Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 44
31
Sítě / Re:Velký RD - topologie / VLAN / Nastavení
« kdy: 11. 07. 2020, 22:38:41 »
Ohledně OpenVPN, nemá ten server v konfiguraci redirect-gateway ?

32
Sítě / Re:Wireshark a RTSP
« kdy: 09. 07. 2020, 18:06:18 »
Ahoj, lze odchytavat RTSP pakety z ip kamery, pokud tedy kamera streamovat umi? Toto myslim pres wireshark, kdyz se napojim z prohlizece na pc , co je na nem nainstalovan wireshark. Děkuji  Pokud se na kameru divam z prohlizece a ve wiresharku není RTSP zadny provoz, asi neumi, ze?

Správná poznámka je, že pokud nemáte pasivní odposlech (tap, hub, mirror port na switchi) tak je sázkou na jistotu, čmuchat wiresharkem na přímém propoji (křížený kabel). Potažmo na tom portu čmuchajícího počítače nemůžete mít zároveň přístup do LAN/internetu apod. (takže Vám případně může scházet třeba DNS a jiné služby).
Pokud naopak budete čmuchat skrz switch, tak budete mít přístup k DNS apod., ale uvidíte jenom unicastový provoz určený Vám (a broadcasty a snad i multicasty, pokud switch nedělá IGMP snooping atd. atd.) Tzn. pokud se s kamerou začne bavit skrz switch unicastem (HTTP, RTSP) někdo další, tak to ze svého počítače neodposlechnete.

Nevím jak jsou na tom dnešní webové browsery s podporou RTSP. Osobně bych použil specializovaného klienta. Snad VLC, viz sousední vlákno. Zkuste pomocí VLC otevřít RTSP URL, a zároveň na tomtéž klientském počítači koukat do wiresharku.

Že na kameře naslouchá RTSP port, nejspíš nijak "čistě pasivně" nezjistíte. On neposílá žádné "announcementy". Zkuste buď nmap -sT ip.adresa.kamery nebo telnet ip.adresa.kamery 554 . Pokud tam něco naslouchá, Telnet bez remcání skočí do černé obrazovky (ven z toho CTRL+] a quit, nebo natvrdo zabít) a ve wiresharku uvidíte kompletní TCP three-way handshake (SYN, SYN+ACK, ACK), možná následovaný pokusem o nějaké opšny ze strany telnetového klienta, nebo RTSP dotaz dedikovaného klienta.

33
Sítě / Re:RTSP IP kamera rada, uprava formatu adresy
« kdy: 09. 07. 2020, 17:51:57 »
Ahoj, poradil by nekdo znaly, nasel sem k moji kamere DCS 5000L tuto rtsp, ale nevím, jak ji upravit, v jakem formatu, poradíte?

https://community.geniusvision.net/platform/cprndr/modelrtsp/5043193541206430545

Ta stránka říká, že by kamera měla poslouchat na RTSP na standardním portu. Soubor /etc/services v mém Linuxu mi říká, že by to měl být TCP nebo UDP port 554 (vsázel bych spíš na TCP, protože se jedná o "dohadovací" protokol). Zhruba by to šlo otestovat třeba skenerem nmap .

Pokud mě paměť nešálí, RTSP slouží jenom k dohodnutí přenosu. Payload následně pojede nejspíš přes RTP (over UDP) na dynamicky dohodnutém portu, a možná jednosměrně (simplex). O RTP už se ale ručně starat nemusíte. Aby se tohle všechno rozjelo, potřebujete RTSP+RTP klienta. Opět pokud mě paměť neklame, mohl by to umět VLC.

V příkladu URL na tom Vámi nalezeném webíku je zakomponován zástupný řetězec ip-addr . Tam dosaďte IP adresu Vaší kamery (nebo DNS jméno, pokud jste přidělil). Zachovejte prefix rtsp:// a asi i lomítko na konci. Výsledné URL zadejte do klienta (např. VLC).

