VŠ z trochu jiného úhlu

[Jakub Galgonek]

Hmm, ja viem, ze cislo 117 z 891 nie je asi velmi konkretne. Takisto PhD stipendium od 5000 - 9000 nie je konkretne.

Hlavně oni nejsou doktorandy pořád. Také bych mohl srovnávat platy lidí, co šli po maturitě makat, s platy těch, co šli na VŠ, a došli bychom k závěru, že VŠ se (v průměru) velmi nevyplatí.

[Reklama]

[Patrik]

Jistě, že má vždy jedna strana pravdu, tu reprezentuje Prýmek...

Ještě jsi zapomněl na Kapitána. To je dvojka, na kterou dlouho nezapomenu. Zrušit matiku, protože jim přijde k ničemu a nechápou ji

[Zz]

Ještě jsi zapomněl na Kapitána. To je dvojka, na kterou dlouho nezapomenu. Zrušit matiku, protože jim přijde k ničemu a nechápou ji

Tak to jsi diskuzi zásadně nepochopil. Požadavek na rušení teoretické matiky je z důvodu její neuplatnitelnosti v praxi IT, nikdo tady neřekl že matika je jako taková úplně k ničemu z principu.

[Patrik]

Tak to jsi ty třetí a možná Jakub čtvrtý. Přínos matematiky pro praxi je velký. Ale ano, vím, že jsme chtěli udělat učňáky bez matematiky. Proti tomu také nic nemám. Kapitán chtěl učit praktické věci a Mirek také. Takže učňáky ano, ale vysoké školy nechat pro IT odborníky, kteří chápou, že naučit se pár věcí až v praxi není problém. Naopak je to pro ně přínos, ale vydělávat větší peníze začnou třeba až po 30.

[Zz]

Tak to jsi ty třetí a možná Jakub čtvrtý. Přínos matematiky pro praxi je velký. Ale ano, vím, že jsme chtěli udělat učňáky bez matematiky. Proti tomu také nic nemám. Kapitán chtěl učit praktické věci a Mirek také. Takže učňáky ano, ale vysoké školy nechat pro IT odborníky, kteří chápou, že naučit se pár věcí až v praxi není problém. Naopak je to pro ně přínos, ale vydělávat větší peníze začnou třeba až po 30.

To je tvrzení smyčkou "Přínos matematiky pro praxi je velký, protože přínos matematiky pro praxi je velký" a to už tady bylo mnohokrát vyvráceno.
Těch pár věcí znamená 10 000 hodin a naučit se to až v praxi IT je problém obrovský a přesně kvůli tomu vznikla tato diskuze.

[Reklama]

[Patrik]

Pokud jsi 4., nemá cenu to řešit. Stejně jako u Mirka a spol. 10 000 hodin je odkud? Když ale vemeš, že při škole se bude stále něco dělat, tak třeba na konci školy budeš mít 2 000. Zbytek doděláš v praxi. V čem je problém? A na co 10 000 hodin? Když bys měl 10 000, tak v 10 000. hodině už si stejně většinu věcí z prvních hodin nepamatuješ. Tato diskuse vznikla hlavně proto, že si Mirek myslel, jak je chytrej a že rozpráší dogmata o hloupé matematice pro údržbáře. Pak tu nemá být minimálně 1000 příspěvků.

[Zz]

Pokud jsi 4., nemá cenu to řešit. Stejně jako u Mirka a spol. 10 000 hodin je odkud? Když ale vemeš, že při škole se bude stále něco dělat, tak třeba na konci školy budeš mít 2 000. Zbytek doděláš v praxi. V čem je problém? A na co 10 000 hodin? Když bys měl 10 000, tak v 10 000. hodině už si stejně většinu věcí z prvních hodin nepamatuješ. Tato diskuse vznikla hlavně proto, že si Mirek myslel, jak je chytrej a že rozpráší dogmata o hloupé matematice pro údržbáře. Pak tu nemá být minimálně 1000 příspěvků.

