1
Distribuce / Re:Přístup přes putty: maglajz ve znacích, (čáry a oddělovače)
« kdy: 11. 11. 2020, 10:15:11 »
@IDontCare : hezky. Děkuju.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
2
Vývoj / Re:Spektrální analyzátor (FFT) na Linuxu
« kdy: 01. 11. 2020, 13:50:43 »
Aha pardon, ono to mělo být na Linuxu...
3
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 01. 11. 2020, 12:14:09 »
...asi jsem v tomhle vlákně dost OT, ale v širším kontextu koronavirové "školy na dálku" jsem sepsal... takový traktát, který začíná rychlým návodem, jak si v MS Teams spustit testovací hovor, kde nastavit zisk mikrofonu, a jak se bránit echu a šumu. Zárodek toho textu vznikl původně na žádost jedné svědomité paní učitelky, která se snaží vyučovat i v dnešních nenormálních podmínkách. Možná by se to hodilo ostatním.
4
Vývoj / Re:Spektrální analyzátor (FFT) na Linuxu
« kdy: 01. 11. 2020, 12:07:51 »
Spectrum Lab.
https://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html
Screenshot na homepagi je starej.
Umí to hodně moc věcí.
Je sice zaměřenej na HAM Radio, ale vlastně se dá velmi dobře použít
na obecnou analýzu spektra z audio záznamů.
Je relativně široce konfigurovatelný: vzorkovací frekvence,
velikosti FFT okna, vodopád svisle nebo vodorovně, režimy obarvení vodopádu...
je toho hodně. Použil jsem ho několikrát.
Jo a souhlas taky s FFT analýzou v Audacity.
Je méně konfigurovatelná než ve Spectrum Labu, ale v některých ohledech užitečnější.
Chápu, že Vám jde o audio. Pokud by Vás zajímalo rádiové spektrum, tak vstupenkou je RTL-SDR. K němu na realtime zobrazení úzkého pásma třeba HDSDR, nebo jako přehledový spektrák můj nedokonalý RTLSDR Skyline.
https://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html
Screenshot na homepagi je starej.
Umí to hodně moc věcí.
Je sice zaměřenej na HAM Radio, ale vlastně se dá velmi dobře použít
na obecnou analýzu spektra z audio záznamů.
Je relativně široce konfigurovatelný: vzorkovací frekvence,
velikosti FFT okna, vodopád svisle nebo vodorovně, režimy obarvení vodopádu...
je toho hodně. Použil jsem ho několikrát.
Jo a souhlas taky s FFT analýzou v Audacity.
Je méně konfigurovatelná než ve Spectrum Labu, ale v některých ohledech užitečnější.
Chápu, že Vám jde o audio. Pokud by Vás zajímalo rádiové spektrum, tak vstupenkou je RTL-SDR. K němu na realtime zobrazení úzkého pásma třeba HDSDR, nebo jako přehledový spektrák můj nedokonalý RTLSDR Skyline.
5
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 21. 10. 2020, 16:25:17 »Kdy se vám naposledy v Linuxu stalo že se počítač dostal po nebootovatelného stavu při běžném použití? Počítám s něčím stabilním, s archem ne.
No... na pracovním noťasu mi to sekundární Debian 10 v dual-bootu s primárníma Windowsama předvedl nedávno. Ale to je tím dual-bootem, kde hlavní bootloader je Windowsí, na NTFS v C:\bootsect.bin mám kopii linuxového bootsektoru, kterou chain-loaduju z Windows BCD. V tom linuxovém bootsektoru bydlí grub. Provedl jsem nějaký ten apt-get upgrade, nedošlo mi že proběhl grub-install (nová verze), a pak mi ten starý bootsektor nebootoval. Starý grub držkoval, že v nějakém modulu nenašel očekávané symboly nebo co. Ono ještě navíc kromě toho, že mi ten Linux umí nabootovat na holém železe, tak ho dokážu bootnout z fyzického disku taky ve Virtualboxu, kde je navíc nějaký overlay nad fyzickým MBR nebo co... (abych si nezhamtal fyzický bootloader a nesahal na oddíly, které mají pod taktovkou živé Windows) - prostě jsem se z toho dostal tak, že jsem bootnul ve VMku aktuální netinstall CD v rescue režimu, pořídil jsem si novou kopii bootsektoru linuxového oddílu, nacpal jsem ji na C: (stačilo vyměnit soubor) a bootuje to zase normálně. Akorát jsem tuším ten soubor s bootsektorem stěhoval pomocí SCP přes třetí stroj, protože přímo mountnout NTFS jsem v tu chvíli nemohl, mountnout ve virtuálu v chrootu USB flashku uzmutou Vindózum mi nějak nešlo a nic lepšího jsem v tu chvíli nevymyslel :-)
Na holém železe jsem mrtvolu neměl ani nepamatuju.
