Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

[Sten]

Dobrý večer ve spolek, potřeboval bych upgradovat na desktopu (2009) z Vist na něco novějšího. Proto mě zaujala pro mě nová interpretace předprodeje OEM verzí OS. Při procitani tohoto fóra mě ale napadla jiná věc.
Na Amazonu sem před třemi lety koupil laptop Toshiba Quosmio. Nadupaná mašinka co mě bohužel loni umřela. Ale HDD se systémem přežil. Jsem teda vlastníkem fyzické kopie systému a mám právo ho použít v jiném počítači nebo ne? MS mi na helpu tvrdí že ne, že si to mám řešit s Toshibou...

MS není ten, kdo dodával licenci na systém, takže vás správně odkázali na Toshibu. Právo ho použít jinde máte, horší to ale může být s tím, jak ho tam dostanete. Toshiba nemá povinnost vám s tím pomáhat a licence platí na SW dodaný Toshibou a pravděpodobně nebude platit pro jiné verze, včetně OEM přímo od Microsoftu.

[Reklama]

[Filip Jirsák]

To je pořád dokola.

Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné.

Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.

Právo EU nedovoluje vázat licenční smlouvu na konkrétní kus hardware, jak už soudy několikrát rozhodly.

Jenže v případě OEM licencí není vázána na konkrétní kus hardware licenční smlouva, ale užití software. Práva k užití software a práva k nakládání s licenční smlouvou jsou totiž dvě rozdílné věci. Podmínka užití autorského díla pouze na konkrétním hardware neodporuje žádnému ustanovení zákona. Ta údajná ,,rozhodnutí soudů" jsou pouze vaše chybná interpretace.

Ten "test" je úplně mimo. Instalovat jednu licenci na víc počítačů je nelegální i u krabicové verze, která začne ujednání o vázání na hardware neobsahuje.

Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.

[j]

Jirsak, zas tu blejes ty svy sracky? Vazat SW na HW je nelegalni, protoze je to tzv vazany prodej, tecka. OEM ujednani se na koncaka vubec nevztahuje a ani nemuze. Vztahuje se na vyrobce/dodavatele PC, pokud chce ten SW ziskat za lepsi cenu. Na to vsechno existujue i judikatura, takze si ty zvy zvasty stre dozadeke jasny?!

[Sten]

Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.

Je to neplatné. Soud o tom už rozhodl.

Jenže v případě OEM licencí není vázána na konkrétní kus hardware licenční smlouva, ale užití software. Práva k užití software a práva k nakládání s licenční smlouvou jsou totiž dvě rozdílné věci. Podmínka užití autorského díla pouze na konkrétním hardware neodporuje žádnému ustanovení zákona. Ta údajná ,,rozhodnutí soudů" jsou pouze vaše chybná interpretace.

Licenční smlouva je to, co vám poskytuje právo užít. Protože není (a nesmí být) vázaná na konkrétní osobu, poskytuje právo užít té osobě, která ji vlastní.

Ta rozhodnutí soudu znamená i tohle, jinak by docházelo k obcházení vyčerpání práva na rozšiřování. Viz bod 83 výše odkazovaného rozsudku. Mimochodem EULA Windows 10 to už reflektuje a přesun OEM licence na jiný počítač umožňuje.

Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.

Ne, nefunguje. Omezení rozmnožování je přímo uvedeno v zákonu (§ 13). Vázání na konkrétní věc není legální, odporuje mimo jiné § 66 odst. 1 písm. a), což je minimální rozsah práva užít počítačový program, který nelze zúžit.

Rozdíl je asi takový, jako kdyby vám autor knihy (počítačový program je brán jako dílo literární - § 65) řekl, že ji nemůžete kopírovat (legální) nebo že ji nemůžete umístit kamkoliv jinam než na první poličku, kam jste ji po zakoupení umístil (nelegální).

[Filip Jirsák]

Je to neplatné. Soud o tom už rozhodl.

