1
Hardware / Re:UPS pro malý server
« kdy: 11. 09. 2025, 21:47:42 »[fotka racku]
To zelené co vykukuje vlevo v hloubi za DIN lištou, to je baterka? :-)
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
To zelené co vykukuje vlevo v hloubi za DIN lištou, to je baterka? :-)
2
Bazar / Re:Sháním starší notebook pro kamaráda na web
« kdy: 11. 09. 2025, 18:04:32 »
"Na web, aby to nebylo otravně pomalé" hlavně nepořizujte úplnou šlupku.
Osobně když se zbavuju noťasu, tak protože se úplně rozpadl. Vzácné kusy se u mě dožijí naprosté morální zastaralosti.
Jestli chcete něco z druhé ruky, zkuste se podívat k firmám, které se prodejem repasů živí. Dostanete na to kousek záruky. A ty stroje jsou údajně z korporací po "hromadné výměně šmahem". Některé nejsou úplně ošoupané.
Nabídnutá cena odpovídá stavu ošoupání :-)
Tak jako tak... počítejte s tím, že SSDčko má nalítáno. Z některých SSD se dá informace o nájezdu zjistit.
Zadejte do Googlu "repasované notebooky" a mrkněte na první dva nesponzorované odkazy.
Na obou webech co jsem namátkou koukal, je podrobný filtr - podle značky notebooku, značky procesoru, rozměru displeje. Setřídit seznam asi od nejlevnějšího.
Osobně tíhnu aktuálně ke značce HP, konkrétně ProBook a EliteBook. U těchto modelů se dá upgradovat RAMka ve dvou SODIMM paticích - což budete nejspíš potřebovat, pokud koupíte kus s méně než 16 GB. Pardon - ten údaj platí pro Windows. Linux nebývá až tolik rozežraný... přesto možnost upgradu RAM je velice užitečná. Taky u těchto řad noťasů je aspoň nějaký přístup spodem pod kapotu, což je důležité kvůli čištění chladiče/ventilátoru (tu a tam).
Aktuálně vidím v nabídce repasů cca generaci G7 a G8. Aktuální nová produkce je G11. (Tuším ProBook G9 neměl podsvícenou klávesnici, G8 a G10 ano.)
Pokud správně chápu, ProBook a EliteBook má plastové břicho, horní díl základny s klávesnicí je (částečně?) hliníkový. Nevím jak skořápka displeje. Proč to píšu: co jsem dřív kupoval noťasy s komplet plastovým šasi, pravidelně první co odešlo bylo ukotvení pantů do spodku šasi nebo do víka displeje. Závada téměř neopravitelná. Prostě ten plast po pár letech zkřehne a začne se nezadržitelně drolit, vylámou se mosazné zálisky do kterých jsou ukotvené panty. Rekordní doba dožití v mé stáji plasťáků byla asi 8 let. Vlastně jeden už točí asi 11 let, ale ten stál celou dobu na stole, dědeček ho nikam nenosil a příliš intenzivně ho nepoužíval. Tolik k nápadu, koupit noťas starý třeba 4 roky, za půlku ceny co stojí nový aktuální model.
Procesor zkuste asi radši AMD. Intel v poslední době byl všelijaký, a ty jeho big.LITTLE kreace, zejména v Linuxu... no nic.
Displej volte 15.6" nebo 16". Upozorňuji, že kromě záplavy 15,6" full-HD (1920x1080) mají některé modely 16" 1920x1200 = máte o 120 px na výšku navíc, což je užitečné.
Osobně spíše nedoporučuji modely s dotykovou obrazovkou. Bude umatlaná, a hůř servisovatelná (zalepená kolem dokola jak mobilní telefon).
Pokud Vás zajímá, jak je to s přístupem pod kapotu u konkrétního modelu, a jak to vypadá uvnitř, hledejte na youtube označení modelu a "disassembly".
Osobně když se zbavuju noťasu, tak protože se úplně rozpadl. Vzácné kusy se u mě dožijí naprosté morální zastaralosti.
Jestli chcete něco z druhé ruky, zkuste se podívat k firmám, které se prodejem repasů živí. Dostanete na to kousek záruky. A ty stroje jsou údajně z korporací po "hromadné výměně šmahem". Některé nejsou úplně ošoupané.
Nabídnutá cena odpovídá stavu ošoupání :-)
Tak jako tak... počítejte s tím, že SSDčko má nalítáno. Z některých SSD se dá informace o nájezdu zjistit.
Zadejte do Googlu "repasované notebooky" a mrkněte na první dva nesponzorované odkazy.
Na obou webech co jsem namátkou koukal, je podrobný filtr - podle značky notebooku, značky procesoru, rozměru displeje. Setřídit seznam asi od nejlevnějšího.
