Ochrana proti zkratu 12V/2A

PanVP

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #15 kdy: 14. 10. 2021, 11:34:34 »
to je ta charakteristika jističe
Můžeš mít pomalé i rychlé jističe.

A ano, snadno se dostaneš do stavu, že ti to vyhazuje jistič prostě jen tak z zadeke.
Výsledek je, že jistič někdo vymění za "silnější", takže přestane vyhazovat a taky plnit svojí funkci.
Obecně považuji lepší zdroj jistit na výstupu, než hlídat kolik si bere na vstupu.
Přidáš fučák a najednou ten zdroj dokáže dodat o 30% víc výkonu, aniž by mu to vadilo.

Fučák může být spínaný i termálně - takže jako ochranu můžeš použít i tepelně spínaný ventilátor.
Po překročení teploty zdroje - řekněme 70°C, se ti sepne fučák a začne to pískat.


Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #16 kdy: 14. 10. 2021, 11:43:12 »
Mohl byste zkusit vysvětlit, proč by ...neměl zafungovat 230V 2A jistič?

Odhad, jistič na 230V a 2A má nějakou spínací charakteristiku, navíc sepne při odběru 500W. (P=U*I)
Pochop, těch 230V do toho rveš furt (zásuvkový proud), takže vždy to je 500W.
Jistič pro 12V a 2A = (P=U*I) = 24W.
Jestli to chápu správně, tazatel -- můžu se plést, domýšlím si -- nechce přetížit zdroj.
Jsou takové zdroje, které, když z nich ždímete jejich 2A, tak už se začínají dost potit a při 3A se už roztékají, ale fungují pořád dál...do roztavení plastu.

Ale soudím to podle svých potřeb, samozřejmě nerozumím potřebám tazatele, navíc ohledně elekrikařiny nejsem nejostřejší tužka v "tomto" penálu ;D
Ty výkony máš blbě. Jističu je úplně jedno jaký napětí přes něj jde (v rámci možností než to bude tahat velký oblouky atd).
Výkon co jistič vidí je proud krát napětí. Ale to napětí co je úbytek na jističi. Takže ne 230V, ale třeba já nevím 0,5V. A těch 0,5V se tam objeví jak při provozování obvodu 12V, tak při provozování 400V

PanVP

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #17 kdy: 14. 10. 2021, 11:55:09 »

Buď si nerozumíme, nebo se fakt pleteš, v zásuvce je vždy 230V.
Pokud dáš na stranu 230V jistič na 2A, tak to vybaví při odběru cca 500W.
Fakticky, v zásuvce může být 220V až 240V (tolerance cca 6 %), tedy 2A jistič bude odbavovat nejdříve při 500W.
Určitě v zásuvce nebudeš mít 83V, napětí v zásuvce je "poměrně" stabilní, rozhodně tam nemáš teď 83V nebo 130V, ale obvyklých 230V s tolerancí. Napětí v zásuvce se ti "moc" nemění, mění se odebíraný proud.

Netuším, jak bys docílil, abys v zásuvce měl menší napětí...a proč bys to dělal? :o
Nebo chceš dát zásuvkový jistič (pro 230V) na výstup 12V/2A zdroje?  :o :o :o
Jako takového toho malého zdroje do zásuvky? Voe, kvalitní jistič tě vyjde na trojnásobek ceny toho zdroje  ;D
A ten jistič na 230V bude tak 2x větší ;D Fakt nevím, jak to myslíš  ;D
« Poslední změna: 14. 10. 2021, 12:00:44 od PanVP »

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #18 kdy: 14. 10. 2021, 12:10:05 »
Jen jsem to proletěl tak nevím cos těma výkonama myslel, ale asi jsem to pochopil špatně. Mně šlo o to že řešit napětí na jističi je irelevantní. Tomu je jedno co za napětí spíná. Zajímá ho jen proud

ajne

  • ***
  • 196
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #19 kdy: 14. 10. 2021, 12:26:12 »
Co napětí, nevadí vám, že u těch jističů mícháte AC a DC? On to je pak trochu rozdíl. Taková Bonega má pro DC speciální řadu jističů:

http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/elektro.asp

A je u nich nutno dodržet polaritu zapojení, aby správně fungovaly.

