reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Miroslav Šilhavý

Stran: [1] 2 3 ... 118
1
Sítě / Re:Pomalá VPN z Vodafone LTE na VPS od WEDOS
« kdy: 24. 06. 2019, 11:14:04 »
OpenVPN je sama o sobě hodně neefektivní a pomalá. Zkuste nějaký rozumnější typ VPN, podle mě by to mělo jet líp.

2
Sítě / Re:Veřejná, neveřejná IP adresa
« kdy: 24. 06. 2019, 09:48:37 »


O žádném takovém článku nevím.
Myslím, že velké části uživatelů stačí NAT + port forwarding + NAT helpery.
Další části může stačit NAT 1:1 na veřejnou IP adresu, nefunguje tam vše, ale odpadá ono "žebrání" o port forwarding.

Tato diskuse je spíš o tom, že když někdo nazve službu "veřejná IP adresa", že v tu chvíli by se mělo rozumět automaticky, že se nejedná o NAT 1:1. Je to zavádějící, neprofesionální a ne vše na tom funguje. Uživatel si pak platí za něco, co mu neslouží tak dobře, jak by mělo.

ISP by podle mě mohl mít cenově odstupňovanou nabídku: běžná přípojka => NAT 1:1 => veřejná IP adresa. Bohužel někteří - já je nazývám "zoufalci" - neumějí veřejnou IP adresu odroutovat.

IPv4 adresy je možné získat, vyžaduje to administrativu, případně obchodní zkušenost a umět je skoupit (heh, ano, ne vše je na světe zadarmo). V mojí praxi, kromě jedné výjimky, kde jsem se setkal, tak jsem neměl problém na přípojku získat klidně /28 nebo i /27 prefix, v serverovnách třeba i 2x /24 apod. Samozřejmě s tím ale poskytovatelé dělají velké drahoty.

3
Sítě / Re:Tečka za doménou udělá hokej?
« kdy: 24. 06. 2019, 07:36:55 »
Nemáte problém na DNS? Zkuste si nastavit jako DNS server 8.8.8.8, jestli to bude fungovat stejně?

4
Sítě / Re:Veřejná, neveřejná
« kdy: 24. 06. 2019, 06:54:38 »
Zajimají mě spíš praktické odpovědi

NAT, když je opravdu dobře provozovaný, může fungovat poměrně solidně. Mohou však nastat jisté problémy. Čtyři nejčastější jsou: 1. přímé spojení dvou "osob" u stejného ISP za stejným NATEM - tj. NAT musí umět revertovat provoz "tam-a-zpět". 2. aplikace mohou protistraně hlásit svoji IP adresu, která ve skutečnosti nesedí - spojení pak buďto neprojde, nebo se řeší nouzově (typicky: TeamViewer. Ten jede jako blesk při přímém spojení, ale přes NAT musí jít přes jejich proxy a jede jako šnek. 3. problémy se službami "dovnitř", zejména pokud vyžadují spojení dovnitř na více portech (typicky: aktivní FTP, ale ne jen to), 4. IPsec, který přes NAT ztrácí svoji bezpečnost a nefunguje, pokud ze stejné sítě do stejné sítě chcete otevřít víc jak jedno spojení (NATY pak neumějí rozlišit, která data patří kterému kompu).

Nedostatek IPv4 adres sice existuje, ale ne zase takový, aby to nebylo řešitelné. Proto velcí ISP, kteří mají historicky zásoby IPv4, je používají. Ani oni, kde by se to zdánlivě dalo ve velkém řešit, to vyřešit neumějí.

Tato diskuse spíš vznikla nad tím, že existují ISP, kteří pod pojmem "příplatková veřejná adresa" prodávají NAT 1:1. A to smrdí, to je špatně. Tím se možná řeší určitá část potřeb (např. otevřít si doma port pro nějakou automatizaci), ale má to daleko k plnohodnotnému internetu, na který se mohu spolehnout, že mi projde vše, co potřebuji a ISP do toho nezasahuje.

5
Sítě / Re:Veřejná, neveřejná
« kdy: 23. 06. 2019, 21:18:06 »
Firewall blokuje provoz podle nějakých pravidel. Ta pravidla nemusí brát ohled na porty nebo to může být podmínka „port + další podmínka“. Firewall může blokovat i provoz, který žádné porty nemá (nemáme jen protokoly TCP a UDP).

