Ale já to chápu velmi dobře. Jenže není všechno jenom náboženské dogma. Jsou i vědecká dogmata, a o nich se zde víc neodvažuji šířit, protože víme jak to s dogmaty funguje. Stačí se podívat do historie (geocentrismus, flogiston, éter, samoplození, Galén, Semmelwels).
To co jsem uváděl jako příklad není axiom ani princip a už vůbec vědecký postulát, protože to porušuje vědeckou metodiku. Můžete uvést, kde se mýlím, ale zatím sklouzáváte právě do těch dogmat.
Pro pořádek, kvantovka je samozřejmě cajk. Na ní není nic špatného, protože odpovídá, alespoň z větší části pozorování.
Věda jako obor je výborná v boji s dogmaty. Ale lidé jsou nápadití a vymýšlejí další a další a statečně se za ně bijí. A věda je jen tak silná jak silné osobnosti jsou vědci (což není níc moc).
Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.
Já se vás opravdu nechci dotknout, ale podle toho, co tu neustále píšete, mi vychází, že naopak ten rozdíl nechápete vůbec.
Geocentrismus je z hlediska vědy
teorie, z hlediska náboženství to bylo
dogma. Teorie je vyvratitelná, dogma nikoliv. Aby se změnilo dogma, musí se svolat nějaký koncil a na něm se musí autoritativně rozhodnout. Nic takového ve vědě není - může existovat cosi, čemu se říká vědecký konsensus, ale to je něco odlišného. Vědec nemusí čekat na to, až nějaká rada osvícených rozhodne, že teda Země není středem Vesmíru. Teorie se podrobuje testování a když jsou její závěry v rozporu s pozorovanou realitou, musí se revidovat, korigovat meze platnosti, případně úplně odmítnout jako chybná. Často k tomu stačí i jediná "drobnost" - jako např. vysvětlení spektra záření absolutně černého tělesa nebo vysvětlení výsledku Michelsonova experimentu. Ve fyzice je hledání a ověřování takovýchto detailů, pomocí nichž se dá zbořit celá teorie, velice atraktivní disciplína. V náboženství je to hereze, rouhačství a já nevím, co ještě - v každém případě se za to (obecně) exkomunikuje a/nebo jinak trestá.
Jestliže uvádíte zrovna
světelný éter jako příklad dogmatu ve vědě, je to právě důkaz, že jste vedle jak ta jedle. To je naopak krásná ukázka vědecké metody: 1.
experimentálně se přichází na to, že světlo má vlastnosti vlnění; 2.
experimentálně se přichází na to, že světlo je elektromagnetické vlnění, což navíc dobře zapadá do
teoretických prací Maxwellových; 3. tehdejší fyzika zná vlnění jen jako specifický pohybový stav nějakého média; 4. logická otázka - co je to tedy za médium, jež se vlní v případě elmag jevů? 5.
hypotéza: existuje "světelný éter", jenž představuje toto médium, jež musí mít takové a takové vlastnosti; 6. jdeme
experimentálně hledat tento éter; 7. nic se nenalézá a vedle toho se objevuje teorie (STR), jež se bez éteru obejde; 8. ověřuje se tato nová teorie; 9. experimenty potvrzují její správnost; 10.
hypotéza éteru je opuštěna.
Tedy
hypotéza světelného éteru nemá s
dogmatem vůbec nic společného!
Hypotéza se
musí ověřovat.
Dogma se
nesmí zpochybňovat.