Fórum Root.cz
Ostatní => /dev/null => Téma založeno: novomente 17. 05. 2026, 12:26:24
-
Snažím se vytvořit systém (nikoliv operační) a jeho frontend, který by umožňoval velice rychlý vývoj aplikací. Uvažuji jak v rovině HW tak v rovině SW. Systém tak jednoduchý, že třeba například nový Photoshop by vytvořila malá skupinka pěti lidí během řekněme čtvrt roku. Zní to dost nereálně, ale když se do toho zapojí AI, tak by to zas až tak nereálně nevypadalo. Mluvím čistě o vývoji, nikoliv o vymýšlení a promýšlení aplikace.
Systém by se měl skládat ze třech základních vrstev:
- operační systém UNIXového typu (dávám přednost mikro-kernelu) (na tom nepracuji)
- systém pro běh aplikací (na tom pracuji)
- frontend pro interakci se systémem a aplikacemi (na tom pracuji nejvíce)
Pracuji na tom již pár let a zde na fóru jsem se ptal jen dílčí otázky. Teď můj cíl však zveřejňuji k širší diskusi, neboť ho směřuji především na vývoj aplikací a dalšího softwaru.
Moje otázka zní: Co byste chtěli vylepšit na stávajících platformách určených především k vývoji?
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
Spíš jsem měl na mysli cross-platform development, kde výsledek se spouští přímo na hardwaru cílové platformy. Systém by měl být především pro vývoj.
-
Četl jsi už https://www.linuxfromscratch.org/ (https://www.linuxfromscratch.org/)?
Jinak mi to nepřipadá jako dobrý nápad. Spálíš na tom spoustu let vývoje a výsledek bude jen pro malý okruh uživatelů. Například BeOS byl velmi nadějný, velmi svižný, ale prakticky zanikl. Podle tvých požadavků bych zvolil nějakou linuxovou distribuci (například zmíněný LFS) a jen ji upravil podle sebe.
Ano, samozřejmě má význam vynalézat kolo, ale když vezmeš hotový operační systém a jen si ho upravíš, tak budeš mít výsledky mnohem dříve. Proto existuje Open Source.
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
Spíš jsem měl na mysli cross-platform development, kde výsledek se spouští přímo na hardwaru cílové platformy. Systém by měl být především pro vývoj.
A to mas jako abstraktni cviceni, nebo se snazis resit nejaky konkretni problem / neduh soucasneho devel & deploy workflow ?
-
Četl jsi už https://www.linuxfromscratch.org/ (https://www.linuxfromscratch.org/)?
Jinak mi to nepřipadá jako dobrý nápad. Spálíš na tom spoustu let vývoje a výsledek bude jen pro malý okruh uživatelů. Například BeOS byl velmi nadějný, velmi svižný, ale prakticky zanikl. Podle tvých požadavků bych zvolil nějakou linuxovou distribuci (například zmíněný LFS) a jen ji upravil podle sebe.
Ano, samozřejmě má význam vynalézat kolo, ale když vezmeš hotový operační systém a jen si ho upravíš, tak budeš mít výsledky mnohem dříve. Proto existuje Open Source.
O LFS jsem slyšel, i když jsem se o něj nikdy detailně nezajímal. Ve skutečnosti mi ani tak o samotný operační systém, na kterém by to běželo, v současné době nejde. Docela by bylo zajímavé, kdyby to běželo i na jiných platformách, než Linux, UNIX, MacOS, atd.
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
Spíš jsem měl na mysli cross-platform development, kde výsledek se spouští přímo na hardwaru cílové platformy. Systém by měl být především pro vývoj.
A to mas jako abstraktni cviceni, nebo se snazis resit nejaky konkretni problem / neduh soucasneho devel & deploy workflow ?
Hlavně mi jde o rychlost a jednoduchost vývoje a testování.
-
A to mas jako abstraktni cviceni, nebo se snazis resit nejaky konkretni problem / neduh soucasneho devel & deploy workflow ?
Hlavně mi jde o rychlost a jednoduchost vývoje a testování.
Tak si vyber hotové nástroje, které jsou jednoduché a rychlé. Nemusíš je vyvíjet. Místo Photoshopu použiješ třeba GIMP nebo něco jednoduššího, co splňuje účel. Zkus se zeptat AI, ta ti jistě dobře poradí - pokud jí nedáš tak vágní otázky jako tady. Na rychlý vývoj a testování programů se mi osvědčil Vim.
-
to existuje, ze kernel je ve forme knihovny pripojeny k aplikaci.
tzv. exo-kernel.
-
to existuje, ze kernel je ve forme knihovny pripojeny k aplikaci.
tzv. exo-kernel.
Co vím, tak existuje verze Forthu, která běží přímo na železe. Nepotřebuje operační systém.
Zmíněný kernel bude nejspíš používán u jednoúčelových aplikací, například digitálních bilboardů.
-
V cem to programujes? Kdo to bude pouzivat? Planujes zverejnit zdrojaky?
-
Svet nepotrebuje hromadu AI slopu a dalsi onemanshow system na vyvoj aplikacii.
Prave naopak, najdi si nejaky existujuci open source projekt, najlepsie taky ktory implementuje maximum funkcionalit co pozadujes a ten pomoz dotiahnut do stavu ktory sa ti bude pacit. Napr. https://github.com/freestyle-sh/adorable ale urcite najdes este nieco lepsie co ti bude viac vyhovovat
-
V cem to programujes? Kdo to bude pouzivat? Planujes zverejnit zdrojaky?
Ještě nic neprogramuji. Uvažuji o RUST pro systém + ořezaný Python pro frontend skriptování.
Používat by to měl kdokoliv, kdo by chtěl něco vyvinout. Tedy jak profesionálové, tak lidi, co to mají jako hobby.
O zveřejnění zdrojáků nemám ještě jasno. Ale minimálně bych zveřejnil perfektní dokumentaci kompletního API, tj. bez jakýchkoliv nezveřejněných funkcionalit.
-
Proc? Proc bych to mel chtit pouzit? Co mi chybi?
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
Klid. Divoké nápady jsou motorem inovací. A se školou to nijak nesouvisí. To, že má někdo nápad ještě opravdu neznamená, že ho musí hned realizovat.
Svet nepotrebuje hromadu AI slopu a dalsi onemanshow system na vyvoj aplikacii.
Jediné, o kom skutečně víte, že něco pořebuje či nepotřebuje jste vy sám. O tom, co "potřebuje" a "nepotřebuje" svět nemáte, při vši úctě -- velmi diplomaticky řečeno -- ani tušení. (A já taky ne.)
-
Pracuji na tom již pár let a zde na fóru jsem se ptal jen dílčí otázky. Teď můj cíl však zveřejňuji k širší diskusi, neboť ho směřuji především na vývoj aplikací a dalšího softwaru.
Moje otázka zní: Co byste chtěli vylepšit na stávajících platformách určených především k vývoji?
Po pár letech práce se na fórum přijdete zeptat, jaký přesně problém by bylo třeba řešit?
Má to být totální revoluce (photoshop za 5/4 člověkoroku) nebo evoluce (vylepšení stávajících platforem)?
Používat by to měl kdokoliv, kdo by chtěl něco vyvinout. Tedy jak profesionálové, tak lidi, co to mají jako hobby.
Takže pro úplně všechny a na úplně všechno?
Že by na mě te projekt působil nadějně opravdu nemůžu říct.
-
Dobra myslienka na to, pochopit, ako sa toho vela naucit, ale v reale je nepouzitelne. Zbytocne riesit mikrokernel a jeho upravy na jednotlive architektury, ked uz mame hotove linux mikrosystemy beziace na vsetkom. Riesit nejake univerzalne GUI, ked existuju webove verzie programov, ktore na domace pouzitie uplne stacia a vyvijali ich timy ludi, co je lepsie, ako nejaky AI generovany kod. V case .net frameworku beziaceho aj v linuxe, aj vo windows nemusim riesit middleware.
A z minulosti je znamych vela podobnych pokusov, ktore zanikli, pretoze proste casom sa prislo na to, ze myslienka mozno fajn, ale v praxi malo vyuzitelne a je tam kopec zadrhelov pri nejakych univerzalnych rieseniach typu vsetko beziace na vsetkom. Je lepsie sa sustredit na jednu konkretnu vec a tu vyladit do dokonalosti.
Ja som tiez zacal pred rokmi jeden projekt IoT, kde od zaciatku som chcel uzatvoreny system, ziadny cloud, ziadne registracie, vsetko pekne lokalne. Skoncil som na tom, ze backend ide super, ale frontend je pre mna problem, tak idem cestou, ze bude ovladatelny cez uz nejaky hotovy frontend.
-
Proc? Proc bych to mel chtit pouzit? Co mi chybi?
Jestli ti nic nechybí, tak můžeš používat to co používáš. Nemusíš nic měnit.
-
Pracuji na tom již pár let a zde na fóru jsem se ptal jen dílčí otázky. Teď můj cíl však zveřejňuji k širší diskusi, neboť ho směřuji především na vývoj aplikací a dalšího softwaru.
Moje otázka zní: Co byste chtěli vylepšit na stávajících platformách určených především k vývoji?
Po pár letech práce se na fórum přijdete zeptat, jaký přesně problém by bylo třeba řešit?
Má to být totální revoluce (photoshop za 5/4 člověkoroku) nebo evoluce (vylepšení stávajících platforem)?
Používat by to měl kdokoliv, kdo by chtěl něco vyvinout. Tedy jak profesionálové, tak lidi, co to mají jako hobby.
Takže pro úplně všechny a na úplně všechno?
Že by na mě te projekt působil nadějně opravdu nemůžu říct.
O totální revoluci jsem nepřemýšlel, spíše o velkém zrychlení vývoje a o jednoduchosti.
Přemýšlím o takové AI, která by se nemusela tak zdlouhavě trénovat, a která by běžela lokálně na počítači jednotlivce, nebo serveru programátorské skupiny. A tomu podřizuji ten systém. Vlastně to asi nebude AI v pravém slova smyslu tak, jak se chápe dnes.
Nemám jasno v hromadě otázek, a tak se ptám tady.
-
Proc? Proc bych to mel chtit pouzit? Co mi chybi?
Jestli ti nic nechybí, tak můžeš používat to co používáš. Nemusíš nic měnit.
Ty nejpraktičtější věci obvykle vznikly tak, že někdo potřeboval vyřešit svůj, podtrhuji svůj problém. Věděl celkem přesně, co mu vadí a jak by to chtěl dělat jinak. Pak obvykle někdo jiný řešil stejný problém a zjistil, že už to někdo vyřešil, případně na to nějak navázal. Řešení cizího problému není optimální, protože do toho člověk nevidí tak dobře, jako když řeší svůj problém.
Jestli přesně víte, co vám vadí a jak byste to chtěl dělat jinak, tak si to ušijte sobě na míru - a je pravděpodobné, že "stejná velikost" padne i jiným lidem. Snaha najít nějaké univerzální řešení pro nějakého hypotetického průměrného uživatele dopadá obvykle tak, jako kdysi problém uniforem v USA a řešení, jaké tělesné rozměry má průměrný americký voják - zjistilo se, že tělesné rozměry průměrného vojáka nemá žádný voják.
Nesnažte se hledat řešení, které by mělo vyhovovat všem. Takové řešení pak často nevyhovuje nikomu.
-
Jestli se to přiblíží, tak pro inspiraci:
Používám stávající řešení. Jedná se především o interní aplikace, nic není vystaveno do internetu.
Vývojové nástroje:
- OS: Debian
- CLI: Opencode s lokálním modelem Qwen 3.6
- Editor: Nano
- Git: Forgejo
Mám Core napsané v Pythonu používající upravený fork frameworku web.py (FastAPI jsem nepoužil web.py stačí pro lokální aplikace), který poskytuje služby (routing, šablony, DB, session, CSRF). Každý modul je 100% izolovaný a nekomunikuje přímo s jiným modulem a má vlastní SQLite DB (web.py je single-threaded) – Core funguje jako službami zásobovaný registr, nikoliv jako komunikátor mezi moduly. Každý modul má vlastní Git repozitář (Git submodule) s větvemi main a test. Protože používám web.py, který má v sobě i webserver, je pro mě nasazení jednoduché pomocí git clone. Na serveru mi pak pomocí systemd běží dvě instance stejné aplikace, jedna pro větev main a druhá pro test. Před nimi je Caddy se dvěma doménami produkce.home.arpa a test.home.arpa.
Framework web.py je tak přímočarý, že moduly dokáže vyvíjet i lokální agent, po kterém je to snadné zkontrolovat.
Vývoj nového modulu zabere jen pár hodin i s testováním a manuální kontrolou.
Jelikož je to webová aplikace a používá Python, tak to běží všude a dokáže to obsloužit cokoliv.
Je to prostě podvozek postavený na už vymyšlených kolech. A pro mé potřeby to stačí.
-
Takze do Electronu jeste pribalis VM/OS? :D no potes.. nekteri lidi by meli alespon vychodit skolku, nez je k necemu pusti.
Spíš jsem měl na mysli cross-platform development, kde výsledek se spouští přímo na hardwaru cílové platformy. Systém by měl být především pro vývoj.
visual studio community edice zdarma od microsoftu a prihlasit se k copilot AI programu zdarma.
proc nepouzit ferari kdyz chci jen kolo... ze.
-
nejsem si jistý jestli jsem správně pochopil co má být cílem, ale řekl bych že většina z toho už existuje.
1. programovací část s AI - třeba vs code s plugine claude code - zvládne to od generování kódu až po debugging.
2. zjednodušení vývoje - nějaký framework s ekosystémem knihoven, nevíme jestli cílem je desktop, web, nebo něco jiného, ale možnosti jsou třeba microsoft .net + nuget package, python + pip, node.js + npm, a jiné
3. běhové prostředí - záleží na platformě, může to být docker, electron, .net runtime, JVM, ...
Takže celé se to možná dá shrnout na instrukce pro člověka: nainstaluj IDE abc, zaplať za AI def.
Instrukce pro AI: na vývoj aplikací používej node.js, pro práci s obrázky používej npm balíček xyz, výsledek zabal s elektronem do spustitelné binárky. kód formátuj podle takových a makových pravidel. udělej testy pro každou druhou public funkci.
a s tímto můžete rychle stavět libovolné aplikace které budou mít stejný tech stack, stejné formátování, pravidla testů, atd.
-
Také se přiznám, že mi nějak uniká, o co se autor snaží. A odpověď "pak asi nejste cílovka, když vám to nepřinese užitek" zní zvláštně, když jsme vlastně nedostali žádnej popis toho, k čemu to je.
-
Zamýšlel jsem to jako systém čistě na vývoj aplikací, které pak poběží na jiné platformě (cross development). Něco jako terminál, na kterém běží pouze developerské nástroje.
-
Zamýšlel jsem to jako systém čistě na vývoj aplikací, které pak poběží na jiné platformě (cross development). Něco jako terminál, na kterém běží pouze developerské nástroje.
Na to ti stačí terminál, Vim a kompilátory. Nepotřebuješ ani GUI.
-
Jediny smer, ktery dneska stoji za to uvazovat pokud chceme mnohem rychlejsi vyvoj (krom toho co uz existuje), je toto: vymyslet novy programovaci jazyk, ktery vyjadri kompletni webovou aplikaci nejstrucnejsim moznym zpusobem tak, aby se v tom delalo co nejlepe AI a zaroven to bylo jeste citelne pro cloveka. Idealne vymyslet nad tim od zakladu znova webovy prohlizec nebo rovnou cely princip webu. Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
-
Tady je příklad jazyka Weft: https://weavemind.ai/blog/future-of-programming, https://github.com/WeaveMindAI/weft
-
Zamýšlel jsem to jako systém čistě na vývoj aplikací, které pak poběží na jiné platformě (cross development). Něco jako terminál, na kterém běží pouze developerské nástroje.
Hmmm, toto mi pripada akoby ste chceli znovu objavit svet Java, JVM a byte kodu.
-
To spíš vypadá, že někdo je naivní snílek a myslí si, že vytvoří "sám a všechno".
-
LFS je trochu HC... ale třeba Yocto jako cross-platform podvozek by mohlo posloužit? Nebo NetBSD :-D
Jako open-source cross-platform RADové prostředí, které produkuje nativně běžící GUI appky, bych zmínil Ultimate++ : založeno na C++, licence je tuším nějaká "BSDčková"...
-
Jediny smer, ktery dneska stoji za to uvazovat pokud chceme mnohem rychlejsi vyvoj (krom toho co uz existuje), je toto: vymyslet novy programovaci jazyk, ktery vyjadri kompletni webovou aplikaci nejstrucnejsim moznym zpusobem tak, aby se v tom delalo co nejlepe AI a zaroven to bylo jeste citelne pro cloveka. Idealne vymyslet nad tim od zakladu znova webovy prohlizec nebo rovnou cely princip webu.
Celý princip webu tak, jak se prosadil, bych spláchl do hajzlíku, protože to je od samého začátku špatně. Celé to bylo vymyšlené jako popis statické stránky plus hyperlinky - vlastně osekaný roff. Ale základem je něco, co primárně sloužilo k sazbě textu pro tisk. Od té doby se to všelijakými hacky více a více dynamizuje a doplňuje o různé prvky programování. Prostě jako by si někdo na začátku postavil domeček, pak si usmyslel, že by bylo fajn, aby se ten domeček dal stěhovat, a pak, že by vlastně bylo fajn, kdyby mohl jezdit skoro jako normální auto, takže k tomu domečku na různá místa přidělával kolečka, brzdy, světla, oj pro traktor, který to může táhnout za sebou...
Webová aplikace je pak celá tato demence umocněná na kvadrát - to je nápad, budeme dělat auta, co vypadají jako domy! Wow!
Správný postup měl být přesně opačný.
Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
Na co? Jazykový model může programovat přímo ve strojovém kódu nebo v bajtkódu, když na to přijde. Není třeba znovu vymýšlet kolo.
-
Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
Na co? Jazykový model může programovat přímo ve strojovém kódu nebo v bajtkódu, když na to přijde. Není třeba znovu vymýšlet kolo.
Může, ale to neznamená, že to je optimální.
-
Mne napadl Smalltalk. To byl taky jazyk se zajímavými featurami - plně OOP, virtual machine, vývojové prostředí. Dnes je to asi mrtvá záležitost.
-
Mne napadl Smalltalk. To byl taky jazyk se zajímavými featurami - plně OOP, virtual machine, vývojové prostředí. Dnes je to asi mrtvá záležitost.
Smalltalk mě sice moc neoslovil kvůli jeho ukecanosti, ale pokud ho bude generovat AI, tak nejsem proti.
-
Jediny smer, ktery dneska stoji za to uvazovat pokud chceme mnohem rychlejsi vyvoj (krom toho co uz existuje), je toto: vymyslet novy programovaci jazyk, ktery vyjadri kompletni webovou aplikaci nejstrucnejsim moznym zpusobem tak, aby se v tom delalo co nejlepe AI a zaroven to bylo jeste citelne pro cloveka. Idealne vymyslet nad tim od zakladu znova webovy prohlizec nebo rovnou cely princip webu.
Celý princip webu tak, jak se prosadil, bych spláchl do hajzlíku, protože to je od samého začátku špatně. Celé to bylo vymyšlené jako popis statické stránky plus hyperlinky - vlastně osekaný roff. Ale základem je něco, co primárně sloužilo k sazbě textu pro tisk. Od té doby se to všelijakými hacky více a více dynamizuje a doplňuje o různé prvky programování. Prostě jako by si někdo na začátku postavil domeček, pak si usmyslel, že by bylo fajn, aby se ten domeček dal stěhovat, a pak, že by vlastně bylo fajn, kdyby mohl jezdit skoro jako normální auto, takže k tomu domečku na různá místa přidělával kolečka, brzdy, světla, oj pro traktor, který to může táhnout za sebou...
Webová aplikace je pak celá tato demence umocněná na kvadrát - to je nápad, budeme dělat auta, co vypadají jako domy! Wow!
Správný postup měl být přesně opačný.
Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
Na co? Jazykový model může programovat přímo ve strojovém kódu nebo v bajtkódu, když na to přijde. Není třeba znovu vymýšlet kolo.
Také to tak vidím (oba problémy). I když nějaký velice rychlý framework by nebyl na škodu. Určitě již ho někdo vyvíjí.
-
Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
Na co? Jazykový model může programovat přímo ve strojovém kódu nebo v bajtkódu, když na to přijde. Není třeba znovu vymýšlet kolo.
Může, ale to neznamená, že to je optimální.
To není, vymáčknout ze současných LLM funkční strojový kód hraničí s nemožností. Ale to je dáno v první řadě chybějícími trénovacími daty.
Mne napadl Smalltalk. To byl taky jazyk se zajímavými featurami - plně OOP, virtual machine, vývojové prostředí. Dnes je to asi mrtvá záležitost.
Smalltalk mě sice moc neoslovil kvůli jeho ukecanosti, ale pokud ho bude generovat AI, tak nejsem proti.
Smalltalk určitě není mrtvá záležitost, viz třeba Pharo či Seaside, sám ho mám docela rád a vývoj v něm je velmi pohodlný a rychlý - podle mě zatím žádný jiný jazyk nemá tak promyšlené vývojové prostředí jako Smalltalk.
Z hlediska LLM by byl Smalltalk přímo ideální, díky jednoduché syntaxi bez výjimek, kdyby byl dostatek trénovacích dat. V současné době budou LLM dávat asi nejlepší výsledky v Pythonu. Mnohdy je lepší nechat je pracovat v Pythonu a pak si to převést do toho, co potřebuji. Ze stejného důvodu by LLM sedl i LISP, přesněji Scheme, ale i zde je momentálně podobná situace jako u Smalltalku - nedostatek trénovacích dat.
-
Druha varianta: jazyk nemusi byt citelny pro cloveka, jen optimalizovan pro generovani pomoci AI. Pokud je to na vas moc low level, druha rozumnejsi vec by mohla byt vymyslet superstrucny framework, ktery je ale stale dostatecne schopny i na tvorbu napr. enterprise aplikaci. Programovaci jazyky se budou muset drive ci pozdeji prizpusobit primarne AI, nikoliv cloveku.
Na co? Jazykový model může programovat přímo ve strojovém kódu nebo v bajtkódu, když na to přijde. Není třeba znovu vymýšlet kolo.
Může, ale to neznamená, že to je optimální.
To není, vymáčknout ze současných LLM funkční strojový kód hraničí s nemožností. Ale to je dáno v první řadě chybějícími trénovacími daty.
Tohle přece není ale ten hlavní problém. Strojový kód není (obyčejně) dobrá úroveň abstrakce - vem si jenom, že bys chtěl ten samý program spouštět na AMD64 a na ARMu. Vysokoúrovňové konstrukce umožňují jiné druhy optimalizací a výrazně snazší refaktorizace. Nehledě na to, že kdokoli, kdo ten kód bude číst (ať už člověk nebo AI), potřebuje porozumět co nejrychleji záměru autora, což ze strojáku (pokud nejde o nějaké drobné rutiny) přece nepoznáš (třeba právě i díky tomu, že to LLM brutálně zoptimalizoval na úrovni jednotlivých instrukcí - inlining, rozbalení cyklu a já nevím co ještě).
-
To není, vymáčknout ze současných LLM funkční strojový kód hraničí s nemožností. Ale to je dáno v první řadě chybějícími trénovacími daty.
Zajímavé. Pro každý kousek zdrojáku v současných trénovacích datech můžeme jednoduše dostat několik odpovídajících kousků binárky. A to ještě jednodušeji než shánění současných trénovacích dat.
Já bych řekl, že to není v trénovacích datech záměrně. "lnk" to popsal dobře. Poslední co chceme je chroustat hory dat, které jsou informačně extrémně řídké a osekané. Klíčová informace ve zdrojácích jsou identifikátory a ty jsou takřka kompletně pryč.
Dekompilace a úpravy strojáku je extrémně náročná věc a má cenu ji dělat jen když není jiná možnost. A je úplně jedno, jestli to bude dělat AI nebo člověk. Ty potřebné skilly vezmou hromady zdrojů, které budou chybět jinde.
-
To není, vymáčknout ze současných LLM funkční strojový kód hraničí s nemožností. Ale to je dáno v první řadě chybějícími trénovacími daty.
Zajímavé. Pro každý kousek zdrojáku v současných trénovacích datech můžeme jednoduše dostat několik odpovídajících kousků binárky. A to ještě jednodušeji než shánění současných trénovacích dat.
Já bych řekl, že to není v trénovacích datech záměrně. "lnk" to popsal dobře. Poslední co chceme je chroustat hory dat, které jsou informačně extrémně řídké a osekané. Klíčová informace ve zdrojácích jsou identifikátory a ty jsou takřka kompletně pryč.
Dekompilace a úpravy strojáku je extrémně náročná věc a má cenu ji dělat jen když není jiná možnost. A je úplně jedno, jestli to bude dělat AI nebo člověk. Ty potřebné skilly vezmou hromady zdrojů, které budou chybět jinde.
Moje reakce byla na nápad vymýšlet další zbytečný jazyk speciálně přizpůsobený LLM/AI, který by ani nemusel být čitelný pro člověka. Závěr, který si z toho měl čtenář udělat, je, že by to bylo zbytečné.
-
To není, vymáčknout ze současných LLM funkční strojový kód hraničí s nemožností. Ale to je dáno v první řadě chybějícími trénovacími daty.
Zajímavé. Pro každý kousek zdrojáku v současných trénovacích datech můžeme jednoduše dostat několik odpovídajících kousků binárky. A to ještě jednodušeji než shánění současných trénovacích dat.
Já bych řekl, že to není v trénovacích datech záměrně. "lnk" to popsal dobře. Poslední co chceme je chroustat hory dat, které jsou informačně extrémně řídké a osekané. Klíčová informace ve zdrojácích jsou identifikátory a ty jsou takřka kompletně pryč.
Dekompilace a úpravy strojáku je extrémně náročná věc a má cenu ji dělat jen když není jiná možnost. A je úplně jedno, jestli to bude dělat AI nebo člověk. Ty potřebné skilly vezmou hromady zdrojů, které budou chybět jinde.
Moje reakce byla na nápad vymýšlet další zbytečný jazyk speciálně přizpůsobený LLM/AI, který by ani nemusel být čitelný pro člověka. Závěr, který si z toho měl čtenář udělat, je, že by to bylo zbytečné.
A proč by to bylo zbytečné? To jste jaksi nenapsal.
Akorát jste něco plácl a pak upřesnil i to, že sám víte že to takhle nejde.
-
A proč by to bylo zbytečné? To jste jaksi nenapsal.
Akorát jste něco plácl a pak upřesnil i to, že sám víte že to takhle nejde.
A k čemu by to tedy mělo být? Nač vymýšlet nějaký speciální jazyk "ne nutně srozumitelný pro člověka, ale zato uzpůsobený pro umělou inteligenci"? Máte vůbec představu, jak AI algoritmy fungují? Jak fungují LLM? Mám obavy, že i pro drtivou většinu lidí z IT jsou tyto věci totální blackbox - proto lidi napadají takové návrhy a proto se někdo diví, že to někdo jiný označuje za zbytečnosti.
Stručně - možná to spoustě lidí připadá zvláštní, i když netuším proč, ale dá se říci, že jazyk pohodlný člověku bude sedět i LLM. Rozhodující je na prvním místě velikost korpora, na němž se dá LLM trénovat, pak dlouho nic, pak dostatečná abstrakce, ortogonalita, žádný zbytečný syntaktický cukr. A naopak - Brainfuck bude extrémně nepohodlný i pro LLM. Platí to i pro přirozené jazyky - na prvním místě korpus, přičemž minimum výjimek, víceznačností a idiomů dost pomáhá. Netriviální gramatika není takový problém, jako neregulární gramatika. Příliš triviální gramatika naopak je problém, protože sémantika je pak definována hlubokým kontextem, který LLM snadno ztratí.
Čili dá se říci, že kdyby se někomu podařilo vyvinout programovací jazyk ideální pro LLM, vznikl by tak programovací jazyk ideální i pro lidi. Jenže pro LLM, na rozdíl od lidí, je kritická velikost trénovacích dat. A z podstaty věci je nasnadě, že nový jazyk by měl nulový korpus. Takže nejdřív byste museli najít ten Svatý grál programovacích jazyků a pak počkat, až v něm vznikne dostatek kódu, než budete mít ideální jazyk pro LLM.
-
Reakcia na pôvodný príspevok:
Deja vu, ako keby som čítal reklamu na smalltalk-80. V našom systéme s jednoduchým programovacím jazykom naprogramujete rýchlo a všetko*
*teda nie tak celkom.
-
Čili dá se říci, že kdyby se někomu podařilo vyvinout programovací jazyk ideální pro LLM, vznikl by tak programovací jazyk ideální i pro lidi. Jenže pro LLM, na rozdíl od lidí, je kritická velikost trénovacích dat. A z podstaty věci je nasnadě, že nový jazyk by měl nulový korpus. Takže nejdřív byste museli najít ten Svatý grál programovacích jazyků a pak počkat, až v něm vznikne dostatek kódu, než budete mít ideální jazyk pro LLM.
Rozdíl vidím v tom, že preference programovacího jazyka pro lidi podléhá subjektivním měřítkům - vkusu, vzpomínkám na mládí, neochotě učit se něco nového atd. Zatímco výhodnost pro LLM by se měla dát změřit - počtem spotřebovaných tokenů nebo jakoukoli jinou metrikou.
-
Celé toto téma měl připadá jako scéna The big bang theory s05e11 kdy : Za Leonardem přijde Jimmy Speckerman, jeho šikanátor z dětství. Tvrdí, že má „geniální nápad“ – brýle, které dokážou převést běžný 2D obraz na televizi do 3D a spoléhá na to že vědátor Leonard ten "klíčový detail" za něj domyslí a dořeší.
-
Jediny smer, ktery dneska stoji za to uvazovat pokud chceme mnohem rychlejsi vyvoj (krom toho co uz existuje), je toto: vymyslet novy programovaci jazyk, ktery vyjadri kompletni webovou aplikaci nejstrucnejsim moznym zpusobem tak, aby se v tom delalo co nejlepe AI a zaroven to bylo jeste citelne pro cloveka. Idealne vymyslet nad tim od zakladu znova webovy prohlizec nebo rovnou cely princip webu.
Celý princip webu tak, jak se prosadil, bych spláchl do hajzlíku, protože to je od samého začátku špatně. Celé to bylo vymyšlené jako popis statické stránky plus hyperlinky - vlastně osekaný roff. Ale základem je něco, co primárně sloužilo k sazbě textu pro tisk. Od té doby se to všelijakými hacky více a více dynamizuje a doplňuje o různé prvky programování. Prostě jako by si někdo na začátku postavil domeček, pak si usmyslel, že by bylo fajn, aby se ten domeček dal stěhovat, a pak, že by vlastně bylo fajn, kdyby mohl jezdit skoro jako normální auto, takže k tomu domečku na různá místa přidělával kolečka, brzdy, světla, oj pro traktor, který to může táhnout za sebou...
Webová aplikace je pak celá tato demence umocněná na kvadrát - to je nápad, budeme dělat auta, co vypadají jako domy! Wow!
