16
Windows a jiné systémy / Re:Total Commander nerozbalí ZIP ze síťového disku
« kdy: 21. 08. 2024, 17:04:06 »
...a není to nějaký bug kolem té ARC cesty co nezačíná písmenkem?
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
17
Studium a uplatnění / Re:Ako fungujete na HO v spojení s rodinou?
« kdy: 21. 08. 2024, 16:40:40 »Pracuju full remote doma 5,5 roku.
...
Úplně ideální to s rodinou v domě na práci není, ale v kanclu to taky ideální nebylo.
...
Hluboký RESPEKT k Vám i Vaší ženě.
18
Hardware / Re:Náhrada za končící CZC.cz
« kdy: 20. 08. 2024, 17:49:11 »... a prý se jim pokazil výdejní systém ...
CZC jede dlouhá léta na i6. Svoje vlastní fičury mají nejspíš naroubované víceméně do předsunutého webíku (e-shopu). Pokud interní provozní systém postihl nějaký problém, obnova do pojízdného stavu by neměla být na dlouho.
19
Hardware / Re:Náhrada za končící CZC.cz
« kdy: 18. 08. 2024, 09:58:46 »
Pokud se bavíme o PC komponentech tak je tu skupinka "distributorů", kteří mají zájem jenom o zákazníky s IČO. Nemám podrobně vyzkoumáno, kdo z nich je případně ochoten se bavit i s koncovými drobnými zákazníky (nepodnikateli), ale zmínil bych: SWS, AT, ED, TD-Synnex, 100mega, Asbis, Abacus, TNTrade, Penta... kdoví kde skončily třeba ABCdata.
Jako souhlas že mezi retailery PC komponentů "ten třetí vzadu co se směje" bude klidně Mironet :-)
Jinak pokud vím nadále funguje třeba Comfor (kdysi dávno ESCOM), vidím i všelijaké menší / spíš místní firmy typu Losan, IT Děčín (hpdecin.cz) apod. které taky mají skládačkové komponenty v úhledném e-shopu a drží ledacos skladem... a je s nimi příjemné jednání. Tady je potřeba říct, že v rámci ČR je skoro jedno, od koho koupíte, dodací podmínky při zaslání dopravcem jsou všude prakticky stejné. Jasně - při reklamaci se třeba něco ukáže... Měla by Heureka zavést rating e-shopů podle vstřícnosti při vratkách a reklamacích :-DD Spíš mám ale pocit, že u všelijaké drobotiny se hraje na to, že se koncový zákazník reklamací zdržovat nebude, a tím bolestivým bičem pro prodejce a výrobce je nakonec hlavně rating u srovnávacích/ověřovacích služeb.
Ještě zpátky k tématu: konkrétně notebooky prodávají i velké retailové e-shopy / řetězce s obecnou konzumní elektronikou (Datart, Planeo apod.)
Ve větších e-shopech jsou pro mě podstatné hlavně schopnosti smysluplně filtrovat. Možná přesně tohle kritérium odděluje zrno od plev :-) Ona totiž tvorba filtrů a správa databází produktů je náročná na zbožíznalství a lidskou práci (čas) což se menším hráčům nemůže vyplatit. Bohužel znám taky pěknou řádku molochů (velkých hráčů) kterým zrovna tohle ale opravdu nejde :-) Viz např. takový Conrad :-) Troufnu si tvrdit, že se v tomto zrcadlí marketingová a personální politika firmy, soustředěnost vedení na poctivě odvedenou práci. Kvalitně vedená, přehledná databáze produktových karet je nejlepší SEO strategie - ale je s tím nekonečná drobná mravenčí práce :-) Na tohle kdyby šla zapřáhnout AI... prolézat produktové weby a dokumentaci výrobců, lovit z toho moře marketingového balastu klíčově důležitá sladká tajemství a ládovat to do hierarchické databáze svého skromného e-shopu...
Velice podobná je mimochodem situace třeba v cyklo-komponentech, pro mě jako koncového zákazníka. Velká variabilita všelijakých rozměrů a firemních norem. Na ulici na krámě silně omezený výběr. Takže seštudovat katalogy, pogooglit, objednat v některém z asi 6 velkých e-shopů... které to evidentně berou od několika málo "anonymních dovozců v pozadí". Funguje to podle mého velmi dobře. Hloupé je, že třeba pláště (na kola) jsou cenově na hranici "reklamace se nevyplatí kvůli ceně dopravy", takže plášť lepší než zmetkový nekoupíte za cenu nižší, než je asi trojnásobek dopravného :-( a některé značky nic než zmetek snad ani nenabízejí...
Jako souhlas že mezi retailery PC komponentů "ten třetí vzadu co se směje" bude klidně Mironet :-)
Jinak pokud vím nadále funguje třeba Comfor (kdysi dávno ESCOM), vidím i všelijaké menší / spíš místní firmy typu Losan, IT Děčín (hpdecin.cz) apod. které taky mají skládačkové komponenty v úhledném e-shopu a drží ledacos skladem... a je s nimi příjemné jednání. Tady je potřeba říct, že v rámci ČR je skoro jedno, od koho koupíte, dodací podmínky při zaslání dopravcem jsou všude prakticky stejné. Jasně - při reklamaci se třeba něco ukáže... Měla by Heureka zavést rating e-shopů podle vstřícnosti při vratkách a reklamacích :-DD Spíš mám ale pocit, že u všelijaké drobotiny se hraje na to, že se koncový zákazník reklamací zdržovat nebude, a tím bolestivým bičem pro prodejce a výrobce je nakonec hlavně rating u srovnávacích/ověřovacích služeb.
Ještě zpátky k tématu: konkrétně notebooky prodávají i velké retailové e-shopy / řetězce s obecnou konzumní elektronikou (Datart, Planeo apod.)
