Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #255 kdy: 06. 02. 2014, 11:47:50 »
(F. Jirsák: ta debata s Aujezdským, kterou citujete, je z roku 2003, tedy před novelou AZ 2006 a před kauzou usedSoft. Přečtěte si raději debatu na Lupě, odkaz níže.)
Nemám moc času, tak se vyjádřím jenom k tomuto:

Mnohem zajímavější je fakt, z čeho se původně tato diskuze vyvinula :-) T.j. zda je možné prodávat tvz. recyklované licence. Už to že jsem použil výraz licence mnohé naznačuje.
...
Slowthinker si ta práva interpretuje rázně až svérázně.

Je třeba rozlišit dvě aplikace práva:

  • spojení rozsudku v kauze usedSoft + §66 AZ, tedy "užití bez licence, na základě zákona"

    to není "moje" interpretace, nejsem právník a sám bych na to nepřišel. Vycházím z tohoto právního rozboru Josefa Aujezdského, který je na autorské právo specializovaný.

    Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
    A kde jsou vlastně nějaké právní rozbory vydané/iniciované Microsoftem? Proč asi MS hraje mrtvého brouka?

  • postup vyhodny-software.cz, tedy "přeprodej licence"

    Končinský (provozuje vyhodny-software a další websites) zřejmě přeprodává OEM software na stejném základě, jako to po rozsudku v kauze usedSoft dělá řada firem v Německu. (a asi se obejde bez §66 AZ)
    Detaily nevím (na rozdíl od bodu A. , kde mi ta právní konstrukce přijde jasná a jednoduchá)

    Končinský to dělá minimálně od roku 2009 (diskuze na zive.cz), a v Německu se poté co vyhrál usedSoft s takovými firmami roztrhl pytel.
    Říkáte, že přeprodávat OEM samostatně nelze. Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Filip Jirsák: "Úplně stejně se ale jedná o podvod, když uživatel zamlčí provozovateli webu, že blokuje reklamu."


Honzas

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #256 kdy: 06. 02. 2014, 12:57:08 »
Citace
Mnohem zajímavější je fakt, z čeho se původně tato diskuze vyvinula :-) T.j. zda je možné prodávat tvz. recyklované licence. Už to že jsem použil výraz licence mnohé naznačuje.
...
Slowthinker si ta práva interpretuje rázně až svérázně.
Slova o rázném až svérázném výkladu patřila k odstavci, který reagoval  na váš výklad AZ, že můžete program libovolně upravit jak se vám hodí.

Naopak horní část patří odstavci, který pokračuje textem, v kterém uvádím, že nelze zavázat nabyvatele jinými podmínkami, než jaké jsou součástí kupní smlouvy.

Citaci jste účelově zkreslil a doplnil do jiného kontextu. To mimo politiku (kde se slušní lidé obvykle nevyskytují), považuji za neslušné.

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #257 kdy: 06. 02. 2014, 13:10:33 »
V citaci jsou dvě věty, na které reaguji. Ty věty spolu nesouvisí, a jsou proto oddělené řádkem s tečkami. Byl jsem líný ty dvě věty oddělit ještě více tím, že bych vložil citace dvě (a taky by to zabralo víc místa).
Pokud vás to pobouřilo, tak se omlouvám.

Nyní mi snad na předchozí příspěvek odpovíte.
Filip Jirsák: "Úplně stejně se ale jedná o podvod, když uživatel zamlčí provozovateli webu, že blokuje reklamu."

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #258 kdy: 06. 02. 2014, 13:18:18 »
ta debata s Aujezdským, kterou citujete, je z roku 2003, tedy před novelou AZ 2006 a před kauzou usedSoft.
Ta novela změnila něco, co je v tomhle případě podstatné? Kauza UsedSoft se týkala toho, že vyčerpání práv na rozšiřování není závislé na tom, jakým způsobem oprávněný uživatel užívací práva získal.

