Příspěvky

1

Hardware / Re:HackRF One vs Pluto+

« kdy: Dnes v 10:50:30 »

- satelitní televize funguje na mezifrekvenci kolem 1.5GHz; RF je jenom v LNB na parabole, všechno další je tato mezifrekvence. Btw. nevím jaká je její šířka pásma, vygooglil jsem že snad 30 MHz, to HackRF neprotlačí přes to USB2.0 a Pluto z toho Zynqu dost s odřenýma ušima.

Tyjo, jak se ten svět mění...

DVB-S2 (S2X ?) jsou potomkem DVB-S jsou potomkem analogové satelitní televize.

V dobách analogového satelitu byla mezifrekvence pro "satelitní" kanály zhruba v pásmu 950-2150 MHz. Rastr TV kanálů byl tuším 8 MHz = teoretická maximální šířka pásma v MHz.

Když přišel digitál, tak DVB podle mého začínalo s tímto 8MHz kanálovým rastrem i na satelitu.
A původní DVB-S, v době kdy jsem mu na moment věnoval trochu pozornost, jelo zásadně QPSK = čtyři stavy = dva bity na symbol. Protože satelitní přenos má tradičně mizerný odstup signál/šum a možná hůř, mizernou linearitu.

Teď koukám, že DVB-S2 přitlačilo na pilu se šířkou pásma. Našel jsem nějaký relativně raný test report (2007), kde jeli při nějakém eventu Eurovize na "páteři" pri interní potřeby šířku pásma 36 MHz, což bylo v té době asi maximum. Pro srovnání, u nás se nasazovalo DVB-T plošně tuším v roce 2012 (první digitální tma), T2 v roce 2019-2020. Satelit byl technologicky vždycky trochu napřed před pozemním DVB, protože na satelitu není pásmo až tak vzácné: je násobeno pozicemi na stacionární orbitě a tuším se v rámci pozice dala i přepínat směšovací frekvence a polarizace, viz DISEQ-C.
Pokud DVB-S2 jelo běžně 36 MHz a modulaci maximálně APSK32, tak DVB-S2X umí násobit šířku kanálu (72 MHz a možná i víc) a viděl jsem zmínky až o APSK256.

Mimochodem zajímavá věc, tohle APSK. Připadá mi, že ta konstalace měla být původně odolnější vůči nectnostem satelitního kanálu, ve srovnání např. s QAM - ale v momentě, kdy se bavíme o konstalaci 256 bodů, je ten obrazec každopádně tak napěchovaný, že je to snad už docela jedno, jestli je "polární" nebo "šachovnicový" :-)

Tak či onak mám pocit, že může být zajímavý technický problém, pomocí softwaru na PC, ze streamu kolem 100 Mbps softwarově demuxovat MPEG, nemluvě o demodulaci. Ačkoli... FFT by asi šla akcelerovat GPU...

Ale tak nějak vůbec, z hlediska bastlení mi tohle kdovíjak sexy nepřijde. Nekódovaných bude jenom pár kanálů, stejně na televizi nekoukám, demodulátor / demultiplexer bych musel někde stáhnout hotový a zuby nehty přeložit, že bych si na to něco napsal sám naprosto nehrozí... nevidím tam z mého úhlu pohledu moc prostoru pro nějaký hřejivý pocit Jánošíkova vítězství. Přijde mi, že ta doba je pomalu pryč, koukám i Digizone fórum na Lupě tiše zmizelo aniž bych si všiml...

2

Sítě / Re:Optický kabel - obecný souhlas

« kdy: Dnes v 01:56:57 »

Především: optika do baráku ten barák zhodnotí.
Pokud to teď prokaučujete, za pár let Vám za to budou potomci nebo kupující nadávat.
Pokud v baráku zatím optiku nemáte, tak vůbec nepřemejšlejte, že byste ji nechtěl, protože Vám teď připadá, že ji nepotřebujete. Nejsem zaplacenej operátorama - jsem spokojený zákazník.

Z hlediska realizace prosím rozlišujte dvě věci:

1) fyzická infrastruktura = přivedení chráničky, umístění malé krabičky ke vstupu do baráku, případně zafouknutí vlákna do téhle předávací krabičky. Toto se teď dělá hromadně, a staví to do svého vlastnictví operátoři té fyzické infrastruktury: CETIN, T-Mobile, Vodafone - sem tam někdo menší, místní

2) zřízení služby koncovému zákazníkovi = dotažení posledních pár metrů optiky barákem (pokud optický "modem" nebude těsně vedle uráku), umístění a oživení aktivního koncového prvku, podpis smlouvy na službu = především závazná objednávka z Vaší strany. Službu poskytuje subjekt často nezávislý na vlastníkovi infrastruktury dle bodu 1). Třeba O2 nad infrastrukturou od CETINu, ale v zásadě na bázi LLU si operátoři infrastrukturu pronajímají všelijak křížem navzájem.