6
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 21. 10. 2020, 14:49:13 »... Napr. nastavenie hlasitosti streamov je uložené v ~/.config/pulse/*-stream-volumes.tdb a zariadení v ~/.config/pulse/*-device-volumes.tdb a obnovujú ich moduly module-stream-restore a module-device-restore.
Díky za podrobnou odpověď, respect :-)
Koukám do dokumentace ohledně module-stream-restore a module-device-restore a zřejmě si pořád sedím na vedení: OK známe dva moduly, které obnoví předchozí nastavení při startu (a možná dalších podobných událostech, třeba resume from suspend). Ale: kdo a kdy ty hodnoty do těch GDBM databází zapisuje? PulseAudio démon při jakékoli změně nastavení? Tzn. ani pavucontrol ani xfce4-pulseaudio-plugin nemají svou vlastní perzistentní konfiguraci, dělají jenom runtime user interface do PulseAudio služby?
7
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 21. 10. 2020, 12:50:33 »
Tyjo, jak jsem chválil Debian 10 XFCE, tak mě hned včera lehce vyškolil :-) V souvislosti s MS Teams jsem řešil, že můj mikrofon šumí. Potvrzeno testovacím hovorem "sám se sebou". První věc byla, snížit úroveň mikrofonu - byl zbytečně nahlas. Druhá věc (paradoxně snad i jednodušší) byla povolit digitální potlačení šumu - k tomu stačí přidat
A co mě na tom vyškolilo: ukládání nastavení hlasitosti napříč restarty. V systému je jednak PulseAudio - pokud správně chápu, je tento subsystém startován při startu X, nikoli jako systémový démon (přes systemd). K němu ovládací applet je xfce4-pulseaudio-plugin, ze kterého jedním kliknutím se dá spustit volně plovoucí appka pavucontrol. Kromě toho existuje možnost, nastavit hlasitost "o patro blíž k hardwaru", ve vrstvě ALSA - uživatelsky příkazem alsactl, s argumentem store anebo restore. S tím že tradičně ALSA údajně dělala restore při startu. Toto vše je za jízdy provázáno, potenciometry se pohybují společně. No a mně se to chová tak, že po startu je zvuk (xfce4-pulseaudio-plugin) nastavený na nějaké defaulty, které jsou po každém startu stejné. Když jsem si chvilku hrál s Audacity, klikal jsme si v něm (v Audacity GUI) ve volbě zdroje signálu apod., podařilo se mi zřejmě rozdrbat konfiguraci PulseAudia do té míry, že kromě mikrofonu nakonec přestalo fungovat i přehrávání, v celém systému, i po restartu. Z toho jsem se vyprostil tím, že jsem našel a smazal (napřed zkusmo přejmenoval) ~/.config/pulse/ . Po dalším restartu byly zpátky nějaké defaulty a chovalo se to opět cca mravně (na Audacity už jsem nesahal) - ale změny úrovní repráků a mikrofonu se neukládají. Pavucontrol zřejmě funguje jenom na runtime stav, nemá vlastní ukládání konfigurace na disk. Takže jsem sáhl po alsactl store/restore, což funguje, ale musím provést restore až poté, co všechny pulseaudio srandičky bezpečně nastartovaly. Třeba pokud alsactl restore zadám jako "aplikaci při startu" XFCE, kde nemám možnost nastavit pořadí, startuje alsactl dříve než pulseaudio, a alsactl restore se neprojeví. Pokud ho ale o 20 sekund odložím (nohup a sleep) tak to zafunguje. Ale tuším mi to pulseaudio přenastaví podle svého při "resume from suspend"... toto nemám přesně vysledované, prostě se mi stalo, že jsem ráno probudil noťas, přihlásil se do Teams, a najednou koukám, táhla v pulseaudio pluginu jsou zase na defaultech. To už ale probíhalo vyučování, takže jsem si nemohl hrát. Opravdu se mi nechce, kompilovat něco ze zdrojáků :-) Ono to nakonec nějak funguje... a ze mě je IRL široko daleko největší odborník* ;-) na konfiguraci echo-cancelation a potlačení šumu pod Windows a Linuxem.
Zrovna tohle by myslím v Ubuntu LTS fungovalo na první pokus.
*odborník je člověk, který přijel z jiného města.
