Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 [2] 3 4 ... 60
16
Sítě / Re:Zkušenost multicast (video) a levné switche
« kdy: 19. 12. 2021, 10:15:50 »
Děkuji tazateli i předřečníkům za výživné téma :-) Dost jsem se dozvěděl.

Multicast bez IGMP by se měl chovat jako broadcast. Nepochopím, jak tohle může fungovat chvíli a pak už ne :-) Ledaže switch tutéž adresu (multicast group) v určitých konfiguracích používá pro nějaké interní účely... Tupý multicast by proto měl fungovat skrz hloupé switche bez managementu - ovšem pokud potřebujete VLANy, tak samozřejmě smůla s hloupým switchem.
Ještě mě napadá - pokud by se multicast bez IGMP choval jako "nenaučený unicast", asi by se to dalo zabít odesláním paketu se zdrojovou příslušnou multicastovou L2 adresou ;-)

Věřím tomu, že implementace i pouhého IGMP je pro asijské levné značky oříšek. Jedná se v měřítkách masového trhu o okrajovou fičuru, takže odhadem nevěnují velkou pozornost testování.

Bylo tu zmíněno Cisco v roce 2005 - z té doby si pamatuji, že snad uměli PIM dense mode ale nepodporovali sparse mode, nebo tak nějak - ale je to už dávno a mimochodem v případě PIM se už bavíme o forwardování na třetí vrstvě (takové IGMP funguje v rámci L2 segmentu).

Měl jsem pocit, že to že pakety mohou dorazit "out of order", není v paketových sítích chyba ale vlastnost :-) Možná jsem příliš načichl liberalismem divokého internetu a vyšších vrstev. Poznámka "síť musí být 100% v pořádku, jinak multicast nefunguje" je každopádně hluboká a zásadní. A protože video se v internetu vyskytuje zcela běžně, soudím, že zde srovnáváme 1) ani ne tak s unicastovou adresací, jako spíš 2) s TCP vrstvou, která garantuje doručení při mírné ztrátě paketů a re-ordering při doručení s proházeným pořadím. A ano, TCP jede nad unicastem...
Předpokládám, že multicastovat video v mixu s normálním provozem má smysl jedině v kombinaci s priorizací videa - jinak se budou ztrácet pakety toho videa, s popsanými důsledky.

Popravdě si pamatuju kdysi dávno jednoho provozovatele... ehm... streamované videoslužby, který mi názorně předvedl, že i jeho TCP-based (HTTP-based) provozu vadí tu a tam ztracený paket. Nevypadalo to v těch streamech dobře. Fakt je, že to bylo dávno před YouTube a přehrávač zřejmě nebufferoval zdaleka tolik dopředu, jak je běžné dnes. Resp. ona ta služba byla navíc interaktivní, to video bylo live, takže nešlo "nasosat buffer dopředu".

Pokud správně chápu, doručovat živě streamovaných třeba 50 programů v IPTV skrz nějakou sdílenou masovou SoHo poslední míli (CaTV, GEPON) multicastem je beztak marné, protože v tom počtu se vždycky najde nějaký pošuk, který si zapne i tu poslední Klenot TV, takže na sdíleném downstreamu se beztak kapacita neušetří, takže to už se to může poslat broadcastem rovnou, což by zabralo hroznou šířku pásma... pročež jede televize dodnes vyhrazenými frekvenčními kanály (multiplexy) i v CaTV- je to tak? A "video on demand" z nějaké videotéky je jasně individuální = unicastová záležitost.
Jak je to vlastně na DSLku? Tam přece není v poslední míli sdílené pásmo? To je až "proti proudu od DSLAMu"? Pokud by se nad tímto provozoval multicasting, tak by ho nemusel řešit osobně DSLAM, ale až první IP hop = koncentrátor o kus dál (u ISP, který prodal službu koncovému zákazníkovi)...