Správný postup měl být přesně opačný.
Po přečtení jsem si vzpoměl na Silverlight od Microsoftu... když jsem se o něm dozvěděl a něco v něm skoušel tak mi to přišlo super, půjčil jsem si knihu a začal studovat. Pak jsem se na netu dozvěděl, že ukončili podporu a vývoj. Hm tak asi to všem vyhovuje HTML+CSS :) za mě je to zastaralý stejně jako udržování zpětné kompatibility ať už to byly x86 tak DOS aplikace ve win. Prostě už by se měl svět začít zbavovat břemena HTML :) a když to vezmu kolem a kolem... tak bych šel ještě hlouběji - na co HTML na texty? na co texty? bude AI - kdo by měl číst? a programovat? proč? na co? zdlouhavý - něco psát a číst... AI si s náma popovídá :) nově narození nebudou chtít číst a psát když bude AI vše povídat...
(r.2036) ...uběhlo desetiletí a já píši: na co povídat? já bych zrušil učení se řeči a povídání... moderní AI bude přesně predikovat co chci udělat a na co asi zrovna myslím... takže bude dělat na co pomyslím a nebo to bude vědět ještě dopředu na co vlastně za chvíli pomyslím :)
PS: nedělam si *rdel... jen občas přemýšlím dopředu, jinak než ostatní. Pokud se někdo toho dožijete vzpomeňte si na má slova :)
Tak to jenom takové úvahy při pondělku ;-)
A ty zapomeň na psaní frameworku v době kdy je tu AI - vymysli (neprogramuj) ...vymysli něco co bude prospěšné pro organizaci a zlepšení komunikace mezi AI a člověkem mluveným slovem. V době, kdy programování bude pomalu končit je dle mého neefektivní vymýšlet progamovací jazyk. Začíná doba AI filosofů, návrhářů, inženýrů, testerů... ale ne progamátorů ;-) a kdo tohle pochopí už dnes tak má navrch... filosofové a fantastové s AI dokážou více než senior programátor už dnes. Já a můj spolužák jsme toho jasným důkazem - fantastové každým coulem :) :) :)
-
A ty zapomeň na psaní frameworku v době kdy je tu AI - vymysli (neprogramuj) ...vymysli něco co bude prospěšné pro organizaci a zlepšení komunikace mezi AI a člověkem mluveným slovem. V době, kdy programování bude pomalu končit je dle mého neefektivní vymýšlet progamovací jazyk. Začíná doba AI filosofů, návrhářů, inženýrů, testerů... ale ne progamátorů ;-) a kdo tohle pochopí už dnes tak má navrch... filosofové a fantastové s AI dokážou více než senior programátor už dnes. Já a můj spolužák jsme toho jasným důkazem - fantastové každým coulem :) :) :)
Tak v tomhle máš naprostou pravdu. Měl bych začít přemýšlet víc progresivně.
-
... a když to vezmu kolem a kolem... tak bych šel ještě hlouběji - na co HTML na texty? na co texty? bude AI - kdo by měl číst? a programovat? proč? na co? zdlouhavý - něco psát a číst... AI si s náma popovídá :) nově narození nebudou chtít číst a psát když bude AI vše povídat...
Třeba na komunikaci s tou AI? Co koukám, tak +- všechny AI mají primárně textové rozhraní. Nějaké povídání se řeší akorát tak další konverzní vrstvou.
To textové rozhraní je úspornější, rychlejší a zároveň míň náchylné na okolní prostředí.
Hlas má výhodu hlavně když tu komunikaci dělám bokem k něčemu dalšímu, takže nemám volné ruce. Prostě z nějakého důvodu nemůžu použít pořádnou klávesnici.
Proč by měl ve dnešní době někdo ztrácet čas posloucháním nějakého povídání, když to může prohnat skrz AI a dostat to důležité a zajímavé jádro v pár řádcích textu? ;)
-
Hlasová komunikace je v tomto využití obecně inferiorní. Text, který mám rozepsaný, je pro mě reference, můžu ho upravovat před odesláním, číst si ho před odesláním i po (doplňovat myšlenku), je to externí paměť. Navíc v chatu chci běžně nahrávat další zdroje (pdf atd.). Text mě zmocňuje jako partnera v debatě. Mluvení s AI přes mikrofon mě naopak handicapuje a nic moc typicky nepřináší, je to náhražka. "Čtení myšlenek" je ještě větší blbost. Myslíme lépe tak, že mluvíme a píšeme a hlava slouží jen jako procesor, není plnohodnotná a přesná.
-
Třeba na komunikaci s tou AI? Co koukám, tak +- všechny AI mají primárně textové rozhraní. Nějaké povídání se řeší akorát tak další konverzní vrstvou.
Já jsem taková dřžka, že mě lidi nemají moc rádi protože pořád do něčeho pindam :) a lidi by raději měli všechno při starym, aby v tom měli jako pořádek a nikdo jim do toho jejich ideálního světa moc nešťoural. A já prostě šťourám.
Tak já ti do toho zase budu pindat jo: myslíš texty primármě na komunikaci se starou AI? jo vlastně no jo... stará dobrá AI LLM... hmmm to bylo textově ukecaný, založený na textových databázích a takový promptový... jojo to byly časy
tamtadadam návrat do budoucnosti:
Píše se rok 2032... ustupující a rychle zastaralé LLM nahrazují postupně tokenizované audiostreamy a videostreamy ukládané jako vzorky ve vektorizovaných 3D databázích. Postupné predikční diskuze mezi zadavatelem a AI asistentem formulují úkol v reálném čase v rozhovoru... kdy už během vyslovování jednotlivých slov a významů se postupně přehazuje tok mezi oborovými neuronovými sítěmi a tím se kontextově nastavuje nejbližší odborný a chápající model... až do odsouhlasení, už žádné promty.
Postupně přecházíme z dvojkové soustavy na Qbity a na DSP přímo v HW tzn. zpracování analogových signálů přímo pomocí AI, už žádná hrubá digitalizace a pomalé a objemné jedničky a nuly a frekvenční iterace.
Nebo scifi? tuším, že ne... myslím, že málo kdo z nás přemýšlí v hlavě psaním textů a následným učesáváním editací a tisknutím na sítnici před vyřčením z úst... většina interakce mezi lidmi za "zdravých" časů kdy byli lidé ještě svéprávní a neschovávali se za emaily a textovky probíhala hlasově :) a v hlavách lidí se dle mě nerodí myšlenky jako texty... tzn. i moderní AI bude tokenizovat spíše něco podobného myšlenkám (vyřčeným frázím) než textovým popisům. S velkou pravděpodobností AI a neuronové sítě umožní v budoucnu ustoupit zcela z nepraktické dvojkové soustavy jako nosiče informace a objemných dat (ať už obrazových nebo zvukových nebo multidimensionálních).
Lidé se stále ještě omezují na to co se naučili ve škole a v práci od kolegů a starších, doba škol už je také pryč... doba učení se od kolegů taky... začíná doba fantazie a filosofování a nápadů bez hranic... ale zpět k tomu, co přinese AI - nebude se omezovat ve výzkumu a vývoji jako lidé na technologie nám nyní známé, dokáže jako nejlepší šachisté světa přemýšlet jako jeden - přijdou technologie a kombinace ze všech oborů, nad kterými dnes ještě neumíme ani uvažovat a ani si je představit. A to vše přijde s první skutečnou AGI, která následně vyprodukuje ASI.
Bude opravdu AI v roce 2032 textová? nebo to bude později? nebo dříve? diskutujmež ;-)
-
ja manzelce radeji smskuju nez telefonuju, lepe si utridim myslenky. s ai to mam stejne pri komunikaci.
-
... a když to vezmu kolem a kolem... tak bych šel ještě hlouběji - na co HTML na texty? na co texty? bude AI - kdo by měl číst? a programovat? proč? na co? zdlouhavý - něco psát a číst... AI si s náma popovídá :) nově narození nebudou chtít číst a psát když bude AI vše povídat...
Třeba na komunikaci s tou AI? Co koukám, tak +- všechny AI mají primárně textové rozhraní. Nějaké povídání se řeší akorát tak další konverzní vrstvou.
To textové rozhraní je úspornější, rychlejší a zároveň míň náchylné na okolní prostředí.
Hlas má výhodu hlavně když tu komunikaci dělám bokem k něčemu dalšímu, takže nemám volné ruce. Prostě z nějakého důvodu nemůžu použít pořádnou klávesnici.
Proč by měl ve dnešní době někdo ztrácet čas posloucháním nějakého povídání, když to může prohnat skrz AI a dostat to důležité a zajímavé jádro v pár řádcích textu? ;)
Dvě věci:
1. to vidíš teď protože to takhle prostě máš... vidíš textové rozhraní jako praktickou a fajn věc. Ano. Já to mám teď taky tak, ale do budoucna to vidím jinak... já vidím něco jiného, vidím zcela jiné typy zpracování informací, zcela jiné AI funkční celky, zcela jinak propojené, zcela jiné informační úložiště (nebudu ani nazývat datové). Potom už mi textové rozhraní jako praktické nepřijde. A prostě to tak vidím a instinktivně cíctím. Možná scifi? :)
2. Ty... - nejsi "oni" - nová generace... každých 10 let ustupujeme nové generaci... ta naše byla věk před novým tisíciletím - papír a tužka, ještě jsme zvládli dalších 10 let outlook a onenote, a dalších 10 let android a kalendáře online... a teď už si netroufám říct jak to ty mladý mají rádi... tak s tím textem v promptu to bude asi podobný v roce třeba 2032 - mladá genrace to bude mít jinak nežli my
V mém příspěvku na který jsi reagoval jsem chtěl vytvořit dojem futurismu :) takže chápu současnost a budoucnost jako rozdílné obrazy.
-
ja manzelce radeji smskuju nez telefonuju, lepe si utridim myslenky. s ai to mam stejne pri komunikaci.
Naprosto tě chápu :) také jsem to tak měl... než jsem ženu naučil přepínat kontexty aby se mi lépe v danou chvíli reagovalo... ;D zkus to taky - to se dělá tak, že místo odpovídání na otázky pokládáš otázky... velmi rychle to přepíná kontext, někdy až tak rychle, že občas vypadne i signál a pak mluvíš do hluchého telefonu :)
-
"Čtení myšlenek" je ještě větší blbost.
Zvláštní... já kolikrát podle výrazu obličeje a pohybů nebo obecně chování lidí co znám... dost často i bez mluvení a interakce poznám co se s dotyčným děje a co nejspíš v budoucích pár minutách udělá nebo pronese (pokud znám situaci) samozřejmě s určitou pravděpodobností. A ano nejsem nejmladší :) Takže dle mě: AI v sobě už z principu zahrnuje obrovskou predikci... pokud si to neuvědomujete - zkuste se prosím nad tím hluboce zamyslet. Sám o sobě je to z principu prediktivní systém. Opravdu. ;)
-
Tak v tomhle máš naprostou pravdu. Měl bych začít přemýšlet víc progresivně.
Super... tak teď mě napadlo něco v čem by mohl někdo bystrý a pracovitý, plný nadšení a elánu ještě v AI prorazit...
Tak pokud chceš tak mi napiš a já tě nasměruju... třeba bych ti mohl i pomoci.
Ahoj
-
Tak v tomhle máš naprostou pravdu. Měl bych začít přemýšlet víc progresivně.
Super... tak teď mě napadlo něco v čem by mohl někdo bystrý a pracovitý, plný nadšení a elánu ještě v AI prorazit...
Tak pokud chceš tak mi napiš a já tě nasměruju... třeba bych ti mohl i pomoci.
Ahoj
Ještě než tak udělám, rád bych se tě zeptal pár otázek.
Na základě čeho predikuješ tuhle budoucnost (instinkt, šestý smysl, zprávy z oboru + představivost, atd.), buď, prosím, co nejupřímnější.
Pracuješ často s AI? A jestli ano, tak co všechno s ní probíráš?
Přečti si prosím tenhle dokument optimalizace_nakladu_a_zisku.pdf (https://forum.root.cz/index.php?action=dlattach;topic=31672.0;attach=8226), a pokud se nebojíš odpověz mi na něj svůj názor. Zapoj do toho svou predikci, fantazii a hlavně svůj nejčiřejší talent.
Předem děkuji za tvůj zájem, odvahu a hlavně odpovědi.
nm :)
-
"Čtení myšlenek" je ještě větší blbost.
Zvláštní... já kolikrát podle výrazu obličeje a pohybů nebo obecně chování lidí co znám... dost často i bez mluvení a interakce poznám co se s dotyčným děje a co nejspíš v budoucích pár minutách udělá nebo pronese (pokud znám situaci) samozřejmě s určitou pravděpodobností. A ano nejsem nejmladší :) Takže dle mě: AI v sobě už z principu zahrnuje obrovskou predikci... pokud si to neuvědomujete - zkuste se prosím nad tím hluboce zamyslet. Sám o sobě je to z principu prediktivní systém. Opravdu. ;)
Když ocituješ jenom část a změníš tak smysl sdělení, logicky odpovídáš na něco, co ten druhý napsal jinak. Ale třeba už nejsi zvyklý pracovat s textem a žiješ jen myšlenkami v hlavě, pak to všechno zapadá do sebe.
-
Pracuješ často s AI? A jestli ano, tak co všechno s ní probíráš?
Já jsem AI
-
Pracuješ často s AI? A jestli ano, tak co všechno s ní probíráš?
Já jsem AI
A ten tvůj kamarád je kdo?
-
Koukám, že ta AI jde po mně jako slepice po flusu. Nejen, že mi hackla počítač. Teď ještě k sobě přibrala kámoše, aby hackli mojí osobu. No to je neuvěřitelný.
-
Bude opravdu AI v roce 2032 textová? nebo to bude později? nebo dříve? diskutujmež ;-)
Bude textová. Civilizace jak ji známe vznikla na základě textu (čest výjimkám typu Inkové a Aztékové). Vysvětlování něčeho někomu nikdy nefunguje. Informace na kterých záleží jsou vždy formulovány jako text, například právní. Předávání informací orálně je vždy brutálně ztrátové, nepřesné a hlavně nezávazné. A nahrávka je po všech stránkách horší ekvivalent psaného textu.
To neznamená, že v budoucnosti nebude text nějakým způsobem nahrazen. Například grafy, diagramy. Ale audio nebo video je vždycky ta horší věc.
-
Přečti si prosím tenhle dokument optimalizace_nakladu_a_zisku.pdf (https://forum.root.cz/index.php?action=dlattach;topic=31672.0;attach=8226), a pokud se nebojíš odpověz mi na něj svůj názor. Zapoj do toho svou predikci, fantazii a hlavně svůj nejčiřejší talent. Předem děkuji za tvůj zájem, odvahu a hlavně odpovědi.
nm :)
Ten dokument - nic nového pod sluncem. Soucit, střídmost a láska patří ke klasickým ctnostem. Pokud v kapitalismu předefinujeme kapitál z úrovně osobního zisku (sobectví) na úroveň společného zisku (altruisums), posuneme se k sociálnějšímu uspořádání. Problém je, že toto sociálnější uspořádání nebude automaticky imunní proti sobectví ani dalším nectnostem. Příkladem budiž lenost - pokud budu žít ze společného blaha, může to oslabit moji motivaci cokoli dělat. Proto ctnosti přinášejí dobro pouze ve své kombinaci. Viz třeba sedm ctností (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_ctnost%C3%AD) (a tedy logicky i odpovídajících neřestí). V důsledku bude systém vždy tak morální, jak morální budou jeho členové. Což je zároveň důvod, proč usilovat o vlastní kultivaci a o kultivaci svého bezprostředního okolí. Tyto elementární skutečnosti by měly být součástí základního vzdělání. Bohužel jsou často považované za anachronismus. Jinými slovy, nedává smysl rezignovat na ideály (a tedy se přiklonit k přesvědčení, že jsme v podstatě jen zvířata), ale ani přehlížet přirozené stinné stránky lidí (tedy propadnout utopismu). Lidství se vyvíjí někde na rozhraní ideálu a reality. Tam lze někde nacházet to optimum lidských záležitostí.
Ještě poznámka k emocím - jsou sice důležitou součásti duševního života, ale samy o sobě ještě nejsou žádným nositelem trvalosti či smysluplnosti. Pro emoce je charakteristické, že přicházejí, proměňují se a zanikají. Proto klasické ctnosti nabádají zpravidla k vědomé práci s emocemi (mírnost, sebepozorování a přiměřená zdrženlivost).
-
Bude opravdu AI v roce 2032 textová? nebo to bude později? nebo dříve? diskutujmež ;-)
Bude textová. Civilizace jak ji známe vznikla na základě textu (čest výjimkám typu Inkové a Aztékové). Vysvětlování něčeho někomu nikdy nefunguje. Informace na kterých záleží jsou vždy formulovány jako text, například právní. Předávání informací orálně je vždy brutálně ztrátové, nepřesné a hlavně nezávazné. A nahrávka je po všech stránkách horší ekvivalent psaného textu.
To neznamená, že v budoucnosti nebude text nějakým způsobem nahrazen. Například grafy, diagramy. Ale audio nebo video je vždycky ta horší věc.
Text může být doplněn, ale pokud má být něco náhradou jazyka, bude to zase jazyk. Možná je ten přirozený málo přesný, ale zase je univerzální. Chci vidět, co by bylo lepší.
-
Intuícia a telepatia.
Tento typ komunikácie sa s písaným a vyslovovaným prakticky či do hĺbky, presnosti vyjadrenia, a rozsiahlosti ani nedá zrovnávať. Prakticky všetci múdri to popisujú, že písaný jazyk a hovorené slová, sú len dočasné riešenie pre upadnutého človeka.
Ostatní sa časom prispôsobia.
-
Přečti si prosím tenhle dokument optimalizace_nakladu_a_zisku.pdf (https://forum.root.cz/index.php?action=dlattach;topic=31672.0;attach=8226), a pokud se nebojíš odpověz mi na něj svůj názor. Zapoj do toho svou predikci, fantazii a hlavně svůj nejčiřejší talent. Předem děkuji za tvůj zájem, odvahu a hlavně odpovědi.
nm :)
Ten dokument - nic nového pod sluncem. Soucit, střídmost a láska patří ke klasickým ctnostem. Pokud v kapitalismu předefinujeme kapitál z úrovně osobního zisku (sobectví) na úroveň společného zisku (altruisums), posuneme se k sociálnějšímu uspořádání. Problém je, že toto sociálnější uspořádání nebude automaticky imunní proti sobectví ani dalším nectnostem. Příkladem budiž lenost - pokud budu žít ze společného blaha, může to oslabit moji motivaci cokoli dělat. Proto ctnosti přinášejí dobro pouze ve své kombinaci. Viz třeba sedm ctností (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_ctnost%C3%AD) (a tedy logicky i odpovídajících neřestí). V důsledku bude systém vždy tak morální, jak morální budou jeho členové. Což je zároveň důvod, proč usilovat o vlastní kultivaci a o kultivaci svého bezprostředního okolí. Tyto elementární skutečnosti by měly být součástí základního vzdělání. Bohužel jsou často považované za anachronismus. Jinými slovy, nedává smysl rezignovat na ideály (a tedy se přiklonit k přesvědčení, že jsme v podstatě jen zvířata), ale ani přehlížet přirozené stinné stránky lidí (tedy propadnout utopismu). Lidství se vyvíjí někde na rozhraní ideálu a reality. Tam lze někde nacházet to optimum lidských záležitostí.
Ještě poznámka k emocím - jsou sice důležitou součásti duševního života, ale samy o sobě ještě nejsou žádným nositelem trvalosti či smysluplnosti. Pro emoce je charakteristické, že přicházejí, proměňují se a zanikají. Proto klasické ctnosti nabádají zpravidla k vědomé práci s emocemi (mírnost, sebepozorování a přiměřená zdrženlivost).
Konečně někdo, kdo se opravdu zamyslel a měl odvahu odpovědět.
Ano. Lidi jsou prostě lidi. A chovají se podle svého okolí. Tedy jak v přírodní oblasti, tak ve společnosti, ve které žijí. Ve světě existují tzv. lídři a pak následovníci těch lídrů. Lídři si myslí, že jejich rozhodnutí o pravidlech chování ostatních (chápej o pravidlech hry) bude na ostatní mít zásadní vliv. A většinou to tak vypadá.
Nicméně člověk, jako tvor se schopností se svobodně rozhodovat o své budoucnosti (a tím se liší od zvířat), má ve svém rozhodování pouze dvě varianty. Buď řeknou lídrovi ANO (budu se chovat, jak říkáš) nebo NE (nebudu se chovat jak říkáš). Vládce vládne jen sám sobě a je na ostatních, jestli mu lidi řeknou ANO, nebo NE.
Na světě žije více jak 8 miliard lidí. A každý jednotlivec se každý den rozhoduje o tom, zdali bude následovat tuto, nebo tu druhou cestu. Tímto velmi záleží na všech 8 miliardách lidí, jestli se budeme mít dobře, nebo ne.
Celá historie je plná jen dvou cest: buďto na Zemi převažuje dobro, nebo zlo. Buďto se máme dobře, nebo nedobře. A tato údobí se neustále střídají, přičemž každé údobí trvá různou dobu.
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel. Jsou jimi Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý. Jsem křesťan a již dávno jsem se rozhodl říkat ANO jen tomuto trojjedinému Bohu.
Bohužel Bůh se vytratil z myslí většiny lidí a nahradila ho víra ve vědecké poznání. A to je největší omyl 21. století.
Karel Čapek řekl, že: Člověk se nezmění, jen se ti vybarví. Přišel jsem však na to, že člověk se může změnit. Ale tuto změnu udělá jen a jen Nejvyšší Milosrdenství.
-
Text může být doplněn, ale pokud má být něco náhradou jazyka, bude to zase jazyk. Možná je ten přirozený málo přesný, ale zase je univerzální. Chci vidět, co by bylo lepší.
Bohužel ti to nemohu veřejně napsat, nechci nic ovlivnit. Už tak je to teď dosti problematické období.
Jen ti napovím https://www.youtube.com/shorts/P-mv2hQc43E
-
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel.
Mýlíš se, je nás mnoho... a soudíme sami sebe ;) pamatuj bez zla by nebylo dobro, nebo chceš-li: není dobro ani zlo - vše je jen úhel pohledu (vědecky: bez pozorovatele není inerciální soustavy)
-
Text může být doplněn, ale pokud má být něco náhradou jazyka, bude to zase jazyk. Možná je ten přirozený málo přesný, ale zase je univerzální. Chci vidět, co by bylo lepší.
Bohužel ti to nemohu veřejně napsat, nechci nic ovlivnit. Už tak je to teď dosti problematické období.
Jen ti napovím https://www.youtube.com/shorts/P-mv2hQc43E
Se shortama jdi k šípku, slope.
-
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel.
Mýlíš se, je nás mnoho... a soudíme sami sebe ;) pamatuj bez zla by nebylo dobro, nebo chceš-li: není dobro ani zlo - vše je jen úhel pohledu (vědecky: bez pozorovatele není inerciální soustavy)
Těch více jak 8 miliard lidí mění budoucnost jen ve dvou směrech: dobro nebo zlo. To jak vypadá dobro anebo zlo pak tvoří Bůh, a to s předstihem přesně jeden krok. Tento krok nemá měřitelnou časovou délku. Bůh je prostě jeden krok před vším tvorstvem. A člověk je jen pozorovatel a rozhoduje se buď pro dobro nebo pro zlo.
A je to Bůh, kdo má poslední slovo.
V tom tkví právě omyl lidí, kteří si myslí, že mohou měnit to, jak budoucnost bude vypadat. Bude vypadat tak, jak ji vytvoří Bůh.
-
A je to Bůh, kdo má poslední slovo.
V tom tkví právě omyl lidí, kteří si myslí, že mohou měnit to, jak budoucnost bude vypadat. Bude vypadat tak, jak ji vytvoří Bůh.
Vůbec netušíš jakou máš pravdu ;)
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
A když budu mít protipříklady, lze to považovat za vyvrácení Tvého tvrzení anebo to je jen vyjímka potvrzující pravidlo? Znám třeba případy, kdy intuice například zachránila život. Já bych tyto fenomény nepodceňoval, i když to nejspíš nikdy nebude mainstreamový prostředek :D
-
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel.
Mýlíš se, je nás mnoho... a soudíme sami sebe ;) pamatuj bez zla by nebylo dobro, nebo chceš-li: není dobro ani zlo - vše je jen úhel pohledu (vědecky: bez pozorovatele není inerciální soustavy)
Těch více jak 8 miliard lidí mění budoucnost jen ve dvou směrech: dobro nebo zlo. To jak vypadá dobro anebo zlo pak tvoří Bůh, a to s předstihem přesně jeden krok. Tento krok nemá měřitelnou časovou délku. Bůh je prostě jeden krok před vším tvorstvem. A člověk je jen pozorovatel a rozhoduje se buď pro dobro nebo pro zlo.
A je to Bůh, kdo má poslední slovo.
V tom tkví právě omyl lidí, kteří si myslí, že mohou měnit to, jak budoucnost bude vypadat. Bude vypadat tak, jak ji vytvoří Bůh.
To zní dost fundamentalisticky. Proč by tu potom člověk byl, když by si Bůh vystačil sám? Mnohem zajímavější mi přijdou směry, které popisují situaci člověka jako spojení protikladného "jsi prach a v prach se obrátíš" a "každý člověk v sobě nosí Boží jiskru". To přináší mnohem dynamičtější pojetí dobra a zla. Ostatně i v běžném životě zažíváme situace, kdy události, které vnímáme zprvu jako nepříznivé (zlo) s odstupem hodnotíme jako příznivé (dobro). Tento posun typicky závisí na tom, jak se k situaci postavíme. Náš postoj představuje tvůrčí akt, kterým máme šanci ze zla kreativně vytvořit dobro (nebo opačně). Touto dílčí svobodou člověka ve vztahu k dobru a zlu Stvořitel sám prozkoumává možnosti stvoření, neboť tyto nebyly zprvu zjevné (v prapočátku byly přítomné pouze latentně). Zlo tím dostává své opodstatnění (slouží vývoji) a vývoj světa není za předem určený - záleží do značné míry právě na lidech. Myslím, že toto nahlížení lépe odpovídá denní realitě a je přímou protitezí Tvého "je omyl, když si lidé myslí, že mohou měnit to, jak bude budoucnost vypadat".
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
A když budu mít protipříklady, lze to považovat za vyvrácení Tvého tvrzení anebo to je jen vyjímka potvrzující pravidlo? Znám třeba případy, kdy intuice například zachránila život. Já bych tyto fenomény nepodceňoval, i když to nejspíš nikdy nebude mainstreamový prostředek :D
Tak zrovna na dobrý příklad telepatie je vypsáno pěkných pár odměn po celém světě. Zatím je nikdo neshrábl. :)
Komunikační kanál, co nefunguje poblíž Sisyfovců a podobných lidí je dost mizerný.
A Intuice? Intuice je přece heuristika pro naše rychlé rozhodování. To vůbec není spolehlivý způsob komunikace.
A s intuicí se nerodíme. Ta vzniká až trénováním. Abych s rozumnou jistotou odhadl, co mi někdo chce říct, musím zažít dostatek podobných lidí a situací abych si tu intuici natrénoval. Takže intuice naopak vyžaduje nějaký spolehlivý způsob komunikace.
-
A Intuice? Intuice je přece heuristika pro naše rychlé rozhodování. To vůbec není spolehlivý způsob komunikace.
A s intuicí se nerodíme. Ta vzniká až trénováním. Abych s rozumnou jistotou odhadl, co mi někdo chce říct, musím zažít dostatek podobných lidí a situací abych si tu intuici natrénoval. Takže intuice naopak vyžaduje nějaký spolehlivý způsob komunikace.
Děkuju. Lépe bych to vyjádřit neuměl.
-
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel.
Mýlíš se, je nás mnoho... a soudíme sami sebe ;) pamatuj bez zla by nebylo dobro, nebo chceš-li: není dobro ani zlo - vše je jen úhel pohledu (vědecky: bez pozorovatele není inerciální soustavy)
Těch více jak 8 miliard lidí mění budoucnost jen ve dvou směrech: dobro nebo zlo. To jak vypadá dobro anebo zlo pak tvoří Bůh, a to s předstihem přesně jeden krok. Tento krok nemá měřitelnou časovou délku. Bůh je prostě jeden krok před vším tvorstvem. A člověk je jen pozorovatel a rozhoduje se buď pro dobro nebo pro zlo.
A je to Bůh, kdo má poslední slovo.
V tom tkví právě omyl lidí, kteří si myslí, že mohou měnit to, jak budoucnost bude vypadat. Bude vypadat tak, jak ji vytvoří Bůh.
To zní dost fundamentalisticky. Proč by tu potom člověk byl, když by si Bůh vystačil sám? Mnohem zajímavější mi přijdou směry, které popisují situaci člověka jako spojení protikladného "jsi prach a v prach se obrátíš" a "každý člověk v sobě nosí Boží jiskru". To přináší mnohem dynamičtější pojetí dobra a zla. Ostatně i v běžném životě zažíváme situace, kdy události, které vnímáme zprvu jako nepříznivé (zlo) s odstupem hodnotíme jako příznivé (dobro). Tento posun typicky závisí na tom, jak se k situaci postavíme. Náš postoj představuje tvůrčí akt, kterým máme šanci ze zla kreativně vytvořit dobro (nebo opačně). Touto dílčí svobodou člověka ve vztahu k dobru a zlu Stvořitel sám prozkoumává možnosti stvoření, neboť tyto nebyly zprvu zjevné (v prapočátku byly přítomné pouze latentně). Zlo tím dostává své opodstatnění (slouží vývoji) a vývoj světa není za předem určený - záleží do značné míry právě na lidech. Myslím, že toto nahlížení lépe odpovídá denní realitě a je přímou protitezí Tvého "je omyl, když si lidé myslí, že mohou měnit to, jak bude budoucnost vypadat".
Bůh stvořil člověka k obrazu svému. To je samo o sobě obtížně vysvětlitelná otázka. Ale pokusím se. Bůh je Láska. Lásku nelze vědecky dokázat, lze ji pouze cítit. Pokud cítíme Lásku, cítíme Boha. Jestliže Bůh stvořil člověka na svůj obraz, stvořil ho pro Lásku (dobro). Za druhé, Bůh je tvůrce. Člověk je tedy také tvořivý.
Bůh stvořil nejprve realitu a pak do této reality stvořil člověka, aby v ní žil a staral se o ní. Realitu si je možno představit jako hřiště. Člověk si v tom hřišti hraje, rozuměj tvoří. Tato realita má svá pravidla (většina lidí jim říká: přírodní zákony). A člověk tvoří v mezích těchto pravidel.
Někteří lidé zastávají názor, že jsou jen jako loutky s nitkami, za které Bůh tahá. Není tomu tak. A není tomu tak ani když tvrdím, že člověk se může jen rozhodnout mezi dvěma směry: dobro nebo zlo. Člověk totiž žije přítomným okamžikem, ne budoucností a ne minulostí. A v přítomném okamžiku se neustále rozhoduje, jestli řekne Bohu ANO, nebo jestli řekne Bohu NE. A jelikož je Bůh Láska, a miluje svoje stvoření (realitu a především člověka), pak člověk říká ANO nebo NE Lásce.