ABB má u některých svých jističů napsáno jako minimální provozní napětí 12V AC a 12V DC, ale u některých řad je to pouze AC napětí.

Takže jističe se určitě použít dají, ale opravdu nejde přijít do krámu, vytáhnout z police jakýkoli 2A jistič a zapíchnout ho do obvodu. Je třeba si přečíst typové listy produktů, mají to uvedeno, pro jaké použití se hodí.

Jinak já osobně bych použil něco takového:

http://robodoupe.cz/2013/jednoducha-elektronicka-pojistka/


_Jenda

  • *****
  • 1 550
    • Zobrazit profil
    • https://jenda.hrach.eu/
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #20 kdy: 14. 10. 2021, 12:26:41 »
Já bych chtěl ještě upozornit, že spínací prvky na AC a na DC můžou být dost jiné kvůli zhášení oblouku, který u střídavého zhasne snadněji protože průchod nulou. Na 12V to bude ještě v pohodě, ale třeba na 48V už by mohl ve „střídavém“ jističi hořet oblouk.

Jen jsem to proletěl tak nevím cos těma výkonama myslel, ale asi jsem to pochopil špatně. Mně šlo o to že řešit napětí na jističi je irelevantní. Tomu je jedno co za napětí spíná. Zajímá ho jen proud
Tak ten jistič bude mít vnitřní odpor, tak aby jím vůbec dostatečný proud na 12V tekl. Ale jako 3 Ω (pro vybavení je potřeba ~2x vyšší krátkodobý proud - pro nižší proudu vybavuje jen bimetalicky ohřevem) mít asi nebude. Ale vlastně by na něm mohl být dost nezanedbatelný úbytek i za normálního provozu, který bude vadit v tazatelově instalaci.

PanVP

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #21 kdy: 14. 10. 2021, 12:27:57 »
Mně šlo o to že řešit napětí na jističi je irelevantní. Tomu je jedno co za napětí spíná. Zajímá ho jen proud

Já to nechápu, to bys jako chtěl pužít jistič do zásuvky na výstupu? Protože hlavní je proud?
Ale to nemůžeš!

Předně, jistič určený pro AC (střídavý) se ti na DC (ss) bude chovat přeci úplně jinak (těžko vypočitatelně).
Nemůžeš připojit AC jistič na DC a očekávat, že se to bude chovat podle charakteristiky na AC.

Jističe máme AC (střídavý proud ze zásuvky) a pak DC jističe pro SS.

Ad napětí:
Citace
Jmenovitá zkratová vypínací schopnost jisticího přístroje je hodnota zkratové vypínací schopnosti přiřazená tomuto přístroji výrobcem pro jmenovité pracovní napětí při jmenovité frekvenci a při stanoveném účiníku pro střídavý proud nebo při časové konstantě pro stejnosměrný proud.
https://www.elektroprumysl.cz/elektroinstalace/charakteristiky-jisticu-pro-nadproudove-jisteni-instalaci

PanVP

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #22 kdy: 14. 10. 2021, 12:29:28 »
Co napětí, nevadí vám, že u těch jističů mícháte AC a DC? On to je pak trochu rozdíl.

No to právě píšu!

Co bude příště? Bolí mě břicho, seběhneme se a budeme dělat operaci slepáku?
"Já si myslím, že bychom měli říznout tady a todle vyndat!"
 :o


Hlavně proč tam dávat jistič, když to jde udělat normálně pojistkou.
Nehledě na cenu solidního jističe pro DC, jeho velikost a smysl.
« Poslední změna: 14. 10. 2021, 12:32:55 od PanVP »

PanVP

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #23 kdy: 14. 10. 2021, 12:32:21 »

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #24 kdy: 14. 10. 2021, 18:54:03 »
další možnost je prohnat těch 12V přes dc/dc měnič např. https://www.eshop-meanwell.cz/ddr-30g-12-mean-well-menic-dc/dc-na-din-listu/

Petr M

  • ***
  • 105
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #25 kdy: 14. 10. 2021, 22:32:36 »
Teda pánové, ráno jsem kouknul a směju se ještě teď  ;D ;D ;D ;D ;D Do dneška jsem si myslel, že pohádat se o správným řešení bez znalosti zadání můžou jenom právníci.

