mě přesně přijde, že ta mentalita je vždy hodně znát. Jak tu byly zmíněni Indové, tak oni prostě jedou jen měřitelné věci, ticket, ok víc ticketů, víc práce. Znalosti, ok, víc certifikátů, víc znalostí. Ale ve chvíli, kdy je u Inda prostě neměřitelná věc typu dokopej do konce věc, u které nad tebou nikdo nestojí, tak selhává.
A ten Ind s tím nic neudělá, já pracoval pod Indickým manažerem, a ten si jenom vyjížděl statistiky ticketů. Po dvou měsících pod Indickým vedením jsem napsal člověku co jim dělal statistiky jak je dělá, a naučil se falšovat moje statistiky. Půl roku jsem nedělal ve firmě nic, ale indický manažer byl spokojený, protože statistika. Tak jsem se ho zeptal, jestli kontroluje osobně mojí práci, prý jo... Hmm, kdyby to alespoň jednou za půl roku udělal, tak by si asi všiml, že nic nedělám. Po půl roce jsem to vzdal a odešel.
Český management je pravda o něco lepší, ale ne o moc. Český management má často strategii, že se snaží řídit firmu podle drbů, protože to je nejsnadnější dát někomu prémie podle toho, co jsem zaslechl u pítka v kuchyni. Český management je proto velmi nervózní kvůli práci z domova, protože remote ty drby moc nejdou. Někteří i ředitelové firem mi to prostě na férovku přiznali, že řídí firmu podle drbů.
Měl jsem českého manažera, co mi u ročního pohovoru kvůli prémiím říkal, že mi je nemůže dát takové, protože v kuchyňce slyšel, že neodvádím dobrou práci
Tohle se mi líbí na americkém, britském managementu, můj americký manažer za mnou přišel, že se díval podrobně do ticketů a repozitáře na čem pracuji, a že si chce o něčem z toho promluvit. Můj tehdejší britský šéf se neřídil kolegy a jejich sténáním, ale tím jak bral věci on sám.
Můj osobní dojem ze západního managementu je ten, že západní management pracuje víc než samotní zaměstnanci, můj dojem z českého managementu je, že se fláká mnohem víc než samotní zaměstnanci. Ono je potřeba se někdy podívat na to, co se děje vezpod nefiltrovaně, a ne jen jako indové přes statistiky nebo jako češi přes drby.