Myšlenka že ve škole budeš 5 let dělat teoretickou matematiku a další teoretické obory, pak nastoupíš do praxe a začneš si od skoro od nuly dostudovávat praktické věci, je zcela mimo mísu. Jednak na to není mnoho času a už vůbec nejsou prachy na to ti platit tento čas potřebný k dostudování. Za tím účelem byly vynalezeny školy, jenže tam se tyto potřebné znalosti neučí a kvůli tomu máme 1000 příspěvků.

[Patrik]

Jak od nuly? Já třeba pracoval už při střední na poměrně dobré úrovni. Na VŠ už musíš pracovat, protože tě těžko bude někdo živit a ještě by mělo být školné. Čas na to právě je, protože můžeš spojit praxi s výdělkem peněz. Pokud myslíš čas firmy, tak je jejich starost a studenta. Buď firma investuje do lidí a nebo student sám. Obojí je možné. Pokud se bavíme o lidech, kteří nebudou vědci, ale třeba kolem 30 chtějí normálně pracovat na složitějších IT věcech.

1000 příspěvků je tu proto, že se tu jen tak plácá pořád dokola. Nikam to nesměřuju. Přesně tak si představuju, když ajťák z učňáku přijde do praxe. Sice umí plno praktických věcí, ale nikdy to nebude moc kvalitní. Bude mu chybět teoretický základ.

[Platy]

Hmm, ja viem, ze cislo 117 z 891 nie je asi velmi konkretne. Takisto PhD stipendium od 5000 - 9000 nie je konkretne.

Hlavně oni nejsou doktorandy pořád. Také bych mohl srovnávat platy lidí, co šli po maturitě makat, s platy těch, co šli na VŠ, a došli bychom k závěru, že VŠ se (v průměru) velmi nevyplatí.

Ja len doplnim, co uz som pisal - ten vyskum s platmi bolo 4 roky po skole. To jest este pocas PhD studia

[Zz]

Bude mu chybět teoretický základ.

A ten je podle tebe ta teoretická matematika ty důkazy Gausse-Ostrohradského nebo co vlastně ? To mě fakt zajímá, co z tebe vypadne.

[Jakub Galgonek]

4 roky po skole

pocas PhD studia

Tak po anebo počas ?

[poiu]

Tak na to bacha! Jsem absolventem jedne takové školy a můj subjektivní názor: Cisco ok, asi to nejlepší co mě tam potkalo, bohužel ho udělá max 10% studentů a z těch to to udělaj tomu slušně rozumí míň než polovina (tady se projeví absence pořádné praxe). Co se programování týče tak za 2 roky se probralo prakticky prd (nebo jasně, probraly se podmínky, cykly, ... ale na tak mizerný úrovni, že to nestojí za řeč). Bohužel sami vyučující tam moc nerozumí OOP (a to se učil C#), psát si vlastní funce je ani nenapadlo atp. Jine IT-releated dovednosti? Microsoft word, excel, powerpoint a vrcholnym dílem byl access. Faktem navíc je, že nebyl problém školu absolvovat a neumět z IT skoro nic. Takže takhle: oni ty střední zněj hrozně fajn a dalo by se to fakt dělat líp ale praxe je (bohužel!) jiná. Škoda.

Tak to je stále ovela lepšie ako na gympli, kde sme mali 2 roky "teoretickú informatiku" - tak sa to teda volalo. A bolo to len o tom, že niekto niekedy dávno preložil predpotopnú učebnicu Pascalu do slovenčiny a my sme sa museli učiť od slova do slova "definície", čo ktorý príkaz robí. Slovenský preklad bol záväzný a keď si niekto poplietol kľúčové slovo (namiesto "keď" dal "ak"), tak sa to neuznávalo. Učiteľ sa s programovaním nikdy nestretol a tak to v rámci povinnej výuky skončilo pri bazírovaní na definíciách. Neprogramovali sme ani na tabuľu a do hlavy nám vtĺkali, že toto je tá zlá teoretická informatika.

Keby som už predtým neprogramoval, tak by som mal asi problém preliezť cez tento predmet. Toto by sa podľa mňa dalo odstrániť.

No super, že se někdo s touhle zkušeností ozval, díky. Jasně, dalo by se to dělat líp - jenže to už by pak nebyla (svou podstatou) střední škola. Nechápu, kde kdo bere, že učňák je všechno, kde není (dost) matiky.

