Já nevidím jediný důvod, proč bych měl vykládat vaše termíny, podle mne to s touto debatou nesouvisí.
Naopak, ty to dobře víš, proč chci tyto termíny rozebírat a proto už asi čtyři posty se tomuto rozboru různým způsobem bráníš -
nejprve si termín změnil, by Ti vyhovoval, pak jsi se snažil protiotázkou odvést hovor jinam a nakonec tvrdíš, že to jsou nějaké moje termíny, když termín OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY je uveden v autorském zákoně a tedy to není můj termín, ale termín AZ.
Přitom je evidentní, že náš hlavní spor je založen na výkladu tohoto termínu. Pokud ani v příštím postu neodpovíš na moje otázky, beru to jako Tvé nepřímé přiznání, že můj názor je pravdivý a končím debatu. Kde jsem se ptal na nějaká vlastnická práva?
? To, že se neptáš na vlastnická práva nějak znamená, že nelze argumentovat jejich existencí a co vyplývá z toho, že byly převedeny???
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.
Precizně jde zacházet s termíny, které existují. Pokuds v jednu dobu hájil nějaké fitivní právo na provoz a zobrazení (a nevímcos všechno ještě pod to zahrnoval) software, které ve skutečnosti neexistuje - stejně jako neexistuje právo na čtení knihy - tak pro toto neexistující právo pochopitelně neexistuje ani žádný termín a tedy musím pro ně vymyslet nějaký termín vlastní.
To je hezké, že jste si ujasnil, jak je to s věcí, která nás vůbec nezajímá.
Já to nebyl, kdo dlouhou dobu tvrdil, že existuje něco jako (majetkové ) právo na provoz software (které je ve sporu s mnou uvedeným významem majetkových autorských práv) - ani ve svém hájení významu "oprávněný nabyvatel" pořád implicitně toto právo neuvažuji. Máš asi krátkou paměť. Nicméně tedy děkuji, že konečně uznáváš můj pohled na to, co autorská práva chrání, za správný. To, žes to uznání zabalil do útočných mne nijak nebolí, jen tím ukazuješ neschopnost uznat chybu.
A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.
Jaká? Vlastnická, omezená ustanoveními AZ, zákonné licence (mj. dle §66 AZ) a případná další práva dle licenční smlouvy, nebo právo uzavřít danou licenční smlouvu, pokud se rozmnoženina s těmito právy prodávala. Jak to, jaká práva má nabyvatel rozmnoženiny souvisí s Tebou implicitně postulovanou teoretickou dočasností rozmnoženiny?
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?
Jak se pozná koupená kniha od půjčené? Má to na sobě napsáno?
To, že existují trvalé a dočasné rozmnoženiny vyplývá např. z Evropské směrnice 2009/24 (§4 odst 1.a). Zbytek je čistě technická otázka: kdo a jak má/nemá prokazovat dočasnost či trvalost dané rozmnoženiny, to není v žádném případě věc právního stavu věcí, ale čistě dokazatelnosti.
To, že prodaná rozmnoženina je nutně trvalá - a tedy její legalita nemůže být podmíněna existencí nějakých dalších právních skutečností - jednak vyplývá z mého rozboru, jednak např. z článku 25 odstavce 5 Mezinárodní smlouvy WIPO o právu autorském.> Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci.
Kdo to tady psal, že se ESD nemusí zabývat všemi možnostmi, ale může si klidně vybrat jen jednu, pokud mu stačí? Aha, to jste byl vlastně vy...
Ty si fakt blbej, nebo demagog? Ty fakt nechápeš, že je rozdíl tvrdit, mezi následující případy
1) pokud se ESD věnuje jednomu způsobu získání práv (A), tak že tím nevylučuje jiný způsob získání práv (B)? Tj když platí tvrzení T: (A => C) & (B => C), pak ESD klidně může říci A => C, protože to z T plyne. (A že z toho A => C nijak nevyplývá C => A, jak ses furt snažil tvrdit).
