Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: [1] 2 3 ... 92
1
Hardware / Re:Zháňam tower server na 8×3,5" SATA 22TB diskov
« kdy: 24. 05. 2024, 17:46:40 »
Jinak... pokud by požadavek zněl tak, že chcete v zásadě střídmě vybavenou skříň, která trochu vypadá, ale uvnitř má jenom minimum standardních montážních "přírub" a neotravuje ptákovinama a nesnaží se o vendor lock-in, jako že si do toho naskládáte sám, co budete chtít včetně zdroje... tak docela zajímavé kousky takové "holé klempířiny" jsem viděl u německého Inter-Techu. Jedno konkrétní šasi mě překvapilo, jak bylo hezky průvzdušné, a přitom osazené ventilátory běžely dost potichu.

2
Hardware / Re:Zháňam tower server na 8×3,5" SATA 22TB diskov
« kdy: 23. 05. 2024, 11:06:09 »
Ajo... koukám na ST20000NM007D = Exos 20TB 7200k SATA, a v jeho datasheetu se tvrdí, že celá rodina je CMR.

To nechápu. K čemu nám tolik tlačí šindele už při 1-2 TB...

3
Hardware / Re:Zháňam tower server na 8×3,5" SATA 22TB diskov
« kdy: 23. 05. 2024, 10:54:06 »
...U velkých disků je potřeba se smířit s tím, že budou šindelové. ...
Nebudou, velke disky se sindelove nedelaji. Nastesti.

Tohle mě zajímá. Můžete uvést příklad disku kolem 20 TB, který v dokumentaci hrdě prohlašuje, že není šindelový? (Jsem líný to hledat.)
Moje zkušenost je, že už u kapacity 1 TB  (= dnešní minimum) musím pečlivě vybírat, abych nekoupil šindelový, pokud nechci. U kapacity 4 TB jsem měl pocit, že už není vůbec na výběr.

Docela mě překvapil 1TB Seagate Skyhawk (určen pro NVR), že má 256 MB cache a údajně není šindelový... přitom údajně má nějaké optimalizace pro zápis více simultánních streamů. Aniž by se někde psalo, s jakým filesystémem se počítá. To mi hlava nebere :-)

Citace
A uspavat disky je to nejhorsi co se jim muze dit. Je to zdaleka nejrychlejsi zpusob jak je zlikvidovat.

Když se ten disk jednou denně probudí, uloží zálohy a zase usne?
Na jednom takyserveru toto provozuji asi 10 let a nějak jsem si nevšiml zvýšené úmrtnosti.
Vaši poznámku nechápu nijak špatně, v technické i osobní rovině vítám Vaše varování.

4
Hardware / Re:Zháňam tower server na 8×3,5" SATA 22TB diskov
« kdy: 23. 05. 2024, 07:59:05 »
Správně zkombinovaný HW RAID + fajnové kastlíky na disky dají možnost blikat failure LEDkou, snáz se potom vyměňuje vadný disk. Tohle bývalo možné na bázi Areca + backplane alespoň TQ, nebo některé vzácné modely šuplíkových kastlí měly diskrétní failure vstupy pro LEDky.
Podobnou službu ale odvedou úplně jednoduché šuplíky, na které si zepředu nalepíte sériová čísla disků. Pokud nevíte, ve kterém šuplíku je který disk, musíte je měnit za studena. Každopádně bez šuplíků je velká pakárna měnit disk.
Taky není špatné, mít aspoň jeden volný šuplík (a kanál řadiče) navíc, na podání hot spare při selhání disku.

Zda je či není duševně zdravé, mít v RAIDu 22TB disky, to je otázka okolností a požadavků. Hranice nevkusu je relativní. Na nějakou skoro-studenou zálohu, která se tam bude odsypávat jednou za noc, tzn. režim "skoro páska", fakt úplně stačí jakákoli plechová krabice, ve které budou aspoň trochu slušné šuplíky (aby spolehlivě fungovala fyzická vrstva SATA na zvolené rychlosti a chlazení) a slušný napájecí zdroj = spolehlivý a s dobrou účinností.