Ve větších e-shopech jsou pro mě podstatné hlavně schopnosti smysluplně filtrovat. Možná přesně tohle kritérium odděluje zrno od plev :-) Ona totiž tvorba filtrů a správa databází produktů je náročná na zbožíznalství a lidskou práci (čas) což se menším hráčům nemůže vyplatit. Bohužel znám taky pěknou řádku molochů (velkých hráčů) kterým zrovna tohle ale opravdu nejde :-) Viz např. takový Conrad :-) Troufnu si tvrdit, že se v tomto zrcadlí marketingová a personální politika firmy, soustředěnost vedení na poctivě odvedenou práci. Kvalitně vedená, přehledná databáze produktových karet je nejlepší SEO strategie - ale je s tím nekonečná drobná mravenčí práce :-) Na tohle kdyby šla zapřáhnout AI... prolézat produktové weby a dokumentaci výrobců, lovit z toho moře marketingového balastu klíčově důležitá sladká tajemství a ládovat to do hierarchické databáze svého skromného e-shopu...
Velice podobná je mimochodem situace třeba v cyklo-komponentech, pro mě jako koncového zákazníka. Velká variabilita všelijakých rozměrů a firemních norem. Na ulici na krámě silně omezený výběr. Takže seštudovat katalogy, pogooglit, objednat v některém z asi 6 velkých e-shopů... které to evidentně berou od několika málo "anonymních dovozců v pozadí". Funguje to podle mého velmi dobře. Hloupé je, že třeba pláště (na kola) jsou cenově na hranici "reklamace se nevyplatí kvůli ceně dopravy", takže plášť lepší než zmetkový nekoupíte za cenu nižší, než je asi trojnásobek dopravného :-( a některé značky nic než zmetek snad ani nenabízejí...
20
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 15. 08. 2024, 18:12:09 »
Svodič v ethernetu neochrání rádio venku na střeše. To při zásahu bleskem nejspíš sklapne krovky. Prvořadým cílem je, pokud už se kabel stane cestou k zemi pro nějaký ten bleskový proud (třeba jenom zlomek jeho celkové hodnoty, nebo něco nepřímo indukovaného), tak aby ten proud šel přednostně do ochranné země, a aby si nehledal spontánně cestu napříč domem = jeho konstrukcí, vybavením a obyvateli.
Aby rádio na střeše nedostalo přímý zásah, ale v nejhorším případě třeba jenom nějaké postranní smetí, k tomu slouží "zastínění" blízkým vyšším jímačem venkovního bleskosvodu. Viz metoda kužele nebo valící se koule. Zároveň ale taky pozor na bezpečné oddálení, protože sám venkovní bleskosvod je v okamžiku své užitečnosti pro své okolí nebezpečný.
Normu lze aplikovat i na bezpečné vzdálenosti různého dalšího kovového haraburdí na fasádě, rozvěšeného mezi baráky apod. Nedávno to tu velice podrobně načal M_D postupně v několika příspěvcích v odkázaném vlákně.
Aby rádio na střeše nedostalo přímý zásah, ale v nejhorším případě třeba jenom nějaké postranní smetí, k tomu slouží "zastínění" blízkým vyšším jímačem venkovního bleskosvodu. Viz metoda kužele nebo valící se koule. Zároveň ale taky pozor na bezpečné oddálení, protože sám venkovní bleskosvod je v okamžiku své užitečnosti pro své okolí nebezpečný.
Normu lze aplikovat i na bezpečné vzdálenosti různého dalšího kovového haraburdí na fasádě, rozvěšeného mezi baráky apod. Nedávno to tu velice podrobně načal M_D postupně v několika příspěvcích v odkázaném vlákně.
21
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 14. 08. 2024, 12:20:38 »
Od roku 2019, kdy tohle vlákno startovalo, uplynula nějaká voda pod mostem. Například mě mezitím jeden výrobce přijímačů ponoukl k tomu, abych si doplnil studium oboru ochrany antén proti přepětí. Přímo EN62305 jsem nečetl, ale sjel jsem několik "sekundárních pramenů", a na základě tohoto a mnohých debat se zákazníky a dalšími odborníky (mj. M_D tady na rootu) jsem vytvořil svou vlastní "kolorovanou polychromii" na toto téma. [bezostyšný samožer] - tenhle link odkazuje naschvál na vizuálně vděčný úvodní odstavec s fotkami a filmečky (odkazy na YT). Je tam i pár odstavců o bezpečném oddálení, snažil jsem se nějak uchopit nepřímou indukční vazbu atd.
Především bych chtěl povšechně varovat před často tradovaným nesmyslem, že signálové anténní apod. bleskojistky je třeba zemnit na venkovní bleskosvod. PROBOHA NE! Signálová bleskojistka (první v kaskádě) patří na vstup vedení do baráku, dovnitř za zeď či průchod střechou, jednak aby byla v suchu, druhak protože se zemní na vnitřní ochrannou zem budovy. Předpoklad je, že budova nějakou zem má. Na venkovním bleskosvodu, ve chvíli kdy jím protéká bleskový proud, vzniká nebezpečný potenciál, od kterého se chcete především izolovat!
Tedy pokud má budova správně provedený venkovní hromosvod a uzemnění (do terénu), mělo by vnitřní signálové bleskojistce stačit uzemnění 4 mm2 (dle materiálů firmy Dehn). Například zásuvkové okruhy se tahají obvykle průřezem 2.5 mm2 a jsou "smyčkované" (daisy chained), tzn. i v ochranné zemi máte v sérii několik přechodových odporů pod hlavami šroubků...
Jako pokud možnosti jsou "2.5mm2 v zásuvce anebo nic", tak bych volil tu zásuvku :-) ale je to ohavný kompromis. Taky pokud ta zásuvka je třeba ještě postaru na dvoudrátu, nikoli na třídrátu (oddělená ochranná zem) tak je to zas o něco větší fuj.