Přečtěte si raději debatu na Lupě, odkaz níže.
Myslíte tohle?
Citace
Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu
To, že autor výkladu jej sám označí za absurdní není zrovna silný argument na jeho podporu. Navíc v tom výkladu se nijak nevypořádává s argumenty, které psal v tom roce 2003. Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil. Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012.

Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Proč by to dělal? On za tu OEM licenci už zaplaceno dostal a to, že je někdo trouba, a místo aby nevyužité licence vrátil, prodává je dál, ho nemusí trápit. Ten původní nabyvatel vlastně jen někomu zadotoval licenci. Pro Microsoft je to rozhodně lepší, než kdyby si ten konečný zákazník Windows úplně upirátil nebo kdyby přešel na Linux.

Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
Já vycházím třeba z toho vámi mnohokrát zmiňovaného [url =http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62011CJ0128:CS:HTML]rozsudku[/url].

Citace: Rozsudek Soudního dvora
43 Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. V tomto ohledu vysvětluje, že svým zákazníkům na své internetové stránce bezplatně zpřístupňuje rozmnoženinu dotčeného programu a že tito zákazníci mohou tuto rozmnoženinu stáhnout. Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu. Takovou licencí je zákazníkům společnosti Oracle poskytnuto nevýlučné a nepřevoditelné užívací právo k dotčenému počítačovému programu na dobu neurčitou. Podle společnosti Oracle přitom ani bezplatné zpřístupnění rozmnoženiny, ani uzavření uživatelské licenční smlouvy nezahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině.

44 V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek. Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat. Tyto dvě transakce tudíž musí být za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s. I‑4165, bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura).

45 Pokud jde o otázku, zda v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, dotčené obchodní transakce zahrnují převod vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu, je třeba konstatovat, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že zákazník společnosti Oracle, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu a který s touto společností uzavře uživatelskou licenční smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny, získává výměnou za zaplacení ceny na neomezenou dobu užívací právo k této rozmnoženině. Cílem zpřístupnění rozmnoženiny počítačového programu společnosti Oracle touto společností a uzavření související uživatelské licenční smlouvy je tak umožnit trvalé užívání uvedené rozmnoženiny jejími zákazníky výměnou za zaplacení ceny, která má nositeli autorského práva zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem.

46 Za těchto podmínek zahrnují transakce zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li posuzovány jako celek, převod vlastnického práva k rozmnoženině dotčeného počítačového programu.

47 V tomto ohledu je v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, nerozhodné, že rozmnoženina počítačového programu byla zákazníkovi zpřístupněna nositelem příslušného práva stažením z jeho internetové stránky nebo na takovém hmotném nosiči, jakým je CD-ROM nebo DVD. Přestože i v posledně uvedeném případě nositel příslušného práva právo zákazníka užívat dodanou rozmnoženinu počítačového programu formálně odděluje od transakce spočívající v předání rozmnoženiny tohoto programu zákazníkovi na hmotném nosiči, je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu z takového nosiče od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy z důvodů vysvětlených v bodě 44 tohoto rozsudku z hlediska nabyvatele neoddělitelná. Vzhledem k tomu, že nabyvatel, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu s použitím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, a uzavře související uživatelskou licenční smlouvu, získá právo uvedenou rozmnoženinu užívat po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je třeba mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují v případě zpřístupnění rozmnoženiny dotčeného počítačového programu prostřednictvím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, i převod vlastnického práva k uvedené rozmnoženině.

69 Je však třeba zdůraznit, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na počet uživatelů překračující jeho potřeby, jak je uvedeno v bodech 22 a 24 tohoto rozsudku, není tento nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze užívací práva k dotčenému počítačovému programu odpovídající počtu uživatelů, který určil.

84 Pokud jde o takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, je nutné připomenout, že v bodech 44 a 48 tohoto rozsudku bylo konstatováno, že stažení rozmnoženiny počítačového programu, která se nalézá na internetové stránce nositele práva, na server zákazníka a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek, který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, a vztahuje se tak na něj vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v posledně uvedeném ustanovení, a to nehledě na ujednání obsažené v licenční smlouvě a citované v bodě 23 tohoto rozsudku.

