reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Miroslav Šilhavý

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 164
31
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 12. 05. 2020, 15:32:23 »
Jak už tu zaznělo - logy si můžou vygenerovat sami. Jasně, že můžou. Můžou si připravit prakticky jakýkoli "důkaz" o tom, že jejich SW byl zneužit bez řádného zakoupení.

Otázka je, nakolik by takový "důkaz" byl hodnověrný u soudu (předpokládám, že našeho, když prstem ukazují na uživatele v ČR). Logy totiž pravděpodobně nejsou označeny elektronickým podpisem a s čímkoli jiným by je mohl dobrý právník poslat někam.

To je naivní představa. Logy vycucané z prstu by je mohly stát spoustu peněz i ztrátu kreditu. Takový důkaz má samozřejmě svoji váhu, ale soud důkazy hodnotí nezávisle a v celku. Pokud se jedná o firmu, která svojí činností takový software mohla používat, jsou zaznamenány i informace, které nejsou přímo veřejně dostupné, má to svoji platnost.

Pokud by se měly dát důkazy takto jednoduše shazovat ze stolu, nedospěl by nikdy žádný soud k rozsudku.

32
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 12. 05. 2020, 14:13:43 »
Další podstatné informace, které by skutečně doložily nelegální užití softwaru, se dají najít jen na straně uživatele, protože tam k tomu údajnému nelegálnímu užití došlo. Jenže tyhle informace už podle všeho neexistují. Možná by se daly na disku i po kompletní reinstalaci OS najít nějaké jejich pozůstatky, ale ta šance, že na pravidelně užívaném počítači něco podstatného přežilo, je dost malá. Takže čistě technicky vzato to vypadá, že žádný jiný "tvrdý" důkaz než MAC adresu (resp. její spojení s veřejnou IP adresou) nemají. Co z toho udělají právníci, je samozřejmě jiná věc.

Z hlediska práva je to důkaz o užití (Jaký jiný může existovat? Fotka zaměstnance, jak drží myš a kouká na software na obrazovce?). Soud by musel dál vyhodnotit okolnosti užití - např. tu možnost, že takový důkaz může vzniknout i za situace, kdy software v počítači není vidět a není ani interaktivně spuštěn. Tady by dost pravděpodobně došlo na znalecké zkoumání. Pře by byla určitě vedena proti "uživateli" - ten bude v tomto případě zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud budu dál tipovat, soud by přihlédl i k oboru činnosti zaměstnavatele, jestli užívání takového software odpovídá jeho činnosti. To je určitě další nepřímý důkaz. Zaměstnavatel se může až podružně domáhat škody na zaměstnanci, pokud ji způsobil nepracovními aktivitami - a tady bude dokazování zcela odlišné.

33
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 16:22:05 »
Autor příspěvku přiznal, že software nainstalovaný byl a ještě druhé straně v naivní víře tyto skutečnosti potvrdil.
Už zase ten váš paralelní vesmír. V této diskusi nic takového nezaznělo.

Viz:

...
To všechno výše uvedené jsem uvedl v mailu onomu obchodnímu zástupci.

34
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 16:14:21 »
Proc by za to byl odpovedny? Jestli SW byl nekde nekym jinym nainstalovan, ale nebyl uzivan? Z meho pohledu jsou dukazy tohoto typu absolutne nepostacujici.

Nainstalován = používán.
Dokonce i cold instalace je považována za užití.

35
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 16:01:29 »
Uznavam, ze autor prispevku mozna i takticky uvedl polovinu pravdy, ale stejne, to nikdo nemyslite vazne, ze na zaklade nejakeho tvrzeni o udajnych zaznamech sitoveho provozu byste nekdo seriozne uvazoval o uhrade pozadovane castky. Ted vychazejme z toho, ze autor prispevku skutecne dany SW nepouzival jak tvrdi a tedy zadne dalsi dukazy nemuzou existovat. To je smesne...

Autor příspěvku přiznal, že software nainstalovaný byl a ještě druhé straně v naivní víře tyto skutečnosti potvrdil.
Podle mě je odpovědný vůči autorovi software, ale je možné, že může následně škodu vymáhat po předchůdci, který tam software nelegálně nainstaloval.