Ano rekombinace nového disku po výměně bude dlouho trvat. Stejně tak pravidelná plánovaná automatická kontrola povrchu na pozadí. Tady se hranice "normálního" v průběhu let posouvá, protože rychlost přenosu roste zhruba s odmocninou z plošné hustoty záznamu na plotně, a počet ploten v poslední dekádě opět roste. Takže doba přečtení/zápisu celého disku se prodlužuje rychleji, než s odmocninou kapacity (tzn. téměř lineárně).

Pokud zvolený RAID bude 1 = mirror, nebo nějaká kombinace s nulou, nebo třeba hrst MD mirrorů předaných btrfs, a ten box bude víceméně přijímat zálohy přes něco jako gigabit, tak jako CPU stačí moderní ATOM (BayTrail+) a není tam ani potřeba moc RAMky. Jako že s 512MB by to běželo taky. A diskům se dá říct, aby po nějaké době nečinnosti zastavily rotaci (minimum bývala asi minuta). Tady bych ještě zmínil možnost, použít na systém flašku (nebo dvě v mirroru) a na rotující disky dávat fakt jenom data. Tím umožníte rotující rzi vydatně spát, pokud je to fakt jenom "náhrada pásky". Ušetříte za elektřtinu. Jenom pokud vezmete nějaký fakt desktopový boardík s ATOMem, tak bude mít nula až jeden slot PCI-e, a tato bude patrně x1. Existuje možnost, ten slot opatrně páječkou "otevřít" (protavit štěrbinu), nebo jsou redukce z MiniPCI-e (nevím jak M.2) na factory-proříznutou PCI-e apod. (Akorát skrz takovou redukci nejspíš budete muset PCI-e provozovat na rychlosti 1.1, takže úhrnná průchodnost na disky bude nějakých 250 MBps.) Tzn. tahle radikální punková integrace má svá úskalí :-D

Pokud ta věc má za jízdy počítat nějaká CRCčka nabo šifru nebo paritní RAID (5,6) tak je dobré se zamyslet, jakou sekvenční průchodnost má ten XOR/RS engine mít. Výkonnější procesor bude obecně rychlejší. Je ale možné, že nakonec by ten ATOM stačil taky. Chcete-li benchmark, tak "linuxové jádro" ho vypisuje při bootu, najdete ho v dmesg - v případě, že stroj při startu natahuje drivery z rodiny MD právě pro paritní RAIDy. Takové výpisy dmesg se válí různě v internetech.

Samozřejmě pokud ta věc má něco z dlouhé chvíle chroupat, nebo na tom chcete provozovat virtuály na takové to domácí žvýkání, tak si vyberte procesor podle svého gusta. Nakonec... ona nějaká microATX deska s úspornou variantou desktopového procesoru bude mít slot PCI-e x16 a alespoň 4 SATA porty onboard. Prostě větší svoboda, a spotřeba v idle nebude o moc horší, než ATOM. Ještě se nabízí otázka, zda zakazovat hluboké C-stavy (povolit max C1/C1e) nebo povolit i hlubší. Rozdíl v idlu můžou být jednociferné watty. U BayTrailu to byla navíc otázka stability. Taky se dá CPU podtaktovat, buď v BIOSu, nebo asi i volbou performance profilu v OS...

U velkých disků je potřeba se smířit s tím, že budou šindelové. Pokud je to "náhrada pásky", tak asi OK. Pokud RAID bude mirror a jeho deriváty, tak OK. Pokud RAID bude nějaký paritní, tak bych volil pokud možno dlouhou stripe size (stride size), abych zápisy zbytečně nekrájel ještě víc nadrobno. Šindele jsou svinstvo. Taky mám dojem, možná nepodložený, že MD RAID bude tolerantnější (než nějaký HW RAID) ke sklonu šindelových disků, "na chvíli se zamyslet".

