reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Miroslav Šilhavý

Stran: [1] 2 3 ... 111
1
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 15:53:45 »
Nebo mi jako chcete říct, že když jezdím po silnici, na kterou jsem ze svého nedal ani korunu, ale z mých daní na ni poeníze šly, tak je to nelegální, je to krádež?

Z daní se platí spousta věcí, které se Vás netýkají a nemusíte s nimi souhlasit. Nedává Vám to ale právo krást, abyste si to vykompenzoval.

Ze zákona musíte platit povinné ručení, i když s autem jezdíte minimálně a bez nehod a máte dost úspor na náhradu škody ze svého.

Ze zákona musíte platit koncesionářské poplatky, i když sledujete nebo posloucháte jen komerční stanice.

2
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 15:48:26 »
Jestli někdo řekne, že umělecká díla, nehmotné statky mají specifika a proto je zapotřebí specifických zákonů, tak toto může říct každý.

Ano, je to přesně jak píšete, ale úplně opačně, než jak to interpretujete. Autorský zákon vznikl, aby na jedné straně upřesnil, že kopie (v té době zejména plagiát) díla nemůže přinést prospěch jinému, než autorovi. Na druhé straně zavedl poměrně hodně výjimek ve prospěch společnosti (knihovny, novináři, osobní užití, ...).

Z výjimek se teď snažíte udělat pravidlo - tj. že každý má přirozené právo parazitovat na úsilí druhého.

Pokud s podmínkami Autorského zákona nesouhlasíte, nikdo Vás nenutí autorská díla užívat. Na rozdíl od jídla, vody, tepla, zdravotní péče, bez filmů a hudby lze žít. Až budete bojovat o holé přežití a jeden bude mít přebytek a Vy umírat hlady, budu mít názor na přerozdělení nejnutnějšího opačný.

3
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 15:39:41 »
Vážně nevidím důvod, proč ze svých daní platit někoho, koho neuznávám a jehož praktiky se mi nelíbí.
(...) Tím spíš budou mít lidé výmluvu k nelegálnímu stahování a já se jim ani nedivim.

Hehe, takže když nesouhlasím se současnými daněmi, tak můžu jít krást do obchodu? Ani se mi nebudete divit?

4
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 15:18:12 »
Pokud by tam byla nějaká pečeť, pak by se to asi dalo svést na povahu výrobku, ale normální CD v normálním obchodě vám podle mě obchodník předvést musí.

Já jsem to trochu zjednodušil, ale psal jsem, že normální prodejce Vám nechá poslechnout klidně celé CD.

Tím jsem měl na mysli zejména to, že: 1. Výrobek je zejména výlisek (médium) a jeho obal (u CD a DVD si ho kupující cení). 2. Otevřením se snižuje jeho hodnota, bývá zvykem, že kupující chce originálně zalepené "kolečko" a bez šmouh a škrábanců. 3. Zároveň na sobě nese autorské dílo. 4. Prodejce není delegován pořádat produkce. 5. Prodejce má povinnost výrobek předvést a takové předvedení podle mě není nepřiměřený zásah do práv autora (nejedná se o produkci).

Tj. existuje hodně pro i proti a určitě je to oblast, ve které by se daly vést diskuse které právo převažuje. Myslím si, že solidní hudebniny považují za samozřejmost umožnit poslech, ale jsem také přesvědčený, že nevyhovění by nebylo důvodem ani pro pokutu ze strany ČOI.

5
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 13:55:34 »
Když autorovi zaručíte, že když od něj někdo získá autorské dílo na zkoušku a po vrácení si nechá kopii, bude postižen státem, bude autor ochotný půjčit vám autorské dílo na zkoušku.

Zde bych chtěl říct, že i v hmotném světě existují rizika. Občanský zákoník pamatuje na případy, kdy si něco necháváte vyrobit na zakázku. Taková věc je reklamovatelná pouze proti deklarovaným vlastnostem, ale neexistuje právo plnění vrátit. Takže když si objednáte namalovat obraz nebo vyrobit nábytek na míru od nějakého autora, předpokládá se, že jeho tvorbu znáte a jste si vědom rizika. Zde už pak máte možnost vymínit si kontrolu během tvorby, specifikovat si nepodkročitelné parametry. To, co ale nejde objektivně vyjádřit, to reklamovat nejde. Barvy, zabarvení hlasu, osobní angažovanost jsou neměřitelné. I největším hvězdám se stává, že některé koncerty jsou vydařenější, než jiné.

