Přeprodání licence na software

[PetrTv.]

tak jsem koupil 3 licence windows 7 (nebojte osobně jsem linuxák, ale vyžadují to některé aplikace 'SolidEdge, SAP')
byli to licence od DELL - nainatsloval jsem na Fujitsu, provedl úspěšně jejich online aktivaci, natáhl veškeré updaty a doposud nebyl žádný technický probem

Jak dlouho od aktivace Ti fungují?

Nejstarší aktivace je z ledna 2014, kontinuální provoz.
Jiné starší již byly znovu reaktivovány, z důvodu výměny součástek, především MB

[Reklama]

[Logik]

Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.

Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?

Navíc ani v případě software nemáš pravdu i když pominu §66, např.:

Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.

Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.

Neeeee? Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne. Po zavedení tohoto ustanovení má právo ji prodat? Ano. Tedy tímto ustanovením dostal majitel rozmnoženiny nějaké právo? Podle Jirsáka Ne. To právo tu rozmnoženinu prodat se asi zrodilo z praještírka.

Nebo

" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.

Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak moc je daný paragraf aplikovatelný na výstavu (ale vystavovat mohu i software), ale jde hlavně o princip - v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence - a je vlastně úplně jedno, jestli jsou aplikovatelné na software nebo ne - tedy Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.

=============

Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.

Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos...

Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám. 
Přenos je rozmnožení, dto.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.
Provozování programu se skládá z věcí výše uvedených, s programem nedělám nic navíc, co by bylo chráněno dle AZ. Pokud tvrdíš že ještě něco, tak řekni co a kde v AZ je to zakázáno.

Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.

=============

Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.

Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině. Co by to bylo jiného??? To už je jak s trollem.
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.

=============

Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".

Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona.

- Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např  "užití dle tohoto zákona", "práva užít".
- Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.

Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo ,,nabyvatel oprávněný podle jiného zákona".

Nabyvatel oprávněný k čemu? Auuuuuuu, tys to do teďka nepochopil, nebo neumíš česky nebo nevim. Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva. Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.

Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?

Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.
Proto Tvrdit, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel s zrovna s právem dílo užít je blbina. Kromě toho, že zaměňuješ "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" a "nabyvatel rozmnoženiny, oprávněný k....," tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít, když je X dalších práv, které může nabyvatel té rozmnoženiny mít (a o kterých mluví AZ, jestli se chceš odovolat na kontext).

- Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
Může to tak být, ale pořád platí, že to ,,oprávněný" a ,,oprávněně" se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo ,,nějak oprávněně" nabyl, je najednou ,,oprávněný k čemukoli"

Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.

Jediné majetkové právo, které má vliv na oprávněnost nabytí dle oddílu 3 AZ je právo na rozšiřování. Nabytí není ani užití, pronájem, půjčování ani vystavování atd... A to jediné aplikovatelné právo - na rozšiřování - se netýká toho, kdo dílo nabyl, ale toho, kdo dílo prodal - ten ho rozšiřuje (proto také to vyčerpání práva na rozšiřování - aby mohl vlastník software to prodat). Takže pro oprávněné nabytí rozmnoženiny rozhodně  nepotřebuji žádné majetkové právo z AZ. Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...

Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.

To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).

Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.

A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?

A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?

Mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.

Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká. Když koupím knížku, tak jsem oprávněný nabyvatel knihy, ale licenci na tu knihu fakt ale opravdu fakt nemám.

Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.

Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.

Anebo třeba k vlastnickým právům získaným nabytím vlastnických práv k rozmnoženině - tedy oprávněným nabytím. Licenční práva nejsou jediná práva, které může člověk mít. Dokonce to, že to mohou být jiná práva je explicitně zmíněno v §66 odst. 6:  "Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu."
Při tvojí nesmyslné interpretaci by ten celý odstavec šel shrnout do "oprávněný nabyvatel licence.", protože podle Tebe zaprve jiné oprávnění než licence k programu neexistuje (takže neexistuje jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu) a oprávněný nabyvatel rozmnoženiny má dle Tebe taky licenci. Kupodivu - autor zákona tam dal celý takhle dlouhý odstavec, chceš tvrdit, že nechápal, co píše a je tam celý odstavec redundantní? Nebo spíš ty termíny nechápeš ty?



