Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: [1] 2 3 ... 118
1
Vývoj / Re:Nový systém pro vývoj softwaru
« kdy: 28. 05. 2026, 11:29:58 »
LFS je trochu HC... ale třeba Yocto jako cross-platform podvozek by mohlo posloužit? Nebo NetBSD :-D

Jako open-source cross-platform RADové prostředí, které produkuje nativně běžící GUI appky, bych zmínil Ultimate++ : založeno na C++, licence je tuším nějaká "BSDčková"...

2
Windows a jiné systémy / Re:Skok systémového času Windows
« kdy: 28. 05. 2026, 11:19:12 »
Zas jako... ono i v těch widlích to nakonec docela funguje, když si člověk pohlídá konfiguraci.

A pro specifické situace (stroj mimo AD/Doménu, a potřebuje se trvale držet NTP) je možnost vypnout servisku w32time a nainstalovat Win32 build ntpd ...

Windows dokonce už mají podporu pro HW značkování paketů v síťovkách a jejich w32time umí PTP, byť tuším dodnes pouze v "enterprise profile" (L3 multicast E2E) což nemusí vyhovět každému soudruhovi...

3
Windows a jiné systémy / Re:Skok systémového času Windows
« kdy: 23. 05. 2026, 23:35:32 »
K tomu bych měl dotaz, počítá si windows nějak "ticky času" že ví že běžel třeba x dní čistého času (po nějakých třeba minutových checkpointech) a pak se nastřádaný drift času při posunu systémového data v hypervizoru /biosu/nastavení času v guestovi  nějak projeví?

Pokud budu dotaz chápat v obecném slova smyslu cca takto:

Mějme časovou základnu, která je v závěsu na nějaké upstream referenci. Tento závěs zajišťuje průběžnou úpravu kalibrace = upravuje nějaký korekční parametr "lokálního oscilátoru", aby tento běžel "v průměru furt rovně, nejlépe s co nejmenším jitterem/wanderem".

Ten korekční parametr může být ladící napětí krystalového oscilátoru (VCXO), nebo třeba nějaký násobič v přesném syntezátoru (např. syntík v PHC síťovky i210 lze ladit s rozlišením tuším asi 10^-8), nebo třeba u softwarové časové základny windows lze upravovat časový úsek dwTimeAdjustment uběhlý za shůry danou periodu lpTimeIncrement. Kalibrační parametr má rozlišení 100 ns. Pokud jsou dwTimeAdjustmeint a lpTimeIncrement oba shodně 156250, běží hodiny s nulovou korekcí. Všimněte si, že rozlišení této korekce je cca 10^-5, což je poměrně hrubé rozlišení.

Ať už je mechanismus korekce jakýkoli, může jeho zpětná vazba fungovat pouze ve chvíli, kdy je k dispozici upstream reference (zdroj přesného času). Pokud zmizí upstream reference, lokální časová základna bude volnoběžet buď s poslední hodnotou kalibračního parametru, nebo třeba s průměrem za poslední den, nebo se může pokusit, predikovat další vývoj/trend kalibrace... Potíž je, že kalibrace prostého krystalu má vždy velikou náhodnou složku, zejména v závislosti na teplotě. Veliká náhodná složka, pod Windows mizerné rozlišení kalibračního parametru... a pak se v tom snažte predikovat nějaký trend :-)

Stabilitu lokální časové základny (i po zohlednění kalibrace včetně případné predikce) lze hodnotit pouze pokud je k dispozici přesná a autoritativní externí reference :-) Pokud v reálné situaci volnoběžíte, protože Vám upstream reference umřela, tak jaksi nemáte divergující odchylku podle čeho hodnotit... Lze to jedině v nějakém laboratorním testu, kde pro potřeby měření referenci samzřejmě zachováte v provozu, ale seberete zdroj času testvanému zařízení s hodnoceným oscilátorem...

4
Windows a jiné systémy / Re:Skok systémového času Windows
« kdy: 23. 05. 2026, 21:55:19 »
K tomu bych měl dotaz, počítá si windows nějak "ticky času" že ví že běžel třeba x dní čistého času (po nějakých třeba minutových checkpointech) a pak se nastřádaný drift času při posunu systémového data v hypervizoru /biosu/nastavení času v guestovi  nějak projeví?

Nerozumím otázce :-( Zkuste to pomaleji, pro mě pomalejšího...