Dále by bylo dobré připomenout, že právo vrátit věc je zákonné novum, které má za účel pouze kompenzovat prohlédnutí téhož zboží v obchodě. Není to, opět, obecné právo, ale spíš výjimka kompenzující jinou nevýhodu.

V obchodě Vám prodejce nechá poslechnout klidně celý koncert na CD, ne jenom ukázku. Zkuste si zajít do jakýchkoliv hudebnin. Jediné, co prodejce zajímá je, že si neodnesete kopii (což je většinou znemožněno - přehrávač je speciální a sluchátka jsou napevno připojena). Ale ani toto není povinnost prodejce. Může také říct, že Vám na ukázku nic nepustí - a Vaše právo je prostě věc nekoupit.

Úplně to samé platí i při prodeji na internetu. K tomu ale byly přidány dvě výjimky: 1. možnost vrátit zboží bez udání důvodu (kompenzace za nemožnost prohlédnout si věc v obchodě), 2. výjimka z výjimky: nemožnost toto právo uplatnit u autorských děl, která by mohla být zkopírována a (tuším) u zboží se zakázkovými úpravami, s krátkou trvanlivostí a u spodního prádla. Ta ad 2. výjimka z výjimky je poměrně pochopitelná.

Prosím vraťme se zpět do hmotného světa. Základem jsou přirozené vztahy lidí. Internetové zákony se pouze snaží sblížit internet se světem lidí (=>), nikoliv naopak (<=).

6
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 13:34:58 »
Jsem tudíž silně proti absolutním zákazům, naopak si dovedu představit model založený třeba na vodoznacích a online kontrole přístupu. Tj na technologiích, které umožní snadné dohledání zdroje.

Podle mě tyto úvahy jsou nereálné. Je naopak potřeba prosazovat odpovědnost každého jednotlivce. Stejně jako nemůžete sebrat kolo opřené o pouliční lampu, nestahujte obsah, o kterém nejste přesvědčený, že je v pořádku. Podobný test způsobilosti děláme den co den: jízdní kolo nekoupíte od 10letého dítěte, polévku v jídelně si nenecháte nalít do špinavé misky nebo od nemytého kuchaře. Přitom i 10leté dítě může mít svolení rodičů, i zdánlivě špinavá miska může být jen opotřebovaná a s patinou, kuchař může být jen potřísněný od vaření téhož jídla, co budete jíst. Zde všichni chápeme, že se musíme v první řadě chránit sami. Proč se tomu tak bráníte v digitálním světě, kde jsou pravidla úplně stejná?

V rovině AZ se stále hovoří o právech autorů, jenže se běžně naprosto ignorují práva uživatelů. Jak může uživatel reklamovat špatnou kvalitu koncertu? Jak může porovnat kvalitu různých nahrávek před koupí nebo ji reklamovat po koupi? Pokud chcete narovnávat práva autorů, udělejte to samé i pro spotřebitele. Pokud autor chce svoji odměnu, já chci své právo na to se informovaně rozhodnout a bránit.

Jednoznačně máte právo reklamovat špatnou kvalitu koncertu. Prokazování je složitější, ale právo existuje úplně stejně.

U hudebních nahrávek ve skutečnosti riziko nenesete. Kamenné prodejny i e-shopy nabízejí ukázku zdarma. Jestli si vyberete prodejce, který to neumožňuje, je to tak trochu Váš problém. Z Vašeho příspěvku je patrné, že jste si rizik dobře vědom a rozhodujete se kvalifikovaně.

Já třeba odmítám kupovat auto, které mi prodejce nepůjčí aspoň na víkend. Neumím pochopit, jak někdo může vydat statisíce jen podle katalogu. Přesto se najdou lidé, kteří tak auto kupují. Ale najdou se i lidé, kteří si najdou správného prodejce.