88 Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.

Pavel 'TIGER' Růžička

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #259 kdy: 06. 02. 2014, 13:20:03 »
Také tu nezaznělo toto:

Citace
Roman Slavík | před 7 měsíci

Jakub Končinský... je to více jak 5 let, kdy jsem na aukru pořídil "zaručeně originální licenci na Win XP" právě od tohoto pána. Jaké bylo mé překvapení, když mi o pár let později volala policie, ať se dostavím k výslechu. Tam jsem se dozvěděl, že výše zmíněný JK prodával neplatné OEM licence v rozporu se zákonem a je trestně stíhán. Přes aukro zjistili, že jednu licenci prodal i mně a chtěli a měl jsem zanést nějaké informace do protokolu (v jaké formě jsem licenci obdržel, jestli se cítím podveden, ...). Po pár měsících mi došlo vyrozumění, že JK byl shledán vinným a dostal podmínku s tím, že musí všem poškozeným vrátit peníze (jinak se trest změní na nepodmíněný). Peníze jsem zpátky dostal, dál jsem se o to nezajímal.
Teď čtu článek a docela hledím, že to zkouší s licencemi znovu. Jestli si je tolik jistý těmi dokumenty EU?


Zdroj:

http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse


Logik

  • *****
  • 1 049
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #260 kdy: 06. 02. 2014, 13:34:42 »
Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".

Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll)  - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše: "Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou."

Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.

----

Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.




Petr

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #261 kdy: 06. 02. 2014, 13:54:01 »
Také tu nezaznělo toto:

Citace
Roman Slavík | před 7 měsíci

Jakub Končinský... je to více jak 5 let, kdy jsem na aukru pořídil "zaručeně originální licenci na Win XP" právě od tohoto pána. Jaké bylo mé překvapení, když mi o pár let později volala policie, ať se dostavím k výslechu. Tam jsem se dozvěděl, že výše zmíněný JK prodával neplatné OEM licence v rozporu se zákonem a je trestně stíhán. Přes aukro zjistili, že jednu licenci prodal i mně a chtěli a měl jsem zanést nějaké informace do protokolu (v jaké formě jsem licenci obdržel, jestli se cítím podveden, ...). Po pár měsících mi došlo vyrozumění, že JK byl shledán vinným a dostal podmínku s tím, že musí všem poškozeným vrátit peníze (jinak se trest změní na nepodmíněný). Peníze jsem zpátky dostal, dál jsem se o to nezajímal.
Teď čtu článek a docela hledím, že to zkouší s licencemi znovu. Jestli si je tolik jistý těmi dokumenty EU?


Zdroj:

http://diit.cz/clanek/zlegalizuj-cz-vs-microsoft/diskuse

Toho se musím zastat, opět jablka a hrušky dohromady, navíc článek psal nějaký ňouma, je v něm plno nesmyslů.

Velmi dobře si situaci pamatuji, v té době byl prodáván software v nehmotné podobě (bez CD) u kterých se ještě nevědělo, zda se na tento způsob prodeje aplikuje zásada vyčerpání. Když vám pak někdo začne vyhrožovat a nemáte v ruce tížený dokukument, že si počínáte v souladu s právem, jak se zachováte?

P.S. nemělo se to řešit v civilním řízení? Výklad autorského práva je rize právní povahy, ne trestní. Cosi tu smrdí pánové.

Honzas

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #262 kdy: 06. 02. 2014, 14:04:41 »
Citace
Nyní mi snad na předchozí příspěvek odpovíte.
Už je toho zde tolik, že se snadno ztratí přehled kdo co říkal. Takže:
Reagoval jsem pouze na váš výklad, kde na základě § 66 AZ, odvozoval právo program modifikovat a využívat bez ohledu na záměr autora. Upozornil jsem vás, že je třeba dbát na podmínky dané jinými zákony.

