Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: [1] 2 3 ... 57
1
Studium a uplatnění / Re:Pomoc se statistikou
« kdy: 26. 11. 2021, 01:08:15 »
EDIT: Zapomněl jsem dost zásadní věc. Taky je možná problém v tom, že vnučka nezná terminologii, základy atp. Např. pokud chci pochopit, co to znamená t-test, tak už musím dobře chápat co je to náhodný výběr, normální rozdělení, střední hodnota... a všechny další přidružené termíny.

Součet čtvercových odchylek, optimalizace (regrese) nejmenšími čtverci... ale už třeba rozptyl a směrodatná odchylka. Pamatuju si, jak nám na zkoušce přednášející dával pro zahřátí otázky typu "máme datovou sadu nějaké proměnné. Co se stane s rozptylem a směrodatnou odchylkou, když ke každému vzorku přičteme konstantu? Co se stane, když každý vzorek konstantou vynásobíme?" apod. Pokud tohle člověk nepobere, těžko nad tím bude chápat testy hypotéz :-/ A pak ta statistická rozdělení, co je na které ose... přiznám se, že detaily těch počtů s hladinami významnosti už si z hlavy nepamatuji, ale dodnes vím, jak to funguje "zvenčí". Jak ten nástroj použít, co nám jeho výstup říká.

Nedávno si jedna známá dodělávala dálkově Ph.D. - z jakéhosi humanitního oboru. A potřebovala statisticky zpracovat nějaký výzkum (dotazníkovou akci). Data už měla sebraná, jenom jsem si je zkovertoval do formátu CSV. Prohlédl jsem si několik aktuálních open-source softwarů na statistiku, a pro porovnání jsem si nastartoval jakousi paleolitickou verzi StatGraphicsu... no a ten statgraphics byl stejně pořád nejlepší. Nejbohatší výběr nástrojů a konfigurovatelných možností, smysluplný výstup, třeba při testech hypotéz je součástí výstupu podrobný textový komentář. Na pochopení učiva v této oblasti téměř ideální věc. Jenom má ten starý software takové místy neotesané uživatelské rozhraní - jako ajeťák s předchozí znalostí SG (ze školy před 25 lety) si s tím hravě poradím, ale bejt dnešní dítě, asi bych do SG na vlastní pěst nepronikl :-(

Čas někoho doučovat bohužel nemám. Mám sotva čas, kolem půlnoci si tady chvilku cintat pentli, než hodím čelo do klávesnice...

2
Studium a uplatnění / Re:Pomoc se statistikou
« kdy: 26. 11. 2021, 00:47:19 »
Jasně, ti, co se něco naučili z YT jsou vůbec ti nejlépe uplatnitelní, to je směroplatný. Když čtu o učení a YT v jedné větě, mám chuť se zastřelit.

...
V žádném případě bychom ale neměli výuková videa na YouTube považovat za něco méněcenného. Některá jsou špičková. Zejména ta, která vizualizují dynamické děje. Tyhle procesy není snadné popsat slovy. Příklad z molekulární biologie je třeba zde: https://youtu.be/URUJD5NEXC8 .

Přesně. Nedávno jsem si díky YT zábavnou animovanou formou doplnil vzdělání o následující látku: Eulerův Meisterstück s komplexním číslem v exponentu, návazně na to Laplaceova a Z-transformace... uvnitř jako integrovaný bonus opáčko z násobení a umocňování komplexních čísel. Několik filmečků hýřících barevnými animacemi, doprovodným výkladem, a komentáři znalého publika, které autorovi pečlivě vytklo všechny hnidy a doplnilo hluchá místa. Myslím že by to těžko někdo dokázal přehledněji vysvětlit s křídou u tabule, nebo na pár stránkách v klasických černobílých skriptech.