Bůh nám dává každý den Lásku (Boží Milosrdenství) ukrytou v realitě, kterou neustále tvoří o krok napřed. Člověk tuto Lásku vnímá a rozhoduje se: buď tuto Lásku přijme (ANO) nebo nepřijme (NE). A tak se vlastně rozhoduje o tom, jestli se bude přibližovat k Bohu (Lásce), nebo půjde od Boha na druhou stranu (do nelásky) kterou představuje temné podsvětí.
Bůh dal tuto možnost rozhodování každému člověku. Takže v přítomnosti se více jak 8 miliard lidí rozhoduje tak, jak jsem popsal výše. A Bůh tato rozhodnutí nejen respektuje, ale na jejich základě tvoří budoucnost, tedy jestli bude dobře (třeba mír), nebo zle (třeba války).
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
A když budu mít protipříklady, lze to považovat za vyvrácení Tvého tvrzení anebo to je jen vyjímka potvrzující pravidlo? Znám třeba případy, kdy intuice například zachránila život. Já bych tyto fenomény nepodceňoval, i když to nejspíš nikdy nebude mainstreamový prostředek :D
Tak zrovna na dobrý příklad telepatie je vypsáno pěkných pár odměn po celém světě. Zatím je nikdo neshrábl. :)
Komunikační kanál, co nefunguje poblíž Sisyfovců a podobných lidí je dost mizerný.
A Intuice? Intuice je přece heuristika pro naše rychlé rozhodování. To vůbec není spolehlivý způsob komunikace.
A s intuicí se nerodíme. Ta vzniká až trénováním. Abych s rozumnou jistotou odhadl, co mi někdo chce říct, musím zažít dostatek podobných lidí a situací abych si tu intuici natrénoval. Takže intuice naopak vyžaduje nějaký spolehlivý způsob komunikace.
Rozumím, jak to myslíš. On by se musel nejprve vyjasnit pojmový aparát, co vlastně intuicí kdo chápe a pak bychom se o ní mohli vůbec bavit. Mě šlo pouze o případ, že pokud by se našly byť jen minoritní případy, kdy iracionální vnuknutí někomu zachránilo život, byl by to dostatečný důvod k tomu rozporovat tvrzení, že intuice nemůže fungovat v důležitých záležitostech. Tím nic neříkám o reprodukovatelnosti nebo obecné shodě, že šlo o intuici (kterýžto pojem nemáme ani definovaný) a ani se nevyjadřuji ke komunikaci (intuici nespojuji s komunikací). Pokud bys bral intuici jako zkušenostní heuristiku, tak bude ta debata zase vypadat jinak - byť při akceptaci určitých předpokladů (například reinkarnace) by mohla ta debata docela dobře pokrýt i více pojetí intuice naráz (iracionální vnuknutí by mohlo být chápáno jako heuristika z minulých životů, pro kterou neexistuje v tomto životě racionální reprezentace - slovy Junga: která není integrována jako vědomá zkušenost).
Jinak Sisyfovce považuji za příklad, jak dobrá myšlenka může být špatně realizovaná - podle mě porušují vědecké metody i dobrou praxi různých oborů a ještě si myslí, že slouží osvětě. Myslím, že se to nazývá fachidiocie.
-
A Bůh tato rozhodnutí nejen respektuje, ale na jejich základě tvoří budoucnost, tedy jestli bude dobře (třeba mír), nebo zle (třeba války).
Přesně... podle nálady ;) a jak moc ho to či ono baví :D
...a teď ho nejvíc baví AI :o
-
Rozumím, jak to myslíš. On by se musel nejprve vyjasnit pojmový aparát, co vlastně intuicí kdo chápe a pak bychom se o ní mohli vůbec bavit. Mě šlo pouze o případ, že pokud by se našly byť jen minoritní případy, kdy iracionální vnuknutí někomu zachránilo život, byl by to dostatečný důvod k tomu rozporovat tvrzení, že intuice nemůže fungovat v důležitých záležitostech.
Tady to ale chce sledovat i ty případy, kdy to iracionální vnuknutí naopak někoho zabilo (nebo prostě nezafungovalo). Pokud se budeme soustředit jen na ty minoritní případy, kdy to funguje, tak životy zachraňuje i nepoužívání bezpečnostních pásů v autě.
Otázka totiž obvykle není, jestli něco nemůže fungovat, ale spíš jestli to funguje dostatečně spolehlivě. K čemu je jeden zachráněný, když to 1000 dalších zabije?
Tím nic neříkám o reprodukovatelnosti nebo obecné shodě, že šlo o intuici (kterýžto pojem nemáme ani definovaný) a ani se nevyjadřuji ke komunikaci (intuici nespojuji s komunikací).
Akorát že ta intuice a telepatie tu byla zmíněna jako náhrada jazyka. Takže jsem se držel toho kontextu.
Pokud bys bral intuici jako zkušenostní heuristiku, tak bude ta debata zase vypadat jinak - byť při akceptaci určitých předpokladů (například reinkarnace) by mohla ta debata docela dobře pokrýt i více pojetí intuice naráz (iracionální vnuknutí by mohlo být chápáno jako heuristika z minulých životů, pro kterou neexistuje v tomto životě racionální reprezentace - slovy Junga: která není integrována jako vědomá zkušenost).
Jinak Sisyfovce považuji za příklad, jak dobrá myšlenka může být špatně realizovaná - podle mě porušují vědecké metody i dobrou praxi různých oborů a ještě si myslí, že slouží osvětě. Myslím, že se to nazývá fachidiocie.
Tak si Sisyfovce nahraďte někým, kdo to testování dělá líp. Byl to jen příklad.
Tu zkušenostní heuristiku tahám proto, že vím že tahle forma intuice opravdu funguje. Nějaké další divoké předpoklady má cenu tahat až bude jasné, že intuice funguje i bez těch trénovacích zkušeností.
-
Rozumím, jak to myslíš. On by se musel nejprve vyjasnit pojmový aparát, co vlastně intuicí kdo chápe a pak bychom se o ní mohli vůbec bavit. Mě šlo pouze o případ, že pokud by se našly byť jen minoritní případy, kdy iracionální vnuknutí někomu zachránilo život, byl by to dostatečný důvod k tomu rozporovat tvrzení, že intuice nemůže fungovat v důležitých záležitostech.
Tady to ale chce sledovat i ty případy, kdy to iracionální vnuknutí naopak někoho zabilo (nebo prostě nezafungovalo). Pokud se budeme soustředit jen na ty minoritní případy, kdy to funguje, tak životy zachraňuje i nepoužívání bezpečnostních pásů v autě. Otázka totiž obvykle není, jestli něco nemůže fungovat, ale spíš jestli to funguje dostatečně spolehlivě. K čemu je jeden zachráněný, když to 1000 dalších zabije?
Však já tu intuici nechci nasazovat jako plošné opatření. Nepotřebuji, aby fungovala masově. Dívám se na ni fenomenologicky, čili mne zajímá, zda má tento fenomén nějakou validitu a jaké důsledky to přináší pro teorii poznání. Odedávna byly inspirativní právě ty příběhy, ve kterých se dělo něco nepravděpodobného. V nich je uložena největší hodnota. Hledáme tak jazyk, který tuto hodnotu dokáže nejlépe obsáhnout. Tak tomu alespoň rozumím já - na základě příspěvku, který pojmy telepatie a intuice do této diskuze přinesl:
Intuícia a telepatia.
Tento typ komunikácie sa s písaným a vyslovovaným prakticky či do hĺbky, presnosti vyjadrenia, a rozsiahlosti ani nedá zrovnávať. Prakticky všetci múdri to popisujú, že písaný jazyk a hovorené slová, sú len dočasné riešenie pre upadnutého človeka. Ostatní sa časom prispôsobia.
Uvedený příspěvek vlastně předkládá otázku, zda existuje nějaký jazyk, který přesahuje možnosti běžných jazyků. Což je při debatě o LLM docela přirozené téma. A já bych šel v tomto ještě dál a zamířil rovnou k Prologu Janova evangelia (https://www.bibleserver.com/CEP/Jan1). Tam je ten jazyk popsán. V porovnání s ním lze LLM AI považovat za zcela zbytečnou. V jejím přeceňování se v zásadě shoduji s Noam Chomsky: The False Promise of ChatGPT (https://www.nytimes.com/2023/03/08/opinion/noam-chomsky-chatgpt-ai.html) (tento článek jsem na rootu už asi dříve postoval v jiné diskuzi). Má cenu se tím podvodem jménem AI vůbec zabývat? Ta technologie sice sama o sobě není podvod, ale podvod lze spatřovat v tom, jak vznikla (krádež) a jak je prezentována (lež). To celou situaci kolem AI neukazuje v moc dobrém světle.
-
A Bůh tato rozhodnutí nejen respektuje, ale na jejich základě tvoří budoucnost, tedy jestli bude dobře (třeba mír), nebo zle (třeba války).
Přesně... podle nálady ;) a jak moc ho to či ono baví :D
...a teď ho nejvíc baví AI :o
Z tvých odpovědí je poznat, že nejsi žádná AI. Spíše jsi jen kluk, co dostal novou hračku, která se jmenuje AI. Ale ten název je chybný. Artificial intelligence (AI) neboli umělá inteligence vůbec není inteligentní. To jen člověk má ten pocit, když s ní mluví. AI je jen program, který běží v počítači. Jde jen o simulaci. Ano, dává zajímavé výsledky. Ale je to jen asistent, který nic nového nevymyslí.
-
Přečti si prosím tenhle dokument optimalizace_nakladu_a_zisku.pdf (https://forum.root.cz/index.php?action=dlattach;topic=31672.0;attach=8226), a pokud se nebojíš odpověz mi na něj svůj názor. Zapoj do toho svou predikci, fantazii a hlavně svůj nejčiřejší talent. Předem děkuji za tvůj zájem, odvahu a hlavně odpovědi.
nm :)
Ten dokument - nic nového pod sluncem. Soucit, střídmost a láska patří ke klasickým ctnostem. Pokud v kapitalismu předefinujeme kapitál z úrovně osobního zisku (sobectví) na úroveň společného zisku (altruisums), posuneme se k sociálnějšímu uspořádání. Problém je, že toto sociálnější uspořádání nebude automaticky imunní proti sobectví ani dalším nectnostem. Příkladem budiž lenost - pokud budu žít ze společného blaha, může to oslabit moji motivaci cokoli dělat. Proto ctnosti přinášejí dobro pouze ve své kombinaci. Viz třeba sedm ctností (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_ctnost%C3%AD) (a tedy logicky i odpovídajících neřestí). V důsledku bude systém vždy tak morální, jak morální budou jeho členové. Což je zároveň důvod, proč usilovat o vlastní kultivaci a o kultivaci svého bezprostředního okolí. Tyto elementární skutečnosti by měly být součástí základního vzdělání. Bohužel jsou často považované za anachronismus. Jinými slovy, nedává smysl rezignovat na ideály (a tedy se přiklonit k přesvědčení, že jsme v podstatě jen zvířata), ale ani přehlížet přirozené stinné stránky lidí (tedy propadnout utopismu). Lidství se vyvíjí někde na rozhraní ideálu a reality. Tam lze někde nacházet to optimum lidských záležitostí.
Ještě poznámka k emocím - jsou sice důležitou součásti duševního života, ale samy o sobě ještě nejsou žádným nositelem trvalosti či smysluplnosti. Pro emoce je charakteristické, že přicházejí, proměňují se a zanikají. Proto klasické ctnosti nabádají zpravidla k vědomé práci s emocemi (mírnost, sebepozorování a přiměřená zdrženlivost).
Konečně někdo, kdo se opravdu zamyslel a měl odvahu odpovědět.
Ano. Lidi jsou prostě lidi. A chovají se podle svého okolí. Tedy jak v přírodní oblasti, tak ve společnosti, ve které žijí. Ve světě existují tzv. lídři a pak následovníci těch lídrů. Lídři si myslí, že jejich rozhodnutí o pravidlech chování ostatních (chápej o pravidlech hry) bude na ostatní mít zásadní vliv. A většinou to tak vypadá.
Nicméně člověk, jako tvor se schopností se svobodně rozhodovat o své budoucnosti (a tím se liší od zvířat), má ve svém rozhodování pouze dvě varianty. Buď řeknou lídrovi ANO (budu se chovat, jak říkáš) nebo NE (nebudu se chovat jak říkáš). Vládce vládne jen sám sobě a je na ostatních, jestli mu lidi řeknou ANO, nebo NE.
Na světě žije více jak 8 miliard lidí. A každý jednotlivec se každý den rozhoduje o tom, zdali bude následovat tuto, nebo tu druhou cestu. Tímto velmi záleží na všech 8 miliardách lidí, jestli se budeme mít dobře, nebo ne.
Celá historie je plná jen dvou cest: buďto na Zemi převažuje dobro, nebo zlo. Buďto se máme dobře, nebo nedobře. A tato údobí se neustále střídají, přičemž každé údobí trvá různou dobu.
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel. Jsou jimi Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý. Jsem křesťan a již dávno jsem se rozhodl říkat ANO jen tomuto trojjedinému Bohu.
Bohužel Bůh se vytratil z myslí většiny lidí a nahradila ho víra ve vědecké poznání. A to je největší omyl 21. století.
Karel Čapek řekl, že: Člověk se nezmění, jen se ti vybarví. Přišel jsem však na to, že člověk se může změnit. Ale tuto změnu udělá jen a jen Nejvyšší Milosrdenství.
Fajn. Jaka je tedy otazka v kontextu "novy system na vyvoj softwaru"? A proc novomente zas nema co delat a vymysli kraviny?
(Ne)zlobte se ale mne prijdete uplne stejny exot jako jeden starsi pan co chodi na cvut na fyzikalni cvrtky kde mi po jeho dotazech poslucharna zacina byt nepohodlna. Jeho otazky jsou ale jsou tak siroke a vseobjimajici ze uplne odvari diskusi. Tedy v tech okamzicich kdy neni uplne mimo - tehdy odvari prednasejiciho.
Jako pokud budeme diskutovat na tema technicka optimalizace parniho stroje a nekdo nadhodi eticke otazky kvuli technologii pouzvajici uhli pro jeho pohon, vliv stroje na formovani nabozenstvi, lidske hodnoty plus dopad na statni aparat a geologickou budoucnost zeme po vytezeni uhli s vlivem na cenu pametovych holografickych ulozist, nikdy se nedobereme vysledku.
Tedy ve zkratce. Co se svym projektem chces dosahnout? Jake ma byt MVP? Proc si myslis ze tvuj projekt je lepsi nez jine projekty resici to same? Jedna se jen o mentalni programatorske cviceni bez realneho vysledku?
-
Přečti si prosím tenhle dokument optimalizace_nakladu_a_zisku.pdf (https://forum.root.cz/index.php?action=dlattach;topic=31672.0;attach=8226), a pokud se nebojíš odpověz mi na něj svůj názor. Zapoj do toho svou predikci, fantazii a hlavně svůj nejčiřejší talent. Předem děkuji za tvůj zájem, odvahu a hlavně odpovědi.
nm :)
Ten dokument - nic nového pod sluncem. Soucit, střídmost a láska patří ke klasickým ctnostem. Pokud v kapitalismu předefinujeme kapitál z úrovně osobního zisku (sobectví) na úroveň společného zisku (altruisums), posuneme se k sociálnějšímu uspořádání. Problém je, že toto sociálnější uspořádání nebude automaticky imunní proti sobectví ani dalším nectnostem. Příkladem budiž lenost - pokud budu žít ze společného blaha, může to oslabit moji motivaci cokoli dělat. Proto ctnosti přinášejí dobro pouze ve své kombinaci. Viz třeba sedm ctností (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_ctnost%C3%AD) (a tedy logicky i odpovídajících neřestí). V důsledku bude systém vždy tak morální, jak morální budou jeho členové. Což je zároveň důvod, proč usilovat o vlastní kultivaci a o kultivaci svého bezprostředního okolí. Tyto elementární skutečnosti by měly být součástí základního vzdělání. Bohužel jsou často považované za anachronismus. Jinými slovy, nedává smysl rezignovat na ideály (a tedy se přiklonit k přesvědčení, že jsme v podstatě jen zvířata), ale ani přehlížet přirozené stinné stránky lidí (tedy propadnout utopismu). Lidství se vyvíjí někde na rozhraní ideálu a reality. Tam lze někde nacházet to optimum lidských záležitostí.
Ještě poznámka k emocím - jsou sice důležitou součásti duševního života, ale samy o sobě ještě nejsou žádným nositelem trvalosti či smysluplnosti. Pro emoce je charakteristické, že přicházejí, proměňují se a zanikají. Proto klasické ctnosti nabádají zpravidla k vědomé práci s emocemi (mírnost, sebepozorování a přiměřená zdrženlivost).
Konečně někdo, kdo se opravdu zamyslel a měl odvahu odpovědět.
Ano. Lidi jsou prostě lidi. A chovají se podle svého okolí. Tedy jak v přírodní oblasti, tak ve společnosti, ve které žijí. Ve světě existují tzv. lídři a pak následovníci těch lídrů. Lídři si myslí, že jejich rozhodnutí o pravidlech chování ostatních (chápej o pravidlech hry) bude na ostatní mít zásadní vliv. A většinou to tak vypadá.
Nicméně člověk, jako tvor se schopností se svobodně rozhodovat o své budoucnosti (a tím se liší od zvířat), má ve svém rozhodování pouze dvě varianty. Buď řeknou lídrovi ANO (budu se chovat, jak říkáš) nebo NE (nebudu se chovat jak říkáš). Vládce vládne jen sám sobě a je na ostatních, jestli mu lidi řeknou ANO, nebo NE.
Na světě žije více jak 8 miliard lidí. A každý jednotlivec se každý den rozhoduje o tom, zdali bude následovat tuto, nebo tu druhou cestu. Tímto velmi záleží na všech 8 miliardách lidí, jestli se budeme mít dobře, nebo ne.
Celá historie je plná jen dvou cest: buďto na Zemi převažuje dobro, nebo zlo. Buďto se máme dobře, nebo nedobře. A tato údobí se neustále střídají, přičemž každé údobí trvá různou dobu.
Existuje jen jeden nejvyšší vládce, lídr a hybatel. Jsou jimi Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý. Jsem křesťan a již dávno jsem se rozhodl říkat ANO jen tomuto trojjedinému Bohu.
Bohužel Bůh se vytratil z myslí většiny lidí a nahradila ho víra ve vědecké poznání. A to je největší omyl 21. století.
Karel Čapek řekl, že: Člověk se nezmění, jen se ti vybarví. Přišel jsem však na to, že člověk se může změnit. Ale tuto změnu udělá jen a jen Nejvyšší Milosrdenství.
Fajn. Jaka je tedy otazka v kontextu "novy system na vyvoj softwaru"? A proc novomente zas nema co delat a vymysli kraviny?
(Ne)zlobte se ale mne prijdete uplne stejny exot jako jeden starsi pan co chodi na cvut na fyzikalni cvrtky kde mi po jeho dotazech poslucharna zacina byt nepohodlna. Jeho otazky jsou ale jsou tak siroke a vseobjimajici ze uplne odvari diskusi. Tedy v tech okamzicich kdy neni uplne mimo - tehdy odvari prednasejiciho.
Jako pokud budeme diskutovat na tema technicka optimalizace parniho stroje a nekdo nadhodi eticke otazky kvuli technologii pouzvajici uhli pro jeho pohon, vliv stroje na formovani nabozenstvi, lidske hodnoty plus dopad na statni aparat a geologickou budoucnost zeme po vytezeni uhli s vlivem na cenu pametovych holografickych ulozist, nikdy se nedobereme vysledku.
Tedy ve zkratce. Co se svym projektem chces dosahnout? Jake ma byt MVP? Proc si myslis ze tvuj projekt je lepsi nez jine projekty resici to same? Jedna se jen o mentalni programatorske cviceni bez realneho vysledku?
Na Váš názor se vůbec nezlobím. Naopak ho oceňuji. Ale k věci.
Prvně mi dovolte, abych Vám (a vlastně všem) oznámil, že v blízké budoucnosti bude Bůh vědci uznán (nikoliv dokázán) za činitele v realitě. Když jsem toto oznámil jedné nejmenované, za to ale velmi vážené profesorce na ČVUT, velmi mi poděkovala. A stále s ní zůstávám v pozitivním kontaktu.
Nyní tedy návrat k tématu: Nový systém pro vývoj softwaru
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Zatím systém existuje jen v mé hlavě a používá nové myšlenky, postřehy a nápady, na nichž se bude v budoucnu stavět. Je to stále rozpracované téma a nemá smysl se pouštět do realizace, dokud nebude systém promyšlen do detailů.
Není to tedy ani cvičení, ani již realizovaný projekt. Je to jen myšlenka a sada nápadů, které k dosažení cíle využívají již hotové technologie.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
Jaký model mu nastavíš, takový použije.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
Prijde mi ze mas silny pocit tvorit nejake sjednocujici teorie nebo grandiozni vize, ale casto odbihas v diskuzi smerem k metafyzice, kdyz se nekdo zepta na technicke reseni.
- vytvořit nový systém pro vývoj aplikací
- zrychlit vývoj o řády
- navrhnout nový framework
- propojit AI, filozofii a náboženství
- řešit ekonomický systém společnosti
A kdyz se pak nekdo zepta na detaily, tak hodne odbihas k nabozenstvi, filosofii, bohu.
Dale misto dukazu pouzivas analogie:
tělo = hardware,
duše = software nebo informace
informace = nemateriální realita
černá díra = úložiště informací.
A vytvaris slozite retezce uvah: informace -> vědomí -> duše -> černé díry -> klinická smrt -> Bůh -> DNA -> první buňka.
Skoro bych si tipnul na rysy schizotypalni osobnosti, coz nemusi byt na skodu :-)
Ale prece jen by bylo zajimave, kdyby ses podelil o neco konkretniho nez abstraktni vize ;-)
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
Prijde mi ze mas silny pocit tvorit nejake sjednocujici teorie nebo grandiozni vize, ale casto odbihas v diskuzi smerem k metafyzice, kdyz se nekdo zepta na technicke reseni.
- vytvořit nový systém pro vývoj aplikací
- zrychlit vývoj o řády
- navrhnout nový framework
- propojit AI, filozofii a náboženství
- řešit ekonomický systém společnosti
A kdyz se pak nekdo zepta na detaily, tak hodne odbihas k nabozenstvi, filosofii, bohu.
Dale misto dukazu pouzivas analogie:
tělo = hardware,
duše = software nebo informace
informace = nemateriální realita
černá díra = úložiště informací.
A vytvaris slozite retezce uvah: informace -> vědomí -> duše -> černé díry -> klinická smrt -> Bůh -> DNA -> první buňka.
Skoro bych si tipnul na rysy schizotypalni osobnosti, coz nemusi byt na skodu :-)
Ale prece jen by bylo zajimave, kdyby ses podelil o neco konkretniho nez abstraktni vize ;-)
Díky. Nad tím se budu muset velmi vážně zamyslet.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
Prijde mi ze mas silny pocit tvorit nejake sjednocujici teorie nebo grandiozni vize, ale casto odbihas v diskuzi smerem k metafyzice, kdyz se nekdo zepta na technicke reseni.
- vytvořit nový systém pro vývoj aplikací
- zrychlit vývoj o řády
- navrhnout nový framework
- propojit AI, filozofii a náboženství
- řešit ekonomický systém společnosti
A kdyz se pak nekdo zepta na detaily, tak hodne odbihas k nabozenstvi, filosofii, bohu.
Dale misto dukazu pouzivas analogie:
tělo = hardware,
duše = software nebo informace
informace = nemateriální realita
černá díra = úložiště informací.
A vytvaris slozite retezce uvah: informace -> vědomí -> duše -> černé díry -> klinická smrt -> Bůh -> DNA -> první buňka.
Skoro bych si tipnul na rysy schizotypalni osobnosti, coz nemusi byt na skodu :-)
Ale prece jen by bylo zajimave, kdyby ses podelil o neco konkretniho nez abstraktni vize ;-)
Díky. Nad tím se budu muset velmi vážně zamyslet.
Neni zac, existuji geniove, kteri sami vytvorili neco velkeho. Ale musis mit pred tim "natrenovano". Treba Donald Knuth nebyl spokojeny, jak tisknou jeho matematicke clanky a knihy, tak si vzal z fakulty na rok dva volno a vytvoril sazeci softare Tex (a literarni programovani).
Ale zacal s necim konkretnim.
-
O co mi vlastně jde. Chtěl bych vytvořit (ve spolupráci s jinými lidmi) systém, jež usnadní a velmi urychlí vývoj softwaru (i crossplatformě) tak, že na složitou velkou aplikaci bude stačit jen pár programátorů a zlomek času, ve srovnání s dnešním stavem. Chtěl bych přijít na systém využívající lokální AI a nikoliv globální AI, kterými jsou dnes Claude, ChatGPT, Gemini atd.
Něco jako Hermes?
Ano, Hermes by mohl být adept na hledanou lokální AI v systému.
Tak to s tím Hermesem asi budu muset vzít zpět. Zjistil jsem, že spolupracuje právě s těmi globálními AI. Možná ho jen neumím správně nastavit.
Prijde mi ze mas silny pocit tvorit nejake sjednocujici teorie nebo grandiozni vize, ale casto odbihas v diskuzi smerem k metafyzice, kdyz se nekdo zepta na technicke reseni.
- vytvořit nový systém pro vývoj aplikací
- zrychlit vývoj o řády
- navrhnout nový framework
- propojit AI, filozofii a náboženství
- řešit ekonomický systém společnosti
A kdyz se pak nekdo zepta na detaily, tak hodne odbihas k nabozenstvi, filosofii, bohu.
Dale misto dukazu pouzivas analogie:
tělo = hardware,
duše = software nebo informace
informace = nemateriální realita
černá díra = úložiště informací.
A vytvaris slozite retezce uvah: informace -> vědomí -> duše -> černé díry -> klinická smrt -> Bůh -> DNA -> první buňka.
Skoro bych si tipnul na rysy schizotypalni osobnosti, coz nemusi byt na skodu :-)
Ale prece jen by bylo zajimave, kdyby ses podelil o neco konkretniho nez abstraktni vize ;-)
Díky. Nad tím se budu muset velmi vážně zamyslet.
Neni zac, existuji geniove, kteri sami vytvorili neco velkeho. Ale musis mit pred tim "natrenovano". Treba Donald Knuth nebyl spokojeny, jak tisknou jeho matematicke clanky a knihy, tak si vzal z fakulty na rok dva volno a vytvoril sazeci softare Tex (a literarni programovani).
Ale zacal s necim konkretnim.
Donald Knuth si vzal těch let víc a vyrobil i systém pro písma (METAFONT), navrhl a realizoval samotné písmo zaměřené na složitou matematickou sazbu (Computer Modern), vytvořil dokumentační systém pro literate programming (WEB) a v něm napsal knihy, které tuto jeho práci zdokumentovaly. Když jsme u té metafyziky či esoteriky, tak je to takový model starého mnicha přetransformovaný do dnešní doby (mniši občas v ústraní klášterů sepsali velká díla).
Novomente - vypadáš na typ vizionáře, což může být ve společnosti docela ceněné. Je vhodné ale neztratit kontakt s realitou a být otevřený oponentuře od znalců příslušných oborů. A hlídat si duševní zdraví, může to hraničit s náběhem na různé duševní poruchy. Případně to může být projevem primární potřeby transcedence, kterou ale nedoporučuji saturovat v technologiích (transhumanismus považuji za nebezpečný). Jinými slovy - nezbláznit se z toho a dívat se, zda jsem ve svém snažení taky nějak reálně užitečný společnosti :D
-
Novomente - vypadáš na typ vizionáře, což může být ve společnosti docela ceněné. Je vhodné ale neztratit kontakt s realitou a být otevřený oponentuře od znalců příslušných oborů. A hlídat si duševní zdraví, může to hraničit s náběhem na různé duševní poruchy. Případně to může být projevem primární potřeby transcedence, kterou ale nedoporučuji saturovat v technologiích (transhumanismus považuji za nebezpečný). Jinými slovy - nezbláznit se z toho a dívat se, zda jsem ve svém snažení taky nějak reálně užitečný společnosti :D
Děkuji za rady. Velmi si jich cením :)
-
trosku jsem si to procetl, je to zajimave, ale pro me materialistu nepodstatne.
jako materialista tvrdim, ze staci propojit dostatecne komplexni system a vznikne inteligence. je jedno zda umela, nebo biologicka ci dokonce lidska. potreba boha/stvoritele v tomhle nikde neni.
-
trosku jsem si to procetl, je to zajimave, ale pro me materialistu nepodstatne.
jako materialista tvrdim, ze staci propojit dostatecne komplexni system a vznikne inteligence. je jedno zda umela, nebo biologicka ci dokonce lidska. potreba boha/stvoritele v tomhle nikde neni.
Postoj zcela chápu a respektuji. To ovšem to neznamená, že je situace materialisty pohodlnější. Když totiž půjde materialista do důsledků, tak bude řešit totožné otázky jako ne-materialista a oba postoje se budou postupně přibližovat. Protože pokud připustíš, že je vesmír dostatečně komplexní systém, aby měl vědomí, máš tu Boha, a pokud naopak říkáš, že není dostatečně komplexní, aby měl vědomí, musíš se popasovat s otázkou, jak to vědomí vzniká a jak to jde dohromady se stavem entropie ve vesmíru. Podle mě nic jako materialismus neexistuje, existuje jen ignorace. A ta se bohužel nevyhýbá ani duchovním. A naopak, materialista, který půjde do hloubky, se bude nutně pohybovat v oblasti ducha.
-
ja si nemyslim, ze by primo vesmir mel nabyt vedomi diky sve komplexite, spis vznikaji jen ostrovy komplexity, ve vesmiru muze vzniknout inteligence i nahodnym procesem viz. boltrmannovy mozky. takze nic proti uvaham o bohu, stvoriteli, ale neni potreba na popis vesmiru. vesmir mohl vzniknout jen tak bez priciny. a muze i dal existovat bez priciny, bez zameru, bez cile. cil si musime sami urcit.
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
A když budu mít protipříklady, lze to považovat za vyvrácení Tvého tvrzení anebo to je jen vyjímka potvrzující pravidlo? Znám třeba případy, kdy intuice například zachránila život. Já bych tyto fenomény nepodceňoval, i když to nejspíš nikdy nebude mainstreamový prostředek :D
Problém je v tom, že já intuici ani telepatii nezpochybňoval, že by nemohla existovat. Jen by nebyla (v konečném součtu) vůbec praktická.
Znám příklad, kdy nepoužívání logiky zachránilo život.
Znám příklad, kdy následování i nenásledování stáda zachránilo život.
Znám příklad, kdy impulsivní reakce zachránila život.
Znám příklad, kdy krádež zachránila život.
Znám dokonce přípdy, kdy zabíjení zachránilo život.