Kód: [Vybrat]
load-module module-echo-cancel
v globální konfiguraci PulseAudio /etc/pulse/default.pa , což je trivka. Zřejmě se to má vložit těsně před poslední odstavec konfiguráku, kde následují nějaké cca 2 moduly, které tyhle chytristiky nějak inteligentně zařazují/vyřazují podle situace.A co mě na tom vyškolilo: ukládání nastavení hlasitosti napříč restarty. V systému je jednak PulseAudio - pokud správně chápu, je tento subsystém startován při startu X, nikoli jako systémový démon (přes systemd). K němu ovládací applet je xfce4-pulseaudio-plugin, ze kterého jedním kliknutím se dá spustit volně plovoucí appka pavucontrol. Kromě toho existuje možnost, nastavit hlasitost "o patro blíž k hardwaru", ve vrstvě ALSA - uživatelsky příkazem alsactl, s argumentem store anebo restore. S tím že tradičně ALSA údajně dělala restore při startu. Toto vše je za jízdy provázáno, potenciometry se pohybují společně. No a mně se to chová tak, že po startu je zvuk (xfce4-pulseaudio-plugin) nastavený na nějaké defaulty, které jsou po každém startu stejné. Když jsem si chvilku hrál s Audacity, klikal jsme si v něm (v Audacity GUI) ve volbě zdroje signálu apod., podařilo se mi zřejmě rozdrbat konfiguraci PulseAudia do té míry, že kromě mikrofonu nakonec přestalo fungovat i přehrávání, v celém systému, i po restartu. Z toho jsem se vyprostil tím, že jsem našel a smazal (napřed zkusmo přejmenoval) ~/.config/pulse/ . Po dalším restartu byly zpátky nějaké defaulty a chovalo se to opět cca mravně (na Audacity už jsem nesahal) - ale změny úrovní repráků a mikrofonu se neukládají. Pavucontrol zřejmě funguje jenom na runtime stav, nemá vlastní ukládání konfigurace na disk. Takže jsem sáhl po alsactl store/restore, což funguje, ale musím provést restore až poté, co všechny pulseaudio srandičky bezpečně nastartovaly. Třeba pokud alsactl restore zadám jako "aplikaci při startu" XFCE, kde nemám možnost nastavit pořadí, startuje alsactl dříve než pulseaudio, a alsactl restore se neprojeví. Pokud ho ale o 20 sekund odložím (nohup a sleep) tak to zafunguje. Ale tuším mi to pulseaudio přenastaví podle svého při "resume from suspend"... toto nemám přesně vysledované, prostě se mi stalo, že jsem ráno probudil noťas, přihlásil se do Teams, a najednou koukám, táhla v pulseaudio pluginu jsou zase na defaultech. To už ale probíhalo vyučování, takže jsem si nemohl hrát. Opravdu se mi nechce, kompilovat něco ze zdrojáků :-) Ono to nakonec nějak funguje... a ze mě je IRL široko daleko největší odborník* ;-) na konfiguraci echo-cancelation a potlačení šumu pod Windows a Linuxem.
Zrovna tohle by myslím v Ubuntu LTS fungovalo na první pokus.
*odborník je člověk, který přijel z jiného města.
8
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 20. 10. 2020, 15:21:20 »
@Jenda, @k3dAR: ono to vážně funguje! Díky... opravil jsem tenhle zádrhel ve svém nedávném traktátu a uvedl jsem vás jako zdroj.
Kód: [Vybrat]
#!/bin/sh
DESTDIR="/var/NFSboot/deb9_x86_64"
if [ -d "$DESTDIR" ]; then
# bind-mount what is necessary
# Beware: some old howtos still mention just "bind".
# With systemd, you need an explicit rslave.
# Otherwise, umount will either unmount both mountpoints,
# or fail with EBUSY. Either way you may end up with an awry /dev/ .
# https://wiki.debian.org/systemd#Shared_bind_mounts
# Either format should work: -o bind,rslave or stand-alone --options.
#mount -o bind,rslave /proc $DESTDIR/proc
mount --bind --make-rslave /proc $DESTDIR/proc
mount --bind --make-rslave /dev $DESTDIR/dev
# The additional trick with /dev/pts comes courtesy of Jenda and k3dAR :-)
mount --bind --make-rslave /dev/pts $DESTDIR/dev/pts
mount --bind --make-rslave /sys $DESTDIR/sys
mount --bind --make-rslave /run $DESTDIR/run
chroot $DESTDIR /bin/bash
umount $DESTDIR/run
umount $DESTDIR/sys
umount $DESTDIR/dev/pts
umount $DESTDIR/dev
umount $DESTDIR/proc
else
echo "ERROR: the requested DESTDIR path $DESTDIR is not a directory."
echo "Not sure what to do, exiting."
echo ""
echo "Use this script to chroot into a destination subdirectory,"
echo "where you have a Linux distro installed, and you want to"
echo "do some work on it, with /proc /sys /dev /run bind-mounted,"
echo "without actually booting the Linux in the subdir."
exit 1
fi
9
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 19. 10. 2020, 22:39:57 »
@Jenda: já bych možná jeden dotaz měl, pokud jste v téhle lize :-)
Trochu si hraju s disklessama a NFS rootem. O ten diskless konec mi v tomto dotazu nejde. Na serveru (Debian tuším 9) mám NFS export v nějakém adresáři - v níže přiloženém skriptu mu říkám $DESTDIR. Řekněme že jsem ten adresář historicky naplnil debootstrapem a od té doby si s ním hraju. Když potřebuju něco poštelovat a nechce se mi startovat diskless klienta s kompletním RW přístupem, tak se prostě jenom chrootnu na NFS serveru do toho adresáře. Ovšem teprve poté, co jsem si bind-mountnul /proc /sys /dev a /run. No a záhada je, že pokud v tom chrootu provedu cosi složitějšího (tuším update-initramfs) a následně z toho chrootnutého shellu vypadnu, tak mi pak ty bind-mountnuté adresáře nejdou odmountovat. Že busy nebo co.