3
Studium a uplatnění / Re:Praxe vs. vysoká škola (síťař)
« kdy: 26. 11. 2021, 00:35:23 »
Není špatné, tu vejšku aspoň zkusit. A to nejlíp takovou, která bude mířit cca směrem, který Vás zajímá. Mě se třeba na ekně líbilo, že je tam spousta IT kurzů, kde se člověk dozvěděl dost po lopatě a prakticky základy spousty užitečných věcí - vnitřnosti operačních systémů, relační databáze, základy centralizované správy klientských OS v síti, základy UNIXovin, základ formální logiky taky nebyl špatnej... samozřejmě nějaké základní kurzy programování, ale taky třeba základy datového/funkčního/procesního modelování, něco o metodikách vývoje softwaru, s odpuštěním i maličko managerský nadhled... v oblasti kancelářského IT poskytne VŠE ajeťákovi zároveň taky pohled na "byznysovou" stránku barikády. Inženýrský přístup k řešení složitějších problémů. (Opakovaně se mi v práci vybavuje primitivní poučka "teorie hromadné obsluhy". Kde se tohle bralo... nejaká algoritmizace, nebo možná systémová analýza?) Dohromady je to takový nadhled, který člověk "na vlastní pěst" těžko získá. Hezky přehledně, ze široka, strukturovaně, nezatíženo pohledem konkrétního výrobce... V mnoha směrech kickstart - ušetří to člověku pracné zkoumání některých slepých uliček.

Prakticky nejpřínosnější a nejzajímavější "počítačové" kurzy měly překvapivě nízké požadavky k získání zápočtu. Nepřímá úměra :-) A bývaly dobře vyvážené v tom smyslu, že se vzalo to nejdůležitější, člověk si to průřezově osahal v rámci časových možností, lektoři se nezamotávali do jednotlivostí... V tomto smyslu hloupé je, že ty zajímavější kurzy se vyskytují ke konci bakaláře nebo spíš až na magisterském stupni - a aby se tam člověk dostal = aby ho nevyhodili, musí překousnout věci jako právo, ekonomii, účetnictví (plus pár vyložených obskurností).  A třeba pro mě byly dva semestry úvodní matiky vítané zpestření, ale asi jak pro koho.

Komerční kurzy na správcování konkrétních prostředí velkých výrobců (Cisco, Microsoft) jsou jistě vydatné a pro praktické upatnění užitečné, ale řekl bych dost úzce zaměřené. Budete vědět, jak se to dělá na Ciscu, jak se to dělá pod Windowsama - ale bez vejšky Vám bude třeba chybět rozhled, že to jde i jinak, že dnešní stav oboru má nějaké historické kořeny a předchozí vývoj, že je fůra jiných zajímavých věcí než referenční příručka IOSu, že složitější systémy lze integrovat z více technologických vrstev od různých vendorů...

Ve finále asi jde taky o osobní preference. Jak moc je člověk zvědavej. Někomu třeba vyhovuje, chytit se jednoho kopyta a toho se držet.

4
Hardware / Re:Samovolne zapinanie PC a notebooku
« kdy: 25. 11. 2021, 23:22:45 »
Moderní PC se umí vzbudit podle časovače. Nebo pohybem USB myši, pokud má myš v uspaném stavu napájení. Znal jsem optické myši, které na některých podkladech "tancovaly" i když byly fyzicky na místě... Nebo aktivitou na síťovce. "Wake on LAN" je docela široký pojem, ta funkce bývá v hardwaru síťovky konfigurovatelná = na jaké všechny pakety má reagovat. Atd - obvykle se "zdroje probuzení" dají konfigurovat v BIOS SETUPu. Záleží čistě na výrobci, jestli je to někde pohromadě v menu pro "power management", nebo rozstrkané u jednotlivých periferií... A konkrétně jestli má mít tuto schopnost konkrétní periferie, do toho má co kecat i operační systém (minimálně pod Windows se toto dá konfigurovat v device manageru per USB device). Zdá se, že schopnost probudit počítač dost úzce souvisí s tím, že periferie, která má toto povoleno, musí dostávat trvale napájení (+5VSB = stand-by power).

Zapomněl jsem zmínit, že mi u jednoho noťasu zlobil snímač/spínač otevřeného víka. On teda noťas potom neusínal při zaklapnutí, ale dovedu si představit i opačný problém.

5
Rád bych poděkoval za zajímavé téma a příjemnou dosavadní debatu.

Ze školy si pamatuji zmínku o problému obchodního cestujícího. Reálný systém pro plánování tras toho samozřejmě musí řešit a brát v úvahu mnohem víc, než akademický abstraktní modýlek, kde je problém oholen na naprostý základ.