Doslovně vzato máte pravdu. Ve skutečnosti lidé za slovem "port" skrývají i protokoly - ale to je spíš otázka jazykovědná, než technická. (Do auta lijete taky benzín nebo naftu, ačkoliv to tak zdaleka není).

Nepatří k dobrému vychování ISP nějak extenzivně zasahovat do provozu, zejména ne tam, kde zákazník platí za veřejnou IP adresu a je tedy velmi pravděpodobné, že směr dovnitř si chce "menežovat" sám.

6
Sítě / Re:Veřejná, neveřejná
« kdy: 22. 06. 2019, 12:12:53 »
A komunikace z venku na všechny porty chodí? Pokud ano tak bych to neřešil.  Dokonce můžeš být "happy" , že jsi schovaný za jejich firewallem. Já mám public a každé 2-3 minuty mám scan či útok na router.

Pokud je to 1:1, tak tam žádný firewall není, to je protimluv.

Ono to štěstí člověka přejde jakmile začne chtít takové "šílenosti" jako je IPsec a musí začít řešit NAT-T. Také výborné to je u aplikací, které detekují vlasní místní IP adresu, která se pak používá pro spojení zpět. Asi nejtriviálnějším případem může být (aktivní) FTP.

Dál jsem se setkal s tím, že v těchto konfiguracích ISP předávají TCP a UDP a ostatní protokoly jsou lotynka, jestli projdou.

Prostě pokud někdo chce a platí si za veřejnou IP adresu, měla by být směrována až na interface, žádný NAT.

NAT 1:1

7
Ve všech třech případech nainstaluje Windows na počítač System Builder, tím vznikne celek počítač + Windows a teprve tímto okamžikem vzniká nárok na používání Windows na základě OEM licence. To, že System Builder je ten samý subjekt, jako System Builder, na věci nic nemění.

To je zbožné přání Microsoftu, toto vnutit adhezní smlovou (tj. smlouvou typu "ber nebo nech být").

Základní pravidlo autorského zákona zní, že veškerá práva má autor a nikdo jiný. Teprve autor může autorská práva poskytnout někomu dalšímu, případně určitá práva může dát i zákon. Takže „nemá oporu v zákoně“ je trochu zvláštní tvrzení – bylo by potřeba napsat, čím mu to zákon zakazuje.

Autorský zákon není jediný, který se musí respektovat. AutZ pokrývá i implicitní licence (tj. volná užití a zákonné licence), dále pak je nutné vzít v potaz oprávnění očekávání kupujícího. Příkladem může být prodej DVD nosiče s AV dílem, který na sobě nemá žádné licenční ujednání, přesto zcela zřejmě s nosičem získáváte i právo ho přehrát i prodat dál. (A toto právo nemůže být omezeno).

A nebo tu podmínku (být System Builderem) může Microsoft vytisknout na pečeť na krabici s DVD a může to napsat do smluvního ujednání, které se zobrazí hned na začátku instalace a v instalaci nelze pokračovat, dokud se neodsouhlasí. Nebo že by to tak Microsoft už dávno dělal?

Mohu jen odkázat znovu na to, abyste si přečetl něco o adhezních smlouvách.

8
Kolega Jirsák má v zásadě pravdu v tom případě, kdy koupím nerozlišitelnou licenci. Když koupím laptop, mám jednu jedinou položku, ze které se nedá software vyčlenit. Obvykle neexistuje ani instalační médium, vše je jen na recovery partition. O této situaci se nebavím a dávám zapravdu Filipu Jirsákovi.

Sporný je ale případ, kdy a) někdo koupí sestavu na přání a v ní je i položka MS Windows, b) kdy si sám počítač sestaví, c) kdy do nového počítače pořídí OEM licenci. Všechny tři případy mohou nastat a může (ale nemusí) se jednat o:

ad a) smlouvu o dílo, kdy dodavatel jedná na příkaz tak, jako kdybych si to sestavoval sám,
ad b) kdy jsem sám sobě System Builderem,
ad c) opět sám sobě System Builderem.

V těchto třech případech by si Microsoft přál, aby se licence svázala s počítačem, kde je poprvé software spuštěn k užívání. Bohužel, k tomu nemá Microsoft oporu v zákoně a vidle do toho hodil i ESD, který judikoval, že pokud je licence ohraničitelná a dá se zaručit že přestala být používána na původním místě, lze ji prodat dál a ustanovení licence o další neprodejnosti je neúčinné.