Pokud nad tím má běžet virtualizace, tak opět: nečekejte, že šindelovým diskům naložíte nějaké zázračné IOps.
Taky jim tím znemožníte zastavovat rotaci, protože běžící neořezaný OS si neustále na systémový svazek něco málo "ublinkává". Loguje a tak. Mimochodem - mountuju poslední dobou převážně s "-o noatime".

Pokud nainstalujete Debian a balík mdadm a k tomu nějakého emailového démona (stačí exim, pokud ho umíte zkonfigurovat) a uděláte alias v /etc/aliases z lokálního roota na nějaký živý dohled, bude mdadm pravidelně (z cronu?) provádět preventivní čtení celého povrchu polí a případné nalezené problémy bude hlásit emailem. Akorát to kompletní přečtení může trvat déle než den, takže bych se kdyžtak mrknul, jak často ta kontrola běží, aby stíhala doběhnout :-) Taky se tím opět omezuje diskům procento času, kdy mohou spokojeně spinkat.

Linuxu a holým HBA je kapacita disků obecně wurscht. Rozsah LBA adresace v ATA a SCSI protokolech je mnohem větší než dnešních 22 TB. U hardwarových RAIDů jsem historicky zaznamenal, že starý firmware s novými velkými disky nefungoval správně (nečekal tak velkou kapacitu). Často pomůže update firmwaru - tento je dostupný, pokud řadič není druhohorní model (vintage hardware).

5
RAMka v NTB: někdo mi tu před časem poradil HP ProBook / Elitebook a po dvou nákupech nemohu než souhlasit (ohledně RAMky). A procesor od AMD. Pozor devátá generace HP ProBook neměla podsvícenou klávesnici (asi marketing), desátá už zase má. Optimální parametry měly cca ProBook 455 G10 / EliteBook 865 G10. RAMku ve dvou slotech mají jinak jenom samé dražší stroje (nebo repasy). Bohužel se tím dost omezuje výběr v dalších aspektech - třeba klávesnice. U HP ProBook "insert" není samostatná klávesa, musí se na ni přes Fn apod. Taky jsou 15" noťasy už tak hubené, že se do nich nevejde 2.5" točivý disk.

Třeba ProBook 2xx series osobně radím nebrat, je to levný plasťák tuším s nepodsvícenou klávesnicí. A modely s nulou nakonci (např. 450) mají topné těleso od Intelu. modely se čtyřkou uprostřed (84x) jsou čtrnáctipalcové, na klávesnici nemají numerickou sekci.
Kromě toho dostupnost těch vymazlenějších nejžádanějších variant se šestijádrem/osmijádrem Ryzenem je možná poněkud nárazová - resp. je potřeba pečlivě filtrovat, aby člověk omylem nekopil čtyřjádro Ryzen 3 nebo něco od Intelu. Třeba v CZC bych si zrovna teď vybral.

Taky třeba brašny na noťas už nejsou co bejvaly. Tvrdej kufřík prakticky nejde koupit, plátěnej polotvrdej s dostatkem místa na příslušenství uvnitř je už taky problém, jako kvalitní brašna se tváří mírně polstrovaný plátěný pytel se zapínáním nahoře uprostřed, pouze s vnější kapsou na zdroj. Některé mají nadále uši shora a formát "na šířku", ale výrobci brašen mají spíš pocit, že všichni chtějí nosit moderní supertenký noťas v baťohu na hrbu :-( To ztenčování vůbec zašlo dost daleko. Motherboard ještě ledacos snese, ale klávesnice obtisklá na displeji začíná být reálný problém i mimo frikulínské tradičně supertenké značky/modely.

