Údajné zneužití licence SW

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #90 kdy: 19. 05. 2020, 00:17:16 »
Myslím, že to může být složitější a v případném sporu by to hrálo nějakou roli:

- Program se používal, ale zaměstnavatel to nevěděl.
- Program se použil jednou, pak neodinstaloval.
- Program se použil jednou, pak odinstaloval.
- Program se použil opakovaně
- Program se nepoužil, ale nějaká jeho komponenta například prováděla aktualizace

To by hrálo roli pokud by se musela (znalecky) stanovovat výše újmy. K tomu není ale není v případě software s ceníkovou cenou žádný důvod. Podle § 40 odst. 4 AutZ je výše bezdůvodného obohacení paušálně stanovená na dvojnásobek obvyklé ceny neoprávněně užitého díla. Nepřihlíží se k tomu, jestli bylo dílo použito jednou, vícekrát, s vědomím zaměstnavatele nebo bez něj. To je také (podle mě) důvod, proč poškozený vstřícně navrhuje smír formou jeden a půl násobku ceny.

A to, co píšete, má samozřejmě vliv na posuzování případné trestnosti - ale o té tu nepadla zmínka, zjevně poškozený nemá zájem někomu škodit tím, že by na něj podával ještě trestní oznámení.

Citace
§ 40
(...)
(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.


_Jenda

  • ****
  • 481
    • Zobrazit profil
    • https://jenda.hrach.eu/
    • E-mail
Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #91 kdy: 19. 05. 2020, 00:39:14 »
O SCAM (ve smyslu podvodu - https://en.wikipedia.org/wiki/Scam_(disambiguation)) nejde. Důkazy předložil sám tazatel.
Nepředložil. MAC adresa je v podstatě veřejný údaj (pokud je v síti cokoli bezdrátového, tak úplně) případně to mohl sehnat z nějakého jiného leaku, časy si mohl vymyslet (tazatel se k jejich validitě nevyjadřuje, navíc ne všichni jsou tak divní jako já, že by logovali X let dozadu kdy byl počítač spuštěný) nebo taky sehnat někde jinde, a teď posílá  podvodné dopisy jakoby od nějaké velké SW firmy v oboru a doufá, že se někdo lekne a zaplatí mu.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #92 kdy: 19. 05. 2020, 08:14:16 »
Nepředložil. MAC adresa je v podstatě veřejný údaj (pokud je v síti cokoli bezdrátového, tak úplně) případně to mohl sehnat z nějakého jiného leaku, časy si mohl vymyslet (tazatel se k jejich validitě nevyjadřuje, navíc ne všichni jsou tak divní jako já, že by logovali X let dozadu kdy byl počítač spuštěný) nebo taky sehnat někde jinde, a teď posílá  podvodné dopisy jakoby od nějaké velké SW firmy v oboru a doufá, že se někdo lekne a zaplatí mu.

Rodné číslo taky - to najdete např. v RŽP, KN a dalších veřejných rejstřících. Přesto jeho znalost stačí na podání žaloby např. o uzavřené smlouvě. Zbytek je pak na dokazování. Zrovna způsob získání MAC adresy i to, jestli situace odpovídá tvrzení žalobce (že byl používán software) se dá doplnit např. svěděcky. Stačí aby soud vyslechl dva, tři zaměstnance a obvykle získá dostatečnou představu.

Máte samozřejmě pravdu v tom, že to může být od prvního do posledního bitu podvod, ale to vyplave.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #93 kdy: 19. 05. 2020, 12:05:56 »
Já bych v první řadě, nepovažoval logy či screeny nějaké firmy, za jakýkoli pádný důkaz. Takových "důkazů" si může vyrobit kdo chce, kolik chce. Navíc jsou zde pochybnosti, jestli by takové důkazy, naprosto odporující GDPR vůbec šly použít.