Jedinou právní možností pro Microsoft by bylo, aby OEM Windows prodávali jen distributoři, kteří by dbali na dodržování podmínek (prodávali by ho jen System Builderům, kteří by měli smluvní povinnost instalovat ho neoddělitelně). V tu chvíli by mohl Microsoft vymáhat vzniklou škodu na sesmluvněných partnerech.

Na koncovém spotřebiteli, pokud už se mu do ruky dostane licenční obálka, médium, instalační klíč už pak nelze požadovat, aby dodržoval tyto podmínky.

Osobně si myslím, že kolega Jirsák neumí rozlišit kogentní a disponibilní ustanovení zákona a vzít v úvahu nerovné postavení smluvních stran. Z toho naopak vyšel ESD ve svém judikátu.

9
Studium a uplatnění / Re:Účtování vývoje software agilně
« kdy: 11. 06. 2019, 13:43:44 »
V první řadě bude potřeba ujasnit, kdo bude vykonávat práva k software. SW vyvíjený na zakázku, pokud smlouva neurčuje jinak, podléhá stejnému režimu, jako zaměstnanecké dílo (§ 58 odst. 7 Autorského zákona).

Druhou možností je, že Vám autor přenechá jen určitá práva (např. jen program používat, ale nesmíte ho převést na další osobu).

Podle toho je potřeba práva ocenit jakožto nehmotný majetek. Právo na užívání má jistě menší hodnotu, než plná práva podle AutZ. Na ocenění existují určité metody, které _musí_ znát účetní, případně daňový poradce.

Software se pak odpisuje.

Doporučuji, na toto si najměte daňového poradce, který na radu dá své kulaté razítko a ručí za vzniklé škody. Nebude to tak drahé a předejde to problémům. (Pro Vaši ochranu, je nutné si pohlídat, aby rada měla náležitosti podle § 6 odst. 10  písm. d) zákona o daňovém poradenství - pokdu to nesplní, neručí za nic).

10
Já jen tvrdím, že licence je stavěná tak, že rozdíl mezi OEM, kterou si nainstalujete sám a FPP není kromě ceny a kanálu, jakým by měl být distribuován. Pokud je distribuován jinak, nezakládá to na neplatnost smlouvy.

A kromě toho, že OEM licence je vázaná na počítač, se kterým byla dodána, zatímco FPP můžete mezi počítači libovolně přesouvat. Takový drobný rozdíl.

1. Můžete být system builderem sám pro sebe. (Nic to nevylučuje, sám jste to výše potvrzdil).
2. Pokud je ta licence odlišitelná od počítače samotného, lze ji oddělit a prodat (rozhodnutí ESD).

11
Takže ta smlouva umožňuje jednu OEM licenci zakoupenou od Microsoftu nakopírovat na libovolné množství počítačů? Nebo umožňuje OEM licence mávnutím kouzelnou hůlkou měnit na FPP licence? Nebo co přesně je v ní jinak?

Co sem pletete instalaci na větší počet počítačů?

Já jen tvrdím, že licence je stavěná tak, že rozdíl mezi OEM, kterou si nainstalujete sám a FPP není kromě ceny a kanálu, jakým by měl být distribuován. Pokud je distribuován jinak, nezakládá to na neplatnost smlouvy.

12
Jenže v tom paragrafu nic o implicitním užití díla není. A není to ani nikde jinde v autorském zákoně. Implicitní užití díla jste si totiž vymyslel.

Celá část zákona se jmenuje "Volné užití" a zabývá se situacemi, za kterých smíte dílo užívat, aniž byste uzavíral explicitní licenční smlouvu. (Za explicitní licenční smlouvu se považuje i adhezní smlouva, např. vytištěná na krabičce.)

Vy když startujete auto, musíte někam kopírovat nějaký software? Nebo ho vysíláte rozhlasem? Nebo jak konkrétně ten software užíváte?

Kopírování licencovaného software je detail spadající do volných užití. Zde je daleko důležitější, že ten software v autě užíváte a k tomu musíte mít licenci. A tu máte, protože Vám ji zaručuje přímo zákon, díky tomu, že jste si zakoupil její hmotné vyjádření (automobil).

Nic Vás nezavazuje, maximálně nápisy na té krabiče.

Smlouva musí být konkrétní a její uzavření nezpochybnitelné. System Builder licence je na druhé straně krabičky (kterou jste pravděpodobně moc často neměl v ruce, jinak byste to věděl), a její uzavření je zcela jednoznačné otevřením krabičky.