V Česku je podstatou strednej školy robiť niečo zle? Alebo kde je ten rozdiel v podstate školy?

U nás bolo z môjho pohľadu (žiaka) najdôležitejšie "vypadnúť" z nudných hodín, kde som sa až na dejepis a literatúru nedozvedel nič nové, lebo som si všetko ostatné zo záujmu už dávno predtým našiel v encyklopédiách a učebniciach. Tak som chodil po súťažiach, ale aj to mohlo mať lepší základ. U nás na strednej škole povinnosti učiteľa (až na pár výnimiek) začínali zvonením na hodinu, nasledovali prečítaním učiva z učebnice (alebo slovami "spravte si poznámky, ja budem skúšať") a končili zvonením na prestávku.

Na vysokej škole vidím hlavne tú zmenu, že látka vyučujúcich naozaj baví a sú schopní odpovedať na otázky aj mimo prednášky a to dokonca aj na tie, na ktoré nie je odpoveď v učebnici. Dokonca ich aj teší, keď predmet niekoho zaujíma. Takúto zmenu by som určite bral aj na strednej škole.

Vždyť si propánakrále uvědomme, že na střední školu se chodí ze základky!

A na vysokú sa chodí z tej strednej školy, takže tam nie je taký rozdiel. Alebo si tým chcel povedať niečo iné?

[Patrik]

Bude mu chybět teoretický základ.

A ten je podle tebe ta teoretická matematika ty důkazy Gausse-Ostrohradského nebo co vlastně ? To mě fakt zajímá, co z tebe vypadne.

Můžou to být různé části matematiky. Je to jedno, co to konkrétně bude, ale mělo by to být po celou dobu studia. Třeba i fyziku, které stejně všude bývá. Celkově bych tam chtěl mít teoreticky zajímavé předměty, které v praxi nikde vyžadovat nebudou. Oni totiž ani nevědí, co existuje, většinou jde o práci pro zákazníky. Ti nic zajímavého chtít většinou nebudou, ale každý člověk k jednoduchému zadání bude přistupovat jinak. O to mi jde. Z učňáku si vše osaháš a třeba to bude řešit "hrubou silou" a na základě praxe.

[Zz]

Můžou to být různé části matematiky. Je to jedno, co to konkrétně bude, ale mělo by to být po celou dobu studia. Třeba i fyziku, které stejně všude bývá. Celkově bych tam chtěl mít teoreticky zajímavé předměty, které v praxi nikde vyžadovat nebudou.

No to právě vůbec není jedno a chci to konkrétně slyšet, protože na tom stojí a padá tato diskuze.
Pokud existuje případná námitka, že je to tak docela jedno co se bude učit že jde o obecné trénování mozku, tak dávám rovnou protinávrh, že by si studenti IT mohli trénovat mozek na architektuře soudobých počítačů a architektuře soudobých řešení, třeba OS, DB, LAN, když je to jedno a vyvrať mi to, proč je to horší než Gauss-Ostrohradský.

[Patrik]

Mohli, ale co já vím, tak se i na dnešních VŠ dělají dost zajímavé teoretické IT věci. Pořád je ale matika efektivnější v postupech. Nemusíš nic investovat do vybavení, stačí ti na to papír a během chvíle můžete řešit zajímavé problémy. U počítačů se to už komplikuje. Samozřejmě nikdo po tobě v práci nic z tý matematiky chtít nebude. S velkou pravděpodobností. U matematiky máš ale výhodu, že je dostatečně obecná. Když budeš chttí místo IT v půlce přejít na fyziku, tak s tím problém nebude. Když budeš chtít na ekonomii, také s tím problém nebude. Pokud bys ale uměl jen mainframy a milion jazyků špatně, málo z toho využiješ jinde. Celé je to ale o tom, v jakém věku co dělat. Když bys na VŠ začínal kolem 18, bylo by dost času i po ní na nějakou praxi. Třeba školní. Na základce se může vyhodit plno blbostí jako dějepis a zeměpis a hned máš lepší přípravu pro děti na základce. Ten časový plán tu ale nikdo nenavrhl.