Kde se tam píše o podmínce používání na konkrétním zařízení? Nikde. Takže o tom soud nerozhodl, pouze vy si myslíte, že se jedná o obdobný případ. Protože si pletete práva k užívání software a práva k nakládání s licencí.

Licenční smlouva je to, co vám poskytuje právo užít. Protože není (a nesmí být) vázaná na konkrétní osobu, poskytuje právo užít té osobě, která ji vlastní.

Ano, správně. Tak je to v zákoně a plyne to z mezinárodních smluv.

Ta rozhodnutí soudu znamená i tohle, jinak by docházelo k obcházení vyčerpání práva na rozšiřování.

To rozhodnutí pouze upřesňuje výklad vyčerpání práva na rozšiřování. Vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že když v EU získám nějaká oprávnění k softwaru (licenci), mohu ji v nezměněné podobě prodat dál. Původní autor už do toho nemá co mluvit, jeho práva byla vyčerpána tím, že mi tu licenci prodal. Ale pořád je to ta jedna konkrétní licence, jeden konkrétní soubor oprávnění, který jsem získal – ta oprávnění se prodejem nezmění. Takže když jsem od autora získal oprávnění k používání software na počítači X, můžu prodat zase jen oprávnění k používání na počítači X. Díky tomu mohu například prodat počítač X i s OEM licencí Windows, která jsem s ním koupil.

nesmí být vázaná na konkrétní osobu [...] přesun OEM licence na jiný počítač umožňuje.

Kde se vám z konkrétní osoby najednou stal konkrétní počítač?

Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.

Omezení rozmnožování je přímo uvedeno v zákonu (§ 13).

§ 13 nijak nespecifikuje, na kolika zařízeních můžu používat software, k jehož užití jsem získal právo jednou licenční smlouvou. Licenční smlouva mi může umožnit používat software na jednom počítači, na deseti počítačích, na pěti počítačích ve společné domácnosti, na všech počítačích ve škole, na jednom konkrétním počítači. Všechny ty varianty jsou dané jenom tím, k čemu získám oprávnění z licenční smlouvy.

Vázání na konkrétní věc není legální, odporuje mimo jiné § 66 odst. 1 písm. a), což je minimální rozsah práva užít počítačový program, který nelze zúžit.

§ 66 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být  v daném kontextu oprávněným uživatelem, a teprve pak mohu uplatňovat práva z tohoto odstavce. Když jsem ve škole a můžu používat nějaký program, protože má škola zakoupenou multilicenci pro použití ve výuce, neznamená to, že jsem už navěky oprávněným uživatelem toho programu, a můžu si ho nainstalovat doma a v práci a na každý počítač, který někde potkám. Ne, oprávněným uživatelem jsem pouze v té škole při výuce.

Rozdíl je asi takový, jako kdyby vám autor knihy (počítačový program je brán jako dílo literární - § 65) řekl, že ji nemůžete kopírovat (legální) nebo že ji nemůžete umístit kamkoliv jinam než na první poličku, kam jste ji po zakoupení umístil (nelegální).

Umístění knížky na poličku není užitím autorského díla, takže se na něj licenční smlouva nevztahuje.

[Reklama]

[Sten]

Kde se tam píše o podmínce používání na konkrétním zařízení? Nikde. Takže o tom soud nerozhodl, pouze vy si myslíte, že se jedná o obdobný případ. Protože si pletete práva k užívání software a práva k nakládání s licencí.

Ne, to vy se snažíte oddělovat něco, co je jedna věc. Jak ostatně uvádí i ten soud v rozsudku.

§ 13 nijak nespecifikuje, na kolika zařízeních můžu používat software, k jehož užití jsem získal právo jednou licenční smlouvou. Licenční smlouva mi může umožnit používat software na jednom počítači, na deseti počítačích, na pěti počítačích ve společné domácnosti, na všech počítačích ve škole, na jednom konkrétním počítači. Všechny ty varianty jsou dané jenom tím, k čemu získám oprávnění z licenční smlouvy.

