Fórum Root.cz
Hlavní témata => Software => Téma založeno: ZAJDAN 01. 10. 2014, 11:09:17
-
Ahoj,
máte někdo zkušenost s "druhotným softwarem" neboli přeprodávané licence?
https://www.vyhodny-software.cz
našel jsem i zde na foru na toto téma článek, ale i tak by mne zajímalo, zda někdo v praxi narazil na reálný(legislativní){BIS} problém
díky
-
Soudní dvůr EU před dvěma lety rozhodl, že je to legální (http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf) (PDF).
-
Přeprodání je legální, ale stále musíte dodržovat podmínky té původní licence. Takže pokud ta licence byla vázaná na konkrétní hardware, má smysl kupovat ji jedině s tím hardware. Pokud je na jméno, nedává žádný smysl ji kupovat.
Co se týče vyhodny-software.cz, tam netušíte, co je to za licence a k čemu budete oprávněn po jejich zakoupení. Jestli si dobře pamatuju, někdo v tom druhém vlákně popisoval zkušenost, že od nich licenci koupil, a po nějaké době byla deaktivována.
-
V nějakém fóru před cca 5-ti lety jsem četl, že někoho to stálo jednu cestu na policii, kam musel jít podat kvůli výhodný-software vysvětlení. Ale k soudu se vyhodny-software zřejmě nikdy nedostal (to by se o tom mluvilo).
Microsoft zřejmě podával trestní oznámení na neznámého pachatele, ale nikdy (minimálně od roku 2007) se neodvážil podat na vyhodny-software soudní žalobu.
Vhodné je, aby sis schoval fakturu, a případně si udělej screenshot vyhodny-software, kde říkají, že je to legální.
Jiná otázka je, jestli vyhodny-software není předražený, možná to kup raději z Německa, v nějakém fóru jsem viděl někoho, kdo tam nakoupil asi za polovic.
Přeprodání je legální, ale stále musíte dodržovat podmínky té původní licence. Takže pokud ta licence byla vázaná na konkrétní hardware, má smysl kupovat ji jedině s tím hardware. Pokud je na jméno, nedává žádný smysl ji kupovat.
Možná, že by bylo fér říct, že jiní s tebou ten názor nesdílejí, jak vyplývá z
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.0
-
Možná, že by bylo fér říct, že jiní s tebou ten názor nesdílejí
Pro každý názor existuje někdo, kdo ten názor nesdílí. To si snad ale každý dokáže domyslet sám a není nutné to psát do každého komentáře. Vy jste to ostatně u svého komentáře také neuvedl.
Jinak bavit se podrobněji o vyhodny-software.cz by bylo možné, pokud bychom věděli, jaké licence prodávají. Jenže oni mají na webu spoustu obrázků, ohání se soudními rozhodnutími, ale že by se člověk dozvěděl, co vlastně prodávají, to ne. Už jenom to by mělo každému stačit, aby si udělal obrázek o důvěryhodnosti takového prodejce.
-
To si snad ale každý dokáže domyslet sám a není nutné to psát do každého komentáře.
Tvoje komentáře si každý taky dokáže domyslet sám => není je nutné sem psát a zasírat s nima diskusi.
-
Pro každý názor existuje někdo, kdo ten názor nesdílí. To si snad ale každý dokáže domyslet sám a není nutné to psát do každého komentáře. Vy jste to ostatně u svého komentáře také neuvedl.
Když za rohem probíhá otevřená a masívní debata o tom, jestli je pravda A nebo B, a vy se odtamtuď přesunete do vedlejší ulice, kde stojí osamocený člověk, a vy ho začnete přesvědčovat, že pravda je jedině A, a k tomu B vůbec nezmíníte ... tak mi to prostě přijde zajímavé 8)
-
Přeprodání je legální, ale stále musíte dodržovat podmínky té původní licence. Takže pokud ta licence byla vázaná na konkrétní hardware, má smysl kupovat ji jedině s tím hardware. Pokud je na jméno, nedává žádný smysl ji kupovat.
Co se týče vyhodny-software.cz, tam netušíte, co je to za licence a k čemu budete oprávněn po jejich zakoupení. Jestli si dobře pamatuju, někdo v tom druhém vlákně popisoval zkušenost, že od nich licenci koupil, a po nějaké době byla deaktivována.
Jirsak, zase tu meles ty svy blaboly?
Uzavrit licencni smlouvu je opravnen (ze zakona) jmenem drzitele prav ten, kdo prodava SW uzivateli. Pri preprodeji jiz preprodejce k tomuto opravnen neni, a tudiz se na noveho nabyvatele ani vztahovat nemuze. Ostatne, narozdil od prodeje, z preprodeje nenalezi drziteli prav zadna odmena, nebot tu jiz obdrzel z prodeje a tim sva prava k teto kopii vycerpal.
-
Uzavrit licencni smlouvu je opravnen (ze zakona) jmenem drzitele prav ten, kdo prodava SW uzivateli. Pri preprodeji jiz preprodejce k tomuto opravnen neni, a tudiz se na noveho nabyvatele ani vztahovat nemuze. Ostatne, narozdil od prodeje, z preprodeje nenalezi drziteli prav zadna odmena, nebot tu jiz obdrzel z prodeje a tim sva prava k teto kopii vycerpal.
K užití software potřebujete licenci. Ta licence definuje podmínky, za jakých můžete software používat. První uživatel tu licenci koupí od autora software nebo jeho zástupce, a může dál tu licenci prodat. Pořád ale prodává tu licenci, kterou na začátku koupil (žádná jiná práva k tomu softwaru nemá), takže kupující koupí tu licenci, a ta licence má pořád ty samé podmínky, jako na začátku.
Je to úplně stejné, jako když má někdo nájemní smlouvu na byt (a má právo ji dál přeprodávat). Má nájemní smlouvu třeba na 10 let, a po pěti letech ji někomu prodá. Ten kupující ale získá pořád ta práva uvedená v původní nájemní smlouvě, takže má nájem jenom na zbývajících pět let. Ten předchozí nájemce mu logicky nemůže prodat práva k bytu na dvacet let, protože taková práva sám nikdy neměl.
-
Rád bych namítl, že těžko může být pravda, že
"k užití software potřebujete licenci."
když autorský zákon tvrdí něco jiného ...
... ale nechci tady z toho dělat bordel. Tohle se řešilo v
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.0
a proto si myslím, že by bylo nejlepší tam pokračovat.
------------------------------------------
Co se týká topicu, svého času jsem pročetl hodně debat na toto téma, a o reálných problémech jsem slyšel 2x:
- výpověď na policii, jak popisuju výše
- aktivace, která neprošla, jak napsal výše F. Jirsák. Ovšem vyhodny-software to vyřešil a poslal náhradní štítek (neříkám, že to není opruz)
-
Rád bych namítl, že těžko může být pravda, že
"k užití software potřebujete licenci."
když autorský zákon tvrdí něco jiného ...
Autorský zákon tvrdí přesně tohle. K užití software potřebujete právo k užití díla, kterému se jedním slovem říká licence. I pokud byste si myslel, že existuje jiný legální způsob užití software, pro diskusi o vyhodny-software.cz je to jedno, protože vyhodny-software.cz prodává licence, jak sami na webu píšou.
Takže jsme stále na začátku - od vyhodny-software.cz koupíte licenci, tedy práva k užití díla. Podstatné je tedy to, jaká práva si takto koupíte.
-
Tohle jsme už řešili, a nebudu to řešit znovu, zvlášť ne v dalším tématu.
Zakončím to z mé strany takhle: vyhodny-software tu působí určitě víc než 5 let. Kdybyste měl pravdu, tak už dávno Microsoft na vyhodny-software podal žalobu, vyhrál ji, a postaral se aby toto vítězství bylo náležitě medializováno.
-
Rád bych namítl, že těžko může být pravda, že
"k užití software potřebujete licenci."
když autorský zákon tvrdí něco jiného ...
Autorský zákon tvrdí přesně tohle. K užití software potřebujete právo k užití díla, kterému se jedním slovem říká licence. I pokud byste si myslel, že existuje jiný legální způsob užití software, pro diskusi o vyhodny-software.cz je to jedno, protože vyhodny-software.cz prodává licence, jak sami na webu píšou.
Takže jsme stále na začátku - od vyhodny-software.cz koupíte licenci, tedy práva k užití díla. Podstatné je tedy to, jaká práva si takto koupíte.
Řešilo se to tu x-krát.
Nevíte co prodávají, ani jaké jsou s tím problémy.
Odpovím na výše uvedenou otázku, prodávají used licence MS Windows XP/7, které zcela legálně může kupující používat, dle českých zákonů a i rozhodnutí soudu.
A problémy ? Ano sem tam, cca 3 případy z 10ti, je nutno provést aktivaci po telefonu, neboť asi nebyla na serveru správně zdeaktivována původní licence, ale vždy po telefonické aktivaci bez problémů prošla - většinou přes automat. Ano je to možná opruz, nicméně každý má volbu. Může si koupit "licenci" jinde za plnou cenu 2400-3500Kč a mít "jistotu" že je první uživatel.
Nevím, ale znám dost lidí, kteří kupují ojetá auta, PC, tak proč ne i licence - tedy právo užívání SW, za nižší peníze.
A i u ojetého auta koupené v bazaru se Vám může stát, že bude zabaveno.
Koupil jsem těchto licencí již dost na to abych věděl, že žádné problémy s tím nejsou. A to od prosince 2013 do této doby.
Tohle jsme už řešili, a nebudu to řešit znovu, zvlášť ne v dalším tématu.
Zakončím to z mé strany takhle: vyhodny-software tu působí určitě víc než 5 let. Kdybyste měl pravdu, tak už dávno Microsoft na vyhodny-software podal žalobu, vyhrál ji, a postaral se aby toto vítězství bylo náležitě medializováno.
Tak a to je možná i nejpádnější argument.
Nicméně, malý postřeh. A to k W7 obecně. Při koupi laptopu BEZ OS je potřeba již přemýšlet zda tam ty W7 půjdou nainstalovat.
Měl jsem už jeden případ, kdy W7 tam prostě přes BIOS (UEFI) neprošlo, a nebyla to licence od vyhodný-software ale plná krabicová.
-
Nevíte co prodávají
Licence. Sami to na webu píšou...
Odpovím na výše uvedenou otázku, prodávají used licence MS Windows XP/7,
...a vy to tvrdíte také.
které zcela legálně může kupující používat, dle českých zákonů a i rozhodnutí soudu.
To tvrdíte vy. Mohl byste odkázat na to rozhodnutí soudu? Pro jistotu - to rozhodnutí soudního dvora EU o tom, že i na software prodávaný přes internet se vztahuje právo na vyčerpání, to není.
tak proč ne i licence - tedy právo užívání SW, za nižší peníze.
V tom ale vůbec žádný problém není. Problém je v tom, zda ten konkrétní typ licence, který vyhodny-software.cz prodává, je možné použít na jiném hardware.
Tohle jsme už řešili, a nebudu to řešit znovu, zvlášť ne v dalším tématu.
Zakončím to z mé strany takhle: vyhodny-software tu působí určitě víc než 5 let. Kdybyste měl pravdu, tak už dávno Microsoft na vyhodny-software podal žalobu, vyhrál ji, a postaral se aby toto vítězství bylo náležitě medializováno.
Tak a to je možná i nejpádnější argument.
Nikoli, to je argument, který je bezpředmětný. To, že někdo ještě nepodal žalobu, nevypovídá vůbec nic o tom, zda je to legální.
Koupil jsem těchto licencí již dost na to abych věděl, že žádné problémy s tím nejsou.
Proč takový nesmysl děláte? To, co normálně omezuje použití jen na jeden počítač, je licenční ujednání. Jenže pokud podle vás původní licenční ujednání neplatí a software používáte na základě něčeho jiného než licence (i když na začátku komentáře jste tvrdil, že prodávají licence), nic vám přece nebrání koupit to něco jednou a nainstalovat software na libovolné množství počítačů. Nějak nechápu, proč všichni, kdo tvrdí, že pro ně licenční ujednání neplatí, se tím licenčním ujednáním pro jistotu aspoň trochu řídí.
-
Tohle jsme už řešili, a nebudu to řešit znovu, zvlášť ne v dalším tématu.
Zakončím to z mé strany takhle: vyhodny-software tu působí určitě víc než 5 let. Kdybyste měl pravdu, tak už dávno Microsoft na vyhodny-software podal žalobu, vyhrál ji, a postaral se aby toto vítězství bylo náležitě medializováno.
Tak a to je možná i nejpádnější argument.
Nikoli, to je argument, který je bezpředmětný. To, že někdo ještě nepodal žalobu, nevypovídá vůbec nic o tom, zda je to legální.
Filipe Jirsáku, uvědomujete si, že takováhle argumentace vypovídá hodně o vás? :D
(omlouvám se, že se nesnažím argumentovat, ale tady to podle mého názoru nemá opravdu smysl)
-
Nikoli, to je argument, který je bezpředmětný. To, že někdo ještě nepodal žalobu, nevypovídá vůbec nic o tom, zda je to legální.
Plati prezunkcia neviny, tj. firma software-nieco je nevinna kym sud nepovie inak. Ak mate vedomost o porusovani zakonov musite to podla zakona oznamit organom cinnym v tresnom konani, inak ste spoluvinnik.
-
V tom ale vůbec žádný problém není. Problém je v tom, zda ten konkrétní typ licence, který vyhodny-software.cz prodává, je možné použít na jiném hardware.
Keby som potreboval zahradnika a napisal zmluvu o tom ze Vas zoberiem do otroctva (presne podla nejakeho vzoru z USA z rokov ked tam platilo otroctvo) a Vy by ste tu zmluvu podpisal myslite ze by platila? Samozrejme ze nie. Mohol by som Vas na vsetkych forach sveta oznacit za svojho otroka, ale nemam zianu moznost pravne Vas prinutit aby ste zalieval moje kvety. Preto Vas najmem ako zivnostnika. Podobne ak Microsoft urobi zmluvu ktora sa ma viazat na jeden hw a tato zmluva je v rozpore zo zakonom tak Microsoft nema ziadnu pravnu moznost porusovanie tejto zmluvy nejako stihat. Predpokladam ze si to Microsoft uvedomil a Windows 8 a novy office uz predava s prenositelnou licenciou kde limituje prenos 90 dnami.
-
Plati prezunkcia neviny, tj. firma software-nieco je nevinna kym sud nepovie inak.
Také jsem nikde nepsal, že by ta firma byla vinná. Psal jsem, že absence žaloby neznamená, že je to legální. O vraždě také nebudete tvrdit, že dokud vraha nikdo nezažaluje, je zcela legální.
Ak mate vedomost o porusovani zakonov musite to podla zakona oznamit organom cinnym v tresnom konani, inak ste spoluvinnik.
To se ovšem týká jen některých zvlášť závažných trestných činů. Navíc ta firma se podle mne dopouští především klamání spotřebitele.
Podobne ak Microsoft urobi zmluvu ktora sa ma viazat na jeden hw a tato zmluva je v rozpore zo zakonom
S kterým přesně ustanovením zákona je podle vás ta smlouva v rozporu? Pokud je podle vás vázání na hardware nezákonné, proč všichni kupují nové licence, místo aby si na nový počítač přenesli licenci ze starého?
Predpokladam ze si to Microsoft uvedomil a Windows 8 a novy office uz predava s prenositelnou licenciou kde limituje prenos 90 dnami.
Takže zákaz přenosu na jiný hardware je podle vás nezákonný, ale zákaz přenosu na jiný hardware po devadesáti dnech není? To mne tedy opravdu zajímá, které je to ustanovení zákona, které takhle licenční ujednání omezuje.
-
Kazdy mozeme vykladat zakon aj Vy. Ak nevidite rozpor medzi pravom na douzivanie a spojenim licencie na HW tak je to Vas nazor.
Ja mam nazor taky ze ak mi zhori pocitac tak mam pravo douzivat software na inom HW. Ak svoj pocitac dam do zberu a budem vlastnit software tak ho mozem predat niekomu kto ho douziva.
Mirosoft zjavne taky nazor ako Vy nema lebo licencie aktiviuje a zaloby nepodava, a v tomto pripade je Microsoft ten potencialny postihnuty.
Pokud je podle vás vázání na hardware nezákonné, proč všichni kupují nové licence, místo aby si na nový počítač přenesli licenci ze starého?
Ak sa vratim k svojej analogii a povedme za zmluvu o otroctve podpise 100 000 ludi a 99 999 ju bude dodrziavat tak je to ich slobodna vola, rozhodne to neznamena ze su otroci.
-
Proč takový nesmysl děláte? To, co normálně omezuje použití jen na jeden počítač, je licenční ujednání. Jenže pokud podle vás původní licenční ujednání neplatí a software používáte na základě něčeho jiného než licence (i když na začátku komentáře jste tvrdil, že prodávají licence), nic vám přece nebrání koupit to něco jednou a nainstalovat software na libovolné množství počítačů. Nějak nechápu, proč všichni, kdo tvrdí, že pro ně licenční ujednání neplatí, se tím licenčním ujednáním pro jistotu aspoň trochu řídí.
Pane Jirsáku, psal jsem snad, že porušuji základní pravidlo jenž je v licenci napsáno ? A to že tuto danou licenci provozuji na více jak jenom PC ? NE. Protože toto je pravidlo v licenci psané, a podle mne JE platné.
Co považuji za neplatné, neboť by to byl vázaný prodej, který je zakázán, je omezení přesunu této licence na jiný HW a to už jakýmkoliv způsobem, ať upgrade původního HW, neboť vždy vlastně dochází pouze k upgrade HW.
V EULA stanovené omezení a vázání na základní desku JE a musí být neplatné, neboť by to byl vázaný prodej.
A proč kupuji used licence ? No protože nepáchám žádný trestný čin, a především je to dostatečně levnější.
Podstatné je dodržet platná ujednání EULA, a to splňuji.
-
...To, co normálně omezuje použití jen na jeden počítač, je licenční ujednání. ...
Pri OEM je to viazane na jeden konkretny HW a pri beznej krabicovej verzii je to v jeden HW v danom case, tzn. po deaktivacii je to mozne pouzit na dalsom HW. Nikde nie je spominane ze je to na jedneho konkretneho vlastníka.
-
neboť by to byl vázaný prodej, který je zakázán
Není zakázán. I kdyby byl, nechápu, jak se od zákazu prodeje dostanete k tomu, že nemusíte dodržovat nějakou část licenčního ujednání.
Ak nevidite rozpor medzi pravom na douzivanie a spojenim licencie na HW tak je to Vas nazor.
Microsoft žádné neomezené právo na používání neposkytuje. Poskytuje jen omezená práva.
Ja mam nazor taky ze ak mi zhori pocitac tak mam pravo douzivat software na inom HW.
To je hezké, že vy máte nějaký názor, ale mne by zajímalo, čím je ten názor podložený. Čím je to vaše „právo používat“ dané – je to zákonem? Kterým? Je to licenční smlouvou? Pokud je to jenom váš ničím nepodložený názor, pak mne to opravdu nezajímá…
Mirosoft zjavne taky nazor ako Vy nema lebo licencie aktiviuje a zaloby nepodava, a v tomto pripade je Microsoft ten potencialny postihnuty.
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta. To je jako kdybyste argumentoval, že GPL nevyžaduje zpřístupnění zdrojových kódů uživateli, protože někde někdo zdrojové kódy nezpřístupnil a nebyl žalován.
-
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
No ked chcete dam Vam konkretnejsi dovod preco Microsoft nepodava zaloby. Autorksy zakon 383/1997 paragraf 40 odstavec (2) bLicenčná zmluva musí mať písomnú formu, inak je neplatná. Cize ked Microsoft nieco pomenuje licencia musi mat pisomnu formu ( a ta musi byt podpisana) inak je neplatna.
-
No ked chcete dam Vam konkretnejsi dovod preco Microsoft nepodava zaloby. Autorksy zakon 383/1997
Řekl bych, že Microsoft se vyskytuje ve stejném čase, jako já – momentálně píšeme už rok 2014. Čtrnáct let neplatný zákon nás opravdu nezajímá.
-
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
No ked chcete dam Vam konkretnejsi dovod preco Microsoft nepodava zaloby. Autorksy zakon 383/1997 paragraf 40 odstavec (2) bLicenčná zmluva musí mať písomnú formu, inak je neplatná. Cize ked Microsoft nieco pomenuje licencia musi mat pisomnu formu ( a ta musi byt podpisana) inak je neplatna.
Tak teba by som za pravnika nechcel mat.
Pozri si novelizacie toho tvojho menovaného zakona a zistis ako hlboko sa mylis.
Napr. http://www.epravo.sk/top/clanky/novela-autorskeho-zakona-933.html
-
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
No ked chcete dam Vam konkretnejsi dovod preco Microsoft nepodava zaloby. Autorksy zakon 383/1997 paragraf 40 odstavec (2) bLicenčná zmluva musí mať písomnú formu, inak je neplatná. Cize ked Microsoft nieco pomenuje licencia musi mat pisomnu formu ( a ta musi byt podpisana) inak je neplatna.
Tak teba by som za pravnika nechcel mat.
Pozri si novelizacie toho tvojho menovaného zakona a zistis ako hlboko sa mylis.
Napr. http://www.epravo.sk/top/clanky/novela-autorskeho-zakona-933.html
Prepacte nasiel som ten zakon, dal som ho do google a on mi ziadnu novelizaciu neukazal. Nebolo to zamerne zavadzanie.
Cize ked to mam zosumarizovat uz 11 mesiacov nemusi mat licencna zmluva pisomnu formu. Ale licencne zmluvy uzavrene pred 1.novembrom 2013 Microsoftom budu neplatne lebo retroaktivne tento zakon neposobi :-). No a mal by som aj viac poznamok ale som len obycajny IT, pravo som nestudoval tak nejdem robit vlny :-).
-
No ked chcete dam Vam konkretnejsi dovod preco Microsoft nepodava zaloby. Autorksy zakon 383/1997
Řekl bych, že Microsoft se vyskytuje ve stejném čase, jako já – momentálně píšeme už rok 2014. Čtrnáct let neplatný zákon nás opravdu nezajímá.
Ja by som povedal ze Microsoft urobil licencnu zmluvu podla zakonov USA, lenze na nasom uzemi zakony USA neplatia. Inak Vase uvazovanie je neuveritelne, povazujete zakon z roku 1997 za stary (mimochodm 17 rokov) a preto sa nim nebudete riadit? Bral by som ze najdete ze 11 mesiacov uz plati novela ktora umoznuje klikacie licencie, ale preto ze je zakon stary :-)
-
Plati prezunkcia neviny, tj. firma software-nieco je nevinna kym sud nepovie inak.
Také jsem nikde nepsal, že by ta firma byla vinná. Psal jsem, že absence žaloby neznamená, že je to legální. O vraždě také nebudete tvrdit, že dokud vraha nikdo nezažaluje, je zcela legální.
Aby vaše analogie fungovala, vrah by své vraždy musel opakovat po dobu 6ti let, a inzerovat je na svém webu, a státní žalobce by o tom musel vědět.
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
Například?
To je jako kdybyste argumentoval, že GPL nevyžaduje zpřístupnění zdrojových kódů uživateli, protože někde někdo zdrojové kódy nezpřístupnil a nebyl žalován.
Ale to je zcela jiná situace, srovnáváte jablka a hrušky lední medvědy.
1) GPL nemá žádný komerční zájem podávat žaloby.
2) Nemá ani peníze na to, aby vyhledával "někoho někde".
1) Microsoft má velký komerční zájem, aby k přeprodejům nedocházelo, což se dokazuje to, že se soudil v Německu (a své spory prohrál, viz rozhodnutí ESD).
2) Microsoft o vyhodný-software dobře ví:
Microsoft CZ: Dobrý den, o činnosti tohoto subjektu víme a otázku její legálnosti řešíme právní cestou"
( https://www.facebook.com/microsoftcz/posts/668168733193388 )
Všimněte si, že ani MS (s hromadou právních oddělení za zády) neříká, že přeprodeje jsou nelegální, ale odpovídá vyhýbavě. Jenom Filipovi Jirsákovi je to všechno jasné.
-
Ja by som povedal ze Microsoft urobil licencnu zmluvu podla zakonov USA, lenze na nasom uzemi zakony USA neplatia.
Nebojte se, v ČR má Microsoft licenční smlouvy podle českých zákonů.
Inak Vase uvazovanie je neuveritelne, povazujete zakon z roku 1997 za stary (mimochodm 17 rokov) a preto sa nim nebudete riadit? Bral by som ze najdete ze 11 mesiacov uz plati novela ktora umoznuje klikacie licencie, ale preto ze je zakon stary :-)
Moje uvažování je uvěřitelné, každý soudný člověk se řídí platnými zákony. V České republice (o které je celá tahle debata), platí od roku 2000 nový Autorský zákon 121/2000 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121), který zrušil platnost předchozího autorského zákona. Takže v ČR je předchozí autorský zákon neplatný čtrnáct let (přesně 14 to bude až 1. prosince, ale ty dva měsíce snad nehrají roli). Ten autorský zákon už v roce 2000 vyžadoval písemnou formu licenční smlouvy pouze pro smlouvy výhradní.
Když se dívám na slovenské zákony, zákon 383/1997, který odkazujete, byl zrušen 1.1.2004. Takže ten je neplatný jenom deset let.
Jinak místo hloubání nad mým uvažováním a posmíváním se tomu, že se nějakým zákonem neřídím proto, že je starý, jste si měl přečíst ještě jednou a pořádně můj komentář. Zjistil byste, že se jím neřídím nikoli proto, že je starý, ale proto, že je neplatný.
-
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
Například?
To je jako kdybyste argumentoval, že GPL nevyžaduje zpřístupnění zdrojových kódů uživateli, protože někde někdo zdrojové kódy nezpřístupnil a nebyl žalován.
Ale to je zcela jiná situace, srovnáváte jablka a hrušky lední medvědy.
1) GPL nemá žádný komerční zájem podávat žaloby.
2) Nemá ani peníze na to, aby vyhledával "někoho někde".
Prakticky jste si odpověděl sám, ani Microsoftu se nemusí vyplatit tohle řešit.
1) Microsoft má velký komerční zájem, aby k přeprodejům nedocházelo, což se dokazuje to, že se soudil v Německu (a své spory prohrál, viz rozhodnutí ESD).
Když píšete o nějakém soudním rozhodnutí, které ještě v diskusi nebylo zmíněno a není všeobecně známé, bývá dobré jej nějak identifikovat. Bez toho si o tom soudním rozhodnutí těžko zjistím něco víc.
Microsoft CZ: Dobrý den, o činnosti tohoto subjektu víme a otázku její legálnosti řešíme právní cestou"
To je zvláštní, pořád tady někdo argumentuje tím, že to Microsoft vůbec nijak neřeší.
Všimněte si, že ani MS (s hromadou právních oddělení za zády) neříká, že přeprodeje jsou nelegální, ale odpovídá vyhýbavě. Jenom Filipovi Jirsákovi je to všechno jasné.
Já také netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že ty přeprodeje jsou z pohledu autorského práva nelegální.
-
Chlapi, než se to zase zvrhne v to, že se budete pořád dokola přesvědčovat o svých pravdě a z té neustoupíte, rád bych připomenul, že jste se už o to snažili zde:
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.0 (http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.0)
Otázka zní: JAK to dopadlo?
A mimochodem:
http://obchody.heureka.cz/vyhodny-software-cz/diskuse/
http://obchody.heureka.cz/vyhodny-software-cz/recenze/
-
Když se dívám na slovenské zákony, zákon 383/1997, který odkazujete, byl zrušen 1.1.2004. Takže ten je neplatný jenom deset let.
Tak si precitaje co o tom pise pravnicka, "S účinnosťou od 1. novembra 2013 dochádza k viacerým zmenám" "odstraňuje sa všeobecná povinnosť písomnej formy licenčných zmlúv"
http://www.epravo.sk/top/clanky/novela-autorskeho-zakona-933.html
Prepacte ze som neuviedol ze pisem o Slovenskom zakone, myslel som ze to je zrejme ale asi nie. Zakon z roku 2003 ktory rusi (a asi aj doplna ze :-) ) zakon z roku 1997 som nenasiel, asi ho uz zrusili a doplnili inym zakonom :-)
-
šmejdil jsem a našel jsem officiální rozsudek na kterém se to celé odstartovalo:
http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d652bae1fe4a014d3188afb8c0bc82643b.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuObh10?text=&docid=124564&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=214023 (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d652bae1fe4a014d3188afb8c0bc82643b.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuObh10?text=&docid=124564&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=214023)
výsledek je tedy = je to legální
-
Prakticky jste si odpověděl sám, ani Microsoftu se nemusí vyplatit tohle řešit.
A proč se tedy Microsoft s obdobnými firmami v minulosti soudil (viz odstavec níže)?
Když píšete o nějakém soudním rozhodnutí, které ještě v diskusi nebylo zmíněno a není všeobecně známé, bývá dobré jej nějak identifikovat. Bez toho si o tom soudním rozhodnutí těžko zjistím něco víc.
To myslíte vážně? Účastníte se tohoto tématu velmi aktivně na několika diskuzních serverech současně, a nevíte o soudních přích Microsoftu?
Použil jsem google a tady je soudů s Microsoftem zmíněno několik:
http://www.systemonline.cz/sprava-it/pravni-aspekty-prodeje-pouziteho-softwaru.htm
Microsoft CZ: Dobrý den, o činnosti tohoto subjektu víme a otázku její legálnosti řešíme právní cestou"
To je zvláštní, pořád tady někdo argumentuje tím, že to Microsoft vůbec nijak neřeší.
A řeší? Já vidím mlžící a vyhýbavé odpovědi v médiích.
Jediným řešením by pro Microsoft bylo podání žaloby na vyhodny-software, což za 6 let existence firmy Microsoft neudělal.
-
šmejdil jsem a našel jsem officiální rozsudek na kterém se to celé odstartovalo:
http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d652bae1fe4a014d3188afb8c0bc82643b.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuObh10?text=&docid=124564&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=214023)
výsledek je tedy = je to legální
To jste nemusel složitě šmejdit, ten rozsudek je odkazovaný i z webu vyhodny-software.cz. Ale ten rozsudek řeší jenom to, zda je možné licenci přeprodat. Na tom se všichni shodují, že to možné je. Problém je v tom, zda i pro tu přeprodanou licenci platí stejné podmínky, jako pro tu původní, nebo jestli dokonce kupující nezíská právo užívat software na základě něčeho jiného, než licence. Přičemž zatím nikdo nikdy nenapsal jediný důvod, proč by pro druhého uživatele platilo něco jiného, než pro prvního.
To myslíte vážně? Účastníte se tohoto tématu velmi aktivně na několika diskuzních serverech současně, a nevíte o soudních přích Microsoftu?
Vím o soudních přích Microsoftu. Vy jste ale psal o rozhodnutí Soudního dvora EU. To myslíte vážně, že se účastníte tohoto tématu velmi aktivně, a pletete si Evropský soudní dvůr a německý nejvyšší soud? Můžete popsat, jak přesně se rozhodnutí německého nejvyššího soudu promítá do českého práva?
-
Můžete popsat, jak přesně se rozhodnutí německého nejvyššího soudu promítá do českého práva?
To je hezký pokus o únik z naší debaty :D
Takže ještě jednou:
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
Například?
A můžete vysvětlit, proč to MS řešil a podával žaloby kolem roku 2000, a přestal s tím poté co pár soudů prohrál?
-
To je hezký pokus o únik z naší debaty :D
Tím myslíte, že vy můžete napsat libovolný výmysl, a když se zeptám na zdroj vašeho tvrzení, je to únik z debaty?
A můžete vysvětlit, proč to MS řešil a podával žaloby kolem roku 2000, a přestal s tím poté co pár soudů prohrál?
Můžu. Až odkážete na konkrétní rozsudek. Jinak není o čem se bavit, Microsoft různé soudy prohrál, různé vyhrál, a málokterý rozsudek se týkal tématu této debaty.
-
Dobrý den, dovolte mi jen komentář, nemohl jsem si této vášnivé diskuse nevšimnout.
Minulý měsíc jsme potřebovali koupit 20 licencí do fírmy, našel jsem možnost úspory pořízením softwaru z druhé ruky a samozřejmě se zajímál o legálnost pořízení takového produktu přímo u výrobce, odpověd?
Dobrý den,
prosíme touto cestou o oficiální vyjádření společnosti Microsoft na prodej použité licence z internetového e-shopu www (všichni známe).
Naše menší firma zvažuje nákup 20 licencí z druhé ruky.
Děkujeme za stanovisko,
Novotný, správce IT.
Dobry den pane Novotný,
me jmeno je Zuzana a budu Vam asisitovat v ramci Vaseho dotazu.
Samozrejme chapu ze nakup licenci z druhe ruky se muze zdat jako cenove vyhodny a vzhledem k nakladu, ktery tvori ve vasem pripade 20 licenci je to velka uspora. Kazdopadne firma Microsoft tento postup nedoporucuje, jelikoz nam pak klienti volaji ze jim system prestal pracovat, nelze aktivovat atd.... Koupit licence z druhe ruky je tedy pouze na Vase riziko a musite si byt vedom toho ze Microsoft Vase licence nebude uz technicky a nijak jinak podporovat v pripade jakehokoli nastaleho problemu.
Kazdopadne Vam mohu nabidnout reseni, ktere bude take cenove vyhodne a usnadni Vam veskere problemy ktere by pri nakupu z druhe ruky mohli nastat.
Jako Microsoft nabizime linencni zvyhodneni pro firemni zakzniky ve forme takzvane VOLUME LICENCE. tzn. licencni prava pro vice uzivatelu.
Pokud by Vas tato nabidka zaujala nebo by jste se chtel ohledne volume licence jen informovat zaslu Vam nasledujici kontakty na nasi partnerskou linku :
Commercial VL partners:
e-mail: vlservem@microsoft.com
sales_support_cz@microsoft.com
phone n.: 800 142 359
nebo nasledny odkaz, kde zvolite multilicence :
http://www.microsoft.com/cs-cz/licensing/default.aspx
Pokud by jste mel jakykoliv jiny dotaz prosim nevahejte me kontaktovat zpet.
S pozdravem
Zuzana
Dobrý den, děkuji za odpověď,
pokud software nepůjde nainstalovat nebo nebudeme moci provést jeho povinnou aktivaci, jde samozřejmě o vadu výrobku, která se řeší standardní reklamací u prodejce, ale to neřešíme.
Dotazovali jsme se na právní stránku věci, protože známe vaše podmínky, že OEM jsou dle vašeho licenčního ujednání vázané na hadrware, ovšem dle rozhodnutí EU soudů a Soudního dvora je tato podmínka ve smlouvě neplatná, rádi bychom tedy od společnosti Microsoft měli v ruce potvrzení (stačí ve formě emailu), že nákup softwaru z druhé ruky od tohoto prodejce je legální, tedy, že prodej OEM licence bez hardware je v pořádku po právní stránce, děkuji.
Nabídku na VOLUME licence jsem zadal, rozhodne samozřejmě cena.
Novotný, správce IT,
Dobry den,
v tomto pripade bych Vas poprosila o Vas telefonni kontakt abych Vasi otazku mohla predat na prislusne oddeleni. V pripade nutnosti budete na tomto cisle kontaktovan.
Dekuji Vam za nasledujici spolupraci a tesim se na Vasi brzkou odpoved.
S pozdravem
Zuzana
Microsoft Answerdesk
Dobrý den,
nezlobte se, ale jak jsem již několikrát zmiňoval chceme to mít na papíře, případně v elektronické podobě (email), mobilní hovor, audio záznam bez souhlasu druhé strany dle rozhodnutí soudu jako důkaz nelze použít.
Chceme mít jenom vše dle zákona a podmínek Microsoftu, tak prosíme o odpověď.
Děkuji,
Novotný, správce IT,
Dobry den,
na postupu se musite domluvit s prislusnym oddelenim, bohuzel na technicke podpore nejsme kompetentni vydavat jakekoliv dokumenty k programu ktery jste zakoupil u jineho prodejce. Timto by Vas mel vybavit ten kdo Vam Windows prodal ne Microsoft. Jeste jednou Vas prosim o telefonni kontakt abych ho mohla predat na prislusne oddeleni ktere Vas kontaktuje.
Dekuji
S pozdravem
Zuzana Microsoft Answerdesk
A došla mi trpělivost, začal jsem se dotazovat u prodejce, který zaslal odborné stanovisko, které zpracoval JUDr. Jiří Čermák ( http://www.itpravo.cz/admin.shtml?x=45480 ), který je znalec a vedoucím pracovní skupiny pro právo duševního vlastnictví a právo informačních technologií, předal našemu právníkovi a obchod se do týdne uzavřel k naší plné spokojenosti.
Tento dokument mají označen jako důvěrný a nemohu jej dát bez jejich souhlasu k publikaci, ale zkusím se zeptat, v posudku jsou jasné závěry.
Výrobce uživatele nemůže dále omezovat v nakládání takto pořízených licencí.
Novotný.
-
...
...
Dekuji
S pozdravem
Zuzana Microsoft Answerdesk
A došla mi trpělivost, začal jsem se dotazovat u prodejce, který zaslal odborné stanovisko, které zpracoval JUDr. Jiří Čermák ( http://www.itpravo.cz/admin.shtml?x=45480 ), který je znalec a vedoucím pracovní skupiny pro právo duševního vlastnictví a právo informačních technologií, předal našemu právníkovi a obchod se do týdne uzavřel k naší plné spokojenosti.
Tento dokument mají označen jako důvěrný a nemohu jej dát bez jejich souhlasu k publikaci, ale zkusím se zeptat, v posudku jsou jasné závěry.
Výrobce uživatele nemůže dále omezovat v nakládání takto pořízených licencí.
Novotný.
;D ;D ;D
Nemá to lehké Zuzana Microsoft Answerdesk
PS: snad to místní vykladače práva přesvědčí a tahle nikam nevedoucí "debata" brzo skončí ...
-
Legrace bude, az tyhle OEM verze z vyrazenych pocitacu z firem bude treba preinstalovat na jine pocitace........
Nicmene pokud melo jit o cenu, na Ebay lze Windows sehnat za tretinovou cenu nez je prodava ten vykuk z Jicina..... nejspis je tam sam nakupuje.
-
OEM jsou dle vašeho licenčního ujednání vázané na hadrware, ovšem dle rozhodnutí EU soudů a Soudního dvora je tato podmínka ve smlouvě neplatná
Opravdu? Můžete odkázat na takové rozhodnutí „EU soudu“ (ať je to cokoli) a Soudního dvora EU? Upozorňuju, že rozhodnutí v kauze Oracle vs. UsedSoft nic takového neříká.
-
Koukám, že vznikla už i konkurence, kterou vlastní přímo právník z oboru, toplicence.cz (evidentně vědí něco, o čem se vede zbytečná debata).
http://ekonomika.idnes.cz/microsoft-ma-noveho-nepritele-bazar-softwaru-foc-/ekonomika.aspx?c=A140620_133527_ekonomika_fih
-
Legrace bude, az tyhle OEM verze z vyrazenych pocitacu z firem bude treba preinstalovat na jine pocitace........
Nicmene pokud melo jit o cenu, na Ebay lze Windows sehnat za tretinovou cenu nez je prodava ten vykuk z Jicina..... nejspis je tam sam nakupuje.
Cítím závist, raději začni studovat autorské právo a pozor na pusu, pomluvy jsou trestné (to pan Jirsák snad nevyvrátí).
-
#36
:P Já vám na to už neskočím. Všiml jsem si, že vaší taktikou v těchto diskuzích je odvádět řeč od toho podstatného.
Na konkrétní rozsudky jsem odkázal v http://www.systemonline.cz/sprava-it/pravni-aspekty-prodeje-pouziteho-softwaru.htm .
Na vaše další otázky vám odpovím, až mi odpovíte na to, proč Microsoft na vyhodny-software za 6 let jeho existence nepodal žalobu:
To, že Microsoft něco aktivuje a nepodává žaloby, opravdu není důkaz toho, jaký na to má Microsoft právní názor. Důvodů, proč to Microsoft neřeší, může být spousta.
Například?
-
Na konkrétní rozsudky jsem odkázal v http://www.systemonline.cz/sprava-it/pravni-aspekty-prodeje-pouziteho-softwaru.htm .
Aha, takže svá tvrzení dokládáte odkazem na prohraný soudní spor u ESD, který neexistuje. Takže jste si to vymyslel.
Například?
Pomůže vám to, když vám to zopakuju? Dobře, takže ještě jednou: protože se to Microsoftu nevyplatí. Například proto, že kupující aspoň občas dostanou licenční klíč, který vydal Microsoft a nikdo jiný jej nepoužívá, nebo proto, že ti lidé za software zaplatí alespoň něco. Takže je to pro Microsoft mnohem lepší, než kdyby měli hacknutou pirátskou verzi. Nebo proto, že za ty licence už Microsoft zaplaceno dostal. A kdyby se v tom začal šťourat, tak by se začalo zjišťovat, jak je možné, že někdo nakoupí spoustu licencí od Microsoftu, a pak se jich se ztrátou zbavuje.
snad to místní vykladače práva přesvědčí a tahle nikam nevedoucí "debata" brzo skončí ...
Když si tu debatu pročtete, zjistíte, že je plná odkazů na „prohraný soud u ESD“, který ani po několika komentářích nemá žádnou identifikaci, odkazů na neplatné zákony atd. Takže já si s dovolením počkám na texty skutečných rozhodnutí, skutečných vyjádření a skutečných rozborů. Jak se totiž ukazuje, je velmi podstatný rozdíl mezi tím, co tyhle právnické dokumenty říkají, a co si někdo myslí, že říkají.
-
ať to bude znít jakkoliv neodborně, je podstatné, že ta německá firma usedsoft stálé prodává a je velice známá a opravdu si myslíte, že v německu by dovolili a dělali něco tak okatě nelegálně?
-
Aha, takže svá tvrzení dokládáte odkazem na prohraný soudní spor u ESD, který neexistuje. Takže jste si to vymyslel.
Nevím přesně, o čem mluvíte, ale jak jsem říkal, nechci teď odbíhat od toho podstatného do stran. Připomeňte mi prosím své otázky (tak jako já je připomínám vám), až vyřešíme otázku proč MS nepodává žaloby na vyhodny-software
protože se to Microsoftu nevyplatí. Například proto, že kupující aspoň občas dostanou licenční klíč, který vydal Microsoft a nikdo jiný jej nepoužívá, nebo proto, že ti lidé za software zaplatí alespoň něco. Takže je to pro Microsoft mnohem lepší, než kdyby měli hacknutou pirátskou verzi. Nebo proto, že za ty licence už Microsoft zaplaceno dostal.
Tyhle argumenty před cca 10-ti lety neplatily? Tenkrát Microsoft žaloby podával:
"V roce 2000 německý Nejvyšší soud aplikoval princip vyčerpání i na tzv. OEM verze softwaru od Microsoftu a rozhodl, že OEM verze lze rozšiřovat i samostatně, aniž by byly součástí nově zakoupených počítačů. Podstata případu spočívala v tom, že jeden z prodejců softwaru nakoupil od společnosti Microsoft OEM verze jeho softwaru, ... Žalovaný obchodník přesto prodával OEM verze za nižší ceny i samostatně. Microsoft se pokusil mu v tom zabránit soudní cestou, nicméně Nejvyšší soud poukázal na princip vyčerpání autorských práv, ke kterému došlo v okamžiku, kdy Microsoft uvolnil rozmnoženiny zmíněného softwaru na německý trh."
-
ať to bude znít jakkoliv neodborně, je podstatné, že ta německá firma usedsoft stálé prodává a je velice známá a opravdu si myslíte, že v německu by dovolili a dělali něco tak okatě nelegálně?
Ona ta firma prodává OEM licence? Ten soudní spor u ESD se netýkal OEM licencí, ale toho, zda se vyčerpání majetkových práv vztahuje i na software distribuovaný přes internet. Protože v legislativě EU je vyčerpání práva výslovně uvedeno jen u rozmnoženiny v hmotné podobě, takže striktně vykládáno by se vztahovalo na DVD, ale už ne na obraz DVD stažený z internetu. ESD v tomto případě rozhodl jenom o tom, že vyčerpání práva platí bez ohledu na způsob šíření.
-
Nevím přesně, o čem mluvíte, ale jak jsem říkal, nechci teď odbíhat od toho podstatného do stran.
Mluvím o tomhle:
Microsoft má velký komerční zájem, aby k přeprodejům nedocházelo, což se dokazuje to, že se soudil v Německu (a své spory prohrál, viz rozhodnutí ESD).
Odkazoval jste na nějaké rozhodnutí ESD v soudním sporu, kterého se účastnil Microsoft a prohrál. Zajímá mne identifikace toho rozhodnutí, odkaz, text – cokoli, podle čeho půjde dohledat.
Od toho podstatného odbíháte do stran vy, protože z toho, zda Microsoft podniká nějaké kroky nebo nepodniká, neplyne vůbec nic o tom, zda je vše kolem vyhodny-software.cz legální. Zvlášť když autorský zákon by porušovali zákazníci, na které se Microsoft tak snadno dostat nemůže, protože je nezná.
Tyhle argumenty před cca 10-ti lety neplatily? Tenkrát Microsoft žaloby podával:
Jednak to byl jiný způsob prodeje, jednak měl před 10 lety Microsoft jiné licenční podmínky. A i taktika Microsoftu byla jiná. Ale hlavně je to pořád odbočování od předmětu diskuse, protože počet žalob od Microsoftu opravdu nevypovídá o tom, zda je nějaké užití software legální nebo nelegální.
-
ať to bude znít jakkoliv neodborně, je podstatné, že ta německá firma usedsoft stálé prodává a je velice známá a opravdu si myslíte, že v německu by dovolili a dělali něco tak okatě nelegálně?
Ona ta firma prodává OEM licence? Ten soudní spor u ESD se netýkal OEM licencí, ale toho, zda se vyčerpání majetkových práv vztahuje i na software distribuovaný přes internet. Protože v legislativě EU je vyčerpání práva výslovně uvedeno jen u rozmnoženiny v hmotné podobě, takže striktně vykládáno by se vztahovalo na DVD, ale už ne na obraz DVD stažený z internetu. ESD v tomto případě rozhodl jenom o tom, že vyčerpání práva platí bez ohledu na způsob šíření.
Ano společnost UsedSoft gmbh prodává mnoho let oem licence z vyřazených počítačů (samostatně bez počítačů).
-
Také jsem nikde nepsal, že by ta firma byla vinná. Psal jsem, že absence žaloby neznamená, že je to legální. O vraždě také nebudete tvrdit, že dokud vraha nikdo nezažaluje, je zcela legální.
Stale neviem o co Vam ide. Citite moralne poslanie v zabraneni kradeziam software? Vidim vela slov, vela argumentov ale nevidim za nimi ziadny zmysel.
-
Tyhle argumenty před cca 10-ti lety neplatily? Tenkrát Microsoft žaloby podával:
Jednak to byl jiný způsob prodeje, jednak měl před 10 lety Microsoft jiné licenční podmínky. A i taktika Microsoftu byla jiná.
Jiný způsob prodeje? U soudu se v roce 2000 řešil samostatný (tj. bez počítače) prodej licencí OEM. Přesně totéž dělá vyhodny-software.
Licenční podmínky OEM jsou v základu pořád stejné - licence je svázána s počítačem.
Takže pořád nechápu, proč se v roce 2000 Microsoftu vyplatilo podávat žalobu kvůli přeprodejům OEM a dneska ne?
Nebylo to náhodou proto, že MS prohrál ten soud v Německu v roce 2000?
Ale hlavně je to pořád odbočování od předmětu diskuse, protože počet žalob od Microsoftu opravdu nevypovídá o tom, zda je nějaké užití software legální nebo nelegální.
To je jako říct, že to, kolikrát bylo zpochybněno přistání Američanů na měsíci, nevypovídá o tom, jestli Američani na měsíci opravdu byli.
Samozřejmě, že přistání Američanů na měsíci nelze 100% dokázat tím, že SSSR přistání nezpochybnil, ačkoli to byl nepřítel USA a měl by na takovém zpochybnění obrovský zájem: je např. možné, že Brežněv miloval nějakou americkou kosmounautku, a nechtěl snížit důležitost jejího postavení(?)
A samozřejmě, že legálnost přeprodeje licencí OEM nelze 100% dokázat tím, že Microsoft proti tomu nepodává žaloby, ačkoli mu to způsobuje obchodní ztráty. je např. možné, že šéf MS Nadella miluje Končinského (šéfa vyhodny-software) jakož i šéfa usedsoft(?)
Jinými slovy:
nemusím být v roce 1969 osobně na měsíci, abych se odvážil s velkou dávkou jistoty tvrdit, že Američani na měsíci opravdu byli. Dám si to dohromady z druhotných informací.
A podobné je to s legalitou licencí OEM: nemusím být právník s deseti lety praxe v oboru autorského práva, abych mohl se slušnou dávkou jistoty tvrdit, že prodej software, tak jak jej provozuje vyhodny-software, je legalni.
-
Američani na měsíci opravdu byli.
A nainstalovali tam odrazace svetelnych lucov, ktore teraz vyuzivaju Svajciarsky vedci aby pomocou lasera merali vzdialenost mesiaca +/- 1cm. Lunochody tam tiez nechali odrazace ale tie hladali 2 roky lebo Rusi zatajili ich polohu :-)
-
Filip Jirsák ti vysvětlí, že na Měsíci žádné odrážeče nejsou, a že jde asi o nějakou speciální taktiku švýcarských vědců. Patrně tak simulují práci, zatímco tráví život v bordelech.
-
Stale neviem o co Vam ide. Citite moralne poslanie v zabraneni kradeziam software? Vidim vela slov, vela argumentov ale nevidim za nimi ziadny zmysel.
Smysl je jediný: Someone is wrong on the internet. (http://xkcd.com/386/)
-
Dobrý den, děkuji za odpověď,
pokud software nepůjde nainstalovat nebo nebudeme moci provést jeho povinnou aktivaci, jde samozřejmě o vadu výrobku, která se řeší standardní reklamací u prodejce, ale to neřešíme.
Dotazovali jsme se na právní stránku věci, protože známe vaše podmínky, že OEM jsou dle vašeho licenčního ujednání vázané na hadrware, ovšem dle rozhodnutí EU soudů a Soudního dvora je tato podmínka ve smlouvě neplatná, rádi bychom tedy od společnosti Microsoft měli v ruce potvrzení (stačí ve formě emailu), že nákup softwaru z druhé ruky od tohoto prodejce je legální, tedy, že prodej OEM licence bez hardware je v pořádku po právní stránce, děkuji.
Nabídku na VOLUME licence jsem zadal, rozhodne samozřejmě cena.
Novotný, správce IT,
Jen jsem chtěl dodat,.... a od kdy společnost Microsoft poskytuje nějakou podporu pro OEM verze svého SW ?????
Pokud se nepletu už 23 let je platné, že u OEM verze podporu řeší PRODEJCE toho SW (případně HW když je ten SW na tom HW), já jen, že pochopitelně ženská na podpoře MS fakt tohle nemůže takto říci.
Největší legrace je, když si koupíš PC s MS Windows verze OEM a máš tam problém, odkáží tě na prodejce HW ... ať si "užije"....
Nicméně pro tebe i ostatní pana Jirsáka fakt nepřesvědčíte. Má svou "pravdu" a nechme ho při tom.
-
ať to bude znít jakkoliv neodborně, je podstatné, že ta německá firma usedsoft stálé prodává a je velice známá a opravdu si myslíte, že v německu by dovolili a dělali něco tak okatě nelegálně?
Ona ta firma prodává OEM licence? Ten soudní spor u ESD se netýkal OEM licencí, ale toho, zda se vyčerpání majetkových práv vztahuje i na software distribuovaný přes internet. Protože v legislativě EU je vyčerpání práva výslovně uvedeno jen u rozmnoženiny v hmotné podobě, takže striktně vykládáno by se vztahovalo na DVD, ale už ne na obraz DVD stažený z internetu. ESD v tomto případě rozhodl jenom o tom, že vyčerpání práva platí bez ohledu na způsob šíření.
Pane Jirsáku, řečeno přesně..... a to tedy znamená co ve vztahu např. k firmě Microsoft ??
-
a to tedy znamená co ve vztahu např. k firmě Microsoft ??
Znamená to, že licence je možné přeprodávat. Takže když mám např. PC s OEM Windows, můžu to PC prodat v bazaru i s těmi Windows. Neříká to ale vůbec nic o obsahu té licence, tedy že by se např. z licence vázané na hardware stala licence přenosná.
pro tebe i ostatní pana Jirsáka fakt nepřesvědčíte.
To se mýlíte. Přesvědčit mne můžete a já na relevantní argumenty pořád čekám. Ale opravdu mne nepřesvědčíte poukazováním na neplatný zákon, odvoláváním se na neexistující rozsudky nebo chybnou interpretací rozsudku.
Přesvědčil by mne například argument, který by ukázal, že omezení užití software na počítač, se kterým byla licence zakoupena, je v rozporu s platným ustanovením nějakého zákona. Například by nějaký soud teoreticky mohl argumentovat tím, že příslušný hardware je zpravidla vlastnictvím původního uživatele a tato vazba tedy fakticky omezuje právo uživatele nakládat se zakoupenou licencí. A mne by pak právě zajímalo, jak přesně to soud odůvodňuje a proč zrovna ta vazba na hardware je špatná - protože prakticky každá licence omezuje užívací práva uživatele, dokonce je to základní princip licencí, že se udělují jen nějaká práva, ne všechna. Takže by mne zajímalo, jak se to vztahuje třeba na akademické licence, licence pro studenty nebo licence pro soukromé využití, které jsou postavené na úplně stejném principu - prodávají se s výraznou slevou oproti "plné" licenci, ale jejich uživatel je nějak omezen. Nemůže student koupit studentskou licenci nebo soukromá osoba soukromou a následně je prodat firmě. (Resp. prodat může, ale pokud je ta podmínka napsaná přímo v licenci, firma nebude moci ty licence legálně používat.) To je to, co mne na tom zajímá. Bavíme se tady o právu, takže chci právně relevantní argumenty. To, že je tady hodně lidí, kteří silně věří tomu, že používání OEM software na jiném počítači je legální, ale nemají k tomu jediný právní argument, je sice pozoruhodné, ale pro mne nezajímavé.
-
Bavíme se tady o právu, takže chci právně relevantní argumenty.
Ste na zlom fore, toto je urcene pre IT bez pravneho vzdelania, ktory jednaju v dobrej viere ze firma jedna legalne kym sud nepovie inak. Sud je jediny ktory to moze urobit, keby pochybnosti lubovolneho obcana mali viest k zastaveniu podnikania firmy tak tu nikto nepodnika.
-
Ste na zlom fore, toto je urcene pre IT bez pravneho vzdelania, ktory jednaju v dobrej viere ze firma jedna legalne kym sud nepovie inak.
Jenže tady se nebavíme o té firmě, ale o koncových uživatelích. Ta firma nedělá nic, co by bylo přímo v rozporu s autorským právem.
-
Jirsáku, už jsi nacvičil ten export z Gimpu (http://www.itbiz.cz/komiks/komiks-gimp-2-8)? ;D ;D ;D
-
To se mýlíte. Přesvědčit mne můžete a já na relevantní argumenty pořád čekám. Ale opravdu mne nepřesvědčíte poukazováním na neplatný zákon, odvoláváním se na neexistující rozsudky nebo chybnou interpretací rozsudku.
Přesvědčil by mne například argument, který by ukázal, že omezení užití software na počítač, se kterým byla licence zakoupena, je v rozporu s platným ustanovením nějakého zákona. Například by nějaký soud teoreticky mohl argumentovat tím, že příslušný hardware je zpravidla vlastnictvím původního uživatele a tato vazba tedy fakticky omezuje právo uživatele nakládat se zakoupenou licencí. A mne by pak právě zajímalo, jak přesně to soud odůvodňuje a proč zrovna ta vazba na hardware je špatná - protože prakticky každá licence omezuje užívací práva uživatele, dokonce je to základní princip licencí, že se udělují jen nějaká práva, ne všechna. Takže by mne zajímalo, jak se to vztahuje třeba na akademické licence, licence pro studenty nebo licence pro soukromé využití, které jsou postavené na úplně stejném principu - prodávají se s výraznou slevou oproti "plné" licenci, ale jejich uživatel je nějak omezen. Nemůže student koupit studentskou licenci nebo soukromá osoba soukromou a následně je prodat firmě. (Resp. prodat může, ale pokud je ta podmínka napsaná přímo v licenci, firma nebude moci ty licence legálně používat.) To je to, co mne na tom zajímá. Bavíme se tady o právu, takže chci právně relevantní argumenty. To, že je tady hodně lidí, kteří silně věří tomu, že používání OEM software na jiném počítači je legální, ale nemají k tomu jediný právní argument, je sice pozoruhodné, ale pro mne nezajímavé.
Pane Jirsák, nejsem vystudovaný právník, dělám jen 23 let ajťařinu, avšak s právem a právníky jsem se již mnohokrát setkal.