Osobně tíhnu aktuálně ke značce HP, konkrétně ProBook a EliteBook. U těchto modelů se dá upgradovat RAMka ve dvou SODIMM paticích - což budete nejspíš potřebovat, pokud koupíte kus s méně než 16 GB. Pardon - ten údaj platí pro Windows. Linux nebývá až tolik rozežraný... přesto možnost upgradu RAM je velice užitečná. Taky u těchto řad noťasů je aspoň nějaký přístup spodem pod kapotu, což je důležité kvůli čištění chladiče/ventilátoru (tu a tam).
Aktuálně vidím v nabídce repasů cca generaci G7 a G8. Aktuální nová produkce je G11. (Tuším ProBook G9 neměl podsvícenou klávesnici, G8 a G10 ano.)
Pokud správně chápu, ProBook a EliteBook má plastové břicho, horní díl základny s klávesnicí je (částečně?) hliníkový. Nevím jak skořápka displeje. Proč to píšu: co jsem dřív kupoval noťasy s komplet plastovým šasi, pravidelně první co odešlo bylo ukotvení pantů do spodku šasi nebo do víka displeje. Závada téměř neopravitelná. Prostě ten plast po pár letech zkřehne a začne se nezadržitelně drolit, vylámou se mosazné zálisky do kterých jsou ukotvené panty. Rekordní doba dožití v mé stáji plasťáků byla asi 8 let. Vlastně jeden už točí asi 11 let, ale ten stál celou dobu na stole, dědeček ho nikam nenosil a příliš intenzivně ho nepoužíval. Tolik k nápadu, koupit noťas starý třeba 4 roky, za půlku ceny co stojí nový aktuální model.
Procesor zkuste asi radši AMD. Intel v poslední době byl všelijaký, a ty jeho big.LITTLE kreace, zejména v Linuxu... no nic.
Displej volte 15.6" nebo 16". Upozorňuji, že kromě záplavy 15,6" full-HD (1920x1080) mají některé modely 16" 1920x1200 = máte o 120 px na výšku navíc, což je užitečné.
Osobně spíše nedoporučuji modely s dotykovou obrazovkou. Bude umatlaná, a hůř servisovatelná (zalepená kolem dokola jak mobilní telefon).
Pokud Vás zajímá, jak je to s přístupem pod kapotu u konkrétního modelu, a jak to vypadá uvnitř, hledejte na youtube označení modelu a "disassembly".
3
Vývoj / Re:Vysvětlení network boot možností na Aptio/AMI setup
« kdy: 11. 09. 2025, 17:00:00 »
Ještě jedna neotestovaná hraběcí rada z mé strany:
Pro OpenVPN tu a tam použiju EasyRSA - sada skriptů okolo openssl , přibalená k OpenVPN.
V hledáčku mám výhledově step-ca , jakožto server pro privátní ACME.
V principu: provozujte si primitivní vlastní CA.
Kde třeba, budete muset klientským krabičkám/instancím podsunout svůj CA cert, aby Vaši "CA na koleně" uznávaly. Jedna věc je cert vystavit, další věc je ho obnovovat když vyexpiruje... platí pro serverové certy i pro CA cert.
Pokud Váš BIOS nebo krabička jakožto klient tohle všechno bezchybně podporuje, máte možná dost kliku. Pro každý jednotlivý model HW/SW/FW, co se Vám v síti vyskytne a s SSL/PKI obcuje...
3. řečnická otázka Jak mám vystavit certifikát 192.168.1.250?
Pro OpenVPN tu a tam použiju EasyRSA - sada skriptů okolo openssl , přibalená k OpenVPN.
V hledáčku mám výhledově step-ca , jakožto server pro privátní ACME.
V principu: provozujte si primitivní vlastní CA.
Kde třeba, budete muset klientským krabičkám/instancím podsunout svůj CA cert, aby Vaši "CA na koleně" uznávaly. Jedna věc je cert vystavit, další věc je ho obnovovat když vyexpiruje... platí pro serverové certy i pro CA cert.
Pokud Váš BIOS nebo krabička jakožto klient tohle všechno bezchybně podporuje, máte možná dost kliku. Pro každý jednotlivý model HW/SW/FW, co se Vám v síti vyskytne a s SSL/PKI obcuje...
4
Vývoj / Re:Vysvětlení network boot možností na Aptio/AMI setup
« kdy: 11. 09. 2025, 16:17:29 »
Možná drobná nápověda:
Ano UEFI binárka, obvyklá přípona souboru je .efi .
Například zmíněné iPXE pro toto použití má podobu bináru ipxe.efi .
Bootloader iPXE obsahuje jednoduchý příkazový řádek (command line interpreter) a umí provést skript.
Skripty iPXE mají obvykle příponu .ipxe.
Už si nepamatuju podrobnosti, ale skript lze nebo je třeba "zapéct" (embednout) do iPXE při buildu.
