NA CO JSI NEREAGOVAL A TEDY CO PŘEDPOKLÁDÁM JAKO VYŘEŠENÉ
Existují rozmnoženiny SW bez licence - a v obchodě se běžně prodávají.
Jelikož není autorsky chráněno samotné používání - tedy čtení knihy - a jelikož software je chráněno stejně jako kniha: není autorsky chráněno ani samotné používání software - tedy jeho provozování. Při provozování však dochází k rozmnožování a zpracovávání programu a to již chráněno je.
ROZMNOŽOVÁNÍ A NABYTÍTo už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".
Jak prosím dochází k rozmnožování díla, když vezmu z regálu knihu, nebo třeba CD - a zapltím za ni?
Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla.
(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
Zkusil bys prosím vysvětlit, k čemu mi je právo rozmnožovat pro to, abych byl oprávněně nabyl rozmnoženinu autorského díla? Tedy abych byl např. oprávněný nabyvatel CD s programem, nebo třeba knihy? Na to, abych si vzal legálně z regálu v obchodě CD a zaplatil za něj musím mít právo na rozmnožování?? K čemu?
Jak se při tom braní CD z regálu uplatní??? Čím přesně poruším práva autora, když to právo mít nebudu?
Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.
Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.
Ty ostatní kopie byly rozmnoženy za účelem provozu programu či jeho zálohy. Ta první rozmnoženina byla vytvořena proto, aby byla převedena jinému do vlastnictví. Zároveň právo na rozmnožování autora - který rozmnožil tu první rozmnoženinu - furt trvá, zatímco právo na rozmnožování toho původního nabyvatele zaniklo. Proto legalita té první rozmnoženiny trvá (trvá totiž jak právo rozmnožovatele, tak i důvod za kterým byla rozmnožena), zatímco legalita ostatních nikoli.
OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINYNikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí.
Jelikož není žádný paragraf, který by definoval termín
oprávnění k rozmnoženině, je oprávnění k rozmnoženině nutno vykládat jako spojení termínu
oprávnění a
rozmnoženina. Tedy oprávnění k rozmnoženině jsou
oprávnění, vztažená k dané rozmnoženině.
Oprávnění je definovaný termín jako "právo subjektu na něco".
http://cs.wikipedia.org/wiki/Subjektivn%C3%AD_pr%C3%A1voOprávnění tedy není žádná věc a tedy ani oprávnění k rozmnoženině nemůže být věc (ať už spojená či nespojená s licencí).
Takže opět neznalost základního právnického termínu, nebo neschopnost ho aplikovat.
Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů. Vlastnické právo je řešeno občanským zákoníkem a nabývá se např. kupní smlouvou, práva k užívání dle AZ jsou řešena AZ. Pokud se tedy bavíme o oprávněném nabytí rozmnoženiny - čili oprávněném získání vlastnického práva k rozmnoženině, je to věc občanského, a nikoli autorského zákoníku.
Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina.
Když si zkopíruji program, tak mohu porušit právo na rozmnožování. Nabýt program můžeš ale způsoby, ke kterým svolení autora nepotřebuješ. Např. koupí CD (nic se tedy nerozmnožuje), ke kterému již bylo právo na rozšiřování vyčerpáno. Proto je Tvá neustálá snaha spojovat licenci a nabývání nesmyslná. Nehledě na to, že jsou autorská díla, která se normálně rozšiřují bez jakékoli licence, např. knihy - a přeci nechceš tvrdit, že když koupím knihu, že nejsem oprávněný nabyvatel knihy, protože na ni nemám licenci.
Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.
1) I kdybych na Tvoji distinkci přistoupil, tak když mám rozmnoženinu, rozhodně je nabytá. Oprávnění k ní mám: vlastnické. Právo užít k oprávněnému nabytí rozmnoženiny obecně (pokud přitom dílo nekopíruji) nijak nepotřebuji. Např. když koupím knihu, tak nemám jakékoli právo ji užít dle AZ. Přesto jsem oprávněný nabyvatel knihy. Vzhledem k tomu, že software je chráněno jako literární dílo, není jediný důvod, proč by to u něj mělo být jinak.