A jedno vždy všichni tvrdili stejně, a to že:
1) pouze soud může potvrdit či vyvrátit legálnost konání
2) dokud soud nerozhodne, že čin byl nelegální, nezákonný či trestný, je vždy jednání až do takového rozhodnutí soudu považováno za legální, zákonné či netrestné.
Jen uvedu hypotetický případ, kdy i obyčejný vrah, dokud není odsouzen za vraždu, bude do doby odsouzení považován za nevinného.
Neboť se u soudu může prokázat, že ta vražda, nebyl úmysl, tedy jen zabití z nedbalosti, a nebo přiměřená sebeobrana, tedy pak je nevinný.
Chápu že tento příměr je hodně drsný avšak analogie je prakticky totožná.
Tedy užívání used software bude a JE legální dle zákonů ČR, a nařízení EU, a to minimálně do toho okamžiku, kdy nějaký soud, třeba český, rozhodne jinak.
A navíc i to, že sama firma Microsoft legálnost nerozporuje, i tím že:
1) aktivuje tyto licence, z 90% bez jakýchkoliv problémů automaticky
2) není známo, že by firma Microsoft v současnosti vedla s jakoukoliv společností prodávající used licence, a nebo s jakýmkoliv koncovým uživatelem OS MS Windows soudní spor o legálnost užívání takové licence, a náhradu škody.
A z toho logicky vyplývá, že Microsoft uznává legálnost těchto licencí a jejich užívání v PLNÉM rozsahu.
A upřímně, není to pro firmu Microsoft lepší ? než aby ti uživatelé přešli k jinému OS ? Ale to je jiná otázka
A osobně s Vámi pane Jirsák nemám sporu, naopak Vaši diskuze si vážím, a to i když trváte na papíru, který nikdo nevydá, neboť není tak nutno učinit.
A firma MS rozhodně do žádného sporu nepůjde, neboť nedávno jeden z jejich vrcholných představitelů prohlásil v jednom rozhovoru na otázku:
"Co říkáte na kradený a nelegálně užívaný SW"
odpověděl:
"Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím, ale pokud mají krást SW, tak nejlépe ten náš"
Rozhovor se týkal SW MS Office 2010....
-
A jedno vždy všichni tvrdili stejně, a to že:
1) pouze soud může potvrdit či vyvrátit legálnost konání
2) dokud soud nerozhodne, že čin byl nelegální, nezákonný či trestný, je vždy jednání až do takového rozhodnutí soudu považováno za legální, zákonné či netrestné.
To jste trochu popletl, tohle vám žádný právník určitě nikdy netvrdil. Spíš vám tvrdili, že pokud jsou o legálnosti či nelegálnosti nějakého jednání pochyby, rozhodne o tom soud. To ale neznamená, že to jednání nebylo (případně) nelegální už před rozhodnutím soudu. Například v trestním řízení lze někoho odsoudit k trestu jedině tehdy, pokud jeho čin byl v době vykonání nelegální. Jenže pokud by čin byl nelegálním až po rozhodnutí soudu, nikdy by nebylo možné nikoho odsoudit, protože daný čin vykonal vždy před rozsudkem.
Jen uvedu hypotetický případ, kdy i obyčejný vrah, dokud není odsouzen za vraždu, bude do doby odsouzení považován za nevinného.
Ano. Ale z toho vůbec neplyne, jak se snažíte tvrdit, že vražda je legální.
Tedy užívání used software bude a JE legální dle zákonů ČR, a nařízení EU
Ne, to z toho v žádném případě neplyne.
A navíc i to, že sama firma Microsoft legálnost nerozporuje, i tím že:
1) aktivuje tyto licence, z 90% bez jakýchkoliv problémů automaticky
2) není známo, že by firma Microsoft v současnosti vedla s jakoukoliv společností prodávající used licence, a nebo s jakýmkoliv koncovým uživatelem OS MS Windows soudní spor o legálnost užívání takové licence, a náhradu škody.
A z toho logicky vyplývá, že Microsoft uznává legálnost těchto licencí a jejich užívání v PLNÉM rozsahu.
Ne, nic takového z toho nevyplývá.
A upřímně, není to pro firmu Microsoft lepší ? než aby ti uživatelé přešli k jinému OS ? Ale to je jiná otázka
To už jsem tu napsal několikrát.
-
A navíc i to, že sama firma Microsoft legálnost nerozporuje, i tím že:
1) aktivuje tyto licence, z 90% bez jakýchkoliv problémů automaticky
2) není známo, že by firma Microsoft v současnosti vedla s jakoukoliv společností prodávající used licence, a nebo s jakýmkoliv koncovým uživatelem OS MS Windows soudní spor o legálnost užívání takové licence, a náhradu škody.
A z toho logicky vyplývá, že Microsoft uznává legálnost těchto licencí a jejich užívání v PLNÉM rozsahu.
Ne, nic takového z toho nevyplývá.
Ale vyplývá.
Už jsme to tu spolu řešili:
http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg107284#msg107284
-
pane Jirsáku, prosím vás bězte za právníkem, který se specializuje na autorské právo, ať vás poučí, ostatním se divím, že na to máte trpělivost.
-
ostatním se divím, že na to máte trpělivost.
Já se divím, proč se známou firmou Jirsákem ještě někdo někde diskutuje.
-
Mně přijde úžasné, jak si je Filip Jirsák stoprocentně jistý, že to legální není.
A to přesto, že všichni právníci co se na různých webech k věci tvrdí opak, Microsoft už dávno nepodává na přeprodejce OEM žaloby,
a dokonce už ani sám Microsoft netvrdí, že je to nelegální - už jenom "upozorňuje na možná rizika":
„Společnost Microsoft obdržela v poslední době od svých obchodních partnerů nebo zákazníků řadu dotazů týkajících se používání software z druhé ruky. Zaregistrovali jsme, že jako použitý software je nabízeno velké množství produktů a licencí. V některých případech se jedná o originální licence nabízené k přeprodeji, v některých případech jde o padělky,“
( http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-lze-legalne-koupit-nebo-prodat-staci-splnit-podminky/ )
Mimochodem, ten článek v odkazu je asi nejnovější shrnutí (a v diskuzi pod článkem je hádejte kdo? )
-
a to jak se kroutí Zuzana Microsoft Answerdesk na straně 3 je taky příznačné:
Na jasnou a jednoduchou otázku, jestli je přeprodej OEM legální, Microsoft odmítl odpovědět.
-
Mně přijde úžasné, jak si je Filip Jirsák stoprocentně jistý, že to legální není.
S vámi je problém diskutovat, když si neustále vymýšlíte…
A to přesto, že všichni právníci co se na různých webech k věci tvrdí opak
Opět vaše oblíbené tvrzení bez důkazu. Můžu hádat? Když se zeptám na konkrétní odkaz, kde nějaký právník něco takového tvrdí, dostanu odkazy na weby, kde se tvrdí něco jiného.
Na jasnou a jednoduchou otázku, jestli je přeprodej OEM legální, Microsoft odmítl odpovědět.
Já vám na to klidně odpovím. Někdy to legální je, někdy není. Ta otázka je totiž stejně jasná a jednoduchá, jako otázka: „Je prodej auta legální?“
pane Jirsáku, prosím vás bězte za právníkem, který se specializuje na autorské právo, ať vás poučí, ostatním se divím, že na to máte trpělivost.
Mne to zajímalo, myslel jsem si, že když tady někteří píšou o tom, jak to podle nich je, myslel jsem si, že to mají podložené nějakými právními argumenty. Jenže jediný, kdo tady argumentuje platnými zákony a rozsudky, jsem já. Jenže zatím jediný argument, na kterém ostatní trvají, je „nevíme o tom, že by Microsoft někoho žaloval“. Což je tedy v porovnání se zákony a rozsudky dost slabota.
-
Jirsáku, už jsi nacvičil ten export z Gimpu (http://www.itbiz.cz/komiks/komiks-gimp-2-8)? ;D ;D ;D
;D ;D ;D
-
Já vám na to klidně odpovím. Někdy to legální je, někdy není. Ta otázka je totiž stejně jasná a jednoduchá, jako otázka: „Je prodej auta legální?“
Myslim si ze mate zvratenu radost z toho ze mozete pisat vagne vyhlasenia ktore samozrejme vedu este k vagnejsim odpovediam :-). Tak som si povedal ze Vas donutim si ten zakon aspon precitat. Cize pan Jirsak mohli by ste mi povedat kedy je prevod licencie na koncoveho uzivatela legalny a kedy nie? Ale musite odpovedat tak ze napisete cislo ceskeho zakona paragraf a odstavec. Ceske zakony ma sice nezaujimaju ale koli tej srande si ho precitam tiez a mozeme na niecom zakladat diskusiu.
-
...
blablablabla
...
To už jsem tu napsal několikrát.
A teď vážně:
KOMU tím hodláš pomoct, že tady ad nauseam bazíruješ na něčem, co Ti evidentně nikdo nedá?
A evidentně to "něco" ani nikdo k ničemu nepotřebuje?
Potenciálního zákazníka?
Prodávajícího?
Microsoft?
?
-
Na jasnou a jednoduchou otázku, jestli je přeprodej OEM legální, Microsoft odmítl odpovědět.
Já vám na to klidně odpovím. Někdy to legální je, někdy není. Ta otázka je totiž stejně jasná a jednoduchá, jako otázka: „Je prodej auta legální?“
Ale ten člověk se neptal "je prodej software legální?"
Ptal se "je prodej software, tak jak jej provádí vyhodny-software, legální?"
A to přesto, že všichni právníci co se na různých webech k věci tvrdí opak
Opět vaše oblíbené tvrzení bez důkazu. Můžu hádat? Když se zeptám na konkrétní odkaz, kde nějaký právník něco takového tvrdí, dostanu odkazy na weby, kde se tvrdí něco jiného.
Omlouvám se, myslel jsem že jste stejný Filip Jirsák jako ten se kterým jsem tyhle věci už probíral v http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.0
Tohle jsou přímé články právníků:
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft
http://www.ksb.cz/de/news-veroffentlichungen/artikel/1368_prodej-pouziteho-software-je-legalni
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
a ve spoustě dalších článků jsou uvedeny jenom citace nějakého právníka, kdy se redaktor zeptal a třeba v jednom odstavci uvedl právníkův názor.
Mne to zajímalo, myslel jsem si, že když tady někteří píšou o tom, jak to podle nich je, myslel jsem si, že to mají podložené nějakými právními argumenty. Jenže jediný, kdo tady argumentuje platnými zákony a rozsudky, jsem já. Jenže zatím jediný argument, na kterém ostatní trvají, je „nevíme o tom, že by Microsoft někoho žaloval“. Což je tedy v porovnání se zákony a rozsudky dost slabota.
Vy máte zřejmě vypracovanou podvědomou schopnost nevidět co vidět nechcete.
"V roce 2000 německý Nejvyšší soud aplikoval princip vyčerpání i na tzv. OEM verze softwaru od Microsoftu a rozhodl, že OEM verze lze rozšiřovat i samostatně, aniž by byly součástí nově zakoupených počítačů. Podstata případu spočívala v tom, že jeden z prodejců softwaru nakoupil od společnosti Microsoft OEM verze jeho softwaru, ... Žalovaný obchodník přesto prodával OEM verze za nižší ceny i samostatně. Microsoft se pokusil mu v tom zabránit soudní cestou, nicméně Nejvyšší soud poukázal na princip vyčerpání autorských práv, ke kterému došlo v okamžiku, kdy Microsoft uvolnil rozmnoženiny zmíněného softwaru na německý trh."
A tohle rozhodnutí bylo upřesněno Evropským soudním dvorem v letech 2007 as 2012.
Mimochodem, kde vy máte platný rozsudek, že přeprodej OEM legální není?
-
A abych nezapomněl: to, že Microsoft firmy přeprodávající OEM software přestal žalovat, ačkoli mu takové prodeje přinášejí velké ztráty, je opravdu hodně silný argument.
:) Rozvedl jsem to tady:
http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg107284#msg107284
-
Myslim si ze mate zvratenu radost z toho ze mozete pisat vagne vyhlasenia ktore samozrejme vedu este k vagnejsim odpovediam :-).
Popletl jste si osoby a obsazení. Ten vágní dotaz nebyl ode mne, já jsem na něj pouze odpověděl, aby si jeho autor uvědomil, jak vágní ten dotaz je.
Tak som si povedal ze Vas donutim si ten zakon aspon precitat.
Já jsem ten zákon četl, mnohokrát. Je mi jasné, že v této diskusi jsem výjimka…
Cize pan Jirsak mohli by ste mi povedat kedy je prevod licencie na koncoveho uzivatela legalny a kedy nie?
Pokud se bavíme o ČR, pak je převod licence legální tehdy, pokud ji převádí autor nebo někdo, kdo licenci dříve (i zprostředkovaně) od autora získal (§ 12 odst. 1).
Akorát tou otázkou míříte špatným směrem, protože já jsem nikdy netvrdil, že by prodejce dělal něco nelegálního z pohledu autorského zákona. U prodejce mám otazník nad tím, zda neporušuje zákony na ochranu spotřebitele. K porušování autorského práva by ale mohlo docházet u zákazníků – pokud mají licenci na použití s určitým počítačem, a používají ji na jiném počítači.
-
Akorát tou otázkou míříte špatným směrem, protože já jsem nikdy netvrdil, že by prodejce dělal něco nelegálního z pohledu autorského zákona. U prodejce mám otazník nad tím, zda neporušuje zákony na ochranu spotřebitele. K porušování autorského práva by ale mohlo docházet u zákazníků – pokud mají licenci na použití s určitým počítačem, a používají ji na jiném počítači.
:) "mohlo by" ... to je ale významný posun, ještě nedávno jste kategoricky tvrdil, že zákazník je povinen se licencí do posledního puntíku řídit.
-
Ale ten člověk se neptal "je prodej software legální?"
Ptal se "je prodej software, tak jak jej provádí vyhodny-software, legální?"
Vzhledem k tomu, že vyhodny-software.cz neprodává software, ale licence, můžete o jejich prodeji software prohlásit naprosto cokoli. Jejich prodej licencí je z pohledu autorského práva naprosto legální, jak už jsem mnohokrát napsal. Jenže k pochopení je potřeba chápat rozdíl mezi software a licencí, mezi prodejcem a uživatelem.
Tohle jsou přímé články právníků:
Tohle jsou přímé články právníků, ve kterých není napsáno to, co jste tvrdil vy.
"V roce 2000 německý Nejvyšší soud aplikoval princip vyčerpání i na tzv. OEM verze softwaru od Microsoftu a rozhodl, že OEM verze lze rozšiřovat i samostatně, aniž by byly součástí nově zakoupených počítačů. Podstata případu spočívala v tom, že jeden z prodejců softwaru nakoupil od společnosti Microsoft OEM verze jeho softwaru, ... Žalovaný obchodník přesto prodával OEM verze za nižší ceny i samostatně. Microsoft se pokusil mu v tom zabránit soudní cestou, nicméně Nejvyšší soud poukázal na princip vyčerpání autorských práv, ke kterému došlo v okamžiku, kdy Microsoft uvolnil rozmnoženiny zmíněného softwaru na německý trh."
To se týká prodeje, ne užívání.
Mimochodem, kde vy máte platný rozsudek, že přeprodej OEM legální není?
Nemám. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy netvrdil, že přeprodej OEM je nelegální, tak takový rozsudek k argumentaci nepotřebuju. Což právě souvisí s tím, že já rozlišuju věci jako prodej licence a užívání software. Chápu, že pro lidi, kteří se v diskusi o právu odmítají zabývat zákony nebo rozsudky, je to pod jejich rozlišovací úroveň. Ale proti odkazům na zákony a rozsudky opravdu nemůžete argumentovat tím, že jste nepochopil nějaký článek.
-
Pokud se bavíme o ČR, pak je převod licence legální tehdy, pokud ji převádí autor nebo někdo, kdo licenci dříve (i zprostředkovaně) od autora získal (§ 12 odst. 1).
Dobre a ake ma ten zakon cislo? Mne na licencny zakon vyhodi Slovensky a to este neuplny, preto sa pytam ake je cislo/rok ceskeho. Licencie microsoftu nemozu ist nad ramec zakona, cize nemoze si microsoft vymysliet ze nieco puta na pocitac ked licenciu kupuje osoba, to vsetko co moze a nemoze microsoft robit je vo vo vasom ceskom zakone, nie v tom co ma v licencii
-
:) "mohlo by" ... to je ale významný posun, ještě nedávno jste kategoricky tvrdil, že zákazník je povinen se licencí do posledního puntíku řídit.
A tvrdím to stále. Jenže nevím jistě, jaké licence vyhodny-software.cz prodává. Protože to na svém webu neuvádí. Což je ve vaší logice „nevím o žalobě → je to legální“ jasný důkaz toho, že je to nelegální („neuvádím typ licence → je to nelegální“). Ale já se nechci bavit na úrovni „neuvádí licenci, protože mají co skrývat“, zajímá mě autorskoprávní stránka věci.
-
Dobre a ake ma ten zakon cislo? Mne na licencny zakon vyhodi Slovensky a to este neuplny, preto sa pytam ake je cislo/rok ceskeho.
Omlouvám se, už jsem tady ten zákon odkazoval, takže mne nenapadlo linkovat ho znovu: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)
-
Omlouvám se, už jsem tady ten zákon odkazoval, takže mne nenapadlo linkovat ho znovu: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)
Dakuejem, takze vy tvrdite ze &12 odstravec 1 (1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě ... .
Lenze
$5 osdstavec 1 a 2
(1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
(2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo
uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
Ako sa toto vztahuje na pravnicku osobu Microsoft? Autor podla Vasho zakona je len fyzicka osoba.
-
Ako sa toto vztahuje na pravnicku osobu Microsoft? Autor podla Vasho zakona je len fyzicka osoba.
§ 12 odst. 1 pokračuje „a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva“. Pak máme § 58 o zaměstnaneckých dílech, kde je napsáno, že zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílu, které v práci vytvořil zaměstnanec. Nebo-li Microsoft je ta jiná osoba oprávněná výkonem majetkových práv uvedená v § 12.
-
"V roce 2000 německý Nejvyšší soud aplikoval princip vyčerpání i na tzv. OEM verze softwaru od Microsoftu a rozhodl, že OEM verze lze rozšiřovat i samostatně, aniž by byly součástí nově zakoupených počítačů. Podstata případu spočívala v tom, že jeden z prodejců softwaru nakoupil od společnosti Microsoft OEM verze jeho softwaru, ... Žalovaný obchodník přesto prodával OEM verze za nižší ceny i samostatně. Microsoft se pokusil mu v tom zabránit soudní cestou, nicméně Nejvyšší soud poukázal na princip vyčerpání autorských práv, ke kterému došlo v okamžiku, kdy Microsoft uvolnil rozmnoženiny zmíněného softwaru na německý trh."
To se týká prodeje, ne užívání.
Takže tvrdíte, že všechna ta soudní řízení (2000 - 2012) byla o tom, jestli si nabyvatel koupená DVD může pověsit na strop za provázek?
O inteligenci soudců mám své mínění, ale tohle je trochu moc :D
Tohle jsou přímé články právníků:
Tohle jsou přímé články právníků, ve kterých není napsáno to, co jste tvrdil vy.
Jestli chcete se mnou diskutovat, musíte psát i argumenty.
... nevím jistě, jaké licence vyhodny-software.cz prodává. Protože to na svém webu neuvádí. Což je ve vaší logice „nevím o žalobě → je to legální“ jasný důkaz toho, že je to nelegální („neuvádím typ licence → je to nelegální“).
Ale vyhodny-software nemá důvod uvádět licenční podmínky, protože veškeré omezující licenční podmínky se stávají při přeprodeji neúčinnými:
:) "mohlo by" ... to je ale významný posun, ještě nedávno jste kategoricky tvrdil, že zákazník je povinen se licencí do posledního puntíku řídit.
A tvrdím to stále.
Tak to tvrdíte špatně.
"LG Hamburg žalobu zamítnul a mj. výslovně uvedl, že princip vyčerpání nastupuje i v případech, kdy nehmotný převod nahrazuje předání hmotného nosiče dat, čímž princip vyčerpání vyložil poměrně extenzivně, na což samozřejmě radostně zareagoval usedSoft. Pokud obsahují licenční podmínky něco jiného (rozuměj nějaká omezení) jsou v této části podle soudu neúčinné."
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni
(a analogické rozhodnutí je v rozhodnutí ESD, ale to už hledat nebudu, bohužel mě za tyhle diskuze nikdo neplatí)
-
Ale vyhodny-software nemá důvod uvádět licenční podmínky, protože veškeré omezující licenční podmínky se stávají při přeprodeji neúčinnými:
Opravuji, veškeré ne. Jak vyplývá z rozhodnutí ESD, neplatí to pro časově omezené licence.
-
§ 12 odst. 1 pokračuje „a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva“. Pak máme § 58 o zaměstnaneckých dílech, kde je napsáno, že zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílu, které v práci vytvořil zaměstnanec. Nebo-li Microsoft je ta jiná osoba oprávněná výkonem majetkových práv uvedená v § 12.
Dobre uznavam svoju chybu Microsoft je osoba ina opravnena ...
Prechadzame k §14 odstavec 2
Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, ... právo autora na rozšiřování ... vyčerpáno;
Cize Microsoft prdajom os svoje pravo na rozsirovanie vycerpal. Ok takze firma software nieco nic zle nerobi, len rozsiruje kopie ktore moze sirit.
Tak a teraz ktore ustanovenia zakona podla Vas porusuje uzivatel ktory ziska od software nieco Windows?
-
Takže tvrdíte, že všechna ta soudní řízení (2000 - 2012) byla o tom, jestli si nabyvatel koupená DVD může pověsit na strop za provázek?
Ne.
O inteligenci soudců mám své mínění, ale tohle je trochu moc :D
Tohle jsou přímé články právníků, ve kterých není napsáno to, co jste tvrdil vy.
Jestli chcete se mnou diskutovat, musíte psát i argumenty.
Já musím, a vy nemusíte? Co se vám nelíbí na argumentu, že v odkazovaných článcích není to, co tvrdíte, že tam je? Mám vám to rozepsat po jednotlivých odstavcích? V prvním odstavci to není, ve druhém také ne, ve třetím ne, ani ve čtvrtém…
Ale vyhodny-software nemá důvod uvádět licenční podmínky, protože veškeré omezující licenční podmínky se stávají při přeprodeji neúčinnými:
Na základě čeho? Takže když si student koupí studentskou licenci na jeden počítač platnou půl roku, může jí obratem prodat firmě, která bude na základě té licence používat ten software na tisících počítačů neomezenou dobu? Omezení na studenta se zrušilo, omezení na počet počítačů se zrušilo, omezení na dobu se zrušilo… A neprodá tu licenci student jen jedné firmě, ale kolika chce – omezení v podobě zákazu šíření se také zrušilo.
Tak to tvrdíte špatně.
"LG Hamburg žalobu zamítnul a mj. výslovně uvedl, že princip vyčerpání nastupuje i v případech, kdy nehmotný převod nahrazuje předání hmotného nosiče dat, čímž princip vyčerpání vyložil poměrně extenzivně, na což samozřejmě radostně zareagoval usedSoft. Pokud obsahují licenční podmínky něco jiného (rozuměj nějaká omezení) jsou v této části podle soudu neúčinné."
http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni
Tvrdím to správně. Ta první věta je shrnutí meritu věci, o kterém rozhodoval ESD ve sporu Oracle vs. UsedSoft. Tedy že princip vyčerpání práv se nevztahuje výlučně na hmotné nosiče, ale i na případy, kdy je nahrazen elektronickou distribucí. V tom rozsudku (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS) ale není nic o tom, že by se omezení užívání daná licenčními podmínkami rušila nebo byla neúčinná. Naopak je v tom rozsudku výslovně uvedeno, čemu nesmí autor bránit:
(77) Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny.
Nemůže bránit prodeji rozmnoženiny, ne nemůže omezit použití.
Naopak je v rozsudku výslovně uvedeno, že např. omezení na počet uživatelů nadále platí a není možné licenci ani rozdělit:
(86) Je však třeba připomenout, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na počet uživatelů překračující jeho potřeby, není tento nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze užívací právo k dotčenému počítačovému programu odpovídající počtu uživatelů, který určil, jak je uvedeno v bodech 69 až 71 tohoto rozsudku.
Z toho článku na Právo IT není zřejmé, zda autor tím „nějaká omezení“ myslel omezení nakládání s licencí (což je pravdivé, princip vyčerpání práv znamená, že autor nemůže omezovat nakládání s licencí jako takovou), nebo zda tím myslel omezení užívání daná licencí. To druhé je samozřejmě nesmysl, protože licence ve skutečnosti není omezení práv uživatele, ale naopak poskytnutí práv, které by uživatel bez licence neměl. Leda že byste to chápal tak, že zákaz omezení daných licencí znamená, že uživatel automaticky dostane všechna myslitelná práva k dílu. Takže by ho mohl např. libovolně rozšiřovat. Navíc jak už jsem psal, ESD v rozsudku výslovně zmiňuje minimálně jedno omezení, které zůstává platné – omezení na počet uživatelů. Pokud by se všechna ostatní omezení rušila, jak naznačujete, musel by se ESD nějak vypořádat s tím, proč zrovna tohle zůstává platné.
Mimochodem, i v tom článku máte napsáno, že soud nerozhodoval na základě autorskoprávních aspektů, tak nechápu, proč se to pokoušíte podsouvat do této diskuse tak, že Microsoft nějaký autorskoprávní spor prohrál. Kdybyste ten článek přečetl až do konce, nemusel jste se tu ztrapňovat tvrzením o prohraných soudních sporech, které neexistují.
-
Cize Microsoft prdajom os svoje pravo na rozsirovanie vycerpal.
To je nepřesné, Microsoft vyčerpal své právo na rozšiřování dané rozmnoženiny nebo-li daného souboru užívacích práv. Rozšiřováním se myslí prodej nebo jiný převod práv. To znamená, že Microsoft už nemá právo prodávat tuto rozmnoženinu a nemá právo mluvit do prodeje tomu, kdo ta práva nyní vlastní. Všimněte si, že se to týká zacházení s tou rozmnoženinou, s licencí, netýká se to obsahu té licence jako takové – její obsah byl dán už dáno před tím druhým prodejem, v okamžiku, kdy danou licenci prodal sám Microsoft. Tím dalším prodejem se obsah té licence nijak nemění – mně to připadá logické.
Je to podobné,jako když budete mít časově omezenou nájemní smlouvu na byt. Pokud ta smlouva nebude zakazovat převod jí samotné, můžete pronájem postoupit (prodat) někomu dalšímu. Tím se ale nijak nemění obsah té smlouvy, a pokud vy jste měl nájemní smlouvu do 31.12.2020, i nový nabyvatel nájemní smlouvy má nájemní smlouvu jen do konce roku 2020.
Ok takze firma software nieco nic zle nerobi, len rozsiruje kopie ktore moze sirit.
Ano, z pohledu autorského práva nedělá firma nic nelegálního. Z pohledu zákonů na ochranu spotřebitele bych si tím už tak jistý nebyl.
Tak a teraz ktore ustanovenia zakona podla Vas porusuje uzivatel ktory ziska od software nieco Windows?
Pokud vyhodny-software.cz prodává licence vázané na počítač, se kterým byly prvně prodány, porušuje uživatel opět § 12 odst. 1: „jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem“. K používání software je potřeba licence, v tomto případě jedině licence udělená autorem (pokud by měl uživatel právo k užití ze zákona, nemusí licenci kupovat). Jenže Microsoft udělil licenci k užívání na počítači, se kterým byla licence prvně prodána, k jinému použití uživatel není oprávněn. Nebo-li použití na jiném počítači je neoprávněné užití. Něco jiného je, pokud uživatel koupí počítač v bazaru i s Windows. To pak stále používá software na počítači, se kterým byla licence zakoupena, a k takovému použití má oprávnění.
Teoreticky by soud mohl rozhodnout, že podmínka používání na počítači, se kterým byla licence zakoupena, má za účel obcházet vyčerpání práva na rozšiřování, a že je tedy tato jedna konkrétní podmínka neplatná. Ale nevím o tom, že by tak nějaký soud rozhodl – a jsem přesvědčen, že pokud by tak nějaký soud rozhodl, vyhodny-software.cz by to na svém webu podal v barvách a s obrázky. Ani nevidím důvod, proč by tak nějaký soud rozhodoval – vazba licence na počítač umožňuje prodávat zlevněné licence, spokojeni jsou evidentně jak uživatelé, tak Microsoft.
Připomínám, že předchozí text se týká případu, pokud vyhodny-software.cz prodává OEM licence, tedy licence vázané na počítač, se kterým byly poprvé prodány. Jaké licence ve skutečnosti vyhodny-software.cz prodává netuším, protože to na svém webu tají (asi mají proč). Sice se tady v diskusi objevilo pár lidí, kteří tvrdí, že od nich licence koupené mají, ale tuhle zásadní a pro celou věc nejdůležitější informaci – tedy o jaké licence se jedná – nenapsal ani jeden z nich. Nevím proč, i když to tuším – protože je právní stránka věci nezajímala. Zajímala možná původního tazatele, zajímá mne a vás, ale tím to v téhle diskusi asi končí…
-
Všimněte si, že se to týká zacházení s tou rozmnoženinou, s licencí, netýká se to obsahu té licence jako takové
Ale Vas Cesky zakon nedefinuje pojem obsah licencie, dal som ho hladat a nenaslo to takze nic take z pohladu Ceskeho zakona neexistuje a nemoze sa teda ani zachovat. Ak nemam pravdu napiste mi prosim cislo parafrafu a odstavec kde je obsah licencie alebo ine meno a definiciu ktora mu zodpoveda
-
Microsoft v minulosti dostal v Německu i soudní zákaz, aby přestal s nekalosoutěžní praktikou tvrzení, že je to nelegální, proto se Český Microsoft tak vykrucuje a vyhýbá odpovědím. Trápné Microsofte!
http://www.itespresso.de/2012/08/14/gebrauchtsoftware-schlappe-fur-microsoft-bei-aufspaltung-von-volumenlizenzen/
http://www.it-business.de/recht/urteile/articles/374155/
(vedeno pod spisovou značkou: 327 O 396/12 )
-
Tak a teraz ktore ustanovenia zakona podla Vas porusuje uzivatel ktory ziska od software nieco Windows?
Trochu do toho opět skočím.
Odpověď je velmi jednoduchá. Pokud nový uživatel tohoto SW užije licence, tedy SW k účelu k jakému byl zamýšlen, a především použije pouze tolik licencí kolik si koupil, neporušuje žádné ustanovení žádného zákona, neboť licence není zákonu nadřazena, zákon nic takového nezakazuje.
Nedávno jsem to vysvětloval klientovi jako analogii k autor-nakladatelství/vydavatelství/tiskárna-vlastník knihy (mimochodem SW, tj. vč. Windows, je zákonem rovno literárnímu dílu) kdy za autora si dostaďte MS, za nakladatelství toho kdo lisuje CD/DVD resp. hlavně licenční štítky, a za vlastníka knihy toho co bude Windows užívat.
Může snad autor knihy nějak omezit nakládání s knihou, kterou nakladatel/tiskárna, vytiskne a prodejce prodá čtenáři ?
Může, ale pouze počet rozmnoženin. Ale jestli já tu knihu převedu do digitální podoby a původní zničím pak mám stále jednu kopii, a tu mohu stejně jako předtím tu knihu prodat, předat, darovat.
ALE nesmím ji znásobit a vyrábět další kopie, nemám-li od autora k tomu licenci.
Stále se snaží někdo dokázat, že něco JE nelegální, hlavně to užívání.... ale lidé nejsou ovce ... tedy někteří.
Kdysi vypustil MS džina z láhve, a teď by ho chtěl zpět.
A pane Jirsáku, nevím kolik právníků znáte vy, ale každý Vám řekne, že i vražda může být za některých okolností legální. Pouze se tento akt ukončení lidského života (a je jedno jakým způsobem) přejmenuje, aby tento čin nebyl spojován s trestným činem.
Příkladem budiž vražda či sebevražda, nazývaná eutanázií.
Jsou to pak jen slovíčka. Ale u právníků je na slovíčkách právě založen celý byznys.
Tvrdil jsem, tvrdím a budu tvrdit, že veškeré užívání SW zakoupeného u vyhodny-software.cz či kdekoliv jinde u přeprodejce, a to bez i zakoupení nějakého kusu HW (rozumějte myslím tím i toho CD/DVD) bylo, je a bude LEGÁLNÍ. A o opaku může rozhodnout pouze soud. Případně může rozhodnout nějaký zákonodárce v zákonu, a z-nelegálnit užívání takového SW v budoucím čase.
Stále je to i ten SW kus něčeho (digitálního kódu) který je zbožím. A prodej zboží nelze vázat na cokoliv. A užívání zboží lze omezit pouze a jedině nějakým platným zákonem (viz užívání marihuany atd.)
Ale jak jsem psal jinde, a taky snad i tady. Každý má možnost volby. Nechceš Windows za 1590, jsi přesvědčen že to je nelegální, že to je nefunkční, nezákonné ? Pak si kup ten samý jinde za 3500.
Je to to samé, jako je vlastně špatné kupovat telefony v číně, přes ebay, přeci to není od oficiálních prodejců, není tam záruka (jako kdyby se dala záruka vždy uplatnit), je to vlastně pašeráctví... Přeci každý má právo si místo 4CPU telefonu za 3-4 tisíce, koupit ten samý u českého prodejce za 6-7 tisíc, a nebo sice s těmi samými vnitřními součástkami, jen s upraveným zobrazovacím programem (ne že by to bylo pak lepší, že) a hlavně s velkým znakem zavedeného výrobce za 15-16 tis.
Že to vydrží, a poslouží stejně, je vlastně jedno.
Nicméně, pana Jirsáka asi nepřesvědčíme, a je to i zbytečné. Mám osobně v ruce stanovisko tří právníků, z toho jeden je specializovaný na autorské právo, jeden na obchodní a poslední na trestní. Všichni se shodli, že dokud nebude v zákonu napsáno, že je užívání Windows z druhé ruky nelegální, tak je to legální.
Jedinou nelegálnost, a to přesně trestný čin, bych páchal, kdybych používal (měl nainstalováno) na více HW/PC stejné Windows se stejným produktovým klíčem (licencí) a tedy bych nebyl vlastníkem dostatečného počtu rozmnoženin, k potřebám užívání tohoto Windows.
To je celé.
-
...
To je celé.
Mám vážné obavy, že to nebude stačit ...
-
Microsoft v minulosti dostal v Německu i soudní zákaz, aby přestal s nekalosoutěžní praktikou tvrzení, že je to nelegální, proto se Český Microsoft tak vykrucuje a vyhýbá odpovědím.
To od nich ale není pěkné, vyhrožovat Jirsákovi dvěma lety vězení. Já bych se v jeho případě spokojil s dvouletým léčením u Chocholouška. ;D
-
Ale Vas Cesky zakon nedefinuje pojem obsah licencie, dal som ho hladat a nenaslo to takze nic take z pohladu Ceskeho zakona neexistuje a nemoze sa teda ani zachovat. Ak nemam pravdu napiste mi prosim cislo parafrafu a odstavec kde je obsah licencie alebo ine meno a definiciu ktora mu zodpoveda
Nedefinuje, „obsah licence“ jsem použil já, abych vysvětlil význam. V terminologii zákona je to „právo dílo užít“, stále § 12. Licence je určitý soubor těchto práv. První majitel získá licenci, tedy určitý soubor užívacích práv, a tuto licenci – tedy soubor práv k užívání díla – v nezměněné podobě prodá dál.
-
Pokud vyhodny-software.cz prodává licence vázané na počítač, se kterým byly prvně prodány, porušuje uživatel opět § 12 odst. 1: „jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem“. K používání software je potřeba licence, v tomto případě jedině licence udělená autorem (pokud by měl uživatel právo k užití ze zákona, nemusí licenci kupovat). Jenže Microsoft udělil licenci k užívání na počítači, se kterým byla licence prvně prodána, k jinému použití uživatel není oprávněn. Nebo-li použití na jiném počítači je neoprávněné užití. Něco jiného je, pokud uživatel koupí počítač v bazaru i s Windows. To pak stále používá software na počítači, se kterým byla licence zakoupena, a k takovému použití má oprávnění.
Teoreticky by soud mohl rozhodnout, že podmínka používání na počítači, se kterým byla licence zakoupena, ...........................
Pane Jirsáku, jenom drobný postřeh, od kdy je v EU, a v Česku legální vázaný prodej ?
Výše uvedené Vaše vyjádření, které je tučně, je vypíchnuté schválně.
Právě tohle by byl první problém Microsoftu. NELZE udělit vázanou licenci při prodeji.
Nemůžete (a pokud se mýlím, prosím tentokrát o napsání paragrafu, ve kterém zákonu je tak stanoveno) přeci prodat něco vázaně.
To je stejné jako kdyby jste si šel koupit auto Škoda Superb do autorizovanému prodejci, a ten by Vám ho prodal s tím, že jste povinen tankovat palivo jen u Benziny.
A i kdyby jste s tímto souhlasil a konal tak, tak chcete mi tvrdit, že když to auto prodáte, třeba na slovensko (což je legální) tak bude muset nový majitel jezdit taky tankovat jen k Benzině ?
Už prosím konečně by jste měl akceptovat jednu základní skutečnost. Že jakýkoliv SW a to i OS je ZBOŽÍ, definované dle zákona (a to i jako shluk nul a jedniček někde ve virtuálním prostoru) a jako takové je možno k němu přistupovat, a nakládat s ním lze tedy dle platné legislativy. Takže může být prodáno, koupeno, užíváno. Pouze bylo stanoveno zákony, že nesmíte (nejste-li pověřen autorem) vytvářet kopie, tedy násobit rozmnoženinu.
Takže to auto můžete prodat, ale nemůžete z něj udělat dvě, a prodat dva kusy ... k tomu nejste oprávněn.
-
Filipe Jirsáku, čekal bych od vás nějaký tah na branku, snahu se dobrat toho, v čem jsou naše názory rozdílné.
Vy se místo toho vyžíváte ve slovíčkaření a slovním pink-ponku. Přijde mi, jako by vám vyhovovalo, že se tady ničeho nedobereme:
Takže tvrdíte, že všechna ta soudní řízení (2000 - 2012) byla o tom, jestli si nabyvatel koupená DVD může pověsit na strop za provázek?
Ne.
Já vím, vy jste řekl, že uživatel software nesmí užívat.
A to není přesně totéž, jako že si je může pověsit na provázek.
To máte úplnou pravdu.
Tou mírně ironickou větou o provázku jsem chtěl říct, že váš postoj jsem pochopil takto: "Všechna ta soudní rozhodnutí chápu tak, že OEM software bez počítače lze prodávat, ale kupující je nesmějí užívat".
Čekal jsem, že tuto mou domněnku potvrdíte/vyvrátíte/upřesníte, a případně že napíšete, proč si myslíte, že soudy vydávají rozhodnutí, která mají nulový praktický dopad.
Čekal jsem, že jste natolik inteligentní, že pochopíte sám od sebe to, co jsem teď rozepsal v minulém odstavci.
Tohle jsou přímé články právníků, ve kterých není napsáno to, co jste tvrdil vy.
Jestli chcete se mnou diskutovat, musíte psát i argumenty.
Já musím, a vy nemusíte? Co se vám nelíbí na argumentu, že v odkazovaných článcích není to, co tvrdíte, že tam je? Mám vám to rozepsat po jednotlivých odstavcích? V prvním odstavci to není, ve druhém také ne, ve třetím ne, ani ve čtvrtém…
To samé jako výše.
---------------------
Na další odpovím později.
-
...
To je celé.
Mám vážné obavy, že to nebude stačit ...
Hawrane, myslím si, že průměrně inteligentní čtenář této (a i jiných diskuzí) si velmi rychle udělá obrázek, vlastní názor, a pochopí jak to vlastně je.
Stačí si představit místo toho MS Windows cokoliv jiného, a rychle člověk zjistí, že je pitomost uvažovat, že by uživatel dělal něco nelegálního, když koupil jedinečný produktový klíč, který není nikde jinde užit, a tedy na základě toho užívá svůj SW.
A kdyby byli v MS aspoň trochu inteligentní, tak mají jednoduchou možnost jak tomu přeprodeji zabránit, a legálně. Ať vy licence vykupují oni sami, a prodávají sami used verze... Měli by z toho stále dobrý kšeft. A stále by mohli cpát lidem nové verze OS, a lidé by platili, kupovali nový HW když ten jejich stávající ten nový OS už nedá, a nový OS musí mít, protože ten starý je nepodporovaný, a už se nedostanou do bank, nezahrají si svoje hry, nejde jim tam dostat se na FB.....
Ale to arogantní MS neudělá.... a tak jako jsou autobazary kde se vykupují a prodávají ojetá auta, tak jsou antikvariáty, kde se to samé dělá s literárními díly (psal jsem už, že SW je považován v českém právu jako literární dílo ?), no tak hold je bazar na použitý SW.
Upřímně, nepletu-li se, tak MS a Orácle jsou snad jediné firmy které s tímto měli a mají problém.
Nevím o tom, že by třeba u Adobe a jejich Adobe Suit byl obdobný problém. I když Adobe to má ošetřeno legálni velmi dobře. Prodává totiž UPDATE/upgrade kde musíte mít stále pro aktivaci k dispozici původní licenční číslo/produkt key, jinak nové Adobe (které je ale adekvátně levnější než nová licence) nespustíte.
A tak nikdo Adobe Suit neprodá, protože nemůže.
Takže MS stačilo udělat jedinou věc. Dát UPGRADE verzi W7-8-9-10 atd. za podstatně lepší peníz, s tím, že musíte vlastnit nějakou jinou licenci, kterou musíte koupit.... jinak NO aktivation... ale to nemají šanci už dát.
Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW, ale taky nový OS dostanete za pár švestek.... tuším, že poslední verze byla za kolik 400Kč ? Udělat to samé MS, okamžitě by skončil jakýkoliv přeprodej....
-
Odpověď je velmi jednoduchá. Pokud nový uživatel tohoto SW užije licence, tedy SW k účelu k jakému byl zamýšlen, a především použije pouze tolik licencí kolik si koupil, neporušuje žádné ustanovení žádného zákona, neboť licence není zákonu nadřazena, zákon nic takového nezakazuje.
To popisujete špatně. Za prvé je zavádějící pojem „počet licencí“ – můžete mít klidně jednu licenci, která vás opravňuje k použití na dvaceti počítačích. Nebo licence na jméno – ty vás opravňují k použití na libovolném počtu počítačů, ale software tam smíte používat jenom vy (nebo smím být v jednom okamžiku používán jenom na jednom počítači).
Licence není zákonu nadřazena, ale ze zákona nemá uživatel k software žádná práva, a teprve licencí ta práva získá. Zákon pak stanovuje určité způsoby použití, které uživatel s licencí získá automaticky a autor to nemůže změnit, a určitá užití, která získá uživatel s licencí automaticky, pokud licence neuvede něco jiného. Ale ten základní pohled je opačný, než píšete – neplatí, že uživatel může používat software takovým způsobem, který zákon nezakazuje; platí, že uživatel může používat software takovým způsobem, který licence povoluje.
Může snad autor knihy nějak omezit nakládání s knihou, kterou nakladatel/tiskárna, vytiskne a prodejce prodá čtenáři ?
Musíte rozlišovat knihu jako nosič a knihu jako autorské dílo. Nakládání s knihou jako autorským dílem samozřejmě autor omezit může, resp. on vám nedá svolení k příslušnému užití knihy (pokud mu dost nezaplatíte). Např. vám nedá svolení k šíření. Vy si můžete knihu (výtisk) koupit, ale nesmíte knihu naskenovat, vytisknout vlastním nákladem a šířit dál.
Stále se snaží někdo dokázat, že něco JE nelegální, hlavně to užívání.... ale lidé nejsou ovce ... tedy někteří.
To, že je něco legální nebo nelegální, vůbec nezávisí na tom, co si o tom nějací jednotlivci myslí. Mnozí zloději si určitě myslí, že je to strašně nespravedlivé, že ta jejich krádež je považována za nelegální. Někteří politici si myslí, že příspěvek na dovolenou je legální ocenění jejich práce. Ale ani v jednom případě to neznamená, že je to fakticky legální, ani že by to mělo být legální.
Tvrdil jsem, tvrdím a budu tvrdit, že veškeré užívání SW zakoupeného u vyhodny-software.cz či kdekoliv jinde u přeprodejce, a to bez i zakoupení nějakého kusu HW (rozumějte myslím tím i toho CD/DVD) bylo, je a bude LEGÁLNÍ.
Tvrdit to klidně můžete, ale je to zbytečné. Tvrdí to kde kdo. Zajímavé by bylo, kdybyste napsal, proč je to legální. Třeba máte informace o tom, že vyhodny-software.cz neprodává OEM licence, ale tzv. krabicové verze. V takovém případě s vámi budou souhlasit. Já si ale zatím na základě dostupných informací spíš myslím, že prodává OEM verze. A pak by mne velice zajímalo, proč je jejich použití legální. Třeba proto, že bych možná mohl takhle použít licenci ze starého počítače na nový, a nemusel bych kupovat vůbec žádnou licenci, ani tu od vyhodny-software.cz. Třeba bych si pak založil stránku jeste-vyhodnejsi-software.cz…
Stále je to i ten SW kus něčeho (digitálního kódu) který je zbožím.
Zbožím není software, ale licence.
A prodej zboží nelze vázat na cokoliv.
Za prvé to není pravda, za druhé prodej OEM licencí Microsoftu na nic vázán není.
Ale jak jsem psal jinde, a taky snad i tady. Každý má možnost volby. Nechceš Windows za 1590, jsi přesvědčen že to je nelegální, že to je nefunkční, nezákonné ? Pak si kup ten samý jinde za 3500.
To nikdo nerozporuje. Ale když se někdo zeptá, jak je to s legalitou, tak mu popravdě odpovím, že podle mně dostupných informací nejsem přesvědčen o tom, že užívání takového software je legální.
Je to to samé, jako je vlastně špatné kupovat telefony v číně, přes ebay, přeci to není od oficiálních prodejců, není tam záruka (jako kdyby se dala záruka vždy uplatnit), je to vlastně pašeráctví...
A nebo prodej telefonu bez nabíječky v non-stop bazaru. Já nikomu nebráním tam nakupovat, ale když se mne někdo zeptá, jestli je ten nákup legální, tak mu odpovím, že podle mého názoru s největší pravděpodobností není, protože ten telefon je nejspíš kradený.
Nicméně, pana Jirsáka asi nepřesvědčíme, a je to i zbytečné.
Můžete mne přesvědčit. Můžete mi vyložit, že nějaký paragraf zákona nebo odstavec rozhodnutí interpretuju špatně. Můžete mi ukázat rozhodnutí soudu, které tady ještě odkázáno nebylo – ostatně já sám jsem napsal příklad toho, o čem by takové rozhodnutí soudu mohlo být. Ale různými dojmy a chybnými interpretacemi mne opravdu nepřesvědčíte.
Mám osobně v ruce stanovisko tří právníků, z toho jeden je specializovaný na autorské právo, jeden na obchodní a poslední na trestní. Všichni se shodli, že dokud nebude v zákonu napsáno, že je užívání Windows z druhé ruky nelegální, tak je to legální.
To je hezké, ale není to to, o čem se tady bavíme. Já jsem nikdy netvrdil, že užívání Windows z druhé ruky by bylo nelegální proto, že je to z druhé ruky. Pořád tvrdím, že je nelegální používat software na jiném počítači, pokud je v licenci vázáno používání na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Až budete mít v ruce stanovisko právníků, které bude říkat, že tohle je legální, přijďte sem s ním.
-
Tou mírně ironickou větou o provázku jsem chtěl říct, že váš postoj jsem pochopil takto: "Všechna ta soudní rozhodnutí chápu tak, že OEM software bez počítače lze prodávat, ale kupující je nesmějí užívat".
Čekal jsem, že tuto mou domněnku potvrdíte/vyvrátíte/upřesníte, a případně že napíšete, proč si myslíte, že soudy vydávají rozhodnutí, která mají nulový praktický dopad.
Já se nechci pana Jirsáka dotknout, jako diskutéra ho respektuji, jen jsem chtěl poznamenat, že nemá jak tuto tvou domněnku potvrdit, upřesnit či vyvrátit. Nepodařilo se mu to v předchozích diskuzích a nejde to ani teď.
Protože při použití analogie s jakýmkoliv jiným zbožím, a především s literárními díly (což vlastně SW je) nelze než konstatovat, že argumentace pana Jirsáka s odkazy na zákony ČR (potažmo nařízení EU) je lichá a stojící na vodě.
Bylo by to stejně platné jako snažit se dokázat, že ta koule na obloze obíhá kolem země a ne naopak.
Prostě MS kdysi zkusilo stanovit, že podle nějaké EULA se budou prodávat PC jedině s Windows, a tyto Windows se budou prodávat protože se budou počítače stále prodávat, a dlouho to MS vycházelo. Lidé kupovali nové PC, místo oprav a upgrade. Používali Windows jako jedinou alternativu, a v okamžiku kdy vyšly nové Windows, tak šli tito lidé a koupilo nové PC z novými Windows.... a ty staré nechali sešrotovat.
Bohužel čas se změnil, a lidé již mají dostatečně výkonné HW, a nechtějí tento HW měnit jen protože nějaký holomek v MS se rozhodl, že XP už nebudou podporovány, a všichni jako ovce začali nepodporovat XP.....
Upřímně jediné kdo z toho má větší užitek jsou jednak ti co prodávají used licence, a pak ti co instalují linux.
Na prodejích nových PC se to nijak neprojevilo.
Jo a pro přesnost, ano, zaznamenávám zvýšený počet požadavků na reinstalaci Windows7 z 32 bit verze na 64bit verzi. Což naštěstí je stejný produktový klíč.
-
Až budete mít v ruce stanovisko právníků, které bude říkat, že tohle je legální, přijďte sem s ním.
Per analogiam: Až budou, Jirsák, mít štempl vod Chocholouška, že už to maj v palici v cajku, tak se vrátěj, dřív ne, jasný, Jirsák?
-
Pane Jirsáku, jenom drobný postřeh, od kdy je v EU, a v Česku legální vázaný prodej ?
Odjakživa. České zákony termín „vázaný prodej“ neznají. Za „vázaný prodej“ se lidově označuje prodej určitého zboží nebo služby podmíněný odběrem jiného zboží nebo služby, které zákazník nechce. Například „prodáme vám kladivu, ale jedině pokud si k němu koupíte sekačku“. Takový prodej ale není explicitně zákonem postihován jako vázaný prodej, ale postupuje se podle obecných zákonů na ochranu spotřebitele jako nekalá obchodní praktika nebo jako diskriminace spotřebitele. V případě OEM licencí se ale nejedná o vázaný prodej, protože si můžete koupit počítač samostatně i licenci samostatně.
Právě tohle by byl první problém Microsoftu. NELZE udělit vázanou licenci při prodeji.
Nemůžete (a pokud se mýlím, prosím tentokrát o napsání paragrafu, ve kterém zákonu je tak stanoveno) přeci prodat něco vázaně.
Lze, můžete. Paragraf zákona vám neřeknu, protože v žádném zákoně není uvedeno, že to lze – naopak v žádném zákoně není uvedeno, že to nelze. A co není zakázáno, je povoleno.
To je stejné jako kdyby jste si šel koupit auto Škoda Superb do autorizovanému prodejci, a ten by Vám ho prodal s tím, že jste povinen tankovat palivo jen u Benziny.
Ano, to by byl problém. Jenže vy si můžete koupit počítač samostatně, bez licence, a stejně tak si můžete koupit licenci samostatně, bez počítače. Takže je to stejné, jako byste si mohl koupit samostatně Škodu Superb, samostatně nějakou poukázku k Benzině, a jako třetí variantu by vám prodejce nabídl Superb s tou poukázkou.
Už prosím konečně by jste měl akceptovat jednu základní skutečnost. Že jakýkoliv SW a to i OS je ZBOŽÍ, definované dle zákona
Jenom na základě vašeho tvrzení nebudu akceptovat něco, co není pravda. Microsoft neprodává software, prodává licence neboli práva k užití software.
Takže může být prodáno, koupeno, užíváno.
O prodeji ani nákupu licence není žádný spor. Když se stavíte do role, že chcete někoho poučovat, měl byste takovouhle základní věc chápat. Stejně jako to, že se neprodává software, ale licence k jeho užívání.
Pouze bylo stanoveno zákony, že nesmíte (nejste-li pověřen autorem) vytvářet kopie, tedy násobit rozmnoženinu.
Takže to auto můžete prodat, ale nemůžete z něj udělat dvě, a prodat dva kusy ... k tomu nejste oprávněn.
Ne, zákonem není stanoveno, že jenom nesmíte vytvářet kopie. Zákonem je stanoveno, že pokud nemáte oprávnění udělené autorem, nesmíte software užívat vůbec žádným způsobem.
-
Filipe Jirsáku, čekal bych od vás nějaký tah na branku, snahu se dobrat toho, v čem jsou naše názory rozdílné.
Naše názory jsou rozdílné v tom, že já vycházím z platných zákonů a pravomocných soudních rozhodnutí, zatímco vy vycházíte z různých dojmů, nepřesných interpretací, zavádějících formulací a ledabylého používání termínů.
Vy se místo toho vyžíváte ve slovíčkaření a slovním pink-ponku.
To není slovíčkaření, to je dáno tím, že vím, o čem píšu, a že je tedy nutné některé věci rozlišovat. U vás právě to halabala zacházení s pojmy zamlžuje, že vaše tvrzení jsou nepravdivá – když konečně rozklíčujeme, co jste vlastně chtěl říci, ukáže se, že to není pravda.
Přijde mi, jako by vám vyhovovalo, že se tady ničeho nedobereme.
Nevyhovuje mi to. Ale dokud úroveň své argumentace nepovýšíte alespoň na mou úroveň, nedostaneme se dál než k tomu, že budu opravovat vaše chybná tvrzení nebo upřesňovat, co vlastně doopravdy znamenají. Nebo se taky může stát, že se do diskuse zapojí někdo, kdo toho ví ještě daleko víc, a pak zase nebudu stačit já jemu. Pak si to ale od něj nechám vysvětlit a nebudu ho přesvědčovat svou dojmologií.
Tou mírně ironickou větou o provázku jsem chtěl říct, že váš postoj jsem pochopil takto: "Všechna ta soudní rozhodnutí chápu tak, že OEM software bez počítače lze prodávat, ale kupující je nesmějí užívat".
Pokud je v licenci uvedeno, že opravňuje k užívání pouze na počítači, se kterým byla zakoupena, pak ji kupující, který koupil licenci bez počítače, opravdu nemá jak legálně využít.
Čekal jsem, že tuto mou domněnku potvrdíte/vyvrátíte/upřesníte, a případně že napíšete, proč si myslíte, že soudy vydávají rozhodnutí, která mají nulový praktický dopad.
To můžu udělat, až na nějaké takové konkrétní rozhodnutí odkážete.
Čekal jsem, že jste natolik inteligentní, že pochopíte sám od sebe to, co jsem teď rozepsal v minulém odstavci.
Já zase čekám, že pokud už jste opravdu pochopil podstatu věci, budete používat termíny, které tomu odpovídají. Protože když se točíme pořád na místě jenom proto, že vaše tvrzení jsou nepřesná a zavádějící, nezlepší se to tím, že budete nadále používat nepřesná a zavádějící tvrzení. Takže příště, až budete psát o nějakém soudním rozhodnutí, nepište „soudy vydávají rozhodnutí“, ale napište přesnou identifikaci soudu a případu nebo rovnou uveďte odkaz na rozsudek. Já jsem zde odkazoval na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Oracle vs. UsedSoft (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS), uvedl jsem ho několikrát i s odkazem nebo ho pojmenovávám podle mého názoru tak, že je zřejmé, že myslím tohle rozhodnutí. Pokud ne, nemám problém linkovat ho pokaždé. Pokud jsem argumentoval něčím z textu rozhodnutí, uváděl jsem i číslo odstavce a zpravidla jsem jej přímo citoval. Zkuste to dělat stejně.
-
Tou mírně ironickou větou o provázku jsem chtěl říct, že váš postoj jsem pochopil takto: "Všechna ta soudní rozhodnutí chápu tak, že OEM software bez počítače lze prodávat, ale kupující je nesmějí užívat".
Pokud je v licenci uvedeno, že opravňuje k užívání pouze na počítači, se kterým byla zakoupena, pak ji kupující, který koupil licenci bez počítače, opravdu nemá jak legálně využít.
Jirsáku, ve všech odkazovaných článcích, kdyby si je konečně ráčil přečíst, se dozvíš, že nabyvatel, který to koupil z druhé ruky, má právo tu ten SW užít ze zákona. Žádnou licenci s tvým milovaným Microsoftem neuzavírá.
Tuto diskusi uzavírám konstatováním: Jseš blbej jak putštok a žvaníš jak Palackej.