=================================

a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit.

Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.

,,Je nabyvatel licence, tudíž je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny." Oprávněnost druhého závisí na oprávněnosti prvního.

Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.

Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.

=================================

Proč by ESD vůbec psal něco o ,,dalším prodeji uživatelské licence" a ,,druhém nabyvateli uvedené licence", když podle vás druhý uživatel žádnou licenci nemá ani nepotřebuje?

Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje. Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.

=================================

Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.

Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis. Jen je třeba před vynášením soudů o něčem znát alespoň základní principy, které se v oboru používají. Wiki není všechno vědění na světě.

Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno ,,pokud není dále stanoveno jinak" nebo ,,pokud tento zákon nestanoví jinak" nebo ,,pokud zákon nestanoví jinak" (pak to může být přebito i v jiném zákoně)

Nemáš prostě pravdu, ve spoustě případů tomu tak není. Velmi často např. následující paragrafy omezují předchozí generalizační tvrzení.
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná a spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057). Je snaha pro snažší orientaci v zákonech tato místa označit tak, jak zmiňuješ, ale rozhodně se to netýká všech kolizních paragrafů v rámci jednoho zákona.
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.

[slowthinker]

následující pro podstatu věci (tj. proč jansa naplno neřekl, že není třeba licenci odsouhlasovat) není důležité, ale přesto:

Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.

Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to ,,jedou z forem" vztahovalo?

Promiňte, ale neumíte česky.
"jednou z forem uvedených níže" rozvíjí "uzavření":

možnost čeho? uzavření
uzavření čeho? smlouvy
uzavření jakým způsobem? jednou z forem

Takže pokud zákazník možnost uzavření využije, má k dispozici pouze vyjmenované formy.

Vy tam asi vidíte něco jako
"s možností jedné z forem"
ale to je jiný pád.

Ještě k tomu, proč se Jansa nevyjádřil naplno:
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit
nebo ten "první" (nabyvatel i uživatel) ji uzavřít musí. V tomhle bodě nerozumím úplně ani Aujezdskému; Aujezdský říká, že uzavřít ji musí jenom první nabyvatel, ale v našem případě je jím ten distributor.

[Filip Jirsák]

Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?

Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.

Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.

Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.

" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.

Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití.

Nechytil jsem se já, chytil se jakýsi virtuální diskutující, kterého jste vytvořil tím, že si vymýšlíte vlastní citace. Já jsem neodpovídal na § 32, odpovídal jsem na to, že v dílu 4 je spousta případů, kdy nemá uživatel licenci ale má právo užít. Odpověděl jsem, že případy, kdy v oddílu 4 má uživatel právo dílo užít, jedná se o zákonné licence. On se ten oddíl totiž jmenuje "volná užití a zákonné licence", takže tam logicky jsou volná užití a zákonné licence. A když tam uživatel získá právo užít, je to zákonná licence, protože "volná užití" znamená "nepovažuje se za užití podle tohoto zákona, i když by to jinak znaky užití naplňovalo". Už je vám to jasnější?

v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence

Konkrétně? Paragraf, odstavec?

Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.

Je chybný, a ještě ke všemu není můj.

Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám. 
Přenos je rozmnožení, dto.

Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.

Máte to právo podle celého § 66? Nebo jenom podle nějakého odstavce? Že by cyklicky podle odstavce 1 - oprávněný uživatel má práva podle odstavce 1, a kdo užívá program podle odstavce 1, je automaticky oprávněný uživatel? Co kdybyste to zkusil rozepsat po jednotlivých krocích? Třeba když budete chtít software užít podle odstavce 1, najdete tam slovo "pokud", tak budete hledat v zákoně, podle kterého paragrafu a odstavce je ta podmínka "pokud" splněna. A ten nalezený odstavec a paragraf bude krok č. 1, § 66 odst. 1 bude krok č. 2.

Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.

Takže podle § 66 odst. 2 se za rozmnožování software považuje i vytvoření takové zhotovení rozmnoženiny, které je potřebné pro rozmnožování software, jakož i pro jeho rozmnožování, rozmnožování i zákonodárce je vůl, protože si myslí, že se program nezobrazuje.

Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.

To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.

Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině.

Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině. Zvlášť když v tom zákoně je hned po té uvedena další podmínka, že dotyčný musí mít vlastnické právo k rozmnoženině. Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?

Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.

Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.

Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např  "užití dle tohoto zákona", "práva užít".

Od kdy "většinou" znamená výjimečně? Spočítejte si to, jak často se v AZ píše o oprávnění nebo právech, a v jakém zlomku případů je to psáno s odkazem na tento zákon.

Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.

By už jste zapomněl, o čem se bavíme, že? Já vám to připomenu, je to "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"

Nabyvatel oprávněný k čemu?

Nabyvatel oprávněný k tomu, k čemu vy tvrdíte, že je oprávněn. Vhodnější by ale bylo odkázat se na ten jiný zákon, než z něj opisovat, k čemu je oprávněn.

Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.

Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?

Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.

To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).

Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?

Když se píše o vlastnickém právu, tak se tam odkaz na jiný zákon nedává, protože o vlastnickém právu mluví jenom jeden zákon. Jenže tady se o vlastnickém oprávnění nepíše, píše se o něm až za čárkou, když se určují další podmínky. Takže podle vás zákonodárce myslel vlastnické právo, ale zapomněl tam to "vlastnické" napsat, pak usnul, a když se probudil, zapomněl kde přestal a napsal tam vlastnické právo znova, tentokrát už na "vlastnické" nezapomněl?

Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.

Na jádro tohohle argumentu už jsem odpověděl asi desetkrát, že s ním naprosto souhlasím, že jsou to dvě nezávislá práva, a že vlastnické právo opravdu automaticky neznamená právo užívací, jak neustále tvrdíte.

tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít

Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.

Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.

Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.

Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina.

No jo, kdyby se vás ti hlupáci z ESD nejdřív zeptali, tak se nemuseli tím svým rozsudkem takhle ztrapňovat.

Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...
To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).

To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.

A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?

Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.

A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?

Když vám ukradnu koloběžku, budu vykonávat vlastnická práva k ní. Budu je vykonávat oprávněně?

Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká.

No, tak to jsem zvědav, jak se vypořádáte s těmi kroky, když já mám na začátku licenci, a vy chcete být na konci oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.

Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?

Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.

To je zvláštní, že jsem to nepochopil, a vykládám to úplně stejně, jako vy. Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.

Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.

Já se to "snažím překrucovat" tak, že to neplatí jen v tomto případě. Podle vás to tedy nejspíš někdy neplatí. Takže se nejspíš konečně blížíme k rozuzlení, a vy konečně napíšete, kdy se ta licence, která je nedílnou součástí rozmnoženiny, osamostatní a nechá rozmnoženinu žít svým vlastním životem. V případě UsedSoft vs. Oracle to rozdělení UsedSoft evidentně udělat nemohl, protože kdyby to udělat mohl, udělá na soud dlouhý nos, nechá ho, ať si řeší licenci, a bude si dělat co chce s rozmnoženinou. Takže v čem přesně spočívá ta operace osamostatnění rozmnoženiny, aby její nedílnou součástí nebyla licence? Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?

Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje.

Takže všichni ti čeští přeprodejci se ohání rozsudkem, který vůbec nepotřebují, a který v jejich věci vůbec nic nezměnil. Navíc ještě balamutí zákazníky takovými nesmysly, jako že potřebují na každý počítač další licenci, nebo že mají kupovat jejich drahé licence, místo aby nakoupili levnější, třeba akademické.

Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.

Evropské právo je v tomto jasné, matoucí je pro některé pouze český zákon.

Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.

Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis.

Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?

Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná

Neříká.

spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057)

Jenže mi tu řešíme jiný rozpor paragrafů - že nelze splnit oba najednou. Pokud by jeden paragraf říkal, že smlouva nemusí být písemná, a druhý, že musí, lze vyhovět oběma paragrafům najednou - tím, že smlouva bude písemná.

Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.

To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.

