Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).
Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.
Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).
Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.
"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
=============================================
§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Vykecáváš se z toho hezky - jenže blbě. Součástí práva užít je např. právo vystavit software a to rozhodně k jeho provozu nepotřebuji. Takže celé právo užít rozhodně nepotřebuji. Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.
=============================================
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.
Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno. Pokud tedy to činíš, tak prosím odkaz, kde je implikace oprávněný uživatel => oprávněný nabyvatel zachycena.
Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití". Na tento argument nijak nereaguješ a jen dokolečka meleš furt to samé.
Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:
...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....
Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.
Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
=============================================
Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".
To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?
=============================================
Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.
Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?
Pokud tvrdíš, že § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.
Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?
Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě:
http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví. Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.
2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.
=============================================
A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.
To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.
Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...
Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,
Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/A tuto citaci
Jak bylo zmiňováno, tato osoba (druhý a další nabyvatel) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.
?
285 Odpovědí
125573 Zhlédnutí