Souhlas a praktická součinnost při bodu 1) Vás nijak nenutí, uzavřít rovnou i smlouvu na bod 2). Tzn. teoreticky Vás ta špinavá práce na zavedení fyzické vrstvy do baráku nemusí nic stát, ve smyslu něco nadosmrti platit.

A pokud byste službu objednal, nic Vám nebrání, ji později vypovědět. Operátor = dodavatel služby Vás jenom vyškrtne z konfigurace na "ústředně" - pokud není pečlivka, tak se ani nemusí snažit, vyzvednout si u Vás koncový modem (přesto bych ho doporučil ve vlastním zájmu vrátit). Je tam nějaká výpovědní lhůta na službu, pak Vám zbyde doma v zásadě nenasvícené vlákno. Opět: i to nenasvícené a momentálně nevyužité vlákno (a chránička, a urák) Vám zhodnocují nemovitost - důrazně nedoporučuji, tyto věci po vypovězení služby "pro svůj dobrý pocit likvidovat" :-) Stříhat konektor od vlákna nebo tak něco.

Co jsem měl možnost pozorovat, tak při realizaci přípojky se vystřídá parta kopáčů a postupně několik part montérů.
Cca postup prací, některé se stihnou současně v jedné "návštěvě":
- výkop
- natahat chráničky
- někde tady kolem se musí vyvrtat průraz do baráku
- umístit domovní rozvodné krabičky na zeď ("ústřední rozvaděč" = plastový boxík, do kterého se přivede optický kabel a možná smotá malá rezerva)
- zafoukat vlákna, stočit do UR, možná zakončit navařenými konektory stále v UR (nebo nechat volné konce)
- třeba v bytovkách se ještě předem připravují stoupací kabely
- poslední krok při prvním zřízení služby je zatažení kabelu do bytu, resp. ke koncovému "modemu" a oživení

Že by Vám operátor trval na tom, že poleze složitě barákem až do obýváku, špajzu a ložnice... ani ne.
Motal jsem se kolem souhlasu asi dvakrát, a vždycky první dotaz byl: "nemáte někde za vchodovými dveřmi, nebo ve sklepě, už nějaký stávající rozvaděč / urák? že bychme to strčili do něj, nejlíp kdyby i hotová díra z ulice se našla"...
Druhá věc je, že oni teď na tu hromadnou výstavbu poberou dotaci. Tzn. teď máte šanci, nechat si to vyšít snad i zadarmo. Pokud to zatím nechcete až do bytu a "aktivovat službu", podle mého půjde domluvit, aby to zakončili v menší optické krabičce co nejblíž za průrazem do domu. Vrtat a lištovat napříč barákem je práce navíc.

Pokud byste přemejšlel, že operátora necháte, ať zakončí optiku někde v kiosku u vrátek na pozemek, a do baráku že to teď nechcete, tak se schválně poinformujte, jestli by chtěli něco za dotažení až do baráku. Pokud nemáte dům na hraně pozemku, tak přes pozemek je to pár metrů výkopu a nějaká zednická práce navíc - pokud by volba stála tak, že Vám to udělají zadarmo, tak se tomu nebraňte, ušetříte si náklady a pakárnu do budoucna. Jak už jsem psal - pokud to teď nesfouknete rovnou, oberete se o zhodnocení nemovitosti a potomstvo Vám zanedlouho vynadá.

Samo přivedení přípojky konkurenci podle mého nijak neomezuje - pokud půjde kolem optikou druhý operátor, klidně ho do baráku pustíte taky, a budete mít optické krabice dvě vedle sebe. Povedou k nim z ulice dvě odbočné chráničky a klidně i fouknuté kabely. A co? Třeba k nám vedou tuším dvě nebo tři optiky (možná dvě optiky a koax) ale my jsme bytovka. Do rodinného domku buďte rád, že máte aspoň jednu optiku.