Takže postupně:
  • Jakýkoliv jistící prvek má několik parametrů a nejdou vybírat jenom podle jednoho z nich.
  • Jmenovitý proud, uvedený na jistícím prvku je ten, který ještě nesmí způsobit jeho vybavení. Takže pokud tam dáte cokoliv se jmenovitým proudem 2A, klidně si to může nějakou dobu vzít 5A.
  • Každý jistící prvek potřebuje nějakou energii k vybavení. Ať je to jistič, kde musí elektromagnet přitáhnout kotvu (vykonat práci), nebo se musí na ohmickým odporu pojistky vytvořit dostatek tepla. Pokud budu mít zdroj, který je "slabý", jištění nevybaví.
  • S energií, potřebnou na vybavení souvisí i to, že jistící prvek je sériový odpor a tím i pokles napětí. A odpor roste s teplotou (čti proudem). V té chvíli už se musím dívat i na tolerance napětí na obou stranách a charakteristiku zátěže. Pokud se zátěž chová tak, že s klesajícím napětím roste odebíraný proud, tak pude hodně dolů účinnost a z pojistky bude topení. To většinou nechceme.
  • Zkratový proud u normálních zdrojů bývá řádově několik desítek jmenovitýho, pokud to není z nějakýho čínskýho adaptéru od zásuvky. A ten proud je potřeba umět vypnout. Pokud těch 12V tazatel bere z autobaterky a má u toho rozumný dráty, 200A není problém. A to už je oblouk jak u svářečky. U AC jističů se počítá s tím, že 100x za sekundu projde nulou a zhášecí komůrka je stavěná na to, aby vyfoukla (natáhla) oblouk a ten je pak moc dlouhý na to, aby pokračoval po průchodu nulou. Ale DC oblouk bude hořet delší dobu, zapálí i plasty kolem. Přece jenom, plazma je plazma. U DC se zhášení řeší jinak (magnety, ...).
  • S obloukem souvisí vypínací schopnost. To je proud, který jistící prvek dokáže bezpečně rozpojit. A tam jsou sakra rozdíly. Třeba pokud jde o přístrojovou pojistku 5x20, tak ty skleněný atrapy z hobbymarketu / vesnickýho elektra F1A/250V mají obvykle vypínací schopnost 43A. Pak se drátek rozprskne po skle tak, že se vytvoří vodivá vrstva a jede se dál. Poctivá keramická, pískem plněná od Omegy má garantovaných 1500A, ale cenově je to trochu jinde a laik rozdíl nepozná... Btw, pokud mám u zásuvky jistič B 16A, tak ten má vypnout při 48-80A, takže levná skleněná pojistka je spíš na ozdobu.
  • Pak je tady rychlost reakce. Jak rychle má dojít k odpojení? Stačí do 10 minut? Nebo něco předepisuje norma? Nebo chci chránit zdroj, který by vydržel jenom 1ms?
  • S předchozím bodem souvisí i zapnutí. Pokud na konci vedení bude kondík, jak dlouho a jakým proudem se bude nabíjet? Jak je tem proud omezený? Tohle jsem řešil u polovodičových ochran na zdrojích, když pro 5A výstup musel spínač povolit třeba 35A po dobu 25ms a pak mohl přejít na hlídání svých 5A... Třeba u trubičkových je to F (rychlá), T (pomalá),...
  • Pro výběr pojistky/jističe je hlavní impedance smyčky, tzn. vnitřní odpor zdroje a odpor vedení. Pokud nevíme, jaký je zdroj, jaký použil dráty a jak jsou ty dráty dlouhý, nedá se správně navrhnout jištění. Měli jsme u zkoušek příklady, kde třeba bylo 200m vedení 3x1.5kou a zjistilo se, že 10A jistič si všimne zkratu na konci až po půl hodině místo předepsaných 100ms... Navrhnout jištění není sranda a nedá se střílet od boku.
  • Fakt tady neplatí Babicovo "cukr nemáme, dáme tam sůl nebo cokoliv jinýho, hlavně aby to byly bílý krystalky". Ať to není jak v bývalé práci, kde jsem napočítal pojistku max. 15A pro případ zkratu a nadproudy řešila elektronika, montéři tam vrzli pojistku 25A a odpálili elektronický ochrany za několik litrů místo pojistky za pár korun.