Asijské levné managed/websmart switche zvládají bez problému zhruba statické VLANy a 802.1q a snad STP. Jakékoli chytristiky navíc jsou příjemný bonus, ale nelze a priori spoléhat na bezchybnost :-( V průmyslových switchích jsem potkal problémy v protokolech pro kruhovou redundanci - které jsou většinou proprietární a mělo by se jednat o "parádní číslo" těchto switchů. Inu vývoj embedded SW/FW a síťových protokolů v nevelké asijské firmě... Pravda je, že nalezené problémy byly promptně řešeny. Mimochodem právě ve všelijakých proprietárních vychytávkách z tohoto soudku se často používá multicasting "pro režijní účely".

Off topic: poslední dobou mám v popisu práce, trápit různé switche provozem PTP (IEEE1588) - a to je teprve smutné kino. Bez korekcí to funguje skrz staré / levné a nepříliš chytré switche, nebo s korekcemi skrz vybrané modely drahého nového hardwaru. Ale je tam docela velká šedá zóna mezi = switche, které PTP nominálně nepodporují, což dělají nikoli tím způsobem, že by PTP propustily spolehlivě nastojato, ale spíš tím způsobem, že mi PTP úplně filtrují, nebo třeba propustí většinu PTP provozu ale sem tam zahodí paket (přestože linka není vytížená) apod. Nebo taky switche, které "PTP jmenovitě podporují", ale reálně to funguje jenom v určité konkrétní konfiguraci, jednou ročně ve středu za úplňku. Nebo si pamatuju na jednu rodinu switchů, které původně měly PTP podporovat (dle "upcoming" datasheetu), ale postupně zmínky o PTP mizely z datasheetů a návodů, až byly vygumovány úplně.
I jsem k tomu slyšel zákulisní drb, že se takový křemík skutečně vyskytuje (čipsety eth switchů) kde se výrobce pokusil o implementaci PTP, ale nasekal tam takové bugy, že to reálně nefunguje, takže to člověk v konfiguračním rozhraní nenajde, ale nějaká troska už v tom hardwaru je, na PTP provoz reálně nějak reaguje a "omylem škodí".

17
Hardware / Re:Tiskárna kompatibílní s Linuxem
« kdy: 18. 12. 2021, 09:28:39 »
Já jsem skončil u HP LJ M227sdn (MFP). Není superlevná, ale podporuje standardní HP formáty tisku (PCL, PS) a asi všechny síťové protokoly pro předávání tisku - včetně PnP na bázi IPP a Bonjour. Neumí skenování do složky - zjevně naschvál, aby se prodávaly ještě dražší modely. Ale skenování přes hplip funguje v SANE dost slušně - řekl bych komfortněji, než přibalený software do Windows (zejména poslední generace "dlaždicových" utilit od HP).

Trochu mě štve, že u dnešních kancelářských skenerů (u téhle multifunkce a dalších) nejde konfigurovat "práh jasu saturované bílé" (práh přepalu) takže světle šedé odstíny jsou prostě přepálené a nejde s tím nic dělat. Hraní s jasem/kontrastem/gammou v SANE se zjevně odehrává už na počítači = jedná se o postprocessing = není to skener na fajnové foto použití. Je to nastavené na bezobslužné kancelářské kopírování... Z dávných dob si vybavuji, jak jsem si hrál se scannerem ještě se SCSI rozhraním, jehož TWAIN driver mi tehdy toto umožňoval = fidlat s gammou / "expozicí" snímače skeneru.

Zřejmě ekvivalentní laserjet bez skeneru (ne-multifunkce) je momentálně HP LJ M404. Vlastně jsem ho taky držel v ruce.

18
Studium a uplatnění / Re:IT a znalost více cizích jazyků
« kdy: 15. 12. 2021, 21:10:57 »
Začal bych určitě s tou němčinou, protože v ní mám na čem stavět...
Výborně. K tomu bych zmínil dvě debaty, která tady proběhly. Ono jich bylo asi víc, ale tyhle měly Němčinu přímo v subjectu.

