Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: [1] 2 3 ... 70
1
Desktop / Re:Poraďte zajímavé využití RAM disku v Linuxu
« kdy: 29. 01. 2023, 13:08:15 »
Ještě tu nepadla zmínka o overlayfs nad RO-mounted rootem. Počítač pak funguje a OS si myslí, že zapisuje na disk, dokud nedojde RAMka :-) Používám pro "read-only NFS-root" nebo případně nad flashkou.

Jako kompromisní varianta, pokud třeba chcete flashce ulevit od zbytečných zápisů, se nabízí namountovat do tmpfs jenom některé adresáře - už tu někdo zmínil cache browseru, nebo třeba /var/log.

A jak už tu někdo zmínil, Linux by default používá volnu RAMku svobodně pro diskové buffery (cache). Buffery pro čtená data netřeba tunit, stránkovací mechanismus zcela samozřejmě drží v RAMce všechny načtené stránky, dokud nepotřebuje RAMku pro jiné účely (třeba nějaký proces si chce kus alokovat) - v tom případě nastoupí LRU. A pro zápis lze výrazného efektu často dosáhnout úpravou sysctl proměnných /proc/sys/vm/dirty_ratio, /proc/sys/vm/dirty_background_ratio, /proc/sys/vm/dirty_expire_centisecs . Defaulty jsou zbytečně konzervativní: k čemu je mi 8 GB RAM, když pro diskovou WB cache smí kernel využít třeba jenom 5-10%. Pro mě za mě ať si vezme klidně 80-90%. Třeba kompilaci kernelu nebo instalaci většího počtu balíčků na točivém disku to zrychlí dost citelně. Někdy to pošteluju už v instalátoru na jednotlivém stroji, aby instalace běžela rychleji. Pokud zapisující aplikace nedělá příliš často tvrdý blokující "sync", tak běžných frontovatelných bariérových operací zřejmě generuje filesystém relativně málo...

2
Studium a uplatnění / Re:Přiměřeně lehká IT VŠ
« kdy: 27. 01. 2023, 16:01:00 »
Vyhazovaci predmety jde odstudovat na erasmu nebo si je zapsat v anglictine pro erasmaky, kvuli kterym je latka pruchodu nize.
To by mě zajímalo kolik středoškoláků má angličtinu na takové úrovni že pro ně bude snazší učit se obtížný předmět v angličtině než v češtině.
V dobách mého mládí takových ještě mnoho nebylo, ale situace se zrovna lámala - koncem devadesátek.

Dnes bych se nedivil. Není potřeba zrovna cestovat ven, stačí trochu cílevědomosti. Během střední (což je dnes min. do 19 let) už může mít mládě dost rozumu a motivace, aby na cizím jazyku o své vůli pracovalo.

Ale zcela konkrétně... mám na očích děcka, co měla angličtinu na základce jako první jazyk... pokud ne od první třídy, tak od třetí určitě. A na osmiletém gymplu dostávají v cizích jazycích kouř, jaký na gymplu nepamatuju. Mám na očích dva kluky ve věku někde mezi 14-16, kteří mají díky moderním gamesám a YouTube zhruba takovou úroveň pochopení mluveného projevu, jakou já neměl v osmnácti na konci střední. (A ten mladší je na tom líp.) Mám na očích slečnu v šesté třídě ZŠ, které Duolingo AJ/ČJ připadalo pomalé a nudné, tak si zkusila španělskou mutaci (proti angličtině jako "odrazovému" jazyku) a momentálně mastí především tuto.

Fakt bych se nedivil ničemu.

3
Studium a uplatnění / Re:IT na VŠ se sítěmi?
« kdy: 27. 01. 2023, 14:59:23 »
Výhoda je, že ty technologie se můžeš učit hned a nepotřebuješ čekat až to bude ve studijním plánu

To je právě ono. Kurzy z aplikovaného IT, které nejsou úplně začátečnické, bývají až na magisterském stupni - a ani tyto objektivně vzato nejsou nějaký černokněžnický hardcore. Kvůli tomuhle tvrdnout na řádném denním studiu 3 a více let, prokousávat se povinnými předměty na které zajímavé IT věci převážně nijak zvlášť nenavazují...