Přeji příjemnou zábavu :-)

34
Studium a uplatnění / Re:IT od nuly
« kdy: 09. 07. 2020, 13:41:50 »
Přidám se s dotazem (snad to nebude moc vadit) - mám nějakou šanci jako amatérský uživatel linux desktopu a domácího serveru (Debian, arch, openwrt) někde od roku 2005? Baví mě to, zatím jsem byl schopný si se vším poradit (sw, hw), ale všechno na úrovni zapáleného amatéra s amatérskou angličtinou - holt Husákovo dítě

...pamatuju si, že v prvním zaměstnání jsme na jedničku support nastupovali jako věkově i pozadím dost různorodá směska. Následně si nás firma během pár měsíců až let roztřídila, každý z nás se nějakým směrem specializoval a rostl. A není pravda, že by se starší kusy hůř chytali. Věkově starší nováček spíš řešil problémy s jistým nadhledem a životní zkušeností, zaměřoval se na aspekty, které mladým jankům a hračičkům až tolik nedocházely... a nemůžu říct, že by jedni či druzí trpěli nějakou diskriminací. Prostě ta parta dohromady fungovala. A nastupovali tam kluci s pozadím občas i dost mimo obor činnosti (ISP).

Jakožto Husákovo dítě máte už touto dobou určitý selský rozum. Osobní zkušenost je nepřenosná. K tomu jste si osahal Linux... dál se zkuste rozhlédnout, kde mají jaké požadavky. Každé zboží má svého kupce. A až někam nastoupíte, může se stát, že Vám "juniorská" nástupní pozice bude časem malá, a pak budete řešit, jestli je kam povyrůst nebo utéct :-)

35
Studium a uplatnění / Re:IT od nuly
« kdy: 08. 07. 2020, 19:34:38 »
Já, pokud bych šel tvrdě po tom, aby mě někam vzali, tak bych se podíval na inzeráty, co tam chtějí. Kamarád dělá správce, má sice prumku, pak dva roky dělal údržbu strojů, ale technologii nějakou konkrétní určitě neuměl. Znalosti prakticky jako SŠ absolvent. Další známej je vyučenej kuchař a je to perfektní admin, prostě ho to zajímalo, tak se to naučil. Nechci tím říct, že správcování je nějakej izy job, co může dělat každej moula - jen prostě bych se koukal po nabídkách, kde toho moc nechtějí a šel po těch zkušenostech. Když tě to bude srát, půjdeš za 2 roky jinam no.

Taktak... reálná práce je výborná v tom, že staví člověka před reálné problémy. Doma z gauče si člověk těžko vymyslí nějaké zadání, do kterého by se dalo zakousnout. Odborníkem se člověk nestane v oblasti, o kterou si párkrát pořádně nenatloukl čumáček. Je potřeba skočit a plavat, číst dokumentaci, nebát se cizího jazyka... Já jsem si v mých začátcích asi dvakrát postavil počítač, instaloval na něj Linux apod. Instalace Windowsů byla vždycky víc pro cvičenou opici a míň se při tom člověk dozvěděl.

36
Souhlas s jednou věcí: když to někde vázne, začít dotazem a diplomaticky. Měl jsem v minulém roce dva balíky z DX, oba se trochu zadrhly, jeden nakonec došel, u druhého prodejce odpověděl "aha, to se nám předevčírem vrátilo, neprošlo to nějakou bezpečnostní kontrolou při vývozu" (dva RTLSDR dongly?) ...a napodruhé v klidu a docela i rychle.

37
Tyjo, u nás v ne úplně malém městě naštěstí máme svoji spádovou rozvozovou poštu, takže je vcelku jasné, kde případně balík fyzicky hledat. Ačkoli je taky pravda, že tuším listovní zásilky vozí jiný rozvoz, než "obchodní balíky" (TM) (EMS?). Což chápu tak, že pošta kromě klasických listonošů má jako prakticky "paralelní organizaci" ještě parcel service...

Přikládám dva screenshoty z trackerů. Mám jedinou zkušenost s dopravou z Číny během COVIDu. A nebylo to z Aliexpressu, ale myslím, že je to nakonec relevantní.

V pondělí 13.ledna jsem zadal na allpcb.com výrobu nějakých plošáků. No a v pátek 17.1. byly hotové, ale oni to o pár hodin nestihli odeslat před čínskými prázdninami (prázdninami k oslavě nového roku) - na které všichni v sobotu odjeli. Zbytek je historie, prázdniny se protáhly z jednoho týdne na dva, další asi dva týdny se pracovalo-nepracovalo... a já pozoroval oficiální křivku nákazy a čekal, kdy se něco pohne. Nakonec 22.2. byla moje zásilka konečně předána dopravci. Naštěstí allpcb.com posílají zásadně s minimálním trackingem, konkrétně jsem platil 9 USD za službu operátora HK Post, která zřejmě mapuje na EMS nebo co.