Citace
tenhle semestr jsem neměl skoro žádný volný čas, pracovat při studiu bych na 100 procent nezvládl...
...palec nahoru za svědomitý a pečlivý přístup ke studiu. A... odhadnout svoje síly, a pracnost úkolu, má taky svoji hodnotu.

19
Studium a uplatnění / Re:IT a znalost více cizích jazyků
« kdy: 15. 12. 2021, 20:49:19 »
Budu se opakovat: teprve praxe přinese opravdu šťavnatá témata k zamyšlení, řešení, ajeťáckému opracování. A to i praxe IT-nádenická, ve které člověk spatřuje ohavnou rutinu a vyvstane niterná potřeba tuto automatizovat. Teprve louskáním skutečně reálných problémů člověk jako ajeťák roste. (Co bolí, to roste.) Škola je užitečná přípravka, která předem odkrývá mnohé slepé uličky, na které by si čistý samouk musel přijít sám... A nejsem si jistý, jestli třeba "inženýrský přístup" mě naučila škola, nebo někteří vzácní kolegové v práci.
Pane Ryšánek, mohu si tuto část vypůjčit? to je perfektně řečeno!
Děkuji za poklonu, zajisté můžete, moje výlevy ve fórech jsou public domain, odkaz na zdroj a copyright notice taky nevyžaduji ;-)

20
Studium a uplatnění / Re:IT a znalost více cizích jazyků
« kdy: 15. 12. 2021, 08:25:16 »
Budu se opakovat: teprve praxe přinese opravdu šťavnatá témata k zamyšlení, řešení, ajeťáckému opracování. A to i praxe IT-nádenická, ve které člověk spatřuje ohavnou rutinu a vyvstane niterná potřeba tuto automatizovat. Teprve louskáním skutečně reálných problémů člověk jako ajeťák roste. (Co bolí, to roste.) Škola je užitečná přípravka, která předem odkrývá mnohé slepé uličky, na které by si čistý samouk musel přijít sám... A nejsem si jistý, jestli třeba "inženýrský přístup" mě naučila škola, nebo někteří vzácní kolegové v práci.

Odtud dotaz, a divím se, že tu zatím nepadl: už máte při té škole nějaký šolich? Klidně částečný úvazek.
Výhoda: velmi pravděpodobně Vás to odstartuje.
Nevýhoda: zvýší to riziko, že školu opustíte před dosažením magistra/inženýra.
Doporučení: na tom magistrovi se snažte prolézt všechny předměty včetně nepovinných, které vypadají zajímavě. Mluvíte o logice - třeba na ekně bývala logika jako samostatný předmět vlastně až na magisterském stupni, navíc tuším volitelná.

Ohledně jazyků: znalost cizího jazyka znamená, že Vám v práci v mnoha případech připadne "milá povinnost", vést v tom cizím jazyce nepříjemná jednání s dodavateli, nebo hůř, zákazníky. Což... pokud se tomu nebudete aktivně bránit, povede zcela přirozenou cestou k tomu, že budete tak trochu šéfovat. Vést jednání, šéfovat projektíku, číst právní dokumenty atd. Prostě "to zůstane na Vás". Jste ten co mluví, takže od Vás rázem kolegové tuzemci i protistrana budou jaksi samozřejmě očekávat, že budete v dané situaci nějak reagovat  = koordinovat, rozhodovat. Děje se to samotížně a neformálně a vznikají z toho komické situace, pokud Vám zpočátku tahle role nominálně nepřísluší, jste zelenáč atd. Znalost jazyka v práci taky zvýší počet příležitostí k cestování - je jen na Vás, jestli cestujete rád, nebo spíš naopak.

Kombinace "IT+němčina" v náborových inzerátech rezonuje ponejvíc asi s pozicemi "droida na IT helpdesku". Tzn. pokud někam vystavíte svůj profile, ze kterého bude svítit IT+němčina, budou Vás tupě šablonovitě lanařit firmy, které se snaží sem k nám offshorovat německojazyčná callcentra na support konkrétního softwaru/aplikací. Jestli je zrovna tohle to řemeslo co má zlaté dno, nevím. Vrtá mi hlavou, kolik IT-vysokoškoláků = lidí s nějakou odbornou znalostí jim půjde dělat na takový babosed - zejm. pokud se snaží tu levnou pracovní sílu hledat v Praze.