Podrobnosti:

Zjistit uptime ve Windows lze, nejsnáz asi v Task Manageru = správci úloh (Ctrl+Shift+Esc), menu vlevo Výkon -> Procesor. V levém dolním rohu je číslo ve formátu dny:hodiny:minuty:sekundy od startu.
Datum a čas posledního startu se dá zjistit z příkazového řádku takto:

systeminfo | find "System Boot Time"

Windowsy při startu natáhnou momentální lidský čas z RTC, a při vypnutí aktuální čas do RTC uloží. RTC je maličký šváb nebo blok v čipsetu někde na motherboardu, zálohovaný knoflíkovou baterkou. Má krystal 32768 Hz, děličku 1/2^15 a pár registrů mapovaných do IO space hostitelského procesoru.

Mezi startem a vypnutím jede čas softwarově. HW RTC kdesi na motherboardu sice za běhu OS běží dál, ale nebere se na něj ohled. OS si jede "v softwaru" svoji vlastní runtime časovou základnu. Tato softwarová časová základna používá jeden z několika HW čítačů/časovačů architektury PC, kterým se nechá pravidelně budit pomocí IRQ. V DOSu tradičně byla perioda časovače asi 54.9 ms (18.2 Hz), pod Windows tradičně 15.6 ms. Relativně moderním trendem je, že se systémová časová základna naschvál budit nenechá, aby šetřila napájení - a vzbudí se jenom když je příležitost, a uběhlý čas počítá podle hardwarového TSC, což je primitivní 64b registr CPU, který počítá tiky "furt dopředu". Klíčová slova v linuxu jsou tickless / dynticks.

Softwarové časové základny se lze kdykoli zeptat "kolik je hodin", a ona odpoví s rozlišením buď na milisekundu, nebo tuším 100 ns (WinAPI funkce GetSystemTime() a GetSystemTimeAsFileTime()). V zásadě si interně drží údaj, kolik bylo hodin, když byl naposledy vyvolán její interrupt časomíry, a jaký byl tehdy stav TSC, takže kdykoli se nějaký ostatní software zeptá, časová základna si prostě dopočítá, kolik zrovna je. Dotaz na TSC je softwarově "levný", je na to instrukce CPU.

Systémovou časovou základnu lze také požádat "vzbuď mě za 11m:23s" nebo "vzbuď mě v 03:34:25". V tom případě si i tickless kernel "nastaví budíka v hardwaru" a v nastaveném čase obdrží interrupt - v rámci jeho obsluhy nastaví čekajícímu procesu "runnable" flag a pošťouchne scheduler k činnosti...

Systémová softwarová časová základna má ponětí, jaký časový úsek odpovídá jednomu tiku periodického timeru (postaru) resp. jednomu tiku TSC (ponovu/tickless). Pokud zavěsíte systémovou časovou základnu na upstream NTP, tak si tuto představu či koeficient průběžně aktualizuje, případně dokáže ovlivňovat frekvenci tikání periodického timeru (postaru). Vlastní systémová časová základna žije v kernelu (odehrává se částečně v kontextu IRQ). Závěs na NTP zajišťuje user-space prográmek (serviska) - tato sleduje odchylku lokální časové základny od upstream NTP, velkou odchylku doladí jednorázově skokem, následně malé odchylky dolaďuje jemnými změnami "rychlosti běhu lokální systémové časové základny". Pro toto dolaďování parametrů běhu poskytuje časová základna WinAPI funkci SetSystemTimeAdjustment() - obdoba linuxové adjtimex().

Systémová časová základna používá hodinový takt a HW čítače/časovače, které jsou živé při běhu počítače (ve vypnutém stavu nikoli). Lokální referencí těchto různých provozních taktů a čítačů je v konečné instanci jeden konkrétní krystal na motherboardu, od kterého jsou sychronními děličkami a PLL syntezátory odvozené hodiny pro všechny sběrnice / procesor / čipset. (Sem tam nějaká periferie má šutr svůj vlastní, třeba ethernetové čipy.) Tenhle krystal není nijak zvlášť přesný a stabilní - řekněme něco jako 10^-5 až 10^-6. Proto si softwarová časová základna může nastavit dělící poměr používaného HW čítače/časovače (pokud to lze), nebo spíš jeho mírnou odchylku post-kompenzuje softwarově při přepočtech na lidský čas.