-
Hawrane, myslím si, že průměrně inteligentní čtenář této (a i jiných diskuzí) si velmi rychle udělá obrázek, vlastní názor, a pochopí jak to vlastně je.
No, vzhledem k tomu, ani mnozí aktivně diskutující nechápou, co je to licence nebo nedělají rozdíl mezi prodejem licence a užíváním software, neřekl bych, že to s pochopením bude tak snadné.
Stačí si představit místo toho MS Windows cokoliv jiného, a rychle člověk zjistí, že je pitomost uvažovat, že by uživatel dělal něco nelegálního, když koupil jedinečný produktový klíč, který není nikde jinde užit, a tedy na základě toho užívá svůj SW.
Uživatel nekupuje produktový klíč, kupuje práva na užívání. To neustálé matení pojmů opravdu nepomáhá pochopení problému, právě naopak.
A kdyby byli v MS aspoň trochu inteligentní, tak mají jednoduchou možnost jak tomu přeprodeji zabránit, a legálně. Ať vy licence vykupují oni sami, a prodávají sami used verze... Měli by z toho stále dobrý kšeft.
Vlamujete se do otevřených dveří. Microsoft dávno krabicové verze software prodává. Vedle toho ale nabízí zlevněné verze, jejichž užívání je určitým způsobem omezeno. Např. verze pro studenty, nebo právě OEM verze.
Upřímně, nepletu-li se, tak MS a Orácle jsou snad jediné firmy které s tímto měli a mají problém.
Oracle s tímto problém nemá, protože neprodává OEM verze (pokud vím). Za to se OEM verze software běžně dodávaly k vypalovačkám skenerům nebo fotoaparátům – Nero, software pro skenování, OCR, úpravu fotek, digitální alba…
Prodává totiž UPDATE/upgrade kde musíte mít stále pro aktivaci k dispozici původní licenční číslo/produkt key, jinak nové Adobe (které je ale adekvátně levnější než nová licence) nespustíte.
Microsoft také prodává updaty/upgrady.
A tak nikdo Adobe Suit neprodá, protože nemůže.
Může a prodá. Ale neprodá samostatně třeba OEM verzi Photoshop Elements, nebo jak se jmenovala ta verze, která se dávala ke skenerům nebo fotoaparátům.
Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW
Ale dáte. Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně.
ale taky nový OS dostanete za pár švestek.... tuším, že poslední verze byla za kolik 400Kč ? Udělat to samé MS, okamžitě by skončil jakýkoliv přeprodej....
A kdyby se nová auta prodávala za pár tisíc, podstatně ubyde krádeží aut. Což ale krádeže aut nelegalizuje a zloděje aut neomlouvá, takže je to jenom takové ne příliš chytré tvrzení.
-
nabyvatel, který to koupil z druhé ruky, má právo tu ten SW užít ze zákona.
Napište konkrétně, které ustanovení kterého zákona. Rovnou mám pro vás doplňující otázku – tuto ustanovení zákona se nevztahuje na prvního nabyvatele licence? Proč?
Žádnou licenci s tvým milovaným Microsoftem neuzavírá.
Licenci neuzavírá nikdo nikdy. Uzavírá se případně licenční smlouva, což je smlouva o poskytnutí licence. vyhodny-software.cz na svém webu píšou, že prodávají licence. Pokud vy tvrdíte, že prodávají něco jiného, měl byste si to asi nejprve vyřídit s nimi. Také nevím, proč oslovujete jenom mne – o užití na základě licence tu píše také PetrTv nebo slowthinker. Jste ve sporu i s nimi.
-
Napište konkrétně, které ustanovení kterého zákona
Pro debila, který si prostě odkazované články ne a ne a ne a ne a ne a nepřečte, ještě speciálně odkazuju jednou, např. http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
Debilní "polemiku" o tom, co se uzavírá, s tebou skutečně nepovedu. I absolvent pomocné školy pochopil, co jsem sdělovat.
-
:o :o :o
:-\
>:(
...
blablablabla
...
To už jsem tu napsal několikrát.
A teď vážně:
KOMU tím hodláš pomoct, že tady ad nauseam bazíruješ na něčem, co Ti evidentně nikdo nedá?
A evidentně to "něco" ani nikdo k ničemu nepotřebuje?
Potenciálního zákazníka?
Prodávajícího?
Microsoft?
?
PS: cítíš se zdráv?
-
Ale Vas Cesky zakon nedefinuje pojem obsah licencie, dal som ho hladat a nenaslo to takze nic take z pohladu Ceskeho zakona neexistuje a nemoze sa teda ani zachovat. Ak nemam pravdu napiste mi prosim cislo parafrafu a odstavec kde je obsah licencie alebo ine meno a definiciu ktora mu zodpoveda
Nedefinuje, „obsah licence“ jsem použil já, abych vysvětlil význam. V terminologii zákona je to „právo dílo užít“, stále § 12. Licence je určitý soubor těchto práv. První majitel získá licenci, tedy určitý soubor užívacích práv, a tuto licenci – tedy soubor práv k užívání díla – v nezměněné podobě prodá dál.
No dobre takze obsah licencie neexistuje. Ide o to ze som sa obaval ze povazujete tie dlhe texty pod ktorymi treba odkliknut ze suhlasim a az potom mi dovoli instalovat Windows za obsah licencie. No ale stale nevidim paragraf v autorskom zakone ktory by zakazoval uzivatelovi aby si kupil windows v bazare.
-
PS: cítíš se zdráv?
"Cítíte se, pane Švejku, úplně zdravým?"
"Úplné zdravým, to právě ne, vašnosti pane rado. Mám revma, mažu se opodeldokem."
Starý pán se opět laskavé usmál: "Co byste tomu řekl, kdybychom vás dali prohlédnout soud nimi lékaři?"
"Já myslím, že to se mnou nebude tak zlý, aby ti páni ztráceli se mnou zbytečně čas. Mě už prohlédl nějakej pan doktor na policejním ředitelství, jestli nemám kapavku."
"Víte, pane Švejku, my to přece jen zkusíme s těmi pány soudními lékaři. Sestavíme pěkně komisi, dáme vás dát do vyšetřovací vazby a zatím si pěkné odpočinete."
;D ;D ;D
-
Napište konkrétně, které ustanovení kterého zákona
Pro debila, který si prostě odkazované články ne a ne a ne a ne a ne a nepřečte, ještě speciálně odkazuju jednou, např. http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
Děkuji za uznání. Od někoho, kdo články na Lupě považuje za zákon, je takové oslovení pochvalou.
-
Ide o to ze som sa obaval ze povazujete tie dlhe texty pod ktorymi treba odkliknut ze suhlasim a az potom mi dovoli instalovat Windows za obsah licencie.
Ano, to je to, co nazývám "obsah licence".
No ale stale nevidim paragraf v autorskom zakone ktory by zakazoval uzivatelovi aby si kupil windows v bazare.
Nezakazuje to žádný paragraf žádného zákona, jak už jsem tu napsal mnohokrát. Také už jsem psal mnohokrát, že je něco jiného něco legálně prodávat a něco jiného je legálně to používat. To, že bylo něco legálně koupeno, ještě neznamená, že jakékoli použití je legální. Například je legální prodávat nová auta od výrobce, ale není legální takhle koupeným autem zavraždit člověka. Dokud rozdíl mezi legálním nabytím a legálním užitím nevstřebáte, nemá smysl se o tématu bavit dál, je to jedna z klíčových věcí a při pochopení podstaty problému ji nejde přeskočit.
-
Také už jsem psal mnohokrát, že je něco jiného něco legálně prodávat a něco jiného je legálně to používat.
Dobre takze to zopakujem zatial sme sa dostali cez to ze predaj je lagalny. "Obsah licencie" nemame definovany v zakone. A teraz staci dokazat ze pouzitie druhym vlastnikom je legalne. K tomu sa dostaneme dokazom sporom tak ze dokazeme ze opak neplati. Takze aky paragraf hovori ze pouzitie niekym kto kupil dielo v softwarovom bazare je v rozpore zo zakonom?
-
Děkuji za uznání. Od někoho, kdo články na Lupě považuje za zákon, je takové oslovení pochvalou.
Vylízanej kreténe, kdyby sis ten článek přečet, tak odkaz na zákon máš tam. Ale jelikož jsi debil, tak tady dál zasíráš diskuse svejme hovnama.
-
Dobre takze to zopakujem zatial sme sa dostali cez to ze predaj je lagalny.
Což jsem psal hned v druhém komentáři této diskuse.
A teraz staci dokazat ze pouzitie druhym vlastnikom je legalne.
I to jsem psal v tom druhém komentáři. Je to legální, pokud první, druhý i kterýkoli jiný vlastník licence používá software způsobem, ke kterému mu ta licence dává oprávnění. Takže pokud licence uděluje oprávnění k používání na počítači, se kterým byla poprvé zakoupena, je legální používat software na počítači, se kterým byla ta licence poprvé zakoupena.
Takze aky paragraf hovori ze pouzitie niekym kto kupil dielo v softwarovom bazare je v rozpore zo zakonom?
Žádný. Jak už jsem mnohokrát psal, naposledy v odpovědi na váš komentář před půl hodinou, problém není v tom, že byla licence koupena v bazaru. Problém je, pokud licence obsahuje ustanovení, které právo k užívání uděluje pouze pro použití na počítači, se kterým ta licence byla zakoupena - a někdo chce ten software provozovat na jiném počítači. K tomu mu ta licence oprávnění nedává.
-
Za ty tvoje výroky přijdeš nejméně o dvacet idnes-zlaťáků, čtyři bludišťáky, tričko s fotkou Helenky Vondráčkové a cenu Kapitánaruma!
Navíc pan Jirsák nebude moci klidně spát!
Styď se! Udělat loužičku!
-
Takze aky paragraf hovori ze pouzitie niekym kto kupil dielo v softwarovom bazare je v rozpore zo zakonom?
Žádný. Jak už jsem mnohokrát psal, naposledy v odpovědi na váš komentář před půl hodinou, problém není v tom, že byla licence koupena v bazaru. Problém je, pokud licence obsahuje ustanovení, které právo k užívání uděluje pouze pro použití na počítači, se kterým ta licence byla zakoupena - a někdo chce ten software provozovat na jiném počítači. K tomu mu ta licence oprávnění nedává.
Poviem to inak, ukazte mi paragraf ktory definuje ze mi moze autor davat podmienky ako mam pouzivat dielo ktore mi predal. Paragraf 12 odstavec 4 jasne definuje prava Microsoftu na uzitie diela ale nevidim tam ze by mal pravo urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite. V ktorom paragrafe teda to pravo ziskal?
-
Poviem to inak, ukazte mi paragraf ktory definuje ze mi moze autor davat podmienky ako mam pouzivat dielo ktore mi predal. Paragraf 12 odstavec 4 jasne definuje prava Microsoftu na uzitie diela ale nevidim tam ze by mal pravo urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite. V ktorom paragrafe teda to pravo ziskal?
§ 12 odst. 1. Autor vám nepředal dílo, on vám jen dává oprávnění dílo nějakým způsobem použít. Nikde není řečeno, že by vám autor musel dávat veškerá práva, může vám samozřejmě dát jenom omezená práva. Na tom jsou založená všechna licenční ujednání, včetně opensource licencí jako GPL, BSD, CC apod.
-
§ 12 odst. 1. Autor vám nepředal dílo, on vám jen dává oprávnění dílo nějakým způsobem použít. Nikde není řečeno, že by vám autor musel dávat veškerá práva, může vám samozřejmě dát jenom omezená práva.
Cize podla Vas mi dal Microsoft podla §12 odstavec 1 pravo "dílo užít" co znamena podla §12 odstavec 4
právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu, právo na pronájem originálu, právo na půjčování originálu,právo na vystavování originálu, právo na sdělování díla veřejnosti.
"Opravenie dielo pouzit" v odstavci 4 chyba takze mi ho ani nemohol dat podla §12 odstavec 1. Takze mi ho predal. Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
-
Cize podla Vas mi dal Microsoft podla §12 odstavec 1 pravo "dílo užít" co znamena podla §12 odstavec 4
právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu, právo na pronájem originálu, právo na půjčování originálu,právo na vystavování originálu, právo na sdělování díla veřejnosti.
Microsoft vám dává podle § 12 odstavce 1 stručně řečeno právo dílo užít na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena. Přesné podmínky si musíte přečíst v licenčním ujednání.
"Opravenie dielo pouzit" v odstavci 4 chyba
Právo dílo užít v odstavci 4 nechybí, odstavec 4 definuje některé (ne všechny) způsoby užití díla. § 12 odst. 4 začíná: Právem dílo užít je
takze mi ho ani nemohol dat podla §12 odstavec 1. Takze mi ho predal
Nerozumím, co jste tím chtěl říct. Podle § 12 odst. 1 nemáte právo dílo užít, pokud vám právo k užití neposkytne autor nebo zákon. Autor (Microsoft) vám to právo poskytne za úplatu. Lidově se tomu říká "koupit licenci" nebo "koupit software".
Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
§ 12 odstavec 1. Nikde tam není řečeno, že by autor mohl poskytnout jen veškerá práva nebo jen veškerá práva určitého typu. Co není zákonem zakázáno, je povoleno, takže autor vám klidně může poskytnout právo dílo užít jenom druhé úterý v měsíci, pokud je úplněk a máte na sobě žlutou kravatu. To, že zákon počítá s určením rozsahu oprávnění, je vidět např. i v § 12 odst. 2 na "v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy", v § 38a, který řeší licence pro dočasné rozmnoženiny. Dále je to výslovně napsané v Občanském zákoníku (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89) v § 2358 odst. 1
Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.
a dále v § 2371
Smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.
a ještě jednou v § 2376 odst. 1
Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času.
-
Právo dílo užít v odstavci 4 nechybí, odstavec 4 definuje některé (ne všechny) způsoby užití díla. § 12 odst. 4 začíná
Microsoft ma podla § 12 odstavec 4 sest prav ktore su tam vymenovane a moze ich "udělit jiné osobě smlouvou" § 12 odstavec 1. Ine prava mu ale zakon nedava a co sam nema nemoze davat dalej. Tieto prava su:
právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu, právo na pronájem originálu, právo na půjčování originálu,právo na vystavování originálu, právo na sdělování díla veřejnosti.
Ine moznosti uzitia diela sice existuju ale autor na ne uz nema pravo. Napriklad autor nema pravo ma umlatit svojou knihou :-) je to uzitie diela ale pravo na to nema a nemoze to ani "udělit jiné osobě smlouvou" podla § 12 odstavec 1.
Takze zostave ze podla §14 odstavec 2 mi ho predal.
Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
-
:o
Skvrny na Slunci?
-
Microsoft ma podla § 12 odstavec 4 sest prav ktore su tam vymenovane a moze ich "udělit jiné osobě smlouvou" § 12 odstavec 1. Ine prava mu ale zakon nedava a co sam nema nemoze davat dalej.
Přečtěte si ten § 12 ještě jednou, celý. Autor má právo dílo užít. To znamená, že na jakékoli užití díla má právo autor, a tohle právo může někomu udělit. Odstavec 4 vyjmenovává některé způsoby užití díla, v odstavci 5 máte výslovně napsáno, že dílo lze užít i jiným způsobem.
Ine moznosti uzitia diela sice existuju ale autor na ne uz nema pravo.
Má. § 12 odst. 1: Autor má právo své dílo užít...
Napriklad autor nema pravo ma umlatit svojou knihou :-)
Kniha jako autorské dílo je nehmotná. Tou byste nikoho neumlátil.
"udělit jiné osobě smlouvou" podla § 12 odstavec 1.
Takze zostave ze podla §14 odstavec 2 mi ho predal.
Co to pořád motáte? Podle odstavce 1 má autor právo svá práva udělit někomu dalšímu. Podle odstavce 2 pokud tato práva někomu dalšímu udělí, o ta práva nepřijde, ale je povinen strpět užití těch udělených práv tím, kdo ta udělená práva vlastní.
Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
Myslím, že je zbytečné, abych vám celý předchozí příspěvek kopíroval znova. Podle § 12 AZ má autor veškerá práva k užití díla a může je udělit někomu dalšímu. V uvedených paragrafech NOZ je výslovně uvedeno, že může být udělena na některé nebo všechny způsoby využití, v omezeném nebo neomezeném rozsahu. Tyto paragrafy tedy dovolují autorovi určovat, jaká oprávnění udělí nebo-li jak může být dílo legálně užité.
-
§ 12 odst. 1. Autor vám nepředal dílo, on vám jen dává oprávnění dílo nějakým způsobem použít. Nikde není řečeno, že by vám autor musel dávat veškerá práva, může vám samozřejmě dát jenom omezená práva.
Cize podla Vas mi dal Microsoft podla §12 odstavec 1 pravo "dílo užít" co znamena podla §12 odstavec 4
právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu, právo na pronájem originálu, právo na půjčování originálu,právo na vystavování originálu, právo na sdělování díla veřejnosti.
"Opravenie dielo pouzit" v odstavci 4 chyba takze mi ho ani nemohol dat podla §12 odstavec 1. Takze mi ho predal. Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
Odpověď je tuším v rozhodnutí toho soudu a výše uvedeném zákoně.
Žádný paragraf, neboť práva Microsoftu byly prodejem "práva užívat" vyčerpána, neboť za toto právo užívat dostal náležitou odměnu.
A právo užívat přešlo z "autora/Microsoftu" na nabyvatele (ten co kliknul na potvrzení EULA) a tento nabyvatel pokud se rozhodne postoupit toto právo ať bezplatně, nebo za úplatu je k tomu plně oprávněn, a to přesně v intenzích původního koupě/prodeje.
Jinými slovy, pokud bych to dovedl do absurda, pokud mne Microsoft předal právo užívat pouze na novém PC (bavíme se pane Jirsák stále o OEM verzi, nevím proč sem pletete krabicové verze) pak tedy já mám právo toto užívání prodat jiné osobě, avšak absurdum bych měl tedy požadovat, aby to bylo taktéž u nového nabyvatele dáno na NOVÝ počítač.
Což v podstatě vlastně je, a děje se.
A dokonce by se dalo říci, že vlastně omezená práva s přesunem, resp. výměnou, HW má především první nabyvatel, potažmo každý nabyvatel může tedy SW od MS ve verzi OEM používat pouze na prvním novém svém PC, a nesmí tomuto PC vyměnit základní desku, neboť pak tedy nemá právo již používat OEM SW od Microsoft.
Stačí si představit místo toho MS Windows cokoliv jiného, a rychle člověk zjistí, že je pitomost uvažovat, že by uživatel dělal něco nelegálního, když koupil jedinečný produktový klíč, který není nikde jinde užit, a tedy na základě toho užívá svůj SW.
Uživatel nekupuje produktový klíč, kupuje práva na užívání. To neustálé matení pojmů opravdu nepomáhá pochopení problému, právě naopak.
No pane Jirsák, vy zde docela obratně manipulujete se slovy, jednou pojmy slučujete a vzápětí trváte na přesné definici jednotlivých pojmů.... a to ty pojmy se stejným významem....
Přečtěte si prosím pořádně to licenční ujednání EULA, a zákon.
Licence, a licenční ujednání se vztahuje k užívání něčeho, a to něco je předmětem koupě a prodeje, to něco se jmenuje software, a je to shluk nul a jedniček umístěný v přesně definovaném pořadí.
TEDY je software předmětem koupě a prodeje, nikoliv nějaké právo užívání.
A pokud tedy si kupuji právo užívání, pak tedy prosím aby jste mi prodal 100 x právo užívání .... ale přeji si to přesně navážit....
Pak by totiž klamal spotřebitele právě Microsoft, neboť 20 let se kupují Windows, nikoliv právo užívat Windows.....
A kdyby byli v MS aspoň trochu inteligentní, tak mají jednoduchou možnost jak tomu přeprodeji zabránit, a legálně. Ať vy licence vykupují oni sami, a prodávají sami used verze... Měli by z toho stále dobrý kšeft.
Vlamujete se do otevřených dveří. Microsoft dávno krabicové verze software prodává. Vedle toho ale nabízí zlevněné verze, jejichž užívání je určitým způsobem omezeno. Např. verze pro studenty, nebo právě OEM verze.
Takže podle Vás mi Microsoft prodá použité licence, které mu byly vráceny ? Ne to neprodá.
Mimochodem, nepletete se pane Jirsák trochu ?? Výše jste tvrdil, že Microsoft prodává PRÁVO UŽÍVAT jeho dílo, neboť je autorem, a tady píšete, že Microsoft PRODÁVÁ SOFTWARE.
Pane Jirsák, tak jak to tedy je ????? Kupuji si snad od Microsoftu dvě věci ?? Tak za co tedy mu budu platit ?
Umíte se slovy pracovat dobře, ale trochu by jste měl začít přemýšlet, že tvrdíte, že to slunce je bílé, kus dále že je černé, a nakonec ono je žluté ?
Oracle s tímto problém nemá, protože neprodává OEM verze (pokud vím). Za to se OEM verze software běžně dodávaly k vypalovačkám skenerům nebo fotoaparátům – Nero, software pro skenování, OCR, úpravu fotek, digitální alba…
Takže pokud jsem si koupil vypalovačku a k ní bylo Nero, a ta šla do háje, tak to Nero podle Vás nesmím již používat s novou vypalovačkou ?? A to i když mám novou vypalovačku od stejného výrobce, nicméně dodanou již bez Nero ?
Microsoft také prodává updaty/upgrady.
Ale nepovídejte.... fakt ? Ale předtím si musím koupit CO ?
Takže hypotetický příklad, zakoupil jsem si software (a tvrdím, že si kupuji od Microsoftu - přes jeho dealery - software, nikoliv nějaká práva) ve verzi OEM, udělám upgrade PC, a budu chtít novou verzi Windows, tak tedy mi prodá Microsoft upgrade ?
CHA CHA CHA.... vždyť podle Vás jsem výměnou desky přišel o právo užívat software od Microsoftu, neboť se musím držet "neplatného" ustanovení v nějaké EULA, a tedy nemohu udělat upgrade/update.....
Měl by jste možná zkusit navštívit nějaké právnické minimum. Neboť navíc Microsoft neprodává update/upgrade svého OS, které bych mohl při dodržení všech podmínek EULA OEM někdy použít, pokud budu chtít provést upgrade svého počítače.
Tedy v nemám-li krabicovou verzi.... ale liší-li se funkčnost krabicové verze od verze OEM jen cenou, a jednou větou v EULA, tzn. není tam nijaka přidaná hodnota, pak je to nepřístojné chování od autora, tedy Microsoftu.
Navíc mi omezuje tímto autor právo užívat vlastní věc k účelu ke kterému byla pořízena...
Fakt bych chtěl takový spor vidět... a hlavně toho odvážného právníka Microsoftu, který by dokázal důkazy prokázat nelegální užívání software, tedy jak tvrdí pan Jirsák "práva užívat", které si však kupující nekoupil, neboť koupil pouze software, protože TO mu bylo prodáno.
Nebo snad jste viděl někdy pane Jirsák v nabídce nějakého obchodu inzerát :
"Prodám PC 8jader, 16GB RAM, 2TB HDD, nVidia GTX 650, PRÁVO UŽÍVAT SOFTWARE WINDOWS"
já u všech nabídek vidím napsáno "software OS Windows 7/8"!!!!
A tak nikdo Adobe Suit neprodá, protože nemůže.
Může a prodá. Ale neprodá samostatně třeba OEM verzi Photoshop Elements, nebo jak se jmenovala ta verze, která se dávala ke skenerům nebo fotoaparátům.
Ale zase pletete pane Jirsák hrušky z jablky ....
Nemůže prodat svou Adobe Suit verzi C1, když používá verzi C3/C5, které pořídil jako UPDATE C1. Neboť by přišel o právo dalšího update, a zároveň o právo užívat stávající update verze C3/C5, neboť užívání je podmíněno současným držením nabývacích práv k C1.
Doháje, pane Jirsáku, začněte už používat mozek. Sám tvrdíte to co výše uvádím, a pak napíšete takovou blbost. S C1 by musel prodat i C3/C5, neboť nový nabyvatel C1 by neměl možnost provést update na C3/C5, a původní nabyvatel C1, by naopak nemohl užívat C3/C5 když nemá původní C1. To je princip update/upgrade.
Když už nevíte co je u Adobe Suit napsáno v EULA (licenčním ujednání) a to především u update, a nikdy jste neprováděl instalaci Adobe Suit koupené za desítky tisíc, a update za další peníze, tak o tom nemluvte.
Děláte ze sebe jen blbce.
Ale verze C3/C5 byly podstatně levnější (desetiny plné ceny), avšak za podmínky že je kupující vlastníkem, tedy nabyvatelem C1.
Buďte soudný.
A k té OEM verzi Photoshop Elements, a z jakého titulu bych nemohl prodat tento software, pokud jej již nevyužívám a nebudu užívat ? A to bez nutnosti k tomu dát ten fotoaparát, či scaner ? Ne snad nějaké omezení v licenčním ujednání u toho OEM Photoshop Elements ??
Odpovím Vám NENÍ TAM ŽÁDNÉ, mám kde se do té licence podívat. A dokonce je (tedy byla) prodávaná i samostatně.
Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW
Ale dáte. Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně.
Je vidět pane Jirsák, že opravdu nemáte šajnu o čem mluvíte.
Ano když seženete značkové komponenty for Apple tak tam nainstalujete OSX a mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného. Windows tam bez zásahu do EFI nedostanete ani kdyby jste se na hlavu postavil. A zásahem do EFI tam zase nenainstalujete OSX, a mimochodem je tam HW mrvítko, které by jste musel najít a odstranit aby jste tam ty Windows dostal.... a zase bez toho HW mrvítka tam nedostanete to OSX.
Ale moje věta byla psána ve vztahu jiném, a pouze vy pane Jirsák, to opět "překroutíte" podle sebe.
Zkuste prosím nainstalovat OSX bez problému na JAKÝKOLIV JINÝ neznačkový HW, který koupíte v Alza či jinde. Budete-se divit, ale nenainstalujete tam software OSX od Apple, a pokud ano tak před tím budete muset upravit takový HW, a ještě bude muset být jen od jednoho výrobce takový HW (jsem zvědav jak dostanete OSX na Atlona) ....
A pokud to umíte a dokážete, dejte vědět, já přijedu za Vámi, a takový PC od Vás odkoupím na místě.
Ale podmínka je obyčejné součástky, na které mohu nainstalovat jakýkoliv jiný OS bez jakýchkoliv problémů, úprav flashování. V ceně do cca 10tis za HW (může být i bez DPH)
Přidám Vám k tomu 400Kč za OSX, a ať nežeru 1500 na instalaci = tedy práci.
Prosím bez monitoru......
A pokud tohle nedokážete (a já si dovezu dva disky, které budou mít jiné OS, a ty tam musí pochopitelně běžet, abych zjistil zda jste tam nenarval nějaké ty "značkové for only Apple") tak nekecejte blbosti...
A kdyby se nová auta prodávala za pár tisíc, podstatně ubyde krádeží aut. Což ale krádeže aut nelegalizuje a zloděje aut neomlouvá, takže je to jenom takové ne příliš chytré tvrzení.
Je probém tu na Rootu, že příspěvky nejdou editovat, a tak češtinové překlepy zůstávají. Ale rozumím tomu.
Ale já jsem nikdy nepsal že schvaluji KRÁDEŽ nějakého software, nebo krádež užívacích práv.
Takže o čem tady mluvíte ??? Dáte-li MHD zdarma, část aut nevyjede, a více lidí pojede autobusem, snad nechcete nazvat takové lidi černými pasažéry ?
Je snad Microsoft okraden tím, že někdo užívá used verzi jeho výtvoru ? Vždyť za to již dostal zaplaceno. Kdyby měl dostat zaplaceno podruhé tak TO JE KRÁDEŽ, ale od Microsoftu.
Chcete snad tvrdit, že autobazary, a lidé co si kupují ojetá auta, okrádají výrobce aut ??
Proboha JÁ JSEM ZLODĚJ, nikdy jsem si (z principu, nemám je rád) nekoupil nové auto, okrádám výrobce aut...
Pane Jirsák, tohle byl od Vás vtip, že jo.
-
Přečtěte si ten § 12 ještě jednou, celý. Autor má právo dílo užít. To znamená, že na jakékoli užití díla má právo autor, a tohle právo může někomu udělit. Odstavec 4 vyjmenovává některé způsoby užití díla, v odstavci 5 máte výslovně napsáno, že dílo lze užít i jiným způsobem.
Zamienate "pravo dielo uzit" a "uzitie diela". V § 12 odstavci 4 su prava ktore ma autor a podla § 12 odstavec 1 moze "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;"
V § 12 odstavci 5 sa pise "Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4." V tomto odstavci sa o prave nepise takze nemoze byt udelene inej osobe podla § 12 odstavec 1.
Cize zopakujem neviem po kolky krat :-). Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2. Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
-
práva Microsoftu byly prodejem "práva užívat" vyčerpána
Nebyla, § 12 odst. 2 Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká. Vyčerpáno bylo právo na rozšiřování podle § 14, tj. ta konkrétní poskytnutá oprávnění (jednu licenci) už nemůže prodávat Microsoft, ale ten, kdo nyní danou licenci vlastní.
Opět nepřesná práce s termíny, místo rozšiřování napíšete užívání, a hned z toho máte guláš.
A právo užívat přešlo z "autora/Microsoftu" na nabyvatele
Nepřešlo, podle § 12 odst 2. Microsoft právo užívat stále má. Navíc Microsoft neposkytuje nabyvateli obecné ničím neomezené právo užívat, ale omezené právo užívat software na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena.
tento nabyvatel pokud se rozhodne
postoupit toto právo ať bezplatně, nebo za úplatu je k tomu plně oprávněn, a to přesně v intenzích původního koupě/prodeje.
Ano, toto právo, tedy právo užívat software na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena. A přesně toto právo také má druhý nabyvatel, i každý další.
Jinými slovy, pokud bych to dovedl do absurda, pokud mne Microsoft předal právo užívat pouze na novém PC (bavíme se pane Jirsák stále o OEM verzi, nevím proč sem pletete krabicové verze) pak tedy já mám právo toto užívání prodat jiné osobě, avšak absurdum bych měl tedy požadovat, aby to bylo taktéž u nového nabyvatele dáno na NOVÝ počítač.
Což v podstatě vlastně je, a děje se.
Není to žádné absurdno, je to úplně normální vymezení práva na užití. A neděje se tak, Microsoft nepodmiňuje používání OEM software novým počítačem, ale použitím na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena.
Uživatel nekupuje produktový klíč, kupuje práva na užívání. To neustálé matení pojmů opravdu nepomáhá pochopení problému, právě naopak.
No pane Jirsák, vy zde docela obratně manipulujete se slovy, jednou pojmy slučujete a vzápětí trváte na přesné definici jednotlivých
pojmů.... a to ty pojmy se stejným významem....
Používám jednodušší pojmy tam, kde podle mého názoru nehrozí zmatení čtenáře a kde naopak jednodušší pojem zpřehledňuje text. Vy ovšem použijete nepřesný termín, a pak na té nepřesnosti stavíte dalekosáhlé závěry.
Přečtěte si prosím pořádně to licenční ujednání EULA, a zákon.
To je opravdu rada nad zlato. Zatím to vypadá, že ten zákon znám lépe, než všichni ostatní diskutující dohromady. Já nemám problém ve svých argumentech odkazovat na konkrétní ustanovení zákona - ale jsem skoro jediný, kdo to v této diskusi dělá.
Licence, a licenční ujednání se vztahuje k užívání něčeho, a to něco je předmětem koupě a prodeje, to něco se jmenuje software, a je to shluk nul a jedniček umístěný v přesně definovaném pořadí.
TEDY je software předmětem koupě a prodeje, nikoliv nějaké právo užívání.
Nikoli, předmětem koupě je právo na užívání. Nekupujete si žádné virtuální jedničky a nuly, kupujete si právo software používat.
A pokud tedy si kupuji právo užívání, pak tedy prosím aby jste mi prodal 100 x právo užívání
Není problém, vyberte si nějaký IT e-shop, tam vám určitě sto licencí prodají. Ale místo sta licencí je lepší koupit jednu, která vám udělí právo užívat software na sto počítačích. Vyjde to podstatně levněji.
ale přeji si to přesně navážit....
Právo na užívání bytu také kupujete na váhu?
Pak by totiž klamal spotřebitele právě Microsoft, neboť 20 let se kupují Windows, nikoliv právo užívat Windows.....
To, že vy si to nepřesně nazýváte "nákup Windows", je čistě váš problém. "Nákupem něčeho" se obvykle myslí převod úplně všech práv, a to byste se nedoplatil.
Takže podle Vás mi Microsoft prodá použité licence, které mu byly vráceny ? Ne to neprodá.
Ne, Microsoft prodává i licence, které nejsou vázány na žádný konkrétní počítač. Takže je můžete po použití klidně prodat dál a nový nabyvatel bude moci tu licenci využít na libovolném počítači.
Mimochodem, nepletete se pane Jirsák trochu ?? Výše jste tvrdil, že Microsoft prodává PRÁVO UŽÍVAT jeho dílo, neboť je autorem, a tady píšete, že Microsoft PRODÁVÁ SOFTWARE.
Psal jsem krabicové verze software, podstatou sdělení bylo to, že se jedná o licence, které nejsou vázány na konkrétní hardware. Běžně se to tahle rozlišuje, krabicový software jsou licence bez omezení na určitý HW, OEM verze jsou vázány na HW, se kterým byly zakoupeny. Zkratka "koupě software"místo "koupě licence k užívání software" se běžně používá, ale nesmíte z té zkratky dělat dalekosáhlé závěry. Když si nejste jist, napište to raději přesně.
Takže pokud jsem si koupil vypalovačku a k ní bylo Nero, a ta šla do háje, tak to Nero podle Vás nesmím již používat s novou vypalovačkou ??
Záleží na tom, jaké jsou licenční podmínky toho software. Pokud v licenčních podmínkách bylo, že to Nero smíte používat jenom na počítači, kde je ta vypalovačka, se kterou jste jej koupil, pak ano, pokud jste tu vypalovačku vyhodil, Nero již používat nesmíte.
Ale nepovídejte.... fakt ? Ale předtím si musím koupit CO ?
Je to úplně stejné, jako u toho Adobe, kde jste to tak vychvaloval. Máte koupenou jednu verzi, a když chcete povýšit na novější, nemusíte kupovat celou novou verzi, ale koupíte jen upgrade z té vaší současné verze na novou verzi.
Takže hypotetický příklad, zakoupil jsem si software (a tvrdím, že si kupuji od Microsoftu - přes jeho dealery - software, nikoliv nějaká práva) ve verzi OEM, udělám upgrade PC, a budu chtít novou verzi Windows, tak tedy mi prodá Microsoft upgrade ?
Microsoft přímo ne, ale jeho distributoři.
CHA CHA CHA.... vždyť podle Vás jsem výměnou desky přišel o právo užívat software od Microsoftu, neboť se musím držet "neplatného" ustanovení v nějaké EULA, a tedy nemohu udělat upgrade/update.....
To ale nijak nesouvisí s upgrade softwaru. V podmínkách upgrade pravděpodobně bude, že musíte mít nějakou předchozí platnou licenci. Pokud máte platnou licenci, můžete koupit upgrade na novější verzi.
Měl by jste možná zkusit navštívit nějaké právnické minimum. Neboť navíc Microsoft neprodává update/upgrade svého OS, které bych mohl při dodržení všech podmínek EULA OEM někdy použít, pokud budu chtít provést upgrade svého počítače.
Upgrade software je něco jiného, než upgrade počítače. Microsoft prodává upgrade OS, třeba tady máte upgrade z Windows Vista na Windows 7 Home Premium (https://www.mironet.cz/windows-7-home-premium-ceska-lokalizace-ggk-legalizacni-sada+dp186003/).
Tedy v nemám-li krabicovou verzi.... ale liší-li se funkčnost krabicové verze od verze OEM jen cenou, a jednou větou v EULA, tzn. není tam nijaka přidaná hodnota, pak je to nepřístojné chování od autora, tedy Microsoftu.
Microsoft vám dává na výběr, zda si koupíte levnější OEM verzi s omezením na použití na počítači, se kterým licenci koupíte, nebo dražší FPP verzi, kterou si můžete přenášet z počítače na počítač jak vás napadne. Nevidím na tom nic nepřístojného.
Navíc mi omezuje tímto autor právo užívat vlastní věc k účelu ke kterému byla pořízena...
Nevím, co myslíte tou věcí, ale Microsoft vám dává přesně ta práva k užití, která jste odsouhlasil v licenční smlouvě. Pokud se smlouvou nesouhlasíte, máte právo jej do nějaké doby od koupě vrátit.
Fakt bych chtěl takový spor vidět... a hlavně toho odvážného právníka Microsoftu, který by dokázal důkazy prokázat nelegální užívání software, tedy jak tvrdí pan Jirsák "práva užívat", které si však kupující nekoupil, neboť koupil pouze software, protože TO mu bylo prodáno.
Ne, Microsoft opravdu neprodává software, nebo-li veškerá práva k němu, jen tak kdekomu za pár korun. Můžete to zkusit, koupit od Microsoftu veškerá práva k Windows, ale bude to chtít připravit si pár miliard.
Nebo snad jste viděl někdy pane Jirsák v nabídce nějakého obchodu inzerát :
"Prodám PC 8jader, 16GB RAM, 2TB HDD, nVidia GTX 650, PRÁVO UŽÍVAT SOFTWARE WINDOWS"
já u všech nabídek vidím napsáno "software OS Windows 7/8"!!!!
Jistě, v běžné lidské komunikaci se běžně používají zjednodušení. Nemáte tam napsanou skříň, zdroj, kabely, základní desku - a přesto tohle všechno dostanete. Protože ten popis je jenom zjednodušený.
Může a prodá. Ale neprodá samostatně třeba OEM verzi Photoshop Elements, nebo jak se jmenovala ta verze, která se dávala ke skenerům nebo fotoaparátům.
Ale zase pletete pane Jirsák hrušky z jablky ....
Nemůže prodat svou Adobe Suit verzi C1, když používá verzi C3/C5, které pořídil jako UPDATE C1. Neboť by přišel o právo dalšího update, a zároveň o právo užívat stávající update verze C3/C5, neboť užívání je podmíněno současným držením nabývacích práv k C1.
Já to nepletu, pletete to vy. Prodat Adobe Suite verze C1 může, ale nechce to udělat, protože by tak neměl oprávnění používat ani update.
S C1 by musel prodat i C3/C5, neboť nový nabyvatel C1 by neměl možnost provést update na C3/C5
Nemusel, a nový nabyvatel by měl tu možnost.
původní nabyvatel C1, by naopak nemohl užívat C3/C5 když nemá původní C1. To je princip update/upgrade.
Ano, nemohl. Ale to neznamená, že by mu to bránilo tu verzi C1 prodat. Nic mu nebrání, on ji prodat může, ale nechce to udělat.
Když už nevíte co je u Adobe Suit napsáno v EULA (licenčním ujednání) a to především u update, a nikdy jste neprováděl instalaci Adobe Suit koupené za desítky tisíc, a update za další peníze, tak o tom nemluvte.
Není problém, abych o tom mluvil, protože v tom rozhodně nedělám takový guláš, jako vy.
Děláte ze sebe jen blbce.
Ze sebe ne.
A k té OEM verzi Photoshop Elements, a z jakého titulu bych nemohl prodat tento software, pokud jej již nevyužívám a nebudu užívat ? A to bez nutnosti k tomu dát ten fotoaparát, či scaner ? Ne snad nějaké omezení v licenčním ujednání u toho OEM Photoshop Elements ??
Psal jsem, že v licenční smlouvě pravděpodobně nějaké takové ustanovení bude.
Odpovím Vám NENÍ TAM ŽÁDNÉ, mám kde se do té licence podívat.
Tak se do ní podívejte.
A dokonce je (tedy byla) prodávaná i samostatně.
Pokud je ta licence prodávaná samostatně, není to OEM licence.
Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW
Ale dáte. Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně.
Je vidět pane Jirsák, že opravdu nemáte šajnu o čem mluvíte.
Ano když seženete značkové komponenty for Apple tak tam nainstalujete OSX a mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
Chápu to správně, že v prvním odstavci tvrdíte, že o tom nic nevím, a ve druhém potvrzujete přesně to, co jsem napsal?
mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
To jako že mi procesor, řadič disku, grafická karta nebo RAM zabrání nainstalovat OS X? To určitě...
Ale moje věta byla psána ve vztahu jiném, a pouze vy pane Jirsák, to opět "překroutíte" podle sebe.
Já nic nepřekrucuju. Ale vy už zase píšete čím dál nesmyslnější komentáře, a už zase přestávají dávat smysl i jednotlivé věty. Co znamená "věta byla psána ve vztahu jiném"? To jste tu větu psal ženatý a mezi tím jste se rozvedl, že jste v jiném vztahu? Nebo se rozvedla ta věta? To vypadá nejpravděpodobněji, po krátkém bouřlivém vztahu s češtinou se pro přetrvávající rozpory rozešly... A ta čárka za "Jirsák" se vzala kde, ta je tam pro okrasu? Nebo "pane Jirsák" mělo být oslovení oddělené čárkami z obou stran, ale ta první čárka emigrovala? Až zase budete psát něco o tom, že ze sebe někdo dělá blbce, že má začít používat mozek a že něco překrucuje, zkuste to napsat tak, aby nebylo tak snadné omlátit vám tu větu o hlavu.
Zkuste prosím nainstalovat OSX bez problému na JAKÝKOLIV JINÝ neznačkový HW
Já jsem psal o značkových komponentách, nějak jste se v zápalu boje přesunul k neznačkovým. Ale nechal bych už Adobe i Apple být, to už je opravdu mimo téma...
A kdyby se nová auta prodávala za pár tisíc, podstatně ubyde krádeží aut. Což ale krádeže aut nelegalizuje a zloděje aut neomlouvá, takže je to jenom takové ne příliš chytré tvrzení.
Je probém tu na Rootu, že příspěvky nejdou editovat, a tak češtinové překlepy zůstávají.
V citované části mého komentáře žádný překlep není, na rozdíl od vašeho "probému" a novotvaru "češtinové".
Ale rozumím tomu. ... Ale já jsem nikdy nepsal že schvaluji KRÁDEŽ nějakého software, nebo krádež užívacích práv.
Já jsem ale nepsal nic o tom, že byste schvaloval krádež. Možná jste tomu textu zas až tak nerozuměl. Zkuste si to přečíst ještě jednou, zjistíte, že tam nejsou překlepy, a pak možná i o čem to doopravdy je...
Je snad Microsoft okraden tím, že někdo užívá used verzi jeho výtvoru ? Vždyť za to již dostal zaplaceno. Kdyby měl dostat zaplaceno podruhé tak TO JE KRÁDEŽ, ale od Microsoftu.
Nikdo netvrdí, že má Microsoft dostat za to samé zaplaceno podruhé. Také neřeším, jak moc je to pro Microsoft ekonomicky nevýhodné či výhodné.
Chcete snad tvrdit, že autobazary, a lidé co si kupují ojetá auta, okrádají výrobce aut ??
Ne, nechci. Ani jsem nikdy netvrdil nic, z čeho by něco takového plynulo.
Pane Jirsák, tohle byl od Vás vtip, že jo.
Myslíte to s autobazary okrádajícími výrobce aut? Já to nenapsal ani jsem netvrdil nic podobného. Vtip to možná byl, ale jedině od vás.
-
(http://static.emedco.com/media/catalog/product/Conserve-Energy-and-LEED-Signs-If-Youre-The-Last-One-Out-Turn-Off-The-Lights-80768-ba.jpg)
-
Zamienate "pravo dielo uzit" a "uzitie diela".
Nezaměňuju. Užití díla je to, že s tím dílem něco děláte, nějakou činnost, třeba vytváříte kopii. Právo k užití díla je oprávnění k té činnosti. Podobně například užití bytu je to, že v tom bytu bydlíte, spíte, sprchujete se. Právem k užití bytu je nájemní smlouva.
V § 12 odstavci 4 su prava ktore ma autor a podla § 12 odstavec 1 moze "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;"
V § 12 odstavci 5 sa pise "Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4." V tomto odstavci sa o prave nepise takze nemoze byt udelene inej osobe podla § 12 odstavec 1.
V odstavci 4 jsou vyjmenované některé způsoby užití díla, ten vlastně odstavec říká "pokud se jedná o to a to, jde vždy o užití díla". Odstavec 5 pak říká, že dílo lze užít i jinými způsoby, než těmi uvedenými v odstavci 4, a že přesnější specifikace těch jednotlivých užití jsou uvedeny v následujících odstavcích.
Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Ne, Microsoft vám prodal některá práva užití v omezeném rozsahu, prodal vám je podle § 12 odstavce 1, konkrétně jde o část věty "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva".
Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
§ 12 AZ, § 2358, § 2371 a § 2376 NOZ.
-
(http://monomaniacos.com.br/wp-content/uploads/2013/03/Grafomania.jpg)
-
http://is.muni.cz/th/257647/pravf_m/
http://is.muni.cz/th/257672/pravf_m/
-
V odstavci 4 jsou vyjmenované některé způsoby užití díla, ten vlastně odstavec říká "pokud se jedná o to a to, jde vždy o užití díla". Odstavec 5 pak říká, že dílo lze užít i jinými způsoby, než těmi uvedenými v odstavci 4, a že přesnější specifikace těch jednotlivých užití jsou uvedeny v následujících odstavcích.
Stale zamienate uzitie diela a pravo dielo pouzit. Preto este raz §12 odstavec 4 zacina Právem dílo užít je
a §12 odstavec (5) zacina Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4...
V odstavci 4 su vymenovane prava. V odstavci 5 su sposoby uzitia vyplyvajuce z tychto prav. Sposoby uzitia a prava su dve rozdielne veci. A ked § 12 odstavec 1 hovori "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva" odkazuje sa na prava v odstavci 4 nie na uzite. To by sa tam hovorilo "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k užití díla"
Takze zopakujem: Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2. Aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
-
http://is.muni.cz/th/257647/pravf_m/
http://is.muni.cz/th/257672/pravf_m/
Pekne
-
Přečtěte si prosím pořádně to licenční ujednání EULA, a zákon.
To je opravdu rada nad zlato. Zatím to vypadá, že ten zákon znám lépe, než všichni ostatní diskutující dohromady. Já nemám problém ve svých argumentech odkazovat na konkrétní ustanovení zákona - ale jsem skoro jediný, kdo to v této diskusi dělá.
Ano toto uznávám, že odkazujete a to i správně. Ale již nedáváte do kontextu i tu EULA od Microsoftu.
Ale měl by jste k tomu Vašemu výkladu přidat i kontext rozhodnutí soudního dvora
(a omlouvám se, fakt se mi nechce dohledávat informace a odkazy, které byly sděleny mnohokrát)
Licence, a licenční ujednání se vztahuje k užívání něčeho, a to něco je předmětem koupě a prodeje, to něco se jmenuje software, a je to shluk nul a jedniček umístěný v přesně definovaném pořadí.
TEDY je software předmětem koupě a prodeje, nikoliv nějaké právo užívání.
Nikoli, předmětem koupě je právo na užívání. Nekupujete si žádné virtuální jedničky a nuly, kupujete si právo software používat.
Pak tedy přistoupím-li na Vaši sekvenci, a shodnu-li se s Vámi, že tedy nekupuji - ač všichni presentují, že prodávají (a to "zjednodušování" je tedy chybné) - software jako takový, ale pouze právo užívat software jako takový, pak tedy všichni prodejci v tomto státě provádějí klamavou reklamu, a technicky podvádějí své zákazníky tím, že je uvádějí v omyl, že si s tím počítačem kupují o operační systém Windows. Tedy dva v jednom, protože všichni uvedou veškeré součástky, které ten počítač má, ale současně napíší, že v ceně je i software OS Windows.
Čímž tedy klamou své zákazníky, neboť jim dle Vaší definice = a řekněme, že jsem ochoten to takto i přijmout (neradujte se až tak moc) = vlastně prodejce neříká při prodeji pravdu o tom co jim prodává. Neboť žádný kupující v okamžiku koupě nezná obsah licenčního ujednání EULA, před prodejem, a tedy nemá právo volby, a až následně začíná užívat takto zakoupený počítač, nemá jinou možnost volby, neboť peníze vynaložené na úhradu "užívacích práv" k software již nikdy prodejce nevrátí, a tedy je následně nabyvatel užívacích práv poškozen.
A takový postup je na hranici když už ne legálnosti tak minimálně slušnosti.
A prosím nepřekrucujte to.
A pokud tedy si kupuji právo užívání, pak tedy prosím aby jste mi prodal 100 x právo užívání
Není problém, vyberte si nějaký IT e-shop, tam vám určitě sto licencí prodají. Ale místo sta licencí je lepší koupit jednu, která vám udělí právo užívat software na sto počítačích. Vyjde to podstatně levněji.
Ne nemáte pravdu. Žádný e-schop, vyjma pouze přímo obchodního oddělení Microsoft takové "právo na užívání" k prodeji neinzeruje.
Považujete-li nabízení k prodeji krabici s DVD na kterém je software jako "právo na užívání" pak tedy je použita nepřesná a chybná terminologie.
Nicméně je potřeba podotknout, že ani Microsoft Vám nic neprodá, pokud nebudete objednavatel tisíci kusových sérií. Jednu licenci/právo na užívání (nazývejte si to tedy jak chcete) Vám neprodají.
Pak by totiž klamal spotřebitele právě Microsoft, neboť 20 let se kupují Windows, nikoliv právo užívat Windows.....
To, že vy si to nepřesně nazýváte "nákup Windows", je čistě váš problém. "Nákupem něčeho" se obvykle myslí převod úplně všech práv, a to byste se nedoplatil.
Nemáte pravdu. Já to nenazývám "nákupem Windows" nepřesně, a není to čistě můj problém. Vy myslíte nákupem "něčeho" třeba tedy rohlíku, či knihy, to, že se převádí převodem tedy čeho ?
Ach já zapomněl, software se přeci neprodává, software vlastně neexistuje. Jsou jen jakási práva, že mohu něco užívat. Pravda silnici si taky nekupuji, pouze platím za právo po ni jezdit.... Takže to není tedy moje, ale pokud jsem si ale koupil právo něco užívat, mám přeci právo toto právo i prodat a převést.
A jestliže rozhodl nějaký soudní orgán, že při prvním převodu užívacích práv (ať jsme tedy stejní v terminologii, a držte se tedy tohoto pojmu prosím) došlo k vyčerpání práv původního držitele těchto práv (tedy autora) neboť dostal za tento převod adekvátní odměnu, pak tedy mohu práva k užívání převést. Avšak měl-li jsem časově neomezená práva, pak tedy není možno a to i podle autorského zákona, podmiňovat užívání takových práv ještě dalšími podmínkami.
Proboha zamyslete se, je to to samé, jako kdyby jste prodal zahradu s suchým záchodem, neboť jste ji koupil s tím, že tam suchý záchod je, a vy jste protože to bylo levné, souhlasil že budete užívat suchý záchod, tak by jste jako první původní majitel chtěl požadovat po tom dalším majiteli = tedy užívacích práv (když píšete, že nakupujete něco, a ne věc/dílo) = že tam může udělat cokoliv ALE MUSÍ TAM BÝT suchý záchod, jinak to nemáte právo užívat.
Takže chcete mi říci, že dle autorského zákona, si u literárního díla kupuji právo toto dílo pouze číst ?
Takže podle Vás mi Microsoft prodá použité licence, které mu byly vráceny ? Ne to neprodá.
Ne, Microsoft prodává i licence, které nejsou vázány na žádný konkrétní počítač. Takže je můžete po použití klidně prodat dál a nový nabyvatel bude moci tu licenci využít na libovolném počítači.
Ale jednak vázaný prodej je nezákonný, jednak prosím držte se své vlastní terminologie, Microsoft přeci dle Vás neprodává nějaké licence, ALE UŽÍVACÍ PRÁVO něčeho, pak tedy je od prodejců HW vlastně NELEGÁLNÍ prodávat software, který nemají.
Mimochodem, nepletete se pane Jirsák trochu ?? Výše jste tvrdil, že Microsoft prodává PRÁVO UŽÍVAT jeho dílo, neboť je autorem, a tady píšete, že Microsoft PRODÁVÁ SOFTWARE.
Psal jsem krabicové verze software, podstatou sdělení bylo to, že se jedná o licence, které nejsou vázány na konkrétní hardware. Běžně se to tahle rozlišuje, krabicový software jsou licence bez omezení na určitý HW, OEM verze jsou vázány na HW, se kterým byly zakoupeny. Zkratka "koupě software"místo "koupě licence k užívání software" se běžně používá, ale nesmíte z té zkratky dělat dalekosáhlé závěry. Když si nejste jist, napište to raději přesně.
A já znovu (na rozdíl od Vás nevytrhávám věty z kontextu, a neměním jejich význam) znovu tvrdím, že jste napsal co jste napsal. Nepsal jste o krabicové verze, multilicence ale psal jste přesně co jsem tučně vyznačil....
A toto Vaše přeskakování mezi terminologiemi způsobuje u mne úsměv. (a klidně mne dále "urážejte" že neumím číst)
Ono totiž to Vaše že se to obecně používá, jako zkratka, že nelze z toho dělat závěry je chybná úvaha.
Neboť slovo software je striktně uvedeno v zákonu, a je k tomu přiřazen i význam
software = literární dílo ............... a literární dílo je =NĚCO=
užívání díla (tedy i software) je dějový proces, ale není to =NĚCO=
Takže pokud jsem si koupil vypalovačku a k ní bylo Nero, a ta šla do háje, tak to Nero podle Vás nesmím již používat s novou vypalovačkou ??
Záleží na tom, jaké jsou licenční podmínky toho software. Pokud v licenčních podmínkách bylo, že to Nero smíte používat jenom na počítači, kde je ta vypalovačka, se kterou jste jej koupil, pak ano, pokud jste tu vypalovačku vyhodil, Nero již používat nesmíte.
Pane Jirsák, nevím jak dlouho čtete EULA k různým softwarovým dílům, já to musím dělat už 23 let. A věřte, že pouze a jedině u software z dílny Microsoft bylo někdy uvedeno, že dané dílo lze užívat pouze na jednom počítači.
A mimochodem jak by asi tak tvůrce software Nero definoval, do jakého PC je ta vypalovačka daná ??
A analogicky, jak vlastně je technicky a hlavně právně ošetřeno určení která základní deska JE ta na které lze OEM verzi Windows používat ? Odpověď je NIJAK.
Není JAK prokázat která základní deska byla ta první. Ale to jen tak mimochodem.
Takže hypotetický příklad, zakoupil jsem si software (a tvrdím, že si kupuji od Microsoftu - přes jeho dealery - software, nikoliv nějaká práva) ve verzi OEM, udělám upgrade PC, a budu chtít novou verzi Windows, tak tedy mi prodá Microsoft upgrade ?
Microsoft přímo ne, ale jeho distributoři.
Měl by jste možná zkusit navštívit nějaké právnické minimum. Neboť navíc Microsoft neprodává update/upgrade svého OS, které bych mohl při dodržení všech podmínek EULA OEM někdy použít, pokud budu chtít provést upgrade svého počítače.
Upgrade software je něco jiného, než upgrade počítače. Microsoft prodává upgrade OS, třeba tady máte upgrade z Windows Vista na Windows 7 Home Premium (https://www.mironet.cz/windows-7-home-premium-ceska-lokalizace-ggk-legalizacni-sada+dp186003/).
Hezké, cena stejná jako krabicová verze, dražší než OEM verze, to je fakt upgrade.....
Nicméně, 1. Microsoft nic neprodává, tedy dle toho co jste napsal neprodává upgrade OS, ale právo užívat nějaký software.... držte se přesné terminologie ;D
2. přečetl jste co jsem napsal celé ? Jasně jsem psal že nemohu udělat upgrade OS když udělám upgrade PC = tedy přesněji vyměním-li základní desku (je tak psáno v EULA) = neboť k upgrade OS potřebuji mít platnou původní právo k užívání původního OS.
Asi nemáte po ruce ty EULA texty a neznáte je moc dobře.
Nicméně ono je to jedno. Neboť jak stanovil ve svém rozhodnutí soud, právo určovat podmínky vyčerpal autor prvním převodem. Při dalším převodu, už je kladen důraz pouze na počet užívacích práv.
Microsoft vám dává na výběr, zda si koupíte levnější OEM verzi s omezením na použití na počítači, se kterým licenci koupíte, nebo dražší FPP verzi, kterou si můžete přenášet z počítače na počítač jak vás napadne. Nevidím na tom nic nepřístojného.
Mýlíte se. Microsoft mi takové právo nedává... protože si od Microsoftu NIC NEKUPUJI.
A dodavatel HW mi nedává právo, a moc nenabízí na výběr.
Respektive, výběr z HW je tak omezený, že si mohu buď koupit HW s OEM, a nebo HW bez jakékoliv záruky, že tam dostanu FPP verzi.
Nebo snad jste našel někde v nabídce PC či laptopy, kde je uvedeno, že máte na výběr volby jestli chcete W8 OEM nebo W8 FPP ?