Že by se operátor snažil, umístit k Vám nějaký rozvodný prvek pro obsluhu dalších účastníků, zejména prvek aktivní a rozměrný, na původní souhlas s umístěním "přípojky", (i pokud se tak výslovně nejmenuje,) bez Vašeho dalšího souhlasu... toho bych se vcelku nebál. To by ten Váš RD musel být umístěný opravdu strategicky :-) Podle mého optický headened mají v rozvaděči někde na ulici, nebo v lokalitě tomuto zvlášť přizpůsobené. Ta lokace má nějaké náležitosti. Mít aktivní zařízení u nepřátelsky naladěného drobného domkaře... to není v jejich zájmu. Napájení by si velmi teoreticky mohli přivést chráničkou svoje zvenčí, ale pokud ne, tak by opět museli s Vámi řešit úhradu nějakých nákladů na energii atd.

Kolikafázovou projektovou dokumentaci dělá operátor fyzické infrastruktury... netuším. Dělá se především předem výkres, kudy povedou kabely v exteriéru / v katastru obce. Na základě toho se "liniová stavba" povoluje. Že by někdo kreslil vedení uvnitř baráku, toho jsem si nevšiml. Jestli se ještě následně domalovává výkres skutečného stavu po realizaci (exteriér), to netuším.

Jinak výkresy co kudy vede... třeba u nás v sídlišti vodovody a kanalizace byly docela pečlivě zakreslené v roce 62 při projekci sídliště, následně se to postavilo, ty výkresy byly tehdy samozřejmě na papíře. Nevím o tom, že by se ke kolaudaci dělala zvlášť dokumentace skutečného stavu. A taky jsem zřejmě viděl jenom původní projekt ke stavebnímu povolení (celé sídliště a jednotlivé baráky) - nevím, zda se tehdy používala nějaká podrobnější prováděcí dokumentace, já jsem žádnou do ruky nedostal. Složku prakticky za celé sídliště (asi 6 bytovek) jsem držel v ruce, pořizoval jsem si z ní kopie - protože u nás v SVJ jsme tuhle dokumentaci nezdědili. Neměl jsem originály, ale cyklostylované modráky - v té kopii byla spousta "kopírovaného šumu", byla docela dřina trochu to po naskenování vyčistit do ostré černobílé podoby.

No a dnešní vodovody a kanalizace to mají v digitální podobě. Třeba tady u nás mají pro barák o dvou vchodech zakreslenou jednu kanalizační přípojku - tu co je dál od ulice. Přitom barák má fyzicky z každého vchodu samostatnou kanalizační rouru ven, jsou obě vyústěny do společné "pobočné roury", která vede trávníkem podél chodníku kolmo do uliční splaškové stoky. Tuhle pobočnou kanalizační rouru VaK v GISu zakreslenou nemají :-) Teoreticky mají jenom kanalizační přípojku jako bod v trávníku na druhé straně chodníku, a od ní žádnou spojnici do uliční stoky :-D Když jednou za pár let přijedou řešit havárii (ucpanou tu pobočnou rouru, prorostlou kořeny stromů) tak pokaždé kroutí hlavou, co to je za trubku, že ji nemají v mapě, jestli je vůbec jejich apod. Když jsem si cca předloni pořádně prohlédl ten cyklostylovaný výkres ulice, pochopil jsem, proč v GISu VaK ta trubka chybí: na zašuměném cyklostylovaném výkresu vedly v těsné blízkosti asi tři stejné čáry (hranice pozemku, kanalizace a snad vodovod), šumem notně rozmazané. Takže při digitalizaci se ta kanalda prostě neprobojovala do vektorové podoby :-)

3

Server / Re:E-mail z gmail.com se zpožděním několika (4) hodin - v dnešní době, proč?

« kdy: Dnes v 00:35:34 »

A co je na straně příjemce? Třeba greylisting dokáže potrápit, zejména pokud odesílající "SMTP MTA řešení" opakuje pokus o odeslání z různých IP adres... Ale problematických konfigurací na přijímajícím mailserveru se dá vymyslet víc.

4

Hardware / Re:Ceny modulů DIMM (UDIMM i RDIMM) a také SSD

« kdy: 08. 12. 2025, 18:11:02 »

Taktak. Vyprodané nejsou konkrétní modely čipů, vyprodané jsou výrobní kapacity na pečení křemíku u několika špičkových pekařů. Dumám, jestli by se nedalo spočítat, kolik křemíku bude třeba upéct k postavení těch gigawattů naplánovaných datacenter :-)

5

Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?

« kdy: 06. 12. 2025, 09:02:45 »

evropa chudne, vidim to tak, ze zase budou mezi nami zebraci a nebo zacnou znova makat na poli.
ja chci, aby mi ai vzala programovaci praci, ja budu aspon moci venovat cas vymysleni jak to ai ma dobre udelat.

cely pokrok vede ke specializaci a postupne i k vyrovnavani hladin, tj. i bezdomovci dneska jsou bohaci proti bezdomovcum v minulosti.