Takže pokud chce tazatel vědět, jak ochránit něco před zkratem, musí napsat nejenom jmenovitý proud  spotřebiče a jmenovitý napětí zdroje, ale i
- tolerance výstupního napětí zdroje
- tolerance vstupního napětí spotřebiče
- maximální odebíraný proud
- vnitřní odpor zdroje nebo zkratový proud zdroje
- materiál, délku a průřez vedení
- požadovanou dobu reakce na nadproud a na zkrat
- rozběhový proud (u motoru) nebo nabíjecí proud ( u kondíku )
Pak se teprve můžeme bavit o tom, jestli jistič, pojistku, elektronickou ochranu nebo polyswitch a jaký konkrétní typ.  A pokud už se utrácí za ochranu, tak většinou kvůli ochraně zdraví a majetku, takže zrovna tady bych si improvizaci odpustil.

RDa

  • *****
  • 2 467
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #26 kdy: 14. 10. 2021, 23:52:20 »
Na tyhle maly veci jsem v poslednim zarizeni pouzil eFuse od TI. Jde to pomerne dobre konfigurovat co se tyce limitu casu, opakovani a tak.. ale chce to mit zdroj ktery dokaze dodat alespon chvili ten nadlimitni proud, aby to davalo smysl. Jako cenove to je nekde jinde.. ale je to solid-state reseni, ktere necmoudi a je resetovatelne (nevolatilni.. takze staci vypnout/zapnout :)

Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #27 kdy: 15. 10. 2021, 10:56:30 »
Hergot - jdu pozdě, a možná ještě dobře že tak ;-)

@PetrM: netušil jsem, že se tu vyskytuje odborník na tuhle oblast. Popravdě si s jištěním stejnosměru delší dobu lámu hlavu (bezpečné malé napětí), a přestože se kolem toho pohybuji zhruba v branži, zatím jsem nenarazil na někoho, kdo sype zkušenosti a vysvětlivky takhle z rukávu. Asi se pohybuji příliš daleko od R&D = příliš blízko ke koncovému nasazení a polním dráteníkům...

@PanVP: nabízím vysvětlivku ohledně "výkon při 2A na 230V je přece úplně jiný než na 12V, tak jak ten jistič může fungovat při úplně jiném napětí". Pomiňme otázku, zda se jistič chová, z hlediska reakce na větší nadproud, jinak na stejnosměru a jinak na střídavině. Řekněme, že použitému elektromagnetu je to jedno. (Tepelné ochraně je to jedno tutově.) Mimochodem pokud správně chápu, tak elektromagnet reaguje až při radikálně vyšším nadproudu, na poměrně citelném násobku jmenovité hodnoty jističe. (Pro lehčí přetížení funguje tepelná ochrana, a funguje pomalu.)
Klíčová řečnická otázka k Vašemu zvážení: kolik vývodů má jistič? Inu má dva. Jak se do obvodu zapojuje? Inu v sérii se zátěží, obvykle do fázového/živého vodiče (nikoli do pracovní země). Takže máme jistič, připojený svými jedinými dvěma vývody na "živý potenciál".  ... Takže: *kde* se ten jistič dozví, kolik je na té fázi Voltů, když nemá svorku pro *zem* ? :-D