Ba naopak, já bych to celé medializoval

Podívejte, firma X/Y má v software backdoor, který jí umožňuje sledovat vše, co na svém stroji děláte!
To je pro mě daleko zajímavější informace, než že nějakej Franta z Horní Dolní, používal cracklej SW.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #94 kdy: 19. 05. 2020, 12:18:45 »
Já bych v první řadě, nepovažoval logy či screeny nějaké firmy, za jakýkoli pádný důkaz. Takových "důkazů" si může vyrobit kdo chce, kolik chce.
Důkaz to samozřejmě je. Ajťácké „to si snadno můžu vyrobit“ v reálném světě neplatí – jednak vyrobit to tak, aby to vypadalo věrohodně, není vůbec snadné, ale hlavně v reálném světě se důkazy posuzují společně.

Navíc jsou zde pochybnosti, jestli by takové důkazy, naprosto odporující GDPR vůbec šly použít.
Nepište „jsou zde pochybnosti“, když pochybnosti máte akorát vy. Vy v tom logu vidíte nějaké osobní údaje? O žádných nevíte, že. Takže to s GDPR nijak nesouvisí.

Podívejte, firma X/Y má v software backdoor, který jí umožňuje sledovat vše, co na svém stroji děláte!
To, že ten software umožňuje sledovat vše, co na svém stroji děláte, je ovšem jen vaše ničím nepodložená domněnka. To, že ten software umožňuje sledovat, jak se s ním pracuje, je napsáno v licenčním ujednání (bylo zda citované) – a mezi uživateli se to evidentně všeobecně ví.


Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #95 kdy: 19. 05. 2020, 12:29:53 »
Ale samozřejmě že není, já si vytisknu na papír:
Filip Jirsák, využil můj SW v hodnotě 10000 USD včera od 20:00 do 22:00.
Půjdu s tím k soudu a co? No, nic, že jo.
Nějaké logy v jejich soukromém SW, jsou naprosto to a samé, jako text napsaný na papíru.

Za osobní údaje se dá považovat mnoho věcí. Kdybych v tom programu, dělal pro klienta video, kde je vidět jeho RČ, či jakýkoli jiný osobní údaj a někdo mi dělal screeny a ukládal to k sobě, tak je to dobytek, na tom se snad shodneme, že?

To co je v licenčním ujednání, je naprosto šumák, pokud to je v rozporu se zákony země, kde k porušení došlo.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #96 kdy: 19. 05. 2020, 12:48:00 »
...

Píšete nesmysly. Filip psal, že důkazy se hodnotí ve svých souvislostech. Podle Vaší logiky by neoprávněné užití software bylo za všech okolností neprokazatelné, protože vytvořit se dá vše. Naštěstí ne každý krade software a naštěstí ne každý falšuje důkazy.

Sběr informací je samozřejmě legální - například ve dvou případech. Pokud se jedná o oprávněný zájem a v případě souhlasu. Toto spadá dokonce do obou kategorií. Ještě můžeme mluvit o tom, jestli MAC adresa firemního počítače identifikuje osobu (neidentifikuje konkrétní osobu, a dokonce se o to ta firma ani nesnaží). Vaše teze, že souhlas je proti zákonům je taky dětinský. Pak by neplatily ani souhlasy na webu :). A na konec je potřeba připomenout, že GDPR sice z části reguluje sběr informací, ale především se zaměřuje na nakládání s informacemi. Ani v tomto ohledu ta firma nic neporušuje.

Smiřte se s tím, že logy důkaz jsou a že je soud bude posuzovat v kontextu ostatních důkazů. V tomto případě do kontextu zapadá zaměření firmy a komunikace tazatele, kterou vedl. Možná mají ještě další důkazy, které zatím nepředložili a předloží je až s žalobou. Pak stačí dva svědci z řad zaměstnanců obou firem (na jedné straně se vyjádří o tom, jak se ve firmě řeší legální software, na druhé straně soudu vysvětlí své postupy při hledání neoprávněného užití) a soud bude mít poměrně jasno, jestli je to výmysl nebo pravda.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #97 kdy: 19. 05. 2020, 13:09:35 »
Ale samozřejmě že není, já si vytisknu na papír:
Filip Jirsák, využil můj SW v hodnotě 10000 USD včera od 20:00 do 22:00.
Půjdu s tím k soudu a co? No, nic, že jo.
Děkuji za důkaz, že dokážete rozlišit evidentně uměle vyrobené logy od těch věrohodně vypadajících. Myslím, že když jste se sám usvědčil z omylu, můžeme tuto debatu považovat za ukončenou.