Takže jsem v trackeru parcelsapp.com sledoval, jak mi čínská/hongkongská pošta asi 3x po sobě (v různých dnech) tvrdí, že to odeslala do ČR, a pak je měsíc ticho. Dokonce tam tuším původně byly vidět zmínky, že to visí na Guangzhou Airport. Což jsem chápal přesně jak praví předřečníci: v té době byly zrušené prakticky veškeré lety mezi Evropou a Čínou - a pošta tradičně létá v podpalubí linek pro přepravu osob. Jediný kdo létal, bylo DHL, které má svoje vlastní nákladní letadla. Trochu mi vrtalo hlavou, že by to sem snad za pár dnů dojelo i vlakem, no ale to by asi bylo nesportovní... prostě jsem to bral tak, že to nejspíš leží na veliké hromadě někde v provizorním skladu (hangáru) na letišti v Číně.

Zároveň mám informaci od agentury Jedna Paní Povídala, že to taky mohlo pár dnů strávit u nás v ČR. Na hromadě někde ve skladu České pošty (nebo čím) - protože díky COVIDu těch balíků spíš přibylo než ubylo.

Jakmile Česká pošta zásilku oficiálně naskenovala na příjmu, už se s tím něco dělo. Poslední dva hopy jsou velké depo v Ústí a místní doručovací pošta. Podle trackeru se zdá, že se to pokusili rozvézt napřed přímo z "velkého" depa, a protože nás nezastihli, tak to uložili na místní poště - realita je ale spíš taková, že to z velkého depa dovezli rovnou na místní poštu a udělali si fajfku o nezastižení. Protože jsem měl tracker, tak jsem to pozoroval málem v přímém přenosu. Nemá cenu říkat, že se u nás nezastavila ani dodávka z velkého depa (ve všední den v pracovní době), ani balík nepřinesla místní doručovatelka (která je u nás jinak každý den) - popravdě jsem ji možná předběhl. Obtelefonoval jsem obě pošty, velice věcně a v přátelském duchu jsem si nechal vysvětlit, že na rozvoz z velkého depa momentálně vychází asi 300 adres denně na auto, což prostě logisticky není možné - a na místní poště to bude podobné. Aspoň že to děvčata zvládají vydat na přepážce, a to bez fronty. Mám pro ně pochopení, přinejmenším pro řadové pošťáky, dělají svoji práci nejlíp jak umí, oni za to nemohou, že je jich málo, ještě se po nich vedení vozí... Pokud se nepletu, místní DPD/PPL mají v předvánočním blázinci 50-60 adres denně na auto (možná jsem zaslechl extrémy až 80) a to o fous nestíhají ani na trasách po krajském městě, kde od jednoho příjemce ke druhému to mají pár minut. (V tomto smyslu chudáci šoféři na štrekách po venkově.) To říkám pro srovnání, co to znamená 300 adres denně na auto.

Ten můj kartónek dorazil pěkně žvejklý, ale paní na přepážce jsem při převzetí nijak netrápil, jenom jsem zkontroloval, že dva maličké paklíky plošáků uvnitř nedošly úhony, a protože i tohle se zadařilo, nesl jsem si ten zázrak domů s úsměvem.

BTW tracker čínské / hongkongské pošty jsem moc nepochopil. S velkou dávkou snahy se k nějakému trackeru dá doklikat přes oficiální weby - ale nakonec líp fungujou nezávislé trackery třetích stran, které zřejmě mají k jednotlivým poštovním společnostem přístup skrz nějaké API... viz např parcelsapp tracker, ze kterého je jeden z mých screenshotů.

38
Sítě / Re:UTP pod zateplením
« kdy: 26. 06. 2020, 08:52:26 »
Těch pár metrů kabelu v rodinném domku fungují jako anténa v krátkovlnném pásmu řádově kolem 10 MHz. Tam toho  v dnešní době mnoho nevysílá, snad s výjimkou parazitních vyzařování napájecích zdrojů a komutátorových motorů... oboustranného uzemnění má cenu se bát (a řešit ho) spíš v průmyslu, kde jsou kolem nějaké frekvenční měniče = pohony elektromotorů všeho druhu. Stínění zlepší odstup signál/rušení zhruba o 6 dB (což není moc) a neuděláte chybu, pokud uzemníte pouze jeden konec. Twistový  Ethernet je především krásný v tom, že má galvanicky izolované signálové páry na každém portu = na obou koncích. To prostě bude fungovat :-) Stíněné kabely mají obecnou nevýhodu, že jsou tužší než nestíněné. V tomto duchu, pokud víte, že kameře stačí stovková síť, teoreticky by stačil dvoupárový kabel. Ale certifikovaný na CAT5. A takové tenké dvoupárové kabely jsem viděl jenom v průmyslu (průměr asi 4 mm) a cena za metr je násobek běžné ceny CAT5e/CAT6 metráže :-)

