, polijete jej, a tedy seženete jiný jinak poškozený, či vybrakovaný laptop přehodíte HDD a = dochází tím pádem k procesu ukončení užívacích práv ? ne, a to v případě, že ten původní laptop máte stále v držení = ale nesmíte jej pak opravit.

Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.

Zatím jste ani vy ani PetrTv. nezareagoval na mou námitku:

práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.

Proto se ptám, jaký odstavec jakého zákona/rozhodnutí říká, že softwarové licence lze převádět bez souhlasu nositele aut. práv.[/quote]

Pane teď jste se do toho hodně zamotal. A vyplynul Vám z toho pěkný paskvil....

Takže k Vašemu příkladu:
Z jakého titulu si myslíte, že nemůže převést pan XY práva z slouvu na pana YZ... ?
To by bylo pak nezákonné převést ordinaci Vašeho osobního/obvodního/specialisty lékaře na jiného lékaře...
I tam jste uzavřel smlouvu (a je jedno zda jste něco podepsal, Vaše první návštěva byla aktem uzavření smlouvy, neboť od té doby tento lékař na základě služby kterou Vám poskytuje účtuje peníze)
Takže pokud uzavřete s panem XY smlouvu na to že Vám bude učit, a tento se rozhodně, že tuto smlouvu prodá panu YZ je to legální.
A pan YZ je POVINEN tuto smlouvu plnit tak jak byla stanovena, tzn. v plném rozsahu. Stejněi to tak Vás zavazuje tuto smlouvu plnit v plném rozsahu místo s panem XY tak s panem YZ.
To by jste musel mít v té smlouvě konkrétně stanoveno, že to NELZE, ale to NELZE by nesmělo být v rozporu s zákony státu ve kterém je smlouva uzavřena.
A žádný zákon neumožňuje stanovit smlouvu  BEZ výpovědních podmínek, a tzn. bez možnosti smlouvu ukončit, a žádný zákon nezakazuje převod práv a to jakýchkoliv, tedy i práv smluvních.
Stanovením omezení převodu práv, či výpovědi smlouvy by bylo porušeno základní práva dle zákona.
On je taky rozdíl zda je uživatelem práv konkrétní fyzická osoba či právnická osoba... A to platí i pro AZ, tedy i pro SW licence/užívací práva.

Tady by se dalo napsat, že ANO bude-li první nabyvatel užívacích práv k SW právnická osoba bude mít menší práva než druhý nabyvatel, pokud tento bude fyzickou osobou.
Neboť tam dojde ke změně výkladového zákona. A ano fyzická osoba má větší práva než právnická.

V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) ...

Nejste právník a máte potíže s rozeznáváním logických spojek v textu. Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.
[/quote]

Ale pánové, kdo kdy mluvil o užívání software bez platné licence = tedy přesně řečeno = nikdy nelze užívat žádné autorské dílo bez platného užívacího práva, není-li toto užívací právo určeno zákonem.
A bacha neexistuje žádný SW stejně jako žádné literální dílo které by jste mohl užívat bez získání užívacích práv od autora a to dobu 25 let od vzniku takového díla.... Tak říká AZ

Rozumnějte, i takový Linux (kterýkoliv jiný program který je zdarma, třeba SW z kategorie opensource) můžete užívat pouze pokud odsouhlasíte licenční ujednání při instalaci, a to ač je obecně známo, že užívání takového SW je legální volně.

Dle AZ bez splnění a souhlasu s podmínkami licenčního ujednání (EULA), kterými je poskytnuto právo dílo užívat můžete používat SW který je minimálně 25 let starý.
Prostě SW je AZ postaven na úroveň literálnímu dílu. Tečka.


Nicméně. Odpovězte mi prosím co celá diskuze má společného s rozmnoženinami, které prodává pan Končinský z vyhodny-software.cz

Neprodává nic nelegálně. A pokud splníte licenční podmínky je legální SW od něj koupený legálně užívat v rozsahu licenčního ujednání.

Chápete, že tady vedete diskuzi která nemá nic společného s zbožím které vyhodny-software prodává ??