Nějaké logy v jejich soukromém SW, jsou naprosto to a samé, jako text napsaný na papíru.
Text napsaný na papíru se u soudů jako důkaz používá stovky let.

Za osobní údaje se dá považovat mnoho věcí. Kdybych v tom programu, dělal pro klienta video, kde je vidět jeho RČ, či jakýkoli jiný osobní údaj a někdo mi dělal screeny a ukládal to k sobě, tak je to dobytek, na tom se snad shodneme, že?
Spíš se shodneme na tom, že ukládání obrazovek jste si teď právě vymyslel, v původním příspěvku nic takového nebylo. Takže to vaše „důkazy porušující GDPR“ byl jen váš výmysl. Přesně jak jsem psal.

To co je v licenčním ujednání, je naprosto šumák, pokud to je v rozporu se zákony země, kde k porušení došlo.
Jenže ten rozpor se zákony je jenom ve vaší fantazii.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #98 kdy: 19. 05. 2020, 15:38:15 »
Proč teoretizujeme v rovině, že se něco stalo, když samotný název tématu označuje, že se jedná o !!domnělé!! zneužití licence?

Ano, samozřejmě že prokazování nelegálního používání software je velice složitá záležitost, rozhodně to ale nefunguje tak, že nějakej soukromej subjekt řekne: "tady mám záznamy z našeho SW, že k tomu došlo"

To totiž může říct naprosto každý. Těch důkazů musí být více, ne jen nějaké záznamy z jejich systému.
Nikdo totiž nedokáže u výstupu ze serveru říct, jestli jde o uměle vyrobené logy, nebo logy korektní. Není jednoduše způsob, jak to zjistit.. Proto se jedná maximálně tak o důkaz nepřímý.

Základem je tedy mlčet, zatloukat a nikomu nic neříkat. Říká se tomu presumpce nevinny, důkazní břemeno je na protistraně.

Ani ta blbá MAC adresa neidentifikuje daný stroj, dá se totiž jednoduše změnit.

I v případě, že souhlasím s podmínkami služby/software, které jsou mimo zákonné hranice státu kde žiji, je nadevše jasné, že je souhlas neplatný.
Celá má teorie vychází z informací z odkazu na diskuzi abclinuxu, kde je psáno:

"Právník nakonec přijel, doložili komplet logy se jménama uživatelů, projektů, screeny plochy, a ač to nevytáhli, jsem si skoro jistý že jako případný eso v rukávu měli i fotky z kamer kdo u toho sedí, prostě takový menší backdoor v jejich programu."

To prostě není korektní a není to v rámci zákona o ochraně osobních údajů.

Tato informace mě tolik rozohnila, že jsem měl nutkavou potřebu sem napsat, aby to někdo pořádně rozmázl v médiích, protože takové chování software, už jasně splňuje definici spyware.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #99 kdy: 19. 05. 2020, 15:59:20 »
Ano, samozřejmě že prokazování nelegálního používání software je velice složitá záležitost, rozhodně to ale nefunguje tak, že nějakej soukromej subjekt řekne: "tady mám záznamy z našeho SW, že k tomu došlo"

A jak by to jinak fungovalo? Policie řeší pouze trestné činy, ale toto podle všeho není trestný čin, pouze došlo k poškození autora.

Proto se jedná maximálně tak o důkaz nepřímý.

Záleží na tom, jestli protistrana namítne a soud tak bude mít pochybnosti o pravosti záznamů. Pokud nebude, je to důkaz přímý. Nepřímým důkazem je např. činnost firmy (pokud oborově odpovídá) nebo např. svědectví (ex)zaměstnanců o tom, jak se dbalo na legálnost software.