Nechtějte, aby stát všechno reguloval. Lidi mají svoje mozky a musí si svá práva chránit sami. Zásah zákona je na místě jen tam, kde má jedna strana nějakou nepřiměřenou výhodu. Nahrávku, ani auto koupi nemusíte - ani jedno není životní potřeba.

7
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 12:52:16 »
Takže si autoři (nebo jejich zástupci) řekli, že když je nedokáže ochránit zákon, budou se chránit sami – a zavedli DRM.

/.../

Jinak já považuju za nešťastné, že stát rezignoval na ochranu autorských práv, a samozřejmě se tím vracíme do doby, kdy si každý autor musel svá práva chránit sám. Uživatelé jsou tím v důsledku samozřejmě biti, ...

Toto bych rozebral, protože problém má dvě složky.

První je to, že legislativní proces je neohrabaný, zdlouhavý. Zákonodárce je konzervativní, opatrný. Když už se rozhoupe, i tak novelizace zákona trvá poměrně dlouho. Z tohoto pohledu mi přijde naopak lepší preferovat občanskoprávní vztahy před zásahy práva veřejného. Tento princip je víc vlastní Británii a USA. Nevýhodou je celková neefektivita: drobný hříšník musí zaplatit náklady sporu, které jsou v nepoměru s žalovanou částkou (u nás funguje advokátní tarif, ale pokud by se právo přiklonilo k této cestě, nebylo by pravděpodobně možné ho udržet).

Druhou složkou je to, že Policie i Státní zastupitelství jsou přetížené. Razí zásadu subsidiarity represe a odkazují poškozené na civilní řízení. Ale to jsme v začarovaném kruhu: náš systém je nastavený spíš k výkonu práva veřejného a uplatňování sankcí. Civilní právo je v určité nevýhodě, např. přísudky podle advokátního tarifu nepokryjí sazby právního zastoupení, přípravu na straně poškozeného nereflektují vůbec (poškozený musí na ochranu svého práva vynaložit práci zdarma, advokát stojí víc, než vysoudíte).

Stát by se zde měl rozhodnout, jestli tedy bude uplatňovat výkon v rovině civilního práva - ale pak je nutné zvýšit motivaci oprávněných osob. Nebo se bude dál přiklánět k výkonu veřejného práva a postihů. Pak je nutné zlepšit práci orgánů (ne)činných v trestním řízení.

8
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 11:09:09 »
Jen by mě zajimala logika zákonodárce, který se rozhodl tak, jak se rozhodl. Protože ty ustanovení (DRM a §30+náhradní odměna) jsou v extrémním případě v logickém rozporu. Tj. zákon přiznává kompenzaci za něco, co je stejně zakázáno. Jelikož extrém neplatí, je možné tento rozpor upravit třeba výší náhradní odměny (nižší o poměr nekopírovatelných děl na trhu).

No náhradní odměna není stanovená takto rigidně.

Prodej tiskáren, kopírek, médií, spotřebáku se v čase mění, jejich prodejní cena taky.
Také neplatí, že každé dílo je chráněné DRM.

Kdyby některý z těchto vlivů začal měnit prostředí nějak dramaticky, pak by se muselo přistoupit k úpravě náhradní odměny. To samo o sobě je nejasné, jak by vypadalo, protože není stanovený žádný vzorec výpočtu. Jedná se jen o licitaci vycházející z odhadů prodejů.

V tomto ohledu už mnohokrát i Ústavní soud judikoval, že vývojem doby, společnosti, se mohou změnit důvody pro určitá ustanovení, přesto ustanovení může zůstat dál v platnosti. Mimochodem, právě z tohoto důvodu se důvodová zpráva zákona bere jako jeden z méně hodnotných pramenů. Takže je v právu lehce představitelné, že poplatek vznikl jako kompenzace za kopírování, ale klidně může zůstat v platnosti i v době, kdy kopírování bude nemožné.

Tato rozhodnutí jsou čistě politická, logiku v nich nehledejte.

9
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 10:39:15 »
Je. Nicméně se dá argumentovat, že prodeje strojů a médií zhruba korelují s počtem kopií a lepší metriku nemáme. ČT a ČRo dostávají koncesionářské poplatky za více než jen za vysílání.