4
Studium a uplatnění / Re:IT na VŠ se sítěmi?
« kdy: 27. 01. 2023, 11:16:44 »
Jestli správně chápu, ani Silicon Hill už není co bejval...? ;-)

Kdekoli jsem byl ve škole (moc jich nebylo), tak nejlepší síťaři byli lidi, kteří se starali o provoz školní sítě. Pokud někteří z nich byli taky studenti nebo měli akademickou stránku kariéry na škole, tak administrátorský/pracovní aspekt obvykle silně převažoval. Na ekně si pamatuju výborné volitelné cviko z architektury operačních systémů, které přednášel právě někdo z "interního IT" (jméno už si nepamatuju). A další třeba úvod do správy síťových OS.

Jestli se dá ve škole zúčastnit přípravných kurzů na adminování sítí pod vlajkami Cisco, Juniper, MS apod., tak jsou to de facto ušetřené peníze - takové kurzy jinak stojí desítky tisíc Kč, pokud Vás na ně pošle zaměstnavatel (nebo byste si je chtěl platit sám). Zas pokud máte mezitím zaměstnavatele/zaměstnání, které Vám kurzy zaplatí, tak může škola představovat určitou přítěž... čas jsou peníze. Jsou zaměstnavatelé, chtělo by se říci osvícení, kteří vítají, pokud dál studujete.

Pokud budete študovat sítě ve škole a na kursech, převážně "na papíře" či "od stolu", tak se zároveň snažte, hrát si s živým hardwarem. A nemusí to být nutně značkové boxy. V dnešní době je naprosto neuvěřitelné, co všechno se dá poskládat z open-source softu na dostupném hardwaru. Nechci doporučovat PC hardware ze smeťáku, není žádnej med trápit se náhodnými pády a zátuhy namísto toho, aby si člověk trénoval softwarové věci. (Ale taky není špatné, naučit se hardware trochu opravovat / diagnostikovat - pokud je to Vaše gusto.) Ledacos se dá samozřejmě osahat/natrénovat ve virtualizaci = uspoříte hardware.
Všelijaké firemní základní kurzy Vám říkají "takhle se to dělá, takhle je to správně". Ale časem si všimnete, že to třeba spíš znamená "takhle to děláme my, takhle to umíme, takhle to u nás jde nakonfigurovat a reálně nám to funguje". Nevím kolik prostoru dnes zbývá pro selský rozum, myšlení "out of the box". Nakolik se cení, uniknout z pasti "not invented here". Umět vhodně nakombinovat technologie více proprietárních výrobců a třeba to kořenit open-source prvky. Umět si poradit "po svém" znamená, nimrat se v ohavných detailech. Kdopak má na tohle dneska čas... poctivý student řádného denního studia spíš ne.

Pravda taky je, že už mnoho let se čím dál víc věcí stěhuje "do cloudu". Správa on-premises síťovin je krajně nemoderní - šéfové by nejradši offloadnuli do cloudu nejen servery (resp. služby), ale taky datovou strukturku a asi i rozvod 240V... A přesto je dodnes spousta situací, stávajících provozů, zadání apod., kde se adminské řemeslo cení. Občas narazíte na šéfa či zákazníka, který má sklon Vám kázat moderní dobu cloudovou, s jabkem v ruce Vám důrazně vysvětluje, že pokud to nefunguje samo tak je to špatně... a zároveň s určitou mírou zhnusení přiznává, že potřebuje i člověka, který rozumí těm drátům po baráku, umí se postarat aby data byla v bezpečí apod. Aby to "fungovalo samo od sebe", s tím může mít admin i dnes poměrně dost práce :-) A je to taková práce jako úklid: když se udělá správně, tak vlastně není vidět.