Husí krk nebo přiměřená hladká roura jsou každopádně dobrý nápad s ohledem na budocnost. Měl byste si lámat hlavu především s optimální trasou. Abyste nemusel moc sekat do zdi, aby od krabice ke krabici nebylo mnoho oblouků (správně tuším maximálně dva), aby oblouky nebyly příliš ostré, a aby někdo tu trubku nebo krk následně neprobořil / neskřípnul / neprovrtal / při zazdívání a formování nezlomil. Osobně bych kladl důraz na umožnění pozdějších úprav/oprav rozvodů. Mohlo by Vás zajímat, že elektro chráničky (tenkostěnné plastové roury) mají hladký vnitřní povrch a oblouky o definovaném rádiusu. Konkrétně Kopos Kolín vyrábí tuhé hrdlované elektro trubky v širokém rozmezí průměrů, asi od 16 do 63, ve třech stupních mechanické odolnosti.  = je to stavebnice, k dostání v libovolném elektro velkoobchodě.

Trubky/krky je dobré používat o trochu větším průřezu, protože se pak snáz cokoli zatahuje, když uvážete bambuli na vlasec a taháte vysavačem tak má větší sílu apod.

Se sprejem na polystyren zlehka, organická rozpouštědla ho leptají (smrští se kuličky). Jinak ale dobrý nápad.

39
Hardware / Re:Baterie s konektorem
« kdy: 25. 06. 2020, 22:48:13 »
Pájet přímo na knoflíkový článek... uff. Pokud je to trochu možné, použil bych držák. Nebo tahle má přibodované aspoň krátké pásky. Mimochodem... na letování různých ušlechtilejších ocelí (ale taky obyčejného železa) funguje velmi dobře tahle pájecí kapalina. Dá se s ní i zlepšit smáčivost unaveného hrotu mikropájky. V TME mají docela široký sortiment kapalin/tavidel a ceny nejsou horentní. Mimochodem jak baterky tak tavidla zřejmě nesmí cestovat letadlem, takže jenom po zemi, takže to z Polska trvá tři dny namísto jinak spolehlivých dvou.

40
Sítě / Re:Velký RD - topologie / VLAN / Nastavení
« kdy: 18. 06. 2020, 22:37:24 »
@Petr_M: přestože OpenWRT mi běží doma už nejmíň 10 let (první byl White Russian) tak na tenhle tutorial si schovám bookmark - díky :-) Protože pokaždé když na to po třech až pěti letech šáhnu, je dost věcí jinak, a Vy to podáváte hezky po lopatě s vysvětlivkama. Respect.

Třeba teď naposledy jsem rezignoval na to, vyrábět si svůj vlastní firewallový skript, protože jsem seznal, že default už se chová dost použitelně, a příjemně mě překvapilo, jak daleko se dostalo HTTP rozhraní (LuCi). A protože to konfiguruju pro jedinou domácnost, nikoli pro celou bytovku, tak mi ty ovčí defaulty v podstatě vyhovují... Pravda je, že jsem se nedávno podivil, že mi doma skrz OpenWRT 19.07 nefungovaly Google Hangouts (zatímco v práci za jiným mým firewallem ano), ale nebyl čas to debugovat a už asi nebude. Možná byl problém úplně jinde. Jinak zatím bez zádrhelů, od té doby co jsem někdy v zimě naposledy vyměnil router. Hehe - vyhodil jsem ASUS WL500G Deluxe. Chudák musel dost dlouho přesluhovat, po výměně kondíků před lety... to jsou ty zázraky moderní medicíny (suché polymery a keramika). Když se mnou nepohnula morální zastaralost (pomalej a žravej), tak se nakonec začal kousat a tu červenou popelnici si konečně zasloužil. Odpočívej v pokoji.