Stanovení daní a poplatků je věc politická. Všichni víme, že stát a společnost žije jen z naší práce vyjádřené v penězích, které získá výběrem. Každý typ daně a poplatku zasáhne nějakou demografickou skupinu a to je vždy nepopulární. Je také známo, ačkoliv se o tom nesluší nahlas mluvit (pro politika by to byla sebevražda), že stát drží na nohou dolních deset milionů, zatímco výběr od horních deseti tisíc a od korporací je menšinový.

Proto je někdy politicky schůdnější prosadit i pitomý typ daně či poplatku. Daně z nemovitostí a jejich převodu jsou příkladem daně, který nedává moc velký smysl - platíte daně za to, že máte majetek koupený ze zdaněných peněz. Jenže je společensky přijatelné, aby platili ti bohatší, co mají nemovitost. Ve skutečnosti tuto daň platíme všichni, protože i lidé, co žijí v nájmu, musí dát vydělat vlastníkovi budovy na zaplacení daně.

Autorská odměna je podobný případ. Je skousnutelné, že tento poplatek platí zejména lidé (a firmy) v aktivním věku (mají nejvyšší spotřebu zařízení a spotřebního materiálu).

Za nešťastné považuji, že spotřebitelské zákony nařizují uvádět ceny už včetně všech poplatků a daní. Běžný člověk pak nevidí, co všechno platí a ani si neuvědomuje, jak velkou část cen ukousne stát.

Nicméně oba tyto případy jsou vlastně daň, kterou platí pouze ten, kdo z toho má teoretický prospěch. Což není úplně špatný koncept... jen je to administrativně náročné (a tudíž drahé na správu).

Viz výše, to s tím prospěchem je jen politická obezlička. Všem by vyšlo levněji, kdyby se o nějakou desetinu procentního bodu zvýšila jiná daň, a ČT, ČRo, OSA byly placeni jednou částkou z rozpočtu. Místo toho máme armádu úředníků, kteří se starají o výběr titěrných částek, velká část populace platí bankovní poplatky nebo poplatky za odeslání složenkou, ... Prostě nesmysl. Leč, prosadit zvýšení daní i když to povede k úspoře je náročné.

Dalším důvodem je to, že výdaje státního rozpočtu každý rok odsouhlasuje parlament. Nikdo by nedokázal zaručit, že by další rok parlament odvody ČT, ČRo, OSA nezablokoval. Podívejte se na čuňárny, co stát udělal s účelovým zdaněním solárních elektráren, nebo s náhradami církvím. Jeden rok stát něco odsouhlasí, proběhnou volby, a může být vše jinak. Proti tomu je nezávislé uzákonění poplatků poměrně bezpečné, že bude fungovat i dál.

Tolik zákon. Jenže celá ta diskuse tady byla spíše o tom, co byste nazval důvodovou zprávou. Tj, jaké je detailně zdůvodnění a záměr toho zákona třeba i v situaci, kdy je §30 omezen dalšími zákazy (třeba překonávání ochran).

To je taky věčná diskuse. Lidé často nechápou, že pokud zákon dává právo na kopii, není to to samé, jako nařídit autorovi kopii umožnit. Zákon pouze říká, že pokud to uděláte, jste v právu. Zároveň zákon dává autorovi právo chránit záznam technickými prostředky (DRM).

Opět jsme u té implikace a ekvivalence, se kterou často bojujete:
  • výrok: pokud si udělám kopii pro vlastní potřebu, jednám po právu,
  • výrok: pokud autor ochrání dílo DRM, jedná po právu.

Oba výroky mohou spolu existovat a mohou nastat tyto čtyři situace:
  • dílo není chráněno DRM, uživatel si nechce udělat kopii, (nekolizní)
  • dílo není chráněno DRM, uživatel si udělá kopii, (nekolizní)
  • dílo je chráněno DRM, uživatel si nechce udělat kopii, (nekolizní)
  • dílo je chráněno DRM, uživatel si chce udělat kopii, ale nesmí. (možná kolizní situace)

Někdo se kloní k tomu, že pokud existuje právo na kopii, mělo by být nadřazené právu na DRM.