Požadavek "uzemnit anténní bleskojistku v budově, která nemá hromosvod" není ani nový, ani vzácný - a nevím jak norma, ale marketingové materiály firmy Dehn mají k tomuto konkrétní návrh, jak by to šlo pořešit (odkaz vede na moji reinterpretaci, opatřenou odkazem na primární prameny). Hint: je potřeba skutečné uzemnění, od kterého si vnitřkem baráku vytáhnete měděný vodič o průřezu nejméně 16 mm^2, a na toto uzemníte buď samotnou bleskojistku, nebo lépe také držák na střeše (asi bych tím ale nezemnil celou např. plechovou střechu). Všimněte si: 16 milimetrů. To v běžném rodinném domku v zásuvce nenajdete :-) Zásuvky se tahají 2.5 mm2. Takže to znamená, protáhnout si ze sklepa na půdu 16 mm2 žlutozelenou licnu (drát se tuším dělal taky, ale blbě se s ním pracuje.) Těch 16 mm je v hromosvodařině průřez mědi, který svede statisticky nejsilnější blesk (kvantil 99%) tzn. špičková hodnota asi 200 kA, vlna tuším 10/350 us (nebo 10/1000 us? nevím). Toto zapojení nenahrazuje správně provedený vnější hromosvod, ale má šanci přežít přímý úder a posloužit jako spolehlivá cesta nejmenšího odporu = aniž by se kabel změnil v mrak ionizovaných měděných výparů. 16 mm mědi má podobnou "užitnou hodnotu" jako 50 nebo 100 mm2 oceli (FeZn) - viz tabulka pod obrázkem.
Můžeme samozřejmě debatovat o induktivních účincích proudového pulzu na elektroniku a rozvody v celém domě, jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi řádným venkovním hromosvodem vs. vnitřní nouzovou náhražkou. Cílem ochrany proti blesku je především zabránit požáru a pokud možno také úrazu elektrickým proudem. Pokud přežije elektronika, je to jistě vítaný bonus. Toto nejjednodušší funkční provedení by Vás mělo ochránit od závažných právních následků, pokud by Vám do nechráněné antény uhodil blesk a dům by kvůli tomu vyhořel, nebo by někdo přišel k úrazu. (Pokud do toho baráku praští bez Vaší antény, nese zodpovědnost patrně vlastník či provozovatel/pronajímatel nemovitosti.)
Nesouhlasím s názory typu "když tam praští, tak tam stejně shoří všecko kolem, tak se na to vyprdneme, protože stejně nemá cenu to řešit". Nesouhlasím, má cenu to řešit, ale musíte o tom něco vědět, a splnit základní podmínky: minimální uzemnění do podloží, pospojení na patě, dostatečný průřez jednak pro Vaši bleskojistku, případně taky pro cokoli na střeše, pokud barák nemá venkovní hromosvod. Rozhodně se tím minimalizují nejhorší škody. Fakt je, že to asi těžko zvládne řešit kolemjdoucí wifinář, který přišel zadarmo namontovat službu za 200 Kč měsíčně. Tohle by měl ve svém zájmu řešit uživatel té antény/rádia. A fakt je, že nevím, jak by se na takovou věc tvářil revizák - jako že "aspoň něco, přestože to nesplňuje parametry řádného vnějšího hromosvodu dle aktuální normy". Řádný venkovní hromosvod je akce za úplně jiné peníze.
Mimochodem palec nahoru, že jste se zeptal a že se zajímáte! Většina populace konzumentů internetu nemá vůbec tušení, zájem a mentální kapacitu se o toto zajímat... nakonec o tu motivaci tohle řešit jde asi především :-/
Především bych chtěl povšechně varovat před často tradovaným nesmyslem, že signálové anténní apod. bleskojistky je třeba zemnit na venkovní bleskosvod. PROBOHA NE! Signálová bleskojistka (první v kaskádě) patří na vstup vedení do baráku, dovnitř za zeď či průchod střechou, jednak aby byla v suchu, druhak protože se zemní na vnitřní ochrannou zem budovy. Předpoklad je, že budova nějakou zem má. Na venkovním bleskosvodu, ve chvíli kdy jím protéká bleskový proud, vzniká nebezpečný potenciál, od kterého se chcete především izolovat!
Tedy pokud má budova správně provedený venkovní hromosvod a uzemnění (do terénu), mělo by vnitřní signálové bleskojistce stačit uzemnění 4 mm2 (dle materiálů firmy Dehn). Například zásuvkové okruhy se tahají obvykle průřezem 2.5 mm2 a jsou "smyčkované" (daisy chained), tzn. i v ochranné zemi máte v sérii několik přechodových odporů pod hlavami šroubků...
Jako pokud možnosti jsou "2.5mm2 v zásuvce anebo nic", tak bych volil tu zásuvku :-) ale je to ohavný kompromis. Taky pokud ta zásuvka je třeba ještě postaru na dvoudrátu, nikoli na třídrátu (oddělená ochranná zem) tak je to zas o něco větší fuj.
Požadavek "uzemnit anténní bleskojistku v budově, která nemá hromosvod" není ani nový, ani vzácný - a nevím jak norma, ale marketingové materiály firmy Dehn mají k tomuto konkrétní návrh, jak by to šlo pořešit (odkaz vede na moji reinterpretaci, opatřenou odkazem na primární prameny). Hint: je potřeba skutečné uzemnění, od kterého si vnitřkem baráku vytáhnete měděný vodič o průřezu nejméně 16 mm^2, a na toto uzemníte buď samotnou bleskojistku, nebo lépe také držák na střeše (asi bych tím ale nezemnil celou např. plechovou střechu). Všimněte si: 16 milimetrů. To v běžném rodinném domku v zásuvce nenajdete :-) Zásuvky se tahají 2.5 mm2. Takže to znamená, protáhnout si ze sklepa na půdu 16 mm2 žlutozelenou licnu (drát se tuším dělal taky, ale blbě se s ním pracuje.) Těch 16 mm je v hromosvodařině průřez mědi, který svede statisticky nejsilnější blesk (kvantil 99%) tzn. špičková hodnota asi 200 kA, vlna tuším 10/350 us (nebo 10/1000 us? nevím). Toto zapojení nenahrazuje správně provedený vnější hromosvod, ale má šanci přežít přímý úder a posloužit jako spolehlivá cesta nejmenšího odporu = aniž by se kabel změnil v mrak ionizovaných měděných výparů. 16 mm mědi má podobnou "užitnou hodnotu" jako 50 nebo 100 mm2 oceli (FeZn) - viz tabulka pod obrázkem.