Reálně pokud v Německu potřebujete občas něco nakoupit nebo pořešit, tak když vůči Němci zkusíte němčinu, většinou se dočkáte přívětivějšího jednání než s angličtinou. A je jedno, že to nebylo napsáno jako požadavek v náborovém inzerátu, když Vás přijímali. A pokud si najdete šolich ve firmě, kde je sice interním úředním jazykem anglina, ale matka je v Německu, tak se řada interních jednání posune do méně formální polohy = víc Vám toho je vykecáno mezi řádky, dozvíte se víc podrobností.

Umět jeden, dva a více jazyků tady u nás je jakýsi přínos - pro který můžete do jisté míry najít uplatnění. Pokud půjdete makat ven, tak znalost tamního místního jazyka je skoro podmínkou základního přežití/fungování - tzn. stanete se relativně obyčejnou náplavou a budete "o jeden cizí jazyk míň vyčnívat" :-) Dál je to samozřejmě o odborných schopnotech atd.

Dokud nepřijde práce na plný úvazek, rodina atd., máte nejspíš vedle školy nějaký volný čas... mohu-li doporučit, a vidíte nějaký směr samostudia, tak se do toho prostě opřete. V tu chvíli pro zábavu a dobrý pocit. Uvidíte sám, jestli to někam vede (nejspíš ano).

21
Hardware / Re:iSCSI rozdílná rychlost write/read
« kdy: 12. 12. 2021, 21:04:12 »
Ono na té síti to může být všelijaký nešvar. Koukal bych na počítadla errorů. A wiresharkem na klientu jestli nejsou vidět retransmise (wireshark je hezky obarví).

Jestli jsou to točivé disky, může být, že jeden konkrétní vadný disk brzdí celý RAID. Viděl jsem případy, kdy disk sice z pole nevypadl, ale všecko mu hrozně trvalo (čtení) protože data páčil z plotny zuby nehty z posledních sil. To pak vypadá tak, že z celého pole jedinému disku trvale svítí activity LED, ostatní si jenom tu a tam mrknou.

Co se dá zjistit na tom iSCSI storagi? Kdyby to byl linuxový stroj s přístupem do shellu, tak by tam bylo vidět poměrně dost, ale pokud je to černá skříňka (iSCSI/FC), tak možná nezjistíte nic moc.

= samozřejmě je otázkou, kam všude vidíte.

22
Hardware / Re:iSCSI rozdílná rychlost write/read
« kdy: 12. 12. 2021, 17:37:48 »
No já jsem si trochu početl a moc moudrej z toho nejsem.

Ten sekvenční zápis resp. čtení: o jakých rychlostech se tu konkrétně bavíme?
Jak rychlá je síť k tomu iSCSI storagi?
Pokud je povolená writeback cache, může jet zápis rychlostí té sítě - ale pokud je storage box vytížený, pojede čtení žalostně pomalu, protože se "testovací stream" málokdy dostane k lizu = aby disky sáhly hlavičkami tam, kam zrovna já potřebuju.

Ještě mě napadá, jestli některý síťový port po cestě není nastavený na half duplex :-)

23
Hardware / Re:HTPC pro 4k/100Hz/10bit/HDR
« kdy: 05. 12. 2021, 20:39:14 »
Zdá se, že odpověď zní Alder Lake = "12th-gen Intel Core". Uveřejněny byly zatím jenom Káčkové modely... to bych do HTPC nechtěl :-) Počítám, že budiče HDMI to bude mít všechno stejné, takže nějaké desktopové "Téčko" nebo mobilní Učko by ten refresh taky mohlo dát - je mi případně otázkou, zda slabší varianty Intelovy grafiky budou splňovat Vaše nároky na HW akceleraci contentu. No ale jestli Gemini Lake ATOM stačí na H.265 4k 30Hz, tak bych se nedivil, pokud by i ten nejslabší Alder Lake stačil na zmíněných 100 Hz.