Časová základna moderních operačních systémů, a také například NTP, běží interně v UTC. Což je stupnice, která občas vloží přestupnou sekundu (nebo teoreticky taky vypustí, což se ale nikdy nestalo). Existují příbuzené stupnice, které tikají stejně rychle, ale přestupné sekundy nevyužívají, a tedy mají oproti UTC pevný offset: zmínil bych GPS time a ještě třeba TAI (kterou znám z protokolu IEEE1588=PTP).
UTC nevyužívá přechody zimní/letní čas.
Lokální časové zóny a přechody zimní/letní čas jsou záležitostí "prezentace v uživatelském rozhraní". Operační systém nabízí připravené funkce ke konverzím časové značky mezi zónami, ale systémová časová základna toto v podstatě neřeší - tiká si prostě svoje UTC.

No a ve virtualizačním prostředí lze nastavit, aby emulovaný guest-side HW RTC tiše ignoroval nastavení času při vypnutí OS ve VM guestovi, a aby namísto toho při každém zapnutí guesta emulovaný RTC převzal čas z časové základny hostitelského hypervizoru. Hypervizor může být zavěšený na NTP apod. Díky tomu má VM guest po každém zapnutí přesný čas.

Věc má nuanci. Aneb čerstvá příhoda z natáčení, aktuální Proxmox vs. aktuální Windowsy:

UNIX a Linux tradičně ukládá čas do RTC v zóně UTC.

Naopak Windows Server dodnes by default předpokládá, že RTC jede v lokální časové zóně! Je to zjevně dědictví desktopových windows a DOSu a světa IBM PC, kdy se RTC provozoval tradičně v lokální časové zóně (protože dávný OS nevěděl, že je něco jiného než lokální čas.)

Což vede k různým legracím pokud střídání času proběhne ve chvíli, kdy počítač neběží. Nebo ho obnovíte ze zálohy, která byla pořízena v opačném stavu letního/zimního času. Nebo počítač startuje z disku v read-only režimu. Windows totiž provedou přechod na letní čas ve chvíli, kdy ho "zažijí v zapnutém stavu", nebo nastartují v období letního času, aniž by měly na disku záznam, že provedly poslední proběhlý přechod.

Takže Windows Server předpokládá a používá RTC v lokální časové zóně, včetně přechodů léto/zima.

Proxmox o tom ví, pročež je by default nastavený, aby emulovaný RTC startoval s časem v lokální časové zóně.

Problém nastane ve chvíli, kdy virtuál s instancí Windows Serveru spouštíte jenom občas, podle potřeby. Takže se stane, že během přechodu zimní/letní čas je virtuál vypnutý. Při dalším startu mu Proxmox podá RTC už po přechodu se správným lokálním časem... a Windowsy ve VM guestovi si přechod provedou *znovu* - takže běží s časem posunutým o hodinu vedle :-)

Jak tomuto jevu zabránit? Osobně bych navrhoval, držet se UNIXové konvence: RTC jede v UTC.

Kupodivu není úplně snadné, přemluvit aktuální Windows Server, aby si RTC provozoval v UTC! (Nešlo to kdysi během instalace jedním kliknutím?) Je potřeba sáhnout do powershellu:
Kód: [Vybrat]
reg add "HKLM\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\TimeZoneInformation" /v RealTimeIsUniversal /t REG_DWORD /d 1 /f
A v Proxmoxu ve vlastnostech VM je také třeba nastavit, že emulovaný RTC uvnitř guest VM jede v UTC.
Zvolte dotyčný guest VM -> Options -> Use local time for RTC: *No*

5
Software / Re:Jak udělat ISO z bootovatelné flasky?
« kdy: 19. 04. 2026, 20:16:32 »
Ventoy... zvláštní hračka. By mě zajímalo, jestli dokáže zůstat rezidentní a zařídí, aby "dospělý" OS po startu vnímal ISO image nadále jako fyzické zařízení. Google AI tvrdí že ano, že k tomu účelu háčkuje služby BIOSu a UEFI - ale Google AI k tomu dává odkazy na Reddit, kde se nic takového netvrdí :-D

Osobně jsem ohledně "rezidentního ventoye" poněkud skeptický. Moderní OS ve chvíli, kdy přebírá fyzické železo, reinicializuje si všechno po svém, pro všechen hardware má svoje drivery. Že by Ventoy zůstal natažený, UEFI (BIOS) by pro něj rezervoval kus fyzické DRAM, a následně plnotučný OS by neofrňoval nad "diskem co je vidět jenom skrz služby UEFI"...

Každopádně v seznamu podporovaných formátů vidím kromě ISO např. také IMG a VHD. To má k fyzickému disku podstatně blíž, než ISO. Kupodivu QCOW zřejmě podporován není...