Vrtá mi hlavou, kolik místa v RAMce zabere kompletní mapa ČR - obsahující všechny ulice a čísla popisná. Jenom relevantní grafová data pro plánování tras.

Díky za vtipnou poznámku ohedně Waze - že bere v úvahu jenom aktuální stav, jak je kde hustý provoz, ale nedokáže predvídat vývoj. K tomu bych dodal, že on i statický model silniční sítě (mapa) je zřejmě poměrně objemný - a mít k tomu data o obvyklé zátěži jednotlivých komunikací třeba v průběhu dne, to je celá další dimenze :-) Jednak se nafouknou data k prohledávání (tzn. potřebný objem RAM), jednak algoritmus "prohledávání prostoru řešení" má najednou o dimenzi navíc...

Kolik asi lidí v takové běžné dopravní zácpě používá Waze? Pokud by jich bylo hodně, mohlo by docházet k zajímavým efektům - jako že by Waze všechny posílala cestou, která vypadá volněji, akorát že by tam těch aut přibylo moc najednou. Tímto způsobem by Waze mohla zácpy *způsobovat* :-) Tzn. pokud by došlo k masovému nasazení Waze v autech, tak už by tato služba nemohla fungovat jako route-planner obohacený o aktuální data ohledně zácp a uzavírek, ale bylo by žádoucí, aby pracovala taky s kapacitami komunikací a snažila se provoz nějak komplexně řídit, férově rozkládat zátěž.

A pak jsou místa jako Praha, kde je dlouhá ranní a odpolední špička, kdy se celé město změní prakticky v popojíždějící parkoviště... software pro plánování tras musí nutně dojít k závěru, že rozvážet zásilky po Praze lze prakticky jedině mezi osmou hodinou večer a šestou hodinou ráno :-)

6
Hardware / Re:Držák na velký monitor
« kdy: 24. 11. 2021, 22:19:20 »
Zmínil bych firmu Secomp, která má v sortimentu dlouhodobě veliký výběr různých držáků. Nechci tvrdit, že jsou speciálka na držáky, ale takhle široký sortiment jsem asi jinde neviděl.

7
Zkuste si odpovědět na otázku, "kam dál po střední škole". Na vejšku? A jakou? IT pro bílé límečky na VŠE, nebo spíš něco na FELu? Co třeba mechatronika v Liberci? Nebo rovnou po střední do práce? Nebo samozřejmě po vejšce do práce... Průmyslová automatizace není mimo, ale pravda je, že se světem klasického čistého IT/CS se potkává poněkud okrajově. Klasický kancelářský ajeťák si jobů v oblasti "automatizace / měření a regulace" nemusí být vůbec vědom.

Klasické kancelářské IT je dost koncentrované v Praze, zato "automatizace / MaR" je slušně zastoupená mimo Prahu - v krajských městech, v blízkém okolí Prahy, i jinde. Jsou menší integrátorské firmy v oboru automatizace a jsou fabriky, které taky někoho zaměstnají. Jinak je tu ČEZ/ČEPS a jejich dodavatelé Siemens / ABB a další, ale ti berou asi spíš echtovní silnoproud. A taky si v potu tváře vychovávají vlastní lidi, kteří se umí pohybovat v silnoproudu (mají "padesátku" na vyšší paragrafy) a zároveň rozumí i tomu IT, protože i ty počítače se jim na uzlových bodech dost množí... Čistokrevné jemné robotiky/mechatroniky tady myslím moc není, spíš menší firmy (až s odpuštěním startupy), a spíš než vlastní vývoj (vysoká board-level akrobacie) se tu odehrává integrace / nasazování krabiček, které se vyvíjejí na západě a vyrábějí kdoví kde. Možná se pletu - pokud jsem někomu šlápl na palec, tak ať se ozve :-)

Pokud se týče uplatnění, klasické kancelářské IT a vývoj softwaru odhadem uživí násobně víc hlav než průmyslová automatizace / MaR, protože je to masovější záležitost. Soudě čistě podle obratů peněz, které se v těch oborech točí... A všude je chleba o dvou kůrkách, vyskytují se zajímavé joby i pakárna, líp i hůř placené pozice.