Alder Lake je bulvárně proslavený tím, že jde o první Intel na půdorysu big.LITTLE a s hardwarovým našeptávačem process scheduleru. Což by pod Linuxem mohlo s novým jádrem nakonec i fungovat (možná líp než pod Windows 11). Už jsem ale taky četl, že se chystají nižší modely Alder Lake bez ATOMových jader... Možná o problém míň se zmatením CPU scheduleru. Do HTPC nějakou budoucí i3 nebo Pentium/Celer z téhle rodiny... Nebo taky možná časem přijdou čisté ATOMy s grafikou téhle generace. Jádra "LITTLE" uvnitř procesorů Alder Lake mají codename Gracemont a zatím zjevně nevyšla v "čistě atomovém" SoCu. Pokud k tomuhle dojde, tipnu si, že to Vaše požadavky bude splňovat, při minimální spotřebě (líbilo by se mi do 10W).

24
Studium a uplatnění / Re:Praxe vs. vysoká škola (síťař)
« kdy: 04. 12. 2021, 21:20:33 »
@cmcst možná ještě z jiného úhlu, moje druhá reakce na původní dotaz:

Taky jsem začínal jako junior síťař. A považuju tyhle znalosti za velice základní součást ajeťáckého technického vzdělání / know-how. Dost to posílí Váš "selský rozum". A navazuje na to pár oblastí/oborů, které (nevím jak dneska) za mých mladých let bylo stejnak nejlepší, zkoumat na vlastní pěst. Operační systémy, programování, určitě by se našly nějaké další. Pokud jste to ještě nepodnikl, tak sehnat kus PC šrotu (neva když bude starší, možná tím líp, hlavně aby byl pokud možno stabilní, nebo vlastně stačí ve virtuálce), nainstalovat Linux, zkusit si sáhnout na nějaký ten "hello world" v céčku... nebo libovolném jiném programovacím jazyku. Naschvál zmiňuju céčko jako jazyk relativně starobylý a primitivní, přesto dosud živý... je hodně blízko střevům operačních systémů, obrovská škála knihoven, POSIX vs. Win32, atakdáleatakdále, ujel bych daleko off topic. A shellové skripty a Perl a vůbec operační systémy pod kapotou...
Nemusíte si klást konkrétní cíle, nestyďte se jenom tak si hrát, i tahle cesta je hodnotný cíl. Samozřejmě pokud v práci přijdou nějaké náměty k vlastní tvorbě, tak tím líp :-)

Chci říct, že v těsné blízkosti síťařiny v barvách Cisca je pár dalších voňavých technických témat, která když prozkoumáte, svým tempem a bez požehnání úřadů, tak Vás to v odborné rovině dost posune a nejspíš to otevře nějaké další dveře. A pokud zároveň zkusíte vejšku, budete s touhle výbavou i tam patřit k tahounům. Na vejškách se vyskytují kontakty na zajímavá pracovní místa v byznysu... atd. Čistá síťařina podle příruček může být časem nádeničina  / nuda - tzn. berte to třeba taky jako nápad "kudy z té nudy".

Samozřejmě pokud je takovéto hraní Vaším šálkem čaje. Pokud nemáte ambice zkoumat možnosti do šířky, tak jsem nerad zdržoval :-)

25
Software / Re:Linux - informace o vytížení disků
« kdy: 02. 12. 2021, 22:23:42 »
Kód: [Vybrat]
iotop má taky sloupec nebo dva s procentním vytížením...

26
Software / Re:Výcuc 10TB disku, většinou nuly
« kdy: 02. 12. 2021, 22:16:38 »
Obecně na prohlížení řídkých binárních blobů není špatný "hexdump". Prázdné místo umí přeskakovat - prostě dá na řádek jenom hvězdičku a pokračuje až když se data začnou zase hemžit. Ale prohnat tímhle terový disk... no nevím, co by z toho bylo za užitek.