Základem je tedy mlčet, zatloukat a nikomu nic neříkat.

To jsem radil tazateli hned v první odpovědi. Jakékoliv slovo navíc nemůže pomoci, může jen uškodit.

Říká se tomu presumpce nevinny, důkazní břemeno je na protistraně.

Presumpce neviny se tomu rozhodně neříká. To je termín z oblasti trestního práva.

Důkazní břemeno je na počátku na žalobci. V určitý moment ale dochází k pomyslnému přenesení důkazního břemene. Soud může (měl by) v průběhu řízení informovat účastníky o tom, jaká tvrzení považuje za prokázaná. V tu chvíli je v zájmu žalovaného doplnit tvrzení ve svůj prospěch a předběžný názor soudu zvrátit. Vzhledem k uplatňovaní zásady koncentrace soudního řízení bývá tento moment poměrně brzy na začátku, před koncem prvního jednání (které ovšem může být přerušeno a rozděleno na více jednacích dnů).

Ani ta blbá MAC adresa neidentifikuje daný stroj, dá se totiž jednoduše změnit.

Pokud to bude žalovaný na svoji obranu tvrdit, musí k takovému tvrzení předložit důkazy.

I v případě, že souhlasím s podmínkami služby/software, které jsou mimo zákonné hranice státu kde žiji, je nadevše jasné, že je souhlas neplatný.

Pokud něco konáte, dochází k právním skutkům. Právním skutkem je např. užití autorského díla. To dílo užíváte uvnitř hranic ČR. I smlouva nabízená z jiného státu (oferta) přijatá v ČR (akceptace) je platná. Neplatná ustanovení smlouvy jsou pouze ta, která odporují kogentním ustanovením zákonů ČR a mezinárodního práva. Většina ustanovení našich zákonů (ObčZ) nejsou kogentní, ale dispozitivní - smluvní strany si mohou ujednat odlišné podmínky. Pokud se nějaké ustanovení tzv. "tluče" není neplatné úplně, ale hledá se nejbližší možný výklad v rámci zákona. (To je kvůli tomu, aby se smlouvy nemusely přepisovat po každé novelizaci zákonů - prostě se hledá nejbližší východisko směřující ke stejnému účelu).

Celá má teorie vychází z informací z odkazu na diskuzi abclinuxu, kde je psáno:
...

Nečtěte blbiny, které píší rozohnění ajťáci vidící svět jen jako nuly a jedničky.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #100 kdy: 19. 05. 2020, 16:13:16 »
Proč teoretizujeme v rovině, že se něco stalo, když samotný název tématu označuje, že se jedná o !!domnělé!! zneužití licence?
Protože diskutujeme o tom, jaké možnosti má autor a jaké možnosti má tazatel. Protože ten případ samozřejmě nemusí skončit tím, že zaměstnanec prohlásí, že jde o domnělé zneužití licence, a autor sklapne podpatky a odkráčí.

Ano, samozřejmě že prokazování nelegálního používání software je velice složitá záležitost, rozhodně to ale nefunguje tak, že nějakej soukromej subjekt řekne: "tady mám záznamy z našeho SW, že k tomu došlo"
Tak to samozřejmě fungovat může. Nemusí to být jediný důkaz, ale může to být i důkaz, který bude mít velkou váhu – zejména pokud ostatní důkazy budou svědčit o tom, že ten log je pravý.

To totiž může říct naprosto každý. Těch důkazů musí být více, ne jen nějaké záznamy z jejich systému.
Vlamujete se do otevřených dveří. To už jsme vám tu psal jak já, tak Miroslav Šilhavý, že se důkazy posuzují jako celek. Jsem rád, že to začínáte chápat.

