Přeprodání licence na software

[Petr]

Já mám od nich Windows, který jsem koupil před třemi roky a do dnes žádný problém, vše funguje, jak má, je aktivován,  proč by taky nemělo? Vždyť poskytují jenom služby převodu, nakoupí a prodají, nic složitého, na samém začátku byl výrobce od kterého to někdo koupil.

[Reklama]

[Jakub]

Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software, akorát se o tom v celém článku ani náznakem nezmínil, tak už opravdu nevím, jestli mluvíme stejným jazykem.
Nicméně to, že existuje právník, podle kterého je možné software používat jedině na základě licence, samozřejmě neznamená, že to tak je doopravdy. Náš spor určitě nerozhodneme tím, že bychom hledali, zda víc článků vydal pan Aujezdský nebo pan Jansa.

Tiše celou diskusi sleduji a měl bych otázku;

Před třemi měsíci jsem kupoval Windows 7 u toplicence.cz (tenkrát za 1990,-), který vlastní zmínění právník JUDr. Lukáš Jansa.

Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence, respektive dodán byl jenom samotný CoA štítek (s označením "LENOVO OA") a informace o převedení práv na moji osobu s url odkazem na vytvoření média (ISO) v nehmotné podobě(?).

Garantuje při takto nabyté "licenci" legálnost a pokud se zeptáte, jak je možné, že prodává samostatně OEM licenci bez hardwaru, když zde http://www.kurzy.cz/zpravy/chat/novy-internetovy-projekt-v-cr-swbazar-cz--bazar-s-pouzitymi-licencemi/ psal, že prodávat či nakupovat lze pouze s hardwarem, ke kterému patří, tak obdržíte strohou odpověď:

Dobrý den,
poukazujete na vyjádření, které je již téměř rok staré.
Praxe se již změnila a výklady soudů také, hlavně v Německu.

[Filip Jirsák]

Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence

Prodává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.

obdržíte strohou odpověď:

Dobrý den,
poukazujete na vyjádření, které je již téměř rok staré.
Praxe se již změnila a výklady soudů také, hlavně v Německu.

A na webu se odkazuje na specificky český výklad § 66 odst. 1. Já těm informacím dohromady nerozumím, nemyslím si, že by německé soudy rozhodovaly o českém zákonu. Nemyslím si, že by se § 66 odst. 1 nevztahoval na všechny oprávněné uživatele. Nemyslím si, že prodej licencí a užívání software je jedno a totéž. A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.

[slowthinker]

Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence

Prodává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.

Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.

[Filip Jirsák]

Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.

V době psaní článku to tak asi bylo, teď to tak asi není. Nešlo vůbec o to, že se pohled na věc kryje s mým. Chtěl jsem poukázat jenom na to, že můj způsob výkladu není něco, co jsem si já tady na místě vymyslel a nikdo jiný to tak nevykládá. Pokud někdo v poslední době změnil názor na výklad § 66 odst. 1, zajímalo by mne, na základě čeho konkrétně.

[Reklama]

[Jakub]

Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.

V době psaní článku to tak asi bylo, teď to tak asi není. Nešlo vůbec o to, že se pohled na věc kryje s mým. Chtěl jsem poukázat jenom na to, že můj způsob výkladu není něco, co jsem si já tady na místě vymyslel a nikdo jiný to tak nevykládá. Pokud někdo v poslední době změnil názor na výklad § 66 odst. 1, zajímalo by mne, na základě čeho konkrétně.

Na základě čeho konkrétně, to se musíte zeptat jeho . Čekal jsem opět nějaký rozbor, cože jste najednou tak zvolnil?

[Logik]

Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.

§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."

Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).

Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.

Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).

Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.

"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.

Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".

=============================================

§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."

Vykecáváš se z toho hezky - jenže blbě. Součástí práva užít je např. právo vystavit software a to rozhodně k jeho provozu nepotřebuji. Takže celé právo užít rozhodně nepotřebuji. Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.

=============================================

Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.

Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.

Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno. Pokud tedy to činíš, tak prosím odkaz, kde je implikace oprávněný uživatel => oprávněný nabyvatel zachycena.

Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití". Na tento argument nijak nereaguješ a jen dokolečka meleš furt to samé.

Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:

...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....

Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.

Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?

=============================================

Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".

To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?

=============================================

Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.

Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?

Pokud tvrdíš, že  § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.

Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?

Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě:  http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví. Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.

2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.

=============================================

A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.

To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.

Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...

Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,

Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
A tuto citaci

Jak bylo zmiňováno, tato osoba (druhý a další nabyvatel) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.

?

[Filip Jirsák]

Čekal jsem opět nějaký rozbor, cože jste najednou tak zvolnil?

Rozbor čeho? K zákonu jsem se vyjadřoval, nový argument je jediný – ,,někdo tvrdí, že doba se změnila". Na tom není co rozebírat.

[slowthinker]

Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,

Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
?

Myslel zřejmě článek Jansy:
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru
(článek se týká krabicového software, ale myslím, že jej lze aplikovat i na OEM)

" na základě kupní smlouvy při použití principu vyčerpání autorských práv
... Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu, ale explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákona. Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívat (jak zní výklad zákonů a soudních rozhodnutí podle Filipa Jirsáka).
Takže mi přijde, že článek vyznívá z hlediska našeho sporu spíše neutrálně, nebo mírně v neprospěch Filipa Jirsáka (je tam to slovo "možnost").

[Filip Jirsák]

Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?

Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.

Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).

Ano, počítá, a také to v zákoně bohatě využívá. Pro jiné typy autorských děl, než je software.

Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.

Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.

Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.

Zákonná licence je také licence.

"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.

Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".

Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.

Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.

Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos...

Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.

Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.

Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno.

Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.

Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".

Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona. Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo ,,nabyvatel oprávněný podle jiného zákona". Zvlášť když by se tou formulací zaváděl zcela nový typ oprávnění.

Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:

...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....

Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.

,,Druhý nabyvatel uvedené licence" – ano, je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, protože je nabyvatel uvedené licence, a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit. Jsou tam dvě podmínky, splněné musí být obě současně – nemůžete tu první polovinu podmínky zapomenout, ani když je ta věta dlouhá.
Proč by ESD vůbec psal něco o ,,dalším prodeji uživatelské licence" a ,,druhém nabyvateli uvedené licence", když podle vás druhý uživatel žádnou licenci nemá ani nepotřebuje?

Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?

Může to tak být, ale pořád platí, že to ,,oprávněný" a ,,oprávněně" se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo ,,nějak oprávněně" nabyl, je najednou ,,oprávněný k čemukoli"

To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?

Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém. Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno ,,pokud není dále stanoveno jinak" nebo ,,pokud tento zákon nestanoví jinak" nebo ,,pokud zákon nestanoví jinak" (pak to může být přebito i v jiném zákoně)

Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?

Autora omezuje v tom, že některá práva uživateli nemůže nedat.

Pokud tvrdíš, že  § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.

To právě není pravda. Tím, že nějaká práva uživateli dávají, omezují autora třeba zákonné licence. Tam se autor může třeba postavit na hlavu, a nic s tím neudělá, dotyčný ta práva prostě má. Jenže § 66 je právě formulován jinak, to není náhoda. § 66 říká, že pokud autor poskytl uživateli nějaká práva, musí součástí těch práv být to a to. Ale autor ta práva poskytnout nemusí – pokud neposkytne uživateli vůbec žádná práva.

Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě:  http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví.

Mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.

Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.

Oracle tvrdil, že neprodává hmotné rozmnoženiny. Protože vyčerpání práva na rozšiřování je v legislativě vztaženo pouze na rozmnoženiny díla v hmotné podobě, teprve ESD rozhodl, že analogicky se vztahuje i na rozmnoženiny nehmotné. Oracle věděl, že jakmile se na jeho licence vztahuje vyčerpání práv, má smůlu. Jenže my se nebavíme o vyčerpání práv, protože se všichni shodneme, že to se vztahuje i na všechny licence od Microsoftu. Teď tady řešíme, zda lze software užívat i na jiném základě, než na základě licence. Směrnice ani rozhodnutí ESD takovou možnost vůbec nepřipouští, takže by to muselo být specificky české ustanovení.