§ 13 specifikuje, co je to rozmnožování, což je jedna z forem užití díla, což je to, co může autor ovlivňovat. Nijak přitom nerozlišuje, kam se rozmnožuje.

§ 66 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být  v daném kontextu oprávněným uživatelem, a teprve pak mohu uplatňovat práva z tohoto odstavce. Když jsem ve škole a můžu používat nějaký program, protože má škola zakoupenou multilicenci pro použití ve výuce, neznamená to, že jsem už navěky oprávněným uživatelem toho programu, a můžu si ho nainstalovat doma a v práci a na každý počítač, který někde potkám. Ne, oprávněným uživatelem jsem pouze v té škole při výuce.

Irelevantní. Pokud vlastním licenční smlouvu na OEM, jsem oprávněný uživatel toho programu, a tak můžu uplatňovat práva z toho odstavce.

Umístění knížky na poličku není užitím autorského díla, takže se na něj licenční smlouva nevztahuje.

Umístění na konkrétní počítač taky ne.

A když už máte tak rád ty testy, zodpovězte následující:

Proč EULA Windows 10 OEM neobsahuje omezení na jeden konkrétní počítač v EU, ale obsahuje jej v USA?

Proč Microsoft v EU umožňuje aktivovat OEM verzi přenesenou na jiný počítač, ale v USA to nejde?

[Filip Jirsák]

Ne, to vy se snažíte oddělovat něco, co je jedna věc.

Smlouva o udělení nějakých práv a užívání těch práv jsou dvě různé věci. Když máte nájemní smlouvu k bytu, je něco jiného ta smlouva (obvykle je to potištěný papír) a něco jiného je bydlet v tom bytě (obvykle to znamená, že od něj máte klíče, máte tam postel, ve které spíte, máte tam své věci). Stejně tak je něco jiného licenční smlouva a užívání software. Užívání software je například to, že ho nainstalujete na počítač – což je něco úplně jiného, než licenční smlouva.

Jak ostatně uvádí i ten soud v rozsudku.

Ten rozsudek soudu má po stranách čísla, abyste mohl na jednotlivé výroky, které v tom rozsudku jsou, odkázat. Na výroky, které v tom rozsudku nejsou, samozřejmě odkázat nelze.

Mimochodem, soud řešil tři otázky, z nichž první byla, zda je možné licenci převést na jiný subjekt. Lalinor nechce licenci převádět na jiný subjekt, takže ten rozsudek je pro jeho případ irelevantní.

Irelevantní. Pokud vlastním licenční smlouvu na OEM, jsem oprávněný uživatel toho programu, a tak můžu uplatňovat práva z toho odstavce.

To je zásadní nepochopení toho, co znamená ,,oprávněný uživatel". Oprávněný uživatel programu je ten, kdo ho užívá v souladu s oprávněními, která získal (přímo nebo zprostředkovaně) od autora. ,,Oprávněný uživatel" není trvalá vlastnost osoby. ,,Oprávněný uživatel" je ten, kdo program používá oprávněně, přičemž ta oprávněnost je pouze dočasná a může se z minuty na minutu změnit. Když si nainstalujete editor fotografií, který máte licencovaný pro soukromé použití, a otevřete v něm fotku z dovolené, jste oprávněný uživatel, a když v něm vzápětí otevřete pracovní fotku, jste neoprávněný uživatel.

Umístění na konkrétní počítač taky ne.

Software se na počítač neumísťuje, ale rozmnožuje. Což je užití díla podle AZ.

Proč EULA Windows 10 OEM neobsahuje omezení na jeden konkrétní počítač v EU, ale obsahuje jej v USA?
Proč Microsoft v EU umožňuje aktivovat OEM verzi přenesenou na jiný počítač, ale v USA to nejde?