Nikdo totiž nedokáže u výstupu ze serveru říct, jestli jde o uměle vyrobené logy, nebo logy korektní. Není jednoduše způsob, jak to zjistit.. Proto se jedná maximálně tak o důkaz nepřímý.
Zase to vaše černobílé vidění. Samozřejmě, že o logu lze říct, že je s nějakou pravděpodobností uměle vyrobený nebo naopak pravý. To, zda je důkaz přímý nebo nepřímý vůbec nesouvisí s tím, s jakou jistotou víme, zda je důkaz pravý nebo falešný.

Základem je tedy mlčet, zatloukat a nikomu nic neříkat. Říká se tomu presumpce nevinny, důkazní břemeno je na protistraně.
Presumpce neviny není „mlčet, zatloukat a nic neříkat“. Navíc tady se bavíme především o občanskoprávní rovině, kde žádná presumpce neviny neplatí. Stejně tak zde neplatí, že důkazní břemeno je na protistraně.

Ani ta blbá MAC adresa neidentifikuje daný stroj, dá se totiž jednoduše změnit.
Což nic neznamená.

I v případě, že souhlasím s podmínkami služby/software, které jsou mimo zákonné hranice státu kde žiji, je nadevše jasné, že je souhlas neplatný.
Což se nijak nevztahuje k této diskusi.

Celá má teorie vychází z informací z odkazu na diskuzi abclinuxu, kde je psáno:
To je právě ten problém. Přečetl jste si nějakou diskusi, a hned jste získal dojem, že jste odborník na dané téma. Proč tu opakujete argumenty, které už byly v předchozích komentářích vyvráceny?

To prostě není korektní a není to v rámci zákona o ochraně osobních údajů.
Zase jen vaše ničím nepodložené dojmy.

Tato informace mě tolik rozohnila, že jsem měl nutkavou potřebu sem napsat, aby to někdo pořádně rozmázl v médiích, protože takové chování software, už jasně splňuje definici spyware.
Nic nevědět je nejlepší způsob, jak se rozohnit. To, že jste teď vy něco objevil, není důvod to rozmazávat v médiích. Kdybyste si přečetl tu diskusi celou, věděl byste, že lidé, kteří ten program znají, vědí o tom, že je dost agresivní co se týče hlídání dodržování licence. Jestli to je nebo není korektní je jedna věc, ale ty vaše výmysly určitě ničemu nepomůžou.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #101 kdy: 19. 05. 2020, 17:12:25 »
Protože ten případ samozřejmě nemusí skončit tím, že zaměstnanec prohlásí, že jde o domnělé zneužití licence, a autor sklapne podpatky a odkráčí.
-> Nemusí, ale z 99% tak skončí.

Důkazy se posuzují jako celek, pokud jsou ale složené jen z domněnek vývojáře a naprosto neověřitelných logů, i právník amatér, takové důkazy smete ze stolu.

Stejně tak zde neplatí, že důkazní břemeno je na protistraně.
-> Tak to platí snad vždy, krom finančního úřadu, že?
Pokud někdo tvrdí, že jsem něco provedl, musí to být primárně schopný dokázat.
Pokud jsou jeho důkazy vrtkavé a při prvním výslechu je naprosto zdiskredituješ jasnými fakty, že si takové důkazy obstaráš sám během následující hodiny, je situace vcelku jasná.

Což nic neznamená.
-> Znamená, stroj ze kterého mají logy, nemusí být ten a samý stoj, co je s touto MAC ve firmě. Postačí otevřená wifi, někdo poblíž s wiresharkem a bum, hotovo.

To je právě ten problém. Přečetl jste si nějakou diskusi, a hned jste získal dojem, že jste odborník na dané téma. Proč tu opakujete argumenty, které už byly v předchozích komentářích vyvráceny?
-> Ale prosimtě, nic jsi nevyvrátil. Jen jsi napsal svůj názor, nic víc. Tvůj názor, pro mě nemá vyšší váhu než ten můj.