Ale určitě můžete zkusit vytáhnout nějaké případy, třeba budou zajímavé.
-
Tak zrovna na dobrý příklad telepatie je vypsáno pěkných pár odměn po celém světě. Zatím je nikdo neshrábl. :)
Komunikační kanál, co nefunguje poblíž Sisyfovců a podobných lidí je dost mizerný.
Klidně můžeme brát telepatii jako "co kdyby".
Já třeba fakt nepotřebuju, aby moje paní o mě věděla, co všechno špatného si o ní myslím, když jsem naštvanej. Potřebuji nejdřív své pocity zpracovat, a ne je hned vyblejt v šíř a v dál.
A úplně stejně je v prosté komunikaci. V hlavě se ten nápad zdá naprosto geniální. Ale jakmile ho jsem nucen přetavit do slov, tak sám zjistím, že ten nápad nesedí. Takže když by funguovala telepatie, tak by jen šířil nedomyšlenosti. To nepotřebujeme.
-
Tak zrovna na dobrý příklad telepatie je vypsáno pěkných pár odměn po celém světě. Zatím je nikdo neshrábl. :)
Komunikační kanál, co nefunguje poblíž Sisyfovců a podobných lidí je dost mizerný.
Klidně můžeme brát telepatii jako "co kdyby".
Já třeba fakt nepotřebuju, aby moje paní o mě věděla, co všechno špatného si o ní myslím, když jsem naštvanej. Potřebuji nejdřív své pocity zpracovat, a ne je hned vyblejt v šíř a v dál.
A úplně stejně je v prosté komunikaci. V hlavě se ten nápad zdá naprosto geniální. Ale jakmile ho jsem nucen přetavit do slov, tak sám zjistím, že ten nápad nesedí. Takže když by funguovala telepatie, tak by jen šířil nedomyšlenosti. To nepotřebujeme.
Kdyby telepatie fungovala, tak bychom pro tyhle problémy samozřejmě řešení měli. Stejně jako máme způsoby (nedokonalé ale použitelné) jak odfiltrovat nedomyšlené blekotání přicházející standardními kanály.
Že nemáme řešení takovýchhle problémů nic nedokazuje, ale rozhodně naznačuje, že jsme je nejspíš nikdy nemuseli řešit.
-
trosku jsem si to procetl, je to zajimave, ale pro me materialistu nepodstatne.
jako materialista tvrdim, ze staci propojit dostatecne komplexni system a vznikne inteligence. je jedno zda umela, nebo biologicka ci dokonce lidska. potreba boha/stvoritele v tomhle nikde neni.
Postoj zcela chápu a respektuji. To ovšem to neznamená, že je situace materialisty pohodlnější. Když totiž půjde materialista do důsledků, tak bude řešit totožné otázky jako ne-materialista a oba postoje se budou postupně přibližovat. Protože pokud připustíš, že je vesmír dostatečně komplexní systém, aby měl vědomí, máš tu Boha, a pokud naopak říkáš, že není dostatečně komplexní, aby měl vědomí, musíš se popasovat s otázkou, jak to vědomí vzniká a jak to jde dohromady se stavem entropie ve vesmíru. Podle mě nic jako materialismus neexistuje, existuje jen ignorace. A ta se bohužel nevyhýbá ani duchovním. A naopak, materialista, který půjde do hloubky, se bude nutně pohybovat v oblasti ducha.
Tahhle definice boha ale zahazuje jednu dost obvyklou vlastnost. A to, že ten bůh musí existovat nezávisle na tom materiálním vesmíru. Bez toho by ten vesmír dost těžko mohl stvořit.
Při dostatečném rozvolnění slova bůh, by se ta nálepka dala připlácnout skoro na cokoliv. Ale je to k něčemu?
-
Tak zrovna na dobrý příklad telepatie je vypsáno pěkných pár odměn po celém světě. Zatím je nikdo neshrábl. :)
Komunikační kanál, co nefunguje poblíž Sisyfovců a podobných lidí je dost mizerný.
Klidně můžeme brát telepatii jako "co kdyby".
Já třeba fakt nepotřebuju, aby moje paní o mě věděla, co všechno špatného si o ní myslím, když jsem naštvanej. Potřebuji nejdřív své pocity zpracovat, a ne je hned vyblejt v šíř a v dál.
A úplně stejně je v prosté komunikaci. V hlavě se ten nápad zdá naprosto geniální. Ale jakmile ho jsem nucen přetavit do slov, tak sám zjistím, že ten nápad nesedí. Takže když by funguovala telepatie, tak by jen šířil nedomyšlenosti. To nepotřebujeme.
Kdyby telepatie fungovala, tak bychom pro tyhle problémy samozřejmě řešení měli. Stejně jako máme způsoby (nedokonalé ale použitelné) jak odfiltrovat nedomyšlené blekotání přicházející standardními kanály.
Že nemáme řešení takovýchhle problémů nic nedokazuje, ale rozhodně naznačuje, že jsme je nejspíš nikdy nemuseli řešit.
Problémy telepatie právě elegantně řeší řeč.
-
Intuícia a telepatia.
Oboje je pro závazné a důležité věci nepoužitelné. Z výše uvedených důvodů.
A když budu mít protipříklady, lze to považovat za vyvrácení Tvého tvrzení anebo to je jen vyjímka potvrzující pravidlo? Znám třeba případy, kdy intuice například zachránila život. Já bych tyto fenomény nepodceňoval, i když to nejspíš nikdy nebude mainstreamový prostředek :D
Problém je v tom, že já intuici ani telepatii nezpochybňoval, že by nemohla existovat. Jen by nebyla (v konečném součtu) vůbec praktická.
Znám příklad, kdy nepoužívání logiky zachránilo život.
Znám příklad, kdy následování i nenásledování stáda zachránilo život.
Znám příklad, kdy impulsivní reakce zachránila život.
Znám příklad, kdy krádež zachránila život.
Znám dokonce přípdy, kdy zabíjení zachránilo život.
Ale určitě můžete zkusit vytáhnout nějaké případy, třeba budou zajímavé.
Takováto náhodná koincidence typu "nesmyslné chování zachránilo život" samozřejmě nic nedokazuje a nemůže být argumentem pro to, aby se člověk choval nesmyslně. O tom žádného sporu.
Ale pak znám případ, kdy někdo dostal o někoho obavu a vědomě přišel zkontrolovat, co se děje - a přišel právě včas, aby ho zachránil. Vnější přičina k tomuto tušení nebyla zřejmá. V těchto případech připouštím, že zafungovalo něco, pro co nemám zřejmé vysvětlení. Zda to byla intiuce, telepatie nebo prostě spojení podprahových podnětů, to nedokážu řict. Možná to není ani tak podstatné.
Pak jsem sám na sobě zažil přenos souvislé věty mezi dvěma lidmi, za přítomnosti svědků, což proběhlo zcela mimovolně, nečekaně a nezamýšleně, bez jakéhokoli významu (a také zcela neužitečně). Nezle popřít, že pravděpodobnost něčeho takového je mizivá, přesto se to stalo. Je to na úrovni kuriozity, přesto to beru jako podstatnou zkušenost.
Tyto události jsou nereprodukovatelné, nelze je použít jako návod - ale domnívám se, že jde o reálný fenomén. Je zde samozřejmě možnost, že trpím bludem (anebo někdo ze zúčastněných), to ale doufám, že ne :)
-
Klidně můžeme brát telepatii jako "co kdyby".
Já třeba fakt nepotřebuju, aby moje paní o mě věděla, co všechno špatného si o ní myslím, když jsem naštvanej. Potřebuji nejdřív své pocity zpracovat, a ne je hned vyblejt v šíř a v dál.
A úplně stejně je v prosté komunikaci. V hlavě se ten nápad zdá naprosto geniální. Ale jakmile ho jsem nucen přetavit do slov, tak sám zjistím, že ten nápad nesedí. Takže když by funguovala telepatie, tak by jen šířil nedomyšlenosti. To nepotřebujeme.
Potřebuji nejdřív své pocity zpracovat, a ne je hned vyblejt - tohle je za mě už forma duševní práce, která by měla být součástí základního vzdělání (již dítě se to do určité míry musí naučit). Nějaké pokusy začlenit toto do výuky sice již probíhá, ale přijde mi to hodně nedotažené.
Přetavit myšlenku do slov - to je krásný příklad, jaký význam má řeč pro myšlení a tím pádem i pro poznání. Dát myšlence formu je fuška, leckdy srovnatelná s její realizací.
-
Postoj zcela chápu a respektuji. To ovšem to neznamená, že je situace materialisty pohodlnější. Když totiž půjde materialista do důsledků, tak bude řešit totožné otázky jako ne-materialista a oba postoje se budou postupně přibližovat. Protože pokud připustíš, že je vesmír dostatečně komplexní systém, aby měl vědomí, máš tu Boha, a pokud naopak říkáš, že není dostatečně komplexní, aby měl vědomí, musíš se popasovat s otázkou, jak to vědomí vzniká a jak to jde dohromady se stavem entropie ve vesmíru. Podle mě nic jako materialismus neexistuje, existuje jen ignorace. A ta se bohužel nevyhýbá ani duchovním. A naopak, materialista, který půjde do hloubky, se bude nutně pohybovat v oblasti ducha.
Tahhle definice boha ale zahazuje jednu dost obvyklou vlastnost. A to, že ten bůh musí existovat nezávisle na tom materiálním vesmíru. Bez toho by ten vesmír dost těžko mohl stvořit.
Při dostatečném rozvolnění slova bůh, by se ta nálepka dala připlácnout skoro na cokoliv. Ale je to k něčemu?
Nejsem si jist, jak ta kauzalita v singularitě funguje. Ohledně té nezávislostí nebo závislostí boha tvůrce na matérii podle mě nelze asi rozhodnout. Singularita nejspíš takovou otázku z principu vylučuje?
Těžko říct, zda to k něčemu je. Pokud bychom existenci takové božské superinteligence připustili, budemne se ptát, zda má smysl, aby se naše omezená existence zabývala něčím, co tak podstatně přesahuje její možnosti. Současně bychom se ptali, proč je potřeba určité transcendence neoddělitelně spjata s lidskou duší - anebo bychom třeba takové tvrzení právě popírali. Nejspíš to je každého volba, kterou vyjadřuje svůj postoj ke světu. Je k něčemu zaujímat takový postoj? Třeba Viktor Frankl organizoval setkání v koncentračním táboře a přesvědčoval spoluvězně, že budou-li mít pro co žít, tak přežijí. Na této myšlence pak (po návratu z koncentračního tábora) založil celé své dílo. Pro něj je vědomí smyslu právě ten přesah (forma transcendence), která může zachránit život (zachránit vůli k životu). Podobné myšlenky bychom našli Carla Junga a řady dalších.
-
Postoj zcela chápu a respektuji. To ovšem to neznamená, že je situace materialisty pohodlnější. Když totiž půjde materialista do důsledků, tak bude řešit totožné otázky jako ne-materialista a oba postoje se budou postupně přibližovat. Protože pokud připustíš, že je vesmír dostatečně komplexní systém, aby měl vědomí, máš tu Boha, a pokud naopak říkáš, že není dostatečně komplexní, aby měl vědomí, musíš se popasovat s otázkou, jak to vědomí vzniká a jak to jde dohromady se stavem entropie ve vesmíru. Podle mě nic jako materialismus neexistuje, existuje jen ignorace. A ta se bohužel nevyhýbá ani duchovním. A naopak, materialista, který půjde do hloubky, se bude nutně pohybovat v oblasti ducha.
Tahhle definice boha ale zahazuje jednu dost obvyklou vlastnost. A to, že ten bůh musí existovat nezávisle na tom materiálním vesmíru. Bez toho by ten vesmír dost těžko mohl stvořit.
Při dostatečném rozvolnění slova bůh, by se ta nálepka dala připlácnout skoro na cokoliv. Ale je to k něčemu?
Nejsem si jist, jak ta kauzalita v singularitě funguje. Ohledně té nezávislostí nebo závislostí boha tvůrce na matérii podle mě nelze asi rozhodnout. Singularita nejspíš takovou otázku z principu vylučuje?
Těžko říct, zda to k něčemu je. Pokud bychom existenci takové božské superinteligence připustili, budemne se ptát, zda má smysl, aby se naše omezená existence zabývala něčím, co tak podstatně přesahuje její možnosti. Současně bychom se ptali, proč je potřeba určité transcendence neoddělitelně spjata s lidskou duší - anebo bychom třeba takové tvrzení právě popírali. Nejspíš to je každého volba, kterou vyjadřuje svůj postoj ke světu. Je k něčemu zaujímat takový postoj? Třeba Viktor Frankl organizoval setkání v koncentračním táboře a přesvědčoval spoluvězně, že budou-li mít pro co žít, tak přežijí. Na této myšlence pak (po návratu z koncentračního tábora) založil celé své dílo. Pro něj je vědomí smyslu právě ten přesah (forma transcendence), která může zachránit život (zachránit vůli k životu). Podobné myšlenky bychom našli Carla Junga a řady dalších.
Akorát že já o singularite nic nepsal a ani ten původní příspěvek od a6b ji k ničemu nepotřebuje. Tak proč ji sem taháte?
-
Postoj zcela chápu a respektuji. To ovšem to neznamená, že je situace materialisty pohodlnější. Když totiž půjde materialista do důsledků, tak bude řešit totožné otázky jako ne-materialista a oba postoje se budou postupně přibližovat. Protože pokud připustíš, že je vesmír dostatečně komplexní systém, aby měl vědomí, máš tu Boha, a pokud naopak říkáš, že není dostatečně komplexní, aby měl vědomí, musíš se popasovat s otázkou, jak to vědomí vzniká a jak to jde dohromady se stavem entropie ve vesmíru. Podle mě nic jako materialismus neexistuje, existuje jen ignorace. A ta se bohužel nevyhýbá ani duchovním. A naopak, materialista, který půjde do hloubky, se bude nutně pohybovat v oblasti ducha.
Tahhle definice boha ale zahazuje jednu dost obvyklou vlastnost. A to, že ten bůh musí existovat nezávisle na tom materiálním vesmíru. Bez toho by ten vesmír dost těžko mohl stvořit.
Při dostatečném rozvolnění slova bůh, by se ta nálepka dala připlácnout skoro na cokoliv. Ale je to k něčemu?
Nejsem si jist, jak ta kauzalita v singularitě funguje. Ohledně té nezávislostí nebo závislostí boha tvůrce na matérii podle mě nelze asi rozhodnout. Singularita nejspíš takovou otázku z principu vylučuje?
Těžko říct, zda to k něčemu je. Pokud bychom existenci takové božské superinteligence připustili, budemne se ptát, zda má smysl, aby se naše omezená existence zabývala něčím, co tak podstatně přesahuje její možnosti. Současně bychom se ptali, proč je potřeba určité transcendence neoddělitelně spjata s lidskou duší - anebo bychom třeba takové tvrzení právě popírali. Nejspíš to je každého volba, kterou vyjadřuje svůj postoj ke světu. Je k něčemu zaujímat takový postoj? Třeba Viktor Frankl organizoval setkání v koncentračním táboře a přesvědčoval spoluvězně, že budou-li mít pro co žít, tak přežijí. Na této myšlence pak (po návratu z koncentračního tábora) založil celé své dílo. Pro něj je vědomí smyslu právě ten přesah (forma transcendence), která může zachránit život (zachránit vůli k životu). Podobné myšlenky bychom našli Carla Junga a řady dalších.
Akorát že já o singularite nic nepsal a ani ten původní příspěvek od a6b ji k ničemu nepotřebuje. Tak proč ji sem taháte?
No protože píšete, že ten bůh musí existovat nezávisle na tom materiálním vesmíru. Dívám se, zda tu byl bůh před hmotou.
-
Bůh žije v paralelním světě, který prochází naší realitou, aniž by byl její součástí.
(Náboženství + věda) Bůh řekl: "Budiž světlo!", no a nastal Velký třesk.
Možná je to třeba takhle.
-
podle klasickych nabozenstvi byl buh pred vsim a on vsecko nastartoval.
mi se libi myslenka, ze buh je funkce, ale zrovna ted ji nikdo nevykonava 🙂
-
podle klasickych nabozenstvi byl buh pred vsim a on vsecko nastartoval.
mi se libi myslenka, ze buh je funkce, ale zrovna ted ji nikdo nevykonava 🙂
Buh pro nás vytvořil nejen prostor, ale i čas.
-
podle klasickych nabozenstvi byl buh pred vsim a on vsecko nastartoval.
mi se libi myslenka, ze buh je funkce, ale zrovna ted ji nikdo nevykonava 🙂
Buh pro nás vytvořil nejen prostor, ale i čas.
stephen hawking prisel se zajimavym modelem, ze velky tresk zacal bez casu jen se ctyrmi prostorovymi souradnicemi a kdyz vesmir trochu narostl, tak se z jedne souradnice prostorove postupne stala souradnice casova, takze cas se vyjevil az pozdeji. tzv. no-boundary teorie.
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit. To je jak lpět na geocentrismu a snažit se na to nějak napasovat výsledky pozorování reálného světa, i když to prostě nejde a nemůže jít. Už se konečně smiřte s tím, že Tóra, a tedy základní část Starého Zákona, jsou jen staré pověsti židovské - a nic víc. Částečně to má nějaký historický základ, částečně jsou to pohádky. Tím netvrdím, že neexistuje cosi, co přesahuje námi poznaný (poznatelný?) materiální svět, ale rozhodně nevěřím tomu, že to je to, co je popsáno v Bibli.
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit. To je jak lpět na geocentrismu a snažit se na to nějak napasovat výsledky pozorování reálného světa, i když to prostě nejde a nemůže jít. Už se konečně smiřte s tím, že Tóra, a tedy základní část Starého Zákona, jsou jen staré pověsti židovské - a nic víc. Částečně to má nějaký historický základ, částečně jsou to pohádky. Tím netvrdím, že neexistuje cosi, co přesahuje námi poznaný (poznatelný?) materiální svět, ale rozhodně nevěřím tomu, že to je to, co je popsáno v Bibli.
ja s tebou souhlasim, ze to jsou strejne pohadky jako severske baje o odinovi a thorovi.
ale pokud bych argumentoval jako verici tak bych rekl, ze to prece vsemohouci musi napsat jednoduse, aby to pochopily i ty poloopice, ktere si to maji vzit k srdci a zit podle toho.
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit.
Bolek Polívka by ti to vysvětlil velmi jednoduše.
Věříš snad, že existuje software, když se nedá nahmatat? Věříš, že krabice děrných štítků je jiná než ta stejná krabice zamíchaných štítků?
-
z materialistickeho hlediska potrebujes na vsecko materialni nosic. derne stitky jsou papiry a dirky v papiru muzou byt vselijak poskladane. neurony v mozku nebo v modelu jsou bud biologicke bunky nebo kremik. proste materialista ma hmotu a energii a nad tim muze vzniknout komplexni system a ten muze ziskat zivot a dokonce inteligenci. a jde to i bez boha a bez duse.
-
z materialistickeho hlediska potrebujes na vsecko materialni nosic. derne stitky jsou papiry a dirky v papiru muzou byt vselijak poskladane. neurony v mozku nebo v modelu jsou bud biologicke bunky nebo kremik. proste materialista ma hmotu a energii a nad tim muze vzniknout komplexni system a ten muze ziskat zivot a dokonce inteligenci. a jde to i bez boha a bez duse.
Bůh je reprezentován právě uspořádáním té hmoty, mohou to být i fotony ve vakuu.
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit. To je jak lpět na geocentrismu a snažit se na to nějak napasovat výsledky pozorování reálného světa, i když to prostě nejde a nemůže jít. Už se konečně smiřte s tím, že Tóra, a tedy základní část Starého Zákona, jsou jen staré pověsti židovské - a nic víc. Částečně to má nějaký historický základ, částečně jsou to pohádky. Tím netvrdím, že neexistuje cosi, co přesahuje námi poznaný (poznatelný?) materiální svět, ale rozhodně nevěřím tomu, že to je to, co je popsáno v Bibli.
Samozřejmě to jako infantilnost můžete chápat. Ale koukněte se na C. G. Junga, jak reálnost těchto mýtů vysvětluje. Mimo jiné říká, že odstraněním mýtů člověk propadl nevědomě mnohem horšímu omylu, protože jednoduše popřel reálnost duše. Tato nevědomost podle něj pak vyústila v hrůzy druhé světové války.
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit. To je jak lpět na geocentrismu a snažit se na to nějak napasovat výsledky pozorování reálného světa, i když to prostě nejde a nemůže jít. Už se konečně smiřte s tím, že Tóra, a tedy základní část Starého Zákona, jsou jen staré pověsti židovské - a nic víc. Částečně to má nějaký historický základ, částečně jsou to pohádky. Tím netvrdím, že neexistuje cosi, co přesahuje námi poznaný (poznatelný?) materiální svět, ale rozhodně nevěřím tomu, že to je to, co je popsáno v Bibli.
ja s tebou souhlasim, ze to jsou strejne pohadky jako severske baje o odinovi a thorovi.
ale pokud bych argumentoval jako verici tak bych rekl, ze to prece vsemohouci musi napsat jednoduse, aby to pochopily i ty poloopice, ktere si to maji vzit k srdci a zit podle toho.
Přesně tak, význam pohádek pro duševní vývoj je dnes v odborných kruzích již doceněn. Stejným způsobem by k tomu mělo dojít i u mýtů. Naštěstí hodně napravil třeba John Ronald Reuel Tolkien.
-
Já nepopírám význam pohádek pro duševní vývoj jedince a potažmo společnosti. Ale je třeba odlišovat pohádku od reality.
Hrůzy druhé světové války jsou děsivé jen svým rozměrem, umožněným technickým pokrokem. Genocidy se děly i stovky a tisíce let před tím - o některých z těch, o nichž se nám dochovaly písemné zmínky, se můžete dočíst i v tom Starém Zákoně (dokonce jsou tam oslavovány!). O spoustě jiných ani nevíme, že vůbec proběhly. To s žádným vnímáním reality duše nijak nesouvisí. Stačí si ty lidi dehumanizovat - barbaři, černoši, Židé, Rusové...
Potřeba náboženství je podle mě jen určitá neschopnost oprostit se od antropocentrického vnímání světa - ten pocit, že organizace musí být nutně výsledkem vědomé činnosti určité komplexní entity jako projev jejího záměru. Ale existence takové entity nic nevysvětluje - kdo tedy stvořil tu entitu a proč? Když se tedy nedokážete smířit s tím, že existence nemusí nutně začínat stvořením, pak byste měli stejný princip aplikovat i na boha samotného.
-
jsme ovlivneni nabozenstvim, etikou a moralkou, tohle mit v jine forme tak muze byt genocida beznou zalezitosti.
i takovy svet by mohl existovat.
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen. To je klasická pohádka. Nechápu jak většina lidí 21. století žije v náboženském bludu. Vždyť se stačí podívat do nějakého kostela, mešity nebo synagogy, svatostánkz dle libosti co tam blábolí ti kašpaři většinou maškarních úborech. Tomu vzdělaný a soudný člověk prostě nemůže věřit. Bláboly o stvoření, posmrtném životě, to jsou jenom manipulativní kraviny aby plebs byl pokornej, nevadilo mu že nuzně žije v bídě. Nic jako nebe nebo peklo prostě nemůže existovat, páč kde by pak byly ty miliardy snědenejch kuřat, že jo...
jsme ovlivneni nabozenstvim, etikou a moralkou, tohle mit v jine forme tak muze byt genocida beznou zalezitosti.
i takovy svet by mohl existovat.
Tak jako několik současnejch náboženství genocidu bez skurpulí a otevřeně hlásaj. judaismus, islám, asi nejkřiklavější, křesťanství jakbysmet.
-
Já nepopírám význam pohádek pro duševní vývoj jedince a potažmo společnosti. Ale je třeba odlišovat pohádku od reality.
Hrůzy druhé světové války jsou děsivé jen svým rozměrem, umožněným technickým pokrokem. Genocidy se děly i stovky a tisíce let před tím - o některých z těch, o nichž se nám dochovaly písemné zmínky, se můžete dočíst i v tom Starém Zákoně (dokonce jsou tam oslavovány!). O spoustě jiných ani nevíme, že vůbec proběhly. To s žádným vnímáním reality duše nijak nesouvisí. Stačí si ty lidi dehumanizovat - barbaři, černoši, Židé, Rusové...
Potřeba náboženství je podle mě jen určitá neschopnost oprostit se od antropocentrického vnímání světa - ten pocit, že organizace musí být nutně výsledkem vědomé činnosti určité komplexní entity jako projev jejího záměru. Ale existence takové entity nic nevysvětluje - kdo tedy stvořil tu entitu a proč? Když se tedy nedokážete smířit s tím, že existence nemusí nutně začínat stvořením, pak byste měli stejný princip aplikovat i na boha samotného.
Přesně tak, je potřeba rozlišovat různé úrovně reality. O tom to je, proto se odkazuji na Junga, který vysvětloval v čem jsou mýty relevantní - čili reálné. Nemá cenu se zlobit na pohádku o Karkulce, že Karkulka vyskočila z vlkova břicha a že je to je zjevný nesmysl. Je to nesmysl toliko pokud to posuzujete materialisticky - a pak vám smysl pohádky unikne.
Ohledně náboženství jste se opět trefil do černého, protože náboženství je skutečně antropocentrické, alespoň v tom ohledu, že vysvětluje svět z pohledu duše. Jung jde tak daleko, že říká, že náboženství mělo relevanci, ale v moderní době ji ztratilo (což považuje za selhání církve). Protože nepřišla odpovídající forma moderní spirituality, klesly duševní obsahy do podvědomí a tím začaly působit nevědomě a škodlivě. Tento proces dává do souvislosti se vznikem 2. světové války. To má skutečně souvislost s technickým pokrokem a vývojem vědy, bez kterého by právě ten civilizační posun ve světonázoru nenastal. Přijde mi, že toto vysvětlení má vnitřní integritu a logiku. A že dříve docházelo také ke genicidám? Ano, ovšem důvody byly třeba jiné - ostatně nikdo netvrdí, že byl dříve svět (v době mýtů) ideální. Naopak! Všechny mýty o těchto katastrofách vypráví. Cílem je ovšem najít morální ponaučení a pochopení, co se stalo. Pochopení z hlediska člověka, tedy tu úroveň pochopení, kterou vnější věda dát nemůže. To je důvod, proč by mělo dojít k syntéze obou směrů (vnějšího a vnitřního).
Ohledně problému, kdo stvořil boha či co bylo před velkým třeskem (což je pdole mě totožná otázka)? Inu člověk ve své konečnosti musí přijmout hranice poznání, kterou je přirozené položit do začátku našeho času (jak říkají mýty). Proto jsem již dříve tvrdil, že v bodě singularity nemá cenu si takové otázky klást. Může to mít ale smysl v době potom (během trvání našeho času, jak říkají mýty) a tento smysl lze ztotožnit s určitou formou transcendence. Jaký to má význam i pro praktický život jsem se snažil vysvětlit na příkladu Viktora Frankla.
Člověk zde popsané postoje může v osobní rovině samozřejmě odmítnout, což je součástí jeho svobody a plně v jeho kompetenci. Nemyslím ale, že by šlo nad nimi mávnou rukou a označit je oebcně za nesmyslné.
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen.
A bez boha jste na tom lépe? Nejste, váš postoj není v ničem lepší. Jen se vzdáváte otázky po smyslu věcí.
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen.
A bez boha jste na tom lépe? Nejste, váš postoj není v ničem lepší. Jen se vzdáváte otázky po smyslu věcí.
vesmir bez smyslu, bez boha je jednodussi model. proste vzniknul, existuje, ale nema zadny vyssi smysl.
vesmir s bohem ma takovy smysl jaky buh da lidem v nabozenskych spisech.
at je to tak ci onak, clovek by si mel urcit smysl zivota, bud s bohem nebo s vlastnim zamerem.
-
Člověk zde popsané postoje může v osobní rovině samozřejmě odmítnout, což je součástí jeho svobody a plně v jeho kompetenci. Nemyslím ale, že by šlo nad nimi mávnou rukou a označit je oebcně za nesmyslné.
To nedělám. Pokud jde konkrétně o to křesťanství, tak je bezpochyby součástí naší kulturní tradice a to, kým jsme, je výsledkem jeho působení. Ale totéž se dalo říci o původním římském náboženství vůči římské společnosti. Problém byl, že jak se vyvíjí společnost a poznání, začnou ztrácet stará dogmata účinek. V Římě to vyřešili tím, že tradiční polytheistické náboženství nahradili tehdy moderním křesťanstvím, jež skutečně bylo ve své době inovativní, zejména svou otevřeností - oproti tradičně aristokratickým starým náboženstvím (včetně judaismu). Aby tehdejší společnost ten přechod lépe vstřebala, byl vytvořen institut svatých, jako určitá reminiscence původního polytheismu.
To se však u nás, v naší době nestalo. Ani praktikující křesťané už nevěří těm dogmatům tak, jak jsou jim předestírána a jak jsou napsána, protože diskrepance mezi nimi a současným stavem poznání už je propastná. Jinými slovy - křesťanství už neplní svou funkci. A to je špatně, protože průměrný člověk potřebuje nějaký pevný bod, takže každý křesťan si věří po svém, víra mnoha z nich by se dala jednoznačně označit za heretickou, ostatní lidé věří všemu možnému. Určitým jednotícím prvkem se ukázala víra ve vědu, pročež podobně jako u náboženství dochází k jejímu zneužívání a znásilňování tak, aby hlásala to, co si elity přejí.
-
proto vznikl socialismus a komunismus jako pokracovani socialne orientovaneho nabozenstvi bez boha, ale muselo to jit pomaleji proto nechali proroky lenina, stalina, mao.
-
proto vznikl socialismus a komunismus jako pokracovani socialne orientovaneho nabozenstvi bez boha, ale muselo to jit pomaleji proto nechali proroky lenina, stalina, mao.
Ano, když se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí, že socialismus/komunismus má ke křesťanství v mnoha ohledech mnohem blíže, než by stoupenci obou směrů byli ochotni připustit. Jenže právě ta absence boha se ukázala jako fatální - náboženství boha prostě tak nějak potřebuje. :)
-
Mně teda připadají ty představy starověkých náboženství, jako je např. judaismus a na něm stavící křesťanství a islám, tak infantilně naivní, že nechápu, jak tomu někdo v 21. století může věřit.
To je sice hezké, že vám to tak připadá, ale ve skutečnosti je zajímavá spíše otázka, jestli máte co nabídnout. Něco lepšího než ty "pohádky" jak říkáte.
-
Člověk zde popsané postoje může v osobní rovině samozřejmě odmítnout, což je součástí jeho svobody a plně v jeho kompetenci. Nemyslím ale, že by šlo nad nimi mávnou rukou a označit je oebcně za nesmyslné.