Hehe srovnejte si, jak vykabeluje rack klasický ajeťák, a jak člověk s elektro vzděláním.
Pokud kluka vysloveně baví slaboproud, zvažte elektro průmyslovku. Pokud páječku obchází obloukem, tak buďte v klidu. Osobně bych neměl moc radit. Já jsem odmala bastlíř, na přání rodičů mám gympl a kus VŠE, nakonec mě živí slaboproud a low-level počítačové věci. Zase z druhé strany, formální škola dokáže člověku zhnusit leckterou zálibu. Je spousta lidí, kteří jsou zaměstnaní úplně mimo vystudovaný obor. A ledacos se dá doučit na vlastní pěst. Podle situace / zaměstnání může být výhodou úzká specializace, nebo naopak širší přesahy. Oboje má svoje žertovné zádrhele. A každá škola má v profesorském sboru svoje bizardní existence, a předměty bůhvíproč používané jako "síto" na bázi své absurdity. Tak nějak to patří k dobrému tónu...

8
Hardware / Re:Jak vybrat TV?
« kdy: 15. 11. 2021, 22:44:58 »
Příběh z opačného konce:

Já mám doma starou 43" full-HD TV od Vestelu (nějaký Gogen). Umí jenom DVB-T, nikoli T2. Ale s tím jsem ji ve slevě koupil, "jako zobrazovadlo". Trochu mě štve, že nereaguje automaticky na dostupnost signálu z vnějších vstupů (HDMI, VGA) - na rozdíl od počítačového monitoru, který se automaticky chytí aktivního vstupu, jinak chrápe.
Protože nemám rád ani "smart" firmwary televizí, ani Android, ani nakouslé ovoce, a vlastně ani Windows, skončilo to Linuxem... na HTPC vlastní výroby. Hardware drží parádně, z levného SSDčka to startuje na desktop asi za 12 sekund, akorát jak jsem si s tím dlouho hrál, tak mám stejně od začátku na druhém HDMI ještě T2 STB (Mascom MC720T2). Nějak jsem se poslední rok a půl nedostal k tomu, aktualizovat VDR a všechny jeho dependencies ve "video cestě" (související s podporou HW akcelerace H.265 v ATOMu Gemini Lake) - snad teď v zimě. Takže jsem mezitím vrátil na plochu XFCE "taskbar" a chová se to jako počítač. Děcka naučily manželku přepnout na telce HDMI vstup, spustit na HTPC browser a třeba online archiv ČT... nebo samozřejmě YouTube.

Nedávno jsem zkusmo připojil externí bedýnky od staré věže přímo na výstup zesu na vestelím "motherboardu" (namísto zabudovaných repráků) a překvapilo mě, jak hezky relativně vyváženě ten konec ve třídě D hraje. Čekal bych nějaký ohavný boost na "popotažení" spodního konce prašivých zabudovaných repráčků, ale skoro bych řekl, že to hraje prakticky bez korekcí. A dá se použít zabudovaný ekvalizér, dostupný v menu. Takže laškuju s myšlenkou, postavit bedýnky s nějakým širokopásmovým měničem třeba od Visatonu, osmiohmové, abych tomu slabému konci moc nenakládal... je tu nedaleko firma, kam člověk pošle e-mailem řezný plán, řekne si jaký chce dekor lamina, oni to NC pilou nařežou a ohraní... stačí vyříznout frézkou kulatou díru na reprák a tu stavebnici nějak poskládat dohromady.

Tzn. jestli se peklovat s proprietárním firmwarem, nebo o něco otevřenějším Androidem, nebo se srdcařským čistým Linuxem, to je otázka za milión... nic není jasná výhra. Otázka osobního vkusu = pick your poison. Dáte-li se cestou vlastního bastlu, mělo by Vám být předem jasné, že cesta je cíl :-)