A to píšu taky proto, že jsem ty rozmnoženiny viděl osobně, a pracoval s nimi osobně. Není žádný rozdíl mezi tím co pošle pan Končinský z vyhodny-software.cz a co pošle (pochopitelně za vyšší peníze) taková Alza, a nebo přímo firma DELL (u které to mimochodem, lze objednat taky = velmi rádi Vám prodají nevyužité licence, když jim za ně zaplatíte)

A taky běžně pracuji s repasovanými PC, protože u nich taky jde o licence, tedy licenční ujednání, vlastně rozmnoženiny, vlastně užívací práva k SW... mimochodem.
A ne jen na OS

[PetrTv]

Tedy práva jsou obecně převoditelná, a to bez jakýchkoliv omezení.

Že by? Takže když mi dáte do podnájmu jeden pokoj ve svém bytě, mohu svá práva tento pokoj užívat převést na libovolného nepřizpůsobivého občana?

Ano práva jsou obecně převoditelná, a ano pokud Vám pronajmu v mém bytě pokoj, tak v rámci uzavčených licenčních podmínek na pronájem tohoto pokoje je můžete převést tyto práva na kohokoliv.

Analogicky je to to samé, jako kdybych by vlastníkem budovy a vám PRODAL právo užívat jedno patro. V případě že plníte podmínky užívání a to v plném rozsahu nemohu Vám tyto práva vzít, a vy můžete tyto práva převést na jiného uživatele.

Ale platí to co teď uměle přeženu:
Takže pokud Vám tedy dle příkladu pronajmu pokoj tedy převedu Vám práva na užívání tohoto pokoje za podmínky že budete každý den v 6:00 štěkat, v 12:00 kokrhat a v 18:00 hod mňoukat, tak v případě, že tyto práva převedete na ty Vámi zmíněné spoluobčany a tito budou výše uvedené podmínky plnit, pak tedy jsou majiteli užívacích práv k tomuto pokoji.
Musí však plnit námi dříve uvedené licenční podmínky užívaní práv k tomuto pokoji, protože tyto práva převzali v plném rozsahu.

Nicméně. Pokud Vám převedu užívací práva k tomuto pokoji, stáváte se MAJITELEM tohoto pokoje. A tedy můžete jej užívat v rozsahu v jakém tyto práva jste obdržel.
Ale pokud z toho pokoje=rozumněj dané místnosti=uděláte vlastní kancelář = tedy ZMĚNÍTE pokoj na něco jiného, kčemuž jsem já vám nedal užívací právo, neboť užívací právo i u SW se dává ke konktrétnímu účelu. Nelze totiž podle AZ či jiného zákona dát užívací právo bez určení účelu užívání.

Stejně jako tak se autor může své autorské právo převést v jakémkoliv rozsahu, tedy i kompletně. A stejně tak autor o své autorské právo přichází automaticky uplynutím času vzniku autorského díla...

A taky ono se taky dost stírá hranice mezi názvoslovím licence, práva, rozmnoženina ... neboť jedno bez druhého není možné být ve výsledném případě.

Nemůže rozmnoženina = a to jsou všechny kopie (tedy se dělí na legální = s platnými právy-licencí a nelegální = warez) jakéhokoliv software, bez poskytnutí užívacích práv, kterým se obecně říká licenční ujednání = licence. A tyto licence se dělí podle užívacích práv.
Od striktně propriety až po opensource.
Každý software má svou licenci, resp. správné názvosloví je licenční ujednání, na poskytnutí užívacích práv.

Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
[/quote]
Četl a velmi dobře, a protože v IT oblasti se pohybuji 22 let, tak znám všechny verze AZ, ObchZ, ObčZ...
A nikdy jsem netvrdil, že musíte mít nějakou licenci na užívání rozmnoženiny. A nikdy nikdo žádnou licenci nepotřeboval, a doufám že ani nikdy potřebovat nebude.

--mimochodem, zrovna jsem v SW Opera stáhnul český slovník a musel jsem před jeho instalací potvrdit, že souhlas s licencí :-)
Ale já jej budu užívat, a přímo v agreementu se nic o licenci nepíše, přesný překlad je, že souhlasím s užíváním tohoto slovníku.
--- ono slovo licence nikde v žádné EULA není a nikdy nebylo.- --- jedná se o chybný český výklad/překlad slova agreement = což má být DOHODA.