Jaký je přesně rozdíl v textu licence? Důvodů může být spousta, EU má oproti USA přísnější zákony proti zneužívání monopolního postavení a Microsoft tu měl s tímto problémy, takže pokud takový rozdíl existuje, nejpravděpodobnější tedy je, že je to kvůli antimonopolním zákonům.

[pedro]

Mimochodem, soud řešil tři otázky, z nichž první byla, zda je možné licenci převést na jiný subjekt. Lalinor nechce licenci převádět na jiný subjekt, takže ten rozsudek je pro jeho případ irelevantní.

Pokud tu licenci muze prodat, tak nevidim duvod, proc by ji sam nemohl nainstalovat na jiny pocitac za podobnych podminek (viz bod 78). Zajimave taky je, ze zjevny problem plynouci z kontroly, zda je skutecne licence vyuzivana na jednom pocitaci, je problemem prodejce (bod 79).

Smlouva o udělení nějakých práv a užívání těch práv jsou dvě různé věci.

Viz bod 43-46. To tvrdil Oracle taky (bod 43) a soud dosel k zaveru, ze jde o prodej s prevodem vlastnictvi.

[Filip Jirsák]

Pokud tu licenci muze prodat, tak nevidim duvod, proc by ji sam nemohl nainstalovat na jiny pocitac za podobnych podminek (viz bod 78).

Může ji prodat, ale prodává úplně stejné podmínky, jaké sám koupil, ne obdobné. V případě OEM licencí tedy prakticky dává smysl jen prodej licence spolu s počítačem, pro který je určena.

Viz bod 43-46. To tvrdil Oracle taky (bod 43) a soud dosel k zaveru, ze jde o prodej s prevodem vlastnictvi.

Tohle je ale něco úplně jiného. Ty dvě různé věci, o kterých píšu já, jsou obsah smlouvy a ta smlouva jako taková. V bodu 43 Oracle namítal, že neprodává rozmnoženiny ale licenční smlouvy – protože vyčerpání práv autora evropská směrnice výslovně uvádí jen u rozmnoženiny. Soud ale odvodil, že nezáleží na formě, tudíž se vyčerpání práv vztahuje na všechny formy distribuce.

[j]

Jirsak, proc tu porad dokola davas najevo jak moc velkej tard ses? Soudy zcela jednonacne a opakovane prohlasily, ze zadny OEM neexistuje.

Jakoukoli SW licenci muzes predat ci prodat komukoli, pripadne ji prenyst na libovolny HW. Protoze to sou veci, o kterych drzitel prav vubec nemuze rozhodovat. To pravo ztratil prodejem.

A jak bylo receno, je to potvrzeny soudy v minimalne desitkach pripadu.

[pedro]

V bodu 43 Oracle namítal, že neprodává rozmnoženiny ale licenční smlouvy – protože vyčerpání práv autora evropská směrnice výslovně uvádí jen u rozmnoženiny.

A Microsoft je na tom uplne stejne, mily kolego. Take prodava rozmnozeninu (i kdyz tvrdi ze ne). Takze zadna OEM licence, nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik. V tom je prave kouzlo toho rozsudku.

[Filip Jirsák]

nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik

Nemůžu, vlastníkem autorského díla je stále autor a nejde to změnit. Autor pouze může někomu dalšímu poskytnout práva k užívání. A samozřejmě nemusí poskytnout všechna práva, ale pouze část práv – například právo k užívání na počítači X. Jeden ze způsobů, jak ta práva poskytnout, je prodat je spolu s rozmnoženinou. A nebo může autor prodat pouze ta práva samotná a zpřístupnit dílo ke stažení přes internet. Soud jenom vyložil, že z hlediska vyčerpání práv jsou oba způsoby distribuce ekvivalentní.

Kdyby to tak nebylo a s prodejem rozmnoženiny byla kupci automaticky poskytnuta veškerá práva k užívání, autor už by nikdy nic neprodal, protože majitel té rozmnoženiny by zcela legálně třeba umístil kopii na internet, nebo by začal prodávat kopie ze poloviční cenu, než autor.