Tady bych Vás požádal o nějaký odkaz.
A pokud napíšete, že si mohu koupit laptop bez OS a dát tam co chci, odpovím NEMÁTE PRAVDU.
Koupím Vám laptop, NOVÝ laptop - a bude se prodávat i ve verzi s OEM Windows, dám Vám k tomu originální medium FPP verzi OS Windows 7 včetně produktového klíče a k tomu 1000Kč v hotovosti, a počkám si jak tam ten OS dostanete..... no asi se budu lehce smát, neboť se budete hodně dobře trápit. A zkuste si zavolat na podporu (na kterou máte dle FPP verze nárok) přímo u Microsoftu.
Víte o Vám odpoví ?
"Pane měl jste si koupit laptop s OEM verzí Windows, ta FPP verze není podporována u laptopu, který byl prodán bez OEM verze....
Takže JAKÉ právo volby mi Microsoft dává ?? Když jeho vlastní produkty v FPP verzi nejdou nainstalovat na podporovaný HW ?
A FPP verze je přeci přenositelná, nebo mi budete tvrdit opak ?
Navíc mi omezuje tímto autor právo užívat vlastní věc k účelu ke kterému byla pořízena...
Nevím, co myslíte tou věcí, ale Microsoft vám dává přesně ta práva k užití, která jste odsouhlasil v licenční smlouvě. Pokud se smlouvou nesouhlasíte, máte právo jej do nějaké doby od koupě vrátit.
Vy jste srandista. Tak já si koupím HW, s OS Windows, a s nějakou EULA se nemohu před prodejem seznámit, takže vlastně nevím co kupuji, a podle Vás mám právo vrátit ? ALE CO vrátit ?
Celý HW ? Kde v EULA máte napsáno, že musím vrátit HW ? A tedy kdo mi vrátí peníze za OEM verzi ? I ta má nějakou cenu, já ji přeci platím v tom HW, nebo chcete tvrdit, že je ZDARMA ?
A tedy když vrátím HW, tak mi prodejce dá co ?
Je to to samé, jako kdyby jste šel uzavřít cestovní úrazové pojištění, s tím, že to prvně zaplatíte, a až vyjedete za hranice, teprve se můžete seznámit s podmínkami, kde bude napsáno, že sice jste cestovně úrazově pojištěn, ale pouze v případě, že pojedete vlakem, .... takže vystoupíte z letadla a řeknete sorry, já si musím jít udělat jinou pojistku....
Už to že se s EULA můžete seznámit AŽ při instalaci Windows je chyba. Správně by jste měl EULA potvrdit už před placením. PAK by bylo vše v pořádku.
Ale v tom případě by musela být u prodejce adekvátní jiná nabídka. Což v současnosti NENÍ.
Nebo snad jste viděl někdy pane Jirsák v nabídce nějakého obchodu inzerát :
"Prodám PC 8jader, 16GB RAM, 2TB HDD, nVidia GTX 650, PRÁVO UŽÍVAT SOFTWARE WINDOWS"
já u všech nabídek vidím napsáno "software OS Windows 7/8"!!!!
Jistě, v běžné lidské komunikaci se běžně používají zjednodušení. Nemáte tam napsanou skříň, zdroj, kabely, základní desku - a přesto tohle všechno dostanete. Protože ten popis je jenom zjednodušený.
Nemáte pravdu, daleko běžnější je u PC nabídka, která obsahuje výčet všech komponentů, včetně popisu, zdroje, skříně, základní desky, CPU, GPU, RAM, monitoru, klávesnice a to i vč. obrázků. A u toho je napsáno "OS Windows 7/8" .... nikde tam není psáno "užívací právo" na výhradně na tento HW....
Takže trochu se opravte. Leda u laptopu není popis case, nicméně každý kdo prodává laptopy tam bude mít minimálně 1 foto toho laptopu, aby kupující viděl jak vypadá ten case toho laptopu.
Tady jste hodně vedle.
Já to nepletu, pletete to vy. Prodat Adobe Suite verze C1 může, ale nechce to udělat, protože by tak neměl oprávnění používat ani update.
S C1 by musel prodat i C3/C5, neboť nový nabyvatel C1 by neměl možnost provést update na C3/C5
Nemusel, a nový nabyvatel by měl tu možnost.
CO to tu melete..... tak já napíšu, že nemůže prodat C1 když to má updatované na C3/C5 neboť by nemohl používat C3/C5, že to musí prodat když tak celé, a vy napíšete že to pletu ??? A následně napíšete to samé ? Čtete někdy po sobě co napíšete ?
Tedy přesně napíšete, že to udělat může ale nechce ?? Takže když nechce, tak může. Takže já to pletu, ale když vy napíšete významově to samé co já, tak Vy máte pravdu a já to pletu ??? HA HA HA ahhhhh
Tak ještě jednou ( a je to i dle rozhodnutí zmiňovaného soudního dvora) NE nemůže prodat (a doplním pro Vás) JEN VERZI C1 neboť se updaty na verzi C3/C5 staly součástí "práva na užívání" a tedy pokud by chtěl prodat C1 musí prodat i tyto updaty. Licence potažmo "právo na užívání" nelze rozdělit, resp. oddělit je-li něco již sloučeno updatem/upgradem.
takže pokud by jste si pořídil díky platné licenci=práva na užívání= Windows XP update/upgrade na Windows Vista/7 tak nemůžete prodat následně licenci=právo na užívání= Windows XP bez toho, že by jste zároveň prodal i licenci=právo na užívání= i toho update/upgrade na Windows Vista/7.
Přečtěte si EULA u update Windows....
původní nabyvatel C1, by naopak nemohl užívat C3/C5 když nemá původní C1. To je princip update/upgrade.
Ano, nemohl. Ale to neznamená, že by mu to bránilo tu verzi C1 prodat. Nic mu nebrání, on ji prodat může, ale nechce to udělat.
ACH,... On to prodat může ale nechce.... to je dobrý, popřel jste co jsem napsal, přepsal jste to jinak, a dokázal jste mi že se mýlím v tom, že užívám slovo nemůže, protože by NĚCO, a položíte významově stejnou větu a to je správné.
Asi obohatím svůj slovník o význam slova "Jirsákovina"
Když už nevíte co je u Adobe Suit napsáno v EULA (licenčním ujednání) a to především u update, a nikdy jste neprováděl instalaci Adobe Suit koupené za desítky tisíc, a update za další peníze, tak o tom nemluvte.
Není problém, abych o tom mluvil, protože v tom rozhodně nedělám takový guláš, jako vy.
Není problém aby jste psal o čemkoliv, i když o tom víte kulové. Podstatné je, že pravdu máte pouze a výhradně jen vy.......
Guláš možná máte někde vy. Pane.
A k té OEM verzi Photoshop Elements, a z jakého titulu bych nemohl prodat tento software, pokud jej již nevyužívám a nebudu užívat ? A to bez nutnosti k tomu dát ten fotoaparát, či scaner ? Ne snad nějaké omezení v licenčním ujednání u toho OEM Photoshop Elements ??
Psal jsem, že v licenční smlouvě pravděpodobně nějaké takové ustanovení bude.
Odpovím Vám NENÍ TAM ŽÁDNÉ, mám kde se do té licence podívat.
Tak se do ní podívejte.
Mám Vám ji sem nascenovat ? Já se do ní dívat nemusím, to sem dělal před třemi lety. Nic, jako omezení, vyjma počtu současně nainstalovaných kopií, v této EULA NENÍ, ale to jsem Vám již napsal výše, Avšak Vám to nestačí. Tedy máte právo si tu EULA pro tento SW sám dohledat a dokázat mi opak.....
-
Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW
Ale dáte. Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně.
Je vidět pane Jirsák, že opravdu nemáte šajnu o čem mluvíte.
Ano když seženete značkové komponenty for Apple tak tam nainstalujete OSX a mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
Chápu to správně, že v prvním odstavci tvrdíte, že o tom nic nevím, a ve druhém potvrzujete přesně to, co jsem napsal?
Jste dokonalý, přiznávám, že vám tímto skládám hold.
Takže mé tvrzení, že: "Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW"
vyvrátíte svou větou: "Ale dáte. ..." kterou však ihned negujete další větou "Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně."
Tak to jste mne tedy fakt dostal...... Neboť ta první věta vyjádřila nesouhlas s mým tvrzením, neboť jsem tvrdil " jeho OS nedáte jinam než na jeho HW" což mě vy svou odpovědí a první větou ""Ale dáte. ..." vyvracíte, neboť kdy já píši že "nedáte" a vy napíšete že "Ale dáte"
je to čistá negace prvního výroku.
Ale zároveň Vaše další věta neguje Vaši vlastní NEGACI prvního tvrzení.... perfektní logika.
Takže buď to od Vás je dokonalé, a nebo jste sám sebe popřel, a mne tímto dostal.... klobouk dolů, to se mě nestává často.
mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
To jako že mi procesor, řadič disku, grafická karta nebo RAM zabrání nainstalovat OS X? To určitě...
No tentokrát budu velmi konkrétní, nikoliv CPU, RAM, GPU, ale MB, respektivě jedna součástka na MB.
Pokud tam je lze nainstalovat OSX pokud tam není, OSX nelze nainstalovat.
Jak jsem psal. Kupte součástky do 10 tisíc, nové, v běžném obchodě, nejlépe AMD (tam nemáte ani teoretickou šanci), u intelu šanci tak 1:10000 (odhaduji, možná ještě méně), poskládejte z toho PC, pak si stáhněte z Apple Store jejich verzi OSX Mavericks (Yosemite bude až na podzim) a instalujte.
Ujišťuji Vás, že bez toho, že by jste sehnal to mrvítko, tam ten OSX nedostanete.
Bavím se o klasické verzi OSX nikoliv o nějakém upraveném warezu.....
........................, zkuste to napsat tak, aby nebylo tak snadné omlátit vám tu větu o hlavu.
Ano uznávám, že chybí zde na ROOTu možnost editace toho co člověk napsal. A je fakt, že zrovna u Vás je nutné psát jen pouze holé věty. Neboť jakékoliv spojení vět již těžko chápete.
Ale výše jsem psal, že jste dokázal ve dvou větách prvně NEGOVAT můj jednoduchý výrok, a následně NEGOVAT tuto vlastní NEGACI.
Takže ve výsledku jste to co jsem napsal původně já potvrdil. A já uznávám, že jsem tuto dvojí negaci, tedy potvrzení přehlédl a následně na to reagoval, tak jako kdyby jste mi vyvracel, nikoliv potvrzoval můj výrok.
A stačili od Vás na to jen dvě slova .... máte můj obdiv.
Zkuste prosím nainstalovat OSX bez problému na JAKÝKOLIV JINÝ neznačkový HW
Já jsem psal o značkových komponentách, nějak jste se v zápalu boje přesunul k neznačkovým. Ale nechal bych už Adobe i Apple být, to už je opravdu mimo téma...
Viz výše napsáno.... Já psal o značkovém, vy o značkovém, nevím co neznačkového je v takovém IBM, DELL, či Toshiba. Nicméně souhlasím. Tohle je OT
A kdyby se nová auta prodávala za pár tisíc, podstatně ubyde krádeží aut. Což ale krádeže aut nelegalizuje a zloděje aut neomlouvá, takže je to jenom takové ne příliš chytré tvrzení.
Je probém tu na Rootu, že příspěvky nejdou editovat, a tak češtinové překlepy zůstávají.
V citované části mého komentáře žádný překlep není, na rozdíl od vašeho "probému" a novotvaru "češtinové".
Jen pro pořádek Vaše slovo "ubyde" je tedy podle Vás v pořádku, není to překlep, a nemá tam být "ubude" ...... Ale to jen fakt pro pořádek... a ano slovo "češtinové" je hovorový novotvar.... slýchám jej při hovoru velmi často, už od roku 1987..... ale možná i slovo "ubyde" se stane budoucím novotvarem, a taktéž součást spisovné češtiny.
Upřímně s Vámi "diskutovat" je někdy velmi zábavné. A mnohdy i poučné.
To že se v mnohém neshodneme není nic co bych bral jako špatné. Avšak musím uznat, že hodně dobře umíte si hrát se slovy.
Byl by z Vás asi dobrý politik.
Avšak nejen podle mého názoru, se v mnohém mýlíte. A vysvětlujete si zákonné normy, resp. přesněji řečeno texty po svém, přidáváte do toho míchanice z částečně neplatných nějakých licenčních ujednáních, a ani na chvíli nepřipouštíte, že by jste byl v omylu.
To je veskrze nerozumný přístup. Váš výklad autorského zákona, a aplikace rozhodnutí soudního dvora, názory právníků, a merite věci, nemusí být až tak pravdivý a správný jak jen presentujete.
Jak jste výše a v jiným příspěvcích sám psal Vy a i jiný, pouze soud, který je k tomu příslušný, může rozhodnout zda užívání díla je či není legální, jsou-li o legálnosti pochyby.
Avšak v právní praxi je platné, že jsou-li pochyby o nelegálnosti jednání, je jednání legální dokud nerozhodne soud jinak.
Odkáži na sice úplně jiný případ, nicméně jelikož byl ve vztahu k literárnímu dílu, dalo by se toto aplikovat:
Byly vydány "Projevy Adolfa H." a soud řešil zda se stal či nestal trestný čin, tedy zda bylo legální či nebylo vydat takovouto knihu.
A soud rozhodl, že se vydavatelé NEDOPUSTILI nelegálního jednání, když takové literární dílo vydali.
Potažmo by se dalo položit otázku a tedy pokud se vydavatelé nedopustili nelegálního jednání vydáním takového literárního díla, jak tedy může být nelegální čtení a užívání takového díla.
Můžete samozřejmě pane Jirsák oponovat, že to je něco jiného než nějaký software a právo na užívání tohoto software, nicméně, posuzování je stejné.
Přeji Vám i ostatním zde příjemné dny.
-
Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Ne, Microsoft vám prodal některá práva užití v omezeném rozsahu, prodal vám je podle § 12 odstavce 1, konkrétně jde o část věty "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva".
A největší legrace na té naší diskuzi, je to, že ani jednomu z nás společnost s názvem Microsoft nic nikdy neprodal. Neboť většinu toho jejich díla jsme dostali v rámci koupě HW, a nebo jsme koupili FPP verzi tohoto díla, ale nikoliv u Microsoftu, či v nějaké jeho značkové prodejně, ale výhradně u překupníků, tedy abych je neurážel, většinou autorizovaných dealerů.
I když u většiny prodejců HW mám pochyby, že jsou autorizovanými dealery Microsoftu, a že mají s Microsoftem uzavřenou jakoukoliv smlouvu. Prostě objednají Windows ve velkoobchodě, jako když kupují cokoliv jiného.
Takže jediný vztah mezi koncovým uživatelem daného díla a Microsoftem je vynucený souhlas s nějakým ujednáním, které je předkládáno v okamžiku kdy není možnost svobodně volit jinou cestu.
Zvolil bych k tomu trochu nechutnou analogii, jako že půjdu do pekárny, a za tedy "mrzký" peníz dostanu k bochníku chleba, již předžvýkané rohlíky, a s tím, že když je tedy přijmu už je nemohu vrátit, tedy mohu, ale nikdo mi ten mrzký peníz nevrátí. Protože se chleba prodává pouze současně s těmito rohlíky.
Jistě pan Jirsák mi bude oponovat, že mám právo volby a mohu si zajít koupit jiný chleba jinam, a taky pak se mohu vrátit do původní pekárny a dostanu ty samé rohlíky ale nepředžvýkané za jinou "plnou" cenu.
A pokud mi ty rohlíky pak s tím chlebem nebudou dobře spolupracovat, je to moje vina.... však jsem měl na výběr.
omlouvám se, ale celá debata je o tom, že pan Jirsák tvrdí na základě AZ, že užívání used software Windows je nelegální, nemám-li k tomu ten správný kus HW, tedy celý PC, a nemohu tedy namontovat tento used software do jiného HW, a většina ostatních (včetně mě) tvrdí, že to legální JE. Neboť Microsoft vyčerpal svá práva při prvním převodu užívacích práv, a podmínka užití na daném konkrétním kusu HW (a to ať budu brát PC jako celek a nebo budu brát jen jeden konkrétní kus HW z tohoto PC = neboť v EULA je v tomto těžký logický rozpor) je díky již zmíněnému rozporu NEPLATNÁ od prvopočátku, neboť je-li v EULA k OEM verzi Windows:
1. právo užití OEM verze se vztahuje na počítač jako celek
2. pří výměně jednoho ks = specifikovaný jako základní deska = nelze již provést reaktivaci.......
Omlouvám se, ale nechce se mi hledat přesné citace, když výše uvedené věty mají stejný význam jak je to v EULA psáno.
1. podmínku bych bral = nijak by mě to nebránilo vyměnit jakýkoliv komponent v počítači jako celek, neboť stále počítač jako celek existuje.
ale podmínka 2. kdy jeden díl z celku je brán roven celku, kdy příjdu-li o tento díl celku, zároveň přicházím o právo užívat dané dílo, které se vztahuje k celku .... z toho je logický galamatiáš a nesmysl.
Neboť 2. podmínka užití (zamezení reaktivace = v praxi nebyla nikdy využita mimochodem) neguje první podmínky co do relevantnosti.
Protože pokud se právo vztahuje k HW jako k celku, nemůže se současně vztahovat na jeden konkrétní díl, protože pak by správně se mělo užívací právo vztahovat od počátku k tomuto dílu, aby bylo přesně jasno, že chci-li mít užívací právo k danému dílu, musí stále existovat jeden konkrétní díl, tedy je pak toto dílo SOUČÁSTÍ TOHOTO DÍLU a já si tedy kupují VÁZANÉ právo, ale takový prodej je nelegální.
Ale to už jsem zase tam kde jsme byly nedávno.... a nechce se mi to opakovat.
Asi to skončí jako s jistým astronomem..... asi uznáme že pan Jirsák má zcela pravdu a užití je nelegální a PŘECE SE TOČÍ.....
-
Stale zamienate uzitie diela a pravo dielo pouzit. Preto este raz §12 odstavec 4 zacina Právem dílo užít je
a §12 odstavec (5) zacina Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4...
V odstavci 4 su vymenovane prava. V odstavci 5 su sposoby uzitia vyplyvajuce z tychto prav. Sposoby uzitia a prava su dve rozdielne veci. A ked § 12 odstavec 1 hovori "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva" odkazuje sa na prava v odstavci 4 nie na uzite. To by sa tam hovorilo "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k užití díla"
Zmatek v tom máte akorát vy. Přečtěte si ten § 12 celý, je velmi jednoduchý na pochopení. Možná vám dělá problém čeština, tak si najděte odpovídající odstavec ve vašem slovenském zákoně, bude tam úplně to samé.
Nevyplývají způsoby užití z práv na způsob užití (jak je vidět, zacyklilo by se vám to), ale práva se vztahují na užití. § 12, odst. 1, hned na začátku "Autor má právo své dílo užít..." Ano, způsoby užití a práva jsou dvě rozdílné věci, už jsem vám ten rozdíl vysvětloval v minulém komentáři. Způsoby užití jsou různé možnosti, jak s tím dílem můžete zacházet. K tomu, abyste mohl s dílem nějakým způsobem zacházet, potřebujete k tomu oprávnění. Takže způsob a rozsah užití je například "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci", jenže abyste takovou činnost mohl dělat legálně, potřebujete k takovému užití užití oprávnění, takže pak budete mít "oprávnění ke kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci".
Když § 12 odstavec 1 část věty za spojkou "a" hovoří o "oprávnění k výkonu tohoto práva [dílo užít]", odkazuje se samozřejmě na předchozí část věty, kde to právo dílo užít vzniká.
Odstavec 4 pak explicitně určuje, že vyjmenované činnosti jsou způsoby užití díla, takže k nim lze mít odpovídající práva. Přečtěte si ty odkazované paragrafy 13 až 23, kde jsou ty způsoby užití díla přesněji specifikované. Přečtěte si také § 12 odst. 5, kde je jasně napsané, že z odstavce 4 vyplývají způsoby užití díla, a že toto nejsou jediné způsoby užití díla: "Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4... Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4."
Takze zopakujem: Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Opakujete to stále špatně. Autor vám oprávnění k výkonu práva užít autorské dílo prodá na základě § 12 odst. 1 a prodá vám ho podle § 14.
-
(http://i60.tinypic.com/2rop4b4.jpg)
-
Když § 12 odstavec 1 část věty za spojkou "a" hovoří o "oprávnění k výkonu tohoto práva [dílo užít]", odkazuje se samozřejmě na předchozí část věty, kde to právo dílo užít vzniká.
Stale zamienate pravo dielo uzit a uzitie diela. Paragraf § 12 odstavec 1 zacina "(1) Autor má právo své dílo užít "... nasleduje spojka "a" "a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;" Cize spojka a sa vztahuje k pravu dielo uzit ako aj cely § 12 odstavec 1. A prava su vymenovane v § 12 odstavec 4 ale to sme uz prebrali :-)
Takze zopakujem: Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2. Mali by ste si precitat tie diplomky co tu vcera vecer niekto zavesil, §14 odstavec 2 sa vola First sale pravidlo a bol dany do zakona prave koli tomu aby mi autor(Microsoft) nemohol po predaji diela davat nezmyselne podmienky typu "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci"
Takze este raz sa spytam. Aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
-
Nabyvatel není paradoxně vázán původními licenčními ujednáními mezi prvním nabyvatelem a nositelem práv (věcnými omezeními jako je OEM apod.) a ve vztahu k možnému užití mu vznikají ze zákona oprávnění specifikovaná v ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.
-
Nabyvatel není paradoxně vázán původními licenčními ujednáními mezi prvním nabyvatelem a nositelem práv (věcnými omezeními jako je OEM apod.) a ve vztahu k možnému užití mu vznikají ze zákona oprávnění specifikovaná v ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.
V autorském zákoně neexistuje vůbec nic, coby se vztahovalo jen na druhého a dalšího nabyvatele, ale nevztahovalo se na prvního.
-
Jirsáku, ty jseš úplná zakopaná hřivna. Běž ji do té advokátní kanceláře říct, že zaměstnávají samé debily, co píšou nesmysly, a že mají místo toho zaměstnat tebe.
-
Tak znovu a jinak p.s. přímo od právníka na autorské právo:
"Další nabyvatel již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele. Tato situace by měla být legislativně do určité míry korigována tzv. materiální stránkou (tzv. tříkrokovým nebo třístupňovým testem) dle ustanovení § 29 odst. 1 autorského zákona. Nicméně je zřejmé, že tento materiální korektiv je poměrně vágní, přičemž oprávnění druhého a případně dalšího nabyvatele užít počítačový program je zakotveno výslovně."
:P
-
Tak znovu a jinak p.s. přímo od právníka na autorské právo:
To je zbytečný. Na to jsem tady odkazoval opakovaně a samozřejmě si to ten čurák neráčil přečíst, ačkoliv ty odkazy vysloveně opakovaně vyžadoval. To jen potvrzuje, co to je za vymaštěného kreténa.
-
Pak je možné pouze konstatovat, že je zjevné, že pan Jirsák jedná v nějakém nám neznámém zájmu, jeho chování je podobné výrobcům, kteří obdobným stylem tento obchodní model dlouhé roky záměrně dehonestují.
-
Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Když už už ten odstavec 2 asi po osmé zmiňujete, nechtěl byste si ho alespoň jednou přečíst?
Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
Stale zamienate pravo dielo uzit a uzitie diela.
Nezaměňuju.
§14 odstavec 2 sa vola First sale pravidlo a bol dany do zakona prave koli tomu aby mi autor(Microsoft) nemohol po predaji diela davat nezmyselne podmienky typu "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci"
Nikoli, First sale pravidlo je v českém AZ implementováno v § 14 odstavec 2. Abych to neházel na vás, díval jsem se do té diplomky, ale i tam je napsán správně § 14. Takže bych vám doporučoval méně se starat o to, co si mám přečíst já (když si to já umím najít rovnou v zákoně a nepotřebuju to přebásněné v diplomce), a více se starat o to, abyste vy četl správně a přečtený text pochopil.
Jinak vaše vyjádření je nepřesné, § 14 odst. 2 zabraňuje Microsoftu mluvit do toho, co se stane s licencí po té, co ji prodá - ale nijak ho neomezuje ve stanovení licenčních podmínek (které jsou ale stanovené před tím, než je Microsoft prodá, neurčuje je dodatečně). Takže stanovení podmínky typu "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci" nebrání nic z oddílu 3 "Majetková práva"
-
Pak je možné pouze konstatovat, že je zjevné, že pan Jirsák jedná v nějakém nám neznámém zájmu, jeho chování je podobné výrobcům, kteří obdobným stylem tento obchodní model dlouhé roky záměrně dehonestují.
Nemyslím, že je za to placen. Ten má prostě tak vypatláno v hlavě, že to dělá z přesvědčení. Viz Zemanovo "Blbost se od pitomosti liší tím, že blbec nejen neví, že neví, ale domnívá se, že ví, a je ochoten to všemi prostředky hlásat."
-
Další nabyvatel již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními.
To možná není, ale stále má pouze ta práva, která vyplývají z licenčního ujednání. Nikdo mu žádná práva navíc neudělil.
Pro někoho je formulace v českém AZ matoucí a vyvozuje z něj, že se při prodeji licence najednou odkudsi vynoří jakási další oprávnění a ta druhý nabyvatel licence získá, ale nic takového v zákoně opravdu není. Doporučuju přečíst si Směrnici 2009/24/ES, kterou český AZ implementuje, tam použité formulace asi jsou snáze pochopitelné.
Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele.
Nemohlo. Jak už jsem psal, v zákoně není žádné ustanovení, které by se týkalo druhého nabyvatele a netýkalo se prvního. Tady se holt asi "právník na autorské právo" nechal unést svou představou a zapomněl si zkontrolovat souvislosti. Dotyčný zjevně odkazuje na § 66 odst. 1 písmeno a) a domnívá se, že tuto ustanovení postačuje k provozu programu. Jenže § 66 odst. 1 písmeno a) je součástí "minimálního rozsahu", tato práva nelze smluvně omezit, takže první nabyvatel v žádném případě nemůže být ve vztahu k písmenu a) v méně výhodném postavení, než druhý nabyvatel. Z odstavce 1 lze smluvně omezit pouze písmeno b).
-
Opravdu zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, když nechcete pochopit, že počítačový program lze užít dle licence smluvní a nebo dle zákona, licence zákonné.
-
Tady bych Vám k tomu pánové rád řekl jediné:
Kde není žalobce, není soudce, pokud máte "celkem dobré argumenty, proč to máte v pořádku", na soud nejspíš nedojde, protože soudy se táhnou řadu let a jsou nevyzpytatelné, on totiž ani Microsoft ani nikdo jiný nechce náhodou takový soud prohrát, protože i když u nás nemáme zvykové právo, dost možná by se k danému rozsudku přihlíželo při příštích soudech. Navíc se lze odvolávat prakticky do nekonečna, soudy se mohou protáhnout na celé desetiletí.
Kdy na soud dojde:
- máte naprosto nelegální software
Kdy na soud nedojde:
- máte pololegální software a je evidentní, že se budete bránit všemi prostředky a máte na to zjevné zdroje
Kdy na soud možná dojde:
- máte pololegální software, jste tučná ryba nebo z vás chtějí udělat exemplární případ, což půjde jen v případě, kdy se nebudete aktivně bránit a soud se neprotáhne na desetiletí
V posledním jmenovaném případě je přípustná dohoda, kdy vy sice na oko prohrajete, posypete si hlavu popelem, ale Microsoft se s Vámi dohodne na nějaké formě kompromisu. Leda byste měli velmi nemotorného právníka nebo velmi zapáleného soudce.
Konkrétně pro Microsoft nejsou soudy zdrojem příjmů, a i pololegální software je pro ně přijatelnější než nelegální.
Oni samozřejmě proti pololegálním software chtějí zasáhnout, dost možná jsou schopní to i nakonec vyhrát, ale v našem právním prostředí mají vyšší stupeň právní ochrany zločinci před oprávněnými.
Udělejme si příklad na mobilním telefonu:
Kdo z Vás má pocit, že software v telefonu není software?
Prodáte telefon a vy z něj jako smažete i operační software včetně všech verzí software?
Co takový soudce, co když daroval svůj starý telefon své vnučce, smazal všechen software a nebo jednal v dobré víře přiměřeně potřebám ochrany původního vydavatele software? Jak vidíte, pokud dokážete, že i soudce se možná nevědomě dopustil stejného zločinu, za který jste tu souzení, pak je to dostatečný důvod pro jeho odvolání pro podjatost. Takže potřebujete soudce, který žádný telefon nevlastní, žádný software nepoužívá, ale přesto je odborníkem na software. No a hledejte ho.
Další metodou je zdržování a průtahy, všechno se to může táhnout desítky let.
Microsoft by tak dlouhým soudem pouze prokázal svojí neschopnost.
Nehledě na to, že soudce pod takovými argumenty, kdy se vlastně i on sám mohl dopustit nezákonného jednání, jeho požadavky zamítne. Ano, celé to je jen o šikovnosti právníka.
Dále, omezení týkající se software, tedy obor oprávnění s nakládáním se softwarem přechází na nového nabyvatele práv v původní nezměněné podobě. Je to stejné jako s písničkou, pokud si koupíte právo k poslechu písničky, nemůžete jí pouštět na firemní oslavě, protože to je jiné právo, ale můžete si jí pouštět na své zahradní oslavě s rodinou. Nedá se tedy jednoznačně říct, že by kupující použitého software byl v nějaké výhodnější pozici než původní nabyvatel, naopak je v pozici HORŠÍ, protože při nabytí nového software se nějaké čtení "neplatné" EULA dá pochopit, ale pokud nabývám software z druhé ruky, předpokládá se, že si tato pravidla prostuduji lépe a budu se jimi více řídit než původní vlastník. Původní vlastník si koupil novou věc a věnoval jejímu užití přiměřenou pozornost, ale při koupi použitého software bych tomu měl věnovat zvýšenou pozornost právě z titulu, že se jedná o použitý software, cena tu nehraje roli. Já v takovém případě vystupuji jako původní nabyvatel práv, ale paradoxně se pro mě EULA stává závaznější právě z toho titulu, že používám použitý software a měl bych užití tohoto software věnovat vyšší pozornost, protože použitý software vyžaduje zvýšené úsilí z důvodů předejití porušení autorských práv.
-
Opravdu zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, když nechcete pochopit, že počítačový program lze užít dle licence smluvní a nebo dle zákona, licence zákonné.
Já bych to chtěl pochopit. Stačí jenom taková maličkost - odkažte na ustanovení zákona, kde se o té licenci píše, kdo na ni má nárok, jaké užití díla umožňuje.
-
?????????
Opravdu zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, když nechcete pochopit, že počítačový program lze užít dle licence smluvní a nebo dle zákona, licence zákonné.
Já bych to chtěl pochopit. Stačí jenom taková maličkost - odkažte na ustanovení zákona, kde se o té licenci píše, kdo na ni má nárok, jaké užití díla umožňuje.
...
blablablabla
...
To už jsem tu napsal několikrát.
A teď vážně:
KOMU tím hodláš pomoct, že tady ad nauseam bazíruješ na něčem, co Ti evidentně nikdo nedá?
A evidentně to "něco" ani nikdo k ničemu nepotřebuje?
Potenciálního zákazníka?
Prodávajícího?
Microsoft?
?
Napíšu to pomalu:
K O M U s e t í m s n a ž í š p o m o c i?
-
" "
Pan Jirsak povedal ste toho vela ale nedokazali ste ze na predaj softwaru firmou microsoft sa vztahuje § 12 odstavec 1. Vo vasom poslednom prispevku nebolo ani naznak nejakej relevantnej argumentacie preto predpokladam ze sme tymto temu vycerpaili. V kazdom pripade kazdy kto si precita nasu diskusiu a zakon 121/2000 si moze urobit zaver sam. Osobne lutujem ze nemam s kym takto podrobne rozobrat slovnesky zakon.
-
Tady bych Vám k tomu pánové rád řekl jediné:
..........zkráceno.............
Miramel, skládám poklonu.
Velmi krásně napsáno. A pravdivě.
Dodám k tomu jen jedinou poznámku.
Na základě informací od právníků kteří, ač neradi, si tu EULA "práva na užívání" OS Windows přečetli, konstatuji jejich vyjádření. A týká se to OEM verze OS MS Windows.
JE-li v EULA stanoveno, že právo na užívání tohoto software se vztahuje na počítač se kterým byl tento software zakoupen, a to počítače JAKO CELKU (tak to tam je přesně dáno), nelze zároveň ustanovit, že při výměně jednoho z komponentů tohoto celku by toto právo zaniklo.
Takže ustanovení, že se vztahuje právo na užívání na celek a zároveň na konkrétní komponentu, přičemž daný software není na této komponentě uložen, nýbrž ji pouze používá, a je-li tato komponenta nezbytná k fungování počítače jako celku, byla by znehodnocena celá investice a to by bylo protiprávní jednání autora. Neboť autor software, reps. poskytovatel práva na užívání, není zároveň autorem/tvůrcem dané komponenty.
A tedy musí být umožněna i výměna této konkrétní komponenty.
A musí-li tedy být de-fakto umožněna výměna i této komponenty, lze tedy vyměnit jakoukoliv komponentu, a tedy de-fakto i celý počítač, neboť v tom případě, je-li užívací právo poskytováno k software, který však je nehmotný, může být zároveň v takovém případě i de-fakto nehmotný tento počítač na kterém je daný software umístěn, a to stále bez ztráty práva na užívání.
A tedy je-li právo na užívání stanoveno k nehmotnému i toto právo na užívání, byť je nehmotné, může být legálně převáděno/prodáno i jiným subjektům.
A tomto základě je de-fakto umožněno prodat, koupit a užívat právo na užívání daného software, bez nutnosti mít fyzicky jakýkoliv HW, ke kterému by se dané právo vázalo.
je to to samé, jako když si kamarád koupí hru Diablo 4, kde jeho právo na užívání tohoto software, je vyjádřeno nějakými přístupovými kódy na nějaký server, a až ho tato hra omrzí, tak mi toto právo na užívání prodá.
Já pak mohu nakládat s tímto právem nadále, a prvotní autor a poskytovatel těchto práv nemá legální možnost jakkoliv toto právo na užívání omezit.
Neboť právo na užívání (a to platí i u OEM Windows) bylo poskytnuto trvale konkrétnímu subjektu, a v žádné EULA nebyl stanoven zákaz převodu takových užívacích práv.
" "
Pan Jirsak povedal ste toho vela ale nedokazali ste ze na predaj softwaru firmou microsoft sa vztahuje § 12 odstavec 1. Vo vasom poslednom prispevku nebolo ani naznak nejakej relevantnej argumentacie preto predpokladam ze sme tymto temu vycerpaili. V kazdom pripade kazdy kto si precita nasu diskusiu a zakon 121/2000 si moze urobit zaver sam. Osobne lutujem ze nemam s kym takto podrobne rozobrat slovnesky zakon.
Strepy, pan Jirsák nemůže dokázat nic, neboť stále pouze opakuje jedno a to samé. A evidentní nesmysl, který z toho tvoří nevidí.
Navíc tyto diskuze by mohly ustat pouze v případě, že by Microsoft šel do soudního sporu, neboť uživatelé nemají důvod podávat na MS žalobu o určení pravdy, neboť jsou v právu. MS to moc dobře ví, a proto bude pouze mlžit, tvrdit, že je OS od vyhod....cz špatný = mimochodem, už si dávají pozor na slovo nelegální, neboť za to by mohli být u MS velmi rychle souzeni a nevyplatilo by se jim to.
A máte pravdu, každý kdo přečte tuto diskuzi, a většinu předešlých, ve kterých vždy je pan Jirsák v oponentuře, a vždy bude tvrdit, že AZ nic takového neumožňuje, že žádný zákon to neumožňuje, že EULA jasně říká, že pouze první může a ti ostatní jen když se stanou prvními , resp. když budou mít ten první HW .... a že pouze MS má právo říkat co je pravda.
Bohužel snažil jsem se mu v jiných (a trochu i tady) diskuzích vysvětlit, že především v EULA je zásadní rozpor, a to mezi dvěma větami, a díky tomu je EULA částečně, či zcela neplatná. Jiní se mu snaží vysvětlit, že už byl nějaký soud, a ten nějak rozhodl, ale pro něj toto rozhodnutí neplatí, protože MS je něco jiného, a v soudním sporu šlo o něco jiného.....
A hlavně si nedokáže přestavit a neví CO to vlastně ten software JE. Jednou bude tvrdit, že MS prodává právo na užívání, hned zatím, že prodává software, pak že pro zjednodušení se píše tak (abychom to my méně inteligentní pochopili) se to tvrdí, pomíjí nějaké obchodní právo a občanský zákoník (o nařízeních EU nemluvě) = kde je jasně napsáno, co, jak, kdy, kde se může prodávat/převádět, jak musí být věci pojmenovány a označeny, co je zboží, služba, právo.... atd.
A z toho já vycházím. Že sem tam mi uletí písmenka a čárky, se stát může, rozhodně to text u většiny ostatních neznehodnotí, avšak u pana Jirsáka z toho je ihned nesmysl. Nevím možná jsem dysgrafik a dyslektik .... ale nerozumí mi pouze pan Jirsák.
Pro něj by musel nějaký právník, tedy to by nestačilo, soudce, to by bylo taky málo, tedy nejlépe Bill Gates prohlásit, je to legální, a teprve by to byla pro něj pravda.
-
Pan Jirsak povedal ste toho vela ale nedokazali ste ze na predaj softwaru firmou microsoft sa vztahuje § 12 odstavec 1.
Víc už vám v tom opravdu nedokážu pomoci. § 12 odst. 1 AZ je velmi jednoduchý, je to jedna věta, netuším, co na tom můžete nechápat. Říká, že veškerá práva k užívání díla má autor, a že tato práva může poskytnout dál. V části za středníkem pak říká, že dílo nesmí užívat nikdo, kdo nemá práva od autora nebo ze zákona. Nevím, co byste na tom chtěl ještě více vysvětlit.
Vo vasom poslednom prispevku nebolo ani naznak nejakej relevantnej argumentacie preto predpokladam ze sme tymto temu vycerpaili.
Argumenty byly už v mých předchozích komentářích, vy jste na ně nijak nereagoval. Nevidím důvod opakovat je stále dokola.
Osobne lutujem ze nemam s kym takto podrobne rozobrat slovnesky zakon.
Ve slovenském zákoně to bude stejně, protože oba dva zákony implementují stejnou směrnici EU 2009/24/ES. Akorát je to u vás § 18. To, co my máme v odstavci 1 máte vy v odstavcích 1, 2 a 4, náš odstavec 2 je váš odstavec 3. Licenční smlouvu máte upravenou v paragrafech 40 a 46, u nás to také bylo dříve součástí autorského zákona, do Občanského zákoníku se to přesunulo až s novým Občanským zákoníkem. First sale máte v § 23 odst. 1 a je to tam formulované tak, že by i zdejším diskutujícím bylo jasné, že autor nemá právo mluvit do dalšího prodeje licence, ale licenční ujednání, tedy podmínky používání, tím nejsou vůbec nijak dotčeny:
Právo autora udeľovať súhlas na verejné rozširovanie originálu diela alebo jeho rozmnoženiny zaniká...
Právo na úpravy a zpětnou analýzu počítačového programu máte v § 35 a § 36, opět jsou ta ustanovení formulována jednodušeji bez těch kudrlinek, které v českém AZ matou zdejší diskutéry a dokonce i některé právníky.
Možná by se ta diskuse dala uzavřít s tím, že pokud chce někdo pochopit český autorský zákon, ať si nejprve přečte ten slovenský :-)
-
????????
Napíšu to pomalu:
K O M U s e t í m s n a ž í š p o m o c i?
Hawrane připomněl jsi mi velmi krásnou hlášku z jednoho pěkného českého filmu:
" A KOMU tím pomůžete "
Asi ti na to neodpoví, ale myslím si, že hlavně svému egu, a zaměstnavateli MS.
Jeho rétorika je velmi totožná s PR této organizace. Stále budou tvrdit že to zákon neříká, a požadovat další a další důkazy od oponenta.
Je to dobrá taktika, většině slušných lidí dojde s kverulantem trpělivost a přestanou do diskuze psát. Dávno ostatní pochopili, že pravda je jinde. Avšak ta jistota, že ten poslední příspěvek typu " a přece se točí " v případě pana Jirsáka by to znělo " a stejně je to nelegální, zákon nic takového neříká, psali to v EULA, říkali to na NOVA " je to jistota, neboť ti co uvidí, že diskuze má 11 stran, přečtou první a pak skočí hned na poslední.
A především na serveru typu ROOT budou předpokládat, že ten který napsal poslední příspěvek udělal shrnutí, závěr a jeho stanovisko je to správné.
A pak tedy bude to co napíše pan Jirsák tedy pravdou.
Těžko lze předpokládat, že by pan Jirsák šel za svým právníkem, donesl mu stoh 100 stran výtisků z EULA, soudní výroky, atd., a přesvědčil toho právníka, aby se na to podíval.
Pak musí ještě za dalšími, neboť neexistuje právník, který by dělal všechny druhy práva = univerzál
A následně od nich dostal jejich názor, který by si troufli obhájit před případným soudem. Já i jiní jsme tohle udělali. A výsledky některé jsou i písemně. Poskytovat je však nebudu, .... proč ? No kdyby se chtěl MS soudit, tak ať se zasmějeme....
Ale MS se soudit nebude. Nejsou tam zase až tak hloupí. Ví moc dobře, že v EULA udělali chybu, ví že takový soudní spor by pro ně znamenal jen ztráty, které by jim nikdo nenahradil, a ještě by prohráli.
Učinili jiná opatření, tak aby omezili, či přímo znemožnili užívání těchto used licencí. Přijde velmi brzo doba, kdy nenainstalujete žádnou used licenci .... v podstatě přesněji řečeno žádnou nižší verzi OS než W8 na nové HW
A to je podle mého názoru (ač se mi nelíbí, ne kvůli mě, já MS produkty už x let nepoužívám pro svou potřebu) od MS správný postup.
Ano začínají blokovat možnost instalace, ne aktivace, ALE INSTALACE starších Windows na nové základní desky.
Můžete už dnes koupit laptopy či základní desky pro desktopy, kde instalace čehokoliv jiného než Windows 8 je tak obtížná, ne-li nemožná, že IT pracovníkům, a uživatelům nezbude nic jiného, než zakoupit nové windows.
Linuxy na takové desky a laptopy jdou, ale s Windows 7/Vista/XP (taky to ještě někdo chce ty XP) je tak obtížné, že se to nevyplatí.
A to je správný postup od MS. I když to bude znamenat, že okamžitě se začnou vyrábět i základní desky umožňující i W7-XP, jen nebudou to "značkové", budou existovat návody na youtube na flashování UEFI, atd....
Už jsme měli na dílně první případ.... laptop bez OS a krabice s FPP OS Windows 7 64 bit, jestli si někdo myslí, strčím CD/DVD a pustím instalaci (po nastavení parametru v UEFI na Windows7 64bit) a poběží to bez problémů, odpověď je, nikoliv. Ač nastaveno správně, modrá smrt.
W8 ano, Ubuntu ano, W7 NE .... a to ten konkrétní model byl pro windows kompatibilní.....
-
Pan Jirsak povedal ste toho vela ale nedokazali ste ze na predaj softwaru firmou microsoft sa vztahuje § 12 odstavec 1.
Víc už vám v tom opravdu nedokážu pomoci. § 12 odst. 1 AZ je velmi jednoduchý, je to jedna věta, netuším, co na tom můžete nechápat. Říká, že veškerá práva k užívání díla má autor, a že tato práva může poskytnout dál. V části za středníkem pak říká, že dílo nesmí užívat nikdo, kdo nemá práva od autora nebo ze zákona. Nevím, co byste na tom chtěl ještě více vysvětlit.
Pane Jirsák, jen v rychlosti.... nějak nemůžu najít ten paragraf, který říká, že autorem poskytnuté právo nabyvateli tohoto práva, tento nabyvatel nesmí převést na jiného nabyvatele.
Asi to mám v blbé verzi. Ale který paragraf zakazuje převod práv z nabyvatele na jiného nabyvatele ???
A je hodně zajímavé koukat jen na Vámi uváděný paragraf, bez následného kontextu se zbytkem zákona..... ale to umíte dobře, vytrhnout větu z odstavce, či jen kus věty a na tomto demonstrovat, že ten druhý nemá pravdu.
Jsem zvědav, za vůbec budete mít odvahu se vyjádřit těm vašim polemikám u Apple, negace negace..... ale dostal jste mě tím...
-
http://www.root.cz/specialy/licence/opravneni-uzit-pocitacovy-program-na-zaklade/#foot-222
-
...
Napíšu to pomalu:
K O M U s e t í m s n a ž í š p o m o c i?
Hawrane připomněl jsi mi velmi krásnou hlášku z jednoho pěkného českého filmu:
" A KOMU tím pomůžete "
http://www.youtube.com/watch?v=mDtYH2v2NnY&t=3m7s (http://www.youtube.com/watch?v=mDtYH2v2NnY&t=3m7s)
;D
Ale já to nemyslil zle, mne by doopravdy zajímalo, CO/PROČ je za tím ...
-
Hawrane připomněl jsi mi velmi krásnou hlášku z jednoho pěkného českého filmu:
" A KOMU tím pomůžete "
http://www.youtube.com/watch?v=mDtYH2v2NnY&t=3m7s (http://www.youtube.com/watch?v=mDtYH2v2NnY&t=3m7s)
;D
Ale já to nemyslil zle, mne by doopravdy zajímalo, CO/PROČ je za tím ...
Přesně tuto scénu jsem měl namysli.
Já to taky nemyslím, zle. Třeba jednou v budoucím čase bude i Jirsák osvícen pochopením pravdy.
Je třeba vysvětlovat a to i dlouhým textem, jak to skutečně je, neboť jinak je mnoho lidí v područí konzumu, a pořizují si věci, které nepotřebují, jen proto, že to tak říkali v TV....
V době kdy MS začínalo nikdo nevěděl jaké to bude mít důsledky. Taky předpoklad MS bylo, že opravdu lidi budou po 3-4 letech vyhazovat počítače a kupovat nové, a když nové tak s novým OS / SW / právem na užívání.
A ono se to zvrtlo, lidi se naučili počítače opravovat, upgradovat, a ten OS se stal pro ně standardem.
To že přežilo XP o 6 let svou klinickou smrt, bylo něco, co v době uvedení XP nikdo v MS nepředpokládal.
Kdyby to tušili, nikdy nedají neomezené (časově) užívací právo k software Windows. V EULA a i v zákonech není dostatečně řešeno co a jak. Vágní výrazy, které lze vysvětlovat více jak jedním způsobem, a nebo připouštět něco a neřešit důsledky je tristní.
A vždy platilo, že co není zakázáno zákonem je povoleno. A všechny smlouvy, dohody či ujednání musí striktně dodržovat zákony dané země. Nelze dohodnout více než je zákonem povoleno. A nikde v zákonu není stanoveno, že je nelegální převod užívacích práv. A to minimálně v tom rozsahu v jakém byly původně předány.
Můžu předat užívací právo na svůj byt, ale nemohu budoucímu uživateli (není-li pouze nájemcem) jakkoliv omezit jeho užívání tohoto bytu, vyjma zákonem stanovených podmínek.
Takže pokud nový nabyvatel užívacích práv, se rozhodne z toho bytu udělat kancelář, a není-li zákon jenž takovou změnu zakazuje, může to udělat bez problémů. A ani já jako bývalý držitel práv, a ani stavitel toho domu s tím nic nenadělá. Protože to je legální užívání.
A výše uvedený příklad pan Jirsák neumí pochopit, nechce pochopit a obávám se, že ani nemůže resp. nesmí pochopit. Rozhodně z toho příkladu případně vytrhne nějakou větu a na části celku (nikoliv tedy celého konceptu) bude demonstrovat, že to není pravda.
Obávám se také, že pan Jirsák má velmi blízko k MS, a z tohoto důvodu musí držet stále stejnou linii.
Lze se jedině "dohadovat" kdo je pan Jirsák, co dělá, kdo ho platí. Pravdu se nedozvíme.
A také, může to být jen fandovský troll, který bude zde nesouhlasit už jen z principu.
Mimochodem tomu bych rozuměl. Já taky z principu hájím opensource jako správnou cestu, a už mnoho let se stavím proti nesmyslnému konzumu.
-
Omlouvám se, že velkou část vašich poznámek nechám v dalším bez povšimnutí (a zvláště u "kvality vaší argumentace" mě svrbí prsty :) ), snažím se udržet ten "tah na branku"
Napsal jste toho už hodně, ale pořád mi není úplně jasné jádro vaší argumentace. Zkusil jsem jej formuloval takto:
"Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání): právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy."
Prosím, opravte mě, pokud je ve výše uvedeném nějaká chyba nebo nepřesnost nebo tam něco podstatného chybí.
-
Ještě jsem to upravil:
Důsledkem dřívějších soudních rozhodnutí a evropských zákonů je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
(Následující se týká nejenom prodeje OEM software, ale prodeje software obecně:)
Prodej použitého software nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání): právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy s autorem.
Termínem "vyčerpání autorových práv k rozmnoženině" je míněno pouze to, že autor nemůže zasahovat do dalšího prodeje. Aplikace tohoto termínu ani nic jiného však nijak neomezuje rozsah ujednání v původní licenční smlouvě: licenční smlouvu musí nový vlastník odsouhlasit v nezměněné podobě, pokud chce software užívat.
Je to tak?
-
Ještě jsem to upravil:
Důsledkem dřívějších soudních rozhodnutí a evropských zákonů je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
(Následující se týká nejenom prodeje OEM software, ale prodeje software obecně:)
Prodej použitého software nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání): právo užívání může nový majitel software získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy s autorem.
Termínem "vyčerpání autorových práv k rozmnoženině" je míněno pouze to, že autor nemůže zasahovat do dalšího prodeje. Aplikace tohoto termínu ani nic jiného však nijak neomezuje rozsah ujednání v původní licenční smlouvě: licenční smlouvu musí nový vlastník odsouhlasit v nezměněné podobě, pokud chce software užívat.
Je to tak?
No podle pana Jirsáka to tak asi je. I když je to čirá blbost. Protože proč by někdo prodával a kupoval software, když by k tomu zároveň neobdržel právo na užíváni tohoto software.
Ale jen poznámka, pokud se nepletu, tak pan Jirsák tvrdil, že Microsoft NEPRODÁVÁ software, takže jej nelze koupit a následně prodat, nýbrž prodává právo na užívání tohoto software, a tedy soud rozhodl že lze kupovat a prodávat tyto práva na užívání.
Jinými slovy, pan Jirsák plete pojmy dohromady, a nedokáže držet stejnou terminologii. Kdyby používat stále stejná slova a termíny, už dávno by se chytil do vlastní smyčky, a dokázal by si, že se mýlí.
-
Zkusil jsem jej formuloval takto:
"Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání): právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy."
Prosím, opravte mě, pokud je ve výše uvedeném nějaká chyba nebo nepřesnost nebo tam něco podstatného chybí.
Chyb a nepřesností je tam spousta. Vezmu to po jednotlivých větách.
Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Nikoli, důsledkem dřívějších soudních rozhodnutí je, že licence na software lze přeprodávat, ale kupující smějí software užívat pouze v souladu s licenčními podmínkami takto získané licence.
Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání)
O žádném prodeji software není řeč. "Prodejem něčeho" se zpravidla myslí převod veškerých práv. "Prodej software" by tedy znamenal prodej veškerých práv k softwaru, tj. zdrojové kódy, právo software dál prodávat atd. Tady ale celou dobu řešíme prodej pouze určitých omezených práv, který se běžně nazývá "prodej licence". To, co dělá vyhodny-software.cz, je právě prodej licencí, nic jiného neprodávají.
právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy s autorem
Právo užívání (úplně přesně řečeno jsou to "práva k výkonu práv užívání") může kdokoli získat tak, že je na něj převede někdo, kdo ta práva má. Například první nabyvatel licence (souboru určitých oprávnění k užívání) ji získal od Microsoftu buď přímo nebo zprostředkovaně přes obchodníka, nyní tedy ta práva má a může je prodat někomu dalšímu. Ale pouze ta práva, která má, prodejem o ně přijde - a kupující získá zase jen tato práva, prodejem nemohou vzniknout žádná další práva, která by kupující získal navíc.
Licenční smlouva s autorem je něco jiného, ta se uzavírá skutečně jen s autorem nebo jeho zástupcem a tou ta "práva k výkonu práv užívání" vznikají. Představte si to na analogii s domem. Vy uzavřete smlouvu se stavební firmou, že vám firma postaví dům. Výsledkem splněné smlouvy je to, že jste vlastníkem postaveného domu (máte k němu - v případě domu veškerá - práva). Ta smlouva o výstavbě je analogií licenční smlouvy (jen v případě licenční smlouvy většinou nedostanete veškerá práva). Vy ta práva k domu můžete kdykoli prodat někomu dalšímu, stejně jako můžete prodat tu licenci. Ale ten další vlastník s vámi nebude uzavírat smlouvu o výstavbě domu, protože dům už stojí a vy mu prodáváte už hotový dům, jde o převod vlastnictví domu. Stejně tak další vlastník nebude uzavírat licenční smlouvu, protože ta licence už existuje, ale je to smlouva o převodu licence.
Ve skutečnosti se ale ty termíny takhle přesně nerozlišují, občas někdo nazve licenční smlouvou i tu smlouvu o následném převodu licence, nikdo nepoužívá termín "práva k výkonu práv užívání" a všichni tomu říkají zkráceně "licence" nebo "práva (k) užívání" (i když to koliduje s termínem "práva (k) užívání", která má ale jedině autor - jenže ta kolize nevadí, protože z kontextu je vždy zřejmé, o kterou variantu jde, nebo je to nepodstatné). Naopak víc se používá termín "licenční ujednání", který ta "práva k výkonu práv užívání" definuje, což je dobře, protože pak nemusíte řešit, zda jste ta práva získal z licenční smlouva nebo ze smlouvy o převodu licence. "Licenční ujednání" by v té analogii s domem byl zápis v katastru nemovitostí, který také definuje, o jakou nemovitost se jedná. A také pak nemusíte řešit, zda ten zápis vznikl na základě stavby domu nebo na základě jeho prodeje.
Termínem "vyčerpání autorových práv k rozmnoženině" je míněno pouze to, že autor nemůže zasahovat do dalšího prodeje. Aplikace tohoto termínu ani nic jiného však nijak neomezuje rozsah ujednání v původní licenční smlouvě.
Ano. Stejně jako u toho domu, když vám jej někdo postavil a vy jej prodáváte dál, nemůže vám stavebník prodej toho domu zakázat nebo určovat, komu ten dům smíte prodat a komu ne. Ale zároveň tím kupující získá jenom ta práva, která jste měl vy - nemůže tou koupí domu od vás najednou z ničeho nic získat i další práva na domy, které ten stavitel stavěl, třeba na sousední domy.
licenční smlouvu musí nový vlastník odsouhlasit v nezměněné podobě, pokud chce software užívat.
Ne, nový vlastník neuzavírá licenční smlouvu, ten už kupuje hotovou licenci, vyjádřenou třeba jako licenční ujednání - buď se podmínkami licence souhlasí a koupí ji, nebo s nimi nesouhlasí a nekoupí ji. Opět v analogii s domem - nový vlastník kupuje dům tak jak je, neodsouhlasuje nic o tom, jak se má dům postavit.
-
Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Nikoli, důsledkem dřívějších soudních rozhodnutí je, že licence na software lze přeprodávat, ale kupující smějí software užívat pouze v souladu s licenčními podmínkami takto získané licence.
Takže kupující software smějí užívat, přestože nekoupili počítač? Smějí nebo nesmějí?
Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání)
O žádném prodeji software není řeč. "Prodejem něčeho" se zpravidla myslí převod veškerých práv. "Prodej software" by tedy znamenal prodej veškerých práv k softwaru, tj. zdrojové kódy, právo software dál prodávat atd.
Prodejem software jsem mínil "prodej rozmnoženiny software", ale dovolil jsem si to zkrátit.
To, co dělá vyhodny-software.cz, je právě prodej licencí, nic jiného neprodávají.
To není pravda, vyhodny-software prodává i instalační disk. To je ta "rozmnoženina".
Jak je to tedy podle vás? Vyhodny-software současně prodává rozmnoženinu a k tomu převádí právě tu licenci, kterou uzavřel s microsoftem, tj. v původním znění?
Prodej rozmnoženiny a licence podle vás vůbec nesouvisí? Tj. je možné prodat samostatně licenci s microsoftem a stejně tak prodat samostatně rozmnoženinu (ale k užívání potřebuje kupující obojí)?
Soudní rozhodnutí a zákony, o kterých mluvíme, řeší pouze prodej rozmnoženiny, a do práv vyplývajících z licenčního ujednání s Microsoftem vůbec nezasahují?