41
Sítě / Re:OpenVPN - přístup na pobočku s neveřejnou IP
« kdy: 31. 05. 2020, 20:43:44 »
... zrovna tady běží vedle vlákno o levných VPSkách. Já sice provozuju OpenVPN "centrálu" na veřejné adrese na vlastním hardwaru, ale za ty prachy mě skoro svrběj prsty, zkusit to cvičně ve VPSce. Jenom mi vrtá hlavou, kolik TB měsíčně sežere RDP od pár uživatelů... jestli ty jednotky TB nejsou málo. Jo a client-to-client IMO snad ani není potřeba, pokud je centrální VPN "router" ochoten routovat traffic zpátky do téhož rozhraní, ze kterého přišel. Nebo se dají nastartovat dvě instance OpenVPN démona (na různých TCP portech), na jedné může viset RDP server, nad druhé RDP klienti...

42
Sítě / Re:Ethernet kabel do země
« kdy: 13. 05. 2020, 22:32:09 »
Mozno jedno stastie je ze 100m je 70m vysoka veza ktora to aspon ciastocne tieni?
Kdyby byla 70 metrů daleko 100metrová věž, bylo by to lepší :-) Jako ochranný úhel se uvádí 45 stupňů.

Méně chlácholivá je metoda valící se koule. Pro rodinné domy zřejmě platí poloměr 45 metrů.

Jestli ta 70metrová věž občas něco schytá, tak možná o důvod víc, netestovat poblíž EM indukci do signálových vedení na živém zvířátku.

43
Sítě / Re:Ethernet kabel do země
« kdy: 13. 05. 2020, 15:15:09 »
Tak si k tomu pridejte terestrickou TV antenu coz je v podstate vodic vystrceny na strese do prostoru, a kabelem pres rozbocovace spojeny s televizemi v dome. Tohle je pro hypoteticke vyhoreni vyznamne vetsi riziko nez UTP pritazene do domu pod zemi a presto nikdo nenavrhuje instalovat prevodniky a tahat TV po dome optikou.
Zeptám se - vy jste někdy anténu reálně stavěl? Obvykle tam máte nějakou yaginu s dipólem, kterej je z celkem tlusté hliníkové trubky, kterou není vůbec problém dost silným drátem uzemnit. Pak z symetrických 300ohmů z toho uděláte koax 75ohm, to se nejčastěji dělá feritovým mikrotrafíčkěm (řádově kilovolty izolační pevnost), jak se dělají odbočovače už jsem zapoměl, (dobře, pár odporů aby seděla impedance). Mezitím často strčenej zesilovač, který můžeme pro diskusi o přepětí považovat za přímý spoj a zanedbat ho.
Podstatné je, že když to nepraští přímo do střechy ale jen opodál, tak většinu průšvihu svede už uzemnění toho dipólu a tím prvním trafíčkem už toho fakt moc neprojde, možná to propálí tu BFR91 (nebo co se v dnešní době dává na vstup, tady jsem nějakou dekádu pozadu), ale nikoho to nezabije ani to nezapálí barák.

Ale jo, když si někdo ten dipól pověsí na dřevěnej trám a stáhne si koax rovnou do televize, tak si nic jiného než v lepším případě vyhořelou televizi nezaslouží.

Pane kolego, když vy mě tak nehezky provokujete k dalšímu grafomanskému výlevu :-D
Přikládám jedno své schémátko z roku tuším 2012, kdy nám udělali plechovou střechu a zhasli analogovou TV.

Antény na střeše jsou zase trochu jiná hra, s jinými specifickými zádrheli, normou která si do jisté míry sama protiřečí, a snesitelnými kompromisy... Především cokoli je ve venkovním prostředí (= zóna bleskové ochrany 0) a je to nosná konstrukce, tzn. včetně anténních stožárů, zemní se na venkovní hromosvod. Tento má samostatné uzemnění vnějším svodem o velkém průřezu na patu budovy a vyznačuje se tím, že když dostane zásah, dle ohmova zákona na něm vyskočí nějaké i dost nehezké napětí. Proto se antény na vnější hromosvod nezemní - říká to norma. Anténa má být umístěna tak, aby byla hromosvodem částečně stíněna (ZBO 0b), ovšem od hromosvodu galvanicky oddělená, správně dokonce "bezpečným oddálením". Tzn. pokud se použije Yagi, tak by správně měla mít svůj vlastní stožárek (nebo aspoň výložník), oddělený od hromosvodu, nejlépe plastový... záleží, jestli chcete mít jímací tyč hromosvodu galvanicky spojenou s konstrukčním stožárem, který má nést taky anténu, nebo oddálit hromosvod plastovým držákem samotné jímací tyče a svodu... a do toho řešíte třeba toto celé (včetně průchodu kabelu střechou) na plechové střeše :-D prostě požadavek na bezpečné oddálení je v praxi dost legrace. Bezpečné oddálení dle představ normotvůrců (vedených nejlepšími úmysly) znamená řádově asi metr vzduchu...