Bohužel se obávám, že "všechno as a service" je výsledek, ke kterému odvětví konverguje. Je to v zájmu státu a korporací, a vede k tomu princip z nejohavnějších: úspory z rozsahu. Stejně jako v masové výrobě a distribuci zboží. Tento vývoj je bržděn vlastně jenom "obchodní opatrností" a setrvačností telco odvětví - než kopnou do země, snaží se dojit staré měděné dráty ještě pět minut po dvanácté atd. Až bude kvalitní konektivita dostupná kdekoli, skončí "on premises" servery definitivně jako hračka staromilců a možná relikt/skanzen v organizacích, kde je z nějakých důvodů kladen důraz na soběstačnost. Ta doba možná není daleko.

5
Studium a uplatnění / Re:Přiměřeně lehká IT VŠ
« kdy: 26. 01. 2023, 18:17:49 »
@karel356 no vida, takže základy už máte za sebou :-) Ano ano, kombinovat informace z více zdrojů. BTW examply na C# bych čekal na StackOverflow.com nebo CodeProject.com - ale stejně nakonec nejlepší hledač napříč různými weby je Google :-)

Pokud byste se v programování pohyboval "směrem blíž k operačnímu systému", možná narazíte občas na to, že přímější a čistší cesta k funkcím např. Win32 API (nebo Posixu) je z prostého Céčka :-) a C# API v těchto "systémáckých" oblastech jsou někdy jenom nepříliš povedené wrappery kolem C-level systémových knihoven a syscallů. Ale jedno po druhém, všechno má svůj čas. A v C# se dneska píše velká spusta softwaru.

6
Studium a uplatnění / Re:Přiměřeně lehká IT VŠ
« kdy: 26. 01. 2023, 07:54:29 »
Jestli je Vám patnáct, tak škarohlídy moc neřešte. Pokud správně chápu, máte před sebou ještě asi čtyři roky střední. Během té doby si ještě *fest* proříznete zoubky :-) budete-li mít zájem. Historky o dvanáctiletých hackerech berte hodně s rezervou, čest výjimkám, pár se jich našlo. A pokud je Vám ve skutečnosti už kolem osmnácti, tak tím líp, tu otravu na střední budete mít brzo za sebou - a máte už vlastní názor, co Vás baví a máte šanci u toho zůstat.

Tenhle "obor" je dneska hrozně široký. A jsou specializace, ke kterým člověk "samorůstem" nedospěje, nebo hodně za dlouho. I to "malování diagramů" na Ekně otvírá dveře do oblastí, kam se "od píky" samospádem úplně nedostanete. Škola Vám nabídne zkratky a pootevřené dveře, o které byste jinak nezavadil. Ajeťák "kovboj vševěd všeuměl" je dávná minulost.

Nebojte se číst, co Vám přijde pod ruku. Časem si uděláte obrázek, co je k jádru pudla a co jsou žvásty. Rychle zjistíte, že číst dokumentaci jako beletrii je nesmysl, zejména v podmínkách časového omezení. Ale dobrá knížka = odlehčená monografie na dané téma, může člověka pěkně posunout... Kombinovat zdroje. Ještě fungujou kamenné knihovny?

Na střední, a pak i na vejšce, mně osobně scházela témata/náměty, kterými se zabývat = co číst a co tvořit. V práci se to pak otočilo vzhůru nohama.

Pokud máte pocit, že by Vás možná bavilo programování, tak v dnešní době není problém "prostě nějak začít". Vyberte si pro začátek "low hanging fruit" = nějaké prostředí, které se snadno nainstaluje a první "hello world" je na světě raz dva. Velmi rychle zjistíte, kudy se otvírají další cesty... kdyžtak se ptejte.

Totéž cizí jazyky. Základ angličtiny máte v dnešní době ze školy. Pokud to zatím není úplně ono, tak po hlavě do toho. Čtěte co Vám přijde pod ruku, zapojujte se do debaty... pracujte na sobě, hrajte si. Třeba když si hrajete s programovacím prostředím a hledáte si k tomu tutorialy v anglině, zabíjíte asi tři mouchy jednou ranou, intenzivně využíváte svůj čas.