[pedro]

nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnik

Nemůžu, vlastníkem autorského díla je stále autor a nejde to změnit. Autor pouze může někomu dalšímu poskytnout práva k užívání. A samozřejmě nemusí poskytnout všechna práva, ale pouze část práv – například právo k užívání na počítači X. Jeden ze způsobů, jak ta práva poskytnout, je prodat je spolu s rozmnoženinou. A nebo může autor prodat pouze ta práva samotná a zpřístupnit dílo ke stažení přes internet. Soud jenom vyložil, že z hlediska vyčerpání práv jsou oba způsoby distribuce ekvivalentní.

Kdyby to tak nebylo a s prodejem rozmnoženiny byla kupci automaticky poskytnuta veškerá práva k užívání, autor už by nikdy nic neprodal, protože majitel té rozmnoženiny by zcela legálně třeba umístil kopii na internet, nebo by začal prodávat kopie ze poloviční cenu, než autor.

Ale to prece vubec neni pravda. Autorske pravo jasne rika, ze nemuzete delat kopie z dila (s vyjimkou napr. zalohy), pokud nejste autor.

Ne rozsudek rika, ze pokud Oracle, Microsoft nebo jiny vykuk tvrdi, to co rikate Vy, to jest ze autor Vam licencuje uzivani, tak lze, protoze ve skutecnosti Vam prodava rozmnozeninu a pravo rozmnozeninu uzivat neni mozne od te rozmnozeniny oddelit.

[Filip Jirsák]

Ale to prece vubec neni pravda. Autorske pravo jasne rika, ze nemuzete delat kopie z dila (s vyjimkou napr. zalohy), pokud nejste autor.

A nebo pokud mi k tomu autor nedá oprávnění. A o tom se tady právě celou dobu bavíme. Já tvrdím, že mám jenom ta oprávnění, která mi dal autor, jenom ta oprávnění můžu prodat dál, a kupec opět získá jenom ta stejná oprávnění. Vedle toho se tu vyskytují různé jiné výklady, například takové, že já získám od autora nějaká oprávnění, ale když je prodám, tím prodejem k nim přibydou další oprávnění.

Ne rozsudek rika, ze pokud Oracle, Microsoft nebo jiny vykuk tvrdi, to co rikate Vy, to jest ze autor Vam licencuje uzivani, tak lze, protoze ve skutecnosti Vam prodava rozmnozeninu a pravo rozmnozeninu uzivat neni mozne od te rozmnozeniny oddelit.

To, co píšete za ,,protože", není v rozporu s licencováním. Ano, autor vám prodá rozmnoženinu spolu s určitými právy na užívání (licencí). Když je ta licence prodaná spolu s rozmnoženinou, je na ní skutečně vázaná a nejde oddělit, což je ale nevýhoda pro kupujícího, ne pro autora. Podstatné ale je to, že uživatel je pořád vázán tou licencí, nemůže ,,z ničeho" získat nějaká práva navíc (samozřejmě některá práva má přímo ze zákona, ale ta má dotyčný pouze v případě užití na základě práv od autora).

[pedro]

Ano, autor vám prodá rozmnoženinu spolu s určitými právy na užívání (licencí). Když je ta licence prodaná spolu s rozmnoženinou, je na ní skutečně vázaná a nejde oddělit, což je ale nevýhoda pro kupujícího, ne pro autora. Podstatné ale je to, že uživatel je pořád vázán tou licencí, nemůže ,,z ničeho" získat nějaká práva navíc (samozřejmě některá práva má přímo ze zákona, ale ta má dotyčný pouze v případě užití na základě práv od autora).

Tak z hlediska prodeje rozmnozeniny se to naopak ukazuje jako vyhoda. Stejne z pohledu instalace na pocitac a z rady dalsich pohledu podle me taky. Papir (licence) snese vsechno a taky tam vsechno bylo.