Takže nějaké milimetry vzduchu nebo plastové izolace kolem dipólu jsou stejně relativně k smíchu, kdyby to měl člověk brát doslova. Ale i snaha se cení - lepší izolace aspoň na kilovolt, nežli vůbec žádná.

Trochu zisková Yagi jsou dost velké hrábě, které myslím budou blesk dost lákat plochou a spoustou hrotů. Takže za mě: radši uzemnit na hromosvod. A oddělení řešit potom nějak dál.

Symetrizační členy nefungují jako oddělené trafo s feritovým jádrem. Spíš jako autotransformátor. Ono v tom pásmu vyšších stovek MHz už feritové trafo moc nefunguje jako trafo - je příliš ztrátové a úzkopásmové. Prostě jsou průchozí od DC asi do 2 GHz. To blesk nezastaví. Takže pokud by dipól mohl být uchycený na ráhno antény plastovou sponkou nebo průchodkou, tak máte první bod k dobru u pana Kirchhofa.

Další bod k dobru je relativně malý průřez vodičů (mědi) v koaxiálním kabelu. Pak má třeba smysl (i kvůli životnosti, ochrana před UV) vést koax venku husím krkem. Zas bude trochu míň lákat k přímému úderu.

Zesilovače bývají zabudované v plechové krabičce a mezi vstupem a výstupem je ideální vodivá cesta kostrou. (Signálová cesta se chabě brání: zesilovač uvnitř má průrazné napětí pár voltů, vazební kondíky třeba pár desítek, možná pár stovek pokud si dal konstruktér záležet.) Prostě zesilovač jako kdyby tam nebyl, ten blesku nepřekáží.

Důležité je, umístit na koax někde hned po průchodu pod střechu bleskojistky = svodiče na tuto pozici určené. Masivní koaxiální bleskojistka pro TV pásmo stojí vyšší stokoruny, ale spolehlivě uzemní to ohavně vodivé koaxové stínění na vnitřní zem budovy, kterou na půdu přivedete. A signálový vodič omezí tak na 200 Voltů plynovým jiskřištěm s docela slušnou výdrží.

Pak potřebujete nějakou napájecí výhybku (bias-T) pro předzesy - tady lze použít měnič či trafo s izolací mezi primárem a sekundárem (počítejte kilovolt) takže pokud máte správně připojené bleskojistky, tak už Vám skrz to trafo teoreticky nemá co přeskočit. No a hned za výhybkou doporučuji signálový galvanický oddělovač. Což není trafo, ale dva kondíky zapojené paralelně. VF keramika na 500V (nebo i víc) by neměla být problém - hotové se to prodává opět za pár stovek, dva kondíky v krabičce.

Následuje domovní zes = další plechová krabice, bez izolace mezi porty.

A u jednotlivých účastníků doma doporučuji na "odbočkách z STA stoupačky" individuálně opět galvanické izolátory - tentokrát proti různým efektům v plování ochranných zemí a "zařízení třídy II" se spínanými měniči apod.

Anténa umístěná v podkroví, pokud je na střeše správně provedený hromosvod, by měla být teoreticky "v suchu" - dle normy už není třeba ji dále chránit. Samozřejmě pokud pro klid v duši přidáte bleskojistku, tak palec nahoru.

44
Hardware / Re:Raspberry Pi 4 4k/60Hz nefunguje
« kdy: 13. 05. 2020, 14:42:34 »
Citace
ale vzhledem k těm frekvencím moc nevěřím, že by pomohlo třeba svépomocně přiblokovat napájení...