Pokud se skutečně povede, že AI bude dál vzkvétat, a přebírat víc a víc práce, nejenom té duševní co se dá dělat "ve virtuálním prostředí", ale v kombinaci s robotikou a nějakou optimalizací začne třeba přebírat i práci manuální... a třeba se i podaří udržet AI na uzdě, aby prostě "neotočila list" a již zbytečného mezičlánku se nezbavila... tak tu vznikne rozsáhlá technogenní "infrastruktura civilizace", na které se původní biologická společnost stane plně závislou. Užitek jakékoli lidské práce půjde smykem do škarpy. Užitek pro koho vůbec? Jaká bude "hodnotící funkce"? Jaké aspirace a jaký smysl budou mít lidští jednotlivci? Chápu správně, že "etičtí fundamentalisti co málem rozložili OpenAI" dodnes řeší, zda AI nemá "duši" a neměla by mít lidská práva? Za mě je toto v rovině etické úplně marginální problém, třeba co do počtu ovlivněných "duší" (alespoň zpočátku), ve srovnání se společenskými důsledky hypotetického rozvoje AI na lidskou společnost, wetware, těch několik miliard jednotlivců nadaných biologickými pudy, motivy, mechanismy odměny a bolesti... Bude ta biologická hmota, udržovaná AI podporou, už jenom do ztracena řešit, kdo je čí kámoš, kdo se uměl narodit do správné rodiny, jak si udržet dopaminové receptory maximálně saturované... ? Jak si tu technogenní infrastrukturu přivlastnit CELOU, pro sebe osobně, pro svoji jedinou správnu rasu, pro svoji dědičnou dynastii... Nebo se celá společnost zaměstná jalovou byrokracií (= organizovanou šikanou svých bližních) a třeba celožitovním marným chozením do školy? :-) Trochu se obávám, ve více rovinách, že vyhodíme Darwina dveřmi, a ten zmetek se nám vrátí oknem. Rovin a variant je spousta, fantazie je na to krátká.

6

Hardware / Re:Hardware pro provoz lokálního LLM

« kdy: 06. 12. 2025, 08:25:06 »

@ladislav.danis , odpusťte lamí dotaz: jestli správně chápu, Qwen3-coder publikovaný v rámci frameworku/projektu Unsloth.ai je hotový naučený model na bázi llama.cpp, který stáhnete z internetu a lokálně spustíte v režimu "inference", je to tak?

7

Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?

« kdy: 04. 12. 2025, 13:16:58 »

Ta dnešní LLM-based architektura je jako lidský mozek ve snu. Kontinuálně sní, co bylo dál. Na rozdíl od lidského mozku se nemá kam probudit. Snažíme se nutit LLM, aby "snil pokročile", aby při tom bral v úvahu maximum vědomostí, co se kde šustlo v internetu. Víc a ještě víc vědomostí, vyčtených kdoví kde všude. Ale pořád je to jenom ten sen. Masivně paralelní mnohovláknové snění, s mnoha front-endy pro jednotlivé lidské pozorovatele. Humanoidní primáti sedí na židličkách a dokola se ptají "a co bylo dál?" a model si v dané otevřené instanci vždycky zase kus dosní. Dotaz - odpověď.

Aby nám to vzalo práci, musel by Stvořitel dát té neuronové síti monoistické bdělé vědomí. Třeba taky schopnost kontinuálně se učit. U biologických mozků s tím souvisí taky schopnost zapomínat nepodstatné, nebo si opravovat předchozí vědomosti, učit se z jednotlivé zkušenosti (pokus omyl). Ale za mě nejdůležitější je ten bdělý stav, to čemu říkáme "já" (možná špatná volba - nebazíruju tady na sebeuvědomění). Ta věc by musela mít nějaký buffer, kde by se drželo nějaké střednědobé zadání, kolem kterého by si ta věc "zpětnovazebně cyklicky filtrovala, odvozovala, asociovala". Plus by do toho míchala vstupy zvenčí, a asi by potřebovala taky nějaké "akční výstupy". Žádný dotaz-odpověď - prostě furt. Ta věc by musela být nadána schopností soustředně uvažovat a autonomně konat. Pokud správně chápu, toto se dnes víceméně neohrabaně roubuje jako mechanická nadstavba přebujelého "snivého" LLM, a ještě naschvál omezujeme autonomii (paletu "aktuátorů"), aby nás ta věc nevygumovala z povrchu zemského.