Opakovaně se mi potvrdilo, že různí lidé mají sice od pánaboha naděleno různou měrou jakési "základní IQ", ale nikdo nemůže vědět všechno, a ani těm nejchytřejším nepřijdou znalosti a zkušenosti božím vnuknutím. Času máme všichni omezené množství. Tak se nestyďte a pokud Vás to baví, hrajte si s počítači, co se do Vás vejde. Jste na startu. Pokud se pustíte nějakou cestou a průběžně na sobě pracujete, nikdo Vás nedohoní.

7
Studium a uplatnění / Re:Přiměřeně lehká IT VŠ
« kdy: 25. 01. 2023, 12:15:57 »
Stojí mi za zmínku hezká vzpomínka konkrétně na cvika z matiky na VŠE, někdy v roce 94/95, s Jaroslavem Zhoufem - který samozřejmě mezitím postoupil v akademické kariéře a momentálně působí na ČVUT...

8
Studium a uplatnění / Re:Přiměřeně lehká IT VŠ
« kdy: 25. 01. 2023, 10:44:34 »
Hele nevěřil bych že to řeknu, a už je to moc let co jsem odtamtud zdrhnul, ale navrhuji VŠE. Začít bakalářským oborem aplikovaná informatika. Za mých časů tam na bakaláři býval takový "společný průřez eknou": dva semestry práva, dva semestry úvodu do VŠ matiky (základní derivace / integrály / matice), nějaké to mikro/makro apod. Z IT věcí mnoho užitečného materiálu. Skutečného programování tam byl tuším jeden jednosemestrální kurz povinně (základní algoritmizace) a další volitelně... já jsem základy uměl, ale byli tam i lidi, kteří byli nepolíbení, a taky to dali. Všelijakých svévolných až bizardních cedníků tam bylo několik - například poslední zmínky o jednom vodníkovi, co učíval "základní internetoviny", vidím v googlu někdy z roku 2010... počítám, že to spíš doklepal do důchodu, než že by ho vyhodili pro zjevnou bizardnost jeho působení... Mnoho přednášejících a cvičících, na které mám dobrou vzpomínku z hadích let, je zřejmě dávno pryč, ale počítám, že atmosféra té školy mohla přežít.
Pokud byste se následně pustil do magisterského stupně, tak nelituju vedlejšího oboru "logistika", a Radek Novák je koukám na škole dodnes, dělá šéfa katedry - snad ho tam ještě stihnete před důchodem... Pokud se týče některých obskurnějších ajeťákovin a obecných ekno-předmětů, tak samozřejmě záleží na Vaší nátuře, kolik svérázu a biflování snesete, než případně zavolíte nohama (případně absolvujete) - pro případ, že byste v průběhu zjistil, že dalším setrváním maříte čas, doporučuji cílevědomě vyzobávat zajímavé pokročilejší kurzy k tématům, která Vás specificky zajímají. Třeba já jsem vymetl všechno co se týkalo databází a sítí a operačních systémů, a pokládám to za nejzajímavější materiál, co se tam dal potkat.
Pro případnou pozdější kariérní cestu šéfa v IT firmách je velice užitečné zaměření konkrétně katedry IT na modelování business procesů, management vývoje softwaru apod. Nevím jak dneska, koncem devadesátých let se tam razil "top down" přístup, na který některé pozdější metodiky naoko vrčí - ale ono kolem těch přednášených metodik a postupů a nástrojů (které mimochodem myslím moc nestárnou) byla navěšena spousta obecně užitečných mouder a vyprávěnek starých pardálů, které třeba studiem UML z učebnice jednoduše nenasbíráte, vyšší úrovně řízení ve firmě nejdou dělat striktně "agile" apod. I pokud třeba nakonec budete radši něco správcovat nebo kodit, než ausgerechnet šéfovat a kšeftovat, tak ten nadhled Vás bude odlišovat. Budete vidět všelijaké praktické pastičky o krok-dva dál, než samorosti/středoškoláci. (A můžete do důchodu dumat, jestli je to požehnání nebo prokletí.)