Můžeme samozřejmě debatovat o induktivních účincích proudového pulzu na elektroniku a rozvody v celém domě, jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi řádným venkovním hromosvodem vs. vnitřní nouzovou náhražkou. Cílem ochrany proti blesku je především zabránit požáru a pokud možno také úrazu elektrickým proudem. Pokud přežije elektronika, je to jistě vítaný bonus. Toto nejjednodušší funkční provedení by Vás mělo ochránit od závažných právních následků, pokud by Vám do nechráněné antény uhodil blesk a dům by kvůli tomu vyhořel, nebo by někdo přišel k úrazu. (Pokud do toho baráku praští bez Vaší antény, nese zodpovědnost patrně vlastník či provozovatel/pronajímatel nemovitosti.)
Nesouhlasím s názory typu "když tam praští, tak tam stejně shoří všecko kolem, tak se na to vyprdneme, protože stejně nemá cenu to řešit". Nesouhlasím, má cenu to řešit, ale musíte o tom něco vědět, a splnit základní podmínky: minimální uzemnění do podloží, pospojení na patě, dostatečný průřez jednak pro Vaši bleskojistku, případně taky pro cokoli na střeše, pokud barák nemá venkovní hromosvod. Rozhodně se tím minimalizují nejhorší škody. Fakt je, že to asi těžko zvládne řešit kolemjdoucí wifinář, který přišel zadarmo namontovat službu za 200 Kč měsíčně. Tohle by měl ve svém zájmu řešit uživatel té antény/rádia. A fakt je, že nevím, jak by se na takovou věc tvářil revizák - jako že "aspoň něco, přestože to nesplňuje parametry řádného vnějšího hromosvodu dle aktuální normy". Řádný venkovní hromosvod je akce za úplně jiné peníze.
Mimochodem palec nahoru, že jste se zeptal a že se zajímáte! Většina populace konzumentů internetu nemá vůbec tušení, zájem a mentální kapacitu se o toto zajímat... nakonec o tu motivaci tohle řešit jde asi především :-/
22
Odkladiště / Re:Pracovní židle do 250 eur
« kdy: 13. 08. 2024, 13:00:26 »250 eur je dost mizenrý rozpočet a otázka je zda chcete tu židli každý rok vyhodit (IKEA)
Já mám roky standardní IKEA MARKUS a problém s ní fakt není.
Markuse dostal před lety starší potomek, když jsem přezbrojoval dětský pokoj pro školáky. Ta židle je podle mého poměrně bytelná, dokonce má asynchronní mechaniku (dost důležitá věc, koreluje s obecnou kvalitou židle). Područky jsou pevné (nikoli stavitelné). Bohužel už není úplně v pořádku, protože potomek se na ní houpal postupně čím dál víc akrobaticky, až to skončilo nějakým kotoulem vzad, a podařilo se mu při tom pádu zlomit uvnitř zarážku aretace náklonu vzad. Tuším testoval přesnou hranici, kde zarážka podrží a kde už ne, dělal to pak už nevědomky a stále... :-) Měl kliku, že to neskončilo taky zlomeninou spodiny lebeční nebo krčních obratlů. Podařilo se mi deformovanou zarážku demontovat, aniž by mi pružina uvnitř způsobila úraz, ale židle se teď naklápí jenom proti pružině, nejde aretovat. Potomek chvíli remcal, že chce novou židli, ale pak to nějak vyšumělo, protože pozvolna trávil víc času na gauči než u stolu, a poslední dobou víc času venku než na gauči... Když tu židli zlomil, vážil sotva 60 kg. To byly časy. Rád bych znovu zdůraznil, že k poškození židle došlo po záruce a nestandardní zátěží, působením rozjíveného dorůstajícího primáta.
Příbuzná o fous výš je Järvfjället, momentálně prodávaná s područkami, které jsou tuším štelovatelné (nevím jak moc).
Jak kluk zmrzačil toho Markuse, koukali jsme po nějakých herních židlích, ale závěr byl, že je to všechno spíš naleštěná bída / samoúčelné gamesácké porno, než že by to bylo kdovíjak ergonomické nebo pohodlné - zejména "čínské plagiáty Racera" stály obecně vyloženě za vyliž, např.:
- příliš dlouhý sedák, takže člověk vysoký 185cm si nemohl opřít záda v kříži jinak než s nohama nataženýma v kolenou...
- nesmyslně umístěná/nenastavitelná bederní opěrka
- hlavová opěrka v pevné výšce, kalibrované na prepubertálního asiata
apod.
Prostě "holčičí" Järvfjället o parník lepší...
23
Windows a jiné systémy / Re:Náhrada za Windows 7 s MS Office
« kdy: 05. 08. 2024, 16:20:54 »
Aktualizovatelný browser na Linuxu z rodiny Chrome: inu buď komerční Chrome, nebo open-source Chromium. Před lety vyšel k tématu na Rootu článek (srovnávací, nejde moc do hloubky).
Koukám, že "vrozený" distribuční balíček chromium v Debianu je zřejmě k dispozici velmi čerstvý v repu "security" pro aktuální debian stable (Bookworm = Debian 12). Takže aktualizace browseru Vám tahá systém - jak často, si můžete nastavit.
Komerční Chrome nainstalujete nejsnáz asi tak, že nějakým stávajícím browserem (Firefox?) zabrowsíte na chrome.google.com a kliknete na "stáhnout Chrome". Server Vám ho podá v balíčku kompatibilním s Vaším distrem, pokud tím distrem je Debian / Ubuntu nebo RedHat / Fedora. Nainstalujete... a dál netuším, jak to má udělané automatické aktualizace (Chrome na Linuxu nepoužívám).
Koukám, že "vrozený" distribuční balíček chromium v Debianu je zřejmě k dispozici velmi čerstvý v repu "security" pro aktuální debian stable (Bookworm = Debian 12). Takže aktualizace browseru Vám tahá systém - jak často, si můžete nastavit.
Komerční Chrome nainstalujete nejsnáz asi tak, že nějakým stávajícím browserem (Firefox?) zabrowsíte na chrome.google.com a kliknete na "stáhnout Chrome". Server Vám ho podá v balíčku kompatibilním s Vaším distrem, pokud tím distrem je Debian / Ubuntu nebo RedHat / Fedora. Nainstalujete... a dál netuším, jak to má udělané automatické aktualizace (Chrome na Linuxu nepoužívám).