Chceme po chudákovi "AI", aby nás zastoupil v práci, přitom mu nedáme naši reálnou zkušenost, možnost experimentu ve fyzické realitě, možnost vzít si z výsledku okamžité trvalé ponaučení...

Máme kladivo, a proto problém vnímáme jako hřebík. A protože nám tak trochu dochází, že s tímto přístupem asi nedosáhneme svého poněkud mlžného cíle, tak teď kolem toho kladiva zvenčí konstruujeme složité mechanické perpetuum mobile, aby to kladivo dokázalo fungovat jako nůžky... A tržní síly hrnou biblickou povodeň finančních prostředků tím směrem, že "postavíme ještě desetkrát větší kladivo! - to by v tom byl čert, aby nezačlo stříhat". A konkurenční tlupa "hele oni staví ještě větší kladivo! Proboha, musíme si postavit svoje, ještě větší než to jejich!" :-D

Ano dělám si z toho blbě srandu. Dave Plummer (ano ten funkční autista co kdysi napsal Task Manager) zrovna použil AI ke zmrtvýchvstání starého dobrého notepadu (aby odvylepšil ten jedenáctkový). To není špatný výkon, na "snivý LLM s lešením okolo", kterému se tady posmívám.

Zajímavý model samoučícího expertního systému poskládaného z pokročilejších neuronů káže jistý Charles Simon. Patří mezi hlasatele "neurosymbolických přístupů" a "spiking neurons". Zajímavá kombinace: nadaná schopností chroupat formální logiku na relativně nízké úrovni nad "neuronovým substrátem", zároveň spiking neurons mají blízko ke "kontinuálnímu fungování v reálném čase". Zjevně není sám, kdo jde jednak mimo LLM dav, druhak se zabývá konkrétně těmito tématy - jenom na rozdíl od souvěrců, kteří publikují v odborných časopisech, tenhle pán začal na nemladá kolena youtubeřit :-) Pokud správně chápu, opět má především "model zpracování a kódování znalostí", ale chybí mu "engine vědomí". Ani on neví, "kudy na to".

Fakt jsem zvědavej, kdo posune dál "architekturu".

8

Hardware / Re:Hardware s nízkou spotřebou pro domácí lab

« kdy: 02. 12. 2025, 22:00:44 »

Ahoj,

Minulý týden jsem upgradoval můj homelab na AMD Ryzen max+ 395 (Strix Halo) 128GB RAM, 2x SSD, total 5GB, network 5Gb+2.5Gb, který beží 24/7, dual boot, hlavní system ubuntu 24.04, idle 7-10W, max 140-200W,

Tohle není ani trochu fér! ;-D

Kolik to má jader, 16C/32T ? Dělají se taky varianty 8C/16T a 12C/24T.

Ta věc má mimochodem taky integrovaný Radeon a NPU... Je pro to NPU v Linuxu nějaké využití?

9

Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit

« kdy: 01. 12. 2025, 00:12:33 »

Díky za informace. Jiskřiště nejsou problém a máte pravdu, že tyhle typy transilů nejsou vhodné pro rychlé a RF signály. Vadí hlavně závislost kapacity na napětí, která způsobí Vámi popsané chování (stačí sledovat THD při zvyšování amplitudy). Viz. Figure 5,  kde rozdíl mezi plnou (0V) a čárkovanou křivkou (Vr) pro Vbr=30V dělá cca 1nF (1800 vs 800pF).

...no jasně, díky za postrčení :-) a omluva za exhumaci, nějak mi to delší dobu dozrávalo.

On totiž transil je dioda. Takže se chová jako varikap. "Ochuzená" aka "hradlová" vrstva P/N přechodu má proměnlivou tloušťku v závislosti na velikosti závěrného napětí. Čím větší závěrné napětí, tím tlustší ochuzená vrstva (izolant) potažmo tím nižší parazitní kapacita. Přesněji řečeno: v mnoha učebnicích a dalších zdrojích je charakteristika "kapacity podle napětí" (křivka C-V) malovaná pro napětí od nuly po nějakou maximální závěrnou hodnotu (průraz) - ale ve skutečnosti maximum kapacity není při 0V, ale až těsně před otevřením přechodu = po průchodu napětí nulou, už při "propustné" polarizaci. Otvírací napětí křemíkové diody je něco jako 0.5V, to otevření není skokové atd. Při otevření samozřejmě padne jakost (Q) parazitního kondenzátoru a vzápětí kondenzátor zmizí (je nahrazen efektivním střídavým zkratem).