Jinak mě napadá, zkusit na to poštvat nějaký undelete/unformat/recovery tool. Z komerčních softů se mi osvědčil konkrétně EaseUS pro Windows (naopak mě zklamala Recuva). Už je to pár let, co jsem to testoval/použil. EaseUS v neplacené verzi umí projít disk a vypsat seznam, co našel. K provedení obnovy je potřeba něco zaplatit = koupit licenci. Na Ext* filesystémy je tu extundelete.

27
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 23:51:21 »
Vrací nula? Z toho jsem daněk.
Toto se netýká "pěti procent pro roota" = bezpečnostní rezerva, aby se FS nealokoval na 100%, čímž by přestal být provozuschopný.
Toto by měla být skutečně ta "režie" různých metadat pro inody a inode groups.

28
Dovolím si s Vámi smířlivě polemizovat :-) Bude to trochu ukecanější text a prosím nemějte pocit, že se snažím Vám něco vkládat do úst. Případně se hlasitě ohraďte :-)

Co říkám já, vykašlat se na instituce, naučit se skvěle anglicky - Duolingo,
Naučit se skvěle anglicky pomocí duolingo? Tak to máme asi jinak posazené laťky na to „skvěle“. Duolingo odhodili už i moje děti na základce.

Vašemu odsudku nelze upřít věcně pravdivé jádro. Mě Duolingo taky kdovíjak nezaujalo - jednak už jsem dál, druhak to jejich denní dávkování a tempo, za třetí je to taková "baterie školních testů", dávám přednost reálnějšímu textu a nějak se s ním poprat...

Ale na druhou stranu, každý musí někde začít, Duolingo má své publikum, mnoha lidem určitě vyhovuje, přinejmenším v určité fázi, "stupni pokročilosti" v jazyce. Já bych to šmahem nezatracoval :-) Třeba pro děcka, pokud je baví ta forma hry, tak jedině palec nahoru za princip "opakování matka moudrosti". A je určitě i dost dospěláků, kteří třeba chtějí se v jazyce zlepšovat, ale nejsou natolik samostatní, aby zkoušeli "skočit do vody a plavat". Ono to v naprostých začátcích ani moc nejde... (mimochodem škola je vynikající způsob, jak si odbýt bolestivé naprosté základy jazyka.) Pokud jde o Duolingo, tak každý způsob, jak v šedé kůře zafixovat slovní zásobu a gramatické struktury, se počítá. Z různých elektronicky vzdělávacích počinů patří myslím tento k těm zdařilejším.

Jo a gratuluji Vám ke schopným dětem :-)

Citace
Citace
pak si nakoupit kurzy na Udemy, algoritmy, programování, matematika, a jet. Výsledek je za 10% času o 300% lepší než institucionální školství.

V podstatě se tím degradujete na IT dělníka. Drtivá většina lidí neví co má studovat, protože jednoduše jsou v oboru nováčky. Drtivá většina je v reaktivním režimu - zaslechl jsem ansible - jdu si to nastudovat, a je to v podstatě o použítí nástrojů, které vytvořil někdo jiný. Drtivá většina nic v samostudiu nevytvoří.

To je ale taky otázka ambicí, "zvědavosti", a jakého druhu je má motivace se do toho pustit. Třeba já mám ambice tu a tam něco tvořit, mám divný nápady, nebo aspoň syntetizovat nějakou "kostku" z roztroušených informací... ale reálně mě živí průmyslová ajeťácká nádeničina, kterou si zpříjemňuji tím, že se nebráním širšímu spektru činností. "Dělám co je zrovna potřeba" a mám pocit, že mám kliku na zaměstnavatele, že aspoň že tak. A je spousta lidí, kterým úplně vyhovuje být spolehlivý řemeslník, bez nějakých autorských nebo akademických ambicí. A sledovat trendy/poptávku trhu není špatný směr, pokud jde o to se uživit. Jenom je potřeba rozlišit mediální hype od skutečné "koupěschopné poptávky" ;-) Netvrdím, že já to umím.