Ještě k té RAMce: nevím jak jinde, u HP ProBook se leze dovnitř u každého modelu/generace jinak. Doporučuji nezkoušet to na bázi přirozené inteligence, snadno třeba zbytečně urvete gumovou nohu která měla zůstat na místě (šroubek pod ní není) apod. Doporučuji najít na YT odpovídající "disassembly" video. Bohužel pryč je doba, kdy se dovnitř dalo dostat pohodlnými dvířky přes pár šroubků. Dneska člověk musí vzít trsátko, louskat spodní kryt spárou podél obvodu, konkrétně ProBook 455 má tuším někde uprostřed plastový narážecí trn který je ohavně tuhý (člověk se bojí, že něco uvnitř utrhne, což je možná nakonec účel).

6
Windows a jiné systémy / Re:V akom stave je Windows 11?
« kdy: 03. 05. 2024, 09:33:32 »
K tomu automatickému restartování: všiml jsem si, že některý soft, když se stydí prostě bez ptaní provést restart, tak nejdřív párkrát zdvořile poprosí, a pak tiše provede nějakou malou natruc-brzdu. Nejede DNS, wifi, login do webu? Mrknu se "aha, čekáme na restart kvůli aktualizaci". Vystoupit+nastoupit a je klid. Výrobci softwaru k téhle mentalitě své užovky doslova vychovávají :-( Nejhorší je, že je to nerozeznatelné od nákazy parazitem - myslím nelegitimním parazitem.

8
Windows a jiné systémy / Re:V akom stave je Windows 11?
« kdy: 26. 04. 2024, 08:05:23 »
...svítá mi, možná blbě, že toto je sales case pro řešení typu "ThinManager". Klient na zapečeném Linuxu, kde si nastavíte množinu displejů natvrdo, naběhnou natvrdo vždycky, takže je RDP klient předá RDP serveru vždycky ve stejné množině / sestavě / rozlišení. Anebo si to taky maluju celé moc narůžovo.

9
Windows a jiné systémy / Re:V akom stave je Windows 11?
« kdy: 25. 04. 2024, 07:11:49 »
Hele tak mi připadá, že ještě nepadlo pro úplnost toto:
https://www.youtube.com/watch?v=HbDnxzrbxn4
(sry jestli jsem zaspal)

10
Odkladiště / Re:Proč uspěl zrovna Linux?
« kdy: 21. 04. 2024, 22:22:08 »
Trh sa celkom dobre rozdelil. Na otvorené systémy je Linux. Na zatvorené systémy je FreeBSD. A na tajné veci je Minix.
:-D to je mimochodem srandovní paradox, aspoň na první povrchní pohled: systém s nejsvobodnější licencí je oblíbenou platformou pro boxy, od kterých člověk zdrojáky nedostane...

Jinak... proč Linux: protože je Linus pragmatik/meritokrat, pan programátor a dříč, a jak se rychle ukázalo, velmi použitelný také jako osvícený diktátor. V roli šéfa projektu zraje jako víno, nakonec si na to sám napsal klíčový nástroj... (jako Chuck Norris.) Zřejmě míň než konkurenční projekty bazíruje na ideologii. Přestože s gustem nazývá věci pravými jmény a některé patche a nápady si drží od těla, na druhou stranu se nebrání, aby v kernelu existovaly klidně dvě (a více?) navzájem nezávislé alternativní implementace téhož. Na jednu stranu tahle duplicita vede v některých případech k "suboptimálnímu vrstvení", na druhou stranu to vede k přínosné konkurenci. Mám pocit, že Linus nechává projekt víc košatět a bujet, přizval víc lidí a zvládá je ukočírovat... vítáni jsou všichni, kdo projeví určitou míru vkusu (a shodnou se ve vkusu s Linusem a jeho apoštoly).

11
Ještě se o pár stránek vrátím:

1500E mi v tomhle kontextu přijde jako vcelku zanedbatelná částka.

. Já si z toho beru, že to hezky ukazuje, jak je hodnota peněz relativní, v závislosti na lokalitě, životní situaci a momentálních možnostech "disponenta". A že hodnotná investice nemusí znamenat velikou částku. Nemusí spočívat výhradně v dobře rozloženém akciovém portfoliu ve stovkách tisíc EURO, které vlastním přímo, nikoli skrz podílový fond či jiného takového seriózního prostředníka...