Zase jen vaše ničím nepodložené dojmy.
-> Opět a znovu, jen tvůj názor. Pokud někdo, sbírá jakékoli záznamy z mého PC, kdykoli se mu zamane, je nanejvýš pravděpodobné, že se mu pošle i něco, co já jakožto majitel PC a dat v něm, nechci.
Budu mít otevřené okno s jeho SW, vedle dokument s osobními údaji zaměstnanců a bum, jejich SW udělá screenshot a pošle ho na jejich servery(což je dle diskuze na abclinuxu fakt).
Nebo budu v jejich SW upravovat osobní údaje třetích osob, jejich SW udělá screenshot, bum, unikla mi data třetí strany, na zcela cizí servery, bez mé kontroly.

Tohle Vám fakt příjde jako korektní chování v rámci zákona? Asi těžko, že?

věděl byste, že lidé, kteří ten program znají, vědí o tom, že je dost agresivní co se týče hlídání dodržování licence. Jestli to je nebo není korektní je jedna věc, ale ty vaše výmysly určitě ničemu nepomůžou.
-> Je rozdíl mezi tím, co lidé(velice úzký okruk lidí) vědí a jaký názor by si udělala laická veřejnost, která by se dozvěděla, že software za který někdo chce tak nechutné prachy, ještě vývojáři slouží jako spyware.
Minimálně by mohla udělal nějaký review-bombing, což by si někdo, kdo prodává SW s přídavkem spyware, minimálně zasloužil.

Víte, já už dřepěl na fízlech kvůli domnělému sdílení software několikrát, pokaždé stačilo dodržet následující pravidla a nikdy nedošlo ani k soudu, nebyl totiž důkaz, že bych to udělal já/má firma:

IP adresa se nerovná člověk! Pokud má někdo nějaký záznam o aktivitě nějaké IP adresy, je to záznam o aktivitě IP adresy, nikoli člověka či toho, co má tuto IP adresu zapůjčenou.
Co říct u výslechu: Jejda, kdysi jsem koupil wifi-router a zapomněl tam zadat heslo, asi se tam někdo připojil.

Ta a samá analogie se dá použít k MAC adrese, ale ta je naprosto nicneříkající, protože si může kdokoli, kdykoli, nastavit jakoukoli chce.

Když člověk smete ze stolu ty nezákladnější pylíře, na kterých obžaloba stojí, je za vodou.

A to chci doporučit i tazateli, zdiskreditovat všechny důkazy, co prozradili že mají, při případném výslechu vysvětlovat jak k obstarání takových důkazů mohlo dojít, aniž by došlo k domnělému zneužití licence firmou/jejím zaměstnancem a je půl hotovo.

Oni stejně budou mít jen IP adresu, MAC adresu + nějaké screeny. A ani jedno, nedokáže s určitostí identifikovat toho, co seděl za monitorem a ani tu firmu, na jejímž hardware mělo k tomuto domnělému porušení dojít.

Inu, představte si situaci, mám otevřenou wifi bez hesla, pouze s filtrem MAC adres:
Venku sedí nějaký "black-hat", co se mi snaží dostat do sítě a nemá jinou možnost, než si naklonovat MAC adresu nějakého zařízení, co je na white-listu APčka. Tento black-hat má v NB i cracklý software.
Vývojář cracklého SW zrovna obdrží informace z jeho SW o IP adrese a MAC adrese nějakého existujícího firemního zařízení.

Jak moc je tato situace nepravděpodobná? Kdo komu dokáže, jak to bylo?
A kdo z Vás má s něčím podobným praktickou zkušenost, aby dokázal na předchozí otázku odpovědět?

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #102 kdy: 19. 05. 2020, 17:58:41 »
Nemusí, ale z 99% tak skončí.
Tvrdíte na základě toho, že nevíte nic ani o tomto případu, ani o právu, ani o ničem souvisejícím. Hm.

Důkazy se posuzují jako celek, pokud jsou ale složené jen z domněnek vývojáře a naprosto neověřitelných logů, i právník amatér, takové důkazy smete ze stolu.
Ty logy ale nejsou neověřitelné.