Licenci potřebujete na prodej či držení anebo užíváni zbraní.
Licenci potřebujete na řízení automobilu.
Licenci potřebujete na vykonávání profesí jako je lékař (atestace), právník (advokátní zkoušky) atd.

u SW je to vždy a má se to správně překládat jako DOHODA o užívání autorského díla = zkráceně se tomu začalo říkat v 90 letech poskytnout licenci na program....

Čeština je mocná... 

pak již může prodat tuto licenci komu chce = ale jedině s tímto HW = avšak nikde není řečeno jaký je v tomto případě rozsah tohoto HW, resp. žádná EULA k OEM verzi OS Windows  neřeší ať zákazem, či jiným striktním ujednáním, prodej tohoto HW, resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny

vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.
[/quote]

K tomu odpovím znovu, a už se to tady psalo mnohokrát....
Prodávají ROZMNOŽENINU, a to legálně.
Pouze to společnostem jako je Oracle, MS musel sdělit soud, protože pochopitelně oni nemají zájem aby jejich autorské dílo tak dlouho užívalo, neboť potřebují tyto díla obměňovat a získávat za ně peníze.

Prostě je to to samé jako prodávat staré zásoby, stejné jako prodávat "ojeté" automobily, je to stejné a vlastně nejsprávnější je napsat, že je to stejné jako ANTIKVARIÁT s knihama, a nebo výprodej starých zásob knih.

Tam to nikomu nepřipadne divné, že se prodávají staré knihy = a některé sakramentsky draho, mnohdy dráž než když byly nové.
Stejně tak ve výprodeji (teď fakt nevím jak se tomu přesně říká) knih jsou prostě knihy které někdo vytisknul a prostě se za plnou cenu neprodaly.
Stejně tak dříve vydaná DVD co se nová prodávala za 500-900 tak teď je mají v trafice za 50Kč a to nikomu nepřipadne nijak divné.
A přesto je ta kniha, DVD na stejné úrovni a spadající pod stejný zákon.

A usedSoft či vyhodny-software prodává kus HW, i nosič dat je HW, a protože tu rozmnoženinu prodávají na nosiči DAT tak prodávají to s HW... a bacha i soubor na cloudu je nosič DAT... takže je to legální legální to bude, a každý který tomu nevěří ať si nevěří.

Neslovíčkařte, není to o tom, jestli má někdo větší argumenty či nikoliv.
Jestliže zakoupím od společnosti SW a souhlasím s dohodou o užívání daného SW pak jsem oprávněný nabyvatel.
Mimochodem, kolik z Vás vlastně koupilo Váš SW = rozumněj OS Windows (používáte-li jej) od Autora Nikdo.
Pouze jste souhlasili s dohodou o užívání autorského díla, ale rozmnoženinu jsem koupili od někoho jiného, a ten ji koupil někde, a ten.... a možná někdo je ten co koupil to od MS.
Ale vy jste to nebyli.
A pokud Vám někdo prodá rozmnoženinu, tak jedině s právy k užívání této rozmnoženiny. Bez těchto práv je to bezcenné a pak by to byl podvod.
Pokud mne dohoda zavazuje k nějaké činnosti před, při, či po užívání a já s tím souhlasím jsem povinen to splnit. Viz podmínky OEM dohod/licencí.

Ale jak jsem už několikrát psal = koupili jste si vy od usedSoft nebo od vyhodny-software.cz tu rozmnoženinu ?? viděli jste ji osobně ??
Neboť se vyjadřujete k něčemu co jste neměli v ruce, na základě nějakých hypotéz vašich vlastních... přenesených informací z internetu atd...
Kolik z Vás je majitelů firem, které nakupují SW který následně prodávají dále/přeprodávají ?
Kolik je právníků ?
Oháníte se znalostí AZ a §66 jeho, ale znáte platné znění i ostatních k tomu vázaných zákonných ustanovení ??
A znáte je dobře ? Znáte ústavu ? listinu základních práv a svobod ? občanský zákoník ? obchodní zákoník ??
Bez znalostí těchto návazných norem, je výklad jakéhokoliv zákona účelový, a dotyčný by se mohl HODNĚ DIVIT, a to jak koncový uživatel, tak především korporace jako je MS :-)

Protože pokud prodávají nějaké dílo tak se k tomuto dílu vztahují platné zákony toho území státu, kde je dílo prodáváno !!!!!
A EULA není moc v souladu s českým právem. A to především v rozporu názvosloví.
Český právní řád u literálních děl a software NEZNÁ pojem licence.... A pokud to nezná zákon, žádná dohoda to nemůže stanovit.
A navíc, dohoda na užívání díla pro koncového uživatele FyzO musí být jiná než pro koncového uživatele PrávO. A to hlavně MS a především dodavatelé HW NEDODRŽUJÍ a pak je to velmi zvláštní ....