Osobně se dlouhodobě zajímám o řešení inrushe v systémech bezpečného malého SS napájení - rychlá elektronická ochrana proti nadproudu je vedlejší vlastností aktivních zapojení. Zároveň lze tímto vyřešit i jistou míru přepětí. Koho by zajímala tato analogová poezie, už jsem se na to téma jednou poeticky rozvášnil... a musím smutně přiznat, že se pokládám za dosud spíše naivního umělce. Nejsem vývojář, jsem technická podpora v aplikační oblasti. V elektronické ochraně by mělo být cílem návrhu, aby měřící odpor ("bočník") v sérii s živým vodičem za normálního provozního stavu pokud možno netopil, zároveň aby mu jeho tepelná kapacita umožnila přežít určitou definovanou míru přetížení - v podstatě jde o násobek čas * proud^2. Samozřejmě krát odpor bočníku. Pokud je primárním účelem ochrany omezit inrush = zajistit řízené nabití silového kondíku omezeným proudem, tak vlastně tyto ohledy platí především pro sousední silový spínací prvek (nejspíš MOSFET) a samotný bočník je činností tohoto FETu chráněn proti tepelnému přetížení... Rychlost reakce elektronické ochrany je o pár řádů kratší, než u tavných pojistek a klasických el.mag. jističů, takže ty "absorbované energie" nemusí být kdovíjak vysoké.

Bezpečné malé DC napájení má sklon ukolébat člověka do klidu, že to přece nekope, tak se nemůže nic stát - ale ono to může být i pěkně nebezpečné, hlavně v centrálních rozvodech, kde je zdroj schopný dodat do zkratu desítky nebo stovky A, třeba i krátkodobě (koďan na výstupu zdroje), nebo hůř dlouhodobě (baterka). Jištění a selektivita jištění na silových větvích takových rozvodů je dost důležitá věc. Hrozí požár. Ve srovnání s tím jsou přechodové jevy při inrushi spíš k pousmání...
V této souvislosti palec nahoru původnímu tazateli za tohle téma! Že se nad tím zamýšlí.

Já bych chtěl ještě upozornit, že spínací prvky na AC a na DC můžou být dost jiné kvůli zhášení oblouku, který u střídavého zhasne snadněji protože průchod nulou. Na 12V to bude ještě v pohodě, ale třeba na 48V už by mohl ve „střídavém“ jističi hořet oblouk.
Zhasnutí oblouku může být problém klidně už na 24V DC. Hnijou kontakty relátek a tak. Obecně kontakty ve spínačích/relátkách mají na DC zkrácenou životnost, pokud pro tenhle provoz nejsou explicitně navrženy.
Svoje o tom vědí solárníci včetně amatérů na malých napětích.

Jinak já osobně bych použil něco takového:
http://robodoupe.cz/2013/jednoducha-elektronicka-pojistka/

Tohle je klasické zapojení rychlé ochrany výstupu, které se používalo ve výkonových audio zesech třídy AB = než je převálcovala třída D (PWM). Upozorňuji, že tahle pojistka neprovede "reverzibilní vypnutí do nuly", ale pouze omezení proudu na konstantní hodnotu (ořez/clipping) - takže ve stavu "ochrana aktivní" tento obvod trvale udržuje úbytek na měřícím výkonovém odporu (v sérii s emitorem silového tranzistoru) a především silový tranzistor absorbuje při zkratu značný trvalý výkon: v zásadě napětí zdroje (nebo kam se zdroj prohne) krát protékající omezený proud. Jako inrush limiter to není úplně marné.

Uvedené zapojení lze dále vylepšit. Jednak pokud se namísto přechodu "báze emitor" (otvírací napětí cca 0.6 V) použije diferenciální zesilovač, dá se jeho výstup navázat na komparátor se stavitelným prahem pro omezení = na měřícím odporu může být ve stavu "proudové omezení aktivní" mnohem menší úbytek než zmíněných 0.6V. Také lze doplnit nějaký klopný obvod, buď časovací (auto-restart) nebo bistabilní s resetem (možnost ručního restartu). Přesně tím jsem se zabýval ve svých analogových hrátkách (odkaz výše).

...
S obloukem souvisí vypínací schopnost. To je proud, který jistící prvek dokáže bezpečně rozpojit. A tam jsou sakra rozdíly. Třeba pokud jde o přístrojovou pojistku 5x20, tak ty skleněný atrapy z hobbymarketu / vesnickýho elektra F1A/250V mají obvykle vypínací schopnost 43A. Pak se drátek rozprskne po skle tak, že se vytvoří vodivá vrstva a jede se dál. Poctivá keramická, pískem plněná od Omegy má garantovaných 1500A, ale cenově je to trochu jinde a laik rozdíl nepozná... Btw, pokud mám u zásuvky jistič B 16A, tak ten má vypnout při 48-80A, takže levná skleněná pojistka je spíš na ozdobu.[/li][/list]
...