2) kdyby platilo jak ty tvrdíš, že dočasné kopie jsou legální, dokud má člověk licenci, jak tvrdíš, tak by soud nemohl říci, že po prodeji jedné licence se musí dané kopie smazat, protože by to prostě nebyla pravda? Neboť z B => C neplyne A => C, protože platí not(B => A).
A = prodal licenci, B = nemá licenci, C = musí smazat rozmnoženiny)
Tedy že pokud ESD tvrdí, že někdo něco musí za určitých předpokladů, tak ty předpoklady musí být úplné?
Navíc tady popisujete, co by tak v rozsudku možná podle vás mohlo být, jenže ono je tam napsáno něco jiného.
Popsal jsem, co by tam muselo být, aby z toho plynulo Vaše tvrzení. A že to, že to tvrdí na základě slabších předpokladů, je s Vaším tvrzením ve sporu, protože Vaše tvrzení umožňuje situaci, která je ve sporu s tvrzením ESD. Tedy jsem Tvoje tvrzení vyvrátil sporem a navíc jsem pro snažší pochopení podstaty toho sporu uvedl jednu z možných formulací rozsudku, kdy by spor nenastal.
No vida, takže i váš úmyslně neplatný nebyl příspěvkem do diskuse, ale demagogií. Nebo chcete tvrdit, že ustanovení o tom, že neplatná část jednání nemusí nutně zneplatnit celé jednání, nějak řeší, kdo o neplatnosti rozhoduje, nebo snad řeší, jaký je důvod neplatnosti?
Ano, protože evidentně v případě, že soud rozhoduje o platnosti nějaké smlouvy, tak řeší smlouvu jako celek.
Takže tento paragraf je evidentně mířen na situaci, kdy jsou ustanovení nejsou explicitně zneplatněny soudem, ale kdy jsou neplatné ze své podstaty: tedy v důsledku ustanovení nějakého zákona. Polemizoval jsem s tím tedy s Tvojím tvrzením:
> Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit.
Tedymnou citovaný paragraf předpokládá možnost, kterou Ty vylučuješ.
Je to možná trochu nepřímý argument (lepší by bylo citovat §1812 NOZ odst 2, který absolutní neplatnost explicitně postuluje) - netušil jsem, že se takto budeš na svojí zásadní právní neznalosti ještě točit a tím na ni upozorňovat a tak jsem vzal první paragraf, který ilustruje, že Tebou popíraná možnost existuje - ale furt je to tvrzení, které dokládá neplatnost Tvého tvrzení, čili argument. Je možné se bavit o jeho platnosti, ale jak jsem Ti dokázal, neplatný argument do diskuse normálně patří, dokud se předkladatel domnívá, že je platný.
Proto je vidět, že Tvoje obvinění z toho, že dávám úmyslně neplatné argumenty je postaveno čistě na tom, že jsi ten argument nepochopil. Nu, chtěl jsi ze mne udělat blba a přitom se ukázalo, že to tu opět nechápe někdo jiný. Kdo jinému jámu kopá.
Z čehož je také vidět, že kdybys postupoval v diskusi slušně, tj. pokud nějakému argumentu nerozumíš, tak kdybys apriori nepokládal druhého za blba, ale normálně řekl, co myslíš, že z toho § plyne a že myslíš, že to není ve sporu s Tvým tvrzením, tak bychom byli už dávno hotovi. Místo toho se tady rochníš v tom, že nevíš, že existuje i absolutní právní neplatnost - a ještě místo toho, co by si uznal chybu svého tvrzení, tak kopeš kolem sebe. Není divu, že pak ostatní v diskusi na Tebe reagují tak jak na Tě reagují. Zkus se zamyslit nad tím, jak působíš na ostatní diskutující - a jestli je opravdu chyba v nás všech ostatních...