Tzn. jako kdyby tam nastartovali nějací démoni a zůstali běžet (odpojení od řídícího terminálu, jsouce démoni mají toto v povaze). Zatím jsem to vždycky řešil rebootem NFS serveru (celého stroje), resp. jakmile ty disklessy začaly bootovat, tak už si na tuhle práci startuju diskless s RW přístupem na NFS root.
Nemáte nápad, jak nějak rychle odhalit, co tam kde zůstalo viset? Zatím jsem nezkoušel ani fuser... Napadají mě komické bastly typu uložit si "ps" před a po a pak mezi nimi provést diff.
Mimochodem ten Debian na NFS serveru obsahuje systemd. Už to je okolnost, která může mít vliv. Minimálně jsem si chvíli lámal hlavu s bind-mountem, aby vůbec prošel. Viz ten skript.
Trochu si hraju s disklessama a NFS rootem. O ten diskless konec mi v tomto dotazu nejde. Na serveru (Debian tuším 9) mám NFS export v nějakém adresáři - v níže přiloženém skriptu mu říkám $DESTDIR. Řekněme že jsem ten adresář historicky naplnil debootstrapem a od té doby si s ním hraju. Když potřebuju něco poštelovat a nechce se mi startovat diskless klienta s kompletním RW přístupem, tak se prostě jenom chrootnu na NFS serveru do toho adresáře. Ovšem teprve poté, co jsem si bind-mountnul /proc /sys /dev a /run. No a záhada je, že pokud v tom chrootu provedu cosi složitějšího (tuším update-initramfs) a následně z toho chrootnutého shellu vypadnu, tak mi pak ty bind-mountnuté adresáře nejdou odmountovat. Že busy nebo co.
Tzn. jako kdyby tam nastartovali nějací démoni a zůstali běžet (odpojení od řídícího terminálu, jsouce démoni mají toto v povaze). Zatím jsem to vždycky řešil rebootem NFS serveru (celého stroje), resp. jakmile ty disklessy začaly bootovat, tak už si na tuhle práci startuju diskless s RW přístupem na NFS root.
Nemáte nápad, jak nějak rychle odhalit, co tam kde zůstalo viset? Zatím jsem nezkoušel ani fuser... Napadají mě komické bastly typu uložit si "ps" před a po a pak mezi nimi provést diff.
Mimochodem ten Debian na NFS serveru obsahuje systemd. Už to je okolnost, která může mít vliv. Minimálně jsem si chvíli lámal hlavu s bind-mountem, aby vůbec prošel. Viz ten skript.
Kód: [Vybrat]
#!/bin/sh
DESTDIR="/var/NFSboot/deb9_x86_64"
if [ -d "$DESTDIR" ]; then
# bind-mount what is necessary
# Beware: some old howtos still mention just "bind".
# With systemd, you need an explicit rslave.
# Otherwise, umount will either unmount both mountpoints,
# or fail with EBUSY. Either way you may end up with an awry /dev/ .
# https://wiki.debian.org/systemd#Shared_bind_mounts
# Either format should work: -o bind,rslave or stand-alone --options.
#mount -o bind,rslave /proc $DESTDIR/proc
mount --bind --make-rslave /proc $DESTDIR/proc
mount --bind --make-rslave /dev $DESTDIR/dev
mount --bind --make-rslave /sys $DESTDIR/sys
mount --bind --make-rslave /run $DESTDIR/run
chroot $DESTDIR /bin/bash
umount $DESTDIR/run
umount $DESTDIR/sys
umount $DESTDIR/dev
umount $DESTDIR/proc
else
echo "ERROR: the requested DESTDIR path $DESTDIR is not a directory."
echo "Not sure what to do, exiting."
echo ""
echo "Use this script to chroot into a destination subdirectory,"
echo "where you have a Linux distro installed, and you want to"
echo "do some work on it, with /proc /sys /dev /run bind-mounted,"
echo "without actually booting the Linux in the subdir."
exit 1
fi
10
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 19. 10. 2020, 10:32:11 »Nenech se odradit - kup jí win 10 - děcka měla od narození linux, ale od doby co jednou zapla Windows, tak už zpátky nechtějí. Jedna věc jsou hry, ale druhá je, že se jim v nich líp pracuje. 1O jsou podle mě dobrý systém - co jsem v něm dělal, tak bylo v pohodě a dost často jsem byl překvapený, jak dobře to šlo - i proti linuxu.