"Vědět co studovat", "přestat být v oboru nováčkem" ... k tomu je jediná cesta: odněkud začít. A klidně probádat větší počet uliček, které se ukážou jako slepé. Časem si člověk na slepé uličky vypěstuje čuch. Dopracuje se k vlastnímu vkusu. A naopak "vést" obor, mít vizi něčeho lepšího budoucího, začít udávat tón, neplout s davem... kolik takových příležitostí tu reálně je? A jaká je šance, vydupat něco z holé hlíny a uživit se tím? Kolika lidem se tohle povede...

Ohledně té situace "být začátečníkem"... já osobně jsem začal dostávat dobré nápady až poté, co jsem ze školy vypadl. Protože praxe je tím pravým zdrojem podnětů, situací, poptávky... u mě dost funguje motivace k tvorbě - monotónní opakovanou činností. Motivace k automatizaci. Nebo mě motivují hádanky, "do kterých není vidět dovnitř" = potřeba něco změřit. Ve školním prostředí je to co do nosných témat dost suchopár. Mimochodem jsem nikdy úplně nepochopil, z čeho má psát diplomku pilný student denního studia, který leží celé roky v učebnicích. To jako z těch učebnic? Kde se tam vylíhne nějaká "novost"? :-D Tohle mi připadá na vejšce trochu systémově pokrytecké... (Disclaimer: já jsem už při škole na půl úvazku dělal, a nebyly to brigády v Kauflandu.)

Zároveň... s tím co mi odpřednášeli ve škole mám pocit, že čistou praxí bych spoustu těch věcí spontánně nepotkal / nezjistil / nedočetl se. Minimálně bych je neznal předem. Vědět to předem ze školy znamená, že pro své okolí jsem často "blbej jak daleko vidim".

Citace
Netvrdím, že naše či jiné školy jsou ideální (co je ideální?), ale absolvent, který studuje kvůli obsahu a ne kvůli holkám, je zatraceně dobře rozeznatelný od samouka.  Nehledě k soft-skills, které člověk, co není schopen projít VŠ, pravděpodobně nemá.

Ohledně soft skills: ano - pěstovat v sobě Sitzfleisch nutný ke studiu. Ale třeba taky soft skill snášet prudu a absurditu, držet hubu a krok... tím se nenavážím do látky/učiva, ale do těch *ostatních* věcí.

Ale předtím jste uhodil hřebík na hlavičku - člověk musí hlavně sám chtít. Mít zájem, pracovat na sobě. Je jedno jestli se bavíme o cizích jazycích nebo o odborných znalostech. Potrénovat na sucho co má smysl, a hurá do vody a plavat. Jasně že k věci patří, sednout si s knihou nebo simulátorem, něco si jenom tak pro sebe kreslit... když řeším problém, zkusit si k tomu něco spočítat. Když jedu na výjezd na servis nebo na instalaci s novým kusem železa, tak si napřed na dílně natrénovat a oměřit všecko co se dá... tohle nebaví každého.

Pokud jde o pilování jazyků, připomněl bych závěrem pro obecenstvo dvě nedávná vlákna k angličtině a němčině.

29
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 20:11:33 »
Podle příspěvků, co tu padly, to tedy vypadá jen na tu režii filesystému?

Kód: [Vybrat]
dumpe2fs -h /dev/sdb1 | grep 'Reserved block count'

30
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 15:15:56 »
@RDa právě jsem po létech pochopil, proč mkfs.ext3 vždycky tak trvá a generuje tolik IOps na disky :-) Pokud se nepletu, mkfs.ext4 se vrátí v shellu rychleji, ale inicializace metadat pokračuje na pozadí (tipnu si, že ji dotáhne nějaký kthread).

Stran: 1 [2] 3 4 ... 60