To nedělám. Pokud jde konkrétně o to křesťanství, tak je bezpochyby součástí naší kulturní tradice a to, kým jsme, je výsledkem jeho působení. Ale totéž se dalo říci o původním římském náboženství vůči římské společnosti. Problém byl, že jak se vyvíjí společnost a poznání, začnou ztrácet stará dogmata účinek. V Římě to vyřešili tím, že tradiční polytheistické náboženství nahradili tehdy moderním křesťanstvím, jež skutečně bylo ve své době inovativní, zejména svou otevřeností - oproti tradičně aristokratickým starým náboženstvím (včetně judaismu). Aby tehdejší společnost ten přechod lépe vstřebala, byl vytvořen institut svatých, jako určitá reminiscence původního polytheismu.
To se však u nás, v naší době nestalo. Ani praktikující křesťané už nevěří těm dogmatům tak, jak jsou jim předestírána a jak jsou napsána, protože diskrepance mezi nimi a současným stavem poznání už je propastná. Jinými slovy - křesťanství už neplní svou funkci. A to je špatně, protože průměrný člověk potřebuje nějaký pevný bod, takže každý křesťan si věří po svém, víra mnoha z nich by se dala jednoznačně označit za heretickou, ostatní lidé věří všemu možnému. Určitým jednotícím prvkem se ukázala víra ve vědu, pročež podobně jako u náboženství dochází k jejímu zneužívání a znásilňování tak, aby hlásala to, co si elity přejí.
Je to přesně jak popisujete. A například ten mnou zmiňovaný Jung se tím, jak by měla nové spiritualita vypadat, intenzivně zabýval. Institucionální náboženství v podstatě zamýtl jako omezující, zkostnatělé, zatížené selháním a celkově neschopné plnit svoji roli. Proti tomu stavěl individuální cestu a v podstatě experimentální osobní mytologii. Tím pobuřoval církev i vědce. Takže alternativy existují a Jung není rozhodně jediný. Rudolf Steiner přišel s tím, že jako věda bádá v oblasti hmoty hmotě přiměřenými prostředky, měla by duchovní věda bádat prostředky přiměřenými duchu v oblasti ducha. Tím by mohlo dojít k syntéze. Tu situaci lidstvo jako civilizace vnímá a snaží se najít východisko, jsme v procesu vývoje (s řadou slepých uliček v podobě Hippies nebo New Age).
-
proto vznikl socialismus a komunismus jako pokracovani socialne orientovaneho nabozenstvi bez boha, ale muselo to jit pomaleji proto nechali proroky lenina, stalina, mao.
Ano, když se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí, že socialismus/komunismus má ke křesťanství v mnoha ohledech mnohem blíže, než by stoupenci obou směrů byli ochotni připustit. Jenže právě ta absence boha se ukázala jako fatální - náboženství boha prostě tak nějak potřebuje. :)
S náboženstvím má každé silné přesvědčení společné to, že pomáhá člověku nalézt orientaci. Studie zabývající se podobností cirkevních rituálů s bolševickými rituály jsou všeobecně známé. Ovšem ne každé přesvědčení přináší lidem dobro - absence transcendence a úplné popření soukromého názoru a vlastnictví přinesly komunismu zaslouženou zkázu. To ovšem neznamená, že některé myšlenky komuny (přítomné například u prvotních křesťanů) nemohou být pozitivní. Podobně jsou známy iracionální a magické rysy nacismu, opět podloženo řadou studijí. S ještě strašnějšími výsledky. O důvod víc nebrat sílu mýtu na lehkou váhu. A s mýtem se člověk nevypořádá tím, že jej popře - jednoduše protože má svojí duševní realitu v duších lidí.
-
Věřím v Boha, protože víra v Boha prostě a jednoduše funguje. Tak jak funguje věda na naší realitu, tak funguje víra na nadpřirozený svět (chcete-li paralelní svět).
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen.
A bez boha jste na tom lépe? Nejste, váš postoj není v ničem lepší. Jen se vzdáváte otázky po smyslu věcí.
Vtipné, bůh je konstrukt, obezlička k zodpovězení otázek smyslu a ubohosti života primitivním lidem. Na odpovídání těchto otázek má moderní člověk vědu a vlastní mozek. Inteligentní člověk si udělá závěr a najde smysl života sám. Šarádu ve formě pohádek nepotřebuje.
Člověk ve vesmíru má stejný smysl jako jakýkoliv brouk či mikrób. A to je přežít. proto má dva ultimátní úkoly - 1. rozšířit se a následně přesunout na jiné planety aby ho slunce ve své pozdější fázi nespálilo. 2. najít způsob jak se dostat do jiné dimenze, aby až tento vesmír dojde do pozdní fáze neukončil lidstvu existenci.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
-
Ať vytvořil naší realitu kdokoliv, platí, že naše realita se neustále mění. Například naše Země neoběhne Slunce dvakrát úplně stejným způsobem. Pokaždé je tam změna, ať už v čase oběhu, nebo dráhy, atd.
Dále jsem si všiml, že když objevíme nějaký přírodní zákon, tak za nějakou dobu docházíme k novému objevu, který se příčí již některému objevenému přírodnímu zákonu. Například kvantová mechanika, teorie superstrun, apod. Lidé přicházejí neustále na něco nového a pak se to snaží skloubit s těmi přírodními zákony, které už objevili.
Co když je to ale trochu jinak? Co když Stvořitel neustává ve své tvorbě a čas od času vytvoří nový přírodní zákon, kterého jsme si před tím ani nemohli všimnout?
Objevujeme neustále něco nového, neustále jdeme vpřed (nazpátek jít ani nelze) a Stvořitel pořád tvoří tu naší realitu a mění její chod a tvoří její nové přírodní zákony. Proto radši místo slovního spojení "přírodní zákony" používám "přírodní pravidla".
-
Ať vytvořil naší realitu kdokoliv, platí, že naše realita se neustále mění. Například naše Země neoběhne Slunce dvakrát úplně stejným způsobem. Pokaždé je tam změna, ať už v čase oběhu, nebo dráhy, atd.
Dále jsem si všiml, že když objevíme nějaký přírodní zákon, tak za nějakou dobu docházíme k novému objevu, který se příčí již některému objevenému přírodnímu zákonu. Například kvantová mechanika, teorie superstrun, apod. Lidé přicházejí neustále na něco nového a pak se to snaží skloubit s těmi přírodními zákony, které už objevili.
Co když je to ale trochu jinak? Co když Stvořitel neustává ve své tvorbě a čas od času vytvoří nový přírodní zákon, kterého jsme si před tím ani nemohli všimnout?
Objevujeme neustále něco nového, neustále jdeme vpřed (nazpátek jít ani nelze) a Stvořitel pořád tvoří tu naší realitu a mění její chod a tvoří její nové přírodní zákony. Proto radši místo slovního spojení "přírodní zákony" používám "přírodní pravidla".
Ale sám tomu nevěříš, jít zpátky jde, třeba a hlavně právě díky náboženství. je to vidět na některých afrických, nebo blízkovýchodních a asijských státech třeba. V historii třeba středověk, pálení kacířských knih, a tak dále. Momentálně se ten tvůj "neustálý posun vpřed" projevuje v západních státech kam došlo náboženství ve své nejlepší formě.
-
stvoritel si rekne, tak uz je cas na teorii relativity, uvede ji do provozu a vnukne strapatemu panovi myslenku, aby ji hledal.
-
stvoritel si rekne, tak uz je cas na teorii relativity, uvede ji do provozu a vnukne strapatemu panovi myslenku, aby ji hledal.
Jestli je tohle pravda, to se asi nikdy nedovíme. Ostatně už i tenhle pán je překonaný.
-
... má moderní člověk ... vlastní mozek. Inteligentní člověk si udělá závěr...
Bavit se s vámi tváří v tvář, zde bych asi silně zaváhal a zvážil zaplatit kafe a jít.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Občas vedu diskuse s různými různě věřícími lidmi (muslimové, harre-krišna, ateisté, agnostikové, ezo). Nechávám se inspirovat jak různě lidé jsou schopni uvažovat.
Třeba u toho Islámu - chápu je, chápu jak to myslí. Abych je pochopil, musel jsem hodně slevit ze samozřejmostí, které uznávám.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
Ezoterní formy křesťanství dávají uvedené bohy do souvislosti, takže také věří v jejich existenci (přičemž určující vztah je samozřejmě ke Kristu).
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Občas vedu diskuse s různými různě věřícími lidmi (muslimové, harre-krišna, ateisté, agnostikové, ezo). Nechávám se inspirovat jak různě lidé jsou schopni uvažovat.
Třeba u toho Islámu - chápu je, chápu jak to myslí. Abych je pochopil, musel jsem hodně slevit ze samozřejmostí, které uznávám.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
Žádné náboženství nedává logiku. Naopak aby člověk věřil musí se od logiky oprostit. Což není nutně špatně, pokud to dělá dobrovolně a je si toho vědom. Bohužel většina nábožensky zasažených lidí berou náboženství jako dogma a v tom důsledku se chovají iracionálně. To možná fungovalo v pravěku, středověku, ale v moderní společnosti jsou hodnoty uspořádané jinak.
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen.
A bez boha jste na tom lépe? Nejste, váš postoj není v ničem lepší. Jen se vzdáváte otázky po smyslu věcí.
Vtipné, bůh je konstrukt, obezlička k zodpovězení otázek smyslu a ubohosti života primitivním lidem. Na odpovídání těchto otázek má moderní člověk vědu a vlastní mozek. Inteligentní člověk si udělá závěr a najde smysl života sám. Šarádu ve formě pohádek nepotřebuje.
Člověk ve vesmíru má stejný smysl jako jakýkoliv brouk či mikrób. A to je přežít. proto má dva ultimátní úkoly - 1. rozšířit se a následně přesunout na jiné planety aby ho slunce ve své pozdější fázi nespálilo. 2. najít způsob jak se dostat do jiné dimenze, aby až tento vesmír dojde do pozdní fáze neukončil lidstvu existenci.
Težko můžete legitimně něco odmítat, když jste tomu neporozuměl. Je potřeba se více vzdělávat. Pointa je v tom, že více názorů může mít současnou platnost, každé v určitém ohledu - stejně jako třeba matematika nepopírá dějepis. Množit se a šířit do jiné dimenze není v rozporu například se spiritualitou a naopak přesun do jiné dimenze zní dost ezoterně. Říkáte, že šarádu nepotřebujete protože máte "mozek", ale přitom předestíráte jen svůj alternativní mýtus a ani si to neuvědomujete. To je přesně ten omyl moderního člověka, když si myslí, že redukcionismem rozšířil poznání. Ve skutečnosti poznání roste spíš tehdy, když je schopno syntézy.
-
Žádné náboženství nedává logiku. Naopak aby člověk věřil musí se od logiky oprostit. Což není nutně špatně, pokud to dělá dobrovolně a je si toho vědom. Bohužel většina nábožensky zasažených lidí berou náboženství jako dogma a v tom důsledku se chovají iracionálně. To možná fungovalo v pravěku, středověku, ale v moderní společnosti jsou hodnoty uspořádané jinak.
Je třeba neplést si víru s náboženstvím. Pro náboženství je víra komoditou.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
Žádné náboženství nedává logiku. Naopak aby člověk věřil musí se od logiky oprostit. Což není nutně špatně, pokud to dělá dobrovolně a je si toho vědom. Bohužel většina nábožensky zasažených lidí berou náboženství jako dogma a v tom důsledku se chovají iracionálně. To možná fungovalo v pravěku, středověku, ale v moderní společnosti jsou hodnoty uspořádané jinak.
Museli bychom si nejdříve definovat, co je v naší debatě označováno za náboženství a dále o jaké logice se přesně bavíme. Pak bychom rokovali tak dlouho, až bychom se shodli, jakou relevanci má náboženství v dané logice či daných logikách. Pak bychom si řekli, co každý ze zjištěných skutečností vyvozuje a co si z toho odnáší pro svůj život. Tak by měla probíhat standardní filosofická debata.
Pokud Vy zažíváte, že se musíte při setkání s náboženstvím vzdát logiky, pak máte na mysli pravděpodobně jen jednu určitou formu logiky a určité konkrétní náboženství. Měl byste postupovat striktně věděcky, tedy uvést obor platnosti, v jakém se Vaše vyjádření pohybuje. Možná byste byl překvapen, kolik lidí z názorového protitábora by s vámi souhlasilo.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Občas vedu diskuse s různými různě věřícími lidmi (muslimové, harre-krišna, ateisté, agnostikové, ezo). Nechávám se inspirovat jak různě lidé jsou schopni uvažovat.
Třeba u toho Islámu - chápu je, chápu jak to myslí. Abych je pochopil, musel jsem hodně slevit ze samozřejmostí, které uznávám.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
To tak úplně nepozoruji. Indická logická praxe je prý hodně vzdálená té evropské, ale mě to tak strašné nepřišlo. (Taky je možné, že jsem špatně hledal, nebo špatně interpretoval.)
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Občas vedu diskuse s různými různě věřícími lidmi (muslimové, harre-krišna, ateisté, agnostikové, ezo). Nechávám se inspirovat jak různě lidé jsou schopni uvažovat.
Třeba u toho Islámu - chápu je, chápu jak to myslí. Abych je pochopil, musel jsem hodně slevit ze samozřejmostí, které uznávám.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
To tak úplně nepozoruji. Indická logická praxe je prý hodně vzdálená té evropské, ale mě to tak strašné nepřišlo. (Taky je možné, že jsem špatně hledal, nebo špatně interpretoval.)
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
Podle mě má každý obor určitý pojmový aparát a definované určité operace a metody výzkumu. Tím vytváří něco, co bych pracovně nazval logikou daného oboru (rovněž kultury, historické doby). Pokud to vztáhnu na téma mytologie, tak mýtus bude mít například svojí psychologickou logiku, což znamená, že na něj nazírám pojmy psychologie a že za použití těchto pojmů vzniká konzistentní obraz, který jednotlivé aspekty mýtu objasňuje (=psychologický výklad mýtu). V tomto ohledu je mýtus psychologicky logický, tedy smysluplně popsatelný oborovými pojmy, popsatelný logem. Tedy slovem, ostatně jazyka se naše debata týkala. Tím ještě není řečeno, zda je tento popis pravdivý (odpovídající skutečnosti), to se dozvím teprve experimentálními metodami (v našem případě psychologickým výzkumem, praktickým experimentem, historickým bádáním, ...). Pokud je popis logický a pravdivý, přináší reálnou hodnotu pro poznání. Pokud nikoli, mohu revidovat popis anebo samotnou logiku. Tím roste epistemologie jako taková.
-
ja viru a nabozenstvi nikomu neberu, ale existuje takovy bonmot:
vy (lrestani) taky neverite v odina, thora, marduka, krishnu a stovky dalsich bohu, ja jsem sel o jednoho boha dale.
ale flamewar k nabozenstvi nema smysl.
Občas vedu diskuse s různými různě věřícími lidmi (muslimové, harre-krišna, ateisté, agnostikové, ezo). Nechávám se inspirovat jak různě lidé jsou schopni uvažovat.
Třeba u toho Islámu - chápu je, chápu jak to myslí. Abych je pochopil, musel jsem hodně slevit ze samozřejmostí, které uznávám.
Z jednoho jsem ale slevit nedokázal: věci musí dávat logiku.
Logika ale má ale také různé úrovně. Co jednomu připadá logické druhému tak připadat nemusí. Každý totiž může stavět na jiném logickém aparátu. To není konstrukt, ale realita: Co bude připadat logické psychologovi nemusí připadat logické matematikovi.
To tak úplně nepozoruji. Indická logická praxe je prý hodně vzdálená té evropské, ale mě to tak strašné nepřišlo. (Taky je možné, že jsem špatně hledal, nebo špatně interpretoval.)
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
Podle mě má každý obor určitý pojmový aparát a definované určité operace a metody výzkumu. Tím vytváří něco, co bych pracovně nazval logikou daného oboru (rovněž kultury, historické doby). Pokud to vztáhnu na téma mytologie, tak mýtus bude mít například svojí psychologickou logiku, což znamená, že na něj nazírám pojmy psychologie a že za použití těchto pojmů vzniká konzistentní obraz, který jednotlivé aspekty mýtu objasňuje (=psychologický výklad mýtu). V tomto ohledu je mýtus psychologicky logický, tedy smysluplně popsatelný oborovými pojmy, popsatelný logem. Tedy slovem, ostatně jazyka se naše debata týkala. Tím ještě není řečeno, zda je tento popis pravdivý (odpovídající skutečnosti), to se dozvím teprve experimentálními metodami (v našem případě psychologickým výzkumem, praktickým experimentem, historickým bádáním, ...). Pokud je popis logický a pravdivý, přináší reálnou hodnotu pro poznání. Pokud nikoli, mohu revidovat popis anebo samotnou logiku. Tím roste epistemologie jako taková.
No tak já mluvil o tom logickém aparátu. Pokud A = B a B = C tak C = A. Jinak v tom vašem příspěvku nevidím problém. Jen jsem již mluvil o nižší úrovni: Pokud součástí Islámu je tvrzení, že Islám musí zvítězit, tak je logické, že muslim musí bojovat, a je logické, že ti co nebojují jsou méně dobří. Z čehož vyplývá (některé detaily jsem z důvodu stručnosti vypustil), že tvrzení, že muslimové by měli více spolupracovat a uznat Izrael - zcela nelogické.
-
Otázka je, co vlastně ta logika je? Je to funkcionalita mozku? Nebo je to prvotní "věda", ze které čerpají dnešní vědecké disciplíny?
Realita je jen jedna a zkoumat jí vyžaduje postavit "vědecké hranice", ve kterých se vědec pohybuje, aby mohl zkoumat "výřez" reality.
Celou realitu mozek prostě nepojme. A realita (ta naše) je tak provázána, že se dá říct jeden fakt. A to, že: "Všechno se vším souvisí."
Nejblíže tomu byl Einstein se svou relativitou. Nemám na mysli teorii relativity (ať už tu, nebo onu), ale myšlenku, která umožnila těm teoriím vzniknout.
Bůh tu naší realitu pojme celou, a to včetně lidí, zvířat a všech jejich mozků, či nervových soustav, které jsou také neoddělitelnou součástí té jedné naší reality.
Jde to dost složitě vysvětlit. Neboť člověk se na sebe musí podívat z jiného úhlu (z mimotělního nazírání). A to vyžaduje obrovskou odvahu.
-
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
Jste si tím tak jist? Namátkou - svatá trojice? Všemohoucnost boží?
-
... má moderní člověk ... vlastní mozek. Inteligentní člověk si udělá závěr...
Bavit se s vámi tváří v tvář, zde bych asi silně zaváhal a zvážil zaplatit kafe a jít.
autor neurazel, takze bylo by fajn zvladnout diskuzi i kdyz se neshodnete. ja jsem pro vyjadreni jakychkoliv nazoru a taky si dokazu cokoliv vyslechnout.
-
Otázka je, co vlastně ta logika je? Je to funkcionalita mozku? Nebo je to prvotní "věda", ze které čerpají dnešní vědecké disciplíny?
Logika je základem vědy. Bez ní by věda nefungovala. Víra však logiku k ničemu nepotřebuje.
-
koukám tautologie se tu rozjela - bůch stvořil vesmír a proto přece musí existovat, protože jinak by vesmír nemoh být stvořen.
A bez boha jste na tom lépe? Nejste, váš postoj není v ničem lepší. Jen se vzdáváte otázky po smyslu věcí.
Ptat se po smyslu veci lze i bez Boha. Vesmir je i bez nej dost slozity.
Ja zastavam neco jako:
"Teologický nonkognitivismus je filozofický názor, podle kterého jsou náboženské výroky (např. „Bůh existuje“) kognitivně bezvýznamné. Netvrdí, že Bůh neexistuje (jako ateismus), ani že to nelze vědět (jako agnosticismus), ale že samotný pojem „Bůh“ postrádá soudržnou definici a nelze jej empiricky ověřit.
Absence významu: Pokud nelze určit pravdivostní hodnotu věty pozorováním nebo logickým důkazem, je z hlediska poznání bezobsažná.
Špatná definovatelnost: Pojmy jako „Bůh“ nebo „nadpřirozeno“ jsou vágní a odkazují mimo lidskou zkušenost."
-
ja jsem byl vzdycky ateista nebo agnostik, ale silmarillion a tolkiena ctu furt dokola a furt me bavi pribehy valar, elfu, lidi i morgotha a saurona.
takze nabozenske a pohadkove texty maji svou cenu i kdyz jsou vymyslene, stale je to umeni.
-
... má moderní člověk ... vlastní mozek. Inteligentní člověk si udělá závěr...
Bavit se s vámi tváří v tvář, zde bych asi silně zaváhal a zvážil zaplatit kafe a jít.
autor neurazel, takze bylo by fajn zvladnout diskuzi i kdyz se neshodnete. ja jsem pro vyjadreni jakychkoliv nazoru a taky si dokazu cokoliv vyslechnout.
Odejít z diskuse, která evidentně nemá potenciál mě přijde jako dobře zvládnutá diskuse. Dokonce jsem i poskytl hint, to kdyby dotyčný náhodou chtěl pátrat co za blbost to kváknul.
ja jsem pro vyjadreni jakychkoliv nazoru a taky si dokazu cokoliv vyslechnout.
Však ať říká co chce. Ho nijak neomezuji.
-
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
Jste si tím tak jist? Namátkou - svatá trojice? Všemohoucnost boží?
Jsem si tím jist. Vsadil jsem na to svůj život.
Namátkou - svatá trojice? Všemohoucnost boží?
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
-
treba jako ateista/agnostik jsem pro udrzeni vetsinoveho krestanstvi v evrope.
jak to maji krestane, je pro ne horsi ateista jako neverici pes, nebo treba muslim jako jinoverec?
-
Pro příklad já, jako praktikující a silně věřící křesťan, používám tu nejsilnější možnou (možná byste řekl matematickou) logiku na Bibli, a výsledky jsou velmi dobré.
Jste si tím tak jist? Namátkou - svatá trojice? Všemohoucnost boží?
Jsem si tím jist. Vsadil jsem na to svůj život.
Namátkou - svatá trojice? Všemohoucnost boží?
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
Ano, tak mluví pravý fundamentalista. Nepřipouští že se mýlí. To je přesně to o čem píšu. Koncept zoufalého člověka kterého racionálno zklamalo a nenašel jinou cestu než začít věřit pohádkám. Nesmysl, že nad námi někdo bdí, poslouchá motlidby a soudí činy. Proč by to do háje někdo dělal?
-
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
Uvědomil jsem si to prakticky hned po odeslání, že trojjedinost vlastně není původní biblický konstrukt. Nicméně součástí křesťanské dogmatiky je a s logikou - tím méně matematickou - se u ní daleko nedostanete. Odkud se vzala není zas tak nevysvětlitelné (módní import z orientu) a proč vypadá, jak vypadá, také ne (nepochopení těch orientálních učení).
"Všemohoucnost" X "absolutní všemohoucnost" - to už je takové kličkování. V Bibli se to nerozlišuje, ve Starém Zákoně se tak tituluje "Hospodin - Bůh všemohoucí", na jiných místech explicitně "zmůžeš všecko", v Novém opět explicitní obraty typu "u Boha je možné všecko". Původ toho kličkování bych viděl v okamžiku, kdy se ideově poměrně primitivní křesťanství střetlo s nesrovnatelně pokročilejší a propracovanější řeckou filosofií - výše zmíněné biblické obraty nutně musely praštit do očí jak odpůrce, tak sympatizanty křesťanství, kteří měli řecké vzdělání. Proto se již raní apologeti snažili nějak vypořádat s očividným logickým nesmyslem o všemohoucnosti boží - ale v samotném textu Bible se to nijak neřeší a tak, jak to tam je formulováno, to evidentně je v rozporu s elementární logikou.
Podobné postupy jsou pro náboženství typícké - snaha nějak napasovat realitu na dogmata, výkladem posunovat význam jasně napsaného někam jinam...
Jsem si tím jist. Vsadil jsem na to svůj život.
Vy nic neriskujete, dle křesťanského učení jsem to spíše já, kdo vsadil život - tím, že tomu prostě nevěřím. ;)
-
treba jako ateista/agnostik jsem pro udrzeni vetsinoveho krestanstvi v evrope.
jak to maji krestane, je pro ne horsi ateista jako neverici pes, nebo treba muslim jako jinoverec?
To záleží.
Máte křesťana, který to má spíše jako kulturní záležitost. Tam zřejmě můžete očekávat nějakou formu aplikování křesťanských morálních zásad, které povedou spíše k nějaké formě spolupráce.
Já jsem, dejme tomu, více zažranej. Tudíž na jednu stranu považuji jinověrce (včetně ateistů) za potencionální nebezpečí stran špatné společnosti, a samozřejmě za ty špatné, kteří se mýlí. Na druhou stranu Bible jasně říká, že Bůh si to ošéfuje sám. Tudíž z mé strany nelze očekávat nějaké agresivní přetahování na "víru pravou", nebo dokonce ustanovování státního náboženství. Každý nese zodpovědnost sám za sebe, jsem povinnen respektovat svobodnou vůli druhého, a soudit bude samozřejmě On.
-
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
Uvědomil jsem si to prakticky hned po odeslání, že trojjedinost vlastně není původní biblický konstrukt. Nicméně součástí křesťanské dogmatiky je a s logikou - tím méně matematickou - se u ní daleko nedostanete. Odkud se vzala není zas tak nevysvětlitelné (módní import z orientu) a proč vypadá, jak vypadá, také ne (nepochopení těch orientálních učení).
No, základ dobré vědecké práce je systematičnost, že.
Takže, já se jasně vyjadřoval o Bibli. Tudíž skutečně záleží, jestli ta trojjedinost je původní biblický konstrukt. Že si to nějaké křesťanské církve dovymyslili něco svého a pak jim to logicky nesedí...
"Všemohoucnost" X "absolutní všemohoucnost" - to už je takové kličkování. V Bibli se to nerozlišuje, ve Starém Zákoně se tak tituluje "Hospodin - Bůh všemohoucí", na jiných místech explicitně "zmůžeš všecko", v Novém opět explicitní obraty typu "u Boha je možné všecko".
No právě že řeší.
V Bibli je nejenom ten pojem, ale je i vysvětlováno co to znamená. Kde jsou hranice. V daném kontextu třeba "zmůžeš všecko" je odpovědí na potřebu pomoci, ne odpovědí na matematickou hádanku.
V Bibli (například v kontrastu ke Koránu, nebo dokonce Katolicismu) v klidu popisováno, co všemohoucí Bůh nemůže.
Je třeba si uvědomit, že Bible je neuvěřitelně konzistentní a propracovaná, ale taky tlustá.
Původ toho kličkování bych viděl v okamžiku, kdy se ideově poměrně primitivní křesťanství střetlo s nesrovnatelně pokročilejší a propracovanější řeckou filosofií - výše zmíněné biblické obraty nutně musely praštit do očí jak odpůrce, tak sympatizanty křesťanství, kteří měli řecké vzdělání. Proto se již raní apologeti snažili nějak vypořádat s očividným logickým nesmyslem o všemohoucnosti boží - ale v samotném textu Bible se to nijak neřeší a tak, jak to tam je formulováno, to evidentně je v rozporu s elementární logikou.
Respektuji váš dojem, ale bohužel pro něj nemám žádné podklady, kterými bych ho podpořil. Řecká filozofie byla velice propracovaná a silná, ale krom několika málo výjimek nepraktická a mylná. Prohlásit židovskou nebo raně křesťanskou ideu za primitivní je spíše přání otcem myšlenky.
Ten náraz s řeckou filozofií nebyl ideový, ale spíše módní. Ostatně biblické tvrzení třeba o té všemohoucnosti Boží je i dnešní logikou čisté a korektní.
Jsem si tím jist. Vsadil jsem na to svůj život.
Vy nic neriskujete, dle křesťanského učení jsem to spíše já, kdo vsadil život - tím, že tomu prostě nevěřím. ;)
Já riskuji. Co když Bůh není, a všechnu energii a práci, kterou tomu věnuji jsem promrhal zbytečné? Jsem místo toho mohl dělat něco jiného (ne že by byl nějak moc na výběr, ale to se dostáváme kruhem na začátek). Například se věnovat nanotechnologii a usilovat o nesmrtelnost?
-
Jedinná je boží dvojice, svatý jeníček a mařenka. Jsou dobrem světa a života lidského, protože se postavili sami a přemohli ježibábu. Kdo jen křivým slovem o nich zmíní nebude spasen a nedostane se mu posmrtně nekonečného perníčku a bude místo toho upálen jako čarodějnice. Tak uctívejte svatou dvojici, neboť kdo tak nečiní shoří v peci. Každý večer před usnutím desetkrát odříkej, nepojíš perníčku cizího a každé ráno odříkej neztloustnu neb lopata by mě čekala. a v poledne si oběda nakládej půl neboť jen tak budeš spasen.
Myslim že to docela konkuruje všem současným náboženstvím. A na rozdíl od nich je přínosem pro současnou společnost.
-
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
Ano, tak mluví pravý fundamentalista. Nepřipouští že se mýlí. To je přesně to o čem píšu. Koncept zoufalého člověka kterého racionálno zklamalo a nenašel jinou cestu než začít věřit pohádkám. Nesmysl, že nad námi někdo bdí, poslouchá motlidby a soudí činy. Proč by to do háje někdo dělal?
Moudrý praví vím že nic nevím, tedy zná hranice svého poznáním. S druhými se baví proto, aby svoje hranice rozšířil. Obávám se, že Vy postoj protistrany nechápete a podsouváte ji vlastní výklad a pak se na tento výklad sám zlobíte. Svoje chápání protinázoru si nenecháte od protistrany ani validovat. To není žádoucí diskuzní praxe a těžko si z diskuze něco odnesete. Skončíte s tím, že jste to od začátku věděl jak omezená je protistrana a budete jen víc a více ve svém vlastním omezení zatvrzelý. To není vědecký postup, to je dogmatický postup (který paradoxně podsouváte protistraně, ale ten vysmívaný názor může být Váš). Tím na Vás neutočím, ale využil jsem Vašeho momentálního příkladu pro ilustraci neplodné diskuze.
Ptat se po smyslu veci lze i bez Boha. Vesmir je i bez nej dost slozity.
Ja zastavam neco jako: "Teologický nonkognitivismus je filozofický názor, podle kterého jsou náboženské výroky (např. „Bůh existuje“) kognitivně bezvýznamné. Netvrdí, že Bůh neexistuje (jako ateismus), ani že to nelze vědět (jako agnosticismus), ale že samotný pojem „Bůh“ postrádá soudržnou definici a nelze jej empiricky ověřit.
Absence významu: Pokud nelze určit pravdivostní hodnotu věty pozorováním nebo logickým důkazem, je z hlediska poznání bezobsažná.
Špatná definovatelnost: Pojmy jako „Bůh“ nebo „nadpřirozeno“ jsou vágní a odkazují mimo lidskou zkušenost."