[Filip Jirsák]

snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit

Celou dobu se tady nebavíme o ničem jiném, než o tom, co je v článku nazýváno "krabicový software" - jako protiklad k software na zakázku.

[Reklama]

[slowthinker]

snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit

Celou dobu se tady nebavíme o ničem jiném, než o tom, co je v článku nazýváno "krabicový software" - jako protiklad k software na zakázku.

Jansa ale neví, o čem se tady bavíme: Jansa řekl, že mluví o krabicovém software ve smyslu FPP.

My tu mluvíme o FPP i OEM, ale jde nám hlavně o to OEM.

[Filip Jirsák]

Jansa ale neví, o čem se tady bavíme: Jansa řekl, že mluví o krabicovém software ve smyslu FPP.

My tu mluvíme o FPP i OEM, ale jde nám hlavně o to OEM.

To, co psal Jansa, se vztahuje i na OEM. I podle všech znaků, kterými krabicový software definoval. Jedinou výjimkou je tam to zmínění FPP.

[slowthinker]

To, co psal Jansa, se vztahuje i na OEM. I podle všech znaků, kterými krabicový software definoval. Jedinou výjimkou je tam to zmínění FPP.

Obdivuji, s jakou jistotou vyslovujete své názory na to, co kdo jak myslel.

Jansa do názvu článku napíše, že článek je o krabicovém software, a hned v úvodu vysvětlí, že krabicovým softwarem míni FPP.
Ale vy jste si jistý, že když článek psal, myslel ve skutečnosti i na OEM.

[Logik]

Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.

Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.

> Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.
Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.

Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.

> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?

Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33,  §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.

Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.

To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem. Základní logika, kterou chápe i krtek.
A naopak provozování software zahrnuje i další činnosti (např. hejbání myší), to ovšem jaksi autorským právem chráněno není. Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.

To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.

Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?

Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině.

Tak se prosím vrať do druhé třídy a zopakuj si slovotvorbu. Řešitel je ten co něco řeší či vyřešil, vykonavatel je ten co něco vykonává.. no a nabyvatel je ten, co něco nabývá. Nabyvatel rozmnoženiny je tedy ten, co nabývá rozmnoženiny. No a něčeho oprávněně nabudu tak, že  k tomu získám vlastnická práva.

Navíc je to vcelku častý právnický termín s kodifikovaným užitím, ale to je bohužel argumentem jen pro člověka znalého práva.

Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?

Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal. Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost. Obojí musí být v pořádku, abych měl ta práva. Co je na tom divného? Navíc ta vlastnická práva jsou ještě zmíněna proto, že to nemohou být všechna vlastnická práva, ale jen ta která jsou určena k užití software.
A to oprávněný nabyvatel tam zmínit musím, protože to, že mám vlastnická práva nestačí, to nabytí také muselo být dle zákona, tedy např. nebýt v rozporu s majetkovým právem na rozšiřování software apod.

Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.

Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženinya §66 odst. 1, který oprávněnému uživateli rozmnoženiny (a tedy mj. oprávněnému nabyvateli rozmnoženiny) dává určitá užívací práva. To se Ti tady snažíme vysvětlit už poměrně dlouho - ještě bych pochopil, kdybys s tím z nějakého důvodu nesouhlasil, ale ty to snad furt nechápeš...

>  Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.

Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?

Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.

To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).

Toto je ještě možné, byť archaické, ale nabyvatel oprávněný již česky prostě není. Tam prostě musíš uvést rozvitý přívlastek a ten prostě bud e (teda nevylučuju nějakou obskurní konstrukci) s jiným významem než přívlastek jednoduchý. Jakmile píšeš oprávněný dle toho a toho zákona nabyvatel, tak už to je něco jiného než oprávněný nabyvatel - je to užší význam, protože nabýt věci můžeš dle různých zákonů. A když napíšeš nabyvatel oprávněný k užití, je to zas spojení s jiným významem - zde může jít klidně o neoprávněného nabyvatele s oprávněním užít (např. zloděje, co si jindy koupil licenci). Ty tydle tři různé významy směšuješ a zaměňuješ.

Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.

Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.

Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.

Tak mi ukaž nějakej konkrétní případ, kdy tomu tak nebude.