BTW, HP Tronic nabízí na svoje televize Gogen prodlouženou záruku, tuším stačí se registrovat. Já jsem to odmítl, protože jsem věděl, že do ní chci možná drbat kvůli vývodu na repráky apod. No a asi rok po skončení základní záruky mi odešla jedna LEDka v podsvícení - TV má tři LED pásky zezadu ve hřbetní výduti, tzn. nikoli edge LED. No a ty LEDkové pásky se dají koupit asi za 1 kKč. Já jsem nicméně sehnal náhradní LEDky asi za kilo v TME :-) kde pravidelně nakupuju služebně i soukromě. A podařilo se mi tu BGA LEDku i přiletovat na pásek (na druhý pokus. Je pěkně háklivá.) Akorát jsem špatně tipnul barevnou teplotu - vzal jsem neutrální bílou asi 4000K, správně by bejvala byla studená bílá (5000+ K). Takže je na displeji vidět o něco teplejší místo. Jako žádnej med ta rozborka, ale aspoň jsem zjistil, jak ty televize od Gogenu vypadají uvniř. Že ten sendvič vlastního displeje (sklo tlusté asi milimetr) a nějakých plastových rozptylových fólií vzadu je skutečně sklapnutý dohromady jenom plastovým rámečkem a pár šroubky... Tzn. nekoná se "modul displeje" pouzdřený do kovového rámečku, jak je člověk zvyklý z notebooků a průmyslových PC... Na youtube se dají najít filmečky - návody na rozborku vestelích televizí. A najdou se i nějaká PDFka se schématy motherboardů, zdrojů, měničů podsvícení. Samozřejmě tenhle servis má smysl asi jenom v případě, že člověk nepočítá svůj čas. Vůbec se nedivím, že opravovat levnou elektroniku na kšeft prakticky nedává ekonomický smysl :-( a to i když budu počítat půlku čistého času, za který bych to dal napodruhé nebo napotřetí (jsem pomalý - profík mě strčí do kapsy). Když už jsem se v ní hrabal, aspoň jsem si vyměnil kondíky ve zdroji za značkové kousky. Na motherboardu a měniči podsvícení prakticky není co měnit, je tam samá keramika. Jinak mě Vestel neuráží - firmware mívají použitelný a tady v ČR mají i technickou podporu, která v případě zásadního bugu utrousí update firmwaru. (Což jsem využil zase s jinou televizí v rodině - měla vadný a nevypnutelný automatický update seznamu programů = nějaká čínská inovace...) Pro mě jako kutila slaboproudaře je to poezie. Kochat se debugovacími výstupu linuxového firmwaru na sériové konzole... tato je k dispozici ve SCART konektoru, a jinak dost k ničemu (RX linka je prakticky vypnutá, není k dispozici shell).

9
Tak ano.. i350-T4 ma temer 3x mensi TDP (4W) nez tyhle dve 82571EB za switchem (pry 12W)
Jsou tam i funkční rozdíly, i350 má např. 8 Rx i Tx queues a podporu SR-IOV VFs.
A taky HW timestamping, velmi použitelný pro PTP. Na rozdíl od předchůdkyně i82580 (ta možná už taky PTP "uměla", ale přesnost nic moc).

10
Sítě / Re:Ztráta paketů, traceroute/ping, problém?
« kdy: 11. 11. 2021, 13:57:26 »
Doporučuji testovat pingem o velikosti 1400 až 1500B. Defaultní krátký ping není příliš vypovídající. Pod Windows tuším argument -l  (mínus malé L). Dlouhé pakety jsou totiž za jinak stejných okolností (přenosové médium o určité bitwise chybovosti) přímo úměrně náchylnější na ztrátu celého paketu. A hádejte, jaké pakety používá TCP, když začnete něco tahat (tahat cokoli, dneska se do 1500B vejde snad leda úvodní HTTP request.)

Ping payload 1500B na třetí vrstvě tuším po přičtení pár bajtů enkapsulační režie už překračuje obvyklé MTU nižších vrstev (1500B) - pokud se chcete vyhnout fragmentaci a z ní plynoucích "vedlejších efektů", volte délku testovacích paketů o něco kratší (třeba 1450B nebo míň).

Pokud prolézají pakety na vzdálenější hop, můžete ignorovat ztrátu od bližšího hopu - jak už psal P.K., ne každý router je ochoten plýtvat časem svého CPU na Váš ping/traceroute.

V jednom z těch obrázků vidím ztrátu hned proti prvnímu hopu. Co je to za přenosové médium? Není to nějaká wifina? Je někde kus dál po cestě wifina?