Ptát se po smyslu lze i bez Boha. Ovšem někteří lidé shledávají přínosným používat božskou personalizaci jako prostředek k tomuto tázání. Pokud připustíme tento poněkud zjednodušující výklad, tak nahlédneme, že když popíráte boha, vypadáte v očích těch druhých lidí jako někdo, kdo útočí proti významu samotného tázání, protože oni boha s tímto tázáním ztotožňují. Naproti tomu, když pochopíte, že druhá strana používá pro podobné cíle (tázání se po smyslu) zcela jiný pojmový aparát i jinou logiku (například. mytologickou nebo psychologickou logiku), nebudete už rozporovat pojmy, ale výhradně obsah za pojmy stojící a případně se budete vyjadřovat k důsledkům pro praktický život (např. k životnímu stylu ze světonázoru vyplývajícího - viz po ovoci poznáte je). A kámen úrazu je, že zmiňovaný obsah za slovy pochopíte teprve tehdy, když si nástroje protistrany osvojíte a vyzkoušíte. Proto lze těžko polemizovat o matematice, aniž by ji člověk alespoň trochu ovládal a stejně tak nelze polemizovat s náboženstvím, když jste nábožensky nikdy nežil. Protistrany se pak vzájemně vnímají jako komické karikatury, kterým se lze vysmát, anebo se jedna strana nakonec rozčílí a druhá ji napadne z dogmatismu, protože rozčilená strana přestane argumentovat (obě strany cítí, že diskuze nic nepřináší). Pokud vám přijde nastíněný princip poznej a pak suď příliš alibistický, pak vězte, že se zříkáte důvěryhodnosti svého názoru (každý má dnes na vše názor, i když o tématu houby ví).
Neporozumění tohoto typu o to více zesílí, pokud se setkají oblasti exoterního a esoterního poznání (jako v této debatě). Když se budeme snažit objektivní metody racionalistické reduktivní vědy (exoterní poznání) aplikovat do oblastí, pro které nejsou takové metody způsobilé (esoterní poznání), dojde k úplnému míjení. To ale neznamená, že ezoterní nebo exoterní poznání nemá svoji oblast platnosti. Jung (a další) se snažil obě oblasti poznání propojit, ovšem bez dopadu na obecné povědomí. Bohužel uznat druhou oblast poznání znamená slevit z platnosti první oblasti (a opačně). Této pokory je málokdo schopen. Se ztrátou znalosti významu základních pojmů jako je třeba hřích, vykoupení, svátost, duše a podobných a jejich náhradou za jejich církevnické karikatury (selhání cirkve) se pak ztratilo pochopení pro celé náboženství a potažmo i pro spirituální život jako takový (který nemusí mít nutně náboženskou podobu). V tomto civilizačním stavu se nyní nacházíme.
-
Možná bych vás poprosil, abyste to příště nedělal namátkou. Svatá trojice doufám víte, že není Biblický koncept. A označit Boha, který je takový frajer, že dokáže stvořit celej vesmír za všemohoucího mě nepřijde jako nelogické. A pokud se vám jedná o absolutní všemohoucnost, tak to je vedle, v Koránu.
Ano, tak mluví pravý fundamentalista. Nepřipouští že se mýlí. To je přesně to o čem píšu. Koncept zoufalého člověka kterého racionálno zklamalo a nenašel jinou cestu než začít věřit pohádkám. Nesmysl, že nad námi někdo bdí, poslouchá motlidby a soudí činy. Proč by to do háje někdo dělal?
Moudrý praví vím že nic nevím, tedy zná hranice svého poznáním. S druhými se baví proto, aby svoje hranice rozšířil. Obávám se, že Vy postoj protistrany nechápete a podsouváte ji vlastní výklad a pak se na tento výklad sám zlobíte. Svoje chápání protinázoru si nenecháte od protistrany ani validovat. To není žádoucí diskuzní praxe a těžko si z diskuze něco odnesete. Skončíte s tím, že jste to od začátku věděl jak omezená je protistrana a budete jen víc a více ve svém vlastním omezení zatvrzelý. To není vědecký postup, to je dogmatický postup (který paradoxně podsouváte protistraně, ale ten vysmívaný názor může být Váš). Tím na Vás neutočím, ale využil jsem Vašeho momentálního příkladu pro ilustraci neplodné diskuze.
Ptat se po smyslu veci lze i bez Boha. Vesmir je i bez nej dost slozity.
Ja zastavam neco jako: "Teologický nonkognitivismus je filozofický názor, podle kterého jsou náboženské výroky (např. „Bůh existuje“) kognitivně bezvýznamné. Netvrdí, že Bůh neexistuje (jako ateismus), ani že to nelze vědět (jako agnosticismus), ale že samotný pojem „Bůh“ postrádá soudržnou definici a nelze jej empiricky ověřit.
Absence významu: Pokud nelze určit pravdivostní hodnotu věty pozorováním nebo logickým důkazem, je z hlediska poznání bezobsažná.
Špatná definovatelnost: Pojmy jako „Bůh“ nebo „nadpřirozeno“ jsou vágní a odkazují mimo lidskou zkušenost."
Ptát se po smyslu lze i bez Boha. Ovšem někteří lidé shledávají přínosným používat božskou personalizaci jako prostředek k tomuto tázání. Pokud připustíme tento poněkud zjednodušující výklad, tak nahlédneme, že když popíráte boha, vypadáte v očích těch druhých lidí jako někdo, kdo útočí proti významu samotného tázání, protože oni boha s tímto tázáním ztotožňují. Naproti tomu, když pochopíte, že druhá strana používá pro podobné cíle (tázání se po smyslu) zcela jiný pojmový aparát i jinou logiku (například. mytologickou nebo psychologickou logiku), nebudete už rozporovat pojmy, ale výhradně obsah za pojmy stojící a případně se budete vyjadřovat k důsledkům pro praktický život (např. k životnímu stylu ze světonázoru vyplývajícího - viz po ovoci poznáte je). A kámen úrazu je, že zmiňovaný obsah za slovy pochopíte teprve tehdy, když si nástroje protistrany osvojíte a vyzkoušíte. Proto lze těžko polemizovat o matematice, aniž by ji člověk alespoň trochu ovládal a stejně tak nelze polemizovat s náboženstvím, když jste nábožensky nikdy nežil. Protistrany se pak vzájemně vnímají jako komické karikatury, kterým se lze vysmát, anebo se jedna strana nakonec rozčílí a druhá ji napadne z dogmatismu, protože rozčilená strana přestane argumentovat (obě strany cítí, že diskuze nic nepřináší). Pokud vám přijde nastíněný princip poznej a pak suď příliš alibistický, pak vězte, že se zříkáte důvěryhodnosti svého názoru (každý má dnes na vše názor, i když o tématu houby ví).
Neporozumění tohoto typu o to více zesílí, pokud se setkají oblasti exoterního a esoterního poznání (jako v této debatě). Když se budeme snažit objektivní metody racionalistické reduktivní vědy (exoterní poznání) aplikovat do oblastí, pro které nejsou takové metody způsobilé (esoterní poznání), dojde k úplnému míjení. To ale neznamená, že ezoterní nebo exoterní poznání nemá svoji oblast platnosti. Jung (a další) se snažil obě oblasti poznání propojit, ovšem bez dopadu na obecné povědomí. Bohužel uznat druhou oblast poznání znamená slevit z platnosti první oblasti (a opačně). Této pokory je málokdo schopen. Se ztrátou znalosti významu základních pojmů jako je třeba hřích, vykoupení, svátost, duše a podobných a jejich náhradou za jejich církevnické karikatury (selhání cirkve) se pak ztratilo pochopení pro celé náboženství a potažmo i pro spirituální život jako takový (který nemusí mít nutně náboženskou podobu). V tomto civilizačním stavu se nyní nacházíme.
Po té co jsem po xy letech pochopil co náboženství je a jak deformuje lidi = převážně vede k (podprahové, potlačované) nenávisti (každé náboženství rozlišuje věřící a nevěřící = méněcenné, nelidi atp, a definuje jak se k nim chovat), a jak se šíří - manipulací mysli od dětského věku (dospělí k tomu dopějí v podstatě pouze a jenom ze zoufalství nad vlastním životem) , nemám s fundamentality žádného slitování - myšleno řečnicky. Prostě je to tak že bůh jako to co se tady snaží lidem vsugerovat prostě neexistuje. Není žádný důvod aby něco takového existovalo a veškeré náboženské texty jsou výplodem lidských mozků a tautologicky vybroušené tak aby se pomocí toho dal člověk znejistět a jednoduše manipulovat. Nnic na tom není. To byla funkce náboženství od počátku věků = zmanipulovat dav aby jednal konistentně a v tom pravěku a i dneska to má zejména sjednocovat věřící za nějakým účelem = porazit nějakého nepřítele, plus zajistit náboženským manipulátorům moc a bezpečí. Za to dává věřícím pocit smyslu života a těm úplně mimo i návod na život, tak aby to vyhovovalo cílům těch mocných.
-
Logika je nauka (věda) o vztazích a souvislostech. A neboť v naší realitě "Všechno souvisí se vším", pak je logika velmi účinná a pravdivá na naší realitu.
-
no a zeme je stara cca 6000 let a dinosauri kosti jsou fake, nebo buh rozjel velky tresk a pak to jelo tak jak se ucime?
-
Snažím se vytvořit systém (nikoliv operační) a jeho frontend, který by umožňoval velice rychlý vývoj aplikací.
Na rychlý vývoj malých až středních desktopových aplikací byl dlouhou dobu jednou z nejlepších platforem (a současně Rapid Aplication Development prostředím) MS Access.
Většina lidi to neví, ale Msaccess není databáze, ale právě vývojové a běhové prostředí.
V jednoduchosti a rychlosti nahozeni prototypu se tomu skoro nic nevyrovnalo.
Samozřejmě zaměření je spíše na aplikace stavěné nad db (na grafický program by to bylo nevhodné). A spíše jedno uživatelské nebo pro málo lidí.
A samozřejmě: jen nad OS Windows.
-
Snažím se vytvořit systém (nikoliv operační) a jeho frontend, který by umožňoval velice rychlý vývoj aplikací.
Na rychlý vývoj malých až středních desktopových aplikací byl dlouhou dobu jednou z nejlepších platforem (a současně Rapid Aplication Development prostředím) MS Access.
Většina lidi to neví, ale Msaccess není databáze, ale právě vývojové a běhové prostředí.
V jednoduchosti a rychlosti nahozeni prototypu se tomu skoro nic nevyrovnalo.
Samozřejmě zaměření je spíše na aplikace stavěné nad db (na grafický program by to bylo nevhodné). A spíše jedno uživatelské nebo pro málo lidí.
A samozřejmě: jen nad OS Windows.
Pro ostatní OS je tu Libreoffice Base.
-
Logika je nauka (věda) o vztazích a souvislostech. A neboť v naší realitě "Všechno souvisí se vším", pak je logika velmi účinná a pravdivá na naší realitu.
Nikoli, takto to není - viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika
Logika je pojem mající více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů.
A pro nás je asi nejrelevantnější Neformální logika (https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika#Neformální_logika)
Neformální logika
Logika v pojetí filosofie s podporou psychologie, tzv. neformální neboli filozofická logika, má s formální logikou společné jen historické kořeny. Není to exaktní věda; vypovídá přirozeným jazykem o entitách, aniž by je vymezovala. Jejím centrálním motivem je lidské usuzování (nikoli myšlení jako takové), jeho principy a správnost.
Takže logika vymezuje (zde nesouhlasím s wikipedií, že nevymezuje) způsob myšlený a vyvozování závěrů, aby byly správné a konzistentní. Závěry však nemusí odpovídat realitě, což je teprve předmětem verifikace pomocí vědecké metody https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%A1_metoda Takto lze postupovat i v oblasti ducha, akorát logika a metody verifikace jsou jiné.
-
no a zeme je stara cca 6000 let a dinosauri kosti jsou fake, nebo buh rozjel velky tresk a pak to jelo tak jak se ucime?
Jestli narážíš na bibli, pak úpravou logiky se dají zdánlivé rozpory dát do souladu. Pak je výklad v dané logice konzistentní.
Příklad: Dle bible žil Metuzalém 900let. Dle materialistické vědy to je blbost - nic nenasvědčuje tomu, že by měl člověk v minulosti o tolik jinou dobu života. Ale když vezmeme v potaz, že individuace v dávných dobách u většiny jedinců nebyla zdaleka tak pokročilá (Mircea Eliade, C. G. Jung), můžeme dojít k tomu, že Metuzalém nemusí být jméno jedince, ale jméno rodu. Celý jeden rod tehdy sdílel zkušenost a vědomí mnohem silněji, než je tomu dnes a považoval se obrazně řečeno za jednoho muže. Je proto logické, že je v bibli popisován jedním rodovým jménem. Tím se odstranil rozpor. Nevíme sice, zda to zaručeně odpovídá realitě, ale úpravou myšlení dosahujeme konzistence a správnosti. Verifikace by mohla spočívat v porovnání s dochovanými záznamy nebo pozůstatky archaického myšlení - sledovali bychom, zda se tento jev vyskytuje i v jiných pramenech.
Podobných příkladů je v bibli celá řada, například tam nevystupuje jen jeden Bůh, ale více jeho podob (máme tam Boha, Hospodina, Elohim). Těmito jmény mohou být označeny různé projevy božství anebo též různé duchovní bytosti. Pak zaniká rozpor mezi jejich odlišnými vlastnostmi a naopak je tato odlišnost logická (mají jiné vlastnosti i jiné jméno). Opět stačilo změnit úhel pohledu - čili způsob myšlení. Verifikace by mohla spočívat ve studiu, zda jsou tyto vlastnosti u jaždého jednoho jména konzistentní, případně zda existují analogie v jiných mýtech.
Ohledně stáří Země - ta bude nejspíš starší, materialistické poznání je nejspíš relevantní (ovšem stále se dost podstatně upřesňuje a upravuje). Kosterní nálezy ani evoluce nejsou v rozporu s biblí, akorát evoluce popisuje pouze materiální stránku vývoje.
-
Pokud je evoluce nejlepším inženýrským procesem, který dokázal vytvořit extrémně geniální věci, proč tento proces nepoužíváme na vývoj softwaru? Ano já vím, že existují evoluční algoritmy atd. ale mluvím tady o zakázkách, které mám v práci, o funkčních enterprise aplikacích. Proč prostě nesimulujeme evoluci? Na co používat naši přirozenou inteligneci nebo inteligenci umělou čili AI. S evolucí by z toho měl vylézt absolutně geniální software, kvůli kterému by nám zákazníci utrhali ruce. Stačí prostě nasimulovat ve větší rychlosti procesy, které normálně trvají déle, ale to přeci není problém. Vezměte si, co udělala evoluce: něco se dokáže samo množit, v těle ženy je továrna na další lidi. Dejme Muskovi zadání: v kufru Tesly musí být miniaturizovaná továrna na Tesly. Blbost, že. Ani tisíce let vývoje s geniálními inženýry by na takové zadání nestačily. Takže evoluce prý fungovala v minulosti, ale nejsme jí schopni efektivně zprovoznit v přítomnosti?
-
no a zeme je stara cca 6000 let a dinosauri kosti jsou fake, nebo buh rozjel velky tresk a pak to jelo tak jak se ucime?
Jestli narážíš na bibli, pak úpravou logiky se dají zdánlivé rozpory dát do souladu. Pak je výklad v dané logice konzistentní.
Příklad: Dle bible žil Metuzalém 900let. Dle materialistické vědy to je blbost - nic nenasvědčuje tomu, že by měl člověk v minulosti o tolik jinou dobu života. Ale když vezmeme v potaz, že individuace v dávných dobách u většiny jedinců nebyla zdaleka tak pokročilá (Mircea Eliade, C. G. Jung), můžeme dojít k tomu, že Metuzalém nemusí být jméno jedince, ale jméno rodu. Celý jeden rod tehdy sdílel zkušenost a vědomí mnohem silněji, než je tomu dnes a považoval se obrazně řečeno za jednoho muže. Je proto logické, že je v bibli popisován jedním rodovým jménem. Tím se odstranil rozpor. Nevíme sice, zda to zaručeně odpovídá realitě, ale úpravou myšlení dosahujeme konzistence a správnosti. Verifikace by mohla spočívat v porovnání s dochovanými záznamy nebo pozůstatky archaického myšlení - sledovali bychom, zda se tento jev vyskytuje i v jiných pramenech.
Podobných příkladů je v bibli celá řada, například tam nevystupuje jen jeden Bůh, ale více jeho podob (máme tam Boha, Hospodina, Elohim). Těmito jmény mohou být označeny různé projevy božství anebo též různé duchovní bytosti. Pak zaniká rozpor mezi jejich odlišnými vlastnostmi a naopak je tato odlišnost logická (mají jiné vlastnosti i jiné jméno). Opět stačilo změnit úhel pohledu - čili způsob myšlení. Verifikace by mohla spočívat ve studiu, zda jsou tyto vlastnosti u jaždého jednoho jména konzistentní, případně zda existují analogie v jiných mýtech.
Což ve výsledku celé nedává logický smysl. Dle Bible člověk neměl nikdy umřít, takže to, že Metuzalém žil 900let je logicky konzistentní. (Neexistují žádné archeologické důkazy pro to, že by člověk někdy žil stovky let ani pro to, že stovky let nežil.)
V Bibli vystupuje jeden Bůh. To co popisuješ je zabava biblických kritiků. Já to četl. Je to šíleně syntetický.
To celé co tu popisuješ mi přijde strašně na sílu, překombinované, a ve výsledku nelogické - zřejmě proto, že tu Bibli dobře neznáš.
Tvůj příspěvek ve mě potvrzuje závěr, že konzistentní logiku dosáhnu, když tu Bibl nechám tak jak je, a nesnažím se to nějak ohýbat, protože pak je to vždycky strašná blbost.
Což neznamená, že nepomáhá, dobře a přesně číst - v Bibli není explicitně napsáno, že země je stará cca 6000let, a není tam vůbec naznačováno, že by dinosauři byly fake.
-
Pokud je evoluce nejlepším inženýrským procesem, který dokázal vytvořit extrémně geniální věci, proč tento proces nepoužíváme na vývoj softwaru? Ano já vím, že existují evoluční algoritmy atd. ale mluvím tady o zakázkách, které mám v práci, o funkčních enterprise aplikacích. Proč prostě nesimulujeme evoluci? Na co používat naši přirozenou inteligneci nebo inteligenci umělou čili AI. S evolucí by z toho měl vylézt absolutně geniální software, kvůli kterému by nám zákazníci utrhali ruce. Stačí prostě nasimulovat ve větší rychlosti procesy, které normálně trvají déle, ale to přeci není problém. Vezměte si, co udělala evoluce: něco se dokáže samo množit, v těle ženy je továrna na další lidi. Dejme Muskovi zadání: v kufru Tesly musí být miniaturizovaná továrna na Tesly. Blbost, že. Ani tisíce let vývoje s geniálními inženýry by na takové zadání nestačily. Takže evoluce prý fungovala v minulosti, ale nejsme jí schopni efektivně zprovoznit v přítomnosti?
Evoluce probíhá pořád. Druhy vznikají a zanikají, živé organismy a viry mutují a vzájemně se kombinují. Hodnotící funkce je jen to, jestli se nová verze dokáže prosadit v konkurenci ostatních a v daných podmínkách. Vaše argumentace je na úrovni "nač bychom potřebovali bagry, když přírodní, přirozené, samovolně probíhající procesy dokázaly vyzdvihnout Himaláje a vykopat Grand Canyon." Evoluce není inženýrský proces! Inženýrský proces je promyšlená, cílevědomá činnost - tedy protiklad evoluce. Evoluční algoritmy by se měly jmenovat spíše "šlechtitelské algoritmy" - sledujete nějakou vlastnost, kterou se pokoušíte promyšlenými zásahy do jinak přirozeně probíhajících procesů maximalizovat. Evoluce nemá žádný takový konkrétní cíl - tudíž není omezená ničí představivostí.
no a zeme je stara cca 6000 let a dinosauri kosti jsou fake, nebo buh rozjel velky tresk a pak to jelo tak jak se ucime?
Jestli narážíš na bibli, pak úpravou logiky se dají zdánlivé rozpory dát do souladu. Pak je výklad v dané logice konzistentní.
To je ale přece účelový postup. Takto můžete dát do konzistence či potřebné barvy prakticky cokoli - "úpravou logiky" můžete ospravedlnit války a z genocid udělat pozitivní činy. To je velmi nebezpečné! Jedna z prvních a nejužitečnějších věcí, pokud jde o (matematickou) analýzu, kterou nás v prvním semestru masírovali, bylo nevymýšlet si v analyzovaném objektu vlastnosti, jež v něm objektivně nejsou. Příklad - pokud se v Bibli odkazuje na nějaký rod (Lévi, Neftalí, Rúben...), je to jasně napsané. Pokud se mluví o konkrétní osobě, je to jasně napsané. Není sebemenší důvod se domnívat, že Metuzalém nebyl konkrétní osoba, nýbrž celý rod. Pokud tam stojí, že "když bylo Metuzalémovi 187 let, zplodil Lámecha. Po zplození Lámecha žil Metuzalém 782 let a plodil syny a dcery. Metuzalém žil celkem 969 let a potom zemřel," tak je absurdní tvrdit, že tím může být myšlen celý rod. Pokud v tom chcete vidět nějaký náznak logiky, tak věk dožití se zhruba (ve střední hodnotě) postupně snižoval od údajného okamžiku vyhnání z ráje, resp. pozření jablka ze stromu poznání - "Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky.“ Ten první zvýrazněný obrat je podle mě docela zásadní pro utvoření představy o tom, co dle Bible představuje božství. Zajímavý je i ten plurál. V Edenu tedy rostl i strom života, z něhož stricto sensu neměli zakázáno jíst, pokud by se vyhnuli stromu poznání. Tedy z něj před tím dost možná i jedli a to způsobilo ty dlouhé doby dožití, než efekt postupně vyprchal.
-
To je ale přece účelový postup. Takto můžete dát do konzistence či potřebné barvy prakticky cokoli - "úpravou logiky" můžete ospravedlnit války a z genocid udělat pozitivní činy. To je velmi nebezpečné!
Nebezpečné je to z toho důvodu, že to začne dávat chybné výsledky.
To, že se mi výsledek líbí/nelíbí, je jiná část analýzy.
-
Evoluce probíhá pořád. Druhy vznikají a zanikají, živé organismy a viry mutují a vzájemně se kombinují.
To je v podstatě dogma evolucionismu. V praxi je to složitější.
Běžně narážíme na nové organismy, které jsou buď subtypy, nebo variantami existujících. Organismus, který by byl informačně komplexnější - to je jiná. Tvrdí se, že existují. Já osobně jsem při svém výzkumu narazil jen na pár slibnějších náznaků. Ale v té záplavě silných řečí se to hledá špatně.
-
Evoluce probíhá pořád...
Vubec mi nevadi, jestli ja dam zadani na ucetni aplikaci a evoluce mi misto toho postupne naprogramuje genialni operacni system. Naprosto v poradku. Pokud ale tvrdime, ze evoluci rozumime, musime ji umet nasimulovat a musime umet dojit k pestrym genialnim a funkcim resenim pomoci ni (ne jen okrajovemu zlepseni neceho existujiciho). Feynman: co neumime zkonstruovat, tomu ve skutecnosti nerozumime. Lidi neumeji zkonstruovat lidskou bunku a to je dukaz toho, ze nam toho jeste hodne unika (a presto tvrdime ze bunka se "nejak" vyvinula...jak to muzeme tvrdit, kdyz nevime jak presne funguje do vsech detailu...). Porad trva otazka, pokud evoluce dokazala, to co dokazala ve fyzickem svete (napr vyvoj systemu svalu, patere, nociceptoru, neuronu...), meli bychom byt schopni pomoci evoluce vytvorit to same ve svete softwaru - uzasne, pestre, naprosto funkcni a optimalizovane aplikace. Proc se nam to nedari a proc v praxi temer evoluci nepouzivame? Proc programujeme mozkem a s pomoci AI?
-
Evoluce probíhá pořád. Druhy vznikají a zanikají, živé organismy a viry mutují a vzájemně se kombinují.
To je v podstatě dogma evolucionismu. V praxi je to složitější.
To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech. Z postulátů plynou logické důsledky a ty se dají experimentálně ověřovat, čímž se prověřuje vnitřní konzistence teorie, resp. její schopnost vysvětlovat pozorovatelnou realitu, optimálně i předpovídat její vývoj. Jinými slovy, o postulátech se a priori pochybuje, proto je prostřednictvím jejich pozorovatelných logických důsledků neustále prověřována hranice jejich platnosti.
Na dogmatech jsou založena náboženství, z dogmat mohou plynout důsledky, jež nemusejí být v souladu s realitou, nemusejí být ani konzistentní navzájem. O dogmatech se nikdy nepochybuje, pokud realita není v souladu s dogmaty, tak je to chyba reality, resp. toho, jak ji vnímáme či logicky interpretujeme. Schopnost vnitřně se ztotožnit s evidentním logickým rozporem se chápe jako síla víry - dogmatu věříte více než tomu, co vám říkají smysly a rozum. V podstatě jde o orwellovský doublethink - schopnost věřit dvěma vzájemně se vyvracejícím myšlenkám a nezbláznit se z toho. Věřící člověk je utvrzován v přesvědčení, že v tom spočívá síla jeho víry. Věřící, který si neustále potřebuje dogmata a jejich důsledky nějak vysvětlovat logicky či vědecky (obvykle tak, že vymýšlí bláznivé hypotézy a účelové výklady, aby mu to do sebe pasovalo), tak vlastně není dobrý, silný věřící, neboť oporu pro svou víru hledá mimo dogmata. Pokud bude náboženské dogma tvrdit, že Země je placatá, tak věřící nepotřebuje hledat důkazy. I když je zřejmé, že Země je kulatá, to jeho vírou nemůže zacloumat - prostě kosmonauty šálí zrak, je to klam, Bůh lodě přenáší z jedné strany na druhou, ale Země je placatá, protože tak psáno jest, a je a je a je!
Vubec mi nevadi, jestli ja dam zadani na ucetni aplikaci a evoluce mi misto toho postupne naprogramuje genialni operacni system. Naprosto v poradku. Pokud ale tvrdime, ze evoluci rozumime, musime ji umet nasimulovat a musime umet dojit k pestrym genialnim a funkcim resenim pomoci ni (ne jen okrajovemu zlepseni neceho existujiciho). Feynman: co neumime zkonstruovat, tomu ve skutecnosti nerozumime. Lidi neumeji zkonstruovat lidskou bunku a to je dukaz toho, ze nam toho jeste hodne unika (a presto tvrdime ze bunka se "nejak" vyvinula...jak to muzeme tvrdit, kdyz nevime jak presne funguje do vsech detailu...). Porad trva otazka, pokud evoluce dokazala, to co dokazala ve fyzickem svete (napr vyvoj systemu svalu, patere, nociceptoru, neuronu...), meli bychom byt schopni pomoci evoluce vytvorit to same ve svete softwaru - uzasne, pestre, naprosto funkcni a optimalizovane aplikace. Proc se nam to nedari a proc v praxi temer evoluci nepouzivame? Proc programujeme mozkem a s pomoci AI?
O čem můžete s jistotou tvrdit, že tomu dokonale rozumíte? Mohu říci, že obstojně rozumím např. umělým neuronovým sítím, přesto to neznamená, že jsem schopen s jejich pomocí vytvořit polovodičový mozek - na to (přinejmenším) nemám na Zemi k dispozici dost výpočetní kapacity. Ukažte mi ortopeda, který vám dokáže detailně vysvětlit všechny biologické a chemické procesy obnášející srůst kosti a hojení tkáně - přesto vám dokáže dát do pořádku polámanou nohu.
Samozřejmě, že toho o přírodě a Vesmíru obecně mnoho nevíme - troufám si tvrdit, že toho víme mnohem méně, než kolik toho nevíme. Ale to není důvod nevytvářet hypotézy a teorie a nekonfrontovat je s realitou. Já tedy nevím, kolik lidí programuje s pomocí AI - spíše s pomocí LLM, když už. Nicméně i toto bylo ještě před pár lety téměř nepředstavitelné. Ale matematický aparát toho všeho se začal aktivně rozvíjet na počátku 60. let minulého století, kdy jeden bit zabíral několik mm3 prostoru. Naprostá většina teorémů numerické matematiky vznikala dávno před prvním mechanickým kalkulátorem. Váš pohled mi připadá poněkud neskromný. Jsme teprve na začátku. A vy chcete během pár let, neřku-li hodin, stihnout to, co veškeré biologické hmotě na této planetě trvalo miliardy let?
-
Evoluce probíhá pořád. Druhy vznikají a zanikají, živé organismy a viry mutují a vzájemně se kombinují.
To je v podstatě dogma evolucionismu. V praxi je to složitější.
To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech.
Právě jste citoval druhé dogma evolucionismu ;-)
Ne snad, že by Evoluční teorie byla vždycky tak zoufalá jako dnes. Snad za dob Charlese se o tom dalo uvažovat. Dneska už vůbec. Málokterá jiná teorie se musí od základu překopat po každé nové vykopávce. Málokterá jiná teorie má tak nízkou úspěšnost predikce.
-
Jestli narážíš na bibli, pak úpravou logiky se dají zdánlivé rozpory dát do souladu. Pak je výklad v dané logice konzistentní.
To je ale přece účelový postup. Takto můžete dát do konzistence či potřebné barvy prakticky cokoli - "úpravou logiky" můžete ospravedlnit války a z genocid udělat pozitivní činy. To je velmi nebezpečné! Jedna z prvních a nejužitečnějších věcí, pokud jde o (matematickou) analýzu, kterou nás v prvním semestru masírovali, bylo nevymýšlet si v analyzovaném objektu vlastnosti, jež v něm objektivně nejsou.
Je to účelový postup, kdy vědomě zkouším sjednotit vědu a bibli tím, že bibli interpretuji jinak. Výslednou hypotézu pak musím vždy podrobit verifikaci, jinak nemůžu tvrdit nic o její pravdivosti (což jsem zdůrazňoval). Dokonce i pokud hypotéza selže, budu na tom stále lépe, než když budu bibli interpretovat nevědomě a nebudu schopen svoji interpretaci ani reflektovat, natož abych byl schopen interpretačního experimentu.
Úpravou logiky nemohu ospravedlnit války a z genocid nemohu udělat pozitivní činy - jednoduše z toho důvodu, že takové ospravedlnění neprojde verifikací. Konkrétně důsledky válek nebo genocid budou v rozporu s definici pozitivního činu. Mohu samozřejmě předefinovat, co to pozitivní čin je (jako to činí zhusta autokracie), ale tím jen vytvořím alternativní logiku (výkladový rámec), který bude sice nazývat věci jiným "hezčím" jménem, ale neučiní to lidi zapojené do těchto katastrof šťastnějšími. Což je další stupeň verifikace, kdy sleduji dopady v reálném životě (morální hodnocení - opět jsem již uváděl "po ovoci poznáte je").
Jednoduše shrnuto: Hypotézy nemusí být pravdivé a logické vysvětlení činů si nemůže nárokovat kompetenci morálního hodnocení.
-
no a zeme je stara cca 6000 let a dinosauri kosti jsou fake, nebo buh rozjel velky tresk a pak to jelo tak jak se ucime?