24
Windows a jiné systémy / Re:Náhrada za Windows 7 s MS Office
« kdy: 01. 08. 2024, 09:46:33 »
Funguju na různých počítačích na desktopu pod Windows i pod Linuxem.
Kolik máte RAMky?
8 GB je pro Windows málo.
Taky Win10 nepojedou na ničem míň než cca Haswellu, Win11 chtějí nejmíň tuším Skylake a TPM 2.0.
A je pravda, že na moderních 4+ jádrových procesorech jsou aktuální Windows citelně svižnější, než na hraničním starém šrotu. Stejně tak s optimalizacemi pro točivé disky se dávno nikdo nezdržuje, ostatně do nových notebooků ani nejde točivý disk namontovat. Kupodivu některé věci mohou start Windows zbrzdit i na dnešním hardwaru. Třeba automatický start MS Teams, a ruční zavření jejich uvítacího dialogu, je nepochopitelně pomalé.
Osobně se dlouhodobě držím hardwaru s integrovanými grafikami Intel, a Linux většinou dávám na starší hardware, pokud mechanicky drží a Windows už na něm vyšuměly. Proto na noteboocích nikdy neřeším grafický ovladač. Na noťasu s AMD nebo NVidií to může být dobrodružnější. Čerstvý hardware obecně může být v Linuxu o něco zábavnější - a jedná se konkrétní praktický důvod, proč v konkrétním případě volit spíš Ubuntu než Debian.
Tolik ke starému hardwaru.
Zmasakrovat "look and feel" Win10/Win11 blíž k Windows2000 lze například pomocí ClassicShell/OpenShell (dostanete normální staré dobré Start menu). LibreOffice je velmi podobný starému dobrému Office XP - jenom tuším nepodporuje v .DOC formátu "oddíly", což mi vadí v případě, že chci v dokumentu střídat stojatý a ležatý formát stránky.
Souhlas s Debianem - dospěl jsem k němu léty zkoušení různých věcí. Debian je otevřený, relativně konzervativní až zpátečnický, přitom testovaný na velkém počtu živých zvířátek. Pokud nějaký software třetí strany nabízí binární balíčky, bude mezi podporovanými distry poslední nebo předposlední stable Debian.
Osobně mám nejradši desktop XFCE. Jasně, pokud chce člověk Windowsí start menu vlevo dole, je potřeba to klikacím způsobem trochu pokonfigurovat. Tuším někdy v dobách Debian 9-10 bylo potřeba ručně pokonfigurovat chování touchpadu na notebooku, aby fungovalo "poklepem klikni". Stejně radši dělám externí myší, touchpad je nouzovka i ve Windowsech. Může být potřeba trochu pogooglit a pokonfigurovat DRM, aby např. ve Firefoxu fungovalo ČT iVysílání. Updaty distra děláte, až když se Vám chce (něco Vás dotlačí - třeba banka). Nepotřebujete antivirák (mít ho můžete, pokud hodně toužíte), pro základní život Vám stačí 4 GB RAM. Pokud nemáte smůlu na quirk v suspend+resume, může systém i na noťasu běžet od startu neomezeně dlouho - na rozdíl od Windows, které mají sklon sabotovat user experience (tvářit se jako že mají blechu) když Vás chtějí donutit k restartu kvůli aktualizacím. "Rozbité naschvál."
Debian nebo jakýkoli jiný linux má určitou "learning curve". Pod kapotou je jiný, nejsou to Windows. Pokud to přijmete jako fakt a sportovně, a zkusíte se s ním naučit, můžete pocítit uspokojení a odměnu. Jestli pamatujete Office 6, máte myslím ještě šanci :-)
Pod Linuxem lze nainstalovat i MS Teams. Ale přivedete si do /etc/apt/sources.list cizí repo, které Vás může časem dostat do úzkých při aktualizacích. Kromě toho MS Teams se i na Linuxu spouštějí zuby nehty hned při startu. Jsou poměrně invazivní. Podobně další moderní software. Jinak Linux má svoje vlastní otesánky - osobně jsem ostražitý vůči softwaru šířenému ve formátech FlatPak a Snap. Pokud máte balíček jako nativní součást distra (Debianu) tak bych se držel této varianty, byť může být o něco starší, než čerstvý download zahalený do FlatPak/Snap obytňáku.
Kolik máte RAMky?
8 GB je pro Windows málo.
Taky Win10 nepojedou na ničem míň než cca Haswellu, Win11 chtějí nejmíň tuším Skylake a TPM 2.0.
A je pravda, že na moderních 4+ jádrových procesorech jsou aktuální Windows citelně svižnější, než na hraničním starém šrotu. Stejně tak s optimalizacemi pro točivé disky se dávno nikdo nezdržuje, ostatně do nových notebooků ani nejde točivý disk namontovat. Kupodivu některé věci mohou start Windows zbrzdit i na dnešním hardwaru. Třeba automatický start MS Teams, a ruční zavření jejich uvítacího dialogu, je nepochopitelně pomalé.
Osobně se dlouhodobě držím hardwaru s integrovanými grafikami Intel, a Linux většinou dávám na starší hardware, pokud mechanicky drží a Windows už na něm vyšuměly. Proto na noteboocích nikdy neřeším grafický ovladač. Na noťasu s AMD nebo NVidií to může být dobrodružnější. Čerstvý hardware obecně může být v Linuxu o něco zábavnější - a jedná se konkrétní praktický důvod, proč v konkrétním případě volit spíš Ubuntu než Debian.
Tolik ke starému hardwaru.
Zmasakrovat "look and feel" Win10/Win11 blíž k Windows2000 lze například pomocí ClassicShell/OpenShell (dostanete normální staré dobré Start menu). LibreOffice je velmi podobný starému dobrému Office XP - jenom tuším nepodporuje v .DOC formátu "oddíly", což mi vadí v případě, že chci v dokumentu střídat stojatý a ležatý formát stránky.
Souhlas s Debianem - dospěl jsem k němu léty zkoušení různých věcí. Debian je otevřený, relativně konzervativní až zpátečnický, přitom testovaný na velkém počtu živých zvířátek. Pokud nějaký software třetí strany nabízí binární balíčky, bude mezi podporovanými distry poslední nebo předposlední stable Debian.