Pokud se jim o to tatínek stará, a když se vyrojí aktualizace, tak si prostě přepojej sluchátka do mobilu a frčej dál, tak věřím tomu, že jsou v poho. Souhlasím, že co do ergonomie desktopu jsou na tom Windows nejspíš líp. (Záměrně nezačínám flame-war desktop vs. dlaždice, protože o sobě vím, že jsem konserva rezatá.)
Citace
Naposledy to bylo přenesení systému na jiný disk - za běhu přeneseno, stačilo pak jen přehodit kabely a vše ok. Na pár kliknutí a skoro bez googlu. Nejdřív jsem měl trochu strach, pak úsměv na rtech - s Linuxem je to dost často přesně naopak. Nejdřív mrak googlení, pak úsměv, nakonec pruser...
Tohle už je myslím vyloženě začátečníka z p**ele klika. Bejvaly doby, kdy k naklonování DOS/Windows stačil Ghost. Uměl správně vyrobit nové zavaděče. Pak starého dobrého Ghosta zařízli, takže je na výběr ImageX nebo DISM od MS, nebo alternativy od třetích stran: Acronis na linuxovém podvozku, EaseUS zřejmě online pod živými Windowsy a jsou i další. Popravdě legacy BIOS boot zafunguje pod Windows (počínaje XP) teoreticky pouhým rozdělením a naformátováním nového disku na NTFS zpod Windows (diskpart a format zapíšou do MBR a BS i generické stupně zavaděče), a následně (offline) překopírovat data. Naopak UEFI boot, i s vypnutým SecureBootem, vyžaduje ruční přežehlení BCD pár zaklínadly v příkazové řádce. Pokud tohle všecko udělá nějaký tool (třeba čínský EaseUS) tak je samozřejmě vyhráno, a na domácí přestěhování Windows na nový disk to zajisté stačí...
Pod Linuxem to taky není tolik práce, pokud víte, co děláte. Možná je i lepší šance zapamatovat si ten chroot a pár bind-mountů, než zapamatovat si přesně syntax příkazové řádky pro bcdedit.
11
Distribuce / Re:Ubuntu pro náctiletou?
« kdy: 19. 10. 2020, 10:09:58 »
...v práci potřebuju Windows, a na konkrétním stroji se držím Win7, jinde Win10. Že si Win10 dělají co chtějí, netřeba opakovat. Win7 nejsou tak paličaté, ale zase vydrží běžet jenom pár dnů, než se jim "zfragmentuje paměť" nebo co a je potřeba restartovat. Občas se nepochopitelně cosi rozběhne a půl hodiny to chtochtá diskem, přičemž to v systémových toolech skrývá svoji spotřebu paměti... takže to podle některých indikátorů vypadá, že je RAMky dost a dost, a podle jiných jsem na stropě. Při bližším zkoumání zjistím, že to dělá pokaždé něco jiného: MS Antivirák, nebo Windows Update, nebo indexing service... A pak je boží finta Windows Update, že když nějakou dobu ignoruju hlášku o nových aktualizacích, tak mi začne úplně náhodou padat síť (apod.) což mě donutí restartovat. Pamatuju si, když měli sedmy kolegové v kanclu (a já měl tehdy ještě něco jiného), jak mě pravidelně prudili tywe máš ten internet dneska nějakej přihnilej, nebo "nespadnul ti mailserver" apod. V desítkách tvrdošíjná instalace aktualizací ve chvíli, kdy člověk fakt potřebuje pracovat, to je asi škoda opakovat.