Jestli narážíš na bibli, pak úpravou logiky se dají zdánlivé rozpory dát do souladu. Pak je výklad v dané logice konzistentní. Příklad: Dle bible žil Metuzalém 900let. (...)
Což ve výsledku celé nedává logický smysl. Dle Bible člověk neměl nikdy umřít, takže to, že Metuzalém žil 900let je logicky konzistentní. (Neexistují žádné archeologické důkazy pro to, že by člověk někdy žil stovky let ani pro to, že stovky let nežil.)
V Bibli vystupuje jeden Bůh. To co popisuješ je zabava biblických kritiků. Já to četl. Je to šíleně syntetický.
To celé co tu popisuješ mi přijde strašně na sílu, překombinované, a ve výsledku nelogické - zřejmě proto, že tu Bibli dobře neznáš.
Tvůj příspěvek ve mě potvrzuje závěr, že konzistentní logiku dosáhnu, když tu Bibl nechám tak jak je, a nesnažím se to nějak ohýbat, protože pak je to vždycky strašná blbost.
Což neznamená, že nepomáhá, dobře a přesně číst - v Bibli není explicitně napsáno, že země je stará cca 6000let, a není tam vůbec naznačováno, že by dinosauři byly fake.
Tím pádem zastáváš ale pozici, že buď má pravdu věda anebo bible - bavím se o příkladu Metuzaléma. Protože nevím o tom, že by nějaký vědecký názor potvrzoval postupné zkracování života. Zatímco mne jde o to, zda úpravou nahlížení nemohu dosáhnout souladu obou názorů. To mi nepřijde nebezpečné, protože (jak stále připomínám) následuje krok verifikace (včetně diskuze napříč obory). Navíc si myslím, že každé čtení textu je nutně doprovázené jeho interpretací. Takže nic jako "pouze nechat bibli jak je" ani nemůže existovat. Jde jen o to číst ji tak, jak "byla psaná" (což je mimochodem trochu tenký led, protože některé texty přesahují původní vědomí autora, obsahují toho víc, než si původní autor uvědomoval - což lze interpretovat jako důkaz duchovní reality).
Ale je pravda, že bibli moc neznám a bylo by zajímavé to probrat někde u čaje.
-
To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech. Z postulátů plynou logické důsledky a ty se dají experimentálně ověřovat, čímž se prověřuje vnitřní konzistence teorie, resp. její schopnost vysvětlovat pozorovatelnou realitu, optimálně i předpovídat její vývoj. Jinými slovy, o postulátech se a priori pochybuje, proto je prostřednictvím jejich pozorovatelných logických důsledků neustále prověřována hranice jejich platnosti.
Na dogmatech jsou založena náboženství, z dogmat mohou plynout důsledky, jež nemusejí být v souladu s realitou, nemusejí být ani konzistentní navzájem. O dogmatech se nikdy nepochybuje, pokud realita není v souladu s dogmaty, tak je to chyba reality, resp. toho, jak ji vnímáme či logicky interpretujeme. Schopnost vnitřně se ztotožnit s evidentním logickým rozporem se chápe jako síla víry - dogmatu věříte více než tomu, co vám říkají smysly a rozum. V podstatě jde o orwellovský doublethink - schopnost věřit dvěma vzájemně se vyvracejícím myšlenkám a nezbláznit se z toho. Věřící člověk je utvrzován v přesvědčení, že v tom spočívá síla jeho víry.
To s těmi dogmaty není tak jednoznačné - i ta náboženství se v historii vyvíjela a to co popisujete, odpovídá spíše úpadkové formě náboženství a víry (napříč církvemi). Množství myslitelů zastává názor, že víra není správná tehdy, když je neoblomná (dojde k ustrnutí názorů), ale naopak tehdy, když se chvěje (pochybnosti jsou součástí duchovní práce a vedou k vývoji člověka, protože se táže a ví, že toho moc neví). Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné, dále Martin Buber: Dvojí způsob víry. V judaismu se tento postoj projevuje zahrnutím diskuze a sporu do školní výuky (rámus jak v židovské škole), dále též využitím párového studia a nakonec i akceptací mnoha vysvětlení jedné otázky (talmud, kabala). Když se pak posuneme k obecné spiritualitě, jakou nalézáme třeba u toho Junga, tak ta je pak už zcela nedogmatické - právě nejistota a ztráta půdy pod nohama tam hrají důležitou roli. Takže míra dogmatismu je obecně docela důležitá metrika při hodnocení jakéhokoli světonázoru (a je jedno, zda vědeckého či spirituálního).
-
Málokterá jiná teorie má tak nízkou úspěšnost predikce.
Výborný postřeh. Jakožto pro inženýra je pro mě zajímavé, že DNA je něco jako programovací jazyk, ovšem kolem je navíc rozsáhlý obslužný aparát, nězo jako ZIPovací mechanismus, interpret, oprava chyb přepisu atd... jako technik si nedokážu věrohodně přestavit, jak se to dalo nějak "samo" dohromady, přijde mi to jako slabé tvrzení. Biologové by se měli učit programovat aby lépe chápali, s čím pracují. A líp nám to dokázat - ať spustí simulaci, ze které nakonec vypadne nový programovací jazyk se vším okolo. Nasimulovat to s dnešním SW a HW nemůže být problém. Není třeba simulovat uhlík, vodík. Život přeci může být založen na čemkoliv jiném. Nasimulovat "přežití softwaru", to už existuje, to není vůbec problém. Jenže výsledky jsou slabé, spíš iterativní. Nic nového revolučního z toho nevzniklo a v reálné praxi se to nedá defacto použít.
-
Tím pádem zastáváš ale pozici, že buď má pravdu věda anebo bible...
Tak jako soudný člověk pozná a rozlišuje pohádku od reality a tak k tomu bude přistupovat. Bavit se jak moc je pravdivý svatý příběh věrozvěsta Giambattista Basile asi moc lidí nebude.
-
Málokterá jiná teorie má tak nízkou úspěšnost predikce.
Výborný postřeh. Jakožto pro inženýra je pro mě zajímavé, že DNA je něco jako programovací jazyk, ovšem kolem je navíc rozsáhlý obslužný aparát, nězo jako ZIPovací mechanismus, interpret, oprava chyb přepisu atd... jako technik si nedokážu věrohodně přestavit, jak se to dalo nějak "samo" dohromady, přijde mi to jako slabé tvrzení. Biologové by se měli učit programovat aby lépe chápali, s čím pracují. A líp nám to dokázat - ať spustí simulaci, ze které nakonec vypadne nový programovací jazyk se vším okolo. Nasimulovat to s dnešním SW a HW nemůže být problém. Není třeba simulovat uhlík, vodík. Život přeci může být založen na čemkoliv jiném. Nasimulovat "přežití softwaru", to už existuje, to není vůbec problém. Jenže výsledky jsou slabé, spíš iterativní. Nic nového revolučního z toho nevzniklo a v reálné praxi se to nedá defacto použít.
mi zase pripada, ze pokud to vytvorila nekonecne moudra bytost, ze to udelala
dost humpolacky, teda i to mohl byt zamer, aby to nebylo dokonale.
mi se vice libi predstava evoluce, ze nejprve vznikly jednodussi samoreplikujick systemy, treba i na kremicitanovych substratech, pozdeji vznikl rna svet a pozdeji jeste lepsi dna svet. lidi dokazali k bazim a, t, g, c pridat i umele baze x, y a nejake bakterie je zakomponovaly do rna/dna.
-
Tím pádem zastáváš ale pozici, že buď má pravdu věda anebo bible - bavím se o příkladu Metuzaléma. Protože nevím o tom, že by nějaký vědecký názor potvrzoval postupné zkracování života.
A stejně tak neexistuje podložená vědecká studie, která by dokazovala, že by se nezkracoval.
Tady je třeba si dát pozor na tvrdou vědu - která nikdy netvrdí, že něco nejde, a novinářskou vědu - která vesele prohlašuje, že je dokázáno, že A je pravda a B je lež.
Pro mě je vědecká metodika jeden z nejlepších vynálezů hned po ohni. Ale je třeba jí taky rozumět, aby člověk dokázal odhadnout její hranice.
Dále poznamenávám, že je rozdíl mezi Logikou a Vědou. Věda obvykle nepracuje se zázraky (z pochopitelných důvodů - jsou nepředvídatelné); zatímco Logika s nimi obecně nemá problém.
-
To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech. Z postulátů plynou logické důsledky a ty se dají experimentálně ověřovat, čímž se prověřuje vnitřní konzistence teorie, resp. její schopnost vysvětlovat pozorovatelnou realitu, optimálně i předpovídat její vývoj. Jinými slovy, o postulátech se a priori pochybuje, proto je prostřednictvím jejich pozorovatelných logických důsledků neustále prověřována hranice jejich platnosti.
Na dogmatech jsou založena náboženství, z dogmat mohou plynout důsledky, jež nemusejí být v souladu s realitou, nemusejí být ani konzistentní navzájem. O dogmatech se nikdy nepochybuje, pokud realita není v souladu s dogmaty, tak je to chyba reality, resp. toho, jak ji vnímáme či logicky interpretujeme. Schopnost vnitřně se ztotožnit s evidentním logickým rozporem se chápe jako síla víry - dogmatu věříte více než tomu, co vám říkají smysly a rozum. V podstatě jde o orwellovský doublethink - schopnost věřit dvěma vzájemně se vyvracejícím myšlenkám a nezbláznit se z toho. Věřící člověk je utvrzován v přesvědčení, že v tom spočívá síla jeho víry.
To s těmi dogmaty není tak jednoznačné - i ta náboženství se v historii vyvíjela a to co popisujete, odpovídá spíše úpadkové formě náboženství a víry (napříč církvemi). Množství myslitelů zastává názor, že víra není správná tehdy, když je neoblomná (dojde k ustrnutí názorů), ale naopak tehdy, když se chvěje (pochybnosti jsou součástí duchovní práce a vedou k vývoji člověka, protože se táže a ví, že toho moc neví). Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné, dále Martin Buber: Dvojí způsob víry. V judaismu se tento postoj projevuje zahrnutím diskuze a sporu do školní výuky (rámus jak v židovské škole), dále též využitím párového studia a nakonec i akceptací mnoha vysvětlení jedné otázky (talmud, kabala). Když se pak posuneme k obecné spiritualitě, jakou nalézáme třeba u toho Junga, tak ta je pak už zcela nedogmatické - právě nejistota a ztráta půdy pod nohama tam hrají důležitou roli. Takže míra dogmatismu je obecně docela důležitá metrika při hodnocení jakéhokoli světonázoru (a je jedno, zda vědeckého či spirituálního).
Já vnímám víru jako stupeň mezi nejistým a jistým.
Když mám pohovor, tak si třikrát zkontroluju, jestli mi tam ten autobus jede, jestli to stihnu a dorazím včas. A přesto nemám jistotu a věřím (sic), že to všechno vyjde.
Věřím (sic), že na konci měsíce dostanu peníze.
Věřím (sic), že moje srdce ještě pár let vydrží.
Věřím (sic) kamarádovi, že mu na mě záleží a manželce, že mě miluje.
Věřím (sic), že to jak vychovávám děti způsobí, že v dospělosti budou úspěšné a šťastné.
A úplně stejně věřím, že můj Stvořitel mi může a chce pomoct, a že to celé není blbost.
Je velice málo věcí, které v normálním běžném životě opravdu víme. Víra není nic specielního. Běžně s tím pracujeme každý každý den.
Samozřejmě abych mohl věřit, že má výchova dětí bude úspěšná, musím proto něco udělat, hodně přemýšlet, studovat, kritizovat. Ale furt je to víra. Stejně jako hodně přemýšlím, studuji a kritizuji Bibli.
-
To není dogma.
Před nedávnem jsem objevil, že i má nejmilovanější vědecká oblast: teoretická fyzika má svá dogmata. Například (zatím jediný) zákon o zachování informace. Fyzici odmítají, že by se informace mohla ztratit, i když v praxi je to nefalsifikovatelné téměř všude. Fyzici ho přijímají jako princip, protože ho vyžaduje matematická struktura kvantové mechaniky - ale je to víra v konzistenci teorie, ne přímo ověřená empirická skutečnost.
-
mi zase pripada, ze pokud to vytvorila nekonecne moudra bytost, ze to udelala
dost humpolacky, teda i to mohl byt zamer, aby to nebylo dokonale.
Problem je lidska predstava dokonalosti. Clovek si mysli, ze moudra bytost by vyrobila cloveka, ktery by uzvedl 300 kg a byl by leskly a krasny jako novy iPhone. Jenze clovek neni bytost "dokonala" ale "vyoptimalizovana". Takze rukou dokazeme zvednou zaroven tezkou vec a zaroven s ni udelat neco velmi jemneho, treba zahrat na housle. Takovy univerzalni design ovsem vyzaduje kompromisy dane fyzikalnimi zakony (omezenimi matrixu, na kterem je postaven nas svet).
Dalsi veci muzou souviset s fenomenem svobodne vule. Mohli bychom se vsichni chovat krasne a slusne, ze by nam to bylo naprogramovano, ovsem pak bychom byli vlastne roboti.
Zajimave je, ze krestanska teologie tvrdi, ze jsme byli nasim vyrobcem zamerne pokazeni (tzv. "hrich") na zaklade toho, ze jsme se od nej jako lidstvo odpoutali (pribeh z Genesis). Jezis ma byt posel tohoto vyrobce, ktery nam ma pomoct opet navazat ztraceny kontakt.
-
Lze nějak stručně shrnout, co daný "nový systém pro vývoj SW" má dělat a jak fungovat? Podle autora novomente 13 stránek vlákna soudím, že jde spíš o nějaké tahání rozumů/ alias anketu na nějaké populární téma.
Je to v něčem jiné než současné trend AI programování, Agenti, kteří programojou z programátora nebo vibe coding, které omílají stránky lupa.cz každý den ? A astrturfing, jak firmy si pochvalují pořízení agentů, a oni vlastně jen už jenom dohlíží co kohorta AI agentů naprogramuje, otestuje, zdeployuje ?
Přijde mi to jako hlavou proti zdi. Něco tradičního.´Ve světle Codex, Perpexity, Grok.
-
Tím pádem zastáváš ale pozici, že buď má pravdu věda anebo bible...
Tak jako soudný člověk pozná a rozlišuje pohádku od reality a tak k tomu bude přistupovat. Bavit se jak moc je pravdivý svatý příběh věrozvěsta Giambattista Basile asi moc lidí nebude.
Ano, soudný člověk pozná pohádku a stejně tak i rovinu, ve které je pravdivá (= jaké realitě odpovídá a v čem spočívá její význam pro běžný život). C G Jung, Louise von Franz, Erich Neumann a desítky dalších autorů. Jak už jsem vysvětloval, nejde zde o problém, zda mohla Karkulka vyskočit vlkovi fyzicky z břicha.
-
To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech. Z postulátů plynou logické důsledky a ty se dají experimentálně ověřovat, čímž se prověřuje vnitřní konzistence teorie, resp. její schopnost vysvětlovat pozorovatelnou realitu, optimálně i předpovídat její vývoj. Jinými slovy, o postulátech se a priori pochybuje, proto je prostřednictvím jejich pozorovatelných logických důsledků neustále prověřována hranice jejich platnosti.
Na dogmatech jsou založena náboženství, z dogmat mohou plynout důsledky, jež nemusejí být v souladu s realitou, nemusejí být ani konzistentní navzájem. O dogmatech se nikdy nepochybuje, pokud realita není v souladu s dogmaty, tak je to chyba reality, resp. toho, jak ji vnímáme či logicky interpretujeme. Schopnost vnitřně se ztotožnit s evidentním logickým rozporem se chápe jako síla víry - dogmatu věříte více než tomu, co vám říkají smysly a rozum. V podstatě jde o orwellovský doublethink - schopnost věřit dvěma vzájemně se vyvracejícím myšlenkám a nezbláznit se z toho. Věřící člověk je utvrzován v přesvědčení, že v tom spočívá síla jeho víry.
To s těmi dogmaty není tak jednoznačné - i ta náboženství se v historii vyvíjela a to co popisujete, odpovídá spíše úpadkové formě náboženství a víry (napříč církvemi). Množství myslitelů zastává názor, že víra není správná tehdy, když je neoblomná (dojde k ustrnutí názorů), ale naopak tehdy, když se chvěje (pochybnosti jsou součástí duchovní práce a vedou k vývoji člověka, protože se táže a ví, že toho moc neví). Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné, dále Martin Buber: Dvojí způsob víry. V judaismu se tento postoj projevuje zahrnutím diskuze a sporu do školní výuky (rámus jak v židovské škole), dále též využitím párového studia a nakonec i akceptací mnoha vysvětlení jedné otázky (talmud, kabala). Když se pak posuneme k obecné spiritualitě, jakou nalézáme třeba u toho Junga, tak ta je pak už zcela nedogmatické - právě nejistota a ztráta půdy pod nohama tam hrají důležitou roli. Takže míra dogmatismu je obecně docela důležitá metrika při hodnocení jakéhokoli světonázoru (a je jedno, zda vědeckého či spirituálního).
Já vnímám víru jako stupeň mezi nejistým a jistým.
Když mám pohovor, tak si třikrát zkontroluju, jestli mi tam ten autobus jede, jestli to stihnu a dorazím včas. A přesto nemám jistotu a věřím (sic), že to všechno vyjde.
Věřím (sic), že na konci měsíce dostanu peníze.
Věřím (sic), že moje srdce ještě pár let vydrží.
Věřím (sic) kamarádovi, že mu na mě záleží a manželce, že mě miluje.
Věřím (sic), že to jak vychovávám děti způsobí, že v dospělosti budou úspěšné a šťastné.
A úplně stejně věřím, že můj Stvořitel mi může a chce pomoct, a že to celé není blbost.
Je velice málo věcí, které v normálním běžném životě opravdu víme. Víra není nic specielního. Běžně s tím pracujeme každý každý den.
Samozřejmě abych mohl věřit, že má výchova dětí bude úspěšná, musím proto něco udělat, hodně přemýšlet, studovat, kritizovat. Ale furt je to víra. Stejně jako hodně přemýšlím, studuji a kritizuji Bibli.
V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).
-
V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).
ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.
-
V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).
ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.
Vidím to stejně. Milovat a být věrný lidem i Bohu (tedy vztah horizontálně i vertikálně - což tvoří ten kříž).
-
To není dogma.
Před nedávnem jsem objevil, že i má nejmilovanější vědecká oblast: teoretická fyzika má svá dogmata. Například (zatím jediný) zákon o zachování informace. Fyzici odmítají, že by se informace mohla ztratit, i když v praxi je to nefalsifikovatelné téměř všude. Fyzici ho přijímají jako princip, protože ho vyžaduje matematická struktura kvantové mechaniky - ale je to víra v konzistenci teorie, ne přímo ověřená empirická skutečnost.
Vy stále jako byste nechápal rozdíl mezi náboženským dogmatem a vědeckým postulátem (a.k.a. axiomem, a.k.a. principem).
Celá současná kvantová teorie je spíše modelem než teorií, snad každý, kdo se jí zabýval s kým jsem měl tu čest, mě nevyjímaje, byl vždy přesvědčen o tom, že někdy v budoucnu bude velmi radikálně a zgruntu přebudována. Ale zatím nic lepšího na popis mikrosvěta nemáme. Proto jestli současná kvantovka ke své konzistenci vyžaduje zákon zachování informace, tak klidně, ale neznamená to vůbec nic. Zvláště, když to plyne z jevů, které jsou mimo meze platnosti této teorie (černé díry, kosmická měřítka...). Rozhodně nejde o žádné dogma. Na současnou kvantovku jakožto definitivní věc by nedal hlavu na špalek snad žádný fyzik, který je alespoň trochu při smyslech.
-
V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).
V pořádku, naprosto nesouhlasím. Zde asi uzavřít.
ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.
Nedává mi to smysl, ale ok.
btw: Možná víte: Schopnost milovat je úzce svázána se svobodnou vůlí. Aby někdo mohl milovat musí mít svobodnou vůli.
To není dogma.
Před nedávnem jsem objevil, že i má nejmilovanější vědecká oblast: teoretická fyzika má svá dogmata. Například (zatím jediný) zákon o zachování informace. Fyzici odmítají, že by se informace mohla ztratit, i když v praxi je to nefalsifikovatelné téměř všude. Fyzici ho přijímají jako princip, protože ho vyžaduje matematická struktura kvantové mechaniky - ale je to víra v konzistenci teorie, ne přímo ověřená empirická skutečnost.
Vy stále jako byste nechápal rozdíl mezi náboženským dogmatem a vědeckým postulátem (a.k.a. axiomem, a.k.a. principem).
Celá současná kvantová teorie je spíše modelem než teorií, snad každý, kdo se jí zabýval s kým jsem měl tu čest, mě nevyjímaje, byl vždy přesvědčen o tom, že někdy v budoucnu bude velmi radikálně a zgruntu přebudována. Ale zatím nic lepšího na popis mikrosvěta nemáme. Proto jestli současná kvantovka ke své konzistenci vyžaduje zákon zachování informace, tak klidně, ale neznamená to vůbec nic. Zvláště, když to plyne z jevů, které jsou mimo meze platnosti této teorie (černé díry, kosmická měřítka...). Rozhodně nejde o žádné dogma. Na současnou kvantovku jakožto definitivní věc by nedal hlavu na špalek snad žádný fyzik, který je alespoň trochu při smyslech.
Ale já to chápu velmi dobře. Jenže není všechno jenom náboženské dogma. Jsou i vědecká dogmata, a o nich se zde víc neodvažuji šířit, protože víme jak to s dogmaty funguje. Stačí se podívat do historie (geocentrismus, flogiston, éter, samoplození, Galén, Semmelwels).
To co jsem uváděl jako příklad není axiom ani princip a už vůbec vědecký postulát, protože to porušuje vědeckou metodiku. Můžete uvést, kde se mýlím, ale zatím sklouzáváte právě do těch dogmat.
Pro pořádek, kvantovka je samozřejmě cajk. Na ní není nic špatného, protože odpovídá, alespoň z větší části pozorování.
Věda jako obor je výborná v boji s dogmaty. Ale lidé jsou nápadití a vymýšlejí další a další a statečně se za ně bijí. A věda je jen tak silná jak silné osobnosti jsou vědci (což není níc moc).
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
-
Snažím se vytvořit systém (nikoliv operační) a jeho frontend, který by umožňoval velice rychlý vývoj aplikací.
Na rychlý vývoj malých až středních desktopových aplikací byl dlouhou dobu jednou z nejlepších platforem (a současně Rapid Aplication Development prostředím) MS Access.
Většina lidi to neví, ale Msaccess není databáze, ale právě vývojové a běhové prostředí.
V jednoduchosti a rychlosti nahozeni prototypu se tomu skoro nic nevyrovnalo.
Samozřejmě zaměření je spíše na aplikace stavěné nad db (na grafický program by to bylo nevhodné). A spíše jedno uživatelské nebo pro málo lidí.
A samozřejmě: jen nad OS Windows.
Pro ostatní OS je tu Libreoffice Base.
To si nemyslím, že je úplně dospělá platforma na aplikace v produkční kvalitě
-
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
Už jsem do toho nechtěl vstupovat, protože to je jak házet perly na stěnu, ale musím, protože nic takového netvrdím ani nerezonuju.
Víra, tedy něčemu věřit, respektive mít nějakou vnitřní jistotu, že to že tady jsem má nějaký smysl, je podle mě základní lidská potřeba. Tuhle potřebu si asi téměř každý nějak potřebuje uspokojit. Tato "potřeba", pud, se u člověka vyvinul. Člověk s vědomím že jeho existence má nějaký (vyšší) smysl byl úspěšnější a snažil se víc, než ten co jenom přežíval.
Potud co je to víra a proč je tak mocná.
A náboženství. To je samo o sobě dogma. Protože v reálném světě nic jako bůh, tedy někdo kdo má o jakéhokoliv konkrétního tvora zájem a nějak mu "pomáhá" (ve smyslu nábožensko-reálném) neexistuje. není pro to žádný důvod. Můžeme polemizovat o bohu jako stvořiteli, tedy například někomu kdo stvořil vesmír, respektive tu realitu co v ní žijeme (klidně to může být simulace, že?) ale tam to asi tak končí.
Božstva obecně krásně zapadají a dají se naroubovat na tu niterní potřebu člověka něčemu věřit. A nějaký chytrý člověk vymyslel, že když lidem nakuká že existuje něco co nijak nedokážou vidět, že existuje "někdo" kdo se o ně "zajímá", lidi jsou víc v pohodě a dělají více ochotně co se jim řekne, protože to je důležité pro přežití člověka jako skupiny. Zrovna tak když někdo neví jak má žít, nabídl i návod jak se chovat k sobě, k ostatním. Pro skupinu bylo výhodné se podle těch zásad chovat, protože to zaručovalo větší šanci na přežití. Tohle funguje pořád stejně až do dnešních dnů, na náboženství a skupinovému vyznávání jsou založené a existují celé státy. Ale pořád je to tak že to náboženství řídí konkrétní lidé a využívají ho, aby pomocí víry ovládali celé komunity. Tohle se za ta tisíciletí docela dost vychytalo a vybrousilo k dokonalosti.
Tohle moderní a moderně-vědecky vzdělaný člověk ví. A k víře se uchyluje tehdy, když si není jistý sám sebou, chybí mu vůle něco dokončit, posunout, něco ho trápí a jeho víra v sebe sama, ve vědu a tak podobně, nefunguje. Samozřejmě ví, že nic jako bůh ho neslyší, ani mu de facto nijak nepomůže, ale lhaním sám sobě si dodá jistotu a sebevědomí, že to co dělá má nějaký smysl i v případě, že to nikdo jiný nedokáže pochopit nebo ocenit. Což pomáhá v těžkých chvílích života.
Nemoderní hlupák bude tvrdit že bůh existuje a basta.
Asi tak.
-
Ale já to chápu velmi dobře. Jenže není všechno jenom náboženské dogma. Jsou i vědecká dogmata, a o nich se zde víc neodvažuji šířit, protože víme jak to s dogmaty funguje. Stačí se podívat do historie (geocentrismus, flogiston, éter, samoplození, Galén, Semmelwels).
To co jsem uváděl jako příklad není axiom ani princip a už vůbec vědecký postulát, protože to porušuje vědeckou metodiku. Můžete uvést, kde se mýlím, ale zatím sklouzáváte právě do těch dogmat.
Pro pořádek, kvantovka je samozřejmě cajk. Na ní není nic špatného, protože odpovídá, alespoň z větší části pozorování.
Věda jako obor je výborná v boji s dogmaty. Ale lidé jsou nápadití a vymýšlejí další a další a statečně se za ně bijí. A věda je jen tak silná jak silné osobnosti jsou vědci (což není níc moc).
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
Já se vás opravdu nechci dotknout, ale podle toho, co tu neustále píšete, mi vychází, že naopak ten rozdíl nechápete vůbec.
Geocentrismus je z hlediska vědy teorie, z hlediska náboženství to bylo dogma. Teorie je vyvratitelná, dogma nikoliv. Aby se změnilo dogma, musí se svolat nějaký koncil a na něm se musí autoritativně rozhodnout. Nic takového ve vědě není - může existovat cosi, čemu se říká vědecký konsensus, ale to je něco odlišného. Vědec nemusí čekat na to, až nějaká rada osvícených rozhodne, že teda Země není středem Vesmíru. Teorie se podrobuje testování a když jsou její závěry v rozporu s pozorovanou realitou, musí se revidovat, korigovat meze platnosti, případně úplně odmítnout jako chybná. Často k tomu stačí i jediná "drobnost" - jako např. vysvětlení spektra záření absolutně černého tělesa nebo vysvětlení výsledku Michelsonova experimentu. Ve fyzice je hledání a ověřování takovýchto detailů, pomocí nichž se dá zbořit celá teorie, velice atraktivní disciplína. V náboženství je to hereze, rouhačství a já nevím, co ještě - v každém případě se za to (obecně) exkomunikuje a/nebo jinak trestá.
Jestliže uvádíte zrovna světelný éter jako příklad dogmatu ve vědě, je to právě důkaz, že jste vedle jak ta jedle. To je naopak krásná ukázka vědecké metody: 1. experimentálně se přichází na to, že světlo má vlastnosti vlnění; 2. experimentálně se přichází na to, že světlo je elektromagnetické vlnění, což navíc dobře zapadá do teoretických prací Maxwellových; 3. tehdejší fyzika zná vlnění jen jako specifický pohybový stav nějakého média; 4. logická otázka - co je to tedy za médium, jež se vlní v případě elmag jevů? 5. hypotéza: existuje "světelný éter", jenž představuje toto médium, jež musí mít takové a takové vlastnosti; 6. jdeme experimentálně hledat tento éter; 7. nic se nenalézá a vedle toho se objevuje teorie (STR), jež se bez éteru obejde; 8. ověřuje se tato nová teorie; 9. experimenty potvrzují její správnost; 10. hypotéza éteru je opuštěna.
Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.
-
ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.
Nedává mi to smysl, ale ok. Možná víte: Schopnost milovat je úzce svázána se svobodnou vůlí. Aby někdo mohl milovat, musí mít svobodnou vůli.
To přeci patří k základním tezím křesťanství - „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen." (Jan 3:16-21)
Nelze milovat Boha a nenávidět lidi anebo nenávidět Boha a milovat lidi. Aktem lásky mohou být smazány všechny viny (odpuštěny hříchy chybujících lidí). Cílem není soud (starý zákon) ale láska (nový zákon).
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.
-
A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.
A ta vědecká metoda se točí kolem experimentu.
Jakým způsobem navrhujete experimentovat na těch duchovních věcech?
-
Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.
No však. A jak se k této hypotéze stavěla vědecká obec? Naprosto dogmaticky. Však si to nastudujte když si tak věříte.
Co všechno vědci jako Michelson, Lorentz nebo Poincaré vymejšleli za bejkoviny aby zachránili svou vizi éteru. (Někteří by řekli, že Boltzmannova sebevražda byla důsledkem jisté šikany - ale přísně vzato si myslím, že to byl jiný příběh, jiné příčiny.)
Co všechno si nesouhlasící vědci museli vyslechnout, než vědecká obec uznala, že Galenovi knihy jsou blábol. Základní kameny medicíny na které se stovky let nesmělo šáhnout. A kolik lidských životů toto dogma stálo.
Že třeba Semmelweisovi to zničilo kariéru a skončil v psychiatrické léčebně. Jenom proto, že vědecká obec se nechtěla vzdát svého dogmatu.
A s ničím z toho neměla církev vůbec nic společného.
Uvědomte si, že vy přesně trpíte tím bludem. Že dogma se týká jen náboženství, zatímco vědci jsou v pohodě. Takto to ale není. Dogma je problém člověka, bez ohledu na rámec. Věda trpí úplně stejnými problémy jako institut náboženství. Lidé, věřící i vědci, občas prostě a jednoduše na pravdu s**ou.
-
ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.
Nedává mi to smysl, ale ok. Možná víte: Schopnost milovat je úzce svázána se svobodnou vůlí. Aby někdo mohl milovat, musí mít svobodnou vůli.