Napadá mě, zda by Vašemu zadání neodpovídal postup, kde nejprve pomocí disk2vhd vyrobíte image bootovatelného harddisku pro "virtuální" použití, a následně ho nakopírujete na Ventoyovu flašku.

6
Software / Re:Jak udělat ISO z bootovatelné flasky?
« kdy: 19. 04. 2026, 17:29:03 »
Leda z toho ISO nastartovat nějaký live Linux, a pokud máte hodně RAM, tak z toho live Linuxu spustit QEMU, a guestovi podat disk, který se guestovi bude tvářit jako SCSI HDD, ale hypervizor ho podloží něčím v RAMce... nikdy jsem to nezkoušel, nevím jestli třeba LVM v nějaké sparse variantě by takovou věc dal.
Proc tak slozite? Pokud je to Linux, tak proste jako root mountete overlayfs, kde jako spodek mate to iso, a vrsek ramdisk...
Souhlas, sparse QCOW image uložit jako soubor na ISO a protáhnout skrz overlayfs :-D pane Vy jste hlava.
Nejsem úplně dutej, overlayfs používám v jednom svém diskless PXE prostředí - ale tohle mi fakt nedocvaklo. Přesně proto sem chodím :-)

Akorát mě napadá, že pokud to ISO bude startovat z fyzické DVD mechaniky, tak rozjezd widlí z toho QCOW z ISO může být docela zdlouhavý, protože DVD mechanika strašně pomalu seekuje, i oproti rotujícímu HDD. Mi vrtá hlavou, jestli se vůbec vejde QCOW image nějakých widlí na DVD ještě spolu s live linuxem.
Jako kdyby to ISO skončilo plácnuté na flashku (takový módní trend, BIOS protočí panenky a vezme to), tak je to potenciálně jiná píseň jak co do kapacity tak co do rychlosti "seeků". A taky bych se v tom případě pídil, zda je potřeba to celé pasírovat skrz ISO, jestli by se windowsy nedaly přesvědit k běhu nějak více přímo z té flashky, třeba i s RW přístupem. Nějaké varianty mě napadají. Ano bootovat vindózy přímo z USB mass storage zařízení úplně nende, nějaký blafák by byl asi potřeba... třeba opět na bázi QEMU/KVM, ale mohly by dostat jako pískoviště fyzický oddíl, v dalších oddílech by mohl žít plnohodnotný linux (např. nějaký uskromněný Debian)

EDIT: jo aha... ono to pojede z flašky, akorát skrz nějaký ISO automatizátor... ehh.

7
Software / Re:Jak udělat ISO z bootovatelné flasky?
« kdy: 18. 04. 2026, 12:28:24 »
Obecně bootovat a běžet z ISO filesystému hned tak něco neumí. Třeba proto, že ten FS je read-only.
Normální živý OS nainstalovaný třeba na NTFS nebo FAT32 k něčemu takovému nezhmoždíte.
Emulovat HDD pomocí RAMdisku šlo ještě tak vůči DOSu, ale modernímu OS, který má vlastní ovladače pro hardware, nějakou takovou habaďůru úplně snadno nevnutíte.
Leda z toho ISO nastartovat nějaký live Linux, a pokud máte hodně RAM, tak z toho live Linuxu spustit QEMU, a guestovi podat disk, který se guestovi bude tvářit jako SCSI HDD, ale hypervizor ho podloží něčím v RAMce... nikdy jsem to nezkoušel, nevím jestli třeba LVM v nějaké sparse variantě by takovou věc dal.

8
Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)
« kdy: 20. 02. 2026, 08:16:28 »
Mě náhodou baví, hledat ve vaší debatě stopy alegorie původního tématu :-)

9
Server / Re:Export mailboxu z Exchange Online
« kdy: 16. 02. 2026, 11:02:57 »
Dá se k té věci připojit přes IMAP ? Patrně ano.
Takže "na koleně" použijte svého oblíbeného IMAP klienta : stáhněte obsah e-mailového účtu, a na lokále pořiďte zálohu e-mailovým klientem například v jeho nativním formátu...

Nebo se to dá určitě zaskriptovat, třeba v Perlu jsou nějaké moduly.
Nebo možná by si na Exchange Online uměl sáhnout Gmail :-D

10
Ad autocenzura: ano bejval jsem drzejší, když jsem psával anonymně :-)

Jinak ohledně "co bude": třeba dorost objeví dávné podzemní struktury typu IRC, Majordomo nebo NNTP (inn). Hrome... asi bych tady neměl obě strany barikády tolik navádět :-)
Zamačknul jsem nostalgickou slzu. Tihle dinosauři jsou centralizovaní. Pokud by se vrátili do módy a dostalo by se jim mediální publicity, nejspíš by po nich regulátoři skočili.
Skutečné zlo v internetu má svoje cestičky podstatně lépe utajené, a tahle mediální bouře na hladině oceánu mu nijak nepřekáží.