Osobně mám nejradši desktop XFCE. Jasně, pokud chce člověk Windowsí start menu vlevo dole, je potřeba to klikacím způsobem trochu pokonfigurovat. Tuším někdy v dobách Debian 9-10 bylo potřeba ručně pokonfigurovat chování touchpadu na notebooku, aby fungovalo "poklepem klikni". Stejně radši dělám externí myší, touchpad je nouzovka i ve Windowsech. Může být potřeba trochu pogooglit a pokonfigurovat DRM, aby např. ve Firefoxu fungovalo ČT iVysílání. Updaty distra děláte, až když se Vám chce (něco Vás dotlačí - třeba banka). Nepotřebujete antivirák (mít ho můžete, pokud hodně toužíte), pro základní život Vám stačí 4 GB RAM. Pokud nemáte smůlu na quirk v suspend+resume, může systém i na noťasu běžet od startu neomezeně dlouho - na rozdíl od Windows, které mají sklon sabotovat user experience (tvářit se jako že mají blechu) když Vás chtějí donutit k restartu kvůli aktualizacím. "Rozbité naschvál."
Debian nebo jakýkoli jiný linux má určitou "learning curve". Pod kapotou je jiný, nejsou to Windows. Pokud to přijmete jako fakt a sportovně, a zkusíte se s ním naučit, můžete pocítit uspokojení a odměnu. Jestli pamatujete Office 6, máte myslím ještě šanci :-)
Pod Linuxem lze nainstalovat i MS Teams. Ale přivedete si do /etc/apt/sources.list cizí repo, které Vás může časem dostat do úzkých při aktualizacích. Kromě toho MS Teams se i na Linuxu spouštějí zuby nehty hned při startu. Jsou poměrně invazivní. Podobně další moderní software. Jinak Linux má svoje vlastní otesánky - osobně jsem ostražitý vůči softwaru šířenému ve formátech FlatPak a Snap. Pokud máte balíček jako nativní součást distra (Debianu) tak bych se držel této varianty, byť může být o něco starší, než čerstvý download zahalený do FlatPak/Snap obytňáku.
25
Sítě / Re:Metronet končí, ke komu přejít?
« kdy: 31. 07. 2024, 17:01:21 »
Ještě k bodu "srovnání 5GHz wifi vs. 60 GHz": na periferiích našeho krajského města má bezdráty dost lidí, a místní wifináři tak rok-dva-tři zpátky hromadně přecházeli na 60 GHz. Týkalo se to asi dvou kolegů v práci a na 60 GHz nedají dopustit. Údajně je to srovnatelné spíš s optikou než s DSL. (Jenom StarNet tady dál drtí 5 GHz...)
Ano je to prakticky v krajském městě, takže backhaul asi není takový problém, jako za dalším kopcem. Taky podél železnic údajně je šance ukecat ČD-T nebo koho, aby místnímu wifináři dodali konektivitu na optice. Možná taky záleží, o jakou trať se jedná :-)
Ano je to prakticky v krajském městě, takže backhaul asi není takový problém, jako za dalším kopcem. Taky podél železnic údajně je šance ukecat ČD-T nebo koho, aby místnímu wifináři dodali konektivitu na optice. Možná taky záleží, o jakou trať se jedná :-)
26
Hardware / Re:Návrh dosky plošného spoja. Kde začať?
« kdy: 14. 07. 2024, 19:38:35 »Napájanie v rozsahu 12-32
Co třeba něco takového?
https://dratek.cz/arduino/1740-step-down-synchronni-napajeci-zdroj-dc-dc-buck-9-35v-na-5v-5a.html
Osobně mám vždycky cukání, vyměnit tomu kondíky a přemostit ochrannou diodu na vstupu (chrání proti přepólování). Jinak je to snižující měnič se synchronním usměrněním = má vysokou účinnost. Výstupní napětí teoreticky pevné 5V, ale pokud by bylo potřeba míň, tak se dá určitě poštelovat jedním odporem ve zpětné vazbě. Taky se mu dá přidat zapínání slaboproudým signálem (externí ovládání stand-by).
Nebo pokud by těch větví bylo potřeba víc, tak do kaskády druhej tento (taky synchronní):
https://dratek.cz/arduino/3133-mini-step-down-buck-napajeci-modul-3a-dc-5-23-na-dc-1-17.html
(Sám o sobě nesplňuje požadovaný vstupní rozsah.)
Nebo si prostě vyberte podle svého, jsou i zdroje s nastavitelným výstupem, ale osobně nemám moc rád trimry (kvůli spolehlivosti):
https://dratek.cz/554-step-down-menice/#sc=528
27
Odkladiště / Re:Co přinese sloučení Nej.cz s O2?
« kdy: 11. 07. 2024, 16:43:48 »
...ještě bych dodal, že narozdíl od O2+Cetin, kteří mají aspoň tu kroucenou měď z devadesátek, plus teoreticky čím dál víc optiky v zemi, ...
Vodafone dokud nekoupil UPC tak neměl v ČR skoro žádné dráty nebo vlákna v zemi - myslím relativně, co by stálo za řeč v dnešním srovnání, a myslím retailovou poslední míli. Takže Vodafone si nebude likvidovat HFC infrastrukturu UPC, kvůli které především UPC koupil. V akvizici UPC Vodafonem měly kabely podle mého podobnou váhu, jako ten příjemný tlustý štos zákaznických smlouviček. A mimochodem IPTV asi nebudou tlačit zákošům skrz DOCSIS nebo LTE... takže dumám, kudy vlastně :-) Zase z druhé strany, pokud je v LTE a 5G dnes už místa dost, díky IPTV by se aspoň mohly lépe prodávat větší datové balíčky...
Mimochodem, Nej.cz vs. O2... Google vrací jako první modrou stránku u O2, kde se píše, že zákazníky Nej.cz zatím nikam nemigrují a netlačí :-) Dále je zajímavé, v rovině organizační, že podle mediálních zpráv Nej.cz byla koupena konkrétně O2 = firmou co prodává služby, nikoli CETINem = firmou která spravuje infrastrukturu. Hm. Když ona Nej.CZ byla jenom jedna. Oni si to sousto asi musí ještě přebrat a interně rozdělit :-) Nebo si O2 nechá pod palcem i rádia. Jako že blahodárná vnitroskupinová konkurence...