Žel to, co tady tvrdíte, se v ní nepíše.

13
To by mělo být snadné dokázat odkazem na konkrétní paragraf zákona.

Konkrétní paragraf jsem poslal, dokonce i odstavec. Ve stejné části AutZ najdete i ostatní implicitní užití díla.
Příkladem dalšího implicitního užití je např. software v televizoru, v automatické pračce, v automobilu. Tam všude kupujete software vyjádřený hmotnou podstatou. Četl jste někdy licenční smlouvu k pračce nebo k autu? Přesto nepochybujete, že máte právo otočit klíčkem a nastartovat.

Nikoli, pouze ten, kdo splňuje příslušné podmínky Microsoft OEM System Builder. A i při té instalaci na vlastní počítač se pořád musí řídit těmi pravidly, které Microsoft pro OEM určuje. Takže na konci zase skončí se zařízením s předinstalovanými Windows a vztahují se na něj podmínky OEM licence (tedy to, že licence je svázána s konkrétním zařízením).

Koupíte si obálku (krabičku) s Windows. Nic Vás nezavazuje, maximálně nápisy na té krabiče. Mezi nimi je System Builder, který však žádné velké podmínky neklade a jeho slučitelnost s českým právem není úplně stoprocentní (což ovšem nezavdává na celkovou neplatnost, pouze na neplatnost některých partikulárních ustanovení).

14
Nikoli. Jediný, kdo má podle autorského zákona právo dílo užít, je autor. Ostatní dílo užít nesmí, dokud potřebná oprávnění (licenci) nezískají od autora nebo ze zákona.

Houby. Implicitní licence existují, jinak byste se nesměl podívat ani na obraz, sochu nebo figurku, kterou máte jako těžítko na stole. Implicitní licence jde současně s prodejem hmotného vyjádření díla. Když si koupíte obraz nebo sochu, smíte se na něj dívat, vystavovat ho, prodávat jeho fotografie. Když si koupíte DVD, smíte si ho přehrávat. Když si "koupíte" software, implicitní je právo k užití. U software se jedná o § 30 odst. 3 AutZ: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121#cast1-hlava1-dil4-oddil2. (Samozřejmě předpokladem je legální cesta získání software, tedy právě tím zakoupením - nelze pomocí tohoto paragrafu legalizovat upirátěnou verzi)

To samozřejmě smí, ale pořád za podmínek pro stavitele počítačů. Tj. sestaví počítač, nainstaluje na ně Windows a předá ho k používání (sekretářce, obchodníkovi, nebo zůstane danému technikovi na stole), tím okamžikem se ta OEM licence pro koncového uživatele stává součástí počítače a nemůže být přenesena jinam. Ostatně Microsoft to má ošetřené i technicky, když krátce po tomto okamžiku je vyžadována technická „aktivace licence“, čímž se licence s konkrétním zařízením sváže i nějakým záznamem v databázi Microsoftu.

Tím pádem tedy kdokoliv si může koupit OEM verzi Windows. Nainstalovat si ji na vlastní počítač a sám začít užívat. (Tedy onen výklad a mairi ad minus).

15
Nikoli, v tomto případě to jednoznačně znamená, že je to určené pouze pro předinstalaci.

Tím bych si nebyl vůbec jistý. Impliciní (z AutZ vyplývající) je právo užití. Toto chápu jednoznačně jako rozšíření práva.

Ten, kdo smí předinstalovávat Windows 10, může klidně Windows 10 používat – pokud k jejich používání má licenci. A naopak, to, že může Windows 10 předinstalovávat na počítače zákazníků (v počtu instalací, který má s Microsoftem nasmlouvaný), v žádném případě neznamená, že si může jen tak přidělat pár kopií bokem na své počítače.

Představte si to třeba na zaměstnancích tiskárny cenin. To, že tisknou české koruny, neznamená, že sami nemohou českými korunami platit. A také to neznamená, že když mohou české koruny tisknout, mohou si zároveň vytisknout nějaké bankovky navíc, pro svou potřebu.

Špatně jste mě pochopil. Myslel jsem to tak, že výrobce počítačů si pochopitelně smí vyrobit a OEM licencí opatřit i počítač pro vlastní užití. Tedy: nakoupí díly, nakoupí OEM licenci, a takto sestavený komplet neprodá, ale sám jej začne užívat (spotřebuje). Bylo by absurdní, kdyby to nesměl.

Stran: [1] 2 3 ... 118

reklama