2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.

No, vzhledem k tomu, že o tom tvrdí jeden právník jeden rok něco a druhý rok přesný opak, aniž by se v české legislativě cokoli změnilo, ,,jasná situace" rozhodně není ten správný termín.

Ta vaše ,,jasná situace" totiž znamená, že

• jde o specificky české ustanovení, které obchází mezinárodní předpisy (a spíš je vyloženě porušuje)
• celý nový typ užití autorského díla je zaveden půlkou věty v jednom odstavci zákona, přičemž nikde jinde v zákoně se s takovým typem užití nijak nepočítá
• tento nový typ užití je zaveden tak, že zatímco v celém zákoně se ,,oprávnění/oprávněný" vztahuje k oprávněním dle tohoto zákona, v tomto jediném případě se to vztahuje k oprávněním ze zcela jiného zákona, což navíc zákonodárce zapomněl uvést

To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.

Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.

Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...

Nikoli, z rozsudku ESD je jasné, že prodejem licence se kupující stává oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

[quote  author=ESD]... v případě dalšího prodeje uživatelské licence ... se druhý nabyvatel uvedené licence ... může dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování ..., a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu...[/quote]
,,Je nabyvatel licence, tudíž je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny." Oprávněnost druhého závisí na oprávněnosti prvního.

Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/

Myslím ten článek, ze kterého jsem citoval, a na který je uveden odkaz na začátku těch citací.

[slowthinker]

Mimochodem, názor Jansy na konci roku 2012 je jasný:

"Vyčerpání práv dopadá i na OEM verze a tvrzení Microsoftu je pouze jejich tvrzení, a nikoliv rozhodnutí soudu," míní Jansa.
http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna

[Filip Jirsák]

Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,... je tam to slovo "možnost".

Tam ale není napsáno ,,možnost uzavřít licenční smlouvu", tam je napsáno ,,možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže"

explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákona

Explicitně to neříká, ani nikde neříká, že by jiná možnost existovala, a dokonce ani z jediného slůvka v textu neplyne ani náznak toho, že by jiná možnost vůbec mohla existovat. Jinými slovy, tu jinou možnost by musel autor v článku velmi důsledně a pečlivě tajit.

Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívat

Neříká to explicitně, protože ten článek vyjmenovává všechny možné způsoby. Takže je skoro každému jasné, že způsob, který v článku uveden není, není legální.
Navíc tam třeba píše, že není možné odstoupit od smlouvy – pokud by ale bylo možné software používat i jinak, než na základě smlouvy, jistě by tam autor napsal ,,ale to nevadí, protože software můžete používat i jinak, než na základě smlouvy".

[Lol Phirae]

Slyšeli jste slovo Boží...

[slowthinker]

Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,... je tam to slovo "možnost".

Tam ale není napsáno ,,možnost uzavřít licenční smlouvu", tam je napsáno ,,možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže"

Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.

Na druhou stranu, ano, souhlasím s vámi, že je zvláštní, že Jansa v článku nezmínil možnost licenční smlouvu neuzavřít a přesto software užívat.

Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.

[Filip Jirsák]

Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.

Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to ,,jedou z forem" vztahovalo?

Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.

Ano, to je podstatné. Zajímalo by mne, co se za ten půl rok změnilo. §§ 66 v současné podobě je v zákoně osm let; výklad, že § 66 zavádí nový způsob užití, je specificky česká záležitost; ESD rozhodoval o uplatnění vyčerpání práva na rozšiřování i na nehmotné rozmnoženiny, což se OEM Windows netýká (naopak Microsoft byl vždy zastánce instalačních DVD a k distribuci bez DVD zdá se neochotně svolil po nátlaku výrobců).