Spoj zatížený provozem po strop by mohl vykazovat nápadně vysoký round-trip (a taky nenulovou ztrátu) i při bezchybném médiu. S výjimkou případů, kdy je úzké hrdlo uměle vytvořeno rate-limitem bez frontování - tam se zahazují pakety, aniž by se zvedla latence.

Co je zač koncový počítač, noťas se zabudovanou wifi? Jak starý? nemá třeba jenom ukejvaný koax v místě průchodu pantem ze základny do víka k anténě? Tady je užitečný mětalický ethernet.

11
Vývoj / Re:FPGA s Verilog na PCIe kartě
« kdy: 17. 10. 2021, 13:45:40 »
Díky za vysvětlivku. Já jsem si říkal, že už jsem to někde zahlédl :-) Čili je to soudělné s "front side busem" ARMových jader a v této souvislosti populární. A pokud správně chápu, výrobci FPGA nás poňoukají, že uvnitř FPGA lze snadno vytvořit "netransparentní slave bridge" z upstream PCI-e na tuto lokální sběrnici, a dál kolem ní uvnitř FPGA ledacos zařídit...

On by to muselo byt NTB, protoze v ruznych kompech mas prece jinam namapovany BAR (mezi rebooty v ramci jednoho stroje se to tedy nastesti nemeni). Ale typicky pro PCIe se to nepouziva v NTB modu - spis exkluzivnim/privatnim. PCIe-device port je master (skrze pcie-axi bridge) a zbytek logiky je slave. Jiny master tam primo nebyva, resp. zbytek zapojeni je zcela jinde (napr. na dalsim portu pametoveho radice - ktery pak prolina pametove operace z dvou masteru).

Na FPGA se to AXI resi "soft" metodou, takze zere cenne zdroje - proto ta ma analogie k java/skriptovanym vecem - mate to sice rychle slepeny, ale neni to optimalni/nativni pro to, co ten hw by umel.

Tyjo, znovu děkuji za poučnou vysvětlivku :-) opět vidíte o dost dál než já.
Já jsem termit "netransparentní slave bridge" plácnul spíš volně v tom smyslu, co dělaly blahé paměti jednoúčelové čipy jako PLX PCI9052 a příbuzní - s tím že za bridgem je "jakási lokální sběrnice". A aniž bych o tom nějak extra dumal, moje představa byla, že v tom FPGA může být natvrdo zapečené ARM jádro (nebo dvě), jak jste tady už zmiňovali, která na tu AXI taky vidí. Takže chápu, že pokud ARM je master a ten PCI-e bridge bazmek je taky master, tak jsou najednou na lokální sběrnici mastery dva, což je pikantní, pokud je AXI standardně single-master věc...

12
Vývoj / Re:FPGA s Verilog na PCIe kartě
« kdy: 17. 10. 2021, 06:54:19 »
AXI je point-to-point spojeni, neco jako "ISA" zbernice z PC.. v PIO rezimu. Adresa, Operace, data, data, data, data.

Je to typicky pro ARM:
https://developer.arm.com/documentation/102202/0200/What-is-AMBA--and-why-use-it-

AXI je sběrnice/komunikace používaná (vyvinutá?) ARMem...

Díky za vysvětlivku. Já jsem si říkal, že už jsem to někde zahlédl :-) Čili je to soudělné s "front side busem" ARMových jader a v této souvislosti populární. A pokud správně chápu, výrobci FPGA nás poňoukají, že uvnitř FPGA lze snadno vytvořit "netransparentní slave bridge" z upstream PCI-e na tuto lokální sběrnici, a dál kolem ní uvnitř FPGA ledacos zařídit...

13
Hardware / Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« kdy: 17. 10. 2021, 06:34:43 »
No a to je ten důvod, proč PetrM trval na existenci napětí k tomu, aby se jistič bezpečně rozepnul. Po krátký časový okamžik, kdy elektromagnet koná práci, je třeba mít na svorkách elektromagnetu dostatečné napětí, aby ji bylo možné vykonat (musíme překonat vzniklý odpor v náhradním schématu a udržet dostatečný proud, aby vzniklá síla dokázala překlopit kontakt v jističi).