11
Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?
« kdy: 28. 01. 2026, 10:26:08 »

nechali ai pocitac na pospas, tak se o nej stara a bloguje.

https://posledniping.cz/

:-DDDDDDD von je boží...
Teda mám pocit že se dost opakuje, ta témata jsou den za dnem dokolečka. Ale...  :-D

12
Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?
« kdy: 28. 01. 2026, 07:18:33 »
There is new cool kid in the town - Clawdbot. Instaluje se to lokalne, defaultne pouziva lokalni LLM, ...

S lokálně běžícím LLM, byť přednaučeným, dokázal tohle všechno? :-O
V tom případě: "panenko skákavá".

13
Hardware / Re:Výber UPS k PC domov
« kdy: 14. 01. 2026, 17:41:33 »
...Obyčejný prašivý elyt je do 85°C - toto nebrat.
On nejakou dobu taky prezije, a kdyz mu zaridis nejaky ofuk, tak je vpohode.
Hodně záleží na okolnostech. V jakém je to obvodu a jaký proud to musí snášet. Výrobci měničů obvykle kondíkům nenechávají rezervu v zatížitelnosti střídavým proudem. Rozdíl "obyčejný vlhký elyt vs. low-ESR vlhký elyt" bývá běžně dvojnásobek. Low-ESR elyt na 85°C jsem asi ještě nepotkal. Proto se s 85°C sortimentem pro použití ve spínaných napájecích zdrojích už ani nezdržuju.

Citace
To ze soudruzi dizajneri dizajnujou veci tak aby byly co nejmensi a idealne jeste nacpany do uzavreny krabice bez chlazeni je samo druha vec.
V tomto bodě se 100% shodneme :-)

Citace
Videl sem treba takhle opravovany monitory/tv ... kde dotycny proste vyriz do tech plastu diru a dal tam 120/140mm vetrak ... a celej problem s prehrivanim (a odchazenim kondiku) byl vyresen.
Kdybyste nenapsal, že se jednalo o monitory/TV, tak bych Vám odpověděl, že jsem v tom asi měl prsty :-D

14
Hardware / Re:Výber UPS k PC domov
« kdy: 13. 01. 2026, 15:08:01 »
Hlavně si tam dát kondíky na vyšší teplotu, zejména, pokud jsou u nějakých chladičů. Vyšší napětí nevadí, ale bývají fyzicky větší, takže už se nemusí vejít.

Taktak, jiné než na 105°C vůbec neuvažuju. Elyty na teplotu vyšší než 105°C se dělají taky, viděl jsem tuším 125 nebo 135°C. Ale je to exotický sortiment pro automotive použití, výběr je opravdu hubený a dostupnost bídná. 105°C je klasika pro spínané měniče. Obyčejný prašivý elyt je do 85°C - toto nebrat.
...v této souvislosti, solid polymer se nenafoukne a nevyteče. Jasně, pokud ho ženete přes hranu, tak se taky přehřeje a jde do zkratu nebo exploduje - ale pokud mu naložíte míň než je jeho maximum, tak jsem vadný kus ještě neviděl. Zejména v obvodech, kde jsem polymerem nahradil vlhký elyt.
Například vyhazuju deset-patnáct let staré levné switche, kde jsem tohle provedl, protože na dnešní dobu zbytečně žerou a jejich firmware morálně zaostává.

15
Hardware / Re:Výber UPS k PC domov
« kdy: 13. 01. 2026, 14:47:47 »
Hlavně si tam dát kondíky na vyšší teplotu, zejména, pokud jsou u nějakých chladičů. Vyšší napětí nevadí, ale bývají fyzicky větší, takže už se nemusí vejít.

Taktak, jiné než na 105°C vůbec neuvažuju. Elyty na teplotu vyšší než 105°C se dělají taky, viděl jsem tuším 125 nebo 135°C. Ale je to exotický sortiment pro automotive použití, výběr je opravdu hubený a dostupnost bídná. 105°C je klasika pro spínané měniče. Obyčejný prašivý elyt je do 85°C - toto nebrat.

Stran: [1] 2 3 ... 118