No a bipolární transil jsou dvě takové diody v anti-sérii. Takže špička kapacity bude kolem stejnosměrné nuly, směrem dál od nuly v obou polaritách kapacita klesá. Zároveň okolo +/- 0.5V na jednotlivé diodě (ale násobeno poměrem "kapacitního děliče"? Tzn. třeba +/- 2V na vnějších nožičkách?) otvírá přechod vždy jedné z obou diod, takže tam kvrdlá jakost a jedna z obou parazitních kapacit jde spojitě ale svižně do zkratu... Tzn. ta nelinearita není způsobena "blížením se k průraznému napětí transilu" - ona je nejhorší řádově asi Volt nebo tři kolem střídavé nuly. Kdo ví, jestli tam na C-V křivce není "dvojhrb" :-) Hergot tohle bych měl někdy zkusit změřit...

10

Hardware / Re:Hardware s nízkou spotřebou pro domácí lab

« kdy: 30. 11. 2025, 12:08:23 »

Sice starší model, ale mám výborné zkušenosti s repasovaných FS Celsius M740n. Idle spotřebu jsem naměřil kolem 50W, na max. něco přes 100W. 256GB DDR4 ECC max, levné Xeony, velice tiché, dobře řešené chlazení, dost PCIe slotů pro NVMe. V kanclu běží pod stolem a nikdo o něm neví. Provoz 24/7 zcela bez problémů (ťuk ťuk). Repas stojí pár tisíc, zrovna teď jeden na aukru za 2.5k CZK.

Na první pohled to nezní vůbec blbě. Byť je to trochu retro :-)
Čtu správně správně Xeon E5-1620 ? To je příkonově úsporná varianta plnotučných xeonů ve "velké" patici. 4 kanály DDR3, zřejmě ECC REG. Jestli se k tomu dá ve výprodeji koupit taky RAMka, je to na hraní možná dost dobrej kauf :-) Jinak 4 jádra s HT = 8 vláken, 10 MB cache, 32nm Sandy Bridge. Ten procesor uvedli v roce 2012, přestali vyrábět někdy cca 2015.

11

Hardware / Re:Hardware s nízkou spotřebou pro domácí lab

« kdy: 30. 11. 2025, 11:59:56 »

Mluvíte-li o spotřebě, držte se nějakého skromnějšího Ryzenu 7 = jedna patice AM5, jeden čiplet, možná si odpusťte X3D (L3 cache zvyšuje idle spotřebu). Takže objednací kód procesoru má mít na konci "X" (bez grafiky) nebo "G" (s grafikou). Momentálně bych volil s ohledem na spotřebu AMD - Intel musí napřed dodělat nějaké domácí úkoly :-)

Pokud vezmete gaming motherboard, nebude mít onboard grafiku. Takže potřebujete buď procesor s integrovanou grafikou (G popř. tuším 7800X3D) nebo přidat nějakou minimální grafiku do PCI-e slotu.
Serverové boardy např. od AsRock Rack mají maličkou onboard grafiku integrovanou s IPMI BMC (podpora remote IP KVM v HTML5 browseru). Tyhle boardy případně podporují taky jmenovitě ECC RAM - k tomu komentář níže. Pozor, serverové boardy AsRock Rack s AM4/AM5 mají DIMM sloty podélně, a taky patici CPU otočenou o 90° oproti "desktopové konvenci", a protože rozteč šroubů pro chladič je obdélníková, běžný gaming chladič se stojatým ventilátorem by Vám foukal ne dozadu, ale proti napájecímu zdroji...

A pokud se bavíme o Miditoweru, tak možná taky bacha na výšku chladiče, aby se vešel do skříně. Na trhu je spousta chladičů, které se nevejdou do 4U a potřebují reálně bachratý tower... Což mi připomíná jeden otylý piditower od Intertechu... pro microATX desku, údajně se vejde CPU chladič jenom do 165 mm výšky, což mě překvapuje, protože tahle skříň je široká 205 mm, a cca 164 mm počítám jako maximum ve 4U racku (<178 mm).

