Obávám se, že si nerozumíme. Tak ještě jednou: mám na mysli AKTUÁLNÍHO UŽIVATELE daného počítače, nikoli jeho zaměstnavatele. Představte si, že Vám do kanceláře vtrhne policie, nasadí klepeta a odvede, ...
Já myslím, že si do sebe hodně motáte principy trestního práva s právem civilním. V obou typech práva platí úplně jiné principy. Trestní řízení vede stát proti osobě a vyšetřování je věcí Policie. Na základě soudního příkazu může zatknout osobu, zadržet věc, provést prohlídku. Civilní (občanské) řízení vedou proti sobě dvě rovné strany. Právě díky tomu, že v obou právech platí jiná pravidla, často se stává, že je někdo odsouzen pro trestný čin (důkazy dostačují), ale pro civilní spor (náhradu škody) nedostačují. Nebo se stává i opak: škodu je někdo povinen zaplatit, ale o trestný čin nejde. Taky se uplatňuje zásada subsidiarity trestní represe - stát nemá zájem vést trestní řízení v případech, kde může být stat narovnán v civilním řízení. Proto taky jednotlivec, který se jednou pokusí o podvod, se pravděpodobně před trestní soud nedostane, když se podaří situaci napravit jednoduššími prostředky. Před trestní soud se dostanou členové organizovaných skupin, nebo kteří podvody páchají programově. Pokud někdo neprávem používá jeden program, nešíří ho, nezpůsobuje podstatnou škodu (zejména proti celé společnosti), není takový případ nic, co by měla Policie řešit. (Co chvíli si kde kdo stěžuje, že Policie nekoná v jeho civilních lapáliích - ale proč by měla, když se jedná o případy, kdy může osoba přímo žalovat druhou osobu?)
V trestním řízení se posuzuje i motivace (jaký byl úmysl pachatele), v civilním řízení je motivace prakticky nepodstatná. Příklad: ve stavu šoku (snížené příčetnosti) rozmlátím někomu okno. Dost možná uniknu trestu, protože se ukáže, že jsem nikomu nechtěl ublížit a jen mě zradilo duševní zdraví. Odsouzen nebudu. Nicméně, v civilním řízení mi bude rozsudkem uloženo uhradit škodu na rozbitém okně (kdo jiný by ji měl platit?).
Právě z vyjmenovaných důvodů musí soudy umět rozhodovat i případy, do kterých státní moc uplatňovaná skrze soudy, státní zastupitelství a Policii nemůže zasahovat. Poškozený autor tedy ani nemůže mít v ruce o moc víc důkazů než logy, svědectví apod. Přesto právo musí fungovat.