V Linuxu se hrabu už od minulého století, ale spíš na serverech a průmyslových PC. Desktop málokdy vůbec instaluju, svoje užovky domácí jsem s tím doteď netrápil. Až teď pohár zřejmě přetekl. Když nám doma na jednom starším kompu morálně dosloužily XPčka, řekl jsem si "zkusme to, není co ztratit", koupil jsem jenom větší disk a nasypal jsem tam Debian 10 XFCE. První co jsem zkontroloval, že videa na YouTube fungujou ve FF opět bez keců na zastaralou verzi přehrávače, OS apod. Nějakou práci mi dalo, přilinkovat Thunderbirdu profile folder z Windowsů - částečně byl problém v tom, že pod Windowsama měl TB pár let historie a v prefs.js nějaké dávno nepoužívané trosky (absolutní cesty apod.), o které Linuxová varianta lehce zakopla. Čili na tom jsem se trochu naučil čistit konfiguraci TB :-) Následně mi funguje TB nad stejným úložištěm v dual-bootu XP/Buster. Ne že by ty XPčka od instalace Linuxu nastartovaly víc než jednou, a je to už asi dva roky. Taky jsem musel ručně dotahat české lokalizační balíčky do Firefoxu a Thunderbirdu. Nakonec je tam i PaleMoon a Chrome. S tím že PaleMoon se zřejmě tváří dost tvrdošíjně jako anglická mutace, což je vidět na některých webech... (ale to bude spíš mýma rukama). Pak byl nějaký glitch s nevhodnou konfigurací Synaptic touchpadu (nefungovalo kliknutí poklepáním - otázka natažení správného vanilkového ovladače). Toto jsem se naučil na jednom kompu, a pak na dalších asi dvou už jsem to sypal z rukávu (dle svých poznámek). Samozřejmě LibreOffice a pár dalších běžných utilit. Dal jsem si HODNĚ záležet, aby to vypadalo cca jako sedmičky: normální desktop, taskbar dole, tlačítko start vlevo dole, na ploše launchery pro základní aplikace a odkaz na $home folder, plus pár dalších folderů, na které je žena zvyklá. Při prvním seznámení byly asi dvě výtky, ale od té doby jsem na tom nic neopravoval, jenom občas stáhnu aktualizace, když mám náladu. Až teď kvůli COVIDu jsem se škrábal na hlavě, jestli kvůli Teams menšímu děcku do školy nebudu muset pořídit zase nějaké aktuální vindózy... no a zatím to nevypadá. V Linuxu funguje nativní tlustý Teams client - včetně audia a videa na první škrtnutí (bezpracně), jenom jsem děckám ukázal, kde jsou systémová táhla hlasitosti sluchátek a mikrofonu - je to IMO přímočařejší než pod Windows. Webový klient Teams v browserech funguje taky (kvůli němu jsem pro jistotu stáhnul Chrome, ale on zřejmě jede i ve FF), kromě toho jede Teams client na androidových matlapádlech, kterými děcka taky disponují (a sama si to nainstalovala)... prostě na Debianím XFCE desktopu zatím na co šáhnu, to funguje. Jako moje úcta před MS, že takhle podporujou svoji veškerou konkurenci, a že je to svižné i na starším hardwaru (videokonference ve fullscreenu apod.).
Pravda je, že ten hardware je starší Acer. Hodně nové stroje a zejména echt značkové mívají svoje "speciality". Opravdu není důvod si myslet, že na značkovém hardwaru vyšší třídy se spoustou pozlátka bude s Linuxem míň problémů než na solidní neznačce (low-end Acer nebo Lenovo, pokud jde o NTB).
Na tom domácím noťasu jsem si dal opravdu záležet, aby to vypadalo jako klasické Windows - fakt jsem si s tím lámal hlavu. Shodou okolností jsem si zároveň s něčím hrál na ještě starším šrotu (taky noťas), měl jsem ho doma, byly chvíle kdy běžely oba současně. Oboje nějaké Core2Duo. Na tom starším šrotu jsem měl tehdy čerstvé Ubuntu Disco, s Unity desktopem (pro mě nanejvýš otravným). Zkoumal jsem DVB-T2 dongly nebo co - uvítal jsem průřezově nové distro, i tak jsem některé věci kompiloval (nakonec jsem zjistil, že to bude chtít novější HW kvůli akceleraci H.265). No a jak se tam ten komp "na dotrhání" povaloval kolem, svítilo na něm Ubuntu, v prostoru se zároveň brownovým pohybem třepetaly děcka, tak k tomu na střídačku zvědavě usedaly a ochutnávaly, co to dělá. "Táto jaký je tady heslo?" A já jsem s úžasem zjistil, že si v tom samostatně našly a spustily FF, vlezly na YouTube a spokojenost... ani slovo, že ten desktop je ňákej divnej nebo tak něco! Naopak na Windows-like XFCE mladší děcko zjevně nechápe taskbar, paralelně spuštěné aplikace apod.
Mám v rodině jednoho důchodce, který si po smrti XP za svoje koupil nového noťase s desítkami a nedá na ně dopustit. Je mu 85 a má svých naučených pár cestiček, jak spustit to či ono, přečíst maily, jak to vypnout (a jakákoli jiná cestička je špatně!) - prakticky s ním nejsou starosti, jenom když nějaký update otravuje s větším textovým dialogem, tak to při pravidelné návštěvě přežehlím.
A pak mám jednu další důchodkyni, která má dodnes XPčka, neví si s nimi rady úplně stejně jak v minulém století s win95, naštěstí má i jiné zábavy. Ale začíná už taky dozrávat, že jí XPčka přestávají fungovat. Ta dostane Debian. Podle dosavadních zkušeností si troufám tvrdit, že o tom kompu následně několik let neuslyším.
Nevím jestli je to efektem "hračkovitosti" nebo mými předsudky a nevysokým očekáváním, ale z posledních cca dvou let, co řeším v práci Windowsy a soukromě tu a tam nějaký linuxový desktop, mám pocit, že na běžný svéráz linuxových desktopů a jejich defaultních konfiguací nalézám řešení Googlem mnohem snáz (klidně několik různých variant/možností) než na neduhy Windows. Google a debatní fóra z rodiny StackExchange fungují na tyhle problémy velmi dobře. Mnohem lepší šance najít relevantní odpověď (nejen na Linuxové věci, ale nakonec i na MS problémy), než na komunitních self-help webech Microsoftu.