To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.

Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.

Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?

>A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?

Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.

Auuuuuuuu - takže nabytí rozmnoženiny je zákonem nabyté výhradní oprávnění rozmnoženiny? Nebo nabytí oprávnění k výkonu práv rozmnoženiny? No není, no. Nabytí bylo a je získání do vlastnictví. Oprávněné nabytí pak oprávněné získání do vlastnictví, tedy získání vlastnických práv.

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)

> Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.

Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?

Právo? Neudělá s ní nic. Co by s ní mělo dělat. Nechápu na co se ptáš. Prostě právo rozšiřovat je autorským právem, které umožňuje autorovi kontrolovat co se děje s rozmnoženinami, nikoli s licencemi k těm rozmnoženinám, jaks tvrdil. K tomu prostě není co dodat.

Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
...
Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?

V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).
AZ §66 pak nemluví o tomto konkrétním případě, ale obecně. Takže Vaše argumentace, že oprávněný nabyvatel znamená licenčně oprávněný nabyvatel je nesmyslná, protože existuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který vůbec nemá licenční smlouvu s autorem.

Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?
....
To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.   

No vidíte, že to umíte poznat. Prostě to, které je více "specialis", tak je ten specialis. Ani nepotřebujete tu korunu. Stejnětak když bude nějaký odstavec v AZ o autorském díle a další konkrétně o software (což byl náš případ, u kterého jsme začali), tak když se nad tím hluboce zamyslíte, tak na to třeba také časem přijdete, který odstavec platí.

[PetrTv.]

Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.

Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.

Zbytečně se snažíš, pan Jirsák to nepochopí, neboť nechce, to je horší než když nemůžeš, například kvůli demenci.

Já už jsem se podíval i do bible, a tam je psáno:
"Blahoslavení budiž duchem slabého, neboť jejich království jest"

Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině.

Tak se prosím vrať do druhé třídy a zopakuj si slovotvorbu. Řešitel je ten co něco řeší či vyřešil, vykonavatel je ten co něco vykonává.. no a nabyvatel je ten, co něco nabývá. Nabyvatel rozmnoženiny je tedy ten, co nabývá rozmnoženiny. No a něčeho oprávněně nabudu tak, že  k tomu získám vlastnická práva.

Navíc je to vcelku častý právnický termín s kodifikovaným užitím, ale to je bohužel argumentem jen pro člověka znalého práva.

Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.

Ale jinak s tebou plně souhlasím.

A navíc taky mimo jiné, oprávněný nabyvatel nemusí být vůbec totožná osoba s oprávněným uživatelem daného software či literárního díla.

Když koupím synovi knihu, nabyl jsem ji já, jsem tedy nabyvatel, ale číst ji bude syn, on je uživatel.

[Logik]

Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.

Nene, vlastnická práva je tam správně. Získám vlastnická práva.. tedy nabudu věc.

Že pak z titulu těch vlastnických práv získám i nějaká užívací práva je věc druhá.

[Filip Jirsák]

Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.

Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.

Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.

"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?

> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?

Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33,  §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.

Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".

Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.

To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem.

No jo, jenže vy zároveň říkáte, že to rozmnožování programu mám povolené na základě tohoto paragrafu. Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuju. Abych ho mohl legálně rozmnožovat, musím mít možnost legálně ho rozmnožovat. Kde se to zastaví?

Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.

Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně. Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?

Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?

Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?

Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?

Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal.

A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?

Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost.

Aha, takže oprávněný nabyvatel nemusí být vlastníkem. Takže ten ustálený termín, že "oprávněný nabyvatel" znamená "držitel vlastnických práv" v tomto případě znamená něco jiného.

Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženiny

Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.

Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.

Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.

Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.

Čtu, a na vaši předjímanou odpověď jsem odpověděl - autorský zákon řeší především práva k užívání děl. § 66 je v v dílu 3 o právu autorském, odstavec 6 specifikuje oprávněného uživatele - není tak těžké uhodnout, že jde o právo k užívání.

Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.
Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?