Právo užívání (úplně přesně řečeno jsou to "práva k výkonu práv užívání") může kdokoli získat tak, že je na něj převede někdo, kdo ta práva má. Například první nabyvatel licence (souboru určitých oprávnění k užívání) ji získal od Microsoftu buď přímo nebo zprostředkovaně přes obchodníka, nyní tedy ta práva má a může je prodat někomu dalšímu. Ale pouze ta práva, která má, prodejem o ně přijde - a kupující získá zase jen tato práva, prodejem nemohou vzniknout žádná další práva, která by kupující získal navíc.
Licenční smlouva s autorem je něco jiného, ta se uzavírá skutečně jen s autorem nebo jeho zástupcem a tou ta "práva k výkonu práv užívání" vznikají.
...
Ne, nový vlastník neuzavírá licenční smlouvu, ten už kupuje hotovou licenci, vyjádřenou třeba jako licenční ujednání - buď se podmínkami licence souhlasí a koupí ji, nebo s nimi nesouhlasí a nekoupí ji.
Takže pouze první nabyvatel uzavírá smlouvu s Microsoftem, následující nabyvatel už jenom přebírá tato práva od prvního nabyvatele?
Představte si to na analogii s domem. Vy uzavřete smlouvu se stavební firmou, že vám firma postaví dům. Výsledkem splněné smlouvy je to, že jste vlastníkem postaveného domu (máte k němu - v případě domu veškerá - práva). Ta smlouva o výstavbě je analogií licenční smlouvy (jen v případě licenční smlouvy většinou nedostanete veškerá práva). Vy ta práva k domu můžete kdykoli prodat někomu dalšímu, stejně jako můžete prodat tu licenci. Ale ten další vlastník s vámi nebude uzavírat smlouvu o výstavbě domu, protože dům už stojí a vy mu prodáváte už hotový dům, jde o převod vlastnictví domu. Stejně tak další vlastník nebude uzavírat licenční smlouvu, protože ta licence už existuje, ale je to smlouva o převodu licence.
Vašim analogiím moc nerozumím. (Pokud dojde čistě k převodu vlastnictví domu, není kupec domu není v žádnem vztahu se stavební firmou a obsah smlouvy, kterou uzavřela stavební firma a stavebník, kupce nezajímá.)
Pokud není tato analogie stěžejní ve vaší argumentaci, doporučil bych abychom ji přeskočili a zachovali "tah na branku".
-
Představte si to na analogii s domem. Vy uzavřete smlouvu se stavební firmou, že vám firma postaví dům. Výsledkem splněné smlouvy je to, že jste vlastníkem postaveného domu (máte k němu - v případě domu veškerá - práva). Ta smlouva o výstavbě je analogií licenční smlouvy (jen v případě licenční smlouvy většinou nedostanete veškerá práva). Vy ta práva k domu můžete kdykoli prodat někomu dalšímu, stejně jako můžete prodat tu licenci. Ale ten další vlastník s vámi nebude uzavírat smlouvu o výstavbě domu, protože dům už stojí a vy mu prodáváte už hotový dům, jde o převod vlastnictví domu. Stejně tak další vlastník nebude uzavírat licenční smlouvu, protože ta licence už existuje, ale je to smlouva o převodu licence.
Vašim analogiím moc nerozumím. (Pokud dojde čistě k převodu vlastnictví domu, není kupec domu není v žádnem vztahu se stavební firmou a obsah smlouvy, kterou uzavřela stavební firma a stavebník, kupce nezajímá.)
Pokud není tato analogie stěžejní ve vaší argumentaci, doporučil bych abychom ji přeskočili a zachovali "tah na branku".
Ale tady použil pan Jirsák správnou analogii, a vy jste velmi správně ARGUMENTOVAL, a tady je přesně ten okamžik, kdy je potřeba přemýšlet.
Ano stavebník (Microsoft) dům postavil, a první kupec (uživatel/nabyvatel) dostal na základě kupní smlouvy (nákup PC/faktura) užívací právo k software (Windows), a tento první kupec následně prodal tento dům jinému kupci.
A vy správně píšete, ŽE nového kupce nemusí zajímat původní smlouva mezi stavebníkem a prvním kupcem, neboť dostává převodem užívací práva od prvního kupce, tak jak jsou.
Protože dům již stojí, a užívat jej lze.
Takže analogie je přesná, uvidíme jak ji pan Jirsák znovu překroutí, že to je zase jinak.
Pořád se tu bavíme totiž o užívacích právech, a ty jsou předmětem nákupu a prodeje, neboť pan Jirsák správně podotkl, že Microsoft neprodává software, ale užívací práva, tedy převádí tyto práva za úplatu (a zjednodušeně, avšak nesprávně, se tomu říká koupit licenci...)
A soud rozhodl, že lze převádět, tedy prodávat a kupovat, tyto užívací práva libovolně, neboť neboť při prvním převodu/prodeji těchto užívacích práv došlo k vyčerpání práv autora.
Ale tohle někdo ne a ne pochopit.
-
Takže kupující software smějí užívat, přestože nekoupili počítač? Smějí nebo nesmějí?
Kupující software smějí používat v souladu s licenčním ujednáním. Pokud chcete něco konkrétnějšího, dejte sem text konkrétního licenčního ujednání, nebo odkaz na něj. Bez toho se nic bližšího říct nedá, protože ty podmínky užívání jsou právě v tom licenčním ujednání napsané.
To není pravda, vyhodny-software prodává i instalační disk. To je ta "rozmnoženina".
Instalační disk není rozmnoženina Windows, je to rozmnoženina instalačního programu.
Jak je to tedy podle vás? Vyhodny-software současně prodává rozmnoženinu a k tomu převádí právě tu licenci, kterou uzavřel s microsoftem, tj. v původním znění?
Vyhodny-software.cz prodává licenci. Instalační DVD je jenom technický prostředek, který vám umožňuje software nainstalovat. Ten software pak ale můžete legálně používat jenom na základě té licence. Vlastnictví instalačního DVD vás ve vztahu k nainstalovanému software neopravňuje vůbec k ničemu.
Prodej rozmnoženiny a licence podle vás vůbec nesouvisí? Tj. je možné prodat samostatně licenci s microsoftem a stejně tak prodat samostatně rozmnoženinu (ale k užívání potřebuje kupující obojí)?
Nesouvisí, v tomto případě se prodává jen licence, instalační DVD je jen takový bonus navíc. Při prodeji s novým počítačem se ani to instalační DVD často nedává, stejně tak u hromadných licencí. Jiní tvůrci software třeba prodávají jen licence, a instalační DVD prodávají zvlášť za cenu média. Mám pocit, že to takhle nějakou dobu dělal i Microsoft.
Soudní rozhodnutí a zákony, o kterých mluvíme, řeší pouze prodej rozmnoženiny, a do práv vyplývajících z licenčního ujednání s Microsoftem vůbec nezasahují?
Řeší především práva vyplývající z licenčního ujednání.
Takže pouze první nabyvatel uzavírá smlouvu s Microsoftem, následující nabyvatel už jenom přebírá tato práva od prvního nabyvatele?
Ano.
Pokud dojde čistě k převodu vlastnictví domu, není kupec domu není v žádnem vztahu se stavební firmou a obsah smlouvy, kterou uzavřela stavební firma a stavebník, kupce nezajímá.
Ano, a úplně stejně je to u software. Kupec domu přebírá všechna práva, která měl jeho původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (pokud není např. podezřelé, že taková práva má - ale to je jiná věc). Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou). Jediný rozdíl je v tom, že licenci lze prodat jedině jako celek, nejde ta práva rozdělit. U domu je to jiné, klidně můžete prodat jenom jeho půlku nebo ho pronajmout.
Ten příklad není stěžejní, ale je na něm myslím dobře vidět, o co se jedná. Zdá se, že když se mluví o právech k užívání software, mnoho lidí se do toho snadno zamotá.
-
analogie opravdu není vaše silná parketa - myslím teď i na toto: http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg107246#msg107246
Pokud dojde čistě k převodu vlastnictví domu, není kupec domu není v žádnem vztahu se stavební firmou a obsah smlouvy, kterou uzavřela stavební firma a stavebník, kupce nezajímá.
Ano, a úplně stejně je to u software. Kupec domu přebírá všechna práva, která měl jeho původní majitel - ani víc práv ani míň.
Jenomže ta práva, která přebírá od původního majitele kupec, neplynou ze smlouvy se stavební firmou: práva užívat dům plynou z kolaudačního rozhodnutí, z kupní smlouvy a ze zápisu v katastru nemovitostí.
A to je přesný opak toho, co tvrdíte v případě prodeje software.
Opravdu doporučuji analogie vynechat.
Na zbytek odpovím později.
-
U pana Jirsáka platí jistá hláška:
Já jim to stále vysvětluji ale,...
Je to marné, je to marné, je to marné, ....
Snažil jsem se kdysi mu to vysvětlit, ale marně.
-
(http://i61.tinypic.com/rtgoco.jpg)
-
Takže kupující software smějí užívat, přestože nekoupili počítač? Smějí nebo nesmějí?
Kupující software smějí používat v souladu s licenčním ujednáním. Pokud chcete něco konkrétnějšího, dejte sem text konkrétního licenčního ujednání, nebo odkaz na něj. Bez toho se nic bližšího říct nedá, protože ty podmínky užívání jsou právě v tom licenčním ujednání napsané.
Mluvím o standardních licenčních ujednáních OEM pro Windows.
Zákazník koupí "použité" Windows OEM, a to bez původního hardware. Smí je nainstalovat na svůj počítač a užívat je?
Instalační disk není rozmnoženina Windows, je to rozmnoženina instalačního programu.
Teď by mě zajímalo, jak v praxi dojde k "prodeji rozmnoženiny Windows"?
a o čem mluví zákony a soudní rozhodnutí, když používají termín "prodej rozmnoženiny programu"? Například zde:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."
Opravdu si myslíte, že zákazníci Oracle nestahovali instalační software, a stahovali hotový software přizpůsobený jejich systémům, který nebylo třeba nainstalovat, ale stačilo jej bitově nakopírovat?
Jak je to tedy podle vás? Vyhodny-software současně prodává rozmnoženinu a k tomu převádí právě tu licenci, kterou uzavřel s microsoftem, tj. v původním znění?
Vyhodny-software.cz prodává licenci. Instalační DVD je jenom technický prostředek, který vám umožňuje software nainstalovat.
...
instalační DVD je jen takový bonus navíc.
"Bonus navíc"? To je co? Chválil jste se, že používáte přesné termíny ...
Chete říct, že to DVD co mi vyhodny-software pošle je nějaký dárek, který vyhodny-software do balení přidal, ale přidávat ho tam nemusel? Tj. zaplacená cena se týká jenom licence, a nevztahuje se k DVD? DVD není součástí plnění ze strany vyhodny software?
Soudní rozhodnutí a zákony, o kterých mluvíme, řeší pouze prodej rozmnoženiny, a do práv vyplývajících z licenčního ujednání s Microsoftem vůbec nezasahují?
Řeší především práva vyplývající z licenčního ujednání.
Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?
Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!
Soudní rozhodnutí a zákony podle vás neřeší "prodej rozmnoženiny"? Vždyť tam tento termín skloňují ve všech pádech...!
-
Mluvím o standardních licenčních ujednáních OEM pro Windows.
Zákazník koupí "použité" Windows OEM, a to bez původního hardware. Smí je nainstalovat na svůj počítač a užívat je?
Podle toho, co vím o běžných OEM licencích Windows, nesmí. Microsoft ale také někdy prodával různé "legalizační OEM" licence, které se daly koupit třeba s myší nebo úplně bez hardware. Nevím, jak vypadaly podmínky takových licencí.
Teď by mě zajímalo, jak v praxi dojde k "prodeji rozmnoženiny Windows"?
Nijak, Microsoft nic takového neprodává.
a o čem mluví zákony a soudní rozhodnutí, když používají termín "prodej rozmnoženiny programu"?
Kde zákon nebo soudní rozhodnutí takový termín používá?
Například zde:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."
V citovaném textu se termín "prodej rozmnoženiny programu" nevyskytuje. Píše se tam o "stažení rozmnoženiny z internetu" po té, co získají "použitou licenci". Tedy přesně jak jsem to popisoval - pro legální užívání je potřeba licence, získání rozmnoženiny je druhotná věc a pro legální používání není podstatná.
Opravdu si myslíte, že zákazníci Oracle nestahovali instalační software, a stahovali hotový software přizpůsobený jejich systémům, který nebylo třeba nainstalovat, ale stačilo jej bitově nakopírovat?
Nejspíš stahovali instalační program, ze kterého teprve rozmnoženinu software získali. Ale to je nepodstatný detail, který soud samozřejmě neřeší, protože to na celou situaci nemá žádný vliv.
"Bonus navíc"? To je co? Chválil jste se, že používáte přesné termíny ...
Prostě to při koupi té licence dostanete. Pro užívání software z toho nic neplyne - je úplně jedno, zda s koupí licence dostanete DVD, nebo odkaz na web, nebo zda si instalační DVD koupíte za poplatek zvlášť.
Chete říct, že to DVD co mi vyhodny-software pošle je nějaký dárek, který vyhodny-software do balení přidal, ale přidávat ho tam nemusel? Tj. zaplacená cena se týká jenom licence, a nevztahuje se k DVD? DVD není součástí plnění ze strany vyhodny software?
Není to úplně dárek a je součástí plnění, ale přidávat ho tam nemusel. Když na webu nebudou psát, že je DVD součástí plnění, DVD vám dávat nemusí. Můžou vám místo něj dát odkaz ke stažení, nebo klidně vůbec nic - je pak na vás, jak si instalační DVD seženete. Samozřejmě by asi nebylo v pořádku, kdyby vám jenom prodali licenci, ale vy byste neměl žádnou legální nebo přiměřeně nenáročnou cestu, jak získat instalační DVD (nebo jiný způsob, jak získat rozmnoženinu programu).
Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?
Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný. Je to úplně stejné, jako u toho domu - ten dům je v nějakém stavu, koupelna je tady a obývák tamhle, a v tomhle stavu se prodává. Nikoho už nezajímá, že k takovému stavu se dospělo na základě smlouvy stavební společnosti s prvním nabyvatelem, kde bylo napsáno, že to stavitel takhle má postavit.
Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!
Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. Stejně jako se při převodu nemovitosti neřídí podmínkami smlouvy o stavbě, ale zápisem v katastru nemovitostí a aktuálním stavem nemovitosti. Přesně jak jsem to popsal v předchozím komentáři, vy jste na to reagoval tím, že je to špatná analogie, a pak jste na příkladu s barákem popsal přesně to samé, co já popisuji na baráku a stejně i na softwaru. Takže ta analogie není špatná, právě naopak, na příkladu s domem to chápete správně - takže teď už stačí jenom to, abyste si uvědomil, že úplně stejně to funguje i se softwarem.
Stejně jako u domu je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v katastru (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že ten dům asi někdo postavil na základě smlouvy o provedení stavby), tak u software je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v licenčním ujednání (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že to bylo na základě licenční smlouvy).
-
(http://s3.amazonaws.com/dk-production/images/27835/large/brainfart.jpg?1365777704)
-
Mně přijde, že si s těmi analogiemi pořád nabíháte na vidle.
Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?
Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný. Je to úplně stejné, jako u toho domu - ten dům je v nějakém stavu, koupelna je tady a obývák tamhle, a v tomhle stavu se prodává. Nikoho už nezajímá, že k takovému stavu se dospělo na základě smlouvy stavební společnosti s prvním nabyvatelem, kde bylo napsáno, že to stavitel takhle má postavit.
Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!
Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. Stejně jako se při převodu nemovitosti neřídí podmínkami smlouvy o stavbě, ale zápisem v katastru nemovitostí a aktuálním stavem nemovitosti. Přesně jak jsem to popsal v předchozím komentáři, vy jste na to reagoval tím, že je to špatná analogie, a pak jste na příkladu s barákem popsal přesně to samé, co já popisuji na baráku a stejně i na softwaru. Takže ta analogie není špatná, právě naopak, na příkladu s domem to chápete správně - takže teď už stačí jenom to, abyste si uvědomil, že úplně stejně to funguje i se softwarem.
Stejně jako u domu je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v katastru (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že ten dům asi někdo postavil na základě smlouvy o provedení stavby), tak u software je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v licenčním ujednání (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že to bylo na základě licenční smlouvy).
Mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem je uzavřeno licenční ujednání.
Mezi stavební firmou a prvním vlastníkem domu je uzavřena smlouva o provedení stavby.
Ve smlouvě mezi prvním vlastníkem domu a stavební firmou ale není uveden "skutečný stav, který je neměnný": v té smlouvě může třeba být, že firma postaví kůlnu a že ji předá vlastníkovi. Jenomže firma ji v termínu nepostavila, stavební úřad dům zkolaudoval bez kůlny a první vlastník může klidně dům přeprodat a se stavební firmou se následujících 10 let soudit.
Nového vlastníka domu původní smlouva se stavební firmou vůbec nezajímá - toho zajímá, že dům je zkolaudovaný stavebním úřadem, a že chybí kůlna.
Další později.
-
a o čem mluví zákony a soudní rozhodnutí, když používají termín "prodej rozmnoženiny programu"?
Kde zákon nebo soudní rozhodnutí takový termín používá?
Vezměme např. rozhodnutí ESD z roku 2012 (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=124564&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=472151), protože o něm mluvím nejčastěji. Použijte prosím funkci vyhledávání ve vašem prohlížeči na řetětec "rozmnožen" a dostanete:
"Dotčené ustanovení by právní následek vyčerpání práva na rozšiřování spojilo s prvním prodejem rozmnoženiny programu ..."
"...kvalifikovat jako „první prodej rozmnoženiny počítačového programu“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24"
Dostanete také slovní spojení "rozšiřování rozmnoženiny", "uvedení rozmnoženiny do oběhu", "převedení vlastnického práva k této rozmnoženině".
Teď by mě zajímalo, jak v praxi dojde k "prodeji rozmnoženiny Windows"?
Nijak, Microsoft nic takového neprodává.
Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows? A to
- ani na ten první akt (ať už mu říkáme "prodej rozmnoženiny", "udělení licence" nebo jinak), kterým software/licenci získá první zákazník,
- ani na následující akty, kdy dochází k "přeprodeji software"?
Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?
Například zde:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."
V citovaném textu se termín "prodej rozmnoženiny programu" nevyskytuje. Píše se tam o "stažení rozmnoženiny z internetu" po té, co získají "použitou licenci". Tedy přesně jak jsem to popisoval - pro legální užívání je potřeba licence, získání rozmnoženiny je druhotná věc a pro legální používání není podstatná.
Je tam termín "rozmnoženina". Jakmile si ujasníme, co je to "rozmnoženina", bude nám snad jasné i to, co je to "prodej rozmnoženiny".
Opravdu si myslíte, že zákazníci Oracle nestahovali instalační software, a stahovali hotový software přizpůsobený jejich systémům, který nebylo třeba nainstalovat, ale stačilo jej bitově nakopírovat?
Nejspíš stahovali instalační program, ze kterého teprve rozmnoženinu software získali. Ale to je nepodstatný detail, který soud samozřejmě neřeší, protože to na celou situaci nemá žádný vliv.
Naší "situací" je teď otázka, co znamená pojem "rozmnoženina".
Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.
Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?
Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný.
"Licenční ujednání" a "ta licence" o odstavec níže je jedno a to samé?
Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.
Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!
Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence.
Co je to "ta licence"?
Jaký je rozdíl mezi
- původní licenční smlouvou (u Microsoftu se to myslím jmenuje EULA) a
- tou licencí
?
-
Mluvím o standardních licenčních ujednáních OEM pro Windows.
Zákazník koupí "použité" Windows OEM, a to bez původního hardware. Smí je nainstalovat na svůj počítač a užívat je?
Podle toho, co vím o běžných OEM licencích Windows, nesmí. Microsoft ale také někdy prodával různé "legalizační OEM" licence, které se daly koupit třeba s myší nebo úplně bez hardware. Nevím, jak vypadaly podmínky takových licencí.
Pane Jirsák, vypadá to, že nevíte o "běžných" OEM licencích toho až tak tolik. A jak se zmínil SlowThinker, měl by jste už konečně začít používat Vámi avizované přesné termíny.
Jednou tvrdíte, že Microsoft prodáva, pak zase že nic neprodává, těď zase že prodává. Jednou tvrdíte, že se prodávají licence, po druhé užívací práva, pak zase software.... Vy točíte ty výrazy tak rychle a měníte jejich význam, a díky tomu se v tom ztrácíte.
A teď najednou vytáhnete že někdo, dle vás Microsoft, prodával nějaké další licence, legalizační OEM, ke kterým nemusel být nový PC, a dokonce prý ani žádný jiný HW.
Ale nevíte co to bylo, nevíte protože jste to v ruce nikdy neměl. A tak jen omíláte svůj kolovrátek.
A budete se divit, ty "legalizační" verze Windows, byly se stejnou EULA jako OEM verze, ještě bych někde v garáži našel nějaké ty instalační CD na kterých ta EULA je....
A už jen toto tím pádem byla nesrovnalost. Neboť lidé tehdy kupovali LICENCE, nikoliv užívací práva, protože na faktuře mají jasně napsáno: "Software MS Windows **", nemají tam slovo licence, OEM, či užívací právo.
A díky tomu vlastně obchodníci v tomto státě uvádějí kupující v omyl, protože nikdo si nejde koupit užívací práva, ale software.
Že to má být naopak, jak vy tvrdíte, s tím já mohu souhlasit. Ale není to tak.
"Bonus navíc"? To je co? Chválil jste se, že používáte přesné termíny ...
Prostě to při koupi té licence dostanete. Pro užívání software z toho nic neplyne - je úplně jedno, zda s koupí licence dostanete DVD, nebo odkaz na web, nebo zda si instalační DVD koupíte za poplatek zvlášť.
Ježiši co to tady zase krákáte ?
Jak je to jedno ..... jaký bonus navíc ?
Viděl jste někdy nějaké instalační medium pro Windows ?? Víte že existují minimálně v několika verzích ? Že je rozdílné pro verzi 32 a 64 bit ? Že je rozdíl mezi verzí Start, Home, Proffesional, Ultimate ?
Tak jaký bonus navíc ?
A zase, zkuste aspoň chvíli psát přesnými termíny, a nazývat skutky, činy, děje a děje správnou terminologií, a nenahrazovat slova jinými.
Možná velmi rychle zjistíte, že při používání stejných slov = termínů = se dostanete k jinému závěru, než zde stále presentujete.
-
Navrhuji zakopat válečnou sekeru ;)
Tohle nemá cenu, navíc pravda is out of here, všechno právo je o výkladu a hodně o tom, jestli soudci jeho šukéznice den předtím dala nebo nedala, také o tom, kdo z právníků jedl více vtipné a přesvědčovací kaše.
-
Proč? Já jsem naopak konečně dospěl do stavu, kdy vidím šanci s Filipem Jirsákem začít smysluplnou debatu.
-
Filip Jirsák
Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou).
S tímto bych souhlasil - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence. Přesněji tedy které mu libovolné licenční ujednání nemůže sebrat - protože je zcela jistě oprávněný majitel rozmnoženiny a AZ je lex superior vůči smlouvě. Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.
-
Svým dnešním rozsudkem Soudní dvůr určil, že zásada vyčerpání práva na rozšiřování se použije nejen v případě, že nositel autorského práva uvede na trh rozmnoženiny svého programového vybavení na hmotném nosiči (CD-ROM nebo DVD), ale rovněž v případě, že tyto rozmnoženiny rozšiřuje prostřednictvím stahování ze své internetové stránky.
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo na rozšiřování. Taková operace totiž zahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině. Proto i v případě, že licenční smlouva následný převod zakazuje, nemůže již nositel práva dalšímu prodeji této rozmnoženiny bránit.
-
Mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem je uzavřeno licenční ujednání.
Ne, mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem není uzavřeno licenční ujednání, ale licenční smlouva.
Mezi stavební firmou a prvním vlastníkem domu je uzavřena smlouva o provedení stavby.
Ve smlouvě mezi prvním vlastníkem domu a stavební firmou ale není uveden "skutečný stav, který je neměnný": v té smlouvě může třeba být, že firma postaví kůlnu a že ji předá vlastníkovi. Jenomže firma ji v termínu nepostavila, stavební úřad dům zkolaudoval bez kůlny a první vlastník může klidně dům přeprodat a se stavební firmou se následujících 10 let soudit.
Nového vlastníka domu původní smlouva se stavební firmou vůbec nezajímá - toho zajímá, že dům je zkolaudovaný stavebním úřadem, a že chybí kůlna.
Ano, licenční smlouva a smlouva o provedení stavby jsou k sobě analogické. Nového vlastníka vůbec nezajímá ani smlouva o provedení stavby (kupuje už hotovou stavbu) ani licenční smlouva (kupuje už "hotovou" licenci).
U smlouvy o provedení stavby mohou nastat nějaké peripetie, které u licenční smlouvy nehrozí. Ale to je pro tuto chvíli bezpředmětné, protože nás smlouva o provedení stavby ani licenční smlouva nezajímá. My se bavíme o situaci, kdy vlastníme hotový dům nebo hotovou licenci, a vůbec nezáleží na tom, kde se tu ten dům nebo ta licence vzala.
Použijte prosím funkci vyhledávání ve vašem prohlížeči na řetětec "rozmnožen" a dostanete:
Vy jste ale nepsal o termínu "rozmnoženina", psal jste o termínu "prodej rozmnoženiny programu". Přesně takhle jste to měl v uvozovkách.
Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows?
Mohou se na to vztahovat. Záleží na konkrétním textu.
Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?
K rozmnožování dochází třeba tehdy, když vezmete DVD a uděláte z něj kopii. Nebo když spustíte program a on se nahraje do paměti. K převodu vlastnického práva k rozmnoženině dochází např. tehdy, když si v obchodě koupíte hudební CD.
Je tam termín "rozmnoženina". Jakmile si ujasníme, co je to "rozmnoženina", bude nám snad jasné i to, co je to "prodej rozmnoženiny".
Rozmnoženina je jakákoli "instance" díla jiná než originál, jakákoli jeho kopie. U díla vyjádřeného v digitální podobě nemá smysl originál rozlišovat, takže tam je to jakákoli kopie díla.
Naší "situací" je teď otázka, co znamená pojem "rozmnoženina".
Proč? Je to podstatné pro vyřešení té hlavní otázky?
Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.
Ztotožňují není to správné slovo. Někde prostě popisují situaci, kdy uživatel má rozmnoženinu, a to je tom to podstatné - a už se detailně nezabývají tím, jak přesně k ní přišel. Protože to v daném kontextu není důležité.
"Licenční ujednání" a "ta licence" o odstavec níže je jedno a to samé?
V naší debatě ano. "Licencí" nazývám konkrétní soubor oprávnění, "licenční ujednání" je popis toho souboru oprávnění. Analogií k licenci je dům, analogií k licenčnímu ujednání zápis v katastru nemovitostí. Ale pro naši debatu není potřeba to rozlišovat.
Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.
Protože neměnnost není žádné kritérium, podle kterého by se mohly soudy rozhodovat nebo které by jakkoli ovlivňovalo zákon. Soud řeší například to, zda nějaké konkrétní právo z licence plyne nebo neplyne nebo zda třeba licence není v rozporu se zákonem.
Co je to "ta licence"?
Konkrétní soubor oprávnění k užívání.
Jaký je rozdíl mezi
- původní licenční smlouvou (u Microsoftu se to myslím jmenuje EULA) a
- tou licencí
?
EULA není to, čemu tady říkáme "licenční smlouva" ale "licenční ujednání". Rozdíl je v tom, že licenční smlouva je smlouva o tom, že Microsoft poskytne nějaká oprávnění, licence jsou ta oprávnění. Je to stejný rozdíl, jako rozdíl mezi smlouvou o provedení stavby a postaveným domem. Pro někoho, kdo chce používat dům, je podstatný ten hotový dům. Smlouva o o provedení stavby je jenom jeden ze způsobů, jak tu hotovou stavbu získat - a když už ji mám, mohu na tu smlouvu klidně zapomenout. Když chci užívat software, potřebuju licenci nebo-li soubor oprávnění k užívání toho software. Když ji mám, nezajímá mne, jak jsem tu licenci získal, zda na základě licenční smlouvy od autora nebo na základě kupní smlouvy od někoho jiného.
-
S tímto bych souhlasil - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence.
To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání.
Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.
Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem. Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1. Podle mne je to ale tak, že nejprve musím být oprávněný uživatel (bez ohledu na § 66 odst. 1), a teprve pak se na mne § 66 odst. 1 vztahuje. Takže pokud mám licenci k provozu software na jednom konkrétním počítači, a já bych ho chtěl spustit na jiném počítači, nejsem oprávněný uživatel, a § 66 odst. 1 se na mne v tu chvíli nevztahuje.
Mimochodem, pokud by platil váš výklad, nevztahoval by se jen na druhého a další nabyvatele, ale i na prvního. OEM ustanovení v licenci by byla neplatná globálně - a vyhodny-software.cz by zkrachoval, protože lidé by si nekupovali levnou druhou licenci na nový počítač, ale prostě by si na něj přenesli licenci ze starého počítače.
Navíc, pokud by platil váš výklad, stačila by každému jedna licence na libovolný počet počítačů. Takže třeba firma by koupila jednu OEM licenci a tu pak nainstalovala na stovky počítačů. Protože omezení, že se daná licence smí používat jen na jednom počítači, je úplně stejný typ omezení, jako že se ta licence smí používat jen na jednom konkrétním počítači.
Čímž neříkám, že se váš výklad má zavrhnout jenom proto, že vede k "ošklivým" důsledkům (já ho zavrhuju proto, že je podle mého názoru chybný, a výše jsem načrtl, v čem ty chyby spatřuju), jenom se ptám, zda jste konzistentní při aplikování toho výkladu.
-
teď přijde z mé strany pauza, minimálně do zítra do večera
-
Nadto Soudní dvůr upřesnil, že původní nabyvatel hmotné či nehmotné rozmnoženiny počítačového programu, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, musí učinit rozmnoženinu staženou do svého počítače v okamžiku jejího dalšího prodeje nepoužitelnou. Kdyby ji totiž i nadále používal, porušil by výlučné právo nositele autorského práva na rozmnožování jeho počítačového programu. Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá.
-
" "
Pan Jirsak samozrejme je to Vasa vec ale zaujimalo by ma ci ste v nejakom pribuzenskom vztahu s Petrom Jirsákom :technický riaditeľ Jeho úlohou je viesť technický tím pre podporu predaja a implementovať lokálny presales model ?
Zdroj:
http://www.microsoft.com/slovakia/mic/onas/exec/jirsak.aspx
-
To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání....Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem.
Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??
Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1.
- Zaprve, nejde o oprávněného uživatele, ale o oprávněného uživatele rozmnoženiny. To rozmnoženiny z toho termínu nelze odstranit a operovat pouze částí termínu a něco z toho vyvozovat, to je typické vytržení z kontextu.
- Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.
To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání - mohu být držitel a přitom nemusím být uživatel: tedy by ani nešlo rozlišit, zdali jsem oprávněný či neoprávněný držitel rozmnoženiny. Tedy např.
prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného nabytí a držení rozmnoženiny programu. (můžeš namítnout, že spuštěním programu se z prodejce stane i uživatel, to by i šlo připustit, jenže prodejce ty práva má NEZÁVISLE na tom, jestli program opravdu užije, nikoli že spuštěním programu se stane uživatelem a najednou nabyde práva).
-
Omlouvám se, zvojtili cse mi citace, ještě jednou, adminy prosím předchozí post smazat.
To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání....Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem.
Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??
Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1.
- Zaprve, nejde o oprávněného uživatele, ale o oprávněného uživatele rozmnoženiny. To rozmnoženiny z toho termínu nelze odstranit a operovat pouze částí termínu a něco z toho vyvozovat, to je typické vytržení z kontextu.
- Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.
To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání - mohu být držitel a přitom nemusím být uživatel: tedy by ani nešlo rozlišit, zdali jsem oprávněný či neoprávněný držitel rozmnoženiny. Tedy např. prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného nabytí a držení rozmnoženiny programu.
(můžeš namítnout, že spuštěním programu se z prodejce stane i uživatel, to by i šlo připustit, jenže prodejce ty práva má NEZÁVISLE na tom, jestli program opravdu užije, nikoli že spuštěním programu se stane uživatelem a najednou nabude práva).
-
Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??
Nikoli, ta práva v § 66 odst. 1 jsou hodně specifická, řeší jednotlivé nuance používání programu, které licenční ujednání velmi často vůbec neřeší. Ano, pokud by licence zakazovala například studium principů programu při běžném použití, bude tento zákaz neplatný, nebo-li dotyčný bude oprávněným uživatelem i tehdy, když tohle dělá ale licence to zakazuje. Pořád je tam ale to obecnější užití („při zavedení a provozu počítačového programu“, „při provozu, k němuž je oprávněn“). Takže nejprve se podle licence vyhodnotí, zda je dotyčný vůbec oprávněn program užít, a teprve pokud ano, mohou se vyhodnocovat ty detaily, co při tom využívání může dělat.
Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.
Jenže ten termín „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ nelze vykládat bez ohledu na kontext celého autorského zákona. „Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ neznamená jenom to, že třeba příslušné médium (DVD) neukradl. Zároveň musí být splněna druhá podmínka, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny z pohledu autorského zákona. Například k tomu, aby někdo byl oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows nestačí, že instalační DVD neukradne, ale také to, že to DVD má a užívá v souladu s licencí. Protože bez licence nemá možnost legálně se stát „nabyvatelem rozmnoženiny“, Microsoft nerozdává DVD s Windows jen tak každému, kdo si o ně řekne, ale dává je jen na základě platné licence.
Mimochodem, kdyby tomu tak nebylo, byly by licence úplně zbytečné – aby mohl kdokoli užívat nějakou licenci, potřebuje k tomu i rozmnoženinu. Jenže pokud by získáním rozmnoženiny získal jiná práva, nezávislá na té licenci, byly by licence zbytečné a stačilo by řešit jenom ty rozmnoženiny. Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá. Pokud bylo oprávnění k rozmnoženině získáno na základě licence, je ta rozmnoženina tou licencí pořád omezena, tj. dotyčný je oprávněným nabyvatelem licence jenom tehdy, pokud se tou licencí řídí.
To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání
Držení neimplikuje užívání, ale právo držení může vzniknout na základě práva užívání. A pak je s ním provázané, oprávněný držitel rozmnoženiny je oprávněný jenom po tu dobu, kdy dodržuje licenční ujednání, ze kterého práva k té rozmnoženině získal.
Tedy např. prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného nabytí a držení rozmnoženiny programu.
Nemůže, protože prodejce není oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu – speciálně na „za účelem dalšího převodu“ je v odst. 6 výjimka.
-
Musím říci, pane Jirsák, že pokud jste za podobné flamování placen, děláte svou práci opravdu velmi zodpovědně :). Bohužel pro ostatní tady plníte fórum bordelem - tolik slovíčkaření ohledně "licencí", "licenčních právech", "licenčních ujednáních" jsem dlouho neviděl. S dovolením se vrátím tam, kde debata začala:
Přeprodání je legální, ale stále musíte dodržovat podmínky té původní licence. Takže pokud ta licence byla vázaná na konkrétní hardware, má smysl kupovat ji jedině s tím hardware. Pokud je na jméno, nedává žádný smysl ji kupovat.
šmejdil jsem a našel jsem officiální rozsudek na kterém se to celé odstartovalo:
http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=124564&doclang=CS (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d652bae1fe4a014d3188afb8c0bc82643b.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuObh10?text=&docid=124564&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=214023)
výsledek je tedy = je to legální
To jste nemusel složitě šmejdit, ten rozsudek je odkazovaný i z webu vyhodny-software.cz. Ale ten rozsudek řeší jenom to, zda je možné licenci přeprodat. Na tom se všichni shodují, že to možné je. Problém je v tom, zda i pro tu přeprodanou licenci platí stejné podmínky, jako pro tu původní, nebo jestli dokonce kupující nezíská právo užívat software na základě něčeho jiného, než licence. Přičemž zatím nikdo nikdy nenapsal jediný důvod, proč by pro druhého uživatele platilo něco jiného, než pro prvního.
OEM jsou dle vašeho licenčního ujednání vázané na hadrware, ovšem dle rozhodnutí EU soudů a Soudního dvora je tato podmínka ve smlouvě neplatná
Opravdu? Můžete odkázat na takové rozhodnutí „EU soudu“ (ať je to cokoli) a Soudního dvora EU? Upozorňuju, že rozhodnutí v kauze Oracle vs. UsedSoft nic takového neříká.
ať to bude znít jakkoliv neodborně, je podstatné, že ta německá firma usedsoft stálé prodává a je velice známá a opravdu si myslíte, že v německu by dovolili a dělali něco tak okatě nelegálně?
Ona ta firma prodává OEM licence? Ten soudní spor u ESD se netýkal OEM licencí, ale toho, zda se vyčerpání majetkových práv vztahuje i na software distribuovaný přes internet. Protože v legislativě EU je vyčerpání práva výslovně uvedeno jen u rozmnoženiny v hmotné podobě, takže striktně vykládáno by se vztahovalo na DVD, ale už ne na obraz DVD stažený z internetu. ESD v tomto případě rozhodl jenom o tom, že vyčerpání práva platí bez ohledu na způsob šíření.
Další přirovnání s auty, stavbou či stádem pakoňů neřeším - nerozumím jim. Ohledně přeprodání OEM si dovolím odkázat na tiskovou zprávu (http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf) ke zmíněnému rozsudku a odsud citovat:
Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo na rozšiřování. Taková operace totiž zahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině. Proto i v případě, že licenční smlouva následný převod zakazuje, nemůže již nositel práva dalšímu prodeji této rozmnoženiny bránit.
Máte naprostou pravdu v tom, že zmiňovaný rozsudek se OEM licencemi nezabývá. Nicméně "OEM licence" je zcela jistě "užívací právo k rozmnoženině na neomezenou dobu" zmíněné v citaci výše (přemýšlejte, prosím, než začnete slovíčkařit). Protože součástí licenčních podmínek OEM licencí je i zákaz převodu/prodeje nepotřebné licence (vazbou na hardware), je dle mého názoru ujednání (= část licenčních podmínek) toto obsahující v rozporu s výše uvedeným. Tím je v rozporu s unijním právem, a proto je takové ujednání v EU neplatné a prodej OEM licencí je legální.
To je pravý důvod, proč hotline MS nikdy nenapíše (http://forum.root.cz/index.php?action=post;quote=107258;topic=9802.30;last_msg=107628), že to je nelegální a proč nežaluje prodejce takových licencí - nemůže. Proto BSA říká, že Software z „druhé ruky“ je v Česku téměř vždy nelegální (http://www.mediakom.cz/cs-web/index.php?option=com_k2&view=item&id=1066:piratsky-distributor-odsouzen-na-20-mesicu-nepodminene&Itemid=30), ale nemluví vůbec o přeprodeji (OEM či jiných) licencí. Mluví pouze mlhavě o pirátském prodeji, což je něco zcela jiného, cituji: "Takzvaný použitý software představuje většinou ve skutečnosti nelegální kopie originálního softwaru v různé kvalitě provedení, například kopie neurčené k prodeji a podobně. Piráti se neštítí ani padělat či pozměňovat identifikační COA štítky, ..."A proto je v titulku zprávy to "téměř", že ano :).
Osobně s myslím, že situace je ještě jednodušší - licenční podmínky výrobce se podle mne vztahují pouze na prvního uživatele, který je ve smluvním vztahu s výrobcem (nebo jeho zástupcem oprávněným prodávat licence). Pro dalšího uživatele už podle mne toto neplatí, neboť ten již nemá s výrobcem žádný smluvní vztah (má vztah s předchozím uživatelem). V takovém případě by se měl řídit obecnými ustanoveními autorského zákona. Obdobně hovoří i několik právnických posudků, kterou jsem za poslední dobu viděl. Je mi jasné, že tohle se výrobcům softwaru nelíbí, nicméně pokud zapojíme selský rozum, tak je to celkem v pořádku - výrobce dostal za licenci zaplaceno a zákazník ji může přeprodat tak, jak je obvyklé u jiných komodit, aniž by byl on nebo další uživatel nějak výrazně omezován.
Rozumím, že můžete mít na věc jiný názor - pokud jste právník, pak je to zcela jasné (dva právníci, tři názory (http://pravnicke-zkazky.tumblr.com/post/53756355021/otrepane-klise-ze-dva-pravnici-znamenaji-alespon)). Jakkoliv mám k EU spousty výhrad, tak v tomto podle mne soudní dvůr vynesl rozsudek odpovídající zdravému rozumu a přiměřené ochraně spotřebitele (uživatele). Vždyť licenční podmínky veškerého proprietárního softwaru jsou plné sr*ček, kterými následně výrobce legální uživatele akorát buzeruje a omezuje. Osobně mám pro tyto frustrované lidi pochopení a všude, kde to jen jde, jim pomáhám s přechodem k softwaru, s nímž už takové starosti nikdy mít nebudou :).
Chcete-li mne přesvědčit o opaku, postněte sem písemné oficiální vyjádření Microsoftu s jasnou formulací, že prodej nepotřebné OEM licence další osobě je nelegální. Pak vám uvěřím. Do té doby je to jen takové hospodské plkání o tom, že máte jiný názor.... Praxe přitom říká něco zcela opačného a takový prodej vč. OEM licencí už provozuje docela dost firem - stačí se poohlédnout v zahraničí.
-
Musím říci, pane Jirsák, že pokud jste za podobné flamování placen, děláte svou práci opravdu velmi zodpovědně :).
...
...
...
...
Takže můžeme čekat další dávku rozborů, výkladů a nimrání se v každém odstavci, větě, frázi, slovu a slabice.
>:( >:( >:(
Chlapi, nechcete už to ukončit tím, že tu napíšete: "Filipe JIrsáku, ano, máš pravdu a nikdo jiný."
My ostatní si už budeme myslet svoje a ukončí se tato ad absurdum vedená odpborná dyšputace ...
-
Bohužel pro ostatní tady plníte fórum bordelem - tolik slovíčkaření ohledně "licencí", "licenčních právech", "licenčních ujednáních" jsem dlouho neviděl. S dovolením se vrátím tam, kde debata začala:
Jistě, já plním diskusní fórum bordelem tím, že věcně reaguji na komentáře ostatních. Zatímco váš komentář, který znovu vrací do hry argument, že podle rozhodnutí soudu je převod licence v pořádku – což tady vůbec nikdo nerozporuje a já jsem v této diskusi několikrát napsal (a vy jste dva ty komentáře citoval), že v tom žádný problém není – je jedinečnou ukázkou konstruktivní debaty.
Přeprodání je legální…
Ne ne ne, je to přesně opačně. Přeprodání je legální…
-
(http://www.flamewarriorsguide.com/Assets/tirelessrebutter.jpg)
-
Nikoli, ta práva v § 66 odst. 1 jsou hodně specifická, řeší jednotlivé nuance používání programu, které licenční ujednání velmi často vůbec neřeší.
A jaká práva, která nejsou zmíněna v § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?
Jenže ten termín „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ nelze vykládat bez ohledu na kontext celého autorského zákona. „Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ neznamená jenom to, že třeba příslušné médium (DVD) neukradl. Zároveň musí být splněna druhá podmínka, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny z pohledu autorského zákona.
Jenže autorský zákon nabývání rozmnoženiny se jaksi nezabývá, rozmnoženina (tj. CD, kniha atd....) se nabývá normálně dle občanského zákoníku. Jediné, co AZ upravuje, je to, co může vlastník takové rozmnoženiny s ní dělat. Autorský zákon řeší UŽITÍ, nikoli NABYTÍ díla.
Toto rozlišení je dokonce v AZ explicitně zmíněno, viz §9 odst. 3.
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.
Například k tomu, aby někdo byl oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows nestačí, že instalační DVD neukradne, ale také to, že to DVD má a užívá v souladu s licencí.
To je jak do dubu - půlka předchozího postu byla argumentace, že nabytí a užívání jsou dvě různé věci, neboť člověk může být nabyvatel a přitom nebýt uživatel. Na argument jsi nijak nereagoval a jen opakuješ své stanovisko, které je dle mnou předložených argumentů (a mj. §9 odst. 3, které výslovně nabytí a užití odlišuje) chybné.
Protože bez licence nemá možnost legálně se stát „nabyvatelem rozmnoženiny“,
Při prodeji "použitého software" nijak nevstupuji do smluvního vztahu s původním autorem díla. Tj. neuzavírám žádnou licenční smlouvu s autorem: ani nemohu být, protože autor v daném okamžiku nemá žádnou vůli uzavřít se mnou smlouvu, což je k uzavření smlouvy nezbytné - a autor nemůže mít vůli k něčemu, o čem neví. A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.
A opět odkazuji na §9 odst. 3, který přesně na situaci, kdy se člověk stane legálně nabyvatelem rozmnoženiny, pamatuje a právě proto je tam dodatek "nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.". V tomto případě je ten zvláštní právní předpis §66 odst. 1 AZ.
Mimochodem, kdyby tomu tak nebylo, byly by licence úplně zbytečné – aby mohl kdokoli užívat nějakou licenci, potřebuje k tomu i rozmnoženinu. Jenže pokud by získáním rozmnoženiny získal jiná práva, nezávislá na té licenci, byly by licence zbytečné a stačilo by řešit jenom ty rozmnoženiny.
Pro užití dle AZ §66 ano. Jenže to není jediná možnost užití díla, práva dle AZ §66 jsou poměrně omezená, neřeší např. multilicence, půjčování atd....
Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.
A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.
V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění. Proto tvrdím, že tvoje doměnka není ničím podložená a je tedy nesprávná.
-
Nedopsal jsem:
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo. Tzn. ekvivalentně oprávněné nabytí rozmnoženiny je nabytí rozmnoženiny, ke kterému má člověk právo. Tj nabytí, které není nelegální, např. krádež atd...
Naopak, pokud se nějaký termín myslí pouze v kontextu tohoto zákona, je to zmíněno explicitně, např. §30 odst 3, §42a odst 1, §43a odst 1, §63 odst. 1.
Proto je Tvé tvrzení, že oprávněným nabyvatelem se myslí oprávněný nabyvatel dle tohoto zákona blbost. Jednak je to nekonzistentní s dikcí zbytku zákona, kde se takový vztah explicitně zmiňuje, jednak se v zákoně NABÝVÁNÍ nijak neřeší. To co tvrdíš by muselo být vyjádřeno slovy:
"nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití díla"
-
A jaká práva, která nejsou zmíněna v § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?
Např. zavedení a provoz počítačového programu.
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.
Ano, souhlas. Takže oprávněný uživatel je ten, který má k danému užívání práva. Nestačí, že má nějaká libovolná práva, třeba vlastnická, musí mít práva k užívání.
To je jak do dubu - půlka předchozího postu byla argumentace, že nabytí a užívání jsou dvě různé věci, neboť člověk může být nabyvatel a přitom nebýt uživatel. Na argument jsi nijak nereagoval a jen opakuješ své stanovisko, které je dle mnou předložených argumentů (a mj. §9 odst. 3, které výslovně nabytí a užití odlišuje) chybné.
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
Při prodeji "použitého software" nijak nevstupuji do smluvního vztahu s původním autorem díla. Tj. neuzavírám žádnou licenční smlouvu s autorem: ani nemohu být, protože autor v daném okamžiku nemá žádnou vůli uzavřít se mnou smlouvu, což je k uzavření smlouvy nezbytné - a autor nemůže mít vůli k něčemu, o čem neví.
Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.
Nikoli, smyslem § 66 je to, aby autor nemohl zabránit oprávněnému uživateli ve zkoumání a upravování programu, pokud je to potřeba k zamýšlenému účelu užití programu. AZ § 66 implementuje (a bohužel zatemňuje) důvody 13 – 16 Směrnice 2009/24/ES
(13) Výlučné právo autora zamezit neoprávněnému rozmno
žování jeho díla by mělo vzhledem k počítačovým
programům podléhat omezené výjimce umožňující poří
zení rozmnoženiny technicky nezbytné pro využití
programu oprávněným nabyvatelem. To znamená, že
úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném
k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu
a ani opravování chyb v rozmnoženině nesmí být
smluvně zakázáno. Pokud smlouva neobsahuje zvláštní
omezení, především pro případ prodeje rozmnoženin
programů, může oprávněný nabyvatel provádět jakýkoliv
jiný úkon nezbytný k využívání rozmnoženiny programu
v souladu s předpokládaným účelem programu.
(14) Oprávněnému uživateli počítačového programu nesmí
být bráněno v tom, aby prováděl úkony nezbytné ke
zkoumání, studiu nebo zkoušení funkčnosti tohoto
programu za podmínky, že těmito úkony nejsou poru
šena autorská práva k programu.
(15) Neoprávněné rozmnožování, překlad, zpracování nebo
změna formy kódu, ve které byla rozmnoženina počíta
čového programu poskytnuta, je porušením výlučných
práv autora. Za určitých okolností však může rozmno
žení kódu počítačového programu anebo překlad formy
kódu být nezbytné pro získání informací nutných pro
interoperabilitu nezávisle vytvořeného programu
s jinými programy. Je tedy nutno mít na zřeteli, že
pouze za těchto přesně vymezených okolností jsou
úkony spočívající v rozmnožení a překladu, provedené
oprávněným uživatelem rozmnoženiny programu nebo
jeho jménem, v souladu s právem a s dobrými mravy,
a nevyžadují tedy svolení nositele autorských práv.
Jedním z cílů této výjimky je umožnit propojení všech
prvků počítačového systému včetně prvků pocházejících
od různých výrobců, tak, aby tyto prvky mohly společně
fungovat. Taková výjimka z výlučných práv autora nesmí
být používána způsobem, který by přivodil újmu právem
chráněným zájmům nositele práva nebo by byl
v rozporu s využíváním programu obvyklým způsobem.
(16) Ochrana počítačových programů podle právních předpisů
o autorských právech nesmí být na překážku tomu, aby
byly v případě nutnosti uplatňovány jiné formy ochrany.
Jakákoliv jiná smluvní ustanovení, která jsou v rozporu
s ustanoveními této směrnice o rozkladu anebo
s výjimkami ustanovenými ve směrnici o pořizování
záložní rozmnoženiny nebo pozorování, studování
nebo zkoušení fungování programu musí být tedy pova
žována od počátku za neplatná.
které jsou pak kodifikovány v článcích 4 – 6 Směrnice. Český zákonodárce určitě nezamýšlel vedle užití počítačového programu na základě licence vytvořit zcela nový typ užití nezávislého na licenci, který by se najednou z ničeho nic vyskytl a celý odbyl v jediném paragrafu zákona, převrátil celý zákon naruby a tím své působení v zákoně ukončil. Navíc by takové nelicenční užití bylo v rozporu jak s uvedenou směrnicí tak s Bernskou úmluvou.
A opět odkazuji na §9 odst. 3, který přesně na situaci, kdy se člověk stane legálně nabyvatelem rozmnoženiny, pamatuje a právě proto je tam dodatek "nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.". V tomto případě je ten zvláštní právní předpis §66 odst. 1 AZ.
Zvláštní (nebo také speciální) právní předpis je právní předpis, který upravuje nějakou konkrétní situaci, a přebíjí ustanovení obecného právního předpisu – Lex specialis derogat generali. Autorský zákon nemůže být sám sobě zákonem obecným i speciálním. Navíc § 66 odst. 1 AZ neříká nic o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
práva dle AZ §66 jsou poměrně omezená, neřeší např. multilicence
Neřeší nejen multilicence, ale ani „singlelicence“, jednouživatelské licence. V § 66 není vůbec nic, podle čeho byste dokázal jednouživatelskou licenci odlišit od multilicence.
Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.
A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
§ 66 odst. 6.
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.
Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, z licence.
V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění.
Možné to je, klidně můžu koupit rozmnoženinu s licencí, pak koupit ještě jinou licenci a rozmnoženinu používat na základě té druhé licence. Pořád tam ale je potřeba nějaká licence, nemůžu ji používat bez oprávnění.
-
Shrnutí Jirsákových grafomanských výplodů provedli již před 36 lety pánové Svěrák a Smoljak... Viz http://youtu.be/y4XzkJl16SU?t=54s
-
Klíčový spor je zřejmě o toto:
Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:
Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.
Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
Máš pravdu v tom, že s prodejem rozmnoženiny se prodává zároveň i licence. V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.
Navíc § 66 odst. 1 AZ neříká nic o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
....
A jaká práva, která nejsou zmíněna v § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?
Např. zavedení a provoz počítačového programu.
Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12). §66 pak ti dává některá z těchto práv. Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.
Ano, souhlas. Takže oprávněný uživatel je ten, který má k danému užívání práva. Nestačí, že má nějaká libovolná práva, třeba vlastnická, musí mít práva k užívání.
Opět nesmysl. Oprávněný uživatel rozmnoženiny je v AZ §66 odst. 6 definován a explicitní definice je vždy silnější, než implicitní význam, takže zde se implicitní význam termínu oprávněný nepoužije.
Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit. To potvrzuje i citace z rozsudku ES.
A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.
Nikoli, smyslem § 66 je to, aby autor nemohl zabránit oprávněnému uživateli ve zkoumání a upravování programu, pokud je to potřeba k zamýšlenému účelu užití programu. AZ § 66 implementuje (a bohužel zatemňuje) důvody 13 – 16 Směrnice 2009/24/ES
1) I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.
2) Opět překrucuješ:
14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...
Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.
Zvláštní (nebo také speciální) právní předpis je právní předpis, který upravuje nějakou konkrétní situaci, a přebíjí ustanovení obecného právního předpisu – Lex specialis derogat generali. Autorský zákon nemůže být sám sobě zákonem obecným i speciálním.
Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)
Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.
A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
§ 66 odst. 6.
Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.
Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....
Pocud se shodujeme
z licence.
A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění.
Možné to je, klidně můžu koupit rozmnoženinu s licencí, pak koupit ještě jinou licenci a rozmnoženinu používat na základě té druhé licence. Pořád tam ale je potřeba nějaká licence, nemůžu ji používat bez oprávnění.
A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění. AZ §66 je další takový způsob.
-
Za hodně věcí ze svého života se asi s odstupem času budu stydět.
Ale minimálně o jedné věci budu moci na smrtelném loži pýšně prohlásit:
Byl jsem u toho!
-
Klíčový spor je zřejmě o toto:
Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:
Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.
Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
Nehájím, nikdy jsem nic takového nenapsal, naopak jsem opakovaně psal opak. Problém je zřejmě v tom, že si pletete licenční smlouvu uzavřenou přímo s nositelem práv, a licenci.
V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.
Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).
Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12).
Explicitně jsou vyjmenována některá, a pak je explicitně napsáno, že mohou existovat i další.
§66 pak ti dává některá z těchto práv.
Například "překládá, zpracovává, upravuje"?
Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.
§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit.
Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.
To potvrzuje i citace z rozsudku ES.
Která?
I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.
Jenže celé to vaše povolování něčeho navíc odvozujete z chybné interpretace jediného slova.
2) Opět překrucuješ:
14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...
Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.
Nějak vám z té citace vypadlo, že to nesmí být smluvně zakázáno. Kde máte u toho vašeho nelicenčního užití nějakou smlouvu?
Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)
Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".
§ 66 odst. 6.
Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu...
Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....
Pocud se shodujeme
z licence.
A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Autorský zákon žádný jiný způsob užití díla neautorem, než na základě licence, neumožňuje. § 66 právě neříká nic o tom, že někdo získá práva čistým nabytím rozmnoženiny. Tam opravdu není napsáno "nabyvatel rozmnoženiny", je tam napsáno "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny".
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění.
"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
AZ §66 je další takový způsob.
Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.
Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?
-
Dotaz na přítomné - ten Jirsák z Microsoftu SK, je to teda nějakej příbuznej, nebo má Jirsák prostě tak vyharašeno na zvonici, že to dělá zadarmo?
-
..., naopak jsem opakovaně psal opak. ...
Vypínám adblock, noscript i to ghostery ...
-
Dotaz na přítomné - ten Jirsák z Microsoftu SK, je to teda nějakej příbuznej, nebo má Jirsák prostě tak vyharašeno na zvonici, že to dělá zadarmo?
Sranda na tom je, ze podobny pitomosti se neodvazi tvrdit ani M$ a ze tvrdej casto a radi spoustu volovin ;D. Ostatne, pokud si pamatuju, byl to prave on, kdo se tady (a neni to zas tak dlouho) bil v prsa, ze M$ SW nejde koupit a stahnout od M$, ze to neni legalni ... a to dokonce i po tom, kdy mu nekdo omlatil o hlavu linky.
BTW: M$ se nikdy a nikde o licenci nesoudil a soudit nebude. Oni totiz dobre vedi, ze kdyby na to doslo, tak jim ji z 90% v 90% statu prohlasej za neplatnou.
-
Dotaz na přítomné - ten Jirsák z Microsoftu SK, je to teda nějakej příbuznej, nebo má Jirsák prostě tak vyharašeno na zvonici, že to dělá zadarmo?