9
Sítě / Re:Wifi 2.4G/5G bg/n
« kdy: 23. 01. 2023, 10:41:49 »
WiFi AP karta, co neumí souběh obou pásem 2,4 i 5 GHz, je úplně k ničemu a začal bych její výměnou.

To je taky jedna z moznosti...
Mate nejaky tip na odzkousenou minipci kartu? Idealne ax. Je to do routerstation pro.

Ověřil jsem si, že mluvíte o MiniPCI . Tzn. paralelní 32b PCI.
WiFi čipy s tímto rozhraním podle mého končily právě na 802.11n.
Čipy s podporou AC začínají už na MiniPCI-Express.

Tzn. hledáte pro OpenWRT platformu, která má obě rádia onboard, nebo oplývá sloty MiniPCI-e, resp. lépe M.2 - a v tomto rámci pozor, co je v kterém slotu k dispozici za sběrnice, ne vždy je k dispozici PCI-e (dalšími variantami jsou SATA nebo USB, i ve vzájemných kombinacích), u M.2 také pozor na mechanický "klíč".

Velmi teoreticky je sice možné, konvertovat "reverzně" PCI-e na PCI (tzn. připojit PCI-e periferii bridgem na PCI hostitele, včetně vyřešené konverze IRQ), dokonce jsem to snad kdesi viděl realizováno, ale pro Vaše potřeby byste si takovou redukci musel nejspíš vyrobit, protože hotovou ji nikde nevidím :-) Jesli správně koukám, RouterStation Pro má dokonce dva MiniPCI sloty, tzn. šel by i simultánní dual-band, ale jenom N-kový (viz výše). A mám podezření, že i kdybyste do toho dokázal připojit moderní výkonná rádia, možná by se brzdou stal procesor použitý na desce (680 MHz jednojádro ARM.) Svého času to byl krásný hardware, ale v dnešní době už nadchne spíš jako retro kousek a důkaz, že UBNT nebylo vždycky tak jablečné...

Ještě třeba loni bych jako náhradu doporučil Mikrotik RB912 series nebo hAP AC2, ale všiml jsem si informace, že není vyřešen bootstrap OpenWRT z bootloaderu, co jde ruku v ruce s RouterOS v7, a downgrade není možný u hardwaru, který má RouterOS 7 z výroby. Teoreticky by snad byla cesta přes JTAG nebo SPI (a sehnat image bootloaderu ze staršího HW) ale toto je jednak Mikrotikem nepodporovaná kombinace HW+FW, druhak by se mohlo stát, že starý firmware na nové edici desky reálně nebude fungovat (kvůli rozdílům na plošáku nebo v revizi čipsetu).

Nedávno jsem koukal, jaký hardware koupit pro aktuální OpenWRT, a o střípek lepší podporu OpenWRT pro nový hardware má momentálně Ubiquiti :-) On tuším Ubiquiti firmware má nějaké dědictví právě v OpenWRT...

Svého času bych pro OpenWRT volil TP-Link (Archer), ale ten je už asi dva-tři roky v nemilosti.
Taky je možno šilhat po deskách Mini-ITX (x86 ATOM), ale po těch se poslední dobou slehla zem, přežily jenom v "průmyslovém" segmentu...

10
Studium a uplatnění / Re:Studium IT na vysoké
« kdy: 17. 01. 2023, 10:58:34 »
Zajímavost je čistě subjektivní věc, mě třeba Analýza 4 bavila :-) V práci jsem ji ale samozřejmě nikdy nevyužil.
Nj, ale to je pak zase otázka, jestli ten nesoulad mezi VŠ a tvou prací není také na straně tvé práce.
Hřebík na hlavičku. Já jsem taky ve škole byl vyučován převážně věci, které byly mimo oblast mého zájmu... a už během studia na VŠ se mi zaměstnání poněkud odklonilo od předmětu studia.

