A ta firma měla se svým podezřením kontaktovat policii, jež by ten důkaz zajistila, než ho někdo zlikviduje. Při statisícové škodě by to snad dávalo smysl. Je to pro tebe dostatečně nebooleovská logika? Podle mě se zkrátka ta údajně poškozená firma chová, jako by si sama byla vědoma, že v ruce nemá nic podstatného.
Policie nemůže zasahovat do věcí v civilní rovině. Policie (na příkaz soudu) může provést prohlídku, pokud existují přesvědčivé důkazy, že se stal trestný čin. Někoho poškodit != spáchat trestný čin. Soudit nemůžete podle chování - to by soudy mohly rovnou soudit podle sympatií k účastníkům.
Nepracuji s dojmy a nekonečnými možnostmi vesmíru, ale s informacemi, které mám. Což by mohlo uspokojit tvou touhu doložit mi, že uvažuji podle toho, co nazýváš "booleovskou logikou".
Ano, informace máte, že jedna strana se cítí poškozená a předkládá jako důkazy logy ze systému, které obsahují informace potvrzující jejich opravdovost. To je tvrzení a důkazy jedné strany. Druhá strana je může
ve faktické rovině zpochybnit - např. Filip psal o tom, že kdyby byly vycucané z prstu, dost pravděpodobně by se tam našly záznamy z doby, kdy byla firma na celozávodní dovolené nebo kdy nefungovala elektřina. To, kdyby nastalo, bylo by to faktické zpochybnění. Zpochybnit důkaz jen tím, že se mi nelíbí a
že by mohl být falšován nelze. U jednoho řízení, kde jsem byl, svědek nedokázal říct, jestli je na listině jeho podpis nebo napodobenina, přesto to na zpochybnění důkazu nestačilo. Soudkyně v kontextu dalších důkazů takové tvrzení vyhodnotila jako neopodstatněné a znalecké zkoumání nenařídila. V případě logů bych spíš očekával, že by soud znalce povolal, aby vysvětlil jakou sílu takový důkaz má samostatně a jakou sílu má v kontextu dalších skutečností, které už vyplynuly.