2) Tvrdíš nesmysl. Pokud je oprávněně nabytá věc:
věc, ke které jsem oprávněně nabyl vlastnické právo (a to jsi odsouhlasil), a rozmnoženina je
jakákoli kopie daného díla, (pak pokud zákon nestanoví jinak, což nestanoví) oprávněně nabytá rozmnoženina je:
jakákoli kopie daného díla, ke které jsem nabyl vlastnické právo. Elementární použití českého jazyka a práva: predikát
oprávněně nabytý nemůže měnit význam podle subjektu bez toho, že by tato změna významu byla někde podchycena.
"NABÝVANÍ" DLE AZBavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.
Ano - jsou to dvě různá práva. Proto nechápu, proč je pořád motáš dohromady a vymýšlíš termíny jako "
oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." - když zároveň tvrdíš, že podle AZ se nenabývá.
Nabývá se dle OZ a užívá se dle AZ. K oprávněnému nabytí rozmnoženiny žádné právo z AZ nepotřebuješ a velmi často ani nemáš (např. při koupi knihy, nebo při koupi SW, u kterého uzavřeš licenci až expost). Tak furt nevím, proč vymýšlíš nějaké nabývání dle AZ.
Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.
1) Autorský zákon někde řeší nabývání? Nebo někde definuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Ani jedno. Takže Tvůj vymyšlený termín
"oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." je nonsens. Jednak o
"oprávněném nabyvateli rozmnoženiny podle autorského zákona" nikdo nic neříká, tak nevím, proč takový termín řešit, jednak ten termín samotný nemá smysl, protože dle AZ
2) Uhýbáš a neodpovídáš na otázku. Já jsem se neptal, zdali jsem
"Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.". Tak otázku zopakuji, trochu šířeji. Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).
A otázka zní. Prosím na první dvě otázky odpověz ANO/NE a případné NE odůvodni. Další dvě otázky odpověz, pokud na druhou bude odpověď ne.
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nabyl neoprávněně, které právo jsem porušil
Pokud se nějak odpovědi liší podle toho, jestli jsem koupil knihu, nebo software, prosím odpověz čím se to liší.
OSTATNÍNarozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic
A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může...
Tady máš částečně pravdu, vyjádřil jsem se tak zjednodušeně, až to bylo špatně: - mělo tam být nerozhoduje o neplatnosti směrnic tak jako ÚS o zákonech. V Evropském právním systému totiž neexistuje nic jako ústava, která je něčím "nepřekročitelným" a která je měřítkem platnosti zákonů - a z ní "vyplývající" instituce: ÚS, jejíž primární smysl je hlídání ústavnosti, tedy posuzování, zdali ostatní normy tuto ústavu neporušují. Jeho role je tedy zaprve pouze soudní (tedy pasivní hlídání práva), ale zároveň v této pravomoci daleko silnější než ESD.
Role ESD je prostě jiná, narozdíl od ÚS má ESD pravomoci legislativní - a význam ESD v zákonodárném procesu EU je daleko více na straně aktivního vytváření a dotváření legislativy, než na straně pasivní: hlídání a rušení norem rozporných s ústavou (což je pochopitelné, když EU ústava neexistuje).
Neplatnost daného aktu máš pravdu vyhlásit může - jeho role je tady ale jiná a daleko slabší než u ÚS: povahy spíše správní než ústavodárná.
To lze např. dokumentovat tím, že žaloba na neplatnost může být podána pouze du určité doby po přijetí dané normy. To je typické nikoli pro ústavní soudnictví (rozpor s ústavou musí být napravitelný vždy), ale pro soudnictví správní (kde se má za to, že proti vadně provedenému právnímu aktu musí poškozený včas zakročit, jinak má smůlu). Takže ač ES rozhoduje o neplatnosti norem, tak je v tomto směru v jiném postavení než US.
Takže máš pravdu, vyjádření dobře nebylo - nicméně pořád jak argument obsažený v příspěvku: že se v zákonodárném procesu role US a ESD liší, tak i zamýšlený smysl - že ESD nemá pasivní roli "hlídače rušícího zákony ve sporu s ústavou", ale roli aktivního zdroje legislativy, platí.
Argument je, že vaše tvrzení je chybné...
Zjisti si prosím, co je argument, např.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument
Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.
To co jsi právě označil za argument není ani
důkaz,
důvod ani
doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení. Dle předložené definice argumentu to tedy argument jednoznačně není.
Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení. Není divu, že je problém se s Tebou dohodnout, když nejenže pravidla slušné diskuse porušuješ (to se povede občas každému), ale ještě jsi schopen to porušování hájit a tak ukazovat základní neznalost pravidel slušné diskuse.