[slowthinker]

Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky ...

 

No to můžete, ale mě jako argument stačí poslat odkaz na inkriminované místo. Víc není třeba.
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85653#msg85653

Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu.

Tady říká Černý z Microsoftu:
"Software je možné převést přímo na třetí stranu pouze současně s licencovaným zařízením a spolu s nalepeným štítkem Certifikát pravosti,"
a vy s tím zřejmě souhlasíte. Ale Jansa s tím v tom článku nesouhlasí.
Ty další tři právníky zmiňoval Logik, na to byste se musel zeptat jeho.

Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.

[Filip Jirsák]

Děkuji, že jste potvrdil můj předchozí komentář. Nejprve se pokoušíte dokazovat mou chybnou interpretaci odkazem na svůj vlastní komentář, a pak něco dokládáte neexistujícím odkazem.

Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.

Na existenci "zákonné licence" nemám opačný názor, než pan Aujezdský, protože pan Aujezdský podle mne ve zmiňovaném článku na Lupě prezentoval dva odlišné a navzájem si odporující názory na "zákonnou licenci". Nevím, co bych si v takovém případě měl představit pod pojmem "opačný názor".

Stoprocentně přesvědčen nejsem. Ale zatím jsem neviděl žádný právní názor, který by některý z názorů pana Aujezdského podporoval. Naopak jsem viděl rozhodnutí soudu, které by muselo vypadat dost jinak, pokud by některý z názorů pana Aujezdského soud zastával. A také si nemyslím, že by jeden článek na Lupě byl něco tak důležitého, že by se k tomu hned musela spousta právníků vyjadřovat a vy byste ta vyjádření musel najít.

[PetrTv]

Četl jste §66 AZ? Tam se říká, že k užívání rozmnoženiny není potřeba licence, a že v jistých případech mohu software užívat, aniž bych zasáhl do autorských práv.
Viz také tento článek: http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/

Váš omyl a ten největší, a nejen Váš, vyplývá z chybné interpretace (tedy hlavně překladu slova agreement = dohoda) názvosloví EULA protože neuzavíráte a nepřijímáte žádnou licenci a tedy nejste žádným oprávněným licencovaným subjektem, nýbrž uzavíráte s autorem DOHODU o užívání práv k danému programu.
A proto je dle vámi tak oblíbeně zmiňovaném §66 netřeba žádné licence k užívání software.

A tedy máte ano máte pravdu, k užívání jakéhokoliv software netřeba žádné licence. Ale potřebujete být právoplatným držitelem dohody o užívání daného software.
Musíte číst i ten zákon přesně, stejně tak rozhodnutí soudu, a tak i vyjádření právníků k dané problematice.

Protože bez dohody o užívání díla, nejste oprávněn dílo užívat.
A v dohodě lze stanovit podmínky užívání daného software, ale v rámci ochrany práv autora, či jiných subjektů, které by mohli Vaším užíváním daného software být dotčeni.

Takže lze například v dohodě (vy ji nesprávně nazýváte licencí, nuž budiž) omezit například zpětné inženýrství a dekompilaci, zásadní změny, a nebo případně zneužití daného díla pro páchání trestné činnosti, či jiných skutků které by mohly ohrozit bezpečnost a životy jiných subjektů... Tak zní zákony nejen ČR.

Aplikovat toto lze velmi různorodě.

A samozřejmě vy musíte užívat jakékoliv dílo, ať je to software, video, zvukový záznam, či literární dílo tak, aby jste nezasáhl do autorských práv, pokud nejste jejich nositelem, a nebo pokud nejste oprávněným nabyvatelem těchto práv v tom rozsahu aby jste mohl do daného autorského díla zasahovat jinak, než jak bylo Vám přiměřeně umožněno.