36
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 15:32:24 »
Celkem se vyplatilo aby po nich chtěl dokázat, že SW byl opravdu zneužit. Že není možné aby 8 měsíců sledovali provoz a po té době udělali bubu. Ještě chvílo polračovalo handrkování a pak byl klid. Nevím jestli je to tento případ. ale uvidíme. Ještě dotaz, právní kancelář, která zastupuje DS je z UK, tudíž už mimo EU, je to nějaká malá naděje?

Celé to co popisujete není o právu, ale o taktice. Oťukávání si druhé strany jestli je ochotná to táhnout až k soudu. Dost často není a pak se vyplatí bránit se všemi prostředky. Pokud ochotná je, tak zbytečnou obranou si navyšujete náklady. Není na to triviální odpověď.

37
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 15:14:44 »
Pokud by se mi zacal ohanet "zaznamem provozu" kdokoli jiny nez statni organ, poslal bych ho a) do riti a b) na UOOU.

Asi narážíte na doktrínu ovoce z otráveného stromu. Podle mě to není tento případ. K telemetrii mohl dát uživatel při instalaci souhlas, případně může být vedlejším produktem nějaké online funkce. Radil bych panu kolegovi raději rozumněji, než někoho posílat do ... UOOU, bude to on, kdo z toho bude mít nepříjemnosti. I kdyby to pro něj dopadlo dobře, tak čas, nervy a možná cenu právníků už mu nikdo nevrátí.

38
Software / Re:Údajné zneužití licence SW
« kdy: 11. 05. 2020, 15:09:18 »
Zásadní chyba byla komunikovat. Tím jste jim spoustu (nepřímých a asi i přímých) důkazů poskytl - minimálně jste potvrdil velkou část telemetrie, kterou mají zaznamenanou. V právu je prakticky vždy bezpečnější konat a mlčet, než se vyjadřovat.

Je zcela nepodstatné, jakou motivaci jste měl a jestli SW pro svoji práci potřebujete, či ne. Jednou z možností bránit se, že software komunikoval, aniž byste ho používal (tedy bez Vašeho vědomí). Oni se budou snažit prokázat, že komunikuje jen při aktivním využívání.

Zbytek už je podle mě na právníky a na spočítání si rizik. Nevíte, jestli Vás budou žalovat, nebo jestli jen dělají bububu. Nevíte, jestli prohrajete, vyhrajete, nebo částečně prohrajete. V každém z těchto výsledků ponesete jiné náklady na soud a právníky. Nevím, jestli právníci pro Vás pracují za advokátní tarif nebo za jiné ceny (je běžnější, že pracují dráž, než je AT).

Policie bych se v tomto případě moc nebál. Na základě zásady subsidiarity trestního řízení se bude PČR spíš snažit o to, aby byl spor řešený občanskoprávní cestou, než po linii trestní (ale ani to úplně vyloučit nejde).

39
Sítě / Re:Propojení dvou subnetů skrz WAN
« kdy: 11. 05. 2020, 11:24:20 »
OpenVPN bych se vyhnul obloukem.
Spojovat dva stejné segmenty do bridge technicky jde, ale přinese to spoustu problémů. Jednodušší je mít sítě odlišné a mezni nimi tradičně routovat. Na to pak "postačuje" standardní ipip a/nebo gre tunel.

40
Nemůžete poslat dotaz na "síť". Můžete poslat dotaz na reverzní adresu (PTR) pro konkrétní dotted quad. Dotaz je tedy vždy na d.c.b.a.in-addr.arpa. DNS nemá nejmenší představu o tom, jak si odroutujete sítě, na jaké segmenty si ji rozdělíte.

Příklad dotazů:
188.160.213.91.in-addr.arpa (www.root.cz)
0.160.213.91.in-addr.arpa - zde nemůžete vědět jestli je to adresa sítě, nebo adresa uprostřed segmentu, ale dotaz do DNS můžete odeslat a pokud má nastavený PTR, dostanete odpověď.

41
Sítě / Re:Oprava kutilem napadné kabeláže
« kdy: 07. 05. 2020, 14:34:50 »
Ideálního stavu asi nedosáhnete.
Řešil bych to podomítkovou krabicí - určitě se dá na trase najít místo, kde by nebyla pod trubkami. Zbytek trasy přesekat (pořád lepší, než sekat celou trasu) a rovnou od toho místa k zásuvce už použít krky.