Pokud jsou jeho důkazy vrtkavé a při prvním výslechu je naprosto zdiskredituješ jasnými fakty, že si takové důkazy obstaráš sám během následující hodiny, je situace vcelku jasná.
To, že si takové důkazy během hodiny obstaráte, ovšem není fakt, nýbrž lež. Vyrobit takový log, aby seděl s jinými důkazy, by bylo zatraceně těžké.

-> Znamená, stroj ze kterého mají logy, nemusí být ten a samý stoj, co je s touto MAC ve firmě. Postačí otevřená wifi, někdo poblíž s wiresharkem a bum, hotovo.
Což nic neznamená. Vy stále nechápete, jak se hodnotí důkazy. Vy si to představujete tak, že se vezme jeden důkaz, posoudí se „je tento důkaz sám o sobě 100% věrohodný a nezfalšovatelný?“, a když se zjistí, že ne, tak se vyhodí. Jenže takhle to nefunguje. Pokud byste chtěl argumentovat tou otevřenou WiFi, nebude stačit, abyste soud přesvědčil, že to tak mohlo být, ale že to tak bylo. Že se k firemní WiFi takhle někdo připojil, komunikoval s licenčními servery té aplikace na nestandardních portech, byl v té firmě celé dny po dobu několika měsíců, a vy vůbec nevíte, kdo to byl. Zkrátka byste soud musel věrohodně přesvědčit, že máte ve firmě opravdu takový b… nepořádek.

-> Opět a znovu, jen tvůj názor. Pokud někdo, sbírá jakékoli záznamy z mého PC, kdykoli se mu zamane, je nanejvýš pravděpodobné, že se mu pošle i něco, co já jakožto majitel PC a dat v něm, nechci.
To, že něco nechcete, neznamená, že to porušuje GDPR.

Budu mít otevřené okno s jeho SW, vedle dokument s osobními údaji zaměstnanců a bum, jejich SW udělá screenshot a pošle ho na jejich servery(což je dle diskuze na abclinuxu fakt).
Není to fakt ani podle té diskuse na AbcLinuxu. To za prvé. A za druhé, do té diskuse to mohl napsat někdo, kdo tomu rozumí stejně, jako vy.

Tohle Vám fakt příjde jako korektní chování v rámci zákona? Asi těžko, že?
Jenže to chování jste si vy vymyslel.

-> Je rozdíl mezi tím, co lidé(velice úzký okruk lidí) vědí a jaký názor by si udělala laická veřejnost, která by se dozvěděla, že software za který někdo chce tak nechutné prachy, ještě vývojáři slouží jako spyware.
Problém je, že v ruce nemáte žádná fakta, jenom vlastní báchorky. V projekčním softwaru se zpracovávají osobní údaje a ten software dělá snímky obrazovky; když se vám něco nelíbí, je to proti GDPR; v občanskoprávním řízení platí presumpce neviny; každý jednotlivý důkaz musí být 100% spolehlivý a neprůstřelný, jinak se jím soud nebude zabývat – to je jenom pár nesmyslů, které jste tu už stihl napsat.

Já jsem to psal už na začátku, že mi chování té firmy připadá až příliš agresivní. Ale tím, že si budete vymýšlet, ničemu nepomůžete.

Co říct u výslechu: Jejda, kdysi jsem koupil wifi-router a zapomněl tam zadat heslo, asi se tam někdo připojil.
To vám pomůže maximálně u policajta, který nemá zájem to řešit a potřebuje věc co nejdřív zastavit. Právníci téhle firmy by se vám za tohle jen vysmáli.

Když člověk smete ze stolu ty nezákladnější pylíře, na kterých obžaloba stojí, je za vodou.
Jenže vy jste nic nesmetl.

A to chci doporučit i tazateli, zdiskreditovat všechny důkazy, co prozradili že mají, při případném výslechu vysvětlovat jak k obstarání takových důkazů mohlo dojít, aniž by došlo k domnělému zneužití licence firmou/jejím zaměstnancem a je půl hotovo.
Opět, výslech je trestněprávní záležitost, tady se bavíme o občanskoprávním sporu. No a pokud by před soud nastoupili právníci zastupující autora s tím „takhle se to stalo“, a vy proti nim „nemám pro to žádné důkazy, ale takhle se to teoreticky mohlo stát“, bude to opravdu krátký proces.