Uvedu příklad:
Proto například nemůžete udělat deassembling Windows XP aby jste zjistil jak vypadá zdrojový kód, neboť toto právo jste přijetím EULA neobdržel, a tedy nemůžete použít část počítačového kódu, a přiřadit jej ke svému a dílo změnit.

Naproti tomu pokud přijmete dohodu o užívání práv k linuxu, třeba Ubuntu tak přímo v dohodě o užívání je přímo vypsáno, že můžete klidně použít část, či celek, a tento změnit, dopsat, vylepšit, změnit mu funkčnost, avšak jen v případě, že následně předáte tyto změny tam a tam... a poskytnete k nim stejnou dohodu s jakou jste toto dílo přijal (via GNU/GPL) ale můžete následně udělat dílo a tuto dohodu změnit z opensource na proprietární)

Český právní řád totiž u autorského díla žádnou licenci nezná. 

.......... resp. co je minimální HW.
Jinými slovy, budeš-li míti jeden kus (třeba levou desku z case PC, nebo výřezek spodku z laptopu) tohoto prvotního HW na kterém byla OEM licence užita, jsi oprávněný nabyvatel rozmnoženiny

vyhodny-software ani obdobné německé firmy ale k Windows OEM nepřidávají kus laptopu. A přesto to vypadá, že jejich zákazníci jsou oprávněnými nabyvateli, jinak by Oracle a Microsoft po pár prohraných soudech v Německu nestáhly ocas.

Prosím nevytrhávej věty z kontextu, uváděl jsem příklad, a jedná se o to, že v podstatě nemusíš mít ani ten štítek. Neboť budeš-li oprávněným nabyvatelem například MS Office 2003 v multi verzi 5x (tzn. budeš mít 5x právo užití na svých PC) tak nemáš 5x instalační medium, a nemáš 5x "licenční" štítek, ale máš jedno instalační médium (pokud existuje) a k tomu máš A4 list na kterém je napsáno, že máš právo užívat 5x MS Office 2003.
Ale v případě, že tvoje firma zkrachuje, pak tato dohoda o užívání SW bude předmětem převodu k jinému oprávněnému nabyvateli, a ten dostane toto tvé bývalé právo, na základě úhrady tvých dluhů.
A z toho je patrno, že žádný autor nemůže omezit následné nakládání s dílem, které vydal, za které PŘIJAL přiměřenou úhradu = dle vlastního stanovení, neboť by takto znehodnotil investici, kterou první nabyvatel učinil.

Ano můžeš omezit užívání nějakého produktu na konkrétním HW, ale slovo KONKRÉTNÍ je zásadního významu. Takto to má třeba APPLE, který umožňuje legálně užívat svůj software pouze na konkrétním HW, tzn. od konkrétního výrobce, nikoliv však již modelu.
A tedy nemůžeš být oprávněn užívat tento jeho OSX software na jakémkoliv HW. Avšak pokud ti výrobce HW prodá samostatně HW, jsi oprávněn užít dohodu a oprávněně užívat daný software.

U MS není v dohodě vyjmenováno u jakého výrobce HW je možno jeho software užívat, a tedy není možno omezit jeho užívání na jakémkoliv HW na kterém bude fungovat.
A tak lze učinit závěr tento:

Lze převést právo na užívání na jakýkoliv jiný subjekt, neboť nevzniká dalši kopie (při vzniku další kopie by měl autor automaticky nárok na další přiměřené plnění za svoje dílo) neboť se pouze (selsky řečeno) přenáší užívací právo z jednoho nabyvatele na jiného, kdy původní toto právo ztrácí a získává toto právo užití jiný.
A proti tomuto převodu (přemístění) práv autor nemůže nic namítat, neboť to nikde v žádném zákoně státu (ani českém) EU není zakázáno. Neboť takové převody teoreticky lze zakázat pouze zákonem (a přiznám se, že si nejsem tou možností zákazu až tak jist, neboť takový institut se používá pouze u činností ohrožujících bezpečnost státu, lidských životu a pod.).

Pokud se oháníte §66 AZ měli by jste všichni k tomu také citovat ostatní návazné § všech ostatních zákonů, neboť nelze vytrhnout z kontextu žádný § a tímto se ohánět.