Ještě zpátky k RAMkám: socket AM5 má zřejmě vrozenou vlastnost, že z něj vedou 2 kanály DDR5 RAM, každý o dvou slotech. Takže máte 4 DIMM sloty, víc ani ťuk. (Víc mají serverové platformy = plnokrevný EPYC nebo ThreadRippper: hodně moc kanálů s podporou "registered" (buffered) technologie = hodně moc moc DIMM slotů o velké kapacitě.)
AM5 podporuje samozřejmě bezparitní = non-ECC unbuffered RAM, teoreticky také ECC unbuffered. Podporu ECC musí deklarovat procesor (ne všechny Ryzeny to umí, pozor zejm. u modelů s integrovanou grafikou) a měl by ji podporovat taky motherboard, buď explicitně (AsRock Rack) nebo by se to mělo aspoň věrohodně šuškat mezi znalci (tuším AsRock gaming). DIMMy s ECC jsou dražší, a končí s kapacitou reálně na 32 GB per modul (teoreticky snad i 48 GB per modul). Unbuffered DIMMy se na trhu vyskytují s kapacitou až 64 GB per modul, zřejmě i před CU-DIMM (CU-DIMM má otazník ohledně podpory na starých/stávajících deskách). Viděl jsem 64GB non-ECC unbuffered od značek jako Kingston, Crucial, tuším Innodisk... čestné pionýrské, 64GB Kingston má údajně skladem zelená obludka.

Zajímavé je, že AMD ohledně Ryzenů v AM5 dodnes tvrdí na svém webu "128 GB max". Mám podezření, že ta informace je zastaralá a marketingově motivovaná. Zastaralá proto, že v době uvedení AM5 (reálně ještě asi před rokem či dvěma) byly na trhu nejvýše 32GB jednotlivé DIMM moduly. A marketing může velet, že není dobré, kanibalizovat si vyšší produktové řady, nominálně "serverové". Výrobci motherboardů také často tvrdí "128 GB max" = 4 sloty po 32 GB. Přitom ale v seznamu podporovaných pamětí třeba už potkáte 64GB DIMMy (a v manuálech v dnešní době nebývají "mapy povinného osazení" DIMM patic). Všiml jsem si zmínek od lidí, kteří otestovali 192 GB (= 4x 48GB). V tuto chvíli nedokážu dohledat žádnou referenci, že někdo zkusil naskládat do AM5 desky Ryzen a 256 GB RAM. Ale nemohu vyloučit, že by to šlo :-) Musel by se asi rozhoupat někdo, kdo tyhle věci prodává a drží skladem - což já nejsem.

Tzn. ohledně podpory 256 GB jsme momentálně na "desktopových platformách za rozumné peníze" na jakémsi bodu zlomu. Ono to možná funguje už teď, ale pokud ano, tak se výrobci CPU a boardů nehrnou nás k tomu poňoukat.

V DDR5 typu Clock-Buffered = CU-DIMM by kapacita 64 GB měla být běžnější... ale jejich podpora zatím není explicitně deklarována na momentálně běžných motherboardech s čipsety B650 nebo B850. Mimochodem B650 je zřejmě "dělník a univerzální voják platformy AM5".

Pokud by Vám zmíněný svět AM5 přišel ještě zbytečně žravý (můj odhad je něco jako 30-40W celá sestava idle bez točivých disků) a chcete víc uškrtit napájení, tak se podívejte po nějaké desce s ATOMem i3-N305 (Alder Lake N). Je to poměrně výkonné osmijádro se srandovní spotřebou. Samozřejmě x86_64, samozřejmě VT-x, dokonce i VT-d (což mám pocit že nevyužijete). Tuším pouze jeden kanál DDR5, bývá připojen na jedinou SODIMM patici. Zřejmě se do toho dá nacpat 48GB - větší SODIMM moduly se nedělají.

Mimochodem jsem si všiml zajímavých "jinak tvarovaných" skříněk u značky Ablecom (jakási utajená sestra značky Supermicro). Všimněte si těch "kvádrů nastojato pro ležatý ITX motherboard". Ale pravda je, že na NAS jste se neptal...

No a pak je tu ta aktuální situace s cenou RAMek.

Nechcete s nákupem "rozmarnější" sestavy rok-dva počkat? Splaskne AI bublina, přizpůsobí se výrobní kapacity, bude na trhu nová generace procesorů a čipsetů (nebo dvě), s trochou štěstí skončí válka na UA a nerozjede se další na TW... Momentálně třeba začněte s nějakým skromnějším "kozím dechem" a 32-48 GB RAM...

12

Sítě / Re:DMZ na Proxmoxe

« kdy: 27. 11. 2025, 18:57:49 »

Ujasnění pojmu "sada iptables pravidel":
netfilter2/IPtables má tyto dimenze, navzájem cca kolmé:
1) chainy: zabudované PREROUTING / FORWARD / POSTROUTING / INPUT / OUTPUT
2) tables: defaultní zvaná tuším "filter", dále "nat" a ještě navrch "mangle"
3) a volitelně ještě "policy routing tables", které se věší na "značkování paketů": target "iptables -j MARK --set-mark <číslo>", a následně navazuje "ip rule add fwmark <číslo> table <moje.tabule>" do které se pak naházejí nějaké routy pomocí "ip route add ... table <moje.tabule>"  . Tenhle mechanismus se dá použít např. na source routing nebo obecně "výhybku do jedné z několika alternativních routovacích tabulek".