Tak to popište konkrétně. Začínáme tím, že koupím licenci (přesně tak, jak je to popsáno v rozsudku vyhodny-software.cz také prodává licence).
Chci, abyste to popsal vy, jak je to podle vás. Jak je to popsané v rozsudku a jak to tvrdím já, to vím, to od vás nepotřebuju popisovat. Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Vy tvrdíte, že podle českého AZ to může být i jinak, tak napište jak.

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)

Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí - takže podle vás je oprávněný nabyvatel podle AZ? V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?

V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).

Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?

[Logik]

Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.

Tak pokračuj ve čtení. Nic takového totiž netvrdím. To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.

"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?

Neznamená. Autor ho nikomu nedává, dává ho to ustanovení zákona - a je to jiné právo než to, co má autor. Autor to právo pořád má, protože autorská práva jsou nezcizitelná, ale je vyčerpáno: tedy neopravňuje již autora ohledně té rozmnoženiny k ničemu. Právě proto, že se nestalo to co popisujete, tak autor zákona nepoužil Vaše formulace.

Defakto AZ mj. omezuje vlastnická práva majitelů uměleckých děl. §14 pak toto omezení za určitých podmínek ruší a tedy opět vlastnická práva přiznává.

Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".

1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.
2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.
3) ad §66:  to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.
Jinak rozšíření oprávnění pro nakládání se SW je např. i v odst. 3, nebo v odst. 8.
4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl. Místo toho jsi zcela v Jirsákovském stylu zopakoval to, co již bylo vyvráceno.

Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuj

Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.
Stejně jako např. §39 netvrdí, že je legální věc půjčovat, pokud legálně půjčuju.

Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.

Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění -  jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?

Přitom pro Váš výklad zákona - že existuje nějaké majetkové právo provozovat software - jste dosud nepřinesl jediný argument, jen dokolečka opakujete že existuje.

Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?

Proč to píšete mě? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???

Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?

Nemůžu. Proto tyto činnosti by nebyly chráněny AZ, pokud by při tom člověk nedělal věci, které jsou AZ chráněny, jako např. rozmnožování či modifikace textu knihy. A?

A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?

Sorry, ale todle píšu asi po čtvrtý a nijak na to nereaguješ a jen se opakuješ kolovrátek:
Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování). Ten, kdo je oprávněný nabyvatel, tak někdy nabyl rozmnoženinu, není zcela jasné, zdali se ji zatím nezbavil. Takže obě části ustanovení jsou třeba - jen je jim třeba také rozumět.

Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.

Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.

Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.

Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší. Mohu tedy něco nabýt podle práva, aniž bych to nabyl podle zákona XY", např. proto, že to nabydu podle zákona YZ. Nebo třeba proto, že to vůbec nenabudu dle žádného zákona, ale třeba dle mezinárodní smlouvy, přímo inkorporované do národního práva.

Překvápko, co? Holt když neznáš základy práva a chceš se hádat o detailech, tak si často nabiješ čumec...

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda...

Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...

Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?

V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?

Takže vy uděláte modelový případ a ptáte se mě na jeho zadání? Jak to mám vědět, za jakým účelem kamarádovi půjčujete CDčka?
V každém případě pokud jste si u kamaráda něco schoval, tak prostě není oprávněný nabyvatel, protože není ani nabyvatel, takže je to bezpředmětné.

Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ne, tam to akorát Jirsák tak blbě čte. Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence,
akorát že

s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny
práva k rozmnoženině jsou vyčerpána => druhý prodej rozmnoženiny byl oprávněný
prodej byl oprávněný => další majitel je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny => má práva k dílu daná směrnicí.

Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.

Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?

Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější. Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci, pokud např. licence zakazuje spustit program na jiném než Tvém počítači, tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači. Stejně jako při reklamaci si mohu vybrat, zda se budu řídit reklamačním řádem obchodu, nebo občanským zákoníkem.

Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.

[PetrTv.]

Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.

Nene, vlastnická práva je tam správně. Získám vlastnická práva.. tedy nabudu věc.

Že pak z titulu těch vlastnických práv získám i nějaká užívací práva je věc druhá.

Tak je to logické, že bych se měl stát vlastníkem, když jsem to nabyl, a je to tedy v mém vlastnictví.