V Linuxu se hrabu už od minulého století, ale spíš na serverech a průmyslových PC. Desktop málokdy vůbec instaluju, svoje užovky domácí jsem s tím doteď netrápil. Až teď pohár zřejmě přetekl. Když nám doma na jednom starším kompu morálně dosloužily XPčka, řekl jsem si "zkusme to, není co ztratit", koupil jsem jenom větší disk a nasypal jsem tam Debian 10 XFCE. První co jsem zkontroloval, že videa na YouTube fungujou ve FF opět bez keců na zastaralou verzi přehrávače, OS apod. Nějakou práci mi dalo, přilinkovat Thunderbirdu profile folder z Windowsů - částečně byl problém v tom, že pod Windowsama měl TB pár let historie a v prefs.js nějaké dávno nepoužívané trosky (absolutní cesty apod.), o které Linuxová varianta lehce zakopla. Čili na tom jsem se trochu naučil čistit konfiguraci TB :-) Následně mi funguje TB nad stejným úložištěm v dual-bootu XP/Buster. Ne že by ty XPčka od instalace Linuxu nastartovaly víc než jednou, a je to už asi dva roky. Taky jsem musel ručně dotahat české lokalizační balíčky do Firefoxu a Thunderbirdu. Nakonec je tam i PaleMoon a Chrome. S tím že PaleMoon se zřejmě tváří dost tvrdošíjně jako anglická mutace, což je vidět na některých webech... (ale to bude spíš mýma rukama). Pak byl nějaký glitch s nevhodnou konfigurací Synaptic touchpadu (nefungovalo kliknutí poklepáním - otázka natažení správného vanilkového ovladače). Toto jsem se naučil na jednom kompu, a pak na dalších asi dvou už jsem to sypal z rukávu (dle svých poznámek). Samozřejmě LibreOffice a pár dalších běžných utilit. Dal jsem si HODNĚ záležet, aby to vypadalo cca jako sedmičky: normální desktop, taskbar dole, tlačítko start vlevo dole, na ploše launchery pro základní aplikace a odkaz na $home folder, plus pár dalších folderů, na které je žena zvyklá. Při prvním seznámení byly asi dvě výtky, ale od té doby jsem na tom nic neopravoval, jenom občas stáhnu aktualizace, když mám náladu. Až teď kvůli COVIDu jsem se škrábal na hlavě, jestli kvůli Teams menšímu děcku do školy nebudu muset pořídit zase nějaké aktuální vindózy... no a zatím to nevypadá. V Linuxu funguje nativní tlustý Teams client - včetně audia a videa na první škrtnutí (bezpracně), jenom jsem děckám ukázal, kde jsou systémová táhla hlasitosti sluchátek a mikrofonu - je to IMO přímočařejší než pod Windows. Webový klient Teams v browserech funguje taky (kvůli němu jsem pro jistotu stáhnul Chrome, ale on zřejmě jede i ve FF), kromě toho jede Teams client na androidových matlapádlech, kterými děcka taky disponují (a sama si to nainstalovala)... prostě na Debianím XFCE desktopu zatím na co šáhnu, to funguje. Jako moje úcta před MS, že takhle podporujou svoji veškerou konkurenci, a že je to svižné i na starším hardwaru (videokonference ve fullscreenu apod.).
Pravda je, že ten hardware je starší Acer. Hodně nové stroje a zejména echt značkové mívají svoje "speciality". Opravdu není důvod si myslet, že na značkovém hardwaru vyšší třídy se spoustou pozlátka bude s Linuxem míň problémů než na solidní neznačce (low-end Acer nebo Lenovo, pokud jde o NTB).
Na tom domácím noťasu jsem si dal opravdu záležet, aby to vypadalo jako klasické Windows - fakt jsem si s tím lámal hlavu. Shodou okolností jsem si zároveň s něčím hrál na ještě starším šrotu (taky noťas), měl jsem ho doma, byly chvíle kdy běžely oba současně. Oboje nějaké Core2Duo. Na tom starším šrotu jsem měl tehdy čerstvé Ubuntu Disco, s Unity desktopem (pro mě nanejvýš otravným). Zkoumal jsem DVB-T2 dongly nebo co - uvítal jsem průřezově nové distro, i tak jsem některé věci kompiloval (nakonec jsem zjistil, že to bude chtít novější HW kvůli akceleraci H.265). No a jak se tam ten komp "na dotrhání" povaloval kolem, svítilo na něm Ubuntu, v prostoru se zároveň brownovým pohybem třepetaly děcka, tak k tomu na střídačku zvědavě usedaly a ochutnávaly, co to dělá. "Táto jaký je tady heslo?" A já jsem s úžasem zjistil, že si v tom samostatně našly a spustily FF, vlezly na YouTube a spokojenost... ani slovo, že ten desktop je ňákej divnej nebo tak něco! Naopak na Windows-like XFCE mladší děcko zjevně nechápe taskbar, paralelně spuštěné aplikace apod.