Co se prodeje recyklovaných licencí týče, nezpochybňoval jsem jej. Stačí si prostě přečíst mé příspěvky. Naopak jsem zdůrazňoval od samého začátku, že nelze vázat mimo kupní smlouvu nikoho dalšími podmínkami.

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #263 kdy: 06. 02. 2014, 14:10:55 »
Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".
Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.

Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll)  - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše:
Děkuji za upozornění, že v diskusi je vedle oponenta také ten, komu se oponuje – nicméně novinka to pro mne není. Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.

Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.
To tady nikdo nerozporuje.


Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.
Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?

Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.
Pokud tápete v tom, co nějaké ustanovení tvrdí, a vyložíte si ho zcestně, může být pokus aplikovat ten výklad způsob, jak pochopit chybu v tom výkladu. Na výkladu toho zákona se (rozhodně zatím) neshodneme, tak by mne zajímalo, jak vy ten váš výklad aplikujete v praxi. Ostatně taky můžeme porovnat aplikaci našeho výkladu a vašeho výkladu s tím, jak rozhodují soudy. Pokud se ukáže, že soudy rozhodují v rozporu s jedním výkladem, můžeme předpokládat, že ten výklad není kompatibilní s výkladem soudu. Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.

Logik

  • *****
  • 1 049
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #264 kdy: 06. 02. 2014, 16:34:40 »
Citace
Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.
Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?

Citace
Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012....
No můžete si vybrat - buďto věříte výkaldu začínajícího právníka podle již neplatného zákona, nebo vyjádření právníka s desetiletou praxí v oboru autorského práva na základě zákona platného. Co dodat...

Citace
Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil.
Že by ta změna byla způsobena třeba změnou dotyčného zákona, který předtím nedefinoval pojem oprávněný uživatel, zatímco od roku 2006 ho právě proto, aby vyloučil spory co se tím oprávněným uživatelem myslí? Na toto prosím opravdu a poctivě odpovězte: našel jste si před položením této otázky znění autorského zákona z roku 2000? Děkuji za odpověď.

Citace
Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.
Vám připadá názor právníka, systematicky se více než deset let odborně působícímu v oblasti autorského práva, jako slabý argument? Co byste chtěl silnějšího? Rozsudek soudu? To, že za více než deset let žádný na toto téma neexituje je jen dalším dokladem toho, že je to natolik jasná věc, že se nikdo (MS a spol) ani nepokusili o soud. A přinesl jste nějaký alespoň stejně odborně podložený názor, co znamená oprávněný uživatel? A nemluví fakt, že právník s odlišným právním názorem na základně zpřesňující novely ten názor změnil jen důkazem toho, že původní (a Vaše současná) interpretace je prostě neudržitelná?

Citace
Citace
Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.
To tady nikdo nerozporuje.
A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně? Upozorňuji, že jakékoli ujednání mezi Tebou a autorem je smlouva a smlouva, která "poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví"?

Ale to je vcelku jedno, níže v článku autor rozebírá jednotlivé možnosti, jak se stát oprávněným uživatelem naprosto konkrétně.
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html kapitola Oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, bod a)

Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".

Citace
Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?
S Tebou se fakt nemá smysl bavit o legislativě, když Ti ucházej naprostý základy z teorie práva. Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.

Pokud chceme zjistit, co se myslí oprávněným uživatelem v kontextu evropské směrnice, je třeba prostudovat evropskou legislativu. Pokud chceme vědět, co znamená oprávněný uživatel v kontextu AZ, je třeba prostudovat AZ. Teprve pokud bychom nenašli definici tohoto pojmu, pak je teprv na místě mu přiřazovat implicitní významy. Vzhledem k tomu, že v AZ je definice tohoto termínu uvedena explicitně, to ale nejneže není třeba, ale je to prostě špatně.

Citace
Pokud tápete...
Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval. To je prostě zvěrstvo. Protože to vede k tomu, že si člověk překroutí zákon tak, jak se mu libí. Vy sám jste toho exemplárním příkladem.