Sranda na tom je, ze podobny pitomosti se neodvazi tvrdit ani M$ a ze tvrdej casto a radi spoustu volovin ;D. Ostatne, pokud si pamatuju, byl to prave on, kdo se tady (a neni to zas tak dlouho) bil v prsa, ze M$ SW nejde koupit a stahnout od M$, ze to neni legalni ... a to dokonce i po tom, kdy mu nekdo omlatil o hlavu linky.
BTW: M$ se nikdy a nikde o licenci nesoudil a soudit nebude. Oni totiz dobre vedi, ze kdyby na to doslo, tak jim ji z 90% v 90% statu prohlasej za neplatnou.
Spíše 99% v 99%, ...
ani v USA by to MS neprošlo.
Osobně si myslím že Jirsák z MS SK je ten samý Jirsák co zde píše.... je do jediná možnost jak trochu ovlivnit obecné mínění.
Ale věřte tomu, že poslední slovo bude mít opět pan Jirsák....
A všimli jste si, že přešel všechny otázky na něj položeny. A moje posty už ani nekomentuje.... nestojím mu za to ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D
Pánové loučím se, s výkřikem já se vrátím.... až začne další diskuze o legálnosti, ve které bude pan Jirsák tvrdit, že to je nelegální.
-
200. 200. 200 200.
-
200. 200. 200 200.
A na to se napijem!
(http://nd01.jxs.cz/225/495/cf14ab1922_29348747_o2.jpg)
-
Filip Jirsák
Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou).
S tímto bych souhlasil - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence. Přesněji tedy které mu libovolné licenční ujednání nemůže sebrat - protože je zcela jistě oprávněný majitel rozmnoženiny a AZ je lex superior vůči smlouvě. Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.
Aujezdský říká, že ta práva mají všichni kromě prvního:
"Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu. "
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat
jako by tím chtěl říct, že to "vyčerpání" je nutné.
Myslím, že předpokládá, že první uživatel nabyvatel musí k tomu, aby se stal oprávněným uživatelem, odsouhlasit licenční smlouvu/ujednání. Druhý nabyvatel už je oprávněným nabyvatelem podle principu vyčerpání.
Uživatele jsem škrtnul, protože ne každý první uživatel je i prvním nabyvatelem:
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru
Ten odkaz je i reakcí na příspěvek Filipa Jirsáka cca 2 strany zpět (na zbytek příspěvku zareaguji později):
myslím, že nemáte pravdu se svým vysvětlením rozdílu mezi uživatelskou smlouvou a ujednáním.
-
200. 200. 200 200.
A na to se napijem!
<img>
;D :D :)
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem
Technicky problem si M$ uz jednou dovolil, je to par let, kdy vyresil vsechny "nelegalni" widle tak, ze to 80% firemnich uzivatelu zaclo hlasat, ze jejich system neni legalni, a co hodinu se to restartovalo (XPcka). Pak na to honem vydavali hotfix. Pokud si pamatuju, tak to bylo zalozeny na tom, ze M$ vyhodnotil, ze system byl aktivovan na nejaky tzv "proflaknuty" klic, coz platilo o prakticky vsech znackovych strojich. Sranda trebas je, ze pokud nekdo kopil XPcka v dobe bez SP, tak si je dneska velmi obtizne nainstaluje libovolnym "legalnim" postupem. Aznto pokud bude instalovat z media s SP2+, tak mu nebude fungovat jeho zcela originalni SN. A proto to M$ radsi prestal resit. Vsak mam v mailu zcela oficielni vyjadreni primo od M$, ze pokud potrebuju downgrade (na ktery mam legalne pravo) tak ze si mam "nekde" sehnat instalacku (dokonce bylo po telefonu doporuceno ulozto) a "nekde nejake" seriove cislo.
Technicky muzes mit problem leda s tim, ze vyrobce ntb pouziva HW, ke kteremu widle nemaji driver. Coz plati napr pro nektere modely lenovo. Z orig win placky widle nenainstalujes, system se sice na disk nakopiruje, ale tim to skonci, po restartu ti nahlasi, ze nenasel disk ... lol (win 7 v tomto pripade). Udivujici je na tom prave to, ze nakopirovat se na disk to umi, ale nastartovat uz ne ...
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem
Ano doma jsem to řešil stejným způsobem. Holt pro hry je Windows nejjednodušší řešení, a naštěstí linux umí dualboot. Než se trápit s instalováním her v linuxu, kam stejně nepatří, tak jsou na discích Windows.
A minimálně v jednom případě to dokonce je i na DELL stroji, v dalších případech to DELL nejsou, ale na druhou stranu stejně to jsou prvoinstlace....
Takže když to shrnu technicky, tak ač jsou to used licence, jsou na nových HW, kde ještě žádné Windows nebyly. Takže technicky EULA je dodržena.... byť je neplatná, neboť již "právo vyčerpání"....
A nebojím se ani policie, ani soudu. A na druhou stranu může být MS rádo, že aspoň na ty hry mu dáme doma šanci.....
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7
Můžete nám tedy prozradit, o jaké licence se jedná? Zatím všichni, co mají cokoli společného s vyhodny-software.cz, tuto klíčovou informaci bůhvíproč tají.
-
Aujezdský říká, že ta práva mají všichni kromě prvního:
"Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu. "
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat
Ano, tvrdí to, přičemž toto tvrzení je zjevně v rozporu s tím, že další nabyvatel rozmnoženiny má tato práva údajně mít na základě toho, že tato práva má úplně každý oprávněný uživatel, tedy včetně prvního uživatele. Je nepochopitelné, že se pan Aujezdský s tímto rozporem žádným způsobem nevypořádal. Zvlášť když sám píše, že je ta situace absurdní. Pan Aujezdský zřejmě diskuse pod vlastními články nečte (což mu nijak nevyčítám), takže jeho argumentaci k tomuhle rozporu neznám.
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru
Ten odkaz je i reakcí na příspěvek Filipa Jirsáka cca 2 strany zpět (na zbytek příspěvku zareaguji později):
myslím, že nemáte pravdu se svým vysvětlením rozdílu mezi uživatelskou smlouvou a ujednáním.
Termíny "licence", "licenční ujednání", "licenční smlouva", "oprávnění", "oprávnění k výkonu práv užívat" se běžně zaměňují, ani zákon nepoužívá pro jednu věc důsledně jen jeden termín. V případě toho článku je to v pořádku, protože takovéhle detailní rozlišení nepotřebuje dělat. My se tady ale bavíme o věcech, kdy potřebujeme rozlišit mezi "udělením oprávnění k výkonu práv užívat software", "výčtem oprávnění k výkonu práv užívat software", "oprávněním k výkonu práv užívat software" nebo "převodem oprávnění k výkonu práv užívat software". Než to takhle pokaždé rozepisovat, je lepší používat termíny "licenční smlouva", "licenční ujednání", "licence", "převod licence" - je pak ale samozřejmě nutné ty termíny používat přesně a v této diskusi je nezaměňovat.
Mimochodem, ten článek píše jen o užívání software na základě licence a jeho autor zjevně vůbec nenapadlo, že by software také mohl být využíván na jiném základě.
Hned první dvě věty:
Často se v praxi objevuje názor, že software lze šířit výhradně formou licencí. Tento názor není přesný a lze konstatovat, že licence znamená právo užívat software, nicméně není podmínkou pro distribuci softwaru.
A dále v textu:
Nestává se tak [distributor] ve smyslu § 66 odst. 6 autorského zákona oprávněným uživatelem softwaru a nemusí tedy nabýt licenci. ... Distributor je tak oprávněn dál prodávat hmotný nosič obsahující software s tím, že konečný uživatel se stane prvním nabyvatelem licence. Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže. ... Kupní smlouva v sobě obsahuje návrh licenční smlouvy ze strany výrobce SW, pro jejíž uzavření je nutná akceptace tohoto návrhu. ... Bohužel naše právní úprava neřeší právní povahu úplaty v distribuční síti ve vztahu k uzavřené licenční smlouvě, nicméně co se týká distribuce softwaru, pak výše uvedený postup nabývání nosičů obsahujících software již právní oporu v zákoně má.
... online nabytí licence ze stránek výrobce či distributora SW. Uživatel tak nabývá licenci...
Z pohledu uživatele je však klíčové uzavření licenční smlouvy a nabytí licence, tj. práva k užití softwaru. Po zakoupení krabice či při zakoupení licence v online formě musí dojít k uzavření licenční smlouvy, a to mezi uživatelem a nejčastěji přímo výrobcem softwaru.
Závěrem lze konstatovat, že formy distribuce krabicového softwaru mohou být různé, nicméně převládající formou bude prodej softwaru za účelem dalšího prodeje výrobcem distributorovi a následného uzavírání licenčních smluv uživateli přímo s výrobcem softwaru. Stejně tak rozšířenou formou je i online distribuce softwaru a jejich stažení ze stránek výrobce se současným uzavřením licenční smlouvy.
Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software, akorát se o tom v celém článku ani náznakem nezmínil, tak už opravdu nevím, jestli mluvíme stejným jazykem.
Nicméně to, že existuje právník, podle kterého je možné software používat jedině na základě licence, samozřejmě neznamená, že to tak je doopravdy. Náš spor určitě nerozhodneme tím, že bychom hledali, zda víc článků vydal pan Aujezdský nebo pan Jansa.
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem
Jak dlouho od aktivace Ti fungují?
-
Já mám od nich Windows, který jsem koupil před třemi roky a do dnes žádný problém, vše funguje, jak má, je aktivován, proč by taky nemělo? Vždyť poskytují jenom služby převodu, nakoupí a prodají, nic složitého, na samém začátku byl výrobce od kterého to někdo koupil.
-
Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software, akorát se o tom v celém článku ani náznakem nezmínil, tak už opravdu nevím, jestli mluvíme stejným jazykem.
Nicméně to, že existuje právník, podle kterého je možné software používat jedině na základě licence, samozřejmě neznamená, že to tak je doopravdy. Náš spor určitě nerozhodneme tím, že bychom hledali, zda víc článků vydal pan Aujezdský nebo pan Jansa.
Tiše celou diskusi sleduji a měl bych otázku;
Před třemi měsíci jsem kupoval Windows 7 u toplicence.cz (tenkrát za 1990,-), který vlastní zmínění právník JUDr. Lukáš Jansa.
Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence, respektive dodán byl jenom samotný CoA štítek (s označením "LENOVO OA") a informace o převedení práv na moji osobu s url odkazem na vytvoření média (ISO) v nehmotné podobě(?).
Garantuje při takto nabyté "licenci" legálnost a pokud se zeptáte, jak je možné, že prodává samostatně OEM licenci bez hardwaru, když zde http://www.kurzy.cz/zpravy/chat/novy-internetovy-projekt-v-cr-swbazar-cz--bazar-s-pouzitymi-licencemi/ psal, že prodávat či nakupovat lze pouze s hardwarem, ke kterému patří, tak obdržíte strohou odpověď:
Dobrý den,
poukazujete na vyjádření, které je již téměř rok staré.
Praxe se již změnila a výklady soudů také, hlavně v Německu.
-
Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence
Prodává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.
obdržíte strohou odpověď:
Dobrý den,
poukazujete na vyjádření, které je již téměř rok staré.
Praxe se již změnila a výklady soudů také, hlavně v Německu.
A na webu se odkazuje na specificky český výklad § 66 odst. 1. Já těm informacím dohromady nerozumím, nemyslím si, že by německé soudy rozhodovaly o českém zákonu. Nemyslím si, že by se § 66 odst. 1 nevztahoval na všechny oprávněné uživatele. Nemyslím si, že prodej licencí a užívání software je jedno a totéž. A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.
-
Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence
Prodává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.
Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.
-
Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.
V době psaní článku to tak asi bylo, teď to tak asi není. Nešlo vůbec o to, že se pohled na věc kryje s mým. Chtěl jsem poukázat jenom na to, že můj způsob výkladu není něco, co jsem si já tady na místě vymyslel a nikdo jiný to tak nevykládá. Pokud někdo v poslední době změnil názor na výklad § 66 odst. 1, zajímalo by mne, na základě čeho konkrétně.
-
Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.
V době psaní článku to tak asi bylo, teď to tak asi není. Nešlo vůbec o to, že se pohled na věc kryje s mým. Chtěl jsem poukázat jenom na to, že můj způsob výkladu není něco, co jsem si já tady na místě vymyslel a nikdo jiný to tak nevykládá. Pokud někdo v poslední době změnil názor na výklad § 66 odst. 1, zajímalo by mne, na základě čeho konkrétně.
Na základě čeho konkrétně, to se musíte zeptat jeho :D :D :D. Čekal jsem opět nějaký rozbor, cože jste najednou tak zvolnil?
-
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).
Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.
Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).
Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.
"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
=============================================
§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Vykecáváš se z toho hezky - jenže blbě. Součástí práva užít je např. právo vystavit software a to rozhodně k jeho provozu nepotřebuji. Takže celé právo užít rozhodně nepotřebuji. Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.
=============================================
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.
Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno. Pokud tedy to činíš, tak prosím odkaz, kde je implikace oprávněný uživatel => oprávněný nabyvatel zachycena.
Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití". Na tento argument nijak nereaguješ a jen dokolečka meleš furt to samé.
Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:
...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....
Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.
Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
=============================================
Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".
To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?
=============================================
Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.
Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?
Pokud tvrdíš, že § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.
Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?
Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě: http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví. Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.
2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.
=============================================
A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.
To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.
Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...
Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,
Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
A tuto citaci
Jak bylo zmiňováno, tato osoba (druhý a další nabyvatel) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.
?
-
Čekal jsem opět nějaký rozbor, cože jste najednou tak zvolnil?
Rozbor čeho? K zákonu jsem se vyjadřoval, nový argument je jediný – „někdo tvrdí, že doba se změnila“. Na tom není co rozebírat.
-
Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,
Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
?
Myslel zřejmě článek Jansy:
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru
(článek se týká krabicového software, ale myslím, že jej lze aplikovat i na OEM)
" na základě kupní smlouvy při použití principu vyčerpání autorských práv
... Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."
Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu, ale explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákona. Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívat (jak zní výklad zákonů a soudních rozhodnutí podle Filipa Jirsáka).
Takže mi přijde, že článek vyznívá z hlediska našeho sporu spíše neutrálně, nebo mírně v neprospěch Filipa Jirsáka (je tam to slovo "možnost").
-
Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?
Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).
Ano, počítá, a také to v zákoně bohatě využívá. Pro jiné typy autorských děl, než je software.
Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.
Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.
Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.
Zákonná licence je také licence.
"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.
Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.
Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos…
Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.
Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno.
Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.
Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".
Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona. Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo „nabyvatel oprávněný podle jiného zákona“. Zvlášť když by se tou formulací zaváděl zcela nový typ oprávnění.
Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:
...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....
Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.
„Druhý nabyvatel uvedené licence“ – ano, je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, protože je nabyvatel uvedené licence, a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit. Jsou tam dvě podmínky, splněné musí být obě současně – nemůžete tu první polovinu podmínky zapomenout, ani když je ta věta dlouhá.
Proč by ESD vůbec psal něco o „dalším prodeji uživatelské licence“ a „druhém nabyvateli uvedené licence“, když podle vás druhý uživatel žádnou licenci nemá ani nepotřebuje?
Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
Může to tak být, ale pořád platí, že to „oprávněný“ a „oprávněně“ se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo „nějak oprávněně“ nabyl, je najednou „oprávněný k čemukoli“
To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?
Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém. Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno „pokud není dále stanoveno jinak“ nebo „pokud tento zákon nestanoví jinak“ nebo „pokud zákon nestanoví jinak“ (pak to může být přebito i v jiném zákoně)
Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?
Autora omezuje v tom, že některá práva uživateli nemůže nedat.
Pokud tvrdíš, že § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.
To právě není pravda. Tím, že nějaká práva uživateli dávají, omezují autora třeba zákonné licence. Tam se autor může třeba postavit na hlavu, a nic s tím neudělá, dotyčný ta práva prostě má. Jenže § 66 je právě formulován jinak, to není náhoda. § 66 říká, že pokud autor poskytl uživateli nějaká práva, musí součástí těch práv být to a to. Ale autor ta práva poskytnout nemusí – pokud neposkytne uživateli vůbec žádná práva.
Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě: http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví.
Mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.
Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.
Oracle tvrdil, že neprodává hmotné rozmnoženiny. Protože vyčerpání práva na rozšiřování je v legislativě vztaženo pouze na rozmnoženiny díla v hmotné podobě, teprve ESD rozhodl, že analogicky se vztahuje i na rozmnoženiny nehmotné. Oracle věděl, že jakmile se na jeho licence vztahuje vyčerpání práv, má smůlu. Jenže my se nebavíme o vyčerpání práv, protože se všichni shodneme, že to se vztahuje i na všechny licence od Microsoftu. Teď tady řešíme, zda lze software užívat i na jiném základě, než na základě licence. Směrnice ani rozhodnutí ESD takovou možnost vůbec nepřipouští, takže by to muselo být specificky české ustanovení.
2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.
No, vzhledem k tomu, že o tom tvrdí jeden právník jeden rok něco a druhý rok přesný opak, aniž by se v české legislativě cokoli změnilo, „jasná situace“ rozhodně není ten správný termín.
Ta vaše „jasná situace“ totiž znamená, že
- jde o specificky české ustanovení, které obchází mezinárodní předpisy (a spíš je vyloženě porušuje)
- celý nový typ užití autorského díla je zaveden půlkou věty v jednom odstavci zákona, přičemž nikde jinde v zákoně se s takovým typem užití nijak nepočítá
- tento nový typ užití je zaveden tak, že zatímco v celém zákoně se „oprávnění/oprávněný“ vztahuje k oprávněním dle tohoto zákona, v tomto jediném případě se to vztahuje k oprávněním ze zcela jiného zákona, což navíc zákonodárce zapomněl uvést
To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.
Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.
Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...
Nikoli, z rozsudku ESD je jasné, že prodejem licence se kupující stává oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
[quote author=ESD]… v případě dalšího prodeje uživatelské licence … se druhý nabyvatel uvedené licence … může dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování …, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu…[/quote]
„Je nabyvatel licence, tudíž je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.“ Oprávněnost druhého závisí na oprávněnosti prvního.
Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
Myslím ten článek, ze kterého jsem citoval, a na který je uveden odkaz na začátku těch citací.
-
Mimochodem, názor Jansy na konci roku 2012 je jasný:
"Vyčerpání práv dopadá i na OEM verze a tvrzení Microsoftu je pouze jejich tvrzení, a nikoliv rozhodnutí soudu," míní Jansa.
http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna
-
Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,… je tam to slovo "možnost".
Tam ale není napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu“, tam je napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže“
explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákona
Explicitně to neříká, ani nikde neříká, že by jiná možnost existovala, a dokonce ani z jediného slůvka v textu neplyne ani náznak toho, že by jiná možnost vůbec mohla existovat. Jinými slovy, tu jinou možnost by musel autor v článku velmi důsledně a pečlivě tajit.
Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívat
Neříká to explicitně, protože ten článek vyjmenovává všechny možné způsoby. Takže je skoro každému jasné, že způsob, který v článku uveden není, není legální.
Navíc tam třeba píše, že není možné odstoupit od smlouvy – pokud by ale bylo možné software používat i jinak, než na základě smlouvy, jistě by tam autor napsal „ale to nevadí, protože software můžete používat i jinak, než na základě smlouvy“.
-
Slyšeli jste slovo Boží...
(http://www.flamewarriorsguide.com/Assets/deacon.jpg)
-
Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,… je tam to slovo "možnost".
Tam ale není napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu“, tam je napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže“
Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."
jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.
Na druhou stranu, ano, souhlasím s vámi, že je zvláštní, že Jansa v článku nezmínil možnost licenční smlouvu neuzavřít a přesto software užívat.
Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.
-
Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."
jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.
Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to „jedou z forem“ vztahovalo?
Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.
Ano, to je podstatné. Zajímalo by mne, co se za ten půl rok změnilo. §§ 66 v současné podobě je v zákoně osm let; výklad, že § 66 zavádí nový způsob užití, je specificky česká záležitost; ESD rozhodoval o uplatnění vyčerpání práva na rozšiřování i na nehmotné rozmnoženiny, což se OEM Windows netýká (naopak Microsoft byl vždy zastánce instalačních DVD a k distribuci bez DVD zdá se neochotně svolil po nátlaku výrobců).
-
tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem
Jak dlouho od aktivace Ti fungují?
Nejstarší aktivace je z ledna 2014, kontinuální provoz.
Jiné starší již byly znovu reaktivovány, z důvodu výměny součástek, především MB
-
Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.
Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?
Navíc ani v případě software nemáš pravdu i když pominu §66, např.:
Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.
Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.
Neeeee? Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne. Po zavedení tohoto ustanovení má právo ji prodat? Ano. Tedy tímto ustanovením dostal majitel rozmnoženiny nějaké právo? Podle Jirsáka Ne. To právo tu rozmnoženinu prodat se asi zrodilo z praještírka.
Nebo
" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.
Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak moc je daný paragraf aplikovatelný na výstavu (ale vystavovat mohu i software), ale jde hlavně o princip - v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence - a je vlastně úplně jedno, jestli jsou aplikovatelné na software nebo ne - tedy Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.
=============
Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.
Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos…
Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám.
Přenos je rozmnožení, dto.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.
Provozování programu se skládá z věcí výše uvedených, s programem nedělám nic navíc, co by bylo chráněno dle AZ. Pokud tvrdíš že ještě něco, tak řekni co a kde v AZ je to zakázáno.
Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.
=============
Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.
Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině. Co by to bylo jiného???????????? To už je jak s trollem.
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.
=============
Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".
Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona.
- Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např "užití dle tohoto zákona", "práva užít".
- Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.
Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo „nabyvatel oprávněný podle jiného zákona“.
Nabyvatel oprávněný k čemu? Auuuuuuu, tys to do teďka nepochopil, nebo neumíš česky nebo nevim. Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva. Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.
Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?
Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.
Proto Tvrdit, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel s zrovna s právem dílo užít je blbina. Kromě toho, že zaměňuješ "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" a "nabyvatel rozmnoženiny, oprávněný k....," tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít, když je X dalších práv, které může nabyvatel té rozmnoženiny mít (a o kterých mluví AZ, jestli se chceš odovolat na kontext).
- Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
Může to tak být, ale pořád platí, že to „oprávněný“ a „oprávněně“ se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo „nějak oprávněně“ nabyl, je najednou „oprávněný k čemukoli“
Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.
Jediné majetkové právo, které má vliv na oprávněnost nabytí dle oddílu 3 AZ je právo na rozšiřování. Nabytí není ani užití, pronájem, půjčování ani vystavování atd... A to jediné aplikovatelné právo - na rozšiřování - se netýká toho, kdo dílo nabyl, ale toho, kdo dílo prodal - ten ho rozšiřuje (proto také to vyčerpání práva na rozšiřování - aby mohl vlastník software to prodat). Takže pro oprávněné nabytí rozmnoženiny rozhodně nepotřebuji žádné majetkové právo z AZ. Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...
Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.
To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).
Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.
A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?
Mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.
Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká. Když koupím knížku, tak jsem oprávněný nabyvatel knihy, ale licenci na tu knihu fakt ale opravdu fakt nemám.
Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.
Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.
Anebo třeba k vlastnickým právům získaným nabytím vlastnických práv k rozmnoženině - tedy oprávněným nabytím. Licenční práva nejsou jediná práva, které může člověk mít. Dokonce to, že to mohou být jiná práva je explicitně zmíněno v §66 odst. 6: "Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu."
Při tvojí nesmyslné interpretaci by ten celý odstavec šel shrnout do "oprávněný nabyvatel licence.", protože podle Tebe zaprve jiné oprávnění než licence k programu neexistuje (takže neexistuje jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu) a oprávněný nabyvatel rozmnoženiny má dle Tebe taky licenci. Kupodivu - autor zákona tam dal celý takhle dlouhý odstavec, chceš tvrdit, že nechápal, co píše a je tam celý odstavec redundantní? Nebo spíš ty termíny nechápeš ty?
=================================
a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit.
Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
„Je nabyvatel licence, tudíž je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.“ Oprávněnost druhého závisí na oprávněnosti prvního.
Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.
Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.
=================================
Proč by ESD vůbec psal něco o „dalším prodeji uživatelské licence“ a „druhém nabyvateli uvedené licence“, když podle vás druhý uživatel žádnou licenci nemá ani nepotřebuje?
Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje. Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.
=================================
Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.
Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis. Jen je třeba před vynášením soudů o něčem znát alespoň základní principy, které se v oboru používají. Wiki není všechno vědění na světě.
Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno „pokud není dále stanoveno jinak“ nebo „pokud tento zákon nestanoví jinak“ nebo „pokud zákon nestanoví jinak“ (pak to může být přebito i v jiném zákoně)
Nemáš prostě pravdu, ve spoustě případů tomu tak není. Velmi často např. následující paragrafy omezují předchozí generalizační tvrzení.
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná a spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057). Je snaha pro snažší orientaci v zákonech tato místa označit tak, jak zmiňuješ, ale rozhodně se to netýká všech kolizních paragrafů v rámci jednoho zákona.
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.
-
následující pro podstatu věci (tj. proč jansa naplno neřekl, že není třeba licenci odsouhlasovat) není důležité, ale přesto:
Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."
jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.
Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to „jedou z forem“ vztahovalo?
Promiňte, ale neumíte česky.
"jednou z forem uvedených níže" rozvíjí "uzavření":
možnost čeho? uzavření
uzavření čeho? smlouvy
uzavření jakým způsobem? jednou z forem
Takže pokud zákazník možnost uzavření využije, má k dispozici pouze vyjmenované formy.
Vy tam asi vidíte něco jako
"s možností jedné z forem"
ale to je jiný pád.
Ještě k tomu, proč se Jansa nevyjádřil naplno:
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit
nebo ten "první" (nabyvatel i uživatel) ji uzavřít musí. V tomhle bodě nerozumím úplně ani Aujezdskému; Aujezdský říká, že uzavřít ji musí jenom první nabyvatel, ale v našem případě je jím ten distributor.
-
Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?
Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.
Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.
Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.
" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.
Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití.
Nechytil jsem se já, chytil se jakýsi virtuální diskutující, kterého jste vytvořil tím, že si vymýšlíte vlastní citace. Já jsem neodpovídal na § 32, odpovídal jsem na to, že v dílu 4 je spousta případů, kdy nemá uživatel licenci ale má právo užít. Odpověděl jsem, že případy, kdy v oddílu 4 má uživatel právo dílo užít, jedná se o zákonné licence. On se ten oddíl totiž jmenuje "volná užití a zákonné licence", takže tam logicky jsou volná užití a zákonné licence. A když tam uživatel získá právo užít, je to zákonná licence, protože "volná užití" znamená "nepovažuje se za užití podle tohoto zákona, i když by to jinak znaky užití naplňovalo". Už je vám to jasnější?
v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?
Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.
Je chybný, a ještě ke všemu není můj.
Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám.
Přenos je rozmnožení, dto.
Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
Máte to právo podle celého § 66? Nebo jenom podle nějakého odstavce? Že by cyklicky podle odstavce 1 - oprávněný uživatel má práva podle odstavce 1, a kdo užívá program podle odstavce 1, je automaticky oprávněný uživatel? Co kdybyste to zkusil rozepsat po jednotlivých krocích? Třeba když budete chtít software užít podle odstavce 1, najdete tam slovo "pokud", tak budete hledat v zákoně, podle kterého paragrafu a odstavce je ta podmínka "pokud" splněna. A ten nalezený odstavec a paragraf bude krok č. 1, § 66 odst. 1 bude krok č. 2.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.
Takže podle § 66 odst. 2 se za rozmnožování software považuje i vytvoření takové zhotovení rozmnoženiny, které je potřebné pro rozmnožování software, jakož i pro jeho rozmnožování, rozmnožování i zákonodárce je vůl, protože si myslí, že se program nezobrazuje.
Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.
To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.
Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině.
Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině. Zvlášť když v tom zákoně je hned po té uvedena další podmínka, že dotyčný musí mít vlastnické právo k rozmnoženině. Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.
Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.
Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např "užití dle tohoto zákona", "práva užít".
Od kdy "většinou" znamená výjimečně? Spočítejte si to, jak často se v AZ píše o oprávnění nebo právech, a v jakém zlomku případů je to psáno s odkazem na tento zákon.
Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.
By už jste zapomněl, o čem se bavíme, že? Já vám to připomenu, je to "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
Nabyvatel oprávněný k čemu?
Nabyvatel oprávněný k tomu, k čemu vy tvrdíte, že je oprávněn. Vhodnější by ale bylo odkázat se na ten jiný zákon, než z něj opisovat, k čemu je oprávněn.
Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.
Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?
Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.
To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).
Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?
Když se píše o vlastnickém právu, tak se tam odkaz na jiný zákon nedává, protože o vlastnickém právu mluví jenom jeden zákon. Jenže tady se o vlastnickém oprávnění nepíše, píše se o něm až za čárkou, když se určují další podmínky. Takže podle vás zákonodárce myslel vlastnické právo, ale zapomněl tam to "vlastnické" napsat, pak usnul, a když se probudil, zapomněl kde přestal a napsal tam vlastnické právo znova, tentokrát už na "vlastnické" nezapomněl?
Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.
Na jádro tohohle argumentu už jsem odpověděl asi desetkrát, že s ním naprosto souhlasím, že jsou to dvě nezávislá práva, a že vlastnické právo opravdu automaticky neznamená právo užívací, jak neustále tvrdíte.
tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít
Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.
Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.
Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.
Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina.
No jo, kdyby se vás ti hlupáci z ESD nejdřív zeptali, tak se nemuseli tím svým rozsudkem takhle ztrapňovat.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...
To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).
To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.
A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.
A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?
Když vám ukradnu koloběžku, budu vykonávat vlastnická práva k ní. Budu je vykonávat oprávněně?
Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká.
No, tak to jsem zvědav, jak se vypořádáte s těmi kroky, když já mám na začátku licenci, a vy chcete být na konci oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?
Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.
To je zvláštní, že jsem to nepochopil, a vykládám to úplně stejně, jako vy. Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.
Já se to "snažím překrucovat" tak, že to neplatí jen v tomto případě. Podle vás to tedy nejspíš někdy neplatí. Takže se nejspíš konečně blížíme k rozuzlení, a vy konečně napíšete, kdy se ta licence, která je nedílnou součástí rozmnoženiny, osamostatní a nechá rozmnoženinu žít svým vlastním životem. V případě UsedSoft vs. Oracle to rozdělení UsedSoft evidentně udělat nemohl, protože kdyby to udělat mohl, udělá na soud dlouhý nos, nechá ho, ať si řeší licenci, a bude si dělat co chce s rozmnoženinou. Takže v čem přesně spočívá ta operace osamostatnění rozmnoženiny, aby její nedílnou součástí nebyla licence? Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?
Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje.
Takže všichni ti čeští přeprodejci se ohání rozsudkem, který vůbec nepotřebují, a který v jejich věci vůbec nic nezměnil. Navíc ještě balamutí zákazníky takovými nesmysly, jako že potřebují na každý počítač další licenci, nebo že mají kupovat jejich drahé licence, místo aby nakoupili levnější, třeba akademické.
Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.
Evropské právo je v tomto jasné, matoucí je pro některé pouze český zákon.
Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.
Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis.
Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná
Neříká.
spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057)
Jenže mi tu řešíme jiný rozpor paragrafů - že nelze splnit oba najednou. Pokud by jeden paragraf říkal, že smlouva nemusí být písemná, a druhý, že musí, lze vyhovět oběma paragrafům najednou - tím, že smlouva bude písemná.
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.
To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.
-
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit
Celou dobu se tady nebavíme o ničem jiném, než o tom, co je v článku nazýváno "krabicový software" - jako protiklad k software na zakázku.
-
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit
Celou dobu se tady nebavíme o ničem jiném, než o tom, co je v článku nazýváno "krabicový software" - jako protiklad k software na zakázku.
Jansa ale neví, o čem se tady bavíme: Jansa řekl, že mluví o krabicovém software ve smyslu FPP.
My tu mluvíme o FPP i OEM, ale jde nám hlavně o to OEM.
-
Jansa ale neví, o čem se tady bavíme: Jansa řekl, že mluví o krabicovém software ve smyslu FPP.
My tu mluvíme o FPP i OEM, ale jde nám hlavně o to OEM.
To, co psal Jansa, se vztahuje i na OEM. I podle všech znaků, kterými krabicový software definoval. Jedinou výjimkou je tam to zmínění FPP.
-
To, co psal Jansa, se vztahuje i na OEM. I podle všech znaků, kterými krabicový software definoval. Jedinou výjimkou je tam to zmínění FPP.
Obdivuji, s jakou jistotou vyslovujete své názory na to, co kdo jak myslel.
Jansa do názvu článku napíše, že článek je o krabicovém software, a hned v úvodu vysvětlí, že krabicovým softwarem míni FPP.
Ale vy jste si jistý, že když článek psal, myslel ve skutečnosti i na OEM.
-
Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.
Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.
> Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.
Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.
Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.
> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?
Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33, §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.
Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem. Základní logika, kterou chápe i krtek.
A naopak provozování software zahrnuje i další činnosti (např. hejbání myší), to ovšem jaksi autorským právem chráněno není. Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.
To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.
Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?
Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině.
Tak se prosím vrať do druhé třídy a zopakuj si slovotvorbu. Řešitel je ten co něco řeší či vyřešil, vykonavatel je ten co něco vykonává.. no a nabyvatel je ten, co něco nabývá. Nabyvatel rozmnoženiny je tedy ten, co nabývá rozmnoženiny. No a něčeho oprávněně nabudu tak, že k tomu získám vlastnická práva.
Navíc je to vcelku častý právnický termín s kodifikovaným užitím, ale to je bohužel argumentem jen pro člověka znalého práva.
Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal. Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost. Obojí musí být v pořádku, abych měl ta práva. Co je na tom divného? Navíc ta vlastnická práva jsou ještě zmíněna proto, že to nemohou být všechna vlastnická práva, ale jen ta která jsou určena k užití software.
A to oprávněný nabyvatel tam zmínit musím, protože to, že mám vlastnická práva nestačí, to nabytí také muselo být dle zákona, tedy např. nebýt v rozporu s majetkovým právem na rozšiřování software apod.
Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.
Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženinya §66 odst. 1, který oprávněnému uživateli rozmnoženiny (a tedy mj. oprávněnému nabyvateli rozmnoženiny) dává určitá užívací práva. To se Ti tady snažíme vysvětlit už poměrně dlouho - ještě bych pochopil, kdybys s tím z nějakého důvodu nesouhlasil, ale ty to snad furt nechápeš...
> Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.
Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?
Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.
To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).
Toto je ještě možné, byť archaické, ale nabyvatel oprávněný již česky prostě není. Tam prostě musíš uvést rozvitý přívlastek a ten prostě bud e (teda nevylučuju nějakou obskurní konstrukci) s jiným významem než přívlastek jednoduchý. Jakmile píšeš oprávněný dle toho a toho zákona nabyvatel, tak už to je něco jiného než oprávněný nabyvatel - je to užší význam, protože nabýt věci můžeš dle různých zákonů. A když napíšeš nabyvatel oprávněný k užití, je to zas spojení s jiným významem - zde může jít klidně o neoprávněného nabyvatele s oprávněním užít (např. zloděje, co si jindy koupil licenci). Ty tydle tři různé významy směšuješ a zaměňuješ.
Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.
Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.
Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.
Tak mi ukaž nějakej konkrétní případ, kdy tomu tak nebude.
To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.
Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.
Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?
>A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.
Auuuuuuuu - takže nabytí rozmnoženiny je zákonem nabyté výhradní oprávnění rozmnoženiny? Nebo nabytí oprávnění k výkonu práv rozmnoženiny? No není, no. Nabytí bylo a je získání do vlastnictví. Oprávněné nabytí pak oprávněné získání do vlastnictví, tedy získání vlastnických práv.
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)
> Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?
Právo? Neudělá s ní nic. Co by s ní mělo dělat. Nechápu na co se ptáš. Prostě právo rozšiřovat je autorským právem, které umožňuje autorovi kontrolovat co se děje s rozmnoženinami, nikoli s licencemi k těm rozmnoženinám, jaks tvrdil. K tomu prostě není co dodat.
Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
...
Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?
V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).
AZ §66 pak nemluví o tomto konkrétním případě, ale obecně. Takže Vaše argumentace, že oprávněný nabyvatel znamená licenčně oprávněný nabyvatel je nesmyslná, protože existuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který vůbec nemá licenční smlouvu s autorem.
Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?
....
To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.
No vidíte, že to umíte poznat. Prostě to, které je více "specialis", tak je ten specialis. Ani nepotřebujete tu korunu. Stejnětak když bude nějaký odstavec v AZ o autorském díle a další konkrétně o software (což byl náš případ, u kterého jsme začali), tak když se nad tím hluboce zamyslíte, tak na to třeba také časem přijdete, který odstavec platí.
-
Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.
Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.
Zbytečně se snažíš, pan Jirsák to nepochopí, neboť nechce, to je horší než když nemůžeš, například kvůli demenci.
Já už jsem se podíval i do bible, a tam je psáno:
"Blahoslavení budiž duchem slabého, neboť jejich království jest"
Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině.
Tak se prosím vrať do druhé třídy a zopakuj si slovotvorbu. Řešitel je ten co něco řeší či vyřešil, vykonavatel je ten co něco vykonává.. no a nabyvatel je ten, co něco nabývá. Nabyvatel rozmnoženiny je tedy ten, co nabývá rozmnoženiny. No a něčeho oprávněně nabudu tak, že k tomu získám vlastnická práva.
Navíc je to vcelku častý právnický termín s kodifikovaným užitím, ale to je bohužel argumentem jen pro člověka znalého práva.
Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.
Ale jinak s tebou plně souhlasím.
A navíc taky mimo jiné, oprávněný nabyvatel nemusí být vůbec totožná osoba s oprávněným uživatelem daného software či literárního díla.
Když koupím synovi knihu, nabyl jsem ji já, jsem tedy nabyvatel, ale číst ji bude syn, on je uživatel.
-
Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.
Nene, vlastnická práva je tam správně. Získám vlastnická práva.. tedy nabudu věc.
Že pak z titulu těch vlastnických práv získám i nějaká užívací práva je věc druhá.
-
Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.
Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.
Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.
"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?
> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?
Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33, §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.
Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".
Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem.
No jo, jenže vy zároveň říkáte, že to rozmnožování programu mám povolené na základě tohoto paragrafu. Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuju. Abych ho mohl legálně rozmnožovat, musím mít možnost legálně ho rozmnožovat. Kde se to zastaví?
Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.
Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně. Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?
Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?
Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?
Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal.
A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?
Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost.
Aha, takže oprávněný nabyvatel nemusí být vlastníkem. Takže ten ustálený termín, že "oprávněný nabyvatel" znamená "držitel vlastnických práv" v tomto případě znamená něco jiného.
Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženiny
Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.
Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.
Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.
Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.
Čtu, a na vaši předjímanou odpověď jsem odpověděl - autorský zákon řeší především práva k užívání děl. § 66 je v v dílu 3 o právu autorském, odstavec 6 specifikuje oprávněného uživatele - není tak těžké uhodnout, že jde o právo k užívání.
Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.
Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?
Tak to popište konkrétně. Začínáme tím, že koupím licenci (přesně tak, jak je to popsáno v rozsudku vyhodny-software.cz také prodává licence).
Chci, abyste to popsal vy, jak je to podle vás. Jak je to popsané v rozsudku a jak to tvrdím já, to vím, to od vás nepotřebuju popisovat. Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Vy tvrdíte, že podle českého AZ to může být i jinak, tak napište jak.
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)
Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí - takže podle vás je oprávněný nabyvatel podle AZ? V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?
V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).
Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?
-
Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.
Tak pokračuj ve čtení. Nic takového totiž netvrdím. To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.
"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?
Neznamená. Autor ho nikomu nedává, dává ho to ustanovení zákona - a je to jiné právo než to, co má autor. Autor to právo pořád má, protože autorská práva jsou nezcizitelná, ale je vyčerpáno: tedy neopravňuje již autora ohledně té rozmnoženiny k ničemu. Právě proto, že se nestalo to co popisujete, tak autor zákona nepoužil Vaše formulace.
Defakto AZ mj. omezuje vlastnická práva majitelů uměleckých děl. §14 pak toto omezení za určitých podmínek ruší a tedy opět vlastnická práva přiznává.
Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".
1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.
2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.
3) ad §66: to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.
Jinak rozšíření oprávnění pro nakládání se SW je např. i v odst. 3, nebo v odst. 8.
4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl. Místo toho jsi zcela v Jirsákovském stylu zopakoval to, co již bylo vyvráceno.
Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuj
Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.
Stejně jako např. §39 netvrdí, že je legální věc půjčovat, pokud legálně půjčuju.
Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.
Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění - jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?
Přitom pro Váš výklad zákona - že existuje nějaké majetkové právo provozovat software - jste dosud nepřinesl jediný argument, jen dokolečka opakujete že existuje.
Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?
Proč to píšete mě???? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???
Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?
Nemůžu. Proto tyto činnosti by nebyly chráněny AZ, pokud by při tom člověk nedělal věci, které jsou AZ chráněny, jako např. rozmnožování či modifikace textu knihy. A?
A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?
Sorry, ale todle píšu asi po čtvrtý a nijak na to nereaguješ a jen se opakuješ kolovrátek:
Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování). Ten, kdo je oprávněný nabyvatel, tak někdy nabyl rozmnoženinu, není zcela jasné, zdali se ji zatím nezbavil. Takže obě části ustanovení jsou třeba - jen je jim třeba také rozumět.
Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.
Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.
Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.
Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší. Mohu tedy něco nabýt podle práva, aniž bych to nabyl podle zákona XY", např. proto, že to nabydu podle zákona YZ. Nebo třeba proto, že to vůbec nenabudu dle žádného zákona, ale třeba dle mezinárodní smlouvy, přímo inkorporované do národního práva.
Překvápko, co? Holt když neznáš základy práva a chceš se hádat o detailech, tak si často nabiješ čumec...
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda...
Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...
Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?
V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?
Takže vy uděláte modelový případ a ptáte se mě na jeho zadání? Jak to mám vědět, za jakým účelem kamarádovi půjčujete CDčka?
V každém případě pokud jste si u kamaráda něco schoval, tak prostě není oprávněný nabyvatel, protože není ani nabyvatel, takže je to bezpředmětné.
Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Ne, tam to akorát Jirsák tak blbě čte. Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence,
akorát že
s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny
práva k rozmnoženině jsou vyčerpána => druhý prodej rozmnoženiny byl oprávněný
prodej byl oprávněný => další majitel je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny => má práva k dílu daná směrnicí.
Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.
Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?
Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější. Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci, pokud např. licence zakazuje spustit program na jiném než Tvém počítači, tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači. Stejně jako při reklamaci si mohu vybrat, zda se budu řídit reklamačním řádem obchodu, nebo občanským zákoníkem.
Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.
-
Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.
Nene, vlastnická práva je tam správně. Získám vlastnická práva.. tedy nabudu věc.
Že pak z titulu těch vlastnických práv získám i nějaká užívací práva je věc druhá.
Tak je to logické, že bych se měl stát vlastníkem, když jsem to nabyl, a je to tedy v mém vlastnictví.
Ale pak bych to tedy přesněji napsal "vlastnická/užívací" práva....
Ale je to jedno,.
Jirsáka stejně nepřesvědčíš. Bude si tu stále mlít to svoje....
-
To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.
Vy už si dokonce i pletete, co tvrdím já a co vy? Tvrzení, že podle § 66 odst. 1 má uživatel právo software rozmnožovat, pokud tak činí při provozu programu, provoz programu je rozmnožování, a právo k rozmnožování software má uživatel podle § 66 odst. 1, to je vaše tvrzení. Nebo s tím tvrzením nesouhlasíte?
1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.
Jistěže, celou dobu se bavíme o právech k užití díla. Nebo jste si myslel, že se ptám na práva námořního rybolovu?
2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.
Já číst umím. Autorský zákon, Hlava I - Právo autorské, Díl 4 - Výjimky a omezení práva autorského, Oddíl 2 - Volná užití a zákonné licence. § 30 nese název Volná užití, a definuje překvapivě volná užití, tj. taková užití, která nejsou užitím podle autorského zákona. Další paragrafy už netvrdí, že něco není užitím ve smyslu zákona, takže už nejde o volná užití. Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.
3) ad §66: to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.
Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).
4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.
Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.
Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.
Na základě čeho smím ten program provozovat?
Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.
Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění - jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?
Omluvám se, myslel jsem, že ten sarkasmus pochopíte. Zvlášť když jsem to poté vysvětlil, že se jedná o váš výklad zákona. Když já napíšu "váš výklad zákona", znamená to "Logikův výklad zákona". Je vám to už jasné? To, že v zákoně něco není, to jsou vaše tvrzení. Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona, tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...
Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?
Proč to píšete mě???? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???
Ano, tvrdíte. Už jste to zapomněl?
Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování).
Výborně, takže konečně jsem vás o něčem přesvědčil. "Oprávněný nabyvatel" tedy neznamená "nabyvatel, oprávněný výhradně dle NOZ § 1045 - § 1114, k jiným právům se nepřihlíží", ale znamená to "nabyvatel, který práva nabyl, aniž by bylo porušeno jakékoli právo dle jakéhokoli zákona".
Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.
Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.
Takže odstavec 6 nezavádí nový typ užití díla, protože jen zavádí nový typ užití díla. To jste to opravdu vysvětlil.
Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší.
Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují. Takže v kterémkoli okamžiku je možné všechna ta ustanovení vyjmenovat, a získáte z toho tu druhou variantu. Podstatné je právě to, že nestačí, že splníte jeden zákon, a ostatní můžete porušit. To pak není "podle práva".
Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...
Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?
Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal. Ale to, že se kamarád stane vlastníkem rozmnoženiny, jejímž předchozím vlastníkem jsem byl před tím já, to si představit umíte, ne? Myslím, že to není tak těžké. Třeba mu ji mohu věnovat. Nebo prodat. Nebo ji u něj mohu zapomenout. Už to máte?
Tak, a teď k tomu podstatnému. Stane se v takovém případě také oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny? A oprávněným uživatelem?
Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence
osoba, která nabyla licenci k ‚použitému‘ počítačovému programu, za účelem pořízení rozmnoženiny programu jako ‚oprávněný nabyvatel‘
rozmnoženiny počítačového programu pořízené prvním nabyvatelem se svolením nositele práv
S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“
Z předcházejících úvah vyplývá, že ... v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu ..., se druhý nabyvatel uvedené licence ... může dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování ..., a lze tudíž mít za to, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
Zvláštní shoda náhod, že? Vždy nejprve licence, a z toho teprve vyplývá, že je dotyčný oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny
A kdy došlo k tomu oddělení licence od rozmnoženiny? Nebo došlo k prodeji rozmnoženiny s licencí?
Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.
Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější.
A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?
Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci
To já bych si vybral radši váš § 66, protože ten počet strojů nijak neomezuje.
tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači.
Opravdu? Který odstavec přesně? Nejlépe by bylo, kdybyste citoval přesně to ustanovení, které vám to umožňuje.
Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.
Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.
-
;D ;D ;D
Už se těším na tu třístovku ...
-
Hele jirsak, kolik tak hodin dene travis podobnejma blabolama? 20? Nevim co nedokazes pochopit na tak trivialni veci, ze licence je smlouva, a smlouvu muzou uzavirat (minimalne) dva subjekty, pricemz oba musi disponovat titulem, z nejz tu smlouvu uzaviraj.
Prodavac v krame jim disponuje ze zakona. Nebot zakon rika, ze prodejce je opravnen uzavrit onu smlouvu jmenem drzitele prav. Ale uzivatel takovym titulem nedisponuje, takze ani ten, komu SW odproda nemuze uzavrit zadnou (v tomto pripade licencni) smlouvu, protoze proste neni s kym. Pricemz zaroven zakon rika, ze uzivatel muze SW prevest/prodat, cimz sam prichazi o prava ziskana koupi (= ta ze zakona) + licencni smlouva tim okamzikem pozbyva platnost/je ukoncena/....
Nakupem v krame totiz uzivatel ziskava dvoji prava - jedna ze zakona, a dalsi z pripadne licence (zdaleka ne kazdy SW ji nutne musi mit, naopak drtiva vetsina autorskych del zadnou licenci nema). Ta licencni jsou neprevoditelna, a pokud preda SW treti osobe, tak proste zanikaji.
Respektive, samozrejme existuje moznost, ze se prevodu bude ucastnit treti osoba, opravnena k uzavirani licencni smlouvy, ale zakon nic takoveho nevyzaduje.
-
Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.
Na tento způsob argumentace lze přistoupit - jde o to jak inkluzivní význam (nikde nedefinovaného) slova licence užijeme, pak by ovšem zas Tvůj argument, že §66 nemůe dávat práva, protože práva má člověk pouze z titulu nějaké licence byl nevalidní. Protože v takto široce pojatém termínu licence je i §66 licencí.
Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).
Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.
Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".
Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.
> 4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.
Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.
Dokazoval jsem ho už asi dvakrát - to není moje vina, že místo vyvracení argumentů se soustředíš na omýlání svých pravd.
Chceš popřít, že bez toho paragrafu nemám právo prodat rozmnoženinu, nebo chceš popřít, že s tímto paragrafem to právo mám?
A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?
Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona...
Už jsem Ti snad dostatečně jasně vysvětlilm že termín oprávněné nabytí se nevztahuje k nějakému konkrétnímu zákonu, jak se mi furt snažíš marně ale zato vytrvale podsouvat, ale ke všem právním normám. Proto tam žádné "dle jiného zákona" nechybí a tedy pokud tvrdíš, že tvrdím, že tam autor zákona něco zapoměl, tak jen ukazuješ, žes to doteď furt nepochopil.
Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují.
No vidíš, nakonec Ti to doklaplo. Samozřejmě že jde o nabytí dle všech zákonů. Ovšem autorský zákon nabývání rozmnoženin jaksi neřeší - mimo právo na rozšiřování, které je ale u rozmnoženin zpravidla vyčerpané a tedy neaplikovatelné - takže evidentně jde o oprávnění z jiného zákona.
Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?
...tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...
Už jsem Ti snad doložil na dost případech, že lex specialis může být i ustanovení toho samého zákon a to i když "původní" ustanovení ten lex specialis nijak nezmiňuje. Doložka v §9 odst. 3 slouží k tomu, aby šlo u jiných právních předpisů (které mohou být také velmi obecné a hlavně při tvorbě zákona ani nemuselo být jasno, o které půjde) jasně určit, který zákon má přednost. U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.
Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.
Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.
Mé zavolání pouze nastavilo další jiné podmínky, které podmínili Azorovo zaštěkání. Stejnětak vlastnictví licence podmínilo jiné podmínky (nabytí rozmnoženiny v souladu s právem díky vyčerpání práva na rozšiřování dané rozmnoženiny) a teprve ty podmínky jsou pak příčinou závěru ESD
Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence
Tj. z implikace pes je savec děláš implikaci savec je pes.
Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?
A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci. Stejně jako to, že Azor zaštěká na kočku je úplně nezávislé na tom, jestli ho zavolám. A je tedy úplně jedno, jestli se zrovna bavíme o případu kdy jsem ho zavolal nebo ne.
Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.
Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.
A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?
Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal.
Ne? V citovaném úryvku výše jsi tvrdil, že kamarád bude nabyvatel CD. Ale Ok, aspoň že už to netvrdíš teď. V případě, kdy bude kamarád oprávněný nabyvatel - např. mu CD oprávněně daruješ a on ho bude vlastnit za účelem užití - tak ano, pak bude oprávněný uživatel. Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
-
Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.
Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".
Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.
Nikoli, ten příměr není přesný. Ale začnu od posledního odstavce, od toho protiargumentu. Existuje totiž ještě jeden protiargument - pokud by podmínkou pro použití § 66 bylo právo, které uživatel získá až použitím § 66. Což je přesně tenhle případ. Podmínkou pro aplikaci § 66 odst. 1 je, že uživatel může provozovat software - což, jak jste sám napsal, je určitý způsob rozmnožování. Takže k tomu uživatel potřebuje právo pro rozmnožování software, nebo alespoň pro jeho provoz. To ale potřebuje dříve, než získá práva podle § 66 odst. 1, protože tahle práva jsou podmínkou.
V příměru s MHD by to bylo třeba tak, že pokud pojedu v sobotu mezi 4 a 5 hodinou ranní MHD s platnou jízdenkou, získám jízdenku na to, že mohu jezdit celou sobotu MHD zadarmo. Nemůžete ale mezi tou 4 a 5 hodinou jet hned zadarmo s tím, že pak přece získáte tu celodenní jízdenku - nejprve musíte splnit ty podmínky, a teprve pak můžete čerpat to, co ze splnění těch podmínek plyne.
A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?
Licence. § 14 nemůže být zdrojem libovolných práv. § 14 pouze definuje, co je rozšiřování, a určuje, že prvním prodejem v EU je právo na rozšiřování dané rozmnoženiny vyčerpáno.
Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?
Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.
U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.
U § 66 AZ není pochyb, že nejde o lex specialis k § 9. Pokud by § 66 byl lex specialis, za prvé by použil shodné termíny ("nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci"), za druhé by přesně přebil to, co tvrdí § 9. Tedy když § 9 říká "nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít", § 66 by říkal např. "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít" nebo "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo rozmnožovat". Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje. § 66 jako celek je úplně o něčem jiném, a ve vašem výkladu by § 9 přebil jen tak mimochodem. To není lex specialis.
Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.
To samé můžu říct já o vás.
Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.
Ne, to není podobný způsob argumentace. Já jsem nenapsal víc implikací, napsal jsem jedinou. A tuto implikaci jsem nevymyslel já, je to implikace z rozsudku ESD.
Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence
Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát. Vzhledem k tomu, že celou dobu argumentuje jenom nabytím licence, znamená to, že soud jinou možnost oprávněného nabytí rozmnoženiny neviděl. Možná byste je měl poučit...
Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?
A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?
A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci.
To, že jste u třetí implikace na licenci zapomněl, opravdu není relevantní argument. Zkuste to ještě jednou, a tentokrát bez zapomínání.
Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.
To byste nejprve musel dokázat. Pak se o tom můžeme někde jinde teoreticky bavit. Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.
A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?
Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?
Důležitější byla ta otázka, zda si můžu vybírat já. Ale i takhle je to prima. O tu rozmnoženinu přijdu (např. ji prodám), licence mi zůstane. Takže já můžu software používat na základě licence, nový nabyvatel na základě rozmnoženiny. Nový nabyvatel rozmnoženiny si udělá zálohu (poučen vaším příkladem). Teď má dvě oprávněně nabyté rozmnoženiny, takže jednu může prodat. On užívá software na základě oprávněně nabyté rozmnoženiny, další kupec také. Pokračovat lze tak dlouho, dokud na světě existuje někdo, kdo ještě oprávněně nenabyl této rozmnoženiny. A postupoval jsem přesně podle vašeho výkladu. Nechcete si to nechat patentovat? Hlupáci z vyhodny-software.cz nakupují nepoužité použité licence, a přitom by podle vašeho návodu jenom mohli kopírovat cédéčka.
Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá. Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona. Můžu vám prozradit, že až přijdete na to, jak, zjistíte zároveň, proč je neoddělitelná licence od rozmnoženiny a proč se druhý nabyvatel rozmnoženiny musí tou licencí řídit.
-
V příměru s MHD by to bylo třeba tak, že pokud pojedu v sobotu mezi 4 a 5 hodinou ranní MHD s platnou jízdenkou, získám jízdenku na to, že mohu jezdit celou sobotu MHD zadarmo.
Kde je v §66 něco o platné jízdence? Oprávněného nabyvatele rozmnoženiny jsme si již vysvětlili....
Mimochodem, četl jsi závěr odstavce 6: tam je dokonce přímo řečeno, že
Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší;
tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl, protože zákonodárce předpokládá možnost, že smlouvou nebude dán širší rozsah práv. Z čehož jasně plyne, že neexistuje nějaké další právo na provoz software, protože kdyby existovalo, tak by odstavec 1 neumožňoval dílo užít a on to dle odst. 6 umožňuje.
§ 14 nemůže být zdrojem libovolných práv. § 14 pouze definuje, co je rozšiřování, a určuje, že prvním prodejem v EU je právo na rozšiřování dané rozmnoženiny vyčerpáno.
Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?
Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.
Jéééé, další trhlá právní konstrukce. V podstatě proto s Tebou furt diskutuju, baví mě, jaký blbiny seš schopnej vyplodit. :-)
Rozmnoženina je ta věc. Viz výčet jak může vypadat rozmnoženina v §13 odst. 2. Co by to bylo jiného? Nějaká idea? Nebo co jako?
Takže když si kupuju knížku, tak jsem podle Tebe koupil dvě věci? Knihu a navíc rozmnoženinu knihy?
U § 66 AZ není pochyb, že nejde o lex specialis k § 9. Pokud by § 66 byl lex specialis, za prvé by použil shodné termíny
U principu lex specialis je někde daná podmínka na společné termíny???
btw. §66 nepoužívá stejné termíny, protože používá termíny adoptované ze směrnice ESD, ale to je irelevantní, samotný Tvůj předpoklad o stejných termínech je prostě blbina
za druhé by přesně přebil to, co tvrdí § 9.
Proč by měl přesně přebíjet něco? Co to je zas za výmysl??? Lex specialis je prostě právní ustanovení, které naprosto libovolným způsobem upravuje právo ve speciálním případě v situaci, kdy je to jiným ustanovením (lex generalis) již upraveno. Nikde není řečeno, že lex specialis musí být opakem lex generalis. Zas jen ukazuješ, že neznáš právo.
Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje.
Uděluje. Nejprve definuje kdo je oprávněný uživatel rozmnoženiny a pak tomu uděluje práva: "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1"
Co jako jiného by tato formulace znamenala?
Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát....
Opět totální neznalost elementární logiky. Zde je naprosto dostatečné potvrdit jeden jediný způsob a není třeba se zabývat vším. To by bylo nutné pouze pokud by soud chtěl prokázat, že nabyvatelem není.
A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?
Např. se prodává v obchodě?
Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.
Opět blbina - samozřejmě že prodává. Nebo snad chceš tvrdit, že distributor officů má s microsoftem uzavřenou licenční smlouvu?
Neeee, seš vedle jak ta jedle. Prodává se software bez licence, pouze s možností uzavřít licenci. Dokonce i když si soft koupíš ty, tak žádnou licenci nemáš. Teprv až soft nainstaluješ a odklepneš licenční smlouvu, tak licence vzniká. Dokud ji ale neodsouhlasíš, taks ji neuzavřel a žádná licence vázaná na danou rozmnoženinu neexistuje.
Přemešlel jsem, že Ti to tam napíšu už minule, ale pak jsem si řek, že aspoň otestuju, jak moc se v licenčním právu neorientuješ. Nezklamals.
http://www.elaw.cz/clanek/uzivani-pocitacoveho-programu-na-zaklade-licencni-smlouvy
To samé můžu říct já o vás.
:-) můžeš - a k tomu můžeš hned přihodit nějakou další právnickou blbost jako třeba tu co Vám vyvracím v předchozím odstavci, žejo? :-)
To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona.
Z českého AZ vcelku jasně plyne, že ty rozmnoženiny slouží k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny. V okamžiku, kdy tu oprávněně nabytou rozmnoženinu nemáš, tak přestávají být legální i ty další rozmnoženiny, tedy je máš odstranit. Stejnětak záložní rozmnoženina dle je záložní - tedy předpokládá primární rozmnoženinu. Bez ní není rozmnoženina záložní a tedy přestává splňovat §66 odst 1c.
Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.
Proto i veškeré Tvé pokusy "rozdvojit" dílo nefungují, protože nemáš právo vytvořit žádnou trvalou kopii - legální existence všech kopií dle §66 je podmíněna účelem využití těchto kopií.
Že je tento výklad zákona zprávný je opět vidět např. z rozhodnutí ESD v odstavci 70: ESD netvrdí, že je nelegální další používání těchto rozmnoženin - tak by to bylo, kdyby byla správná Tvoje interpretace, že jejich "nepoužitelnost" je zajištěna neexistencí příslušné licence - ale tvrdí, že samotná existence těchto rozmnoženin je už porušením práva na rozmnožování (podotýkám, že vyčerpané právo je na rozšiřování, nikoli rozmnožování, to trvá).
Ne, to není podobný způsob argumentace. Já jsem nenapsal víc implikací, napsal jsem jedinou. A tuto implikaci jsem nevymyslel já, je to implikace z rozsudku ESD.
A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci.
Ne, ty jsi splácal několik implikací z rozsudku do jedné a nepřečetl sis směrnici, na kterou se ESD odvolává.
Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.
Takže první vývod je, že prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B). Takže máme A=>B
Druhý vývod má závěr že došlo k vyčerpání licence (C) a odvolává se na směrnici 2009/24 čl. 4 odst. 2. Ten má jako předpoklad prodej rozmnoženiny, nikoli licence, takže předpoklad další implikace je B. Takže máme A=>B a B=>C.
Dále pak z toho, že je právo vyčerpáno vyvozují, že nový nabyvatel je oprávněný nabyvatel (D). A=>B a B=>C a C=>D.
Tedy v té tvojí jedné implikaci jsou implikace ve skutečnosti tři. Jen to chce umět česky. To, že je něco napsáno v rámci jednoho souvětí ještě neznamená, že se tam tvrdí pouze jedna věc.
Navíc ty z implikací A=>B=>C=>D - tedy zjednodušeně že kdo má licenci, je oprávněný nabyvatel - vyvozuješ, že platí D=>A, tedy že každý kdo je oprávněný nabyvatel, tak má licenci. Což je prostě nesmysl, i kdyby ses na hlavu postavil a i kdyby tam byla ta implikace pouze jedna. Kdo je pes je savec platí, ale naopak ne.
-
Kde je v §66 něco o platné jízdence? Oprávněného nabyvatele rozmnoženiny jsme si již vysvětlili....
tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl
Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.
Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?
Část věty za "když" není pravdivá. Takže na první část nemá smysl odpovídat.
Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.
Jéééé, další trhlá právní konstrukce. V podstatě proto s Tebou furt diskutuju, baví mě, jaký blbiny seš schopnej vyplodit. :-)
Rozmnoženina je ta věc. Viz výčet jak může vypadat rozmnoženina v §13 odst. 2. Co by to bylo jiného? Nějaká idea? Nebo co jako?
Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?
U principu lex specialis je někde daná podmínka na společné termíny???
Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.
Proč by měl přesně přebíjet něco? Co to je zas za výmysl??? Lex specialis je prostě právní ustanovení, které naprosto libovolným způsobem upravuje právo ve speciálním případě v situaci, kdy je to jiným ustanovením (lex generalis) již upraveno.
Ano, ve speciální situaci. Tedy popíše přesně to, co je v v lex generalis, a nějakým způsobem to zúží. Třeba jako v těch paragrafech 146 a 146a trestního zákoníku, kde § 146a doslova zopakuje definici z § 146a a pak ji zúží.
Nikde není řečeno, že lex specialis musí být opakem lex generalis. Zas jen ukazuješ, že neznáš právo.
Nikde to není řečeno, a ani já jsem nic takového nenapsal. Zatím veškeré vaše závěry o tom, že neznám právo, plynuly z toho, že nepozorně čtete. Což je pro výklad zákonů docela problém.
Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje.
Uděluje. Nejprve definuje kdo je oprávněný uživatel rozmnoženiny a pak tomu uděluje práva: "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1"
Co jako jiného by tato formulace znamenala?
Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva, autor mu musí udělit i tato práva. Všimněte si, že to udělení práv je vázáno na smlouvu, ten odstavec vůbec nepočítá s nějakým nesmluvním typem udělení práv, jak pořád tvrdíte. Ale zase se od vás určitě dozvím, že na to zákonodárce jenom zapomněl.
Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát....
Opět totální neznalost elementární logiky. Zde je naprosto dostatečné potvrdit jeden jediný způsob a není třeba se zabývat vším. To by bylo nutné pouze pokud by soud chtěl prokázat, že nabyvatelem není.
Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob, protože by z něj nabyvateli mohla plynout další práva. Například by mu z něj mohlo plynout právo licenci rozdělit.
A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?
Např. se prodává v obchodě?
Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.
Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.
Opět blbina - samozřejmě že prodává. Nebo snad chceš tvrdit, že distributor officů má s microsoftem uzavřenou licenční smlouvu?
Neeee, seš vedle jak ta jedle. Prodává se software bez licence, pouze s možností uzavřít licenci. Dokonce i když si soft koupíš ty, tak žádnou licenci nemáš. Teprv až soft nainstaluješ a odklepneš licenční smlouvu, tak licence vzniká. Dokud ji ale neodsouhlasíš, taks ji neuzavřel a žádná licence vázaná na danou rozmnoženinu neexistuje.
Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.
To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu, použil jsem stejný termín, abyste pochopil, na co reaguju. Nicméně i když to nazvu přesně, že ESD netvoří právní normy, pořád tu zůstává ta podstata věci - že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na tomto předpokladu jste založil svůj argument. Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.
Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona.
Z českého AZ vcelku jasně plyne, že ty rozmnoženiny slouží k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny. V okamžiku, kdy tu oprávněně nabytou rozmnoženinu nemáš, tak přestávají být legální i ty další rozmnoženiny, tedy je máš odstranit. Stejnětak záložní rozmnoženina dle je záložní - tedy předpokládá primární rozmnoženinu. Bez ní není rozmnoženina záložní a tedy přestává splňovat §66 odst 1c.
Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.
No vida. Tak jste po několika dnech dospěl k tomu, co tvrdím od začátku. Pokud rozmnoženinu získám na základě licence, podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální a jak je možné ji legálně používat. Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout a začít ji používat nezávisle na té licenci. První, druhý i každý další nabyvatel jsou oprávněnými nabyvateli té rozmnoženiny pouze tehdy, pokud trvají podmínky, které existenci té rozmnoženiny umožňují.
legální existence všech kopií dle §66 je podmíněna účelem využití těchto kopií.
Přesně tak, to tvrdím celou dobu. A všechny účely využití kopií dle § 66 jsou v § 66 podmíněné, přičemž jediným způsobem, jak tu podmínku splnit, je mít oprávnění od autora.
Že je tento výklad zákona zprávný je opět vidět např. z rozhodnutí ESD v odstavci 70: ESD netvrdí, že je nelegální další používání těchto rozmnoženin - tak by to bylo, kdyby byla správná Tvoje interpretace, že jejich "nepoužitelnost" je zajištěna neexistencí příslušné licence - ale tvrdí, že samotná existence těchto rozmnoženin je už porušením práva na rozmnožování (podotýkám, že vyčerpané právo je na rozšiřování, nikoli rozmnožování, to trvá).
Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.
Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.
Takže první vývod je, že prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B). Takže máme A=>B
Druhý vývod má závěr že došlo k vyčerpání licence (C) a odvolává se na směrnici 2009/24 čl. 4 odst. 2. Ten má jako předpoklad prodej rozmnoženiny, nikoli licence, takže předpoklad další implikace je B. Takže máme A=>B a B=>C.
Dále pak z toho, že je právo vyčerpáno vyvozují, že nový nabyvatel je oprávněný nabyvatel (D). A=>B a B=>C a C=>D.
Tedy v té tvojí jedné implikaci jsou implikace ve skutečnosti tři. Jen to chce umět česky. To, že je něco napsáno v rámci jednoho souvětí ještě neznamená, že se tam tvrdí pouze jedna věc.
Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.
Navíc ty z implikací A=>B=>C=>D - tedy zjednodušeně že kdo má licenci, je oprávněný nabyvatel - vyvozuješ, že platí D=>A, tedy že každý kdo je oprávněný nabyvatel, tak má licenci. Což je prostě nesmysl, i kdyby ses na hlavu postavil a i kdyby tam byla ta implikace pouze jedna. Kdo je pes je savec platí, ale naopak ne.
Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.
-
Jirsáka eště ten Chocholoušek nevodchytil?
-
Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?
Původně jsem nechtěl míchat Logikovu a mou debatu do sebe, a řekl jsem si, že budu pokračovat až tahle skončí. Jenomže tahle otázka souvisí s tím, o čem jsem my dva spolu mluvili:
Rozmnoženinou byl instalační software. Instalací zákazník vytvořil další rozmnoženinu na svém disku (o tom mluví §66 1a).
(viz "Co je to rozmnoženina?" v mém následujícím příspěvku )
-
Abych připomněl co teď řešíme:
Snažím se pochopit, co je podle vás řeší soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice (odkaz (http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32009L0024&qid=1412454492600&from=EN)), o kterých mluvíme: licenční ujednání/smlouvu? prodej rozmnoženiny? ...
Snad jsme se shodli na tom, že první uživatel může (otázka je jestli musí) uzavřít s Microsoftem licenční smlouvu, a práva vyplývající z takové smlouvy (licence) lze převádět na jiné osoby.
Kvůli větší přehlednosti jsem rozdělil následující text na tři části:
Co je to rozmnoženina?
Co je to prodej rozmnoženiny?
Jak vzniká právo užívat software?
Co je to rozmnoženina?
Instalační disk není rozmnoženina Windows, je to rozmnoženina instalačního programu.
Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.
Ztotožňují není to správné slovo. Někde prostě popisují situaci, kdy uživatel má rozmnoženinu, a to je tom to podstatné - a už se detailně nezabývají tím, jak přesně k ní přišel. Protože to v daném kontextu není důležité.
Teď mi přijde, že se zcela jasnou věc pokoušíte zahrát do autu:
V následujícím odstavci rozsudku je termínem "rozmnoženina" označován instalační program:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."
Chcete to popřít?
Co je to prodej rozmnoženiny?
Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?
K rozmnožování dochází třeba tehdy, když vezmete DVD a uděláte z něj kopii. Nebo když spustíte program a on se nahraje do paměti. K převodu vlastnického práva k rozmnoženině dochází např. tehdy, když si v obchodě koupíte hudební CD.
Zřejmě jste zapomněl, o čem se tu bavíme.
Ani ta soudní rozhodnutí, ani § 66 aut. zák., ani směrnice z roku 2009 (odkaz (http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32009L0024&qid=1412454492600&from=EN)) se nezabývají hudebními CD.
Řešíme tu software.
Takže ještě jednou: o čem podle vás ta rozhodnutí, paragrafy, směrnice mluví, když mluví o "prodeji rozmnoženiny" nebo o "převedení vlastnického práva k rozmnoženině"?
Nejlepší by bylo, kdybyste to vysvětlil přímo na Windows:
Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows?
Mohou se na to vztahovat. Záleží na konkrétním textu.
Text známe: zajímají nás především OEM prodeje Windows.
Jak vzniká právo užívat software?
Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. (pozn. slowthinker: shodli jsme se, že "licencí" je míněna licenční smlouva mezi Microsoftem a uživatelem)
Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.
Protože neměnnost není žádné kritérium, podle kterého by se mohly soudy rozhodovat nebo které by jakkoli ovlivňovalo zákon. Soud řeší například to, zda nějaké konkrétní právo z licence plyne nebo neplyne nebo zda třeba licence není v rozporu se zákonem.
Pokusím se shrnout váš názor:
Uživatelská práva k software se řídí tím, co je v licenční smlouvě (pokud není nějaká část této smlouvy v rozporu se zákonem). Žádným jiným způsobem (např. ze zákona) nemohou uživatelská práva k software vzniknout.
Soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice, mohou celou nebo část licenční smlouvy zneplatnit (smlouva nesmí být v rozporu se zákonem).
Pochopil jsem to správně?
-
Snad jsme se shodli na tom, že první uživatel může (otázka je jestli musí) uzavřít s Microsoftem licenční smlouvu, a práva vyplývající z takové smlouvy (licence) lze převádět na jiné osoby.
"Musí" by tady mohlo mít dva významy. Samozřejmě nemusí uzavřít licenční smlouvu s Microsoftem, nic ho k tomu nenutí - ale pak nebude mít práva ze smlouvy vyplývající. Pokud ale chce získat oprávnění k užívání software od Microsoftu, pak tu smlouvu uzavřít "musí", jiný způsob získání práv od Microsoftu neexistuje.
Co je to rozmnoženina?
Jakákoli kopie programu. Program nainstalovaný na pevném disku, program načtený v RAM. Instalační program na disku nebo na DVD je technicky vzato jiný program, ale zároveň se na to můžeme dívat jako na jinou formu vyjádření toho hlavního programu. Takže myslím není problém nazývat i instalační DVD Windows "rozmnoženinou Windows", v této diskusi z toho neplyne žádný rozdíl, není třeba to rozlišovat (a nenapadá mne případ sporu, kdy by to hrálo roli).
Co je to prodej rozmnoženiny?
Prodej kopie software spolu se sadou oprávnění tu kopii užívat. Je to klasický způsob, jak se software kupoval v kamenných obchodech - koupil jste si krabici, ve které byla licenční smlouva i instalační CD. Dnes se při nákupu přes internet běžně používá i druhý způsob - koupíte jen licenci, a na základě té licence si pak můžete stáhnout rozmnoženinu z internetu. Z hlediska práva to uzavření licenční smlouvy a získání rozmnoženiny (ať už DVD nebo z internetu) tvoří jeden celek, a nazývá se to "prodej rozmnoženiny".
Konkrétně v případě Windows tedy může "prodej rozmnoženiny" znamenat, že půjdu do obchodu a koupím tam "krabici" s instalačním DVD Windows, nebo to koupím přes internet a ta krabice mi přijde poštou, nebo to koupím přes internet a instalační DVD si stáhnu z internetu. "Výsledkem" nákupu rozmnoženiny je vždy to, že mám licenci (oprávnění k užití software) a odpovídající rozmnoženinu (to, co budu užívat).
Jak vzniká právo užívat software?
Uživatelská práva k software se řídí tím, co je v licenční smlouvě (pokud není nějaká část této smlouvy v rozporu se zákonem). Žádným jiným způsobem (např. ze zákona) nemohou uživatelská práva k software vzniknout.
Soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice, mohou celou nebo část licenční smlouvy zneplatnit (smlouva nesmí být v rozporu se zákonem).
Princip je správně, jsou tam jen drobné nepřesnosti nebo části, které možná stojí za podrobnější rozvedení. Uživatelská práva k software nemohou vzniknout ze zákona*) (zákon neobsahuje takové ustanovení), jedině na základě licence od autora. Pokud ale uživatel získá licenci od autora, získává uživatel ze zákona i určitá práva navíc (třeba záložní kopie - nemůžu si udělat záložní kopii jakéhokoli software, ale pokud mám k určitému software práva, získám k tomu ze zákona i právo udělat si záložní kopii).
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud (nebo se samozřejmě obě strany mohou dohodnout a uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým tu neplatnou část vyřeší). Což je podle mne další dost vážný problém pro uživatele použitých OEM licencí - i kdyby bylo něco v té smlouvě neplatného, podle mne se nemůžou jen tak sami rozhodnout, že je to neplatné a že to budou ignorovat, ale museli by se domáhat zneplatnění té části u soudu. A už vůbec nemůžou postupovat tak, že o té potenciální neplatnosti předem vědí, spekulují na ni a schválně nechají druhou stranu uzavřít smlouvu, která je z části neplatná. To už podle mne vykazuje všechny znaky záměrného podvodu.
*) Teoreticky by se software možná dal užít na základě úřední nebo zpravodajské licence, nebo při školním představení. Ale nevím o tom, že by to někdy někdo zkoušel uplatnit v praxi.
-
> tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl
Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.
Odst. 6: ....Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší;
Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1 nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.
Už jsi odpověděl na to, jak provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné provozování je autorským zákonem chráněno?
Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?
No když s Tebou je debata jak s trollem. Na ten předpoklad jsem se ptal již v několika předchozích postech a nikdy jsi ho nevyvracel. Tak jsem měl za to, že s ním souhlasíš. Debata s člověkem, který nejprve Xkrát vyvrací závěr implikace a pak si najednou vzpomene, že je to proto, že neplatí předpoklad, je poněkud složitá. Stačilo před třemi posty odpovědět na moji jednoduchou otázku.
Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?
Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?
Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?
Jinak pokud se ptáš, tak je vidět, že jsi ani nečetl ten rozsudek ESD. Rozmnoženina může být hmotná, nebo nehmotná. To sice jakoby hraje do karet tobě, ale jen zdánlivě. Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu. Tj. nikoli že je rozmnoženina něco nehmotného, ale že kormě hmotných rozmnoženin existuje i nehmotná.
Tedy Tvé tvrzení, že samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina. Nic takového ani z rozsudku ESD, ani z českého právního řádu nevyplývá, naopak rozsudek ESD explicitně mluví o hmotných rozmnoženinách a nehmotnou zavádí pouze jako analogii v případě distribuce pomocí netu. Tedy pokud - a to jsi již odsouhlasil - jsi oprávněně nabyl věc - pak jsi oprávněně nabyl rozmnoženinu.
Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva,
Jo? A kde? První kus odstavce:
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.
Hovoří o tom, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití). To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.
Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
A v další části se už o potřebě dalších práv nepíše, naopak se explicitně zmiňuje možnost, že oprávněný uživatel nemá žádná další práva.
Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob....
Opět základní neznalost soudního systému a i zmíněného rozsudku ESD. Soud v daném rozsudku řešil tzn. předběžné otázky, dané mu německým soudem, citované v bodu 34 rozsudku. Rozhodně nerozhodoval o tom, jaká všechna má druhý nabyvatel práva, ani kdo všechno je oprávněný nabyvatel. Taková otázka mu položena nebyla. Rozhodoval jen, zdali taková a taková osoba je oprávněným nabyvatelem. Opět vyvozuješ ze soudu pes je savec úsudek savec je pes.
To, jestli se v rozsudku věnoval některým dalším aspektům problému je čistě iniciativa ESD, který se zřejmě snažil předejít špatným interpretacím rozsudku, nikoli vyčerpávající analýza pojmu oprávněný nabyvatel nebo práv nabyvatele. To by to musel ESD v rozsudku říci, a nic takového ESD nedělá.
Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.
Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Dával jsem Ti odkaz na článek, kde se to řeší a je tam jasně napsáno, že licenční smlouvu uzavíráš až odsouhlasením licenčních podmínek, zpravidla při instalaci. A co uděláš Ty? Bez jakéhokoli argumentu zcela po Jirsákovsku jen dokolečka omýláš své blbiny.
Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.
Oprávněný uživatel rozmnoženiny je definován v zákoně. Nic o tom že je to člověk, který musí kliknout na licenční smlouvu tam prostě není. Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu. Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)? Nebo ano?
Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.
Ono totiž zákon používá termíny, ale nemluví o termínech, ale o pojmech. Tzn. i když lex specialis použije jiné termíny, dokud mluví o stejných pojmech a je "specialis", tak je to lex specialis. Pokud tvrdíš opak, tak prosím jakýkoli důkaz Tvého tvrzení, např. odkaz na libovolnou učebnici práva, kde se tato blbina tvrdí. (Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie. Pokuds kolem toho nic nečetl - což z Tvých vyjádření vyplývá - tak těžko nebudeš působit jak dítě hrající si na doktora).
Případů, kdy se takto střetávají různé právní normy, které používají i jiné termíny a přistupují k věci z úplně jiné strany, je hafo - a nikdo nikdy netvrdí, že jedna norma ruší druhou. Namátkou mne teď napadá střet zákona o svobodném přístupu k informacím se zákonem o ochraně osobních informací.
>>> Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
>> To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
> Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu
Chápu, že když Tě nachytám na nějaké neznalosti, tak se snažíš vybruslit tím, že se snažíš udělat vola ze mě, je to běžná strategie lidí, co už nemají jak jinak vybruslit a neumí přiznat omyl. Jen nechápu, proč to děláš tak blbě: to, že se rozsudek ESD vztahuje k našemu AZ (protože AZ interpretuje vykládanou normu) a jde použít při jeho výkladu nijak neznamená, že ESD vykládá ten zákon. Když ani neumíš na mě zaútočit inteligentně, co takhle třeba aspoň jednou uznat omyl? Víš, jak by to diskusi zjednodušilo?
Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.
A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování. Argumentace je v předešlém postu, nebudu se opakovat.
----
Teď rozeberu Tvůj odstavec. Jenom předem podotknu, ať si všimneš
1) žádné svoje tvrzení ničím nedokládáš, prostě tvrdíš, je to tak tak, tak, tak a tak - bez jediného argumentu. Tomu se říká demagogie, nikoli diskuse.
2) Většina z toho, co tvrdíš, je špatně.
Pokud rozmnoženinu získám na základě licence,
Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.
...podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální
Pokud by šlo o rozmnoženinu vzniklou na základě licence, možná by šlo na tento argument přistoupit - do té míry, že "život" té rozmnoženiny je svázán s životem té licence. Většina rozmnoženin - mimo ty z §66 vzniklé na základě licence z §66 - ale vznikla
nezávisle na licenci a tedy jejich legalitu nelze následně omezovat k nim připojenou licencí. Obzvlášť
podmínky této licence stanovuj..... jak je možné ji legálně používat.
Ne, to už ne. Pokud budu mít např. jinou licenci z jiného zdroje, tak mohu díky ní používat i tuto licenci. Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence. Jsou to dvě různé věci, byť se někdy nutně prodávají spolu.
Dokládá to mj. i microsoft, když říká, že je právně bez problémů např. instalovat z jiné než MS s licencí dodanou instalačkou, pokud máte tu licenci. Tj. používám tu instalačku v rozporu s její licencí, ale protože mám licenci jinou, tak to mohu legálně udělat.
Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout
To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat (teda vlastně dle §66 mohu :-))
Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.
a začít ji používat nezávisle na té licenci.
Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?
-------
Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.
Auuuuuu.
Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci? Říká Ti něco falešná generalizace? Pes štěká, tedy každý savec štěká?
---
že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na
1) Nic takového jsem netvrdil, jen jsi opět nepochopil můj argument a tak jsi si myslel, že tvrdím, že vyvozuji z rozhodnutí ESD něco, co nemá odpodstatnění ve směrnici
2) I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto. Proč si nepřečteš alespoň nějaké základy práva, než se začneš navážet do ostatních, takhle se jen ztrapňuješ.
http://www.ius-wiki.eu/evropske-pravo/pfuk/evropa/zkouska/otazka-19
Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.
Vyčerpání práva, samozřejmě, to byl přepis. Zbytek je opět blbost. Přečti si článek 4 směrnice 2009/29
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:111:0016:0022:CS:PDF
"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde. Proto předpokladem pro C je pouze B (tedy přesněji B a tento článek) a nikoli A.
pozn: Samozřejmě, že A & B => C je také pravdivé, jenže to je jaksi pravdivé pro jakékoli A, když platí B => C. Takže to je jako kdybych vyvozoval, že z tvrzení: "Když má Filip Jirsák kulatý nos a obrazec je kulátý, pak nemá žádný roh" plyne, že absence rohů u kulatého předmětu je nějak závislá na Tvém kulatém nosu.
Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.
No, a to že si todle myslíš ukazuje, že jednak neumíš logiku, když nevíš, že na potvrzení věci není třeba procházet všechny možnosti, stačí najít první možnost, při které je věc splněná; jednak to ukazuje, že kecáš do práva, aniž bys trochu mu trochu rozuměl - a myslíš si, že když je v jednom rozsudku zmíněno, že Y protože Z, že nemůže existovat tucet různých jiných platných odvození Y z jiných či i stejných faktů a právních norem. Prostě motáš dohromady existenční a univerzální kvantifikátor.
Navíc kdyby sis alespoň přečetl základní normy, které se toho týkají, tak by Ti to bylo jasné, že soud evidentně všechny možnosti neřešil: např. zda to další vlastník té rozmnoženiny nepoužívá podle článku 6 směrnice 2009/24, ani neřešil to, že má podle tohoto článku ten vlastník další práva, ani neřešil žádnou z X dalších směrnic souvisejících s autorským právem:
http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/evropska-unie-a-autorske-pravo/smernice-eu-o-autorskem-pravu-a-pravech-souvisejicich-s-pravem-autorskym-221466/
... protože se ho na to nikdo neptal.
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....
Ach jo. Další právnický blábol. Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ. Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti, nikoli jejich platnost měnit.
-
Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1 nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.
Nic takového z odstavce 6 vyplývá. V odstavci 1 je jasně napsáno, že podle něj můžete dílo užít jedině tehdy, pokud jste oprávněným uživatelem. Odstavec 6 pak upřesňuje, že rozsah těchto práv lze jedině rozšířit, nikoli zúžit.
Už jsi odpověděl na to, jak provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné provozování je autorským zákonem chráněno?
Jak vy vysíláte program televizí? Jak televizí vysíláte knihu? Nebo podle vás vysílání televizí není autorským zákonem chráněno? A nebude to spíš tak, že z toho, že je nějaký způsob užití chráněn zákonem (protože každý způsob užití je chráněn zákonem), ještě to neznamená, že takový způsob užití dává smysl pro každé autorské dílo?
Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?
Tvrdím stále to samé. Kdyby v zákoně § 14 nebyl, právo k dalšímu prodeji rozmnoženiny by měli oba, jak nabyvatel, tak autor. Takže by autor mohl například s dalším prodejem souhlasit, ale jedině tehdy, pokud dostane deset procent. Nebo by napálil nějakou nesmyslnou částku a tím by prodej znemožnil. Paragraf 14 odstavec 2 ale říká, že právo autora na rozšiřování je prvním prodejem vyčerpáno, tedy už jej nemůže uplatnit, tedy už nemůže prodej ovlivnit. Vyčerpáno je ale pouze právo na rozšiřování, právo na rozmnožování zůstává nedotčeno, takže stále platí původní licenční podmínky.
Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?
Rozmnoženina je jakákoli kopie díla. Nabývání rozmnoženin řeší především paragraf 13.
Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu.
Nikoli, rozmnoženina je primárně hmotná nebo nehmotná (dle skutečného § 13 AZ). Vyčerpání práva na rozšiřování se ze směrnice i zákona explicitně týká jen hmotných rozmnoženin (§ 14 AZ), ESD vyložil, že je nutné toto analogicky aplikovat i na nehmotné rozmnoženiny.
Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Tedy Tvé tvrzení, že samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina.
Takže § 9 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 jsou magořiny v zákoně, na které není potřeba brát ohled, protože Logik to vyložil jinak.
To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.
Neshodli. Zejména proto, že je to irelevantní tvrzení, protože rozmnoženinu bez licence nekoupíte.
Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Je uzavřena s Microsoftem, momentálně myslím odkliknutím souhlasu s licenčním ujednáním při instalaci. Podrobnosti si můžete nastudovat třeba zde: http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru (http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru)
Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu.
Nejste. Ta rozmnoženina se u vás nemůže jen tak z ničeho nic zjevit. Musel byste ji získat nějakým legálním postupem. Jenže všechny legální postupy k získání rozmnoženiny software vyžadují licenci.
Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)?
Než přijmete smlouvu, nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Microsoft by vás mohl žalovat, pokud byste tu rozmnoženinu užíval.
Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie.
V ČR je kolem toho bohužel vybudovaná i rozsáhlá právní praxe. Třeba zákon o datových schránkách kompletně změnil doručování dle správního řádu, aniž by v něm byla o správní řádu jediná zmínka, byť jen v poznámce pod čarou. Teprve v dalších novelách obou zákonů se postupně přiznalo, že spolu vlastně nějak souvisí.
A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování.
Vida, takže jste zase přistoupil na něco, co tvrdím od začátku. Takže první nabyvatel je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, protože od autora získal právo na rozmnožování a tedy má právo vytvořit a mít rozmnoženinu. Když o to oprávnění od autora přijde, musí rozmnoženinu zničit - nezáleží, jaké právo měl v okamžiku jejího vzniku, ale v každém okamžiku se posuzuje, zda právo na rozmnoženinu má nebo nemá.
Teď se přesuneme k druhému nabyvateli rozmnoženiny. I ten musí mít nějaké oprávnění, aby byl jejím oprávněným nabyvatelem. Vzhledem k tomu, že ji získává od prvního nabyvatele, které měl oprávnění na základě licence od autora, i tento druhý nabyvatel může mít ono oprávnění jedině na základě té licence od autora. A stejně jako první nabyvatel, i ten druhý se po celou dobu musí touto licencí řídit, a pokud tak nečiní, přestává být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.
Oprávněným držitelem rozmnoženiny se stanete jedině tak, že získáte oprávnění k vytvoření rozmnoženiny, nebo na vás někdo svá oprávnění k rozmnoženině převede. Nějakou nedefinovanou rozmnoženinu můžete mít klidně i předtím, to je nepodstatné, ale oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se stanete až na základě licence.
Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence.
Nematlám to dohromady. Jediný způsob, jak lze legálně nabýt rozmnoženinu software, je - jak správně sám píšete - rozmnožení nebo rozšíření. A jediný způsob, jak legálně rozmnožit nebo rozšířit software, je na základě licence. Jsou to dvě různé věci, nicméně při současné právní úpravě neexistuje způsob, jak se bez licence stát oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A jak jste správně popsal v předchozím komentáři, nejde jen o okamžik nabytí, ale o celou dobu - tedy pokud pozbudete licenci, přestáváte být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a musíte ji zničit.
To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat
Ano, máte legálně věc, ale už nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
teda vlastně dle §66 mohu
Nemůžete, protože nejste oprávněný uživatel.
Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.
Zatímco když si ponecháte rozmnoženinu, i když už nejste držitel licence, porušil jste jen právo na rozmnožování. Jako je to trochu lepší, ale pořád je to porušení zákona.
Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?
Ona ta licence k té věci není připojena neoddělitelně, ale ta licence z té věci dělá oprávněně nabytou rozmnoženinu. Když od té věci licenci odtrhnete, přestane být oprávněně nabytou rozmnoženinou a stává se zase jen obyčejnou věcí, když k ní přidáte jinou licenci, stane se opět oprávněně nabytou rozmnoženinou.
Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci?
Nikoli, to vyplývá z toho, že v případě software neexistuje žádný jiný způsob, jak se stát oprávněným nabyvatelem licence.
I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto.
Ano, je to pramen práva. Nicméně běžné soudy v našem právním systému právní normy netvoří, pouze je vykládají. Výjimkou je na úrovni ČR ústavní soud, který může do tvorby norem zasahovat - tím, že je oprávněn některé normy zrušit. Podobnou výjimkou je pak Soudní dvůr EU, který má také právo některé právní normy zneplatnit.
"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde.
Tento článek nikde. Ale kde vezmete oprávnění k rozmnožování software? Právo autora k němu vyčerpáno není, takže je oprávněn stále o rozmnožování a jeho podmínkách rozhodovat. A licence je právě ten způsob, jakým vám to oprávnění k rozmnožování udělí. Jediný způsob.
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....
Ach jo. Další právnický blábol. Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ.
Ten paragraf jste vybral náhodně? Docela dobrá trefa, skutečně se týká neplatných ustanovení smluv. Akorát říká úplně něco jiného, než tvrdíte vy.
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.
Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti
Fajn, takže jste po několika kotrmelcích nakonec dospěl k tomu, co jsem napsal já.
-
Jen houšť!!!
-
NABYTÍ ROZMNOŽENINY
Jediný způsob, jak lze legálně nabýt rozmnoženinu software, je - jak správně sám píšete - rozmnožení nebo rozšíření.
Ne, způsobů jak nabýt rozmnoženinu je spoustu: darem, koupí, dědictvím, výměnou, jako plnění nějaké smlouvy atd... atd...
Chtěl jsi říci že rozmnoženina, kterou nabývám může být buď rozmnožená, nebo rozšířená - a to je zase špatně, rozmnoženina, kterou získám, je rozšířená vždy - to, že ji získá někdo jiný je podstatou šíření. A vzhledem k tomu, že je to rozmnoženina, tak je vždy i rozmnožena. Elementární logika.
A jediný způsob, jak legálně rozmnožit nebo rozšířit software, je na základě licence.
Zase špatně. Rozmnožit ji mohl bez licence sám autor. Rozšířit ji mohl kdokoli bez licence poté, co bylo právo na rozšiřování vyčerpáno - např. rozšířením od autora, takže opět bez potřeby licence.
.... ale ta licence z té věci dělá oprávněně nabytou rozmnoženinu. Když od té věci licenci odtrhnete, přestane být oprávněně nabytou rozmnoženinou a stává se zase jen obyčejnou věcí,....když k ní přidáte jinou licenci, stane se opět oprávněně nabytou rozmnoženinou....
1) To, že oprávněně nabytá věc je taková, kterou někdo oprávněně nabyl, jsi už odsouhlasil. Tak prosím kdes přišel na blbinu, že oprávněnost nabytí (tedy jednorázového aktu) se může měnit v závislosti na tom, co se v budoucnu stane? Věc je jednou prostě nabytá oprávněně nebo neoprávněně a tečka.
2) To co asi chceš nešikovně vyjádřit, že rozmnoženina je věc spojená s licencí. Bez licence je to jen věc. No to je ale pěkná blbina, protože rozmnožování je vytváření rozmnoženin a to je chráněno autorským právem. Takže když si zkopíruju program, tak k němu nemám licenci, není to tedy rozmnoženina - tedy neporušuji autorské právo na rozmnožování. Hmmmm, toudle svojí tezí si v boji proti počítačovému pirátsví MS moc neprospěl.
Jen pak nechápu, jak jsi schopen v jednom svém postu tvrdit zároveň citované tvrzení výše a zároveň tvrdit:
Rozmnoženina je jakákoli kopie díla.
Vždyť si protiřečíš sám sobě v jednom příspěvku. Tak jakákoli rozmnoženina, nebo ta s licencí??
Nabývání rozmnoženin řeší především paragraf 13.
Ne, §13 řeší vznik rozmnoženin. Nabývání, tedy legální způsoby získání existující rozmnoženiny do vlastnictví, se tam rozhodně neřeší.
Než přijmete smlouvu, nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Microsoft by vás mohl žalovat, pokud byste tu rozmnoženinu užíval.
Dejme tomu, že rozmnoženinu neužívám ji, jen jí mám. Tvrdíš že i tak nejsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, tedy jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Tedy že jsem tu rozmnoženinu nabyl neoprávněně? Tedy že mě MS může žalovat ne za to, že ji užívám, ale za to, že jsem ji nabyl?
Co na tom bylo neoprávněného? Čí a jaké právo jsem při tom nabytí porušil? Opakuji, že rozmnoženinu nijak neužívám (dle AZ) jen ji mám.
Takže první nabyvatel je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, protože od autora získal právo na rozmnožování a tedy má právo vytvořit a mít rozmnoženinu.
Auuuu - první nabyvatel rozmnoženiny zpravidla software koupí od distributora. Ten získal rozmnoženinu od autora, který ji vytvořil. Motáš dohromady rozmnožování (tedy vytváření kopií - to dělá zpravidla autor) a nabývání.
Teď se přesuneme k druhému nabyvateli rozmnoženiny. I ten musí mít nějaké oprávnění, aby byl jejím oprávněným nabyvatelem.
Tak se ptám znovu, v kterém paragrafu je řešeno nabývání - tedy získávání vlastnických práv k rozmnoženinám? Nebo chceš snad tvrdit, že nabývání rozmnoženin je něco jiného než nabývání kterýchkoli jiných věcí? Pokud ano, tak konečně odpověz na otázku, z jakého paragrafu to plyne.
Upozorňuji Tě, že pod právo užít nespadá samotné "užívání věci" - např. čtení knihy. To bys při každé koupi knihy musel s autorem uzavřít licenční smlouvu o tom, že knihu můžeš číst. Chráněno je pouze "užití" dle AZ - rozšířit, rozmnožit, atd... Dále upozorňuji, že nabytí není rozmnožování: nic se neduplikuje, rozmnoženina jde z ruky do ruky, a je to sice rozšiřování, ovšem na to je již zpravidla autorovo právo vyčerpáno (kdyby nebylo, tak by to samozřejmě na oprávněnost nabytí vliv mělo).
Ano, máte legálně věc, ale už nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
Počkej - jinde píšeš, že rozmnoženina je jakákoli kopie. Nabyl jsem jí. To nabytí neporušilo žádné právo - to už jsme se shodli, že pokud nějaký akt neporušil žádné právo, tak je oprávněný. Takže jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Nebo to tedy není rozmnoženina? Takže rozmnoženina se nevyrábí dle §13 rozmnožením díla, ale připojením licence k nějaké kopii díla?
PRODEJ SOFTWARE A MOŽNOST EXISTENCE ROZMNOŽENINY BEZ LICENCE
> Co je to prodej rozmnoženiny?
Prodej kopie software spolu se sadou oprávnění tu kopii užívat. Je to klasický způsob, jak se software kupoval v kamenných obchodech - koupil jste si krabici, ve které byla licenční smlouva i instalační CD.
....
Jsou to dvě různé věci, nicméně při současné právní úpravě neexistuje způsob, jak se bez licence stát oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
....
Neshodli. Zejména proto, že je to irelevantní tvrzení, protože rozmnoženinu bez licence nekoupíte.
Ty jsi furt nepochopil, že oprávnění k užití programu vzniká v okamžiku uzavření licenční smlouvy? Že v okamžiku, kdy má např. CD v držení distributor, tak žádné oprávnění k dané rozmnoženině není? To vznikne až uzavřením licenční smlouvy (pomíjím teď zákonné licence) v okamžiku jejího odsouhlasení při instalaci?
Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Je uzavřena s Microsoftem, momentálně myslím odkliknutím souhlasu s licenčním ujednáním při instalaci. Podrobnosti si můžete nastudovat třeba zde: http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru (http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru)
Takže je uzavřena při instalaci, tedy předtím uzavřena není, tedy když je software za výlohou, je to rozmnoženina bez licence. A když do té alzy přijdu a koupím ji, koupil jsem rozmnoženinu bez licence.
Tvrdím stále to samé. Kdyby v zákoně § 14 nebyl, právo k dalšímu prodeji rozmnoženiny by měli oba, jak nabyvatel, tak autor. Takže by autor mohl například s dalším prodejem souhlasit, ale jedině tehdy, pokud dostane deset procent
Takže vlastník by neměl právo sám o své vůli předmět prodat, takže by měl menší množství práv než s paragrafem 14. Kde se to právo prodat rozmnoženinu o své vůli bez souhlasu autora vzalo?
ROZSAH AUTORSKÉ OCHRANY SOFTWARE
Jak vy vysíláte program televizí? Jak televizí vysíláte knihu? Nebo podle vás vysílání televizí není autorským zákonem chráněno?
Nijak. Taky AZ netvrdí, že vysílání knihy je chráněno. Ty však tvrdíš, že provozování software je AZ chráněno - a přitom je v AZ, že program je chráněn jako literární dílo. Tj. na programu je chráněno totéž jako na knize (pokud zákon někde neříká jinak). Tedy pokud je chráněno provozování=používání programu, muselo by být chráněno i provozování=používání knížky. A to není.
--
Jak je vlastně chráněn AZ program? Knihu si můžeš bez jakékoli licenční smlouvy koupit a číst. Na to licenci nepotřebuješ (to bys musel v knihkupectví uzavírat licenční smlouvu. Co nemůžeš ji jen tak rozmnožovat (s výjimkou volných užití) a rozšiřovat (s výjimkou vyčerpání práva na rozšiřování - tedy můžeš ji prodat do bazaru).
Stejnětak barák je architektonickým dílem. Můžeš ho bez jakékoli licence obývat. Co nemůžeš je postavit bez licence architekta stejný barák.
Stejnětak software můžeš normálně užívat. Co nemůžeš je ho rozšiřovat (např. si udělat půjčovnu software), rozmnožovat a upravovat. Mezi rozmnožování ovšem patří i rozmnožování při zavádění do paměti, do překladu i překlad ze strojového kódu do mikrokódu a podobně. Software by bez dalších ustanovenení bylo jediné dílo, na které je třeba mít licenci. Přestože se zákon snaží u něj nastolit stejnou míru ochrany jako u každého jiného literárního díla. A právě proto je tady §66 - který člověku umožňuje přijinak běžném užívání programu, ke kterému by člověk neměl potřebovat žádnou licenci, stejně jako ji nepotřebuju k čtení knihy - vykonávat činnosti, které AZ nepovoluje.
Abych když ho koupím ho mohl používat stejně, jako mohu používat knihu, když ji koupím, nebo barák, když ho koupím - a nestarat se o licenci.
---
Konkrétní znění §66 má smysl řešit, až si vlastně ujasníš, co chceš tvrdit - zatím řešíme elementární rozpory v Tvých tvrzeních (každou chvíli tvrdíš že rozmnoženina je něco jiného, oprávněný nabyvatel něco jiného atd....).
OSTATNÍ BLBINY
"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde.
Tento článek nikde. Ale kde vezmete oprávnění k rozmnožování software? Právo autora k němu vyčerpáno není, takže je oprávněn stále o rozmnožování a jeho podmínkách rozhodovat. A licence je právě ten způsob, jakým vám to oprávnění k rozmnožování udělí. Jediný způsob.
A k čemu prosím potřebuji na koupi rozmnoženiny právo na rozmnožování? Ty fakt nechápeš, co to znamená rozmnožit? Bum, z jednoho jsou dva. Když od někoho kupuji rozmnoženinu, tak žádná další kopie nevzniká, tedy žádné právo na rozmnožování nepotřebuji. Proto ani není zmíněno v tom článku směrnice, a proto ani není v předpokladu té implikace. Neboť ta mluví čistě o tom, zdali tu jednu konkrétní rozmnoženinu mohl jeden subjekt prodat jinému i bez souhlasu Oracle, o ničem jiném.
Ano, je to pramen práva. Nicméně běžné soudy v našem právním systému právní normy netvoří, pouze je vykládají. Výjimkou je na úrovni ČR ústavní soud, který může do tvorby norem zasahovat - tím, že je oprávněn některé normy zrušit. Podobnou výjimkou je pak Soudní dvůr EU, který má také právo některé právní normy zneplatnit.
1) nebavíme se o běžných soudech, ale o ESD. Proč do toho motáš normální soudy? Jako omluvu, že jsi nevěděl, že ESD není normální soud?
2) ESD nemá stejnou roli jako náš ústavní soud, nemá ji ani podobnou. Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic, ale vykládá je a tím právo dotváří, protože (dost zjednodušeně) sjednocuje právo v různých zemích autoritativním výkladem a tím určuje defakto závazný způsob aplikace norem. Rozebíráno je to např zde: http://is.muni.cz/th/99987/pravf_m/Ucast_Evropskeho_soudniho_dvora_na_tvorbe_pravidel_prava_EU.pdf
Můžeš mi prosím vysvětlit, proč když se o nějakém tématu už poměrně dlouho bavíme, jak je možný, že si ani nejseš schopnej zjistit základní fakta?
Ten paragraf jste vybral náhodně? Docela dobrá trefa, skutečně se týká neplatných ustanovení smluv. Akorát říká úplně něco jiného, než tvrdíte vy.
Tak sis hezky zanadával - a argument je kde? Nebo alespoň názor? No, co tedy tvrdí a jak je to ve sporu s tím co tvrdím?
Jinak samozřejmě je tam možnost, pokud by to bylo velmi podstatnou částí ujednání smlouvy, že by ta byla neplatná celá. Ovšem v případě distribuce software, kde se má za to, že velké společnosti české právo znají, je předpoklad "kdyby znali neplatnost, uzavřeli by" jaksi splněn.
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.
A proč ne? Co mi to zakazuje? Nic horšího než že protistrana mě dá k soudu se mi stát nemůže. A pokud mám pravdu a ustanovení je opravdu neplatné - tak soud rozhodne v můj prospěch dle §576.
Fajn, takže jste po několika kotrmelcích nakonec dospěl k tomu, co jsem napsal já.Ty fakt nechápeš rozdíl mezi "Soud pouze může rozhodnout o jejich platnosti", tedy závazně rozhodnout zdali je ono stanovení smlouvy od počátku platné, a "o zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud", tedy rozhodnout o tom, že z dosud platného rozhodnutí se stalo neplatné? Fakt nevidíš rozdíl, jestli ustanovení o nájmu ve výši million korun se stává neplatné rozsudkem soudu (a tedy dosavadní nájem zaplatit musím), nebo jestli byl neplatný od počátku?
Nepřekvapuje mě to. Jen nechápu, že s takovou neschopností distinkce se chceš hádat o právu.
Nikoli, to vyplývá z toho, že v případě software neexistuje žádný jiný způsob, jak se stát oprávněným nabyvatelem licence.
Oprávněným držitelem rozmnoženiny se stanete jedině tak, že získáte oprávnění k vytvoření rozmnoženiny,
Prosím používej termíny se kterými operuje AZ a ne své vymyšlené.
-
Chtěl jsi říci že rozmnoženina, kterou nabývám může být buď rozmnožená, nebo rozšířená - a to je zase špatně, rozmnoženina, kterou získám, je rozšířená vždy - to, že ji získá někdo jiný je podstatou šíření. A vzhledem k tomu, že je to rozmnoženina, tak je vždy i rozmnožena. Elementární logika.
Rozmnožit ji mohl bez licence sám autor. Rozšířit ji mohl kdokoli bez licence poté, co bylo právo na rozšiřování vyčerpáno - např. rozšířením od autora, takže opět bez potřeby licence.
Výborně. A co plyne z toho, když si dáte tyhle dvě informace dohromady? Tedy že je potřeba rozmnožení i rozšíření, a že vyčerpáno bylo jen právo na rozšiřování?
1) To, že oprávněně nabytá věc je taková, kterou někdo oprávněně nabyl, jsi už odsouhlasil. Tak prosím kdes přišel na blbinu, že oprávněnost nabytí (tedy jednorázového aktu) se může měnit v závislosti na tom, co se v budoucnu stane? Věc je jednou prostě nabytá oprávněně nebo neoprávněně a tečka.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla. Dokonce jsem vás už dotlačil k tomu, abyste to na okamžik pochopil:
Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.
Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.
2) To co asi chceš nešikovně vyjádřit, že rozmnoženina je věc spojená s licencí. Bez licence je to jen věc. No to je ale pěkná blbina, protože rozmnožování je vytváření rozmnoženin a to je chráněno autorským právem. Takže když si zkopíruju program, tak k němu nemám licenci, není to tedy rozmnoženina - tedy neporušuji autorské právo na rozmnožování.
Nikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí. Bez licence je to rozmnoženina, ke které nemám oprávnění. Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina. Protože rozmnožování je chráněným autorským právem.
Jen pak nechápu, jak jsi schopen v jednom svém postu tvrdit zároveň citované tvrzení výše a zároveň tvrdit:
Rozmnoženina je jakákoli kopie díla.
Vždyť si protiřečíš sám sobě v jednom příspěvku. Tak jakákoli rozmnoženina, nebo ta s licencí??
To už se tak stává, že když si nějaký text nepřečtete pozorně, tak ho nepochopíte. Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.
Dejme tomu, že rozmnoženinu neužívám ji, jen jí mám. Tvrdíš že i tak nejsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, tedy jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny?
Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.
Auuuu - první nabyvatel rozmnoženiny zpravidla software koupí od distributora. Ten získal rozmnoženinu od autora, který ji vytvořil. Motáš dohromady rozmnožování (tedy vytváření kopií - to dělá zpravidla autor) a nabývání.
To už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".
Tak se ptám znovu, v kterém paragrafu je řešeno nabývání - tedy získávání vlastnických práv k rozmnoženinám? Nebo chceš snad tvrdit, že nabývání rozmnoženin je něco jiného než nabývání kterýchkoli jiných věcí? Pokud ano, tak konečně odpověz na otázku, z jakého paragrafu to plyne.
Bavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.
Počkej - jinde píšeš, že rozmnoženina je jakákoli kopie. Nabyl jsem jí. To nabytí neporušilo žádné právo
Porušilo to autorské právo.
Stejnětak software můžeš normálně užívat. Co nemůžeš je ho rozšiřovat (např. si udělat půjčovnu software), rozmnožovat a upravovat. Mezi rozmnožování ovšem patří i rozmnožování při zavádění do paměti, do překladu i překlad ze strojového kódu do mikrokódu a podobně. Software by bez dalších ustanovenení bylo jediné dílo, na které je třeba mít licenci. Přestože se zákon snaží u něj nastolit stejnou míru ochrany jako u každého jiného literárního díla. A právě proto je tady §66 - který člověku umožňuje přijinak běžném užívání programu, ke kterému by člověk neměl potřebovat žádnou licenci, stejně jako ji nepotřebuju k čtení knihy - vykonávat činnosti, které AZ nepovoluje.
Ve skutečnosti je to přesně naopak, AZ explicitně říká, že rozmnoženiny vzniklé při provozu programu spadají pod autorská práva:
§ 66 (2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
A k čemu prosím potřebuji na koupi rozmnoženiny právo na rozmnožování? Ty fakt nechápeš, co to znamená rozmnožit? Bum, z jednoho jsou dva. Když od někoho kupuji rozmnoženinu, tak žádná další kopie nevzniká, tedy žádné právo na rozmnožování nepotřebuji. Proto ani není zmíněno v tom článku směrnice, a proto ani není v předpokladu té implikace. Neboť ta mluví čistě o tom, zdali tu jednu konkrétní rozmnoženinu mohl jeden subjekt prodat jinému i bez souhlasu Oracle, o ničem jiném.
Právo na rozmnožování neupravuje vznik rozmnoženiny, ale její existenci. Kdyby tomu tak nebylo, koupím software, vytvořím si rozmnoženinu, prodám software, a tu vytvořenou rozmnoženinu můžu dál legálně používat, protože vznikla legálně. Už jednou jste pochopil, že to takhle není, že existence rozmnoženiny je legální pouze po tu dobu, co jsem oprávněným nabyvatelem toho software.
Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic
A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může (http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/court-justice/index_cs.htm#case3)...
Můžeš mi prosím vysvětlit, proč když se o nějakém tématu už poměrně dlouho bavíme, jak je možný, že si ani nejseš schopnej zjistit základní fakta?
Protože jsem se bláhově domníval, že o tom rozhoduje legislativa a že to třeba ESD sám o sobě bude vědět, jaké má pravomoci. Až teď jsem se dozvěděl, že to určujete vy, a že když ESD tvrdí, že ty pravomoci má, nemám si toho všímat a mám se zeptat rovnou vás.
Tak sis hezky zanadával - a argument je kde?
Argument je, že vaše tvrzení je chybné, a pokud tedy chcete něco dokázat, měl byste to zkusit znovu a lépe.
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.
A proč ne? Co mi to zakazuje? Nic horšího než že protistrana mě dá k soudu se mi stát nemůže. A pokud mám pravdu a ustanovení je opravdu neplatné - tak soud rozhodne v můj prospěch dle §576.
Takže o neplatnosti ustanovení smlouvy nerozhoduju já, jako jedna ze stran, ale soud. Já mohu nanejvýš přestat plnit ustanovení smlouvy, o kterém se domnívám,že je neplatné. Pak je to ale stále porušení smlouvy se všemi důsledky.
-
(http://www.metallibrary.ru/bands/discographies/images/maniac/pictures/85_maniac.jpg)
-
NA CO JSI NEREAGOVAL A TEDY CO PŘEDPOKLÁDÁM JAKO VYŘEŠENÉ
Existují rozmnoženiny SW bez licence - a v obchodě se běžně prodávají.
Jelikož není autorsky chráněno samotné používání - tedy čtení knihy - a jelikož software je chráněno stejně jako kniha: není autorsky chráněno ani samotné používání software - tedy jeho provozování. Při provozování však dochází k rozmnožování a zpracovávání programu a to již chráněno je.
ROZMNOŽOVÁNÍ A NABYTÍ
To už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".
Jak prosím dochází k rozmnožování díla, když vezmu z regálu knihu, nebo třeba CD - a zapltím za ni?
Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla.
(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
Zkusil bys prosím vysvětlit, k čemu mi je právo rozmnožovat pro to, abych byl oprávněně nabyl rozmnoženinu autorského díla? Tedy abych byl např. oprávněný nabyvatel CD s programem, nebo třeba knihy? Na to, abych si vzal legálně z regálu v obchodě CD a zaplatil za něj musím mít právo na rozmnožování?? K čemu???? Jak se při tom braní CD z regálu uplatní??? Čím přesně poruším práva autora, když to právo mít nebudu????
Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.
Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.
Ty ostatní kopie byly rozmnoženy za účelem provozu programu či jeho zálohy. Ta první rozmnoženina byla vytvořena proto, aby byla převedena jinému do vlastnictví. Zároveň právo na rozmnožování autora - který rozmnožil tu první rozmnoženinu - furt trvá, zatímco právo na rozmnožování toho původního nabyvatele zaniklo. Proto legalita té první rozmnoženiny trvá (trvá totiž jak právo rozmnožovatele, tak i důvod za kterým byla rozmnožena), zatímco legalita ostatních nikoli.
OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY
Nikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí.
Jelikož není žádný paragraf, který by definoval termín oprávnění k rozmnoženině, je oprávnění k rozmnoženině nutno vykládat jako spojení termínu oprávnění a rozmnoženina. Tedy oprávnění k rozmnoženině jsou oprávnění, vztažená k dané rozmnoženině.
Oprávnění je definovaný termín jako "právo subjektu na něco". http://cs.wikipedia.org/wiki/Subjektivn%C3%AD_pr%C3%A1vo
Oprávnění tedy není žádná věc a tedy ani oprávnění k rozmnoženině nemůže být věc (ať už spojená či nespojená s licencí).
Takže opět neznalost základního právnického termínu, nebo neschopnost ho aplikovat.
Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů. Vlastnické právo je řešeno občanským zákoníkem a nabývá se např. kupní smlouvou, práva k užívání dle AZ jsou řešena AZ. Pokud se tedy bavíme o oprávněném nabytí rozmnoženiny - čili oprávněném získání vlastnického práva k rozmnoženině, je to věc občanského, a nikoli autorského zákoníku.
Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina.
Když si zkopíruji program, tak mohu porušit právo na rozmnožování. Nabýt program můžeš ale způsoby, ke kterým svolení autora nepotřebuješ. Např. koupí CD (nic se tedy nerozmnožuje), ke kterému již bylo právo na rozšiřování vyčerpáno. Proto je Tvá neustálá snaha spojovat licenci a nabývání nesmyslná. Nehledě na to, že jsou autorská díla, která se normálně rozšiřují bez jakékoli licence, např. knihy - a přeci nechceš tvrdit, že když koupím knihu, že nejsem oprávněný nabyvatel knihy, protože na ni nemám licenci.
Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.