Mám v rodině jednoho důchodce, který si po smrti XP za svoje koupil nového noťase s desítkami a nedá na ně dopustit. Je mu 85 a má svých naučených pár cestiček, jak spustit to či ono, přečíst maily, jak to vypnout (a jakákoli jiná cestička je špatně!) - prakticky s ním nejsou starosti, jenom když nějaký update otravuje s větším textovým dialogem, tak to při pravidelné návštěvě přežehlím.
A pak mám jednu další důchodkyni, která má dodnes XPčka, neví si s nimi rady úplně stejně jak v minulém století s win95, naštěstí má i jiné zábavy. Ale začíná už taky dozrávat, že jí XPčka přestávají fungovat. Ta dostane Debian. Podle dosavadních zkušeností si troufám tvrdit, že o tom kompu následně několik let neuslyším.
Nevím jestli je to efektem "hračkovitosti" nebo mými předsudky a nevysokým očekáváním, ale z posledních cca dvou let, co řeším v práci Windowsy a soukromě tu a tam nějaký linuxový desktop, mám pocit, že na běžný svéráz linuxových desktopů a jejich defaultních konfiguací nalézám řešení Googlem mnohem snáz (klidně několik různých variant/možností) než na neduhy Windows. Google a debatní fóra z rodiny StackExchange fungují na tyhle problémy velmi dobře. Mnohem lepší šance najít relevantní odpověď (nejen na Linuxové věci, ale nakonec i na MS problémy), než na komunitních self-help webech Microsoftu.
12
Hardware / Re:Macbook na prácu - stále je to problém?
« kdy: 10. 09. 2020, 09:07:03 »dcera 12 let je jak silena a chce na narozeniny apple iphone, sama si mensi cast nasetrila a zbytek doplatit od
nas na narozky. zadne presvedcovani o cene, vykonu na ni neplati.
Věk dítěte a cena té hračky mi volně asociují, že touto dobou a za podobné peníze jsme synkovi pořídili cca na rok permanentní rovnátka (chrupu). Pokud tohle ještě nemáte za sebou, dal bych dceři za ty peníze jako překvapení k narozeninám poukaz na rovnátka, "určitě to velmi ocení" :-D
13
Sítě / Re:Vysoký ping na optice
« kdy: 06. 09. 2020, 23:24:36 »
Netušíte někdo, kolik ms zpoždění / jaký jitter dělá na GPONu upstream směr? Ten podle mého jede TDMA (aby nemusel řešit kolize).
14
Sítě / Re:iptables -P FORWARD DROP k čemu dobré na routeru
« kdy: 31. 08. 2020, 07:57:09 »Kód: [Vybrat]iptables -P FORWARD DROP
Toto odpovídá obecné zásadě "least privilege".
Jednotlivými pravidly v chainu "FORWARD" a jím odkazovaných uživatelských chainech poté povolujete jednotlivé "díry" do paušálního zákazu.
Volněji k Vašemu dotazu: neuvedl jste, které rozhraní je WAN a které/která jsou LAN. Předpokládám že eth0 je WAN. Neuvádíte pravidla pro NAT, ale ten match na conntrack je patrně "protikusem" NATových pravidel.
Typický hardware pro OpenWRT má dnes lokální WiFi, pár portů LAN a jeden port WAN (přeskakuju detaily, jako že si to člověk může přiřadit po svém). A pokud se týče lokálních sítí (NAT inside) tak se můžete rozhodnout, jestli z nich soft-bridgem vyrobíte jediný L2 segment, nebo mezi nimi budete navzájem forwardovat a filtrovat na třetí vrstvě... Varianta B může být bezpečnější, ale je taky méně komfortní z hlediska všelijakých PnP radovánek v domácí LAN.
15
Hardware / Re:Jak flashnout bricknuté AP přes RS232?
« kdy: 29. 08. 2020, 22:59:13 »
Ještě jsem trochu koukal okolo... "Copying image from flash to SDRAM" je v tom bootloaderu zřejmě totéž, jako když grub říká "loading linux". A je pravda, že by to mělo trvat asi vteřinu. Asi se následně nepovedlo skočit na startovní adresu nebo co. Našel jsem nějaké staré vlákno ve fóru, kde the.max mluví o více revizích hardwaru AirCA a že snad byly potřeba úpravy pro některé revize. Přizpůsobené OpenWRT pro tenhle hardware kdysi rostlo na stránkách openwrt.net (dneska je má nějakej squatter) a pachatel toho modu snad užíval nick molekula...