S tou trubičkovou pojistkou... homogenní kovová vrstva zamrzí, ale od určitého proudu bych spíš tipoval, že prostě zůstane hořet oblouk (v kovových výparech původního tavného drátku nejspíš o to radostněji) a pokud trubička nebouchne a oblouk se nesfoukne, hoří tam radostně až dosmrti :-) Resp. dokud funkci pojistky nesplní nějaká jiná část obvodu. Nadřazená ochrana, slabší a vhodně situovaný vodič, žárovka která původně prdla jako první, požární poplach apod. (Odpusťte baví mě spekulovat :-)

Těsnopisně příhoda z natáčení: v divadelním stmívači, který je jištěný 13A jističem char.C, PWM spínač je 40A triak, v souvislosti s prdnutím žárovky 230V/1kW ten triak dost často odejde (obvykle zůstane v sepnutém stavu už navždycky). Upstream trafo je po drátech asi 20 metrů daleko. Hypotéza: při náběhu žárovka žere násobek ustáleného odběru (třeba o řád), takže se triak nažhaví, aniž jistič stihnul hnout brvou - a když v tu chvíli žárovka prdne, což vede s jistou pravděpodoností ještě víc směrem do zkratu, tak se tomu triaku prostě roztaví vnitřnosti. Teprve poté vybaví jistič (a obvod úspěšně odpojí). Vyměníte žárovku a zjistíte, že svítí trvale. O trochu silnější stmívač snese praskání žárovek bez problému - má 20A tavné pojistky (10x38mm) a tuším 100A triakový modul. Tzn. toto stačí pro bezchybný provoz se žárovkami, které mají jmenovitý ustálený odběr asi 5A...

SB

  • ****
  • 347
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #28 kdy: 15. 10. 2021, 13:52:29 »
@PanVP: nabízím vysvětlivku ohledně "výkon při 2A na 230V je přece úplně jiný než na 12V, tak jak ten jistič může fungovat při úplně jiném napětí"...Jak se do obvodu zapojuje? Inu v sérii se zátěží, obvykle do fázového/živého vodiče (nikoli do pracovní země)...

Děkuji, nechtělo se mi do toho.

Petr M

  • ***
  • 105
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Ochrana proti zkratu 12V/2A
« Odpověď #29 kdy: 15. 10. 2021, 22:26:06 »
No ono s tím napětím na jističi jde o výkon, potřebný k přitažení spouště. Ten vznikne z napětí a proudu, napětí jako úbytek na vnitřním odporu... řekněme, že jistič potřebuje k vybavení úbytek 10V a zdroj při zkratu spadne na 3V. Pak se jistič chová jenom jako odpor, omezující proud a vesele drží dál.

Pojistka v tomhle funguje stejně... Kde není energie na přepálení, tam je jenom na ozdobu.



A pokud jde o trubičkovou pojistku, řekněme, že máme 200W trafo, jištěný pojistkou T1A/250V na primáru a zapojený v zásuvce s jističem B 16A. Charakteristika B znamená 3-5 In pro zkratovou spoušť. Do trafa něco narazí a způsobí mezizávitový zkrat. Proud vyletí na 50A. Co na ten zkrat zareaguje?
Trubičková pojistka dá max. 43A, pak je potřeba ji považovat za vodivou, takže ta to neřeší.
Zkratová spoušť jističe - pokud budu počítat průměr z rozsahu, tak vypne při 4 In. Takže 64A. Těch 50A zkratovku nevyhodí.
Jistič a pojistky před jsou silnější(min. B=25A, takže reakce na zkrat od 75A nahoru, 40A nožovky,...), na cestě k trafu už není nic, co by reagovalo na zkrat téhle velikosti
Zbývá bimetal v jističi. Tam vypne 22A do hodiny, 50A řekněme (podle typu, teploty, odporu smyčky, tolerance,...) za 15-20 minut.

Takže odpojení proudu částí vinutí, která je normálně dimenzovaná na cca 3/4A, jde 20 minut proud 50A. Kouřová clona je jistota, jestli něco zapálí je 50/50