Jano7 v tomhle odstavci používá pojem víra v mnoha různých významech, které nemají vůbec nic společného s vírou v boha. Tohle je mimochodem naprosto běžná logical fallacy.
Keby ste si dali námahu aspoň si pozrieť v slovníku pojem viery. Jedna z definícií:
That which is believed on any subject, whether in science,
politics, or religion; especially (Theol.), a system of
religious belief of any kind; as, the Jewish or Mohammedan
faith; the Christian faith; also, the creed or belief of a
Christian society or church.
Ďalšia:
complete confidence or trust in person, remedy
A jedna výstižná:
Any set of firmly held principles or beliefs
Na prvý pohľad to môže mať rôzne významy, v skutočnosti je to rôzny pohľad na vieru, resp. aplikácia viery v rôznych oblastiach. Ak je človek principiálne presvedčený, že konať dobro, neubližovať druhým, je správne, tak aplikuje vieru, a to bez ohľadu nato, či verí v boha/bohov alebo nie.
No ono to má různé významy. Víra v boha je něco jiného než víra v to, že na tu rakovinu neumřu a je to něco jiného, než "věřit" pythagorově větě (té se mimochodem "nevěří", to se "ví").
Zopakujem, že všetci tí, ktorí sa oháňajú vedeckými poznatkami nerobia nič iné, len že si zvolili svoju vlastnú vieru. Pretože nik z nich nedokáže vstrebať všetko to učenie, poznatky a drvivá väčšina ľudí by nedokázala odvodiť prakticky nič. (A tí čo dokážu, dokážu len zrnko z piesku.) Preto sú odkázaní na autority a svoju vieru. Potom sa zlostíte, lebo vy nie ste veriaci, to sú tí na tej druhej strane barikády (vo vašom zjednodušenom ponímaní sveta viera vs veda), vy nie ste veriaci, lebo nechápete pojem viery, resp. ho redukujete nesprávne len na vieru v nadprirodzenú bytosť.
To je nesmysl, vy nechápete Bayesiánské uvažování. Vzhledem k tomu, že jsem si _ověřil_, že spousta věcí, které mi říkali ve škole, je správně, pak je rozumné považovat i ten zbytek, který jsem si neověřil, za správný - s nějakou vyšší mírou pravděpodobnosti. To není víra. To je logické uvažování.
Človek bez viery by nemohol žiť. Vieru aplikujeme na dennej báze. Lekárov straší dlhodobo tzv. placebo efekt, keď cukríky bežne majú lepšiu účinnosť, ako high-tech lieky. Ďalej majú lekári pojem na výskyt nevysvetliteľných uzdravení zo smrteľných chorôb „spontánne uzdravenie”; dôjde človek v poslednom štádiu choroby do nemocnice, odmietne diagnózu, on nemá čas na choroby, ležať v nemocnici, potrebuje sa starať doma o zvieratá, a zázračne sa uzdraví. Možno verí v Boha, možno nie, ale svoju silnú vieru má.
To není víra. To jsou ověřené záležitosti, které fungují na základě pravděpodobnsti a jsou replikovatelné. Když udělám slepý test, mnohokrát ho zreplikuju a vždycky mi vyjde, že to 80% pacientů uzdraví (oproti cukru, který uzdraví 10%), tak doporučení toho léku není víra. Je to velmi racionální úvaha.
Viera je hlboká vec, netreba ju zjednodušovať, redukovať.
Já mám křesťanství docela rád. Ale pojem víry je něco, co mi na tom strašně vadí.
Schválně: umíte si představit kněze, který by pochybujícímu řekl: hele, běž to studovat, a až něco zjistíš, tak mi to pojď vysvětlit, třeba taky změním názor? A tohle je rozdíl mezi racionálním uvažováním a vírou. Víra tuhle otázku nepřipouští, logické uvažování ano.