Z úplně jiného soudku, někdo tady zmínil, že nemovitosti taky nemají zaručený výnos/růst. A že současná situace, kdy je nedostupné bydlení, nemusí trvat věčně.

Mám-li toto analyzovat tak: nemovitosti jsou vzácný statek. Nové nepřibývají.

Stavět bydlení, je
A) buď neefektivní (jednotlivé rodinné domečky) a i tak na poměry jednotlivce dost  drahé,
nebo
B) stavět bytové domy o mnoha jednotkách, to je pro většinu populace úplně mimo možnosti, přestože "výrobní náklady" na jednu bytovou jednotku mohou vycházet lépe, než na rodinný domek... ale to musíte překonat "bariéru vstupu do odvětví", která je značná.

Teoreticky je tu "strukturální nerovnováha" toho typu, že "na venkově je volných nemovitostí dost". To bych taky úplně nezdůrazňoval. Jsou volné všelijaké staré barabizny až zříceniny, které s ohledem na dnešní běžné požadavky (dispozice, zateplení, hydroizolace spodku) je levnější zbourat a postavit od základů znovu. Protože kdo by dneska chtěl bydlet v baráku z konce předminulého století, který byl několikrát zveleben vlašťovčím způsobem, obsahuje různé zazděné kostlivce a obvykle má technologické problémy už v základech. Kromě toho, levné nemovitosti jsou zpravidla v místech, odkud je to "všude daleko", není tam kvalitní nejen internet, ale třeba ani další inženýrské sítě, není tam práce apod. Tzn. cena odpovídá kvalitě a použitelnosti jednotlivé nemovitosti, a vůbec možnostem "důstojné existence v dnešní době".

Pokud argument mířil tam, že taky konečně může dojít na zdanění vlastněných nemovitostí: nojo. Ale to na nedostupnosti bydlení zase tolik nezmění, pokud neberete v úvahu úlety typu "vlastním jako investici nepronajímaný prázdný obytný barák" nebo AirBnB apod. Ono jich zase tolik není. Tzn. jasně - pokud stát zdaní vlastnictví "nemovitostí, které osobně nevyužívám k bydlení", tzn. které "držím navíc", nějaké nemovitosti se vrátí na trh a cena možná trochu klesne = vlastnické bydlení se stane o něco dostupnějším. Otázkou je, o kolik. A pokud ty nemovitosti byly dosud pronajímané, tak se jenom trochu změní poměr cen za bydlení v nájmu vs. ve vlastním = nepřibydou volné byty.

Skutečných problémů je víc: kromě toho, že se obyvatelstvo stěhuje z venkova do měst, tak se od listopadu 89 prodloužila doba dožití, lidi si zvykají zůstat k stáru v bytě sami atd. Slyšel jsem, že tyhle dva faktory dělají desítky procent nahoru. A jasně, sem tam přibyde nějaký cizinec - jinak by nám těžko rostl počet obyvatel. Však tu taky platí daně atd.

Trh nemovitostí je občas taky dějištěm iracionálních bublin. V některých lokalitách/městech v ČR historicky v nedávné minulosti (po roce 2008) bublina viditelně trochu splaskla. Ale napříč trhem jsme zatím nic takového nezažili. Ani nedávný konec hypotečního liberalismu viditelně trhu v ČR stoličku nepodtrhl.

Takže za mě: pokud se nezačnou masově stavět bytovky nebo nějaké jiné bydlení, čemuž moc nevěřím, tak líp hned tak nebude / náklady na bydlení dolů nepůjdou.
Má smysl, řešit nějaké černé labutě? Jako že se válka pohne směrem k nám, nebo globální oteplení nabere na otáčkách... kterým směrem by toto pohnulo s cenami bydlení u nás? Aby tady klesly ceny bydlení, musela by přijít nějaká fakt krutá katastrofa, která by zhoršila životní podmínky konkrétně tady u nás v porovnání s relevantním zeměpisným okolím. Živelná/ekologická pohroma, nebo třeba změna ekonomiky (ve výsledku nezaměstnanost, detroitský scénář).