Ve světle toho, jak vypadá reálná průchodnost a pokrytí DSL, dávalo by mi určitý smysl, pokud by si CETIN/O2 přibral operátora různých bezdrátů. Převzal by to a třeba by to tlačil moderním směrem do pásma 60 GHz. Lidi co mají tenhle bezdrát doma, většinou po DSL nijak netouží. Jako poslední míle někde na vsi je 60GHz bezdrát na dnešní poměry žůžo - O2/Cetin by tomu mohli zezadu přisunout solidní páteř. Kdyby jenom trochu chtěli. Trochu to sjednotit po předchozí sérii fúzí samotného Nej.cz, posílit co třeba apod. S mědí v zemi by se to mohlo navzájem vhodně doplňovat, tak jak už teď jsou ty karty do značné míry rozdané. A jestli to bude mít pod palcem CETIN, nebo si od své sestřičky v holdingu bude "divize Nej.cz" kupovat nějaké služby s exkluzivním supportem a dodacími podmínkami... co je nakonec lepší varianta pro koncové zákazníky? :-)
(Znovu musím smeknout před Tetou: mají HFC kabelovku a *k tomu vedle* konvenční Ethernet na optice... snad se ještě pár let nenechají koupit. To se mi to směje, dokud mám doma symetrickou optiku bez TDM.)
Vodafone dokud nekoupil UPC tak neměl v ČR skoro žádné dráty nebo vlákna v zemi - myslím relativně, co by stálo za řeč v dnešním srovnání, a myslím retailovou poslední míli. Takže Vodafone si nebude likvidovat HFC infrastrukturu UPC, kvůli které především UPC koupil. V akvizici UPC Vodafonem měly kabely podle mého podobnou váhu, jako ten příjemný tlustý štos zákaznických smlouviček. A mimochodem IPTV asi nebudou tlačit zákošům skrz DOCSIS nebo LTE... takže dumám, kudy vlastně :-) Zase z druhé strany, pokud je v LTE a 5G dnes už místa dost, díky IPTV by se aspoň mohly lépe prodávat větší datové balíčky...
Mimochodem, Nej.cz vs. O2... Google vrací jako první modrou stránku u O2, kde se píše, že zákazníky Nej.cz zatím nikam nemigrují a netlačí :-) Dále je zajímavé, v rovině organizační, že podle mediálních zpráv Nej.cz byla koupena konkrétně O2 = firmou co prodává služby, nikoli CETINem = firmou která spravuje infrastrukturu. Hm. Když ona Nej.CZ byla jenom jedna. Oni si to sousto asi musí ještě přebrat a interně rozdělit :-) Nebo si O2 nechá pod palcem i rádia. Jako že blahodárná vnitroskupinová konkurence...
Ve světle toho, jak vypadá reálná průchodnost a pokrytí DSL, dávalo by mi určitý smysl, pokud by si CETIN/O2 přibral operátora různých bezdrátů. Převzal by to a třeba by to tlačil moderním směrem do pásma 60 GHz. Lidi co mají tenhle bezdrát doma, většinou po DSL nijak netouží. Jako poslední míle někde na vsi je 60GHz bezdrát na dnešní poměry žůžo - O2/Cetin by tomu mohli zezadu přisunout solidní páteř. Kdyby jenom trochu chtěli. Trochu to sjednotit po předchozí sérii fúzí samotného Nej.cz, posílit co třeba apod. S mědí v zemi by se to mohlo navzájem vhodně doplňovat, tak jak už teď jsou ty karty do značné míry rozdané. A jestli to bude mít pod palcem CETIN, nebo si od své sestřičky v holdingu bude "divize Nej.cz" kupovat nějaké služby s exkluzivním supportem a dodacími podmínkami... co je nakonec lepší varianta pro koncové zákazníky? :-)
(Znovu musím smeknout před Tetou: mají HFC kabelovku a *k tomu vedle* konvenční Ethernet na optice... snad se ještě pár let nenechají koupit. To se mi to směje, dokud mám doma symetrickou optiku bez TDM.)
28
Studium a uplatnění / Re:Snížení mezd v IT
« kdy: 08. 07. 2024, 10:51:35 »Vnuci husakovych děti na tom budou dobře. Budou dedit byty, ktere se zprivatizovaly nebo koupily za hubičku.
Hodně záleží, jaký bude věk dožití schopných husákových dětí. Myslím v poměru k věku, kdy zakládáte rodinu a potřebujete bydlet. Aby to ne"dědila" spíš pravnoučata. Třeba já mám svoje bydlení vyřešeno dvacet let, a dědit něco budou moji rodiče, kteří mají bydlení vyřešeno asi 50 let. Vnoučata jsme čtyři, pravnoučat je zatím sedm...
= bohužel byty a domy z dědictví budou muset často projít trhem, pokud se uvnitř rodiny nenajde někdo, komu bude dávat smysl to ještě koupit. Druhý důvod je, že v širší rodině nemusí být shoda na správné ceně, při vnitřním odkoupení/vyplacení - kdežto když to projde volným trhem, nemůže nikdo moc brblat, že to příbuzný shrábnul levně. Ano nejspíš se na tom přiživí realitka. A mláďata stejně budou potřebovat hypo nebo bydlet v nájmu.
A pak může být problém, v jakém stavu a jaké kvality je stavba, kterou "zdědíte" (spíš uvnitř rodiny vyplatíte) po babičce nebo prababičce. Uvnitř rodiny se třeba těžko argumentuje, že byste rád zohlednil náklady na demolici stávající stavby. A že spousta baráků starších než třeba 50 let je na ten bagr zralá - kromě tehdejšího stavu technologií/materiálů/postupů záleží také na míře lidové tvořivosti, když to stavěli / upravovali / rozšiřovali. Obecně různí členové rodiny mohou mít velmi různé představy o "hodnotě" budovy, cítí právo mluvit do toho, co se s budovou bude dále dít... Případně tam chce dožít někdo, kdo má k budově emocionální vztah (nebo tam dožít nechce, ale prodat svůj podíl taky ne, a na péči o tu barabiznu nemá sílu ani prostředky.) S příbuznými nejhorší kšefty. Na volném trhu platí "berte nebo nechte bejt, za tuhle cenu". A dál má babu ten co to koupí. Modulo skryté vady věci...