Oni stejně budou mít jen IP adresu, MAC adresu + nějaké screeny. A ani jedno, nedokáže s určitostí identifikovat toho, co seděl za monitorem a ani tu firmu, na jejímž hardware mělo k tomuto domnělému porušení dojít.
Identifikovat osobu fakt nepotřebují. A identifikovat firmu může třeba jen ta IP adresa.

Inu, představte si situaci, mám otevřenou wifi bez hesla, pouze s filtrem MAC adres:
Venku sedí nějaký "black-hat", co se mi snaží dostat do sítě a nemá jinou možnost, než si naklonovat MAC adresu nějakého zařízení, co je na white-listu APčka. Tento black-hat má v NB i cracklý software.
Vývojář cracklého SW zrovna obdrží informace z jeho SW o IP adrese a MAC adrese nějakého existujícího firemního zařízení.

Jak moc je tato situace nepravděpodobná? Kdo komu dokáže, jak to bylo?
A kdo z Vás má s něčím podobným praktickou zkušenost, aby dokázal na předchozí otázku odpovědět?
Vy pořád bájíte o tom, jak to teoreticky mohlo být. Jenže když bude mít autor v ruce pádné důkazy, nebude po vás soud chtít vědět, že to mohlo být jinak – ale bude po vás chtít důkaz, jak to bylo podle vás. Nikoho by nezajímalo, jak je to pravděpodobné (že vám bude někdo měsíce squattovat před firmou celou pracovní dobu a nikdo si toho nevšimne je hodně nepravděpodobné).

Kdo komu dokáže, jak to bylo?
No, byl byste to vy, kdo by to musel dokazovat, že to tak bylo. Já bych si na to, že se vám to povede, rozhodně nevsadil.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #103 kdy: 20. 05. 2020, 15:53:17 »
-> Je rozdíl mezi tím, co lidé(velice úzký okruk lidí) vědí a jaký názor by si udělala laická veřejnost, která by se dozvěděla, že software za který někdo chce tak nechutné prachy, ještě vývojáři slouží jako spyware.
Problém je, že v ruce nemáte žádná fakta, jenom vlastní báchorky. V projekčním softwaru se zpracovávají osobní údaje a ten software dělá snímky obrazovky; když se vám něco nelíbí, je to proti GDPR; v občanskoprávním řízení platí presumpce neviny; každý jednotlivý důkaz musí být 100% spolehlivý a neprůstřelný, jinak se jím soud nebude zabývat – to je jenom pár nesmyslů, které jste tu už stihl napsat.
A inspektor ÚOOÚ by vám rychle vysvětlil, že důkazní břemeno je na straně správce osobních údajů.

Re:Údajné zneužití licence SW
« Odpověď #104 kdy: 20. 05. 2020, 16:09:05 »
A inspektor ÚOOÚ by vám rychle vysvětlil, že důkazní břemeno je na straně správce osobních údajů.

Snímek obrazovky (který ani nepředložili, že by ho měli) nebo MAC adresa nejsou osobní údaje. Ta firma v tomto případě ani nehledá konkrétní osobu, která seděla za počítačem, ale vlastníka počítače, který je za provoz odpovědný.

Ale dobře, i kdyby. Tak by vznikla diskuse (spor?) mezi ÚOOÚ o tom, jestli takové informace požívají ochrany podle GDPR, nebo jestli se jedná o tzv. oprávněný zájem. Na konci diskuse by možná bylo nějaké rozhodnutí. Ve správním právu však platí zásada in dubio mitius, takže spíš by to vyšumělo do ztracena. ... Dobře, a i kdyby to nevyšumělo do ztracena, na konci by byla nějaká pokuta.

...ale jak to celé souvisí se soudním řízením o poškození autora? U nás neplatí doktrína ovoce z otráveného stromu, natož v civilním řízení. Stále by to byl použitelný důkaz.