Je reálná společenská změna zpátky k normalizačnímu reálnému socialismu? Nemyslím si. V médiích je teď v módě argument, že by městské bydlení měla stavět a vlastnit města. Za příklad se dává třeba Vídeň. Zrovna nedávno jsem se s jedním mladým vídeňákem bavil - nebyl z toho systému zrovna nadšený. Já mu oponoval situací v Praze a obecně v ČR... tak nějak jsme si navzájem postěžovali, závěr z toho žádný jasný. Inu - uvidíme. Pokud města začnou stavět, zlobit se nebudu - spíš mám ale podezření, že takovou vlnu očekávat nelze. Radnice je ouřad... a tenhle ouřad by musel začít sršet nadšenou budovatelskou aktivitou, a jít proti zájmům místních realitních a stavebních podnikatelů... no nevím. Ledaže by to místní šedé eminence uchopily jako předehru k následné win-win privatizaci...

12
Vývoj / Re:Prosím o nasměrování v neuronových sítích
« kdy: 17. 04. 2024, 21:31:11 »
Mě regresní analýza smysl nedává. Dává mi smysl evoluční algoritmus, abych nastavil váhy pro moje metriky.

Ale jo souhlas. Lineární regrese má primitivní model = dost omezující předpoklady. Pokud součástí té hledané hodnotící funkce má být nějaký práh nebo jiný typ nelinearity, nebo může být třeba prohřešek proti vzájemné kolmosti vstupních proměnných, nevyjde lineární regrese hezky nebo nedá významné výsledky. Koukal jsem i na nějaké nelineární regresní modely, ne že bych jim extra rozuměl, opět patrně spousta omezení... pro dané zadání nakonec genetický algoritmus a neuronka samozřejmě nezní špatně.

13
Výdaj 1500E za kanalizační přípojku je za mě jednoznačně investice, která citelně zvedá hodnotu nemovitosti. To se Vám vrátilo ve chvíli, kdy jste ty peníze vydal. Mimochodem gratuluji k osvícené radnici. U nás v krajském městě je pár periferních čtvtí, které by kanaldu potřebovaly jako sůl, ale "nějak to vždycky spadne pod stůl". Naše radnice radši šikanuje starousedlíky pokutami za nevyhovující septiky - poté co desítky let slibuje kanalizaci.

14
Sam mam hypo + spotrebak ale splatky nastavene tak, ze sice mozno preplatim par eur navyse, ale viem, ze to viem splacat aj ked by som bol par mesiacov bez prijmu. A popri tom si setrim na veci, ktore nie su urgentne, ale casom ich budem potrebovat.

...v obecné rovině mi přijde inovativní, mít spotřební zboží na dluh a zároveň spořit, ale po další úvaze je to asi věc "míry" a jaké znaménko má čisté saldo. Chápu to tak, že je potřeba mít nějaký polštářek volné hotovosti, když je člověk třeba mírně v mínusu, pokud porovná dluhy s nějakou dobou splatnosti (cash flow v čase) proti úsporám s nějakou nenulovou dobou beztrestné výpovědi...

Píšu to proto, že tuhle situaci neznám, protože mám averzi k dluhům (riziku).

15
Silne pak doporucuju precist tohle: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/ekonomie-536022, ja sem to dost hltal.

Jo... povinné čtení na Ekně v prváku. Otravně tlustá, rozvláčná a předražená bichle - přitom na absolvování stačilo se účastnit a přečíst řádově levnější a systematičtější interní skripta, která strukturou lépe odpovídala přednášené látce a vypsaným kurzům. Asi protože mám toto za sebou, přijde mi dnes divné, jak někdo tyhle základní věci může nechápat... bezpochyby svého druhu cognitive bias na mé straně :-)

Stran: [1] 2 3 ... 92