V takovém případě by autor nikdy nesměl použít DRM ochranu a veškerá ustanovení o DRM by byla nerealizovatelná. Zákonodárce ale DRM umožnil výslovně, takže je potřeba hledat výklad zákona, který tuto vůli bude respektovat. Potom jediný výklad, který mě napadá, je považovat právo na ochranu DRM za nadřazené právu na kopii. Jedině v tomto gardu mohou dávat obě ustanovení společný smysl.

Může se Vám to nelíbit, ale nejasnost zákona v tom nevidím.

10
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 12. 02. 2019, 06:24:25 »
Nicméně otázka přetrvává a stává se ještě palčivější: za co se tedy platí ty náhradní odměny? Zmínil jste daně - jenže těmi se předplácí služby státu (kvalitu těch služeb ponechme stranou). Zmínil jste pojištění, ale i tam je to protiplnění zcela jasné. Ale ta náhradní odměna je, pokud přijmeme argumentaci "stahování je porušení zákona", vysvětlitelná pouze tak, že "lidi kradou, tak je preventivně potrestáme". Za daně dostanu silnici, za pojistné dostanu pojištění. Za náhradní odměnu dostanu co přesně?

OK, tak pojďme:
Zdravotní pojištění => dostanete pojistku na léčebné výlohy,
sociální pojištění => důchod, nemocenská, ...,
dálniční známka => dálnice,
koncesionářské poplatky => zpravodajský a jiný veřejnoprávní servis, vč. servisu ve stavu ohrožení státu,
silniční daň => silnice? (ale proč ji neplatí všichni?).

Co konkrétně dostanete za daň z nemovitosti?
Co konkrétně dostanete za daň z nabytí nemovitosti?
Co konkrétně dostanete za spotřební daň, když samotnou věc (benzín, alkohol, ...) tak jako tak platíte?
Co konkrétně dostanete za DPH?
Co konkrétně dostanete za daň z příjmů?

Ale teď vážně:
Jak už jsem psal, základem je, že všechna práva patří autorovi a nikdo jiný nemá právo si k jeho dílu ani přičichnout, pokud si to autor nepřeje. Jenže zákon zavedl spoustu výjimek, kdy autor musí strpět zásah do svých práv. Tím je např. povinná úlitba knihovnám (a tím pádem další šíření bez odměny), novinářská licence, nebo právě probíraná licence pro osobní užití. Náhradní odměna je pak jakési protiplnění za tyto úlitby. Za to, že smíte jít do knihovny, půjčit si knížku a nemusíte ji kupovat, za to, že si ji smíte okopírovat, ...

Zde je zajímavá jedna věc. Každý může zajít do knihovny a okopírovat si knížku, to je zcela legální. Ale okopírovanou knížku už nesmí šířit dál, např. po internetu. Ta návštěva knihovny funguje jako určitá pojistka, aby ten, kdo má zájem, sice mohl knížku získat, ale zároveň aby se nešířila nekontrolovaně a zcela nepřiměřeně zájmům autora. Podobné je to se státními normami (ČSN). Ty jsou pro mnoho oborů závazné, ale nejsou volně k dispozici. Můžete si je zajít zdarma okopírovat do čítárny Českého normalizačního institutu, nebo si je musíte draze koupit (jsou opravdu poměrně drahé). Opět, šíření kopie normy, kterou každý může získat zadarmo, už legální není.

Můžeme se zamýšlet, jestli by nebylo lepší platit autorské kompenzace přímo ze státního rozpočtu. Osobně si myslím, že by bylo mnohem administrativně jednodušší a celkově levnější, kdyby Česká televize, Český rozhlas či OSA dostávali peníze přímo - protože platíme je stejně každý. U ČT a ČRo je to zjevnější, tam platí prakticky každá domácnost, plus jsou vypumpovávány obrovské peníze poštou a bankami za převody, SIPO apod. U autorských odměn už to tak jasné není, tam jsou poplatky stanoveny jako určitý zlomek z ceny přístrojů a médií, na kterých se dá obsah přenášet. Já to považuju za nešťastné, protože to vůbec neopisuje realitu: daleko víc se vytiskne kancelářských textů, než autorských děl, na mediích se přenáší víc než jen autorsky chráněná díla.