Kdyby nestíhalo napájení, tak by malina jak zběsilá blikala ikonou blesku na obrazovce, to by si všiml. Každopádně je to divné, nemohu si pomoct, ale stále víc mi to připadá, jako kdyby tazatelova malina byla nějakým způsobem nemocná. Ty USB nemají žádný důvod zhasnout, a určitě není první, kdo provozuje Pi4 na 4K, takový obecný problém by už dávno byl zaznamenán.

Ona je otázka, čeho si přesně malina všimne, v tom napájení. Kde měří a jak to měří. Jestli má třeba detektor "špiček směrem dolů" a jak rychlý... Jestli měří +5V, tak nemusí vůbec nic vědět o dějích, které se odehrávají na Vcore (odhadem kolem 1V jmenovité napětí). Co když nedostatečná filtrace při větší zátěži nevybírá špičky dlouhé řádově nanosekunda (+/- 2 řády) = převedeno na frekvenční pásmo Gigahertz +/- autobus... není keramický kondík jako keramický kondík, lambda/4 invertuje impedanci apod.

Mimochodem jeden citát z toho vlákna na fóru, informace asi rok stará: "6by9 provided a last minute firmware fix that's included in LibreELEC but probably didn't make it into Raspbian. The fix should be included in lastest rpi-update firmware though" . Je to k tématu "podpora 4k" a kompatibilita s konkrétní televizí...

45
Hardware / Re:Raspberry Pi 4 4k/60Hz nefunguje
« kdy: 13. 05. 2020, 13:42:42 »
Nepřiložil byste pro zajímavost výpis následujících příkazů? (kopíruju z dokumentace)
Kód: [Vybrat]
/opt/vc/bin/tvservice -m CEA
/opt/vc/bin/tvservice -m DMT
/opt/vc/bin/tvservice -d edid.dat; /opt/vc/bin/edidparser edid.dat

Prikladám

Tak som teraz pozeral na raspberrypi.org/forums/ a pribudli tam odpovede na môj problém. Jedna z rád bola zapnúť HDMI ultra deep color, to som vypol po jednej rade tu na tomto fóre.
Dobrá správa funguje 60Hz !
Zlá správa nefungujú USB porty a teda ani myš a klávesnica...

Díky za ty výpisy a za prošlápnutí cestičky - takhle vypadá práce průkopníka :-)

Dost jsem se uchechtl, když jsem se podíval napřed na ten EDID (típnutý ještě před úspěšným nahozením 4k@60 Hz?) a pak co si z toho RPi vybere, ve variantě CEA a DMT :-) To je komedie...

Ohledně "ultra deep color" jsem trochu zagooglil, a našel jsem např. toto vlákno - koukám 3840x2160@60p není ještě kompletní specifikace, jsou různé barevné hloubky (8/10/12/16b) a kódování (4:2:0 | 4:2:2 | 4:4:4) a RPi kupodivu některé low-endové kombinace fičur nepodporuje... Poznámka pro kolemjdoucí: zapnout "ultra deep color" je třeba v televizi (tzn. nikoli v malině, v config.txt to nehledejte).

Konkrétně pokud by ještě někdy přišla řeč na custom DMT/CVT videorežim, tak syntax je
Kód: [Vybrat]
hdmi_cvt=<width> <height> <framerate> <aspect> <margins> <interlace> <rb>Atribut "aspect" je kódovaný, poměru 16:9 odpovídá číslo 3.
Atribut "margins" bejval v dobách VGA jednobarevný rámeček... nevím jestli zapnout nebo vypnout (je třeba vyzkoušet). Atributy margins, interlace a rb (reduced blanking) jsou booleovské, tzn. 1=zapnout, 0=vypnout. Takže kýžený 4k režim v DMT variantě bych asi zkusil takto:

Kód: [Vybrat]
hdmi_cvt=3840 2160 60 3 0 0 1
Nefungují USB porty: jako že přímo na malině? Když rozpoutáte 4k, tak umřou USBčka? :-)
Člověk by řekl, že při těch rozměrech už je jedno, jestli TMDS běží 1.5 nebo 6+ Gbps... je možné, že malina při 4k víc žere (jak je ostatně avizováno v dokumentaci), ale vzhledem k těm frekvencím moc nevěřím, že by pomohlo třeba svépomocně přiblokovat napájení... tohle by mělo být vyřešeno na čipu nebo na interposeru nebo opravdu těsně kolem BGA footprintu. Každopádně bez osciloskopu na těch napájecích větvích nebude mnoho k vidění. Ono ostatně možná ani s osciloskopem.

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 44