Minimální skript pro odkaz na externí soubor s vlastním skriptem (v příkladu níže obsahuje menu) může vypadat takto:
Následně menu.ipxe může obsahovat něco jako:
Kde se mi to hodí, URI začínám třeba nfs:// . Lokální cesta na serveru je věc konfigurace serveru.
Jenom si nejsem jistej, jak tohle zaklapne dohromady třeba se SecureBootem...
Tady je hrubá compile-time konfigurace:
https://github.com/ipxe/ipxe/blob/master/src/config/general.h
5) v jakém "formátu" je boot image? uefi binárka, iso, exe, assembler? MBR partition )
Ano UEFI binárka, obvyklá přípona souboru je .efi .
Například zmíněné iPXE pro toto použití má podobu bináru ipxe.efi .
Bootloader iPXE obsahuje jednoduchý příkazový řádek (command line interpreter) a umí provést skript.
Skripty iPXE mají obvykle příponu .ipxe.
Už si nepamatuju podrobnosti, ale skript lze nebo je třeba "zapéct" (embednout) do iPXE při buildu.
Minimální skript pro odkaz na externí soubor s vlastním skriptem (v příkladu níže obsahuje menu) může vypadat takto:
Kód: [Vybrat]
#!ipxe
dhcp
chain tftp://10.20.30.40/ipxe/menu.ipxe
Následně menu.ipxe může obsahovat něco jako:
Kód: [Vybrat]
#!ipxe
#console --picture tftp://10.20.30.40/ipxe/background.png
#prompt --key 0x02 --timeout 2000 Press Ctrl-B for the iPXE command line... && shell ||
menu Please select a profile to boot:
item memtest Memtest86+ 7.20 (memtest.org)
:memtest
kernel tftp://10.20.30.40/os/memt720i64.efi
imgargs memt720i64.efi keyboard=both usbinit=3
boot
Kde se mi to hodí, URI začínám třeba nfs:// . Lokální cesta na serveru je věc konfigurace serveru.
Jenom si nejsem jistej, jak tohle zaklapne dohromady třeba se SecureBootem...
Tady je hrubá compile-time konfigurace:
https://github.com/ipxe/ipxe/blob/master/src/config/general.h
5
Vývoj / Re:Vysvětlení network boot možností na Aptio/AMI setup
« kdy: 11. 09. 2025, 15:49:43 »
Doporučuji loadnout přes PXE napřed iPXE (bootloader) a ten umí všechno o čem jste psal.
Teda ne že bych to všecko testoval... pro natažení OS ze svého serveru v LAN mi stačí NFS.
ISC DHCPd umí v konfiguraci zařídit, aby se podal bootloader pro legacy BIOS (pxelinux) nebo UEFI (iPXE) podle obsahu DHCP dotazu... tzn. můžete bootovat oběma způsoby.
Máte-li zájem o příklad konfigurace, dejte vědět, někdy během víkendu bych se k tomu vrátil.
Teda ne že bych to všecko testoval... pro natažení OS ze svého serveru v LAN mi stačí NFS.
ISC DHCPd umí v konfiguraci zařídit, aby se podal bootloader pro legacy BIOS (pxelinux) nebo UEFI (iPXE) podle obsahu DHCP dotazu... tzn. můžete bootovat oběma způsoby.
Máte-li zájem o příklad konfigurace, dejte vědět, někdy během víkendu bych se k tomu vrátil.
6
Sítě / Re:Výběr AP do bytu
« kdy: 11. 09. 2025, 11:05:52 »
Hmm... U7 Lite... zajímavý hardware, QCA5300 series.
Podpora v OpenWRT není a možná ještě dlouho nebude.
Ledaže bych chtěl být průkopník...
https://wiki.codelinaro.org/en/clo/qsdk/overview
https://github.com/Lvellios/OpenWrt-IPQ
https://wickedyoda.com/?p=2979
Prsty mě svrbí ale na hraní momentálně nemám čas.
Podpora v OpenWRT není a možná ještě dlouho nebude.
Ledaže bych chtěl být průkopník...
https://wiki.codelinaro.org/en/clo/qsdk/overview
https://github.com/Lvellios/OpenWrt-IPQ
https://wickedyoda.com/?p=2979
Prsty mě svrbí ale na hraní momentálně nemám čas.
7
Hardware / Re:UPS pro malý server
« kdy: 09. 09. 2025, 09:28:34 »Odbočná poznámka / off topic: taky zrovna po nějaké UPS šilhám. Koukám cca po Eaton 9E 1000i rack... zřejmě momentální "trochu slušný low-end do racku". A zcela náhodou jsem zaznamenal existenci měničů NTN-5K od značky MeanWell :-DMoc pěkné, jen ta cena by na takové to domácí žvýkání mohla být trošku nižší.
Na tomto fóru je třeba být opatrný se slovem "server". Jako odpověď pak dostaneš profesionální předimenzované řešení.
Já jsem vážně jenom trollil, dimenzováním jistě mimo