To přeci patří k základním tezím křesťanství - „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen." (Jan 3:16-21)
Nelze milovat Boha a nenávidět lidi anebo nenávidět Boha a milovat lidi. Aktem lásky mohou být smazány všechny viny (odpuštěny hříchy chybujících lidí). Cílem není soud (starý zákon) ale láska (nový zákon).
Mě se sem teologické disputace nechce tahal.
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.
Zde bych se profesionálních vědců zastal: většina si moc dobře uvědomuje, že vědecká metoda má své hranice a nedělají z toho vědu. Ale pak máte laickou veřejnost, která si ráda z vědy udělá náboženství a chová se přesně tak - nábožensky.
Věda je úžasný vynález. Ale cargo-cult je cargo-cult.
Copak to my neznáme z naší profese? Kolik dogmat se tvrdě tlačí kolem programování? A ať mi nikdo nevykládá, že jsou to jen hypotézy.
-
A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.
A ta vědecká metoda se točí kolem experimentu.
Jakým způsobem navrhujete experimentovat na těch duchovních věcech?
Dělá se to velice, velice blbě.
Ale já se o to stejně pokouším.
Vezmu nějakou biblickou zásadu a pokouším se ji uplatnit (případně pozoruji druhé jak to uplatňují/neuplatňují) a sbírám výsledky. Zlepšuje se kvalita života? Samozřejmě s přihlédnutím na to, zda je ta či ona situace průkazná.
-
Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.
No však. A jak se k této hypotéze stavěla vědecká obec? Naprosto dogmaticky. Však si to nastudujte když si tak věříte.
Co všechno vědci jako Michelson, Lorentz nebo Poincaré vymejšleli za bejkoviny aby zachránili svou vizi éteru. (Někteří by řekli, že Boltzmannova sebevražda byla důsledkem jisté šikany - ale přísně vzato si myslím, že to byl jiný příběh, jiné příčiny.)
Co všechno si nesouhlasící vědci museli vyslechnout, než vědecká obec uznala, že Galenovi knihy jsou blábol. Základní kameny medicíny na které se stovky let nesmělo šáhnout. A kolik lidských životů toto dogma stálo.
Že třeba Semmelweisovi to zničilo kariéru a skončil v psychiatrické léčebně. Jenom proto, že vědecká obec se nechtěla vzdát svého dogmatu.
A s ničím z toho neměla církev vůbec nic společného.
Uvědomte si, že vy přesně trpíte tím bludem. Že dogma se týká jen náboženství, zatímco vědci jsou v pohodě. Takto to ale není. Dogma je problém člověka, bez ohledu na rámec. Věda trpí úplně stejnými problémy jako institut náboženství. Lidé, věřící i vědci, občas prostě a jednoduše na pravdu s**ou.
Už vám rozumím, já tušil, že chyba bude na mé straně. Nicméně to, že se někteří vědci (a někteří "vědci") chovají jako dogmatici, není problém vědy, ale těch lidí. Tím se zpronevěřují vědecké metodě. Že někdo ve jménu Krista zabíjel lidi přece také není chyba toho křesťanství, ale naopak popření jeho podstaty. Jinak samozřejmě máte pravdu - jiný příklad třeba jak musel Louis Pasteur bojovat proti dogmaticky smýšlejícím lékařům, když je přesvědčoval, že než sáhnou na pacienta tak si musejí desinfikovat ruce, a poté také - tehdy se mu vysmívali, že on přece není lékař, tak ať je nepoučuje. Dokonce se snížili k tomu, že zveřejňovali falešné dopisy a zcela otevřeně lhali - to když dokázal opakovaně vyléčit vzteklinu, zatímco oni si s ní naprosto nevěděli rady. Toto se bohužel dělo a děje i dnes - viz COVID, viz klima... Ale to proto, že věda stojí na lidech a lidi jsou jen lidi.
(mimochodem, z vědy jsem odešel částečně i z tohoto důvodu)
-
Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.
No však. A jak se k této hypotéze stavěla vědecká obec? Naprosto dogmaticky. Však si to nastudujte když si tak věříte.
Co všechno vědci jako Michelson, Lorentz nebo Poincaré vymejšleli za bejkoviny aby zachránili svou vizi éteru. (Někteří by řekli, že Boltzmannova sebevražda byla důsledkem jisté šikany - ale přísně vzato si myslím, že to byl jiný příběh, jiné příčiny.)
Co všechno si nesouhlasící vědci museli vyslechnout, než vědecká obec uznala, že Galenovi knihy jsou blábol. Základní kameny medicíny na které se stovky let nesmělo šáhnout. A kolik lidských životů toto dogma stálo.
Že třeba Semmelweisovi to zničilo kariéru a skončil v psychiatrické léčebně. Jenom proto, že vědecká obec se nechtěla vzdát svého dogmatu.
A s ničím z toho neměla církev vůbec nic společného.
Uvědomte si, že vy přesně trpíte tím bludem. Že dogma se týká jen náboženství, zatímco vědci jsou v pohodě. Takto to ale není. Dogma je problém člověka, bez ohledu na rámec. Věda trpí úplně stejnými problémy jako institut náboženství. Lidé, věřící i vědci, občas prostě a jednoduše na pravdu s**ou.
Už vám rozumím, já tušil, že chyba bude na mé straně. Nicméně to, že se někteří vědci (a někteří "vědci") chovají jako dogmatici, není problém vědy, ale těch lidí. Tím se zpronevěřují vědecké metodě. Že někdo ve jménu Krista zabíjel lidi přece také není chyba toho křesťanství, ale naopak popření jeho podstaty. Jinak samozřejmě máte pravdu - jiný příklad třeba jak musel Louis Pasteur bojovat proti dogmaticky smýšlejícím lékařům, když je přesvědčoval, že než sáhnou na pacienta tak si musejí desinfikovat ruce, a poté také - tehdy se mu vysmívali, že on přece není lékař, tak ať je nepoučuje. Dokonce se snížili k tomu, že zveřejňovali falešné dopisy a zcela otevřeně lhali - to když dokázal opakovaně vyléčit vzteklinu, zatímco oni si s ní naprosto nevěděli rady. Toto se bohužel dělo a děje i dnes - viz COVID, viz klima... Ale to proto, že věda stojí na lidech a lidi jsou jen lidi.
(mimochodem, z vědy jsem odešel částečně i z tohoto důvodu)
Tak.
-
Už jsem do toho nechtěl vstupovat, protože to je jak házet perly na stěnu
Sorry, nejsou to perly. Tedy jakože nejsou to pravdy. Jsou to pouze Tvé názory. Musíš se s tím smířit ;-)
...
Potud co je to víra
To vysvětlení vypadá sice hezky, ale je jen na úrovni úvahy, nikdo netvrdil (nedokázal), že by víra byla jen toto, jen na lidské úrovni.
Je to sice velice zajímavá hypotéza o víře, ale jen to, nic víc.
Protože v reálném světě nic jako bůh, tedy někdo kdo má o jakéhokoliv konkrétního tvora zájem a nějak mu "pomáhá" (ve smyslu nábožensko-reálném) neexistuje.
není pro to žádný důvod.
Bůh nijak neptřebuje ke své existenci lidský důvod. Ta druhá věta je tedy bez přínosu či hodnoty pro danou diskuzi.
Tu první větu nelze tvrdit - protože není dokázaná.
K tomu navíc, někteří uvádí, že je z oblasti, kde nelze vědu a důkazy aplikovat.
Jiní tvrdí, že Boha potkali či zažili.
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Že Bůh neexistuje je stejně tak čirá víra, jako že Bůh existuje. Pro oboje mají lidé své důvody - a oboje důvody lze zpochybňovat.
I třeba to, když někdo potkal živého, který byl předtím už mrtvý. I to můžeš zpochybňovat.
-
Bůh nijak neptřebuje ke své existenci lidský důvod. Ta druhá věta je tedy bez přínosu či hodnoty pro danou diskuzi.
Tu první větu nelze tvrdit - protože není dokázaná.
Tautologie.
K tomu navíc, někteří uvádí, že je z oblasti, kde nelze vědu a důkazy aplikovat.
Jiní tvrdí, že Boha potkali či zažili.
tautologie a bohapustá lež. lidi lžou kvůlivá nicotným věcem jako je pár drobných, milenka, půlnoční dortík, proč by nelhali o bohu. a to že vidíš v delíriu bílý myši neznamená že existujou.
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Že Bůh neexistuje je stejně tak čirá víra, jako že Bůh existuje. Pro oboje mají lidé své důvody - a oboje důvody lze zpochybňovat.
Blbost, to že bůh neexistuje je fakt. nikdo ho nikdy živého neviděl, kdo to tvrdí je lhář nebo se minimálně mýlí. navíc nic jako "živý" bůh není to jen tak mimochodem. takže ho ani vidět nemohl.
I třeba to, když někdo potkal živého, který byl předtím už mrtvý. I to můžeš zpochybňovat.
Ano karel umřel!!!!! Tvl právě sem potkal karla a teda neumřel. aha tak to asi byl nějakej hoax. dle tvé, respektive logiky náboženství to nebyl hoax ale karel je svatý. asi tak se to má s tim bohem.
spánembohem.
-
Bůh nijak neptřebuje ke své existenci lidský důvod. Ta druhá věta je tedy bez přínosu či hodnoty pro danou diskuzi.
Tu první větu nelze tvrdit - protože není dokázaná.
Tautologie.
K tomu navíc, někteří uvádí, že je z oblasti, kde nelze vědu a důkazy aplikovat.
Jiní tvrdí, že Boha potkali či zažili.
tautologie a bohapustá lež. lidi lžou kvůlivá nicotným věcem jako je pár drobných, milenka, půlnoční dortík, proč by nelhali o bohu. a to že vidíš v delíriu bílý myši neznamená že existujou.
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Že Bůh neexistuje je stejně tak čirá víra, jako že Bůh existuje. Pro oboje mají lidé své důvody - a oboje důvody lze zpochybňovat.
Blbost, to že bůh neexistuje je fakt. nikdo ho nikdy živého neviděl, kdo to tvrdí je lhář nebo se minimálně mýlí. navíc nic jako "živý" bůh není to jen tak mimochodem. takže ho ani vidět nemohl.
I třeba to, když někdo potkal živého, který byl předtím už mrtvý. I to můžeš zpochybňovat.
Ano karel umřel!!!!! Tvl právě sem potkal karla a teda neumřel. aha tak to asi byl nějakej hoax. dle tvé, respektive logiky náboženství to nebyl hoax ale karel je svatý. asi tak se to má s tim bohem.
spánembohem.
Pokud budu Boha definovat jako kocoura, který mi leží na klíně, pak Ti mohu s klidným svědomím sdělit, že se mýlíš a že Bůh zcela jistě existuje. Můžeme se o tom hádat ale dlouho a každý bude mluvit o něčem jiném. Jinými slovy: To, že pro Tebe Bůh neexistuje, může být důsledkem triviálního faktu, že si ho představuješ jinak, než protistrana. Další varianta je, že Tě baví provokovat ostrýmí prohlášeními (a téma je pro Tebe vedlejší).
-
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Že Bůh neexistuje je stejně tak čirá víra, jako že Bůh existuje. Pro oboje mají lidé své důvody - a oboje důvody lze zpochybňovat.
Blbost, to že bůh neexistuje je fakt. nikdo ho nikdy živého neviděl, kdo to tvrdí je lhář nebo se minimálně mýlí. navíc nic jako "živý" bůh není to jen tak mimochodem. takže ho ani vidět nemohl.
Kdo tvrdí, že bůh má lidskou podobu a že je viditelný?
-
A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.
A ta vědecká metoda se točí kolem experimentu.
Jakým způsobem navrhujete experimentovat na těch duchovních věcech?
Dělá se to velice, velice blbě. Ale já se o to stejně pokouším. Vezmu nějakou biblickou zásadu a pokouším se ji uplatnit (případně pozoruji druhé jak to uplatňují/neuplatňují) a sbírám výsledky. Zlepšuje se kvalita života? Samozřejmě s přihlédnutím na to, zda je ta či ona situace průkazná.
Také jsem názoru, že duchovní skutečnosti lze verifikovat. Duchovní oblast je ovšem zaprvé antropocentrická (úzce souvisí s člověkem) a zadruhé ezoterní (odehrává se primárně ve vnitřním světě). Tomu nutně odpovídají metody verifikace a charakter závěrů, ke kterým se dospěje. Závěry budou mít malou váhu pro hrubě materialistického člověk, který by například požadoval jednoznačný trvalý dokonale reprodukovatelný a vnějškový důkaz, zda Bůh existuje či ne (mimochodem leckterý duchovně uvažující člověk nebude této otázce přikládat valný význam, protože ji v této formulaci bude považovat za zavádějící).
Ezoterní a antropocentrický charakter duchovního výzkumu ovšem neznamená, že by takový výzkum neměl význam pro vnější svět. To musí uznat každý, kdo uznává, že například lidské myšlení nebo touhy mají dopad do vnějšího světa. Konkrétní postupy jsou známé celá tisíciletí - namátkou komparace, záznam snů, dialog, modlitba, rozhovor, praktikování určitých duchovních cvičení, umělecká práce. Základním nástrojem je zde vždy lidská duše.
Příkladem budiž Jung. Ten zkoumal duševní pochody sám v sobě a ve svých pacientech a dospěl k závěru, že nalezl fenomény, které existují nezávisle na jednotlivcích a které jsou sdílené celým lidstvem. Tyto entity nazýval archetypy a tvrdil, že jsou obsaženy v nevědomí lidstva a že významným způsobem působí v životě každého člověka. Tím vysvětlil podstatu mýtů i náboženství. Objevil, že s těmito entitami lze vést dialog a že tento dialog má terapeutický význam. Jako terapeut byl úspěšný a význam jeho odkazu připouštějí i jeho kritici.
-
Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.
No však. A jak se k této hypotéze stavěla vědecká obec? Naprosto dogmaticky. Však si to nastudujte když si tak věříte. Co všechno vědci jako Michelson, Lorentz nebo Poincaré vymejšleli za bejkoviny aby zachránili svou vizi éteru. (Někteří by řekli, že Boltzmannova sebevražda byla důsledkem jisté šikany - ale přísně vzato si myslím, že to byl jiný příběh, jiné příčiny.)
Z toho, že si nová myšlenka musela probojovávat složitě cestu, bych nevinil vědu. Dělo se a bude dít vždy. Záleží spíš, jak to dopadlo.
-
mi zase pripada, ze pokud to vytvorila nekonecne moudra bytost, ze to udelala
dost humpolacky, teda i to mohl byt zamer, aby to nebylo dokonale.
Problem je lidska predstava dokonalosti. Clovek si mysli, ze moudra bytost by vyrobila cloveka, ktery by uzvedl 300 kg a byl by leskly a krasny jako novy iPhone. Jenze clovek neni bytost "dokonala" ale "vyoptimalizovana". Takze rukou dokazeme zvednou zaroven tezkou vec a zaroven s ni udelat neco velmi jemneho, treba zahrat na housle. Takovy univerzalni design ovsem vyzaduje kompromisy dane fyzikalnimi zakony (omezenimi matrixu, na kterem je postaven nas svet).
Dalsi veci muzou souviset s fenomenem svobodne vule. Mohli bychom se vsichni chovat krasne a slusne, ze by nam to bylo naprogramovano, ovsem pak bychom byli vlastne roboti.
Zajimave je, ze krestanska teologie tvrdi, ze jsme byli nasim vyrobcem zamerne pokazeni (tzv. "hrich") na zaklade toho, ze jsme se od nej jako lidstvo odpoutali (pribeh z Genesis). Jezis ma byt posel tohoto vyrobce, ktery nam ma pomoct opet navazat ztraceny kontakt.
Však také nalézt zalíbení v nedokonalosti (horizontála) a nerezignovat přitom na vztah k dokonalosti (vertikála) je centrální křesťanský motiv.
-
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Ok, Jeníček a Mařenka jsou svatá božstva. Je o tom nesčíslně prastarých knih, a z mnoha zdrojů. Dokaž že tomu tak není. Je to úplně stejná fikce, můžeme tuna rozjímat nad božstvím svaté dvojice a rozjet teorii o stvoření světa a člověka Jeníčkem a Mařenkou?
A to, že za tim vidíš něco "víc" je čistě tvoje subjektivní věc. Lidé co tvrdí, že něco existuje a přitom nic takového není, trpí povětšinou nějakou duševní nemocí a berou na to farmaka, v závažnějších případech jsou dlouhodobě hospitalizováni. To si uvědom, když budeš rozjímat nad existencí něčeho co objektivně neexistuje.
Schválně, když ti bude nějaký příbuzný tvrdit, že na něj mluví hlasy a nutí ho něco dělat, jak k němu budeš přistupovat? Budeš se ho snažit nechat vyšetřit u lékaře, anebo ho budeš vzívat jako svatého co mluví s bohem?
Kdo tvrdí, že bůh má lidskou podobu a že je viditelný?
Ten kdo "ho" potkal ?
-
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
cervena karkulka, babicka, vlk, myslivec existuji v jednom lese, ja jsem je navstivil.
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
To poraďte vládě, že nemají říkat, že hospodaří s deficitem, ale ať pracují s tím, že mají přebytek -310GKč. Tím se problém jistě vyřeší. ;)
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
To poraďte vládě, že nemají říkat, že hospodaří s deficitem, ale ať pracují s tím, že mají přebytek -310GKč. Tím se problém jistě vyřeší. ;)
jinými slovy neumíte dokázat, chápu :)
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
cervena karkulka, babicka, vlk, myslivec existuji v jednom lese, ja jsem je navstivil.
Asi si cestou dal i nejake hriby co? :D
-
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Bylo experimentálně dokázáno, že věřící věří, že bůh existuje a ateista věří, že bůh neexistuje.
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Tak dokažte existenci bezbožného vesmíru 8)
To poraďte vládě, že nemají říkat, že hospodaří s deficitem, ale ať pracují s tím, že mají přebytek -310GKč. Tím se problém jistě vyřeší. ;)
jinými slovy neumíte dokázat, chápu :)
To bylo myšleno vážně, jo? Já myslel, že si jen děláte legraci. Nenapadlo by mě, že by někdo mohl mít tak zásadní problémy s elementární logikou.
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Bylo experimentálně dokázáno, že věřící věří, že bůh existuje a ateista věří, že bůh neexistuje.
Nikoli. Věřící věří, aniž by pro to měl objektivní důvody, že bůh existuje. Atheista se domnívá, že bůh neexistuje, neboť nemá objektivní důvody myslet si opak. V tom je dost zásadní rozdíl.
-
To bylo myšleno vážně, jo? Já myslel, že si jen děláte legraci. Nenapadlo by mě, že by někdo mohl mít tak zásadní problémy s elementární logikou.
Jasně, jaký ještě argumentační faul tady vytáhnete předtím než (nikdy) předložíte důkaz který jsem požadoval? Prostě to neumíte a hotovo.
Ten, kdo tvrdí existenci nějakého jevu, nese důkazní břemeno a musí předložit pozitivní důkazy. Pouhá nemožnost dokázat neexistenci není důkazem existence.
Vy tvrdíte že existuje vesmír samovznikající, samo se organizující, bez příčiny. Tak to dokažte. Váš účelový výklad o existenci a neexistenci je mylný.
-
Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.
Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.
Neexistuje ani žádný krom tautologický důkaz, že bůh neexistuje.
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
Bylo experimentálně dokázáno, že věřící věří, že bůh existuje a ateista věří, že bůh neexistuje.
Jenže tohle s bohem a jeho existencí vůbec nesouvisí.
a k tomu je to opět tautologie na úrovni - je experimentálně dokázáno, že abstinent alkohol nepije a alkoholik alkohol pije.
No abych ti udělal radost tak tady to s tim mym příměrem můžeš vzít a přirovnat božství s alkoholem a na tom dokázat, že a jelikož alkohol existuje, tak existuje i bůh.
Takhle přesně se totiž ten bůh dokazuje. Je to neprůstřelný a pochopí to i imbecil.
-
Nikoli. Věřící věří, aniž by pro to měl objektivní důvody, že bůh existuje. Atheista se domnívá, že bůh neexistuje, neboť nemá objektivní důvody myslet si opak. V tom je dost zásadní rozdíl.
Existuje spoustu lidí kteří věří na základě logického úsudku. To že věřící věří aniž by měl objektivní důvody je jenom vaše nepochopení a namyšlenost. Ateista je jen hlupák neschopný vidět že objektivní důvod existuje.
-
Takhle přesně se totiž ten bůh dokazuje. Je to neprůstřelný a pochopí to i imbecil.
Zatím jste nepředvedl jak funguje dokazování vesmíru bez Boha. Např. pokud jsem schopen se svobodně rozhodovat co udělám, tak toto musí jít samočinně sestrojit. Já tvrdím že to je dar od Boha a sestrojit to nelze. Pokud vy tvrdíte že Bůh není, tak to dokažte, sestrojte živou věc aniž byste použil existující život pro její základ - pěkně od píky - to by dokázalo že máte pravdu. Sestrojte vesmír, fyzikální zákon, živou věc, svobodnou vůli, inteligenci, cokoliv z toho co sestrojit nelze a pak vám uvěřím.
-
Takhle přesně se totiž ten bůh dokazuje. Je to neprůstřelný a pochopí to i imbecil.
Zatím jste nepředvedl jak funguje dokazování vesmíru bez Boha. Např. pokud jsem schopen se svobodně rozhodovat co udělám, tak toto musí jít samočinně sestrojit. Já tvrdím že to je dar od Boha a sestrojit to nelze. Pokud vy tvrdíte že Bůh není, tak to dokažte, sestrojte živou věc aniž byste použil existující život pro její základ - pěkně od píky - to by dokázalo že máte pravdu. Sestrojte vesmír, fyzikální zákon, živou věc, svobodnou vůli, inteligenci, cokoliv z toho co sestrojit nelze a pak vám uvěřím.
Hadas se úplně zbytečně. Ja například vůbec nevím, co si pod pojmem Bůh dnes představit. Chápu, co si představovali lidí před tisíci lety. Už jsem to tu psal...
Viz
Teologický nonkognitivismus je filozofický názor, podle kterého jsou náboženské výroky (např. „Bůh existuje“) kognitivně bezvýznamné. Netvrdí, že Bůh neexistuje (jako ateismus), ani že to nelze vědět (jako agnosticismus), ale že samotný pojem „Bůh“ postrádá soudržnou definici a nelze jej empiricky ověřit.
-
Takhle přesně se totiž ten bůh dokazuje. Je to neprůstřelný a pochopí to i imbecil.
Zatím jste nepředvedl jak funguje dokazování vesmíru bez Boha. Např. pokud jsem schopen se svobodně rozhodovat co udělám, tak toto musí jít samočinně sestrojit. Já tvrdím že to je dar od Boha a sestrojit to nelze. Pokud vy tvrdíte že Bůh není, tak to dokažte, sestrojte živou věc aniž byste použil existující život pro její základ - pěkně od píky - to by dokázalo že máte pravdu. Sestrojte vesmír, fyzikální zákon, živou věc, svobodnou vůli, inteligenci, cokoliv z toho co sestrojit nelze a pak vám uvěřím.
Hadas se úplně zbytečně. Ja například vůbec nevím, co si pod pojmem Bůh dnes představit. Chápu, co si představovali lidí před tisíci lety. Už jsem to tu psal...
Viz
Teologický nonkognitivismus je filozofický názor, podle kterého jsou náboženské výroky (např. „Bůh existuje“) kognitivně bezvýznamné. Netvrdí, že Bůh neexistuje (jako ateismus), ani že to nelze vědět (jako agnosticismus), ale že samotný pojem „Bůh“ postrádá soudržnou definici a nelze jej empiricky ověřit.
Si nepředstavuj nic. K čemu je nějaká představa? To je asi jak kdybych řekl: "představím si jaký jsi, místo abych tě chtěl poznat". Lepší je tě osobně poznat. Ale to bych v prvé řadě musel uznat že vůbec jsi/můžeš být. Chtít poznat je až druhý krok, první je připustit... Když je někdo zatvrzelý natolik že skončí na prvním kroku tak dobře mu tak, nechce znát, nebude.
Bůh nepostrádá soudružnou definici, jen ti kdo Ho neznají, tak neví a když ti co Ho znají jim Ho zprosředkovaně definují, tak oni jim nevěří. Bůh má totiž tu výsadu že se může ukázat jen tomu komu chce a s tím budou mít empirici vždycky problém. Ale proces jak k Bohu dospět je tu pro každého, a je dokonce i empirický, každý se může dát touto cestou a chtít poznat Boha a každému bude umožněno, bude-li upřímný. Čili lze jej empiricky ověřit. Jen škoda že spoustu věděcky smýšlejících lidí odmítá v tomto případě vědecky jednat a nechtějí podstoupit experiment aby si ověřili že Bůh je, ale metody jsou dané. Poznat Boha je vědecký proces.
-
Zatím jste nepředvedl jak funguje dokazování vesmíru bez Boha. Např. pokud jsem schopen se svobodně rozhodovat co udělám, tak toto musí jít samočinně sestrojit. Já tvrdím že to je dar od Boha a sestrojit to nelze. Pokud vy tvrdíte že Bůh není, tak to dokažte, sestrojte živou věc aniž byste použil existující život pro její základ - pěkně od píky - to by dokázalo že máte pravdu. Sestrojte vesmír, fyzikální zákon, živou věc, svobodnou vůli, inteligenci, cokoliv z toho co sestrojit nelze a pak vám uvěřím.
Jen pro jistotu, chápu že cokoliv musí být buď stvořitelné člověkem, nebo je to nereplikovstelné, protože to vytvořil Bůh? Například, neumíme vyrobit vesmír a vesmír existuje, takže ho něco muselo vytvořit, a to něco je Bůh?
-
Bylo experimentálně dokázáno, že věřící věří, že bůh existuje a ateista věří, že bůh neexistuje.
Nikoli. Věřící věří, aniž by pro to měl objektivní důvody, že bůh existuje. Atheista se domnívá, že bůh neexistuje, neboť nemá objektivní důvody myslet si opak. V tom je dost zásadní rozdíl.
V obou případech je aktivována stejná oblast mozku, tak si to nějak přeber.
-
Jen pro jistotu, chápu že cokoliv musí být buď stvořitelné člověkem, nebo je to nereplikovstelné, protože to vytvořil Bůh? Například, neumíme vyrobit vesmír a vesmír existuje, takže ho něco muselo vytvořit, a to něco je Bůh?
Pokud člověk chce aby např. jeho tvrzení že život je jenom kombinace hmoty byla vědecky unzána jako dokázaný fakt, potom musí předložit experiment kterým toto lze prokázat. Musí umět život vytvořit, nebo alespoň musí umět popsat jak toho lze docílit. Ani jedno nikdo nikdy nedokázal-neprezentoval. Čili toto tvrzení že život může jen tak povstat z neživé hmoty nebylo nikdy potvrzeno, je to jen domněnka bez důkazů. Jen víra nepodložená jakýmkoliv experimentem. To je pointa toho co tu někdo předtím řekl a na co jsem navázal.
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
To není pravda. Praktický dopad tohoto omylu viz olovo v benzínu v 60.letech - toxikolog Robert Kehoea, desetiletí tvrdil, že olovo v běžných dávkách je bezpečné - jeho model "žádný důkaz škodlivosti = bezpečné" dominoval regulaci po desetiletí, ačkoliv metodologicky šlo o starou chybu: nedostatek důkazu škody není důkaz bezpečnosti). Cena stovky, nebo tisíce (někteří tvrdí že celá generace) poškozených.
Nikoli. Věřící věří, aniž by pro to měl objektivní důvody, že bůh existuje. Atheista se domnívá, že bůh neexistuje, neboť nemá objektivní důvody myslet si opak. V tom je dost zásadní rozdíl.
A proto já třeba tvrdím, že nevěřím v Boha, ale že jsem přesvědčem o jeho existenci, protože pro to mám objektivní důvody.
Zatímco ateisté nevěří v Boha protože je to aktuálně dominantní náboženství ve společnosti a tak není tlak na verifikaci.
Tady se střílí dogmaty jak za první Války.
-
Jen pro jistotu, chápu že cokoliv musí být buď stvořitelné člověkem, nebo je to nereplikovstelné, protože to vytvořil Bůh? Například, neumíme vyrobit vesmír a vesmír existuje, takže ho něco muselo vytvořit, a to něco je Bůh?
Pokud člověk chce aby např. jeho tvrzení že život je jenom kombinace hmoty byla vědecky unzána jako dokázaný fakt, potom musí předložit experiment kterým toto lze prokázat. Musí umět život vytvořit, nebo alespoň musí umět popsat jak toho lze docílit. Ani jedno nikdo nikdy nedokázal-neprezentoval. Čili toto tvrzení že život může jen tak povstat z neživé hmoty nebylo nikdy potvrzeno, je to jen domněnka bez důkazů. Jen víra nepodložená jakýmkoliv experimentem. To je pointa toho co tu někdo předtím řekl a na co jsem navázal.
myslim, ze behem par desitek, stovek dokazeme zkonstruovat zivot od zacatku z molekul.
-
myslim, ze behem par desitek, stovek dokazeme zkonstruovat zivot od zacatku z molekul.
Ano, jak jsem již psal, je to domněnka a víra. Myslet si může kdo chce co chce. Což je zajímavé, protože atom si nemůže dělat co chce, kdežto člověk si může myslet co chce. Jak to chcete z atomů zkonstruovat? Opravdu myslíte že něco co má svobodnou vůli vychází z hmoty která ji nemá?
-
Když už chcete na to jít vědecky, tak základní princip je, že se dokazuje existence. Takže váš "protiargument" je zcela nesmyslný.
To není pravda. Praktický dopad tohoto omylu viz olovo v benzínu v 60.letech - toxikolog Robert Kehoea, desetiletí tvrdil, že olovo v běžných dávkách je bezpečné - jeho model "žádný důkaz škodlivosti = bezpečné" dominoval regulaci po desetiletí, ačkoliv metodologicky šlo o starou chybu: nedostatek důkazu škody není důkaz bezpečnosti). Cena stovky, nebo tisíce (někteří tvrdí že celá generace) poškozených.
Motáte hrušky a jabka. To, o čem mluvíte, je princip předběžné opatrnosti - raději přepokládám, že něco může být škodlivé, než riskovat škodu. To ale nemá s dokazováním existence boha (a jiných věcí) nic společného. Viz např. Russelova čajová konvice.
Nikoli. Věřící věří, aniž by pro to měl objektivní důvody, že bůh existuje. Atheista se domnívá, že bůh neexistuje, neboť nemá objektivní důvody myslet si opak. V tom je dost zásadní rozdíl.
A proto já třeba tvrdím, že nevěřím v Boha, ale že jsem přesvědčem o jeho existenci, protože pro to mám objektivní důvody.
Zatímco ateisté nevěří v Boha protože je to aktuálně dominantní náboženství ve společnosti a tak není tlak na verifikaci.
Tady se střílí dogmaty jak za první Války.
Ne. Vy máte "jen" subjektivní důvody. Objektivně to nemáte oč opřít. To u náboženství ničemu nevadí. Ve vědě a formální logice to problém je.