Bylo by podle mě na místě, aby stát platil OSA jednu fixní částku (podobně, jako ji v praxi dostává ČT a ČRo), protože dostávat podíl ze strojů a médií je pro OSA výhra. Když půjdou prodeje a spotřeba nahoru, má OSA terno. Pokud půjdou dolů, vymohou si navýšení procent. To mi nepřijde správná metoda. Bohužel, politici nechtějí zvyšovat sazby daní a platit výdaje z rozpočtu (nepopulární), a tak tyto povinnosti rozpouštějí do jiného typu zátěže.

Takže: proti odměně OSA za licenční výjimky se podle mě nedá moc protestovat, ale způsob, jakým to je praktikováno je podivný.

11
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 22:40:09 »
Kolo „vlastníte“ pro to, abyste na něm mohl jezdit, a film „vlastníte“ pro to, abyste se na něj mohl koukat. Vůbec nejde o to kolo nebo o ten film, jde o to ježdění a koukání.

Nezapomeňte, že i film může být jízda, a že i na kolo se můžete jen koukat :-).

Jenom mne překvapuje, kolik lidí se domáhá toho být v té šedé zóně a chtějí hlavně znát kličky, jak se v té šedé zóně udržet co nejdéle, místo toho, aby řešili, jak z ní co nejdřív vypadnout.

Taky mi přijde, že je to jako když jsme chodili na základní školu. Když mi rodiče něco přikázali, hned jsem zjišťoval, jaký může být trest. A podle toho se mi to vyplatilo či nevyplatilo risknout (v případě prohřešku si toho často rodič nevšiml).

Je také příznačné, že se toho domáhají zejména ti, kteří nikdy nic na tomto poli nedokázali. Nevydali písničku, nenatočili film, nenapsali knihu. Takovým se pak velmi lehce rozhoduje o tom, co má kdo poskytnout levněji nebo zdarma.

Zajímalo by mě, jak by se tito kolegové tvářili, kdyby jim jejich zaměstnavatel řekl: "Tak, milý Martine, sice jsi pro naši firmu minulý měsíc pracoval, nicméně davy lidí nám rozebraly všechno co jsme vyrobili a zaplatili za to jen zlomek ceny. Tu máš jen zlomek výplaty." Asi by zaměstnanec řekl: "Mě to nezajímá, to jsou vaše rizika, já jsem práci odvedl a chci celou mzdu." Ale zaměstnavatel by řekl: "Nojo, když ale oni se SHODLI na tom, že nám zaplatí jen zlomek požadované ceny." Kdo by se spokojil jen s částečnou mzdou, když "lidé se rozhodli"?

12
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 22:26:51 »
Ale jen tam, kde bude jednoznačně znát následky svého jednání z hlediska zákona. U AZ toto podle mě bohužel v tuto chvíli neplatí, protože následky nemůže odhadnout. Existuje šedá zóna, která je tolerovaná, ale taky se může stát exemplárním příkladem. Já prostě nemám rád špatně vymahatelné a selektivně vymáhané právní normy.

Ehm, jaksi aby si mohl člověk posoudit, jestli se mu to vyplatí risknout? Kdepak, pane, zákony je potřeba dodržovat i tam, kde není sankce. Přečtěte si OZ, u drtivé většiny ustanovení neexistuje odpovídající sankce v přestupkovém nebo trestním zákoně.

Prvotní je vždy civilní odpovědnost (nastudujte si pravidlo subsidiarity represe). Takže pokud stáhnu nelegálně dílo, jsem v první řadě odpovědný buďto za škodu (tj. pokud oprávněné osobě umenším majetek / příjmy), nebo povinen k platbě z důvodu bezdůvodného obohacení. Pokud chcete být pedant, tak jako své riziko, pokud třeba jen shlédenete film, počítejte obvyklou cenu v digitální nebo bluray nebo dvd distribuci. Přes tuto částku by odpovědnost jít podle mě neměla.