Ona je otázka, kde tady u nás nějakou tu raketovou vědu reálně uplatnit :-(

Citace
Kdybys dělal třeba nějaký výzkum v kryptografii (eliptické křivky, post-quantum cryptography),

OK, mám představu, možná naivní, že toto lze páchat relativně "od stolu", téměř tužkou na papíře... a použít to někde v komerčním sektoru v aplikační rovině by možná taky šlo.

Citace
pokročilé DSP (současné digitální modulace používané v 5G/WiFi6, OFDM/spread-spectrum, MIMO přenosy, fázová pole, extrakce informace z šumu, soft-decision "viterbi" decoder a samoopravné kódy, magnetická rezonance),

Pokud mě zajímá komerční sféra / praktická aplikace (přitom s potřebou vhledu do těchto základních věcí) tak jsou na světě třeba čtyři pracoviště, kde se vyvíjí křemík a low-level firmware pro 5G/WiFi6. Možná by se našly další dvě-tři firmy, které dělají pro tyto laboratoře měřící/certifikační přístroje.

Citace
psal FEM/FDTD solvery (analýza pevnosti staveb, simulace šíření elektromagnetického pole, computational fluid dynamics),

Tohle si taky člověk bude těžko psát "pro vlastní potřebu", pokud není zaměstnán v akademické sféře. Toto uplatnit ve tvorbě aplikací podle mého znamená, sehnat zaměstnání u nějaké softwarové firmy, která tyto algoritmy balí do softwarových nástrojů pro stavaře, strojaře, návrháře hardwaru a anténní techniky...

Citace
tak bys to třeba použil, teda záleží na tom co přesně se tam učí (já jsem jakožto informatik skončil u analýzy 2). Já sám tak daleko nejsem a cítím že mi matematika občas chybí, mám problém i jenom implementovat algoritmus co je třeba popsaný v nějakém paperu, jakmile jsou tam více než tři řecká písmenka nebo nedejbože integrály.

Jojo. Já si taky rád pohraju. A dva semestry matiky z VŠE jsou lepší než drátem do oka, ale třeba Laplaceovu transformaci nás tam neučili. A mám zřejmě relativně vzácné zaměstnání, kde mi trochu hraní trpí. Rozhodně neprogramuju modemové kodeky nebo FEM. Zatím co jsem viděl, tady u nás v komerční sféře jsou všichni prakticky výhradně "uživatelé aplikačního softwaru". Je dobré zhruba tušit, jaká kouzla ta věc interně provádí, ale že by toto někdo zkoušel programovat jinak než pro zábavu / do šuplíku, nebo jako freeware / akademický výzkum... možná jsem mimo tuzemská centra dění, ale pořád mi to připadá, že pokud by chtěl člověk uplatnit uvedné dovednosti jako programátor v komerční sféře, tak to znamená utéct někam ven (západ, Izrael, JV Asie) nebo pro nějakou globální firmu pracovat na dálku. Možná tady má sem tam někdo vývojové centrum. Nemám představu, kolik takových praktikujících černokněžníků se tady vyskytuje. Jaké procento absolventů relevantních oborů se k takové práci reálně dostane...

11
Studium a uplatnění / Re:Studium IT na vysoké
« kdy: 17. 01. 2023, 10:17:05 »
...
Ale pokud treba nekdo chce studovat ja nevim treba pocitacovou grafiku, tak proc by mel cas travit samostudiem, kdyz na VS jsou katedry, vyzkumne skupiny, lidi, projekty atd...

[joke alert]Nic nedokáže znechutit oblíbenou zábavu tak, jako formální studium dotyčného oboru...[/joke alert]

12
Studium a uplatnění / Re:Studium IT na vysoké
« kdy: 17. 01. 2023, 10:05:07 »
greenlinuxguru a jemu podobní, znáte survivorship bias?
...
P.S. mi tu nakuklo osemrocne dieta cez plece a prehlasilo "klam prezivsich" :P

A dopr... Tohoto potomka bych chtěl zažít, až mu bude patnáct. Kdyžtak se tu a tam podělte, jaká moudra trousí :-) Nic neudělá člověku takovou radost na stará kolena, jako inovativně drzé potomstvo...