42
Sítě / Re:Datová síť v novostavbě
« kdy: 06. 05. 2020, 19:15:13 »
Chci urcite levny gigabit switch, bez vetraku, aby to prezilo na te pude a slo to snadno vymenit.

- budou vubec rozumne fungovat na gigabitu
- prepnou spolehlive na 100Mbit pokud by byl problem
- nebo se to bude cele sypat jak se switch bude snazit procpat gigabit a nepujde mu to

Samozrejme mluvim o switchi bez managementu.

To vše jsou správné otázky a je to vskutku lotynka. Kdyby nějaký takový switch existoval, nikdo by nekupoval kvalitní kabeláž a kvalitní switche. Mně třeba honění duchů v síti nestojí za nervy. Znám ale spoustu lidí, kteří koupí na Alze laciný switch a jsou s ním roky spokojení. Chce to vyzkoušet a být připraven ho prodat (vrátit) a pořídit jiný.

43
Sítě / Re:Datová síť v novostavbě
« kdy: 06. 05. 2020, 18:46:53 »
Záleží na situaci. Levné SoHO switche mají své nevýhody - např. nízkou packet rate, méně funkcí (někdy se "zajímavou" implementací), ale zase jsou víc vyladěné na spotřebu a potažmo hluk. Při problémech v síti nedávají moc spolehlivé údaje (o chybách, o jejich příčině, ...). Na běžné použití to určitě stačí.

Měl bych dilema: pravděpodobně jste orientovaný na cenovou efektivitu - viz např. výběr (všehochuť) kabeláže, podružné switche (když to jde, měl by být jen jeden centrální), ... Můžete se na to pak dívat dvěma naprosto opačnými pohledy: a) hledat spíš obyčejnějí, úsporný a levnější switch a bude to sedět do filozofie sítě. Nebo b) koupíte něco dobrého, co Vám pomůže "všehochuť" v kabelech aspoň trochu kompenzovat a pomůže dohledat chyby.

Pokud je Vám jedno, kolik switch sežere a že mu hučí větrák, pak bych koupil bazarový C2960G. Nesmrtelný, spolehlivý, se vším, co síťař potřebuje.

Konkrétnější odpověď těžko naleznete, každé řešení bude mít svá pro a proti.

44
Software / Re:Obnovenie dat z poskodeneej NTFS particie
« kdy: 04. 05. 2020, 07:00:10 »
NTFS je spolehlivý a dobrý filesystem pro Windows. V Linuxu má smysl Ext4, nebo, pokud je pro to použití, tak ZFS či Btrfs.

Na obnovu dat vždy dobře fungovalo: https://www.runtime.org/data-recovery-software.htm

45
Odkladiště / Re:Argumenty bezpečnosti open-source
« kdy: 29. 04. 2020, 23:19:07 »
neslyšel jste někdy frázi „dělá to jenom pro peníze“? Obecně peníze nebývají hodnocené jako nějaká hluboká motivace.

Tak bývají peníze hodnoceny těmi, kteří je neumějí vydělat. Neuslyšíte ji od toho, kdo se na peníze nadře, ani od toho, kdo žije v poměrech, kde se vydělat ani nedají (země třetího světa, diktatury, ...). Stejné klišé, jako představa, že princ bude nejšťastnější s děvečkou z lidu. Ekonomika má jeden dar: nejjednodušším způsobem vyjadřuje potřeby (zájmy) toho, kdo kupuje. Dokud nedojde na otázku peněz, každý by chtěl mít nejvybavenější, nejspolehlivější, nejrychlejší a nejbezpečnější systém. Ve chvíli, kdy má kupující omezené prostředky, musí volit kompromis. Této volbě umějí naslouchat komerční firmy a umějí se poměrně rychle přizpůsobovat i měnícím se potřebám. Proto je velká hromada open source úspěšná přibližně jako utopie Karla Marxe a Bedřicha Engelse v praxi. Úspěšné open source projekty jsou často leadovány komerčními firmami, přestože / právě protože se jejich podpora řídí zákony ekonomiky. Díky tomu, že peníze tečou ascendentně od spotřebitele řetězcem dodavatelů až k výrobci (vendorovi), považuji to za opravdu hlubokou motivaci.

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 164

reklama