Ale pak bych to tedy přesněji napsal "vlastnická/užívací" práva....
Ale je to jedno,.
Jirsáka stejně nepřesvědčíš. Bude si tu stále mlít to svoje....

[Filip Jirsák]

To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.

Vy už si dokonce i pletete, co tvrdím já a co vy? Tvrzení, že podle § 66 odst. 1 má uživatel právo software rozmnožovat, pokud tak činí při provozu programu, provoz programu je rozmnožování, a právo k rozmnožování software má uživatel podle § 66 odst. 1, to je vaše tvrzení. Nebo s tím tvrzením nesouhlasíte?

1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.

Jistěže, celou dobu se bavíme o právech k užití díla. Nebo jste si myslel, že se ptám na práva námořního rybolovu?

2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.

Já číst umím. Autorský zákon, Hlava I - Právo autorské, Díl 4 - Výjimky a omezení práva autorského, Oddíl 2 - Volná užití a zákonné licence. § 30 nese název Volná užití, a definuje překvapivě volná užití, tj. taková užití, která nejsou užitím podle autorského zákona. Další paragrafy už netvrdí, že něco není užitím ve smyslu zákona, takže už nejde o volná užití. Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.

3) ad §66:  to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.

Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).

4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.

Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.

Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.

Na základě čeho smím ten program provozovat?

Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.

Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění -  jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?

Omluvám se, myslel jsem, že ten sarkasmus pochopíte. Zvlášť když jsem to poté vysvětlil, že se jedná o váš výklad zákona. Když já napíšu "váš výklad zákona", znamená to "Logikův výklad zákona". Je vám to už jasné? To, že v zákoně něco není, to jsou vaše tvrzení. Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona, tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...

Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?

Proč to píšete mě? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???

Ano, tvrdíte. Už jste to zapomněl?

Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování).

Výborně, takže konečně jsem vás o něčem přesvědčil. "Oprávněný nabyvatel" tedy neznamená "nabyvatel, oprávněný výhradně dle NOZ § 1045 - § 1114, k jiným právům se nepřihlíží", ale znamená to "nabyvatel, který práva nabyl, aniž by bylo porušeno jakékoli právo dle jakéhokoli zákona".

Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.

Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.

Takže odstavec 6 nezavádí nový typ užití díla, protože jen zavádí nový typ užití díla. To jste to opravdu vysvětlil.

Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší.

Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují. Takže v kterémkoli okamžiku je možné všechna ta ustanovení vyjmenovat, a získáte z toho tu druhou variantu. Podstatné je právě to, že nestačí, že splníte jeden zákon, a ostatní můžete porušit. To pak není "podle práva".

Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...

Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?

Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal. Ale to, že se kamarád stane vlastníkem rozmnoženiny, jejímž předchozím vlastníkem jsem byl před tím já, to si představit umíte, ne? Myslím, že to není tak těžké. Třeba mu ji mohu věnovat. Nebo prodat. Nebo ji u něj mohu zapomenout. Už to máte?
Tak, a teď k tomu podstatnému. Stane se v takovém případě také oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny? A oprávněným uživatelem?

Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence

osoba, která nabyla licenci k ,použitému' počítačovému programu, za účelem pořízení rozmnoženiny programu jako ,oprávněný nabyvatel'

rozmnoženiny počítačového programu pořízené prvním nabyvatelem se svolením nositele práv

S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej ,,této rozmnoženiny"

Z předcházejících úvah vyplývá, že  ... v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu ..., se druhý nabyvatel uvedené licence ... může dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování ..., a lze tudíž mít za to, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...

Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:

Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...

Zvláštní shoda náhod, že? Vždy nejprve licence, a z toho teprve vyplývá, že je dotyčný oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny

A kdy došlo k tomu oddělení licence od rozmnoženiny? Nebo došlo k prodeji rozmnoženiny s licencí?

Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.

Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější.

A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?

Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci

To já bych si vybral radši váš § 66, protože ten počet strojů nijak neomezuje.

tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači.

Opravdu? Který odstavec přesně? Nejlépe by bylo, kdybyste citoval přesně to ustanovení, které vám to umožňuje.

Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.

Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.