13
Server / Re:SpamAsssassin nastavení vlastního score
« kdy: 13. 01. 2023, 11:48:28 »
Na klobouk mám víceméně dávné vzpomínky a konkrétně tuto oblast v RH/RHELu neznám - mám zkušenost z Debianu, kde se SpamAssassin volá z Amavisu, a konfigurovat SA je třeba skrz Amavis :-( tzn. nějaká konfigurace SA je obsažena v konfigurákách Amavisu...

14
Vývoj / Re:Designing Domain specific language
« kdy: 25. 12. 2022, 08:41:08 »
Napadá mě man perlguts - v případě zájmu pokračovat dle "see also". Taky se různě po webu dodnes potuluje stará verze "The Perl CD Bookshelf", v jejím rámci knížka Advanced Perl Programming, která měla asi dvě kapitoly ohledně psaní rozšiřujících modulů a embeddování Perlu.

Nechci tvrdit, že je to nějaké kompendium vědomostí člověčenstva k danému tématu, nebo že je to celé správně. Prostě takhle to kdysi spáchal Larry Wall. Ostatně asi není tajemstvím, co je Perl zač ;-)

15
Odkladiště / Re:Ochota vývojáře
« kdy: 06. 12. 2022, 18:00:05 »
Z trochu většího odstupu, odpovím protiotázkou:
a co Vaší firmě, jak se daří? Rostete? Začíná Vám být "one man show" těsná?

Ony totiž požadavky budou časem košatět. A objem práce, který tomu je schopen dát jeden člověk, navíc pro jednoho zákazníka, je krutě omezený. Prostě one-man show má své meze.

Jsou tu na trhu komerční řešení e-shopů. Jsou tu komerční ERP. A příkop / hranice mezi nimi se možná postupně umazává. Softwarová řešení existují na různých "platformách". Prostě existují standardizovaná řešení, která fungují u spousty zákazníků, za takovým řešením stojí větší či menší firma, tentýž požadavek slyší z více stran a mají víc lidí než jednoho na to, aby ho zapracovali. Protože chtějí svůj SW produkt dále prodávat, tak se o něj dlouhodobě starají, mají na to lidi na plný úvazek, a neúčtují Vám celý jejich čas, protože práce těch programátorů následně slouží mnoha zákazníkům/uživatelům.

Velký software samozřejmě není zadarmo. A přechod na jiný software může taky docela bolet - ale tady záleží na firmě a oboru. Třeba zrovna přechod e-shopu s malým skladem na nový kvalitní soft kdovíjak bolet nemusí. Nadále budete potřebovat na své straně někoho, kdo se bude s dodavatelem bavit, klást mu dotazy, specifikovat a vznášet požadavky, hlásit problémy, pokud to pojede na Vašem vlastním hardwaru (a OS) tak tomu někdo od Vás bude dělat sysadmina...

Sladké je především to, že software s větším počtem zákazníků má zaběhané "best practices", dodavatel se "neučí všechno na Vás", obvykle spíše "přijdete k hotovému". Všelijaká rozhraní pro automatickou synchronizaci ceníků od distributorů, výměna dat se státní správou v kontinuálním průvanu legislativních změn, nebo třeba automatické založení firmy v lokální databázi podle dat z OR, automatizovaná rozhraní pro download dat z bank dle tuzemských zvyklostí, pro objednávání dopravy u balíkových služeb... je toho fůra, a slušný lokální software má toto všechno pokryto. Něco stojí počáteční pořízení, následná kontinuální údržba/podpora může stát třeba tolik jako půl až jeden zaměstnanec... Ve finále si hrajete s kosmetikou e-shopu a drobnými vychytávkami na front-endu, ale uvnitř máte všechno integrováno od dodavatele SW balíku.

Stran: [1] 2 3 ... 70