29
Studium a uplatnění / Re:Snížení mezd v IT
« kdy: 08. 07. 2024, 10:01:56 »Odkazovaná diskuze zřejmě spadá do období, kdy se v ČR soutěžilo, kdo bude mít v bytě nejnižší teplotu (a nejvíce plísně).To právě alespoň u mě s teplotou nesouvisí. A nákup odvlhčovače byla nejlepší věc co jsem udělal - na rozdíl od snahy vytopit to a vyvětrat. (dnes bych ještě uvažoval o rekuperaci - něco jako https://www.pranacz.cz/)
Tohle "tečné téma" přitáhlo mou pozornost.
My 2c worth: plísně jsou projevem lokálně nízké teploty na vnitřním povrchu zdi = na dnešní poměry nezateplená budova. Barák má být zateplený tak, aby na vnitřním povrchu nevznikal rosný bod. (A bod mrazu aby se posunul do vrstvy tepelné izolace, která vodu nesaje/neobsahuje.)
Zateplený prosím pěkně zvenčí. Zateplení zevnitř nikdy neuděláte tak, aby někde nevznikl "odhalný studený kout", ve kterém bude zuřivě bujet plíseň. Když si dáte opravdu záležet, zavřete plíseň pod vrstvu vnitřního zateplení...
Svého času jsem si o tom přečetl knížku nebo dvě a taky jsem si něco zkusil nasimulovat v Agrosu. V zásadě jsem si potvrdil, co napsali povolanější: zateplovat zvenčí, dostatečně, a dbát na provedení různých "stavebních detailů" = vyhnout se lokálním tepelným mostům.
Příliš suchý vzduch není zrovna zdravý pro naše sliznice. Rekuperace je... mířena jmenovitě jiným směrem než vysoušeč. Rekuperace má za cíl, vyměňovat budově vzduch s okolím, aniž by budova ztrácela teplo. Ano v nejjednodušším provedení to také odvádí z budovy vlhkost (v zimních měsících má vzduch venku nízkou absolutní vlhkost, a uvnitř budovy se dost vody odpaří do vzduchu). Ale pozor, slušné rekuperační jednotky také udržují nějakou úroveň vlhkosti ve vnitřním prostoru budovy - takže ani v zimě vzduch nevysuší do mrtě. Jinak řečeno, kvalitní rekuperační jednotku má smysl pořizovat jenom v případě, že máte správně zatepleno (= dostatečně, zvenčí a kvalitně), jinak Vám při rozumné relativní vlhkosti budou dál kvést plísně.
30
Hardware / Re:Konvertor KVM na VNC nebo RDP
« kdy: 08. 07. 2024, 07:48:08 »
Moje první instinktivní reakce byla "ale to přece uměl už na přelomu století Avocent". Jako další značky mě napadají ATEN nebo Peppercon/Raritan.
Nojo, ale tyhle věci se vesměs tváří, že fungujou jenom proti nějaké proprietární master krabici. Výjimkou je snad jenom Raritan, na který se leze z PC (a má navíc odbočku z "KVM mini-serveru" na lokální konzolu).
https://www.vertiv.com/en-emea/products-catalog/monitoring-control-and-management/ip-kvm/vertiv-avocent-5150t6150t-zero-u-ip-kvm-transmitters/
https://www.aten.com/eu/en/products/kvm/kvm-over-ip-switches/kg8900t/
https://www.mironet.cz/apc-kvm-2g-serverovy-modul-usb+dp243808/
https://www.raritan.com/products/kvm-serial/kvm-over-ip-switches/4k-kvm-single-port-ip-switch
Dál mi taky vrtá hlavou, jak konvertovat KVM (= stream videa a emulace klávesnice+myši) na VNC resp. RDP. Tušímže VNC býval poměrně tupý protokol, tam ještě prosím, ale RDP... je tuším víc integrované do spodních vrstev GUI. Hmm. V digitálních variantách si dovedu představit, že KVM boxík dělá letmo nějakou RLE kompresi v rámci snímku i mezisnímkovou... Připadá mi to zadání "na první pohled jednoduché", ale při bližším pohledu nesamozřejmé, zejména pokud žádáte open-source provedení. Přijde mi, že je tam potřeba kus custom hardwaru na mini-server boxíku a nějaký custom "player" (klient) na master straně.
Nojo, ale tyhle věci se vesměs tváří, že fungujou jenom proti nějaké proprietární master krabici. Výjimkou je snad jenom Raritan, na který se leze z PC (a má navíc odbočku z "KVM mini-serveru" na lokální konzolu).
https://www.vertiv.com/en-emea/products-catalog/monitoring-control-and-management/ip-kvm/vertiv-avocent-5150t6150t-zero-u-ip-kvm-transmitters/
https://www.aten.com/eu/en/products/kvm/kvm-over-ip-switches/kg8900t/
https://www.mironet.cz/apc-kvm-2g-serverovy-modul-usb+dp243808/
https://www.raritan.com/products/kvm-serial/kvm-over-ip-switches/4k-kvm-single-port-ip-switch
Dál mi taky vrtá hlavou, jak konvertovat KVM (= stream videa a emulace klávesnice+myši) na VNC resp. RDP. Tušímže VNC býval poměrně tupý protokol, tam ještě prosím, ale RDP... je tuším víc integrované do spodních vrstev GUI. Hmm. V digitálních variantách si dovedu představit, že KVM boxík dělá letmo nějakou RLE kompresi v rámci snímku i mezisnímkovou... Připadá mi to zadání "na první pohled jednoduché", ale při bližším pohledu nesamozřejmé, zejména pokud žádáte open-source provedení. Přijde mi, že je tam potřeba kus custom hardwaru na mini-server boxíku a nějaký custom "player" (klient) na master straně.