Druhotnou je trestní odpovědnost. K té se přistupuje teprve ve chvíli, kdy se civilní urovnání jeví jako nedostatečné pro ochranu společnosti. Např. podvodník musí být potrestán, i když nahradí, co způsobil - protože jinak by se vyplatilo páchat podvody: když na Vás přijdou, vrátíte, co jste získal. Když na Vás nepřijdou, vyděláte. To by nestačilo, proto je nutné přistoupit k postihu - pokutě či trestu odnětí svobody (zákazu činnosti, propadnutí věci apod.). Trestní odpovědnost, její maximální hranice v našem případě vyčtete z § 268 a násl. Trestního zákoníku.

Takže není vůbec pravdivé, že nevíte, co může nastat. Můžete se domnívat, že ve skutečnosti nebude ani tlak na nahrazení škody tak velký, ani na odpovědnost za přestupek (do 5000 Kč škody) nebo za trestný čin (nad 5000 Kč škody) nebude uložena v maximální sazbě. Ale to už je Váš risk, jestli to správně odhadnete.

Autoři nemohou OSA kontrolovat pokud nejsou členy. Malí autoři se jimi ani nemohou reálně stát. OSA ze zákona hospodaří i s prostředky nezastupovaných autorů. Všechny veřejné produkce platí poplatky ze zákona. Všichni majitelé televizí a rádii ve veřejných prostorách platí poplatky dle zákona. Tj. je tam příliš mnoho zákonných povinností pro neautory na to, abych se mohl k OSA chovat jako k čistě soukromé organizaci.

Poplatky jsou vybírány pro autory. S těmi poplatky nemáte co do činění. Jako soukromá osoba většinou vůbec ne. Jste-li provozovatel rozhlasové stanice, nebo restaurace kde pouštíte hudbu, uzavřete smlouvu a víte, jestli je výhodná nebo není. Můžete vyjednávat a rozhodnout se, jestli využijete služeb těch, které OSA zastupuje.

Vybrané peníze se Vás netýkají už vůbec. Ty mají přijít do rukou autorům a myslím si, že je čistě na nich, aby si po svých právech šli.

To nesmíte zaměňovat s veřejnoprávními institucemi (ČT, ČRo, ...), kde neexistuje žádná osoba, která by měla práva a měla zájem řešit hospodaření. Tam je naopak velký důvod pro transparentnost. Já sám bych přidal podmínku transparentnosti ještě do hospodaření neziskových organizací, protože ty mají daňové úlevy - tj. o to méně má můj stát peněz.

13
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 22:09:59 »
Fyzickou věc mohu například reklamovat, nebo dokonce vrátit pokud mi nevyhovuje. Mohu ji téměř bez omezení zničit, rozebrat, využít na další tvorbu. U hudby ani filmů tuto možnost jako kupující reálně nemám (a to vůbec nemluvím o DRM). Těch rozdílů je samozřejmě více a opravdu jsou to z hlediska pravidel dva různé světy.

Reklamace, vrácení - to všechno NEJSOU přirozená práva, ale opět (pozitivní) výjimky. (Přirozené právo je to, co mezi sebou praktikují děti, nebo méně "civilizací" dotčená etnika). Stačí se podívat do vyspělých USA, tam nemáte skoro žádná práva ze zákona, většina práv je smluvních a mimo jiné i jimi mezi sebou bojují konkurenti.

Problém je právě v té definici užití, která je u AV děl velice široká a v délce ochrany díla. A pak v tom, že kopie je dnes sice velice snadná pro "piráta", ale i pro autora / vydavatele což není úplně vhodně reflektováno.

Aha, začínáme se dobírat jádru pudla. Vám přijde prostě nehorázné, kolik si průmysl kolem autorských děl vydělá. Vy byste chtěl, aby se snížením nákladů klesla i prodejní cena. No, potěš. Zaplaťbůh, cenu určuje nabídka a poptávka, nikoliv rada moudrých (to jsme tu zažívali 40 let, hospodářství bylo pleite). Pokud bude hudba nebo filmy drahé, pak je to důvod, aby je lidé nesledovali, ale ne ke "kradení".