1) I kdybych na Tvoji distinkci přistoupil, tak když mám rozmnoženinu, rozhodně je nabytá. Oprávnění k ní mám: vlastnické. Právo užít k oprávněnému nabytí rozmnoženiny obecně (pokud přitom dílo nekopíruji) nijak nepotřebuji. Např. když koupím knihu, tak nemám jakékoli právo ji užít dle AZ. Přesto jsem oprávněný nabyvatel knihy. Vzhledem k tomu, že software je chráněno jako literární dílo, není jediný důvod, proč by to u něj mělo být jinak.
2) Tvrdíš nesmysl. Pokud je oprávněně nabytá věc: věc, ke které jsem oprávněně nabyl vlastnické právo (a to jsi odsouhlasil), a rozmnoženina je jakákoli kopie daného díla, (pak pokud zákon nestanoví jinak, což nestanoví) oprávněně nabytá rozmnoženina je: jakákoli kopie daného díla, ke které jsem nabyl vlastnické právo. Elementární použití českého jazyka a práva: predikát oprávněně nabytý nemůže měnit význam podle subjektu bez toho, že by tato změna významu byla někde podchycena.
"NABÝVANÍ" DLE AZ
Bavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.
Ano - jsou to dvě různá práva. Proto nechápu, proč je pořád motáš dohromady a vymýšlíš termíny jako "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." - když zároveň tvrdíš, že podle AZ se nenabývá.
Nabývá se dle OZ a užívá se dle AZ. K oprávněnému nabytí rozmnoženiny žádné právo z AZ nepotřebuješ a velmi často ani nemáš (např. při koupi knihy, nebo při koupi SW, u kterého uzavřeš licenci až expost). Tak furt nevím, proč vymýšlíš nějaké nabývání dle AZ.
Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.
1) Autorský zákon někde řeší nabývání? Nebo někde definuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Ani jedno. Takže Tvůj vymyšlený termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." je nonsens. Jednak o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny podle autorského zákona" nikdo nic neříká, tak nevím, proč takový termín řešit, jednak ten termín samotný nemá smysl, protože dle AZ
2) Uhýbáš a neodpovídáš na otázku. Já jsem se neptal, zdali jsem "Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.". Tak otázku zopakuji, trochu šířeji. Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).
A otázka zní. Prosím na první dvě otázky odpověz ANO/NE a případné NE odůvodni. Další dvě otázky odpověz, pokud na druhou bude odpověď ne.
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nabyl neoprávněně, které právo jsem porušil
Pokud se nějak odpovědi liší podle toho, jestli jsem koupil knihu, nebo software, prosím odpověz čím se to liší.
OSTATNÍ
Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic
A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může (http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/court-justice/index_cs.htm#case3)...
Tady máš částečně pravdu, vyjádřil jsem se tak zjednodušeně, až to bylo špatně: - mělo tam být nerozhoduje o neplatnosti směrnic tak jako ÚS o zákonech. V Evropském právním systému totiž neexistuje nic jako ústava, která je něčím "nepřekročitelným" a která je měřítkem platnosti zákonů - a z ní "vyplývající" instituce: ÚS, jejíž primární smysl je hlídání ústavnosti, tedy posuzování, zdali ostatní normy tuto ústavu neporušují. Jeho role je tedy zaprve pouze soudní (tedy pasivní hlídání práva), ale zároveň v této pravomoci daleko silnější než ESD.
Role ESD je prostě jiná, narozdíl od ÚS má ESD pravomoci legislativní - a význam ESD v zákonodárném procesu EU je daleko více na straně aktivního vytváření a dotváření legislativy, než na straně pasivní: hlídání a rušení norem rozporných s ústavou (což je pochopitelné, když EU ústava neexistuje).
Neplatnost daného aktu máš pravdu vyhlásit může - jeho role je tady ale jiná a daleko slabší než u ÚS: povahy spíše správní než ústavodárná.
To lze např. dokumentovat tím, že žaloba na neplatnost může být podána pouze du určité doby po přijetí dané normy. To je typické nikoli pro ústavní soudnictví (rozpor s ústavou musí být napravitelný vždy), ale pro soudnictví správní (kde se má za to, že proti vadně provedenému právnímu aktu musí poškozený včas zakročit, jinak má smůlu). Takže ač ES rozhoduje o neplatnosti norem, tak je v tomto směru v jiném postavení než US.
Takže máš pravdu, vyjádření dobře nebylo - nicméně pořád jak argument obsažený v příspěvku: že se v zákonodárném procesu role US a ESD liší, tak i zamýšlený smysl - že ESD nemá pasivní roli "hlídače rušícího zákony ve sporu s ústavou", ale roli aktivního zdroje legislativy, platí.
Argument je, že vaše tvrzení je chybné...
Zjisti si prosím, co je argument, např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument
Argument (lat. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Latina) argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz (http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFkaz), důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.
To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení. Dle předložené definice argumentu to tedy argument jednoznačně není.
Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení. Není divu, že je problém se s Tebou dohodnout, když nejenže pravidla slušné diskuse porušuješ (to se povede občas každému), ale ještě jsi schopen to porušování hájit a tak ukazovat základní neznalost pravidel slušné diskuse.
-
Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Já připomínám, že se bavíme o software. Vy umíte software používat bez rozmnožování díla?
Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.
To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. A co ta první? Tu mohl ten první nabyvatel užívat jen tak, bez licence? Kým byly vytvořeny, za pomoci jakého práva, za jakým účelem? Znamená to, že když se primární rozmnoženina zničí, mohu já software dále užívat na základě záložních rozmnoženin, ale prodat je již nesmím?
Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů.
Výborně. Tak až to vezmete na vědomí, a přestanete opakovat pořád dokola, že jediné možné oprávnění k rozmnoženině je vlastnické právo podle občanského zákoníku, můžeme pokračovat.
To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení.
Vy jste něco tvrdil, a jako důkaz jste předložil odkaz na paragraf zákona, který řeší něco jiného. Což je neplatný důkaz nebo neplatný doklad. Takže řada je na vás, nejprve vy musíte nějaký platný argument přinést, teprve pak já na něj můžu reagovat.
Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení.
Vydávat za důkaz tvrzení něco, co jej nijak nedokazuje, není o nic lepší.
-
V minulém postu jsem dal pár jednoduchých otázek. Prosím o odpověď:
Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).
A otázka zní. Prosím na první dvě otázky odpověz ANO/NE a případné NE odůvodni. Další dvě otázky odpověz, pokud na druhou bude odpověď ne.
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?
Pokud se nějak odpovědi liší podle toho, jestli jsem koupil knihu, nebo software, prosím odpověz čím se to liší.
---------------------------
> Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Já připomínám, že se bavíme o software. Vy umíte software používat bez rozmnožování díla?
A já opakuji, co už píšu asi po desáté a na co nijak nereaguješ a furt dokolečka omíláš tvrzení, které jsou s tím ve sporu.
1) to co následně bude kupující s dílem dělat, tedy jestli ho bude nebo nebude užívat a jestli na to bude nebo nebude mít licenci (kterou může získat např. expost, např. během instalace programu) na oprávněnosti samotného nabytí, tedy na faktu, zda jsem byl oprávněn nabýt rozmnoženinu, nic nemění. Proto žádné právo na rozmnožení nepotřebuji. Opět toto píšu asi po páté a na argument nereaguješ a furt dokolečka předpokládáš, že
a) nabyvatel věc užije - přitom nabyvatel není nijak povinen dílo užít a spousta nabyvatelů dílo neužívá (např. distributoři SW)
b) že legálnost následného případného užití má vliv na legálnost nabytí - což je evidentně blbost. Legálnost nějakého právního aktu nejde odvozovat od věcí budoucích.
2) Oprávněnost nabytí se nemůže lišit u knihy a u software, protože nikde v zákoně není takový rozdíl zachycen. Tedy pokud oprávněnost nabytí platí pro knihu, platí i pro software (pokud by např. ten rozdíl nebyl dál §30 AZ) - a u knihy žádnou licenci nemám a oprávněný nabyvatel bezpochyby jsem.
To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. A co ta první? Tu mohl ten první nabyvatel užívat jen tak, bez licence...?
První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně, k jejímu samotnému vlastnictví žádné právo rozmnožovat nepotřebuji. Ke knize také nemám právo rozmnožovat (ani žádné jiné dle AZ) a normálně ji vlastním.
Užívat dle AZ? Tedy rozmnožovat, rozšiřovat atd... Rozšiřovat - na to je právo vyčerpáno. Rozmnožovat - jak ukazuji v předchozím odstavci, tak právo rozmnožovat potřebuji pouze k vytváření nových kopií: a s tím jsem se dle Tvého vyjádření vypořádal. Jaké jiné užití díla dle AZ potřebuji?
Nebo tím myslíš jinak "používat" (např. číst knihu?)? K tomu žádná licenční práva nepotřebuji (to bylo mezi tvrzeními, které mám již za prokázané).
Kým byly vytvořeny, za pomoci jakého práva, za jakým účelem? Znamená to, že když se primární rozmnoženina zničí, mohu já software dále užívat na základě záložních rozmnoženin, ale prodat je již nesmím?
No jedno z práv, které jako majitel rozmnoženiny SW dle AZ §66 odst. 1c mám, je vytvořit záložní rozmnoženinu. U ní je dle názvu evidentní, že slouží jako záloha v případě zničení primární rozmnoženiny. Takže není nic divného, že v případě zničení primární rozmnoženiny je následné operování se zálohou jako s primární rozmnoženinou legální: přesně takový je totiž její účel. Proto nevidím problém v jejím prodeji - u ní důvod její existence (náhrada "primární" rozmnoženiny) trvá.
Stejnětak bych neviděl problém, pokud rozmnoženiny vzniklé při provozu programu převedu na nového nabyvatele "primární" rozmnoženiny - pak dál slouží svému účelu a hleděl bych na ně stejně, jako kdyby je rozmnožil nový majitel "primární" rozmnoženiny.
Výborně. Tak až to vezmete na vědomí, a přestanete opakovat pořád dokola, že jediné možné oprávnění k rozmnoženině je vlastnické právo podle občanského zákoníku, můžeme pokračovat.
Já nic takového netvrdím. Co tvrdím je, že oprávnění nabývat (mimo práva na rozšiřování) neřeší AZ. Tedy že oprávněnost nabytí rozmnoženiny u které je vyčerpáno právo na rozšiřování, nemá s AZ co dělat. Dle AZ je třeba posuzovat nikoli oprávněnost nabytí, ale až oprávněnost následného oprávněného užití (pokud k němu dojde).
A že furt dokolečka zaměňuješ termín: oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s termínem nabyvatel rozmnoženiny s oprávněním dle AZ.
> To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení.
Vy jste něco tvrdil, a jako důkaz jste předložil odkaz na paragraf zákona, který řeší něco jiného. Což je neplatný důkaz nebo neplatný doklad. Takže řada je na vás, nejprve vy musíte nějaký platný argument přinést, teprve pak já na něj můžu reagovat.
Ty se ještě mácháš v tom, že neumíš diskutovat? Sebemrskačství?
Pokud tvrdíš, že můj důkaz není platný, tak je bohužel pro tebe na Tobě, abys prokázal, že není platný. Nikoli že samotné Tvé tvrzení o neplatnosti je argumentem. Teprve až Ty prokážeš, že můj důkaz není validní, tak mám povinnost (pokud neustoupím od závěru) opravit předložený důkaz.
Takže pokud moje tvrzení odmítneš slovy:
> Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení.
Vydávat za důkaz tvrzení něco, co jej nijak nedokazuje, není o nic lepší.
Diskuse je proces, ve kterém se pomocí argumentů snaží strany dobrat rozhodnutí o nějaké otázce. Diskuse přitom předpokládá, že každá ze stran má na tuto otázku opačný názor (jinak není o čem diskutovat) - a že strany mají své názory podepřené argumenty (o názoru nepodepřeném argumenty se diskutovat nedá). Z toho plyne, že argumenty předkládané v diskusi přinejmenším jednou ze stran jsou nutně chybné. Tedy předkládání (potenciálně) chybných argumentů tvoří přímý základ diskuse: bez chybných argumentů by žádná diskuse nebyla.
Cílem diskuse je pak na chybné argumenty poukázat, dokázat druhé straně, že její argument je neplatný, a tím zjistit která z hájených odpovědí na danou otázku je správná, neboť lze dovodit validními argumenty (popř. nalézt jinou správnou, prokážou-li se názory obou stran chybnými).
1) Na uvedení chybného argumentu (samozřejmě pokud ho pokládám za správný) není nic špatného, neboť přímo jeden z cílů diskuse je právě zjistit platnost argumentů protistrany.
2) Negace tvrzení protistrany bez uvedení relevantního argumentu do slušné diskuse nepatří. To max vede k "diskusi" ve stylu 3 letých dětí, kdy se dva hádají: "NENENENE", "JOJOJOJO", "NENENENE", "JOJOJOJO"
3) Pokládat rovnítko mezi tyto dva postupy je tedy naprosté nepochopení toho, co je diskuse a k čemu slouží.
Tak doufám, že když budeš propříště s něčím nesouhlasit, že nejenže napíšeš, že s tím nesouhlasíš, ale také napíšeš proč: v tomto konkrétním případě tedy napíšeš, co daný zákon podle Tebe tvrdí a proč můj závěr z onoho zákona nemůže vyplývat.
-
V předchozím postu mám dvě chyby, jednak mi tam zůstala vise věta:
"Takže pokud moje tvrzení odmítneš slovy:"
jednak místo
dál §30 má být dán §30.
-
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?
Záleží na tom, čemu říkáte "nabýt rozmnoženinu" a "nabýt rozmnoženinu oprávněně".
První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně
Nebyla spíš rozmnožena za účelem využití licence?
Rozšiřovat - na to je právo vyčerpáno. Rozmnožovat - jak ukazuji v předchozím odstavci, tak právo rozmnožovat potřebuji pouze k vytváření nových kopií: a s tím jsem se dle Tvého vyjádření vypořádal.
Takže když jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, mám právo udělat si záložní kopii. V tom okamžiku k vytváření kopií právo mám, takže kopie je legální, tudíž jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (té kopie). Primární rozmnoženinu pak mohu prodat, a stále zůstávám oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - kopie, protože právo k rozmnožování jsem přeci potřeboval jen pro vytvoření kopie.
Dokud budete střídavě tvrdit, že právo k rozmnožení je potřeba pouze v okamžiku vzniku kopie a pokud ta kopie vznikne legálně, je navždy legální, a vzápětí tvrdíte, že právo k rozmnožení může být nějak omezeno (např. rozmnožení za účelem vytvoření záložní kopie), a tohle omezení musí být dodržováno po celou dobu existence kopie (aby se jednalo o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny), nikam se neposuneme. Buď je to bez podmínek, nebo se podmínky musí dodržovat - obojí najednou není možné. Mohl byste si už definitivně vybrat?
No jedno z práv, které jako majitel rozmnoženiny SW dle AZ §66 odst. 1c mám, je vytvořit záložní rozmnoženinu. U ní je dle názvu evidentní, že slouží jako záloha v případě zničení primární rozmnoženiny. Takže není nic divného, že v případě zničení primární rozmnoženiny je následné operování se zálohou jako s primární rozmnoženinou legální: přesně takový je totiž její účel. Proto nevidím problém v jejím prodeji - u ní důvod její existence (náhrada "primární" rozmnoženiny) trvá.
Stejnětak bych neviděl problém, pokud rozmnoženiny vzniklé při provozu programu převedu na nového nabyvatele "primární" rozmnoženiny - pak dál slouží svému účelu a hleděl bych na ně stejně, jako kdyby je rozmnožil nový majitel "primární" rozmnoženiny.
Využiju toho, že jste zrovna pro variantu b). Co když je účelem té rozmnoženiny využití nějaké licence. Nemusí se i v takovém případě dodržovat účel rozmnoženiny, tedy užívat jí pouze v souladu s licencí? Nebylo by využití rozmnoženiny v rozporu s licencí úplně to samé, jako využití záložní rozmnoženiny v případě, kdy jsem primární rozmnoženinu prodal?
Pokud tvrdíš, že můj důkaz není platný, tak je bohužel pro tebe na Tobě, abys prokázal, že není platný. Nikoli že samotné Tvé tvrzení o neplatnosti je argumentem. Teprve až Ty prokážeš, že můj důkaz není validní, tak mám povinnost (pokud neustoupím od závěru) opravit předložený důkaz.
Vás důkaz není platný, protože bagr.
Teď to máte i s důkazem, a je na vás, abyste prokázal, že mé tvrzení není platné.
Negace tvrzení protistrany bez uvedení relevantního argumentu do slušné diskuse nepatří.
Poukázání na to, že "protože bagr" není relevantní důkaz, není negace tvrzení. Myslím, že v takhle zjevném případě je oprávněné pouze poukázat na to, že spolu výrok a "pokus o důkaz" nijak nesouvisí. Buď si diskutující, který se takový důkaz pokoušel použít, znovu přečte, co napsal, chytne se za hlavu a aspoň se tváří, že nikdy nic takového nenapsal - a nebo popíše, jak spolu ty dvě zdánlivě nesouvisející věci ve skutečnosti souvisí. Je to mnohem snazší postup, než se pokoušet seriózně argumentovat, proč "protože bagr" není důkaz tvrzení.
-
(http://www.flamewarriorsguide.com/Assets/troglodyte.jpg)
-
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?
Záleží na tom, čemu říkáte "nabýt rozmnoženinu" a "nabýt rozmnoženinu oprávněně".
Vyhýbat se tak dlouho, jak to jde? Termíny nabýt, rozmnoženina i oprávněně jsou v právnickém jazyku jasně definovány a zákony je tak používají. Takže samozřejmě nejde o to, jak já něčemu říkám (Znáš tu hádanku: když nazveme ocas psa nohou, kolik má pes nohou?), ale bavíme se o právu, takže samozřejmě mi jde o význam těch termínů tak, jak jsou použity v zákonech.
Tak se přesťan vyhýbat odpovědi na otázku a odpověz na ni. Pokud je u nějakého termínu více významů, tak použij ten, jaký je použit v zákonech ČR.
------------
První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně
Nebyla spíš rozmnožena za účelem využití licence?
Nikoli, protože to by je prodejce software neprodal distributorovi. Ten žádnou licenci k rozmnoženině nemá a přesto ji vlastní naprosto legálně. Při prodeji se na nabyvatele převádí vlastnická práva k rozmnoženině. Nemůže si podmiňovat ten převod nějakou podmínkou, to by pak nebyl prodej, ale nějaká forma pronájmu či zápůjčky.
Pořád operuješ s nějakým "autorským právem na zacházení s věcí" - ale to neexistuje. Pořád mysli na to, že Tvé tvrzení musí být stejně platné pro knihu, jako pro CD, pokud není v zákoně mezi těmito dvěma díly výslovně uveden rozdíl.
Autor má právo limitovat a podmiňovat vznik nových rozmnoženin - a především jejich šíření - ale pokud jednou rozmnoženinu legálně prodá, tak je daná věc v majetku nabyvatele. A to bezpodmínečně. To také koresponduje s vyčerpáním autorského práva na rozšiřování: autorské právo není omezení vlastnictví k dané rozmnoženině (byť okrajově se vlastnictví dotýká), ale primárně omezení k šíření díla. A tak je třeba i vykládat.
Dokud budete střídavě tvrdit, že právo k rozmnožení je potřeba pouze v okamžiku vzniku kopie a pokud ta kopie vznikne legálně, je navždy legální, a vzápětí tvrdíte, že právo k rozmnožení může být nějak omezeno (např. rozmnožení za účelem vytvoření záložní kopie),
Ne, tvrdím, že kopie prodaná autorem někomu je kopie trvalá = nepodmíněná. Protože podstatou prodeje je nepodmíněný a trvalý převod vlastnických práv a tedy zbavení se práva na kontrolu existence dané věci. Naopak kopie vzniklé dle §66 jsou kopiemi dočasnými = podmíněnými. Dikce rozhodnutí ESD a AZ (např. vyčerpanost práv na rozšiřování u prodané kopie x nutnost smazat "ostatní kopie") mi v tomto dává za pravdu.
Je to stejný princip, jako když mi někdo software pronajme, tak v tu chvíli nejsem vlastník trvalé rozmnoženiny a tedy i když tu rozmnoženinu získám se svolením autora, tak po vypršení pronájmu ji zas musím smazat, i když jsem ji nabyl oprávněně. Nebyla to totiž trvalá kopie. (zároveň tento příklad krásně ukazuje, proč je u oprávněného nabyvatele podmínka, že má furt vlastnická práva).
Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci. Ale to neřekl - je tedy evidentní, že nelegalita kopií vyplývá z okolností jejich rozmnožení a toho, že důvod pro existenci kopie zanikl, nikoli čistě z aktuálního "nevlastnictví" licence. U kopie prodané pak přinejmenším jeden z důvodů: oprávněně nabyté vlastnictví - trvá.
--------------------------------------------------------------------------------------
Vás důkaz není platný, protože bagr.
Teď to máte i s důkazem, a je na vás, abyste prokázal, že mé tvrzení není platné.
Přemýšlel jsem (dokonce jsem i kus napsal a pak smazal), jestli mám dovysvětlovat to, že v okamžiku, kdy dávám neplatný argument úmyslně, tak už nejde o diskusi, ale o demagogii - ale pak jsem si řekl, že alespoň tak základní fakt vědět budeš. Hmmm, spletl jsem se. Jen dál a dál ukazuješ, že nejenže neumíš diskutovat, ale že jsi navíc demagog.
( Nebo chceš tvrdit, že opravdu nevíš, že bagr nemá ani náznak vztahu k dané věci a opravdu se snažíš z bagru odvozovat platnost zákonů? Fakt? Víš co by z toho plynulo? Na druhou stranu je asi furt lepší bejt blbej než demagog. Za svoji inteligenci člověk nemůže... :-) )
Poukázání na to, že "protože bagr" není relevantní důkaz, není negace tvrzení.
1) Cílem diskuse je najít pravdivost závěru pomocí vyvracení argumentů. Pokud jsi tedy napadením argumentu nechtěl napadnout závěr - tak to bylo napadení naprosto zbytečné, nesloužilo to k cíli diskuse, ale pouze k "ukojení Tvého ega, jaks mi to nandal" (navíc jen iluzornímu, viz dál, ale to je detail). Tedy tímto svým vyjádřením jen dále odhaluješ to, že neumíš nebo nechceš diskutovat.
2) Tvé tvrzení, kvůli kterému jsem si z Tebe začal opravdu dělat legraci, znělo: "Argument je, že vaše tvrzení je chybné". Myslím, že jsem rozebral dostatečně podrobně, že "vaše tvrzení je chybné" není argumentem.
Myslím, že v takhle zjevném případě je oprávněné pouze poukázat na to, že spolu výrok a "pokus o důkaz" nijak nesouvisí.
1) Je samozřejmě možné, že se domníváš, že ten paragraf mluví úplně o ničem jiném. Právě proto ale pokud to tvrdíš, tak máš uvést, o čem tedy mluví, aby bylo možno diskutovat o tom, čí interpretace paragrafu je ta správná. I kdyby to byl opravdu paragraf o bagrech. Jinak jde o tvrzení bez důkazu, i když se třeba postavíš na hlavu - a tedy nejde o žádný argument.
2) Pokud zákon mluví o neplatnosti části právních aktů (nebo nevíš, že smlouva je právní akt??) a já jím dokládám neplatnost části smluv, zcela evidetnně tam vztah je. Proto je z Tvé strany i demagogie pokus o přirovnání mého argumentu k tvému "protože bagr".
3) Pokud tedy furt trváš na svém argumentu, že protože bagr, klidně Tvůj argument rozeberu a vyvrátím. Ovšem pak následně z toho, že takový argument jsi schopen vyslovit a hájit, dovodím, že jsi blb - protože nevztažnost takovéhoto argumentu je jasná i desetiletému dítěti bez jakéhokoli právnického vzdělání - což se rozhodně o vztahu mého argumentu a závěru říci nedá.
4) cs.wikipedia.org/wiki/Salvátorská_klauzule
Salvátorská klauzule (z latinského (http://cs.wikipedia.org/wiki/Latina) salvator – zachránce) je ustanovení běžně používané ve smlouvách (http://cs.wikipedia.org/wiki/Smlouva), jeho účelem je zajistit platnost (http://cs.wikipedia.org/wiki/Platnost) co největší části smlouvy, pokud se některé dílčí ustanovení smlouvy ukáže být neplatným......V Česku (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko) je tento základní princip již přímo součástí občanského zákoníku (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%BD_z%C3%A1kon%C3%ADk_%28%C4%8Cesko,_2012%29), který v § 576 stanoví: ...
-
Vyhýbat se tak dlouho, jak to jde? Termíny nabýt, rozmnoženina i oprávněně jsou v právnickém jazyku jasně definovány a zákony je tak používají.
Je také jasně definován termín "užití"? Já nevidím jediný důvod, proč bych měl vykládat vaše termíny, podle mne to s touto debatou nesouvisí. Pokud podle vás ano, tak napište jak, a ty termíny si klidně vyložte sám. A nezapomeňte vyložit i ten termín "užití", já vám pak vaší metodou dokážu, že jste to "nabytí" vykládal úplně zbytečně.
Nikoli, protože to by je prodejce software neprodal distributorovi. Ten žádnou licenci k rozmnoženině nemá a přesto ji vlastní naprosto legálně. Při prodeji se na nabyvatele převádí vlastnická práva k rozmnoženině.
Kde jsem se ptal na nějaká vlastnická práva?
Pořád operuješ s nějakým "autorským právem na zacházení s věcí" - ale to neexistuje.
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.
Autor má právo limitovat a podmiňovat vznik nových rozmnoženin - a především jejich šíření - ale pokud jednou rozmnoženinu legálně prodá, tak je daná věc v majetku nabyvatele. A to bezpodmínečně. To také koresponduje s vyčerpáním autorského práva na rozšiřování: autorské právo není omezení vlastnictví k dané rozmnoženině (byť okrajově se vlastnictví dotýká), ale primárně omezení k šíření díla. A tak je třeba i vykládat.
To je hezké, že jste si ujasnil, jak je to s věcí, která nás vůbec nezajímá. A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.
Ne, tvrdím, že kopie prodaná autorem někomu je kopie trvalá = nepodmíněná. Protože podstatou prodeje je nepodmíněný a trvalý převod vlastnických práv a tedy zbavení se práva na kontrolu existence dané věci.
Vy jste na ta vlastnická práva nějak fixovaný, ne? A nějaká užívací práva s tou rozmnoženinou autor prodává, nebo nabyvatel rozmnoženiny pod § 9 odst. 3 nemá vůbec žádná práva dílo užít?
Je to stejný princip, jako když mi někdo software pronajme, tak v tu chvíli nejsem vlastník trvalé rozmnoženiny
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?
Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci.
Kdo to tady psal, že se ESD nemusí zabývat všemi možnostmi, ale může si klidně vybrat jen jednu, pokud mu stačí? Aha, to jste byl vlastně vy... Navíc tady popisujete, co by tak v rozsudku možná podle vás mohlo být, jenže ono je tam napsáno něco jiného.
Přemýšlel jsem (dokonce jsem i kus napsal a pak smazal), jestli mám dovysvětlovat to, že v okamžiku, kdy dávám neplatný argument úmyslně, tak už nejde o diskusi, ale o demagogii - ale pak jsem si řekl, že alespoň tak základní fakt vědět budeš. Hmmm, spletl jsem se. Jen dál a dál ukazuješ, že nejenže neumíš diskutovat, ale že jsi navíc demagog.
( Nebo chceš tvrdit, že opravdu nevíš, že bagr nemá ani náznak vztahu k dané věci a opravdu se snažíš z bagru odvozovat platnost zákonů? Fakt? Víš co by z toho plynulo? Na druhou stranu je asi furt lepší bejt blbej než demagog. Za svoji inteligenci člověk nemůže... :-) )
No vida, takže i váš úmyslně neplatný nebyl příspěvkem do diskuse, ale demagogií. Nebo chcete tvrdit, že ustanovení o tom, že neplatná část jednání nemusí nutně zneplatnit celé jednání, nějak řeší, kdo o neplatnosti rozhoduje, nebo snad řeší, jaký je důvod neplatnosti?
1) Je samozřejmě možné, že se domníváš, že ten paragraf mluví úplně o ničem jiném. Právě proto ale pokud to tvrdíš, tak máš uvést, o čem tedy mluví, aby bylo možno diskutovat o tom, čí interpretace paragrafu je ta správná. I kdyby to byl opravdu paragraf o bagrech. Jinak jde o tvrzení bez důkazu, i když se třeba postavíš na hlavu - a tedy nejde o žádný argument.
Nebylo by lepší, kdybyste si ten paragraf nejdřív přečetl, než se ho pokusíte použít jako argument?
2) Pokud zákon mluví o neplatnosti části právních aktů (nebo nevíš, že smlouva je právní akt??) a já jím dokládám neplatnost části smluv, zcela evidetnně tam vztah je. Proto je z Tvé strany i demagogie pokus o přirovnání mého argumentu k tvému "protože bagr".
Paragrafem 576 nedoložíte ani neplatnost smluv ani neplatnost části smlouvy. Můžete jím doložit jedině to, že neplatnost části smlouvy nemusí znamenat neplatnost celé smlouvy. Nějaký vztah tam evidentně je, ale stejný vztah má asi tak dalších pět set paragrafů občanského zákoníku.
což se rozhodně o vztahu mého argumentu a závěru říci nedá.
V tom případě by mne zajímalo, co byl podle vás váš argument.
-
Logic dávám ti v mnoha ohledech za pravdu, nenech se jen tak odbagrovat, chvilku to trvalo, ale po zaslání pár dotazů přímo na vyhodny-software.cz jsem dostal zpětnou vazbu a snad se nic nestane, když se o jejich odpověď s vámi podělím:
Vážený pane
na základě Vaší žádosti o sdělení informací, Vám za společnost Výhodný Software s.r.o., sděluji následující.
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů obsahujících rozmnoženiny (kopie) software, u kterých došlo k vyčerpání práv na jejich rozšiřování ve smyslu § 14 odst. 2 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.).
Ustanovení § 14 odst. 2 autorského zákona stanoví, že: „Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.“ Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že pokud dojde se souhlasem nositele práv (softwarové společnosti) k prvnímu prodeji či darování rozmnoženiny díla na hmotném nosiči, není již nositel práv oprávněn regulovat další distribuci (rozšiřování) takové rozmnoženiny. Je to zcela logické, jelikož prakticky všechna zařízení obsahují software (mobilní telefony, automobily), a bez tohoto ustanovení by nebylo možné s nimi dále nijak obchodovat (nositel práv k software by reguloval další obchod s nimi). Opět není rozhodné, jak je rozmnoženina nositelem práv označena (záložní kopie, shareware, freeware, originál, zákaz další distribuce apod.).
Otázky související s vyčerpáním práv na rozšiřování byly potvrzeny i v rámci rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-41/04 - Levob Verzekeringen BV and OV Bank NV v Staatssecretaris van Financiën a zejména ve věci ve věci UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. (C 128/11). Tyto rozsudky obsahují závazný výklad práva EU pro orgány České republiky.
Užití počítačového programu je možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona). V případě, že dojde oprávněně k převodu vlastnického práva k nosiči s rozmnoženinou počítačového programu na další osobu, není tato osoba již ve smluvním vztahu s nositelem práv (autorem) a nedopadají tedy na ni ani podmínky licenční smlouvy (vztah mezi prvním nabyvatelem rozmnoženiny a nositelem práv), včetně věcných omezení, která jsou například stanovena v licenčních podmínkách OEM apod. Tato osoba (druhý a další nabyvatel této rozmnoženiny) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona (jedná se o tzv. zákonnou licenci). Nejedná se tedy o užití na základě smluvní licence. Distribuční model u zmíněné OEM využívaný softwarovými společnostmi tak nekoresponduje s touto právní úpravou.
K závěrečnému dotazu je možné uvést, že postoj společnosti Microsoft Corporation, se sídlem One Microsoft Way Redmond, WA 98052, k prodeji rozmnoženin operačního systému Windows 7 je z právního pohledu nerozhodný, neboť tato společnost již nemá po rozšíření těchto rozmnoženin žádné oprávnění jejich další prodej kontrolovat či jinak ovlivňovat.
Jakub Končinský
jednatel společnosti Výhodný Software s.r.o.
-
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“
Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let
Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.
V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.
Nechápu, proč Výhodný Software s. r. o. uvádí nesmysly a mate zákazníky, když je to podle nich celé tak legální. Proč nenapíšou pravdu?
-
ze se na to nevyse*ete, FJ bude tvrdit cokoliv co podpori prodej M$ stejne jako to delala B$A ktera se v CR radeji rozpustila nez by mela uhradit prohrany spor...
Doporuciji se podivat na http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?doclang=CS&text=&pageIndex=0&part=1&mode=DOC&docid=124564&occ=first&dir=&cid=118764 kde je to jasne napsane i kdyz FJ bude tvrdit ze to neni nijak zavazne pro CR nebo si najde nejaky jiny argument...
-
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“
Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let
Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.
V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.
Nechápu, proč Výhodný Software s. r. o. uvádí nesmysly a mate zákazníky, když je to podle nich celé tak legální. Proč nenapíšou pravdu?
Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.
-
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“
Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let
Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.
Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.
Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...
měli pro méně chytré napsat:
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“
-
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů
Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.
Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...
měli pro méně chytré napsat:
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“
Aha, takže oni chtěli napsat „smluvních licencí“, a místo toho jim vyšlo „hmotných nosičů“. Jasně, to je na klávesnici hned vedle. A můžu za to já.
Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.
Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.
V tom rozsudku se jasně píše o licenci získané od prvního nabyvatele, o žádné zákonné licenci. Což je i celkem logické, vzhledem k tomu, že evropská směrnice ani německý zákon žádnou zákonnou licenci pro software neznají.
To poučení o nevytrhávání věcí z kontextu a nastudování zákona a rozsudku ESD jste napsal velice správně. Jenom jste netrefil adresáta – týká se to jenom vás.
-
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů
Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.
Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...
měli pro méně chytré napsat:
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“
Aha, takže oni chtěli napsat „smluvních licencí“, a místo toho jim vyšlo „hmotných nosičů“. Jasně, to je na klávesnici hned vedle. A můžu za to já.
Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.
Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.
V tom rozsudku se jasně píše o licenci získané od prvního nabyvatele, o žádné zákonné licenci. Což je i celkem logické, vzhledem k tomu, že evropská směrnice ani německý zákon žádnou zákonnou licenci pro software neznají.
To poučení o nevytrhávání věcí z kontextu a nastudování zákona a rozsudku ESD jste napsal velice správně. Jenom jste netrefil adresáta – týká se to jenom vás.
Už jste byl za právníkem? Abyste konečně procitl. S Vámi to opravdu nemá smysl se dále bavit.
-
... ... ...
Hele, jen pro jistotu, ty máš právnické vzdělání?
Jaké?
-
ze se na to nevyse*ete, FJ bude tvrdit cokoliv co podpori prodej M$ stejne jako to delala B$A ktera se v CR radeji rozpustila nez by mela uhradit prohrany spor...
Doporuciji se podivat na http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?doclang=CS&text=&pageIndex=0&part=1&mode=DOC&docid=124564&occ=first&dir=&cid=118764 kde je to jasne napsane i kdyz FJ bude tvrdit ze to neni nijak zavazne pro CR nebo si najde nejaky jiny argument...
Souhlasím. Bohužel pro FJ.
Ale FJ musí mít poslední slovo, věř tomu, že i kdyby rozhodl nějaký soud, že máme pravdu, stejně poslední věta bude od FJ ve znění:
"A přeci je to nelegální, i když to řekl soud"
Já už jsem to s FJ vzdal, zkusil jsem to ve 3 diskuzních vláknech. Dokonce jsem za těmi právníky i šel, přeci jsou to moji klienti, či známí.
A přesto FJ nepřesvědčil jsem.
Mne ukamenoval na češtině.
-
... ... ...
Hele, jen pro jistotu, ty máš právnické vzdělání?
Jaké?
tipoval bych na titul Dokonalost Vědomí a Totalní Pravda .... takže něco jako DvTP
-
..........
Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.
Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...
měli pro méně chytré napsat:
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“
To umí, a velmi dobře. A v budoucnu tě bude poučovat jak máš psát věty, neboť nich bude části vytrhávat a dokazovat ti, že jsi vlastně laponec co neumí česky. Já už to mám s FJ za sebou.
Pro méně chytré, a především pro pana FJ by šlo udělat jediné.
Zažalovat MS na neplatnost EULA, a za všechny výroky. Ale chtěl bych vidět toho investora do tohoto soudního sporu.
MS by sice nevyhrálo, ale ten soudní spor by trval století...
A až by soud rozhodl, že to je tak. Tak ještě by musel být napsán a podepsán tento rozsudek snad nejvyšší autoritou vesmíru, aby tento rozsudek FJ přijal.... jinak bude tvrdit, že soud myslel v rozsudku něco jiného, než tam čte miliarda dalších lidí.
-
Já nevidím jediný důvod, proč bych měl vykládat vaše termíny, podle mne to s touto debatou nesouvisí.
Naopak, ty to dobře víš, proč chci tyto termíny rozebírat a proto už asi čtyři posty se tomuto rozboru různým způsobem bráníš - nejprve si termín změnil, by Ti vyhovoval, pak jsi se snažil protiotázkou odvést hovor jinam a nakonec tvrdíš, že to jsou nějaké moje termíny, když termín OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY je uveden v autorském zákoně a tedy to není můj termín, ale termín AZ. Přitom je evidentní, že náš hlavní spor je založen na výkladu tohoto termínu. Pokud ani v příštím postu neodpovíš na moje otázky, beru to jako Tvé nepřímé přiznání, že můj názor je pravdivý a končím debatu.
Kde jsem se ptal na nějaká vlastnická práva?
???? To, že se neptáš na vlastnická práva nějak znamená, že nelze argumentovat jejich existencí a co vyplývá z toho, že byly převedeny???
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.
Precizně jde zacházet s termíny, které existují. Pokuds v jednu dobu hájil nějaké fitivní právo na provoz a zobrazení (a nevímcos všechno ještě pod to zahrnoval) software, které ve skutečnosti neexistuje - stejně jako neexistuje právo na čtení knihy - tak pro toto neexistující právo pochopitelně neexistuje ani žádný termín a tedy musím pro ně vymyslet nějaký termín vlastní.
To je hezké, že jste si ujasnil, jak je to s věcí, která nás vůbec nezajímá.
Já to nebyl, kdo dlouhou dobu tvrdil, že existuje něco jako (majetkové ) právo na provoz software (které je ve sporu s mnou uvedeným významem majetkových autorských práv) - ani ve svém hájení významu "oprávněný nabyvatel" pořád implicitně toto právo neuvažuji. Máš asi krátkou paměť. Nicméně tedy děkuji, že konečně uznáváš můj pohled na to, co autorská práva chrání, za správný. To, žes to uznání zabalil do útočných mne nijak nebolí, jen tím ukazuješ neschopnost uznat chybu.
A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.
Jaká? Vlastnická, omezená ustanoveními AZ, zákonné licence (mj. dle §66 AZ) a případná další práva dle licenční smlouvy, nebo právo uzavřít danou licenční smlouvu, pokud se rozmnoženina s těmito právy prodávala. Jak to, jaká práva má nabyvatel rozmnoženiny souvisí s Tebou implicitně postulovanou teoretickou dočasností rozmnoženiny?
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?
Jak se pozná koupená kniha od půjčené? Má to na sobě napsáno?
To, že existují trvalé a dočasné rozmnoženiny vyplývá např. z Evropské směrnice 2009/24 (§4 odst 1.a). Zbytek je čistě technická otázka: kdo a jak má/nemá prokazovat dočasnost či trvalost dané rozmnoženiny, to není v žádném případě věc právního stavu věcí, ale čistě dokazatelnosti. To, že prodaná rozmnoženina je nutně trvalá - a tedy její legalita nemůže být podmíněna existencí nějakých dalších právních skutečností - jednak vyplývá z mého rozboru, jednak např. z článku 25 odstavce 5 Mezinárodní smlouvy WIPO o právu autorském.
> Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci.
Kdo to tady psal, že se ESD nemusí zabývat všemi možnostmi, ale může si klidně vybrat jen jednu, pokud mu stačí? Aha, to jste byl vlastně vy...
Ty si fakt blbej, nebo demagog? Ty fakt nechápeš, že je rozdíl tvrdit, mezi následující případy
1) pokud se ESD věnuje jednomu způsobu získání práv (A), tak že tím nevylučuje jiný způsob získání práv (B)? Tj když platí tvrzení T: (A => C) & (B => C), pak ESD klidně může říci A => C, protože to z T plyne. (A že z toho A => C nijak nevyplývá C => A, jak ses furt snažil tvrdit).
2) kdyby platilo jak ty tvrdíš, že dočasné kopie jsou legální, dokud má člověk licenci, jak tvrdíš, tak by soud nemohl říci, že po prodeji jedné licence se musí dané kopie smazat, protože by to prostě nebyla pravda? Neboť z B => C neplyne A => C, protože platí not(B => A).
A = prodal licenci, B = nemá licenci, C = musí smazat rozmnoženiny)
Tedy že pokud ESD tvrdí, že někdo něco musí za určitých předpokladů, tak ty předpoklady musí být úplné?
Navíc tady popisujete, co by tak v rozsudku možná podle vás mohlo být, jenže ono je tam napsáno něco jiného.
Popsal jsem, co by tam muselo být, aby z toho plynulo Vaše tvrzení. A že to, že to tvrdí na základě slabších předpokladů, je s Vaším tvrzením ve sporu, protože Vaše tvrzení umožňuje situaci, která je ve sporu s tvrzením ESD. Tedy jsem Tvoje tvrzení vyvrátil sporem a navíc jsem pro snažší pochopení podstaty toho sporu uvedl jednu z možných formulací rozsudku, kdy by spor nenastal.
No vida, takže i váš úmyslně neplatný nebyl příspěvkem do diskuse, ale demagogií. Nebo chcete tvrdit, že ustanovení o tom, že neplatná část jednání nemusí nutně zneplatnit celé jednání, nějak řeší, kdo o neplatnosti rozhoduje, nebo snad řeší, jaký je důvod neplatnosti?
Ano, protože evidentně v případě, že soud rozhoduje o platnosti nějaké smlouvy, tak řeší smlouvu jako celek.
Takže tento paragraf je evidentně mířen na situaci, kdy jsou ustanovení nejsou explicitně zneplatněny soudem, ale kdy jsou neplatné ze své podstaty: tedy v důsledku ustanovení nějakého zákona. Polemizoval jsem s tím tedy s Tvojím tvrzením:
> Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit.
Tedymnou citovaný paragraf předpokládá možnost, kterou Ty vylučuješ.
Je to možná trochu nepřímý argument (lepší by bylo citovat §1812 NOZ odst 2, který absolutní neplatnost explicitně postuluje) - netušil jsem, že se takto budeš na svojí zásadní právní neznalosti ještě točit a tím na ni upozorňovat a tak jsem vzal první paragraf, který ilustruje, že Tebou popíraná možnost existuje - ale furt je to tvrzení, které dokládá neplatnost Tvého tvrzení, čili argument. Je možné se bavit o jeho platnosti, ale jak jsem Ti dokázal, neplatný argument do diskuse normálně patří, dokud se předkladatel domnívá, že je platný.
Proto je vidět, že Tvoje obvinění z toho, že dávám úmyslně neplatné argumenty je postaveno čistě na tom, že jsi ten argument nepochopil. Nu, chtěl jsi ze mne udělat blba a přitom se ukázalo, že to tu opět nechápe někdo jiný. Kdo jinému jámu kopá.
Z čehož je také vidět, že kdybys postupoval v diskusi slušně, tj. pokud nějakému argumentu nerozumíš, tak kdybys apriori nepokládal druhého za blba, ale normálně řekl, co myslíš, že z toho § plyne a že myslíš, že to není ve sporu s Tvým tvrzením, tak bychom byli už dávno hotovi. Místo toho se tady rochníš v tom, že nevíš, že existuje i absolutní právní neplatnost - a ještě místo toho, co by si uznal chybu svého tvrzení, tak kopeš kolem sebe. Není divu, že pak ostatní v diskusi na Tebe reagují tak jak na Tě reagují. Zkus se zamyslit nad tím, jak působíš na ostatní diskutující - a jestli je opravdu chyba v nás všech ostatních...
-
Naopak, ty to dobře víš, proč chci tyto termíny rozebírat
Vím je trochu silné slovo, ale něco o vašem způsobu argumentace už jsem odpozoroval, takže tuším. Tuším, že prohlásíte, že když tyto termíny mají tento význam, tak jiný termín musí mít nějaký význam, který se vám hodí. O nějaký důkaz toho, proč by z významu těch termínů měl plynout význam vašeho termínu, se ani nepokusíte.
nejprve si termín změnil, by Ti vyhovoval
Opravdu? A ty vaše termíny se tu vzaly kde? Z autorského zákona totiž nejsou…
termín OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY je uveden v autorském zákoně a tedy to není můj termín, ale termín AZ
To je fajn, že to víte. A který z těch vašich termínů je shodný s termínem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Platí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu oprávněně? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu neoprávněně? Nebo snad oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = rozmnoženina? A nebo konečně oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = oprávněně? Omlouvám se za to, že je toho tolik, ale ony se ty vaše jasně dané termíny, na které se ptáte, v průběhu času proměňují, tak jsem se zeptal pro jistotu na všechny.
Přitom je evidentní, že náš hlavní spor je založen na výkladu tohoto termínu.
Částečně ano. Ale proč se tedy neptáte na tenhle termín, a místo toho se ptáte na vše možné okolo? Asi jste chtěl dokázat, že to vaše nějak s tímhle termínem souvisí. Tak do toho, dokazujte. Jak už jsem vás upozorňoval, já pak stejným způsobem vyložím termín oprávněný uživatel rozmnoženiny, který je pro naši debatu podstatnější, než oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
To, že se neptáš na vlastnická práva nějak znamená, že nelze argumentovat jejich existencí a co vyplývá z toho, že byly převedeny???
Argumentace by to byla, pokud by to směřovalo k odpovědi na moji otázku.
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.
Precizně jde zacházet s termíny, které existují. Pokuds v jednu dobu hájil nějaké fitivní právo na provoz a zobrazení (a nevímcos všechno ještě pod to zahrnoval) software, které ve skutečnosti neexistuje - stejně jako neexistuje právo na čtení knihy - tak pro toto neexistující právo pochopitelně neexistuje ani žádný termín a tedy musím pro ně vymyslet nějaký termín vlastní.
Tak si nevymýšlejte mou fiktivní obhajobu fiktivních práv, pro které si budete muset vymýšlet vlastní termíny, a zabývejte se tím, co doopravdy píšu. Psal jsem o užití autorského díla, konkrétně o rozmnožování.
A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.
Jaká? Vlastnická, omezená ustanoveními AZ, zákonné licence (mj. dle §66 AZ) a případná další práva dle licenční smlouvy, nebo právo uzavřít danou licenční smlouvu, pokud se rozmnoženina s těmito právy prodávala.
Co to jsou vlastnická práva k autorskému dílu? Který zákon je definuje?
Jak to, jaká práva má nabyvatel rozmnoženiny souvisí s Tebou implicitně postulovanou teoretickou dočasností rozmnoženiny?
Já jsem psal něco o dočasnosti rozmnoženiny? Kde? Psal jsem o omezených právech k té rozmnoženině.
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?
Jak se pozná koupená kniha od půjčené? Má to na sobě napsáno?
Kniha to na sobě napsáno nemá. Jenže to koupená/půjčená není vlastnost knihy, ale oprávnění ke knize. Podle mne je to stejné i s rozmnoženinou software, ale vy pořád tvrdíte, že existují nějaké rozmnoženiny zcela bez oprávnění.
To, že existují trvalé a dočasné rozmnoženiny vyplývá např. z Evropské směrnice 2009/24 (§4 odst 1.a).
Jenže tam se to myslí skutečně ve významu času. Trvalou rozmnoženinu mám na harddisku dlouho, dočasná rozmnoženina je jenom krátce v paměti a nelze ji samostatně využít.
pokud se ESD věnuje jednomu způsobu získání práv (A), tak že tím nevylučuje jiný způsob získání práv (B)?
To jste tvrdil vy? Já ne…
kdyby platilo jak ty tvrdíš, že dočasné kopie jsou legální, dokud má člověk licenci, jak tvrdíš, tak by soud nemohl říci, že po prodeji jedné licence se musí dané kopie smazat, protože by to prostě nebyla pravda?
Co by nebyla pravda? „Prostě“ je ta vaše brilantní argumentace?
-
Neodpověděl jsi na otázky, ale opět se vytáčíš. Pokud tvrdíš, že z (podle tebe mých) termínů nic podstatného neplyne, pak to samozřejmě můžeš namítnout - až dané odvození uvedu. Takto je to jen vyhýbání se odpovědi a tedy Tvé nepřímé uznání, že mám pravdu.
Pokud/až odpovíš na mé otázky, odpovím na Tvoji odpověď (mám sto chutí, zas si tam lidově řečeno kálíš na hlavu).
-
Neodpověděl jsi na otázky, ale opět se vytáčíš. Pokud tvrdíš, že z (podle tebe mých) termínů nic podstatného neplyne, pak to samozřejmě můžeš namítnout - až dané odvození uvedu.
Pokud vám jde o podstatu věci, mohl jste si na ty otázky už dávno odpovědět sám a dané odvození uvést. Já bych pak mohl vašim odpovědím třeba oponovat. Tak bychom se přece měli dostat ke stejnému výsledku, ne? Jenže ty otázky jsou tak obecné, že jakákoli odpověď bez kontextu půjde snadno napadnout, že je příliš obecná a zahrnuje pro různé kontexty i nesmysly, jakákoli odpověď s kontextem zase nebude platit pro jiné kontexty. Já si toho Černého Petra první odpovědi opravdu nevytáhnu.
Takto je to jen vyhýbání se odpovědi a tedy Tvé nepřímé uznání, že mám pravdu.
Nikoli, pouze uznání toho, že ty otázky jsou opravdu tak nesmyslně formulované, že každý, kdo se na ně pokusí odpovědět, se akorát znemožní. A ta už jsem uznal přímo dříve.
mám sto chutí, zas si tam lidově řečeno kálíš na hlavu
Taky si to zasloužíte. Neustále se snažíte poučovat, přitom minimálně polovina případů je, že si špatně přečtete reakci, a pak z téhle vlastní chyby děláte dalekosáhlé závěry.
-
.. .. .. ..
Hele, a teď doopravdy, jen pro jistotu, ty máš právnické vzdělání?
Jaké?
-
Chci to slyšet od Tebe, protože již se mi s Tebou stalo několikrát, že jsem něco uvedl, Ty jsi s tím jakoby souhlasil, ale za pár postů jsi to zas popíral (jako např. s existencí kopie software bez licence, což jsi tady
http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg108306#msg108306 (http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg108306#msg108306) několikanásobným tichým souhlasem uznal a tady http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg108613#msg108613 (http://forum.root.cz/index.php?topic=9802.msg108613#msg108613) už to zas tvrdíš). Tak chci mít od Tebe něco, co až to zas uděláš, Ti budu moct omlátit o hlavu.
Nikoli, pouze uznání toho, že ty otázky jsou opravdu tak nesmyslně formulované, že každý, kdo se na ně pokusí odpovědět, se akorát znemožní. A ta už jsem uznal přímo dříve.
Co je na následujících otázkách nesmyslné? Chceš snad tvrdit, že na libovolnou z těchto otázek neexistuje jednoznačná odpověď? Je zadání nedostatečné? Pokud ano, zeptej se na cokoli ze zadání. Nebo těm trojslovným otázkám nerozumíš?
Jen výmluvy, výmluvy a výmluvy.
Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - které právo jsem porušil?
Tak se nevykrucuj a sem s odpověďmi. Samozřejmě odpovědí je i zdůvodnění, proč daná otázka nemá smysl. Pak ale
1) vysvětli proč smysl nemá (připomínám, neboť s tím máš evidentně zas problém, že argumentem není: otázka nedává smysl, ale otázka nedává smysl, protože.....)
2) přeformuluj ji tak, aby smysl měla a přitom byla co nejblíže k původní otázce a odpověz na ni
PS: Neboj se, znemožníš se akorát tak, že z odpovědí na ně plyne závěr, který se celou dobu snažíš popřít, to je celé.
-
Zakoupil jsem u výhodného software licenci a ted se bojim, zda je to vse ok. DVD od dell a stitek nalepeny na papiru vypada ze byl odlepen. Za w7 jsem neplatil, vyuzil jsem akci twisto. Co mam delat, mam jim to poslat zpet, nebo je to ok? Dekuji
-
Zakoupil jsem u výhodného software licenci a ted se bojim, zda je to vse ok. DVD od dell a stitek nalepeny na papiru vypada ze byl odlepen. Za w7 jsem neplatil, vyuzil jsem akci twisto. Co mam delat, mam jim to poslat zpet, nebo je to ok? Dekuji
Ach jo lidi, vy jste prostě nepoučitelní ... Kdyby sis předtím prošel diskuse, tak by ses teď tomu nedivil.
Btw: nemíním tady rozpoutávat dalaší kolo flamu ohledně "vyčerpání práv", "judikátech soudů" atd. Pokud někomu za pár ušetřených korun stojí zato, aby si ho zvali na Policii k podání vysvětlení, příp. aby studoval stohy nějakých soudních rozhodnutí, tak ať si to užije. Mně by to tedy za to rozhodně nestálo!
A pokud proti tomu chcete někdo opravdu bojovat, tak fóra asi nebudou tou nejlepší cestou - obraťte se na svého europoslance - když už tam bere takové prachy, tak aspoň ať něco pro své voliče dělá ...
-
Pokud někomu za pár ušetřených korun stojí zato, aby si ho zvali na Policii k podání vysvětlení,
Nemyslím si, že by to ještě dneska hrozilo:
V diskuzích jsem kdysi našel zmínku, že někoho pozvali na policii podat vysvětlení kvůli nákupu u vyhodny-software, cca v roce 2010.
Od té doby policie případ zřejmě odložila, jinak by se příslušné soudní řízení propíralo v médiích.
příp. aby studoval stohy nějakých soudních rozhodnutí, tak ať si to užije. Mně by to tedy za to rozhodně nestálo!
Proč by to dělal? Já tedy rozhodně nestuduju stohy soudních rozhodnutí, když si jdu koupit něco do bazaru. Schovám si účet a tím pro mě věc končí.
Zakoupil jsem u výhodného software licenci a ted se bojim, zda je to vse ok. DVD od dell a stitek nalepeny na papiru vypada ze byl odlepen. Za w7 jsem neplatil, vyuzil jsem akci twisto. Co mam delat, mam jim to poslat zpet, nebo je to ok? Dekuji
Toho bych se zas tak nebál. U použitého software se asi předpokládá, že štítek může být nalepen a odlepen. I když ...
Pokud chceš být extra opatrný: z přečtených článků a diskuzí mám dojem, že z hlediska práva je z tvého pohledu nezranitelnějším bodem to, že minulý uživatel musí svou instanci Windows odinstalovat. A ty v případě občansko-právního soudního řízení (tj. řízení, které by vyvolal Microsoft, což se ale s nejvyšší mírou pravděpodobnosti nestane, protože Microsoft po soudních prohrách v Německu už žádné další neiniciuje) máš prokázat, že se tak opravdu stalo. (Jak? Prohlášením minulého uživatele? Fakt nevím)
... takže pokud bys měl nepoužitý štítek, tak bys možná mohl argumentovat, že jsi první uživatel (?)
-
Zakoupil jsem u výhodného software licenci a ted se bojim, zda je to vse ok. DVD od dell a stitek nalepeny na papiru vypada ze byl odlepen. Za w7 jsem neplatil, vyuzil jsem akci twisto. Co mam delat, mam jim to poslat zpet, nebo je to ok? Dekuji
Pokud máš až takové "bobky" tak napiš do SZ co to je za licenci Home/Profi 32/64bit a nejspíše ji od tebe odkoupím...... za stejné peníze které jsi za to dal. A pak si kup nějakou originální nepolíbenou v obchodě.
Pokud někomu za pár ušetřených korun stojí zato, aby si ho zvali na Policii k podání vysvětlení,
Nemyslím si, že by to ještě dneska hrozilo:
V diskuzích jsem kdysi našel zmínku, že někoho pozvali na policii podat vysvětlení kvůli nákupu u vyhodny-software, cca v roce 2010.
Od té doby policie případ zřejmě odložila, jinak by se příslušné soudní řízení propíralo v médiích.
... takže pokud bys měl nepoužitý štítek, tak bys možná mohl argumentovat, že jsi první uživatel (?)
Nevím, koupil jsem těch licencí letos moc a ještě mne na policii nepozvali .... a nepozvou....
-
Tohle už někdo četl?
https://translate.google.cz/translate?sl=auto&tl=cs&js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&u=http%3A%2F%2Ftechnologie.etrend.sk%2Fhardver-a-softver%2Fpouzity-office-mozete-predat-aj-ked-microsoft-tvrdi-opak.html&edit-text=
Sám výrobce uznal, že to možné je