Zákazy lze činiti jen zákony. A není-li něco zakázáno zákonem, je to vždy povoleno.
Lze si dohodnout jistá omezení, avšak nesmí být nad míru dobrých mravů, a nesmí omezovat na zákonou mez, a hlavně je-li za něco placeno = je-li přijato plnění, není možno toto plnění jakkoliv znevážit následně v čase.

Jinými slovy. Pokud bude EULA pro např. Windows 9 uvádět (A MUSELI BY TO DÁT VĚDĚT PŘED PROVEDENÍM JAKÉKOLIV ÚHRADY), že tento OS lze používat pouze ta dodaném laptopu/PC v tom stavu v jakém bylo zakoupeno, pak bude NELEGÁLNÍ provádět jakékoliv opravy takového HW bez následné úhrady autorovi, tedy získání dalšího užívacího práva pro další kopii SW.

To by ve výsledku (a prosím je to velmi šílená ale v tomto akceptovatelná formulace) znamenalo, že v případě, že se na HW pokazí jakákoliv součástka např. HDD, musíte si zakoupit novou kopii OS.

A nebo uvede MS na trh model, že se bude platit ne za software ale za aktualizace = TAK JAK to mají už (kolik ??) 20let softwarové společnosti, které vyvíjejí Antivirové programy.
Tam dostáváte užívací právo k software = tedy autorskému dílu ZDARMA a platíte tedy jen aktualizační službu, která vám funguje tak dlouho na jak dlouho si ji uhradíte.
A nebo model software na účetnictví, kde uhradíte část za software a každý rok pak hradíte aktualizace... Můžete prakticky užívat účetní software i bez aktualizací, BUDE fungovat, sice jej již nezaktivujete snadno, klekne-li Vám HDD, ale dle mé osobní zkušenosti. Softwarová společnost Vám zaktivuje verzi pro rok 2003 i v roce 2013, ale neposkytne Vám aktualizační data pro takový software.
MS totiž to udělal naopak, a tedy chybně. Zpoplatnil dohodu o užívání software nikoliv aktualizaci, A tak tedy osobně očekávám zajímavé tahanice po vypnutí aktualizačních serverů a faktické ukončení podpory Windows XP.
To bude další zajímavost. Neboť tím znehodnotí hodnotu svého díla, za které byly vynaloženy peníze. A to bez náhrady.
Na druhou stranu, lze očekávat, že oprávněným nabyvatelům Windows XP budou v budoucím čase nabídnuty (tedy ony už jsou, ale nikde se to moc nezveřejňuje) možnosti upgrade jejich OS, neboť již jsou nabyvateli užívacích práv.
A z toho důvodu, si MS v následujících létech asi těžko dovolí vypnout aktivační servery. A navíc po uplynutí 25 let bude muset pro splnění autorského zákona vydat volnou aktivaci. Neboť po uplynutí této doby bude mít kdokoliv právo volně užívat toto autorské dílo.
Otázka je zda si to uvědomuje MS a zákonodárci.

Ale stále se tady omílá mnoho nepřesností. Pánové argumentace je krásná věc, avšak musíte se na otázku dívat komplexně.
Už jenom to, že společnost Microsoft NEBYLA účastníkem žádné civilní žaloby, a sama nepodala žádnou takovou žalobu svědčí o tom, že přeprodej used "licencí" svého autorského díla, tedy přesně řečeno úplatný převod užívacích práv, ať píši správnou terminologií JE LEGÁLNÍ.
A v české republice rozhodně i dle zákonů ČR.
Stejně tak je LEGÁLNÍ užívání práv k takovým předprodávaným dílům.
Stejně tak jako je v americe legální (viz rozsudek tamních soudů) přeprodávat autorská díla, která byla původně prodána prvnímu majiteli v jiné zemi, a následně pak, jako použitá dodána zpět do USA.
To byl průlomový rozsudek mimochodem. A protože MS je z USA, dali si oni velmi rychle 2 a 2 dohromady.
Můžou mít celé armády právníků a nebylo by jim to zhola nic platné.

Protože podstatný, když už, paragraf autorského zákona je §65 odst. 1) kde se praví že: "Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární."

A protože i OS je počítačový program, tak i Windows jsou vlastně literární dílo, tzn. je to kniha, a knihu můžeš koupit, vlastnit, půjčit a PRODAT a to bez jakýchkoliv omezení.