Mimochodem porovnejte právní situaci třeba sochařů, malířů a hudebníků. Sochař i malíř jsou mnohem více v situaci řemeslníka, který dostane zaplaceno za dílo pouze jednou, případně ze vstupného dle smlouvy s nějakým muzeem. Nedostávají platby za každé shlédnutí. A je to čistě proto, že jejich tvorbu nelze tak snadno kopírovat. A pokud vyrobí příliš mnoho kusů, tak ztratí uměleckou ochranu.

Mýlíte se. I sochař a malíř si může nechat platit za každé shlédnutí. Z hlavy mě napadají výstavy děl Andyho Warhola, které putují kolem celého světa. Dědicové malířů, socharů provozují malá muzea a také si nechají platit za každou návštěvu.

Nebo může sochu, obraz jednorázově prodat.

Ve skutečnosti, u filmů či hudby samotní autoři většinu práv také jednorázově prodávají, filmovým nebo nahrávacím studiům. A ty, stejně jako pořadatel putovní výstavy, starají se o to, aby dostaly za každé shlédnutí zaplaceno.

14
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 21:08:16 »
Takzvané "duševní vlastnictví" je natolik jiné (krádež vs. neoprávněné užití / kopie), že ty přirovnání nikdy nesedí.

Na tom v principu není vůbec nic jiného. Něco koupíte, směníte nebo vytvoříte, a ta věc je k plné dispozici jen Vám. Vy si můžete určit, jestli a komu prodáte své auto, jestli a komu necháte shlédnout svůj film. Ten, kdo na něj nevynaložil ani peníze, ani vlastní úsilí, nemůže se ničeho domáhat. Přesto je autorský zákoník vstřícný zájmům společnosti, proto patenty a autorská práva po nějaké době vyprší - což není žádná samozřejmost, ale výjimka z přirozeného pravidla (a výjimky se musí vykládat co nejúžeji, jinak se z výjimky stane pravidlo). Dále autorský zákon v některých případech připouští např. novinářskou licenci, kopie pro osobní užití, ... Ale to všechno jsou opět JEN VÝJIMKY z pravidla nedotknutelnosti.

Bohužel, někteří razí tezi, že vytvořením kopie neubude z originálu a začínají razit přesně opačnou tezi: že je normální užívat něco, co mi nikdo nedovolil.

15
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 21:02:49 »
Přijde mi, že dává příliš mnoho zodpovědnosti koncovému uživateli namísto řešení samotného sdílení, kde je to naopak naprosto jasné a bez diskuze. Vymahatelnost na koncových uživatelích je totiž špatná a málo efektivní, a proto to ten zákon staví do pozice nástroje, který se vytáhne jen, když je potřeba na někoho konkrétního. A to nemám rád.

Tak zde se neshodneme. Já jsem jednoznačně a ve všech oblastech za osobní odpovědnost jedince, snad vyjma sociálního a zdravotního systému, které považuji za evropskou přednost. A i u těch bych nechal víc odpovědnosti na jedinci. Stát má lidem utírat zadekky jen v těch nejnutnějších případech, jinak by měly být základem společnosti soukromoprávní vztahy. I důchod bych dával od určitého ročníku už jen minimální, zbytek nechal na každém, ať si rozhodne, co za života udělá se svými vydělanými penězi.

Co se OSA, jejích praktik a financování týče, byl bych rád za přísnější kontrolu a rozumnější pravidla pro nakládání s prostředky nezastupovaných autorů. Přece jen je to organizace určená zákonem jako správce poplatků a měly se na ni tudíž vztahovat i nevýhody - transparentní hospodaření, zákon o svobodném přístupu k informacím a podobně. Zmínil jsem ji proto, že její fungování také spadá do působnosti AZ.

Poplatky OSA nejsou nijak vysoké, netvoří překážku pro žití a podnikání, takže do toho bych se nepletl. Co se týče jejich hospodaření, opět se přikláním víc k občanskoprávní cestě (tedy ať si OSA kontrolují autoři, s jejich penězi hospodaří), než aby to kontroloval stát. Transparentnost je na místě tam, kde neexistuje nikdo, kdo by měl sám přirozený zájem kontrolovat činnost.

Stran: [1] 2 3 ... 111

reklama