Citace
Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.
To ano, ale pokud není jasný výklad, tak nelze dělat aplikaci. Takže i když se tazatel ptal na aplikaci, je nutné nejprve řešit výklad.

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #265 kdy: 06. 02. 2014, 19:30:27 »
Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Takže to, že AZ později výslovně deklaroval, že také oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem, nijak neovliňuje diskusi o tom, kdo je oprávněným nabyvatelem a co znamená ono slůvko "oprávněný".

A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně?
Třeba tak, že odkoupím práva, která autor licenční smlouvou poskytl prvonabyvateli.

Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.

Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný vlastník rozmnoženiny počítačového programu, ...

Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.
Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.

Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval.
Nikdo po vás nechce, abyste výklad termínů soudil podle toho, jak by se aplikoval. Úplně by stačilo, abyste o tu aplikaci pokusil, abyste si konečně všiml rozporů, které ve vašem výkladu jsou.

Třeba byste si všiml, že tvrzení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1" a tvrzení "třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy" jsou navzájem rozporná a nelze je použít v jednom výkladu. Takže byste si musel vybrat, buď má oprávněný uživatel víc práv, než je zákonné minimum (pak se ptám, kde je sebral), nebo první uživatel má minimálně stejná práva, jako třetí osoba.

Logik

  • *****
  • 1 049
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #266 kdy: 06. 02. 2014, 22:17:21 »
Citace
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny.
To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.

Citace
Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Citace
Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.

Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:
Citace
Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou. Pokud společně s vlastnictvím rozmnoženiny software lze získat na základě autorského zákona i oprávnění tento software užít..... atd....

A dál se celý odstavec právě věnuje tomu, co z toho plyne - že to ještě není dané jasně soudními judikáty, ale že to tak s největší pravděpobodností je. V tom článku na rootu, vyšlém později čili po nějaké době, kdy si mohla právnickýá obec poněkud sjednotit názor je to už bez otázníků a vyjádřeno naprosto explicitně:
Citace
V této souvislosti je z autorsko­právního pohledu zajímavé, že oprávnění osob dle bodu a) a c) se podle našeho názoru odvíjí od jejich právního vztahu k rozmnoženině počítačového programu a nikoliv od jejich právního vztahu k poskytovateli licence, jak je tomu u bodu b).

To sis to fakt doteď nepřečet, nebo neumíš česky? Anebo se vykrucuješ a překrucuješ, jen abys nemusel uznat pravdu, že to ten Aujezdský prostě tvrdí?


Citace
Porovnejte si následující dva texty...
Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:
Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

pokračuje
Citace
....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu

čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.


Citace
Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.
Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva... Už mě to fakt přestává bavit. Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná.  Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.

Citace
"třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy"
Citace
"oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1"
Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.

---------

Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ



Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #267 kdy: 07. 02. 2014, 07:20:45 »
To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.
Takže jste si tu diskusi nepřečetl. Jenom si myslíte, že Aujezdský byl věštec a už v roce 2003 se bavil o zákoně schváleném v roce 2005.

Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:
Tak se o tom klidně bavte dál, ale sám. Nikoho jiného to nezajímá.

Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:
Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

pokračuje
Citace
....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu

čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.
Přečtěte si tu citaci zákona ještě jednou, v klidu, a všimněte si mnou zvýrazněných slov. Při bližším zkoumání zjistíte, že to jsou dvě různá slova. Pak si přečtěte ještě jednou celý odstavec. Zjistíte, že vyjmenovává tři možnosti, jak být oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. A že první oprávněný je tedy součástí termínu, který je v tomto odstavci upřesňován, druhý oprávněný je součástí definice jedné z těch tří možností. Neboli: "Kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu? Například ten, kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu."

Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva...
To nechte na mně, zda má smysl se s vámi bavit.

Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná.  Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.
Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín? A termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" z českého AZ odkazuje (nebo rozšiřuje) který termín ze směrnice? Jinak ve skutečnosti si ty termíny opravdu odpovídají a jsou pro to terminologické slovníky. Je klidně možné, že pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" může český AZ používat (fiktivní) dávno v češtině zaběhlý termín "opruž", ale pak se to takto bude překládat ve všech legislativních textech EU. Protože smyslem směrnic EU je právě sjednocení legislativy v EU, abyste se nemusel bát, že překročením hranice se váš notebook stane skladištěm samého nelegálního softwaru.

Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.
Takže na oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu na základě licenční smlouvy se minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1 nevztahují? (Ponechme teď stranou písmeno b), které je z našeho pohledu nepodstatné.)

Citace
§ 66 odst 6: Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
Takže znova, snad jste si to mezi tím rozmyslel. Pokud vynecháme § 66 odst. 1 písmeno b), má první oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu alespoň stejná zákonná minimální práva, jako každý další oprávněný uživatel nebo konkrétně každý další oprávněný nabyvatel rozmnoženiny?


Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ
Co to je "zákonně nabýt rozmnoženinu", který zákon to definuje? Jak může někdo zákonně nabýt rozmnoženinu a zároveň k ní nemít vlastnické nebo jiné právo?

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #268 kdy: 07. 02. 2014, 08:18:46 »
Už 10 stránek se plácáme v tom samém. Je jasné, že nikdy nemůžeme dojít k nějakému smysluplnému závěru: nikdo tu není právník, a navíc ne všichni dokážou pochopit jednoduchý text. Takže rozebírání rozsudků a zákonů má smysl jenom jako argumentační cvičení.

Já se teď soustředím už jenom na jádro pudla:
Proč Microsoft hraje mrtvého brouka?
Čím to, že všichni právníci, kteří se vyjádřili v médiích, vyjádřili opačný názor než Microsoft?

(zatím mi to nikdo nevysvětlil)

Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Proč by to dělal? On za tu OEM licenci už zaplaceno dostal a to, že je někdo trouba, a místo aby nevyužité licence vrátil, prodává je dál, ho nemusí trápit. Ten původní nabyvatel vlastně jen někomu zadotoval licenci.

Co to říkáte?? Podle vás si koupím Windows OEM, a když je přestanu potřebovat, tak je vrátím Microsoftu a on mi vrátí peníze?

Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
Já vycházím třeba z toho vámi mnohokrát zmiňovaného [url =http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62011CJ0128:CS:HTML]rozsudku[/url].

No to si teda fandíte. Sám nejste právník, a v souvětí nedokážete rozeznat logické spojky. Přesto dokážete sám a bez pomoci vykládat zákony a  rozsudky. Právníci sice publikovali opačný výklad než máte vy, a nenašel se žádný právník který by s vaším výkladem souhlasil, ale to vás nerozhodí.  ::)
Blahopřeju.

Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.

1) váš názor je založen na názorech nula právníků. To má být příklad silného argumentu?
2) náš názor je založen na názoru více než jednoho právníka. Logik jmenoval další, a např. v tomto článku je  jmenován Jansa.
Filip Jirsák: "Úplně stejně se ale jedná o podvod, když uživatel zamlčí provozovateli webu, že blokuje reklamu."

Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz
« Odpověď #269 kdy: 07. 02. 2014, 08:59:52 »
2) náš názor je založen na názoru více než jednoho právníka. Logik jmenoval další, a např. v tomto článku je  jmenován Jansa.
Asi to nemá smysl opakovat vám to po desáté, když jste to doteď nevzal na vědomí. Ale třeba to konečně zaregistrujete: o tom, že je možné legálně bazarově prodávat software, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se tu bavíme jenom o tom, zda platí alespoň jedna ze dvou možností:

  • „OEM“ ustanovení v jakékoli licenci je neplatné, protože omezuje práva zaručená § 66 odst. 1 AZ
  • uživatel bazarové licence má jen minimální zákonem (§ 66 odst. 1) zaručená práva, a to je víc práv, než první uživatel, protože ten nemá ani ta minimální zákonem zaručená práva

Já si s dovolením stále myslím, že druhá varianta je evidentní nesmysl, protože nikdo nemůže mít menší práva než zákonem minimálně zaručená práva.