Toto všechno se odehrává v rámci jednoho network namespace.

Když si vytvoříte více network namespaces, patrně toto všechno můžete mít N-krát :-) v nezávislých instancích.

Jestli se namespace dědí na potomky procesu, který jste do konkrétního namespace explicitně poslal, to je dobrá otázka.
Nemám čas to teď zkoumat, ale navrhuji jednoduchý test: zkuste něco pustit uvnitř network namespace napřed explicitně, a následně to zabalte do shellového skriptu, a dejte network namespace tomu obalu.
Viz též: jak vypsat procesy, které žijí v konkrétním namespace
Pokud správně chápu tuto zmínku, tak se network namespace nedědí? V tom případě by mě zajímalo, jak to svému dítěti předá "ip netns exec" :-)

Téma šířeji souvisí s Control Groups - těch různých izolovaných namespaces je více druhů, network namespace je pouze jedním z nich.

13

Hardware / Re:Totální zámrz telefonu

« kdy: 27. 11. 2025, 13:21:00 »

Samozřejmě že ve stavu bílého trpaslíka byl položený na studené dlazdicce, ale jen z opatrnosti, teplota na krytu odhadem maximálně 55°

Bílý trpaslík je dobrý termín, to budu používat :-D

Ještě mě napadla varianta, nechat ho chvíli hřát, případně ho trochu "obléci" do nějaké tepelné izolace, a on by se rozlepil i sám, bez fénu :-D

14

Hardware / Re:Totální zámrz telefonu

« kdy: 27. 11. 2025, 09:42:36 »

Ještě mě napadlo, že pokud by telefon skončil ve stavu, kdy po restartu není schopen nabootovat, asi by šel nějakým postupem "položit na záda", kdy exportuje na USB zařízení kompatibilní s ladícími utilitami výrobce Qualcomm (pokud je založený na nějakém Snapdragonu) a šlo by z flashky vytáhnout blokovou kopii nabořeného FS a nějak si ho pitvat offline na PC.
Nebo v horším případě totéž přes JTAG, ale to už asi není zrovna low hanging fruit.

Případně, pokud bych měl strach, že se mi zaseklý telefon během vybíjení baterky samouškvaří, napadlo mě strčit ho do neporušeného igelitového sáčku a ponořit do kýble se studenou vodou :-) Pokud by se šetrně vybil a neutopil, uznale bych mu přikývl...

Obecně pokud by šlo o to, jak telefon nějak nápaditě mechanicky znehodnotit, klidně se ptejte, mám pár dalších nápadů...

Ještě v relativně seriózní rovině: za starých časů stačilo sundat zadní dekl a vyndat baterku. Což je dnes čím dál větší problém. Asi to znáte: fén, trsátko, případně na youtube vyštrachat "disassembly" video pro daný model hardwaru. Fénovat a páčit běžící telefon, abych odpojil baterku... nno.
Ani nevím - dlouhé podržení vypínacího tlačítka je obslouženo tím zacykleným firmwarem, nebo nějak blíže hoiému hardwaru?

15

Hardware / Re:Totální zámrz telefonu

« kdy: 26. 11. 2025, 08:19:16 »

Děkujeme za příjemné téma k snídani :-)
Reaguji pouze z toho důvodu, že budu možná první, takže nebude pochyb, do koho se strefím pointou na posledním řádku...

"gratulujeme, našel jste náš dobře ukrytý easter egg."

Vidím nejméně tři možnosti, jak Vás problém vyřešit:

1) zkusil jste to vypnout natvrdo?

2) pokud odpojíte přístroj od nabíječky, příroda si možná pomůže i sama, protože co topí, to žere. S trochou štěstí zafunguje ochrana proti nadměrnému vybití baterie. (Otázka je, pokud zafunguje hned ta první softwarová, jestli OS se zatuhlou appkou jenom spokojeně neusne, aby po probuzení byl dále zatuhlý.)

3) s přiměřeným nápřahem... nepotřebujete už nový telefon?

Varianta 1) a 2) v případě úspěchu skončí s jistou mírou nekonzistence filesystému, ale to by nakonec mohl OS po restartu zase rozchodit.

Dost by měl zajímalo, zda to po tvrdém restartu nenaváže nedokončnou operaci a nepůjde do vrtule znovu :-D

Dobře jste udělal, že jste se zeptal - tady na škodolibého posměváčka nenarazíte... :-DDD