Vy tedy tvrdíte, že oprávnění k užívání software je možné získat dvěma způsoby -- buď licencí poskytovanou autorem, nebo přímo ze zákona tím, že se stanu oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu, pokud mám vlastnické právo k té rozmnoženině. Chápu to správně? Takže je to něco podobného, jako volná užití u ostatních autorských děl, akorát mnohem volnější a závislé jenom na tom, zda v ruce držím DVD? A toto užití autorského díla není vázáno žádnou licencí, a autor mne tedy nemůže při užívání autorského díla při jeho provozování nijak omezit?
V tom případě si můžu pořídit tu nejlevnější verzi třeba Windows 7 Home -- OEM verzi, upgrade nebo třeba jen instalační médium za 50 Kč. Pak se rozhodnu, že doma to budu jako oprávněný uživatel používat na třech PC, a autor mi v tom užití nesmí nijak bránit, tak je nainstaluju legálně na 3 PC. A když už jsem v tom, stejnou taktiku uplatním s jedním DVD nějaké vyšší verze ve firmě nebo na univerzitě. Koupím jednu licenci na firmu/školu, tím se firma stane nabyvatelem a vlastníkem rozmnoženiny, a může software používat. A ve způsobu použití ji při provozu programu nemůže nikdo omezit, takže bude program provozovat na 2000 PC.
Předpokládám, že se shodneme na tom, že nainstalovat ze dvou licencí na upgrade dvou počítačů 2003 nových PC není legální. Kde je tedy v předchozím textu chyba?
Podle mne §66 říká něco jiného, než tvrdíte vy. V odstavci 1 říká, že když program běžně používám a potřebuji ho k tomu běžnému provozu opravit, můžu. Např. když mi bude generovat CSV s čárkou a já potřebuju středník. Že zároveň můžu zkoumat, jak program funguje, pokud to dělám při použití, ke kterému jsem oprávněn. Zároveň jsou to práva, kterých mne autor podle odstavce 6 nemůže zbavit. A dále odstavec 6 říká, že se software může prodávat jako třeba knihy -- tj. nebudu uzavírat licenční smlouvu, ale koupím např. DVD, ke kterému už je ta licence rovnou přibalená. Pořád tam ale ta licence je a pořád může stanovovat, za jakých podmínek se stanu oprávněným uživatelem -- třeba za podmínky instalace na 1 PC (s možností přenosu na jiné PC), nebo za podmínky instalace na 1 PC (bez možnosti přenosu), nebo za podmínky, že jsem majitelem předchozí verze. Pak můžu to oprávnění prodat v bazaru, ale pořád jsou to ta oprávnění, která jsem získal já -- takže pokud je to oprávnění k provozu na 1 PC (přenosná licence), může to kupující provozovat zase jen na jednom PC. A pokud je to licence k provozu na PC, na kterém byla jako první nainstalována, může ji kupující provozovat zase jenom na tomto PC. Takže mu můžu legálně prodat PC i s OEM Windows na něm nainstalovanými. Kdybych licenci prodal bez toho PC, bude kupujícímu k ničemu. Dříve se některé firmy bránily i tomu bazarovému prodeji, takže třeba PC s OEM verzí nebylo možné prodat i s tím softwarem. O tom jsou právě ty citované rozsudky, které říkají, že autorovo právo rozhodovat o licenci skončí prvním prodejem, pak už je licence neměnná. Což samozřejmě nebrání tomu prodat hned tu první licenci na jméno -- pak jí sice pořád teoreticky můžete prodat, ale jediným oprávněným uživatelem zůstanete pořád vy.
S vyhodny-software.cz to pak celé souvisí tak, že Microsoft (alespoň v dob, kdy mne to zajímalo) neprodával OEM licence na 1. nainstalovaný počítač, ale na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Prodat takovou licenci samozřejmě je možné, ale pořád tím získáte oprávnění k užívání jen na tom počítači, se kterým byla zakoupena -- který je bůhví kde.