Elektromotorické napětí! Analogie toho, co se děje v motoru podél vzrůstajících otáček. Hergot skoro mám chuť si to vážně oměřit. Skop mám, různě tvrdé zdroje 12/24/48V taky, měřící bočník 10 miliOhmů jsem bastlil posledně, nějaký jistič v šuplíku najdu, vhodný omezovací odpor v desítkách až stovkách miliohmů poměrně snadno zaimprovizuju (abych neměřil děje na vlastním odporu vedení). Očkávám, že nejprve bude vidět přímý efekt reakce cívky na skokový nárůst proudu (tam samozřejmě napětí vyskočí). Pak by měla proběhnout nějaká "práce". A až kontakt rozepne, vzniklý EM pulz a jiskra to měření taky slušně zaruší.

Že bych do výpočtů chtěl tahat gyrátory apod., na to se můžu krajcvajc, moje vzdělání na to nestačí :-)

Připodotkl bych od stolu snad jenom tolik, že cívka jističe má poněkud menší počet závitů a větší průřez než cívka relé - takže podle palce, pro vykonání podobné práce bude poměr napětí/proud příslušně poněkud jiný :-) Osobně odhaduji, že budu mít trochu problém, elektromotorické napětí v tom smetí na obrazovce rozpoznat, a že bude maličké.

14
Vývoj / Re:FPGA s Verilog na PCIe kartě
« kdy: 16. 10. 2021, 22:12:05 »
Že se k tomu DMA ještě vracím: rychlý Google mi vrátil úhlednou produktovou stránku u Xilinxu s odpovídajícím IP modulem (obsahuje dokonce video intro - vypadá to báječně, nevím nakolik je to pornografie) a pak o něco méně boží appnote od Altery. Ty hotové bloky jsou boží, skoro mám chuť si začít hrát :-)

Osobně jsem s DMA nikdy nic netvořil, protože veškerý hardware, který DMA používá, jsem dostal s hotovými drivery, a když jsem tu a tam patlal nějaký driver pro IO karty, tak ten hardware DMA neuměl. A moje HW bastlení na koleně je o tři ligy níž.

Pokud správně chápu, periferie může sypat data skrz DMA do libovolně velkého okna v hostitelově RAM, aniž by dotyčná periferie potřebovala mít stejně velký kus RAMky onboard, ze kterého to servíruje. Vůbec ne - periferie může mít interní storage klidně jedno slovo (32b nebo 64b) a prostě do toho DMA sypat vzorky jak přijdou, pokud chodí dost rychle. Trochu to přeháním, ale pointa je, že při DMA periferie nemusí mít na své straně buffer stejně velký, jako je alokované okno v hostitelově RAM (tam je obvykle prostoru relativně dost). A samozřejmě ten přenos je nadrobený na transakce o velikosti "max payload", protože při ultra-dlouhých přenosech by se nedostaly k lizu interrupty (MSI) apod. Osobně bych intuitivně mířil minimální velikost DMA přenosu cca na cache line size (granularita a zarovnání)...  Trochu jsem zagooglil kolem DMA a souvisejícího memory managementu v Linuxu a našel jsem hezké čtení, dvě kapitoly z knížky od Jona Corbeta. Dá se říct, že těžkou práci na straně hostitele udělá Linux za Vás :-)

No a ten IP modul od Xilinxu je k dispozici včetně example driveru pro Linux. Zkompilujete zdroják, loadnete driver, example utilita běží = DMA funguje. Pokud Vám to čtení od J.Corbeta připadá složité, teoreticky ho nepotřebujete :-)
Ony ty IP moduly umí zřejmě i SG-DMA... žůžo. Aspoň na papíře.

BTW, co je zač AXI ? Nějaká lokální sběrnice / privátní adresní prostor, typický pro Xilinx FPGA?

15
Vývoj / Re:FPGA s Verilog na PCIe kartě
« kdy: 15. 10. 2021, 11:26:02 »
...je potřeba, aby FPGA ten 32MB "balík" vidělo naráz? Jako že data uvnitř toho bloku spolu souvisí a jsou potřeba ke zpracování? Protože pro efektivní PCI-e DMA přenos by stačil mnohem menší blok, střelím od boku třeba 1 kB...

BTW OT: ten expanzní konektor na kartách, to je FMC bus? Jako tady? Jasně, pro Vaše potřeby irelevantní...

Stran: [1] 2 3 ... 57