Vaše příspěvky jsem četl ale opravdu je nechápu, protože podle mého nedávají smysl.
Licenční smlouva není prostředek, jak se stát nějakým obecným "oprávněným uživatelem". Licenční smlouva je prostředek, kterým autor udělí konkrétní oprávnění uživateli. Aby se to nemuselo rozepisovat pořád dokola, místo "uživatel, který vlastní oprávnění k užití A, B a C" se používá zkratka oprávněný uživatel. Odstavec 6 pak pro jistotu říká, že tento oprávněný uživatel je tím oprávněným uživatelem, o kterém píše odstavec 1. (Proto je to mimochodem v zákoně v tomhle pořadí, které by bylo z vašeho pohledu opačně. Odstavec 6 není definice oprávněného uživatele, odstavec 6 v první části říká: "pokud by o tom byly pochyby, tohle jsou určitě oprávnění uživatelé".)
Podobné je to s
oprávněným vlastníkem rozmnoženiny. Ten opět s rozmnoženinou získá nějaká práva, tím se stane oprávněným vlastníkem rozmnoženiny a oprávněným uživatelem. Ale stále se to týká těch práv získaných s rozmnoženinou, není to nějaký obecný oprávněný uživatel, ale "uživatel oprávněný k ..." tomu, k čemu jej opravňuje vlastnictví té rozmnoženiny.
Oprávněným uživatelem je tedy ten, kdo využívá práva, která mu byla udělena licenční smlouvou nebo nabytím rozmnoženiny. Když bude program užívat v rozporu s těmito právy, není pro to dané použití oprávněným uživatelem ve smyslu zákona.
Vaše pojetí nedává smysl z několika důvodů. "Oprávněný uživatel" by mělo dva různé významy - jednak "uživatel, který má práva X, Y a Z plynoucí s textu uzavřené licenční smlouvy", a zároveň "oprávněný uživatel pro účely § 66 AZ, plynoucí z toho, že byla uzavřena jakákoli licenční smlouva". Víte, jaký by v tom byl zmatek? Vůbec by nebylo jasné, když je v zákoně napsáno "oprávněný uživatel", zda se myslí to první nebo to druhé. Za druhé obsah licenční smlouvy by byl úplně zbytečný, když by uživatel veškerá myslitelná práva získal rovnou ze zákona jenom tím, že by s autorem podepsal něco nazvaného "licenční smlouva". Ten název smlouvy by úplně stačil. Z toho plyne další věc, veškeré zlevněné licence by pro autory byly nesmyslné, protože by vám jenom samotný fakt, že se jedná o licenční smlouvu, udělil veškerá práva k užívání. Že je to upgrade akademické licence pro deset počítačů? Nezájem, uzavřel jsem licenční smlouvu, tím jsem se stal oprávněným uživatelem podle zákona, nějaká smlouva mne nemůže omezit, takže můžu program používat na stovce nových počítačů ve firmě. No a protože smlouva jako smlouva, příště už bych ani nekupoval tu akademickou licenci na Windows, a uzavřel bych licenční smlouvu na nějaký GPL program zdarma. Uzavřel jsem licenční smlouvu, stal jsem se oprávněným uživatelem, takže je všechno v pohodě.
Že jste to tak nemyslel a "licenční smlouvou" samozřejmě myslíte "licenční smlouvu na užívání Windows 7"? To už je ale přece omezení, uděluje se mi tím nějaké konkrétní právo, a za oprávněného uživatele jsem považován jenom v kontextu tohoto uděleného práva, tedy jen v případě, kdy toto právo užívám. A když může být takováhle licenční smlouva, proč ne "licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači"? Pořád je platná, uděluje jen oprávnění v ní napsaná, takže se uživatel musí řídit omezeními, které z toho omezeného rozsahu oprávnění plynou? Je uživatel oprávněným uživatelem na jednom počítači, ale kdyby chtěl program na základě téže licence zároveň používat i na druhém počítači, při tom druhém používání už oprávněným uživatelem nebude? A co když to užívání ještě zpřesníme? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista." Stále dobré, nebo už se uživatel, který žádnou předchozí verzi Windows nemá, může na tu poslední podmínku vykašlat, prohlásit, že uzavřel licenční smlouvu a používá program podle zákona? A co když vlastníka upřesníme jinak? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik." Microsoft takhle jednotlivé licence Windows neprodává, ale jiný software se takhle na jméno prodává. A co když místo vlastníka upřesníme počítač? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM." Nebo obecněji: "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena."
Dávají licenční smlouvy a AZ uživateli stále stejná práva, ať uzavře kteroukoli z těch licenčních smluv? Nebo jsou některé více omezující a některé méně? Která omezení jsou platná a která ne, kde je v zákoně napsáno, že licenční smlouva může omezit počet počítačů ale už nemůže stanovit konkrétní počítače, že může určit vlastníka podle toho, zda má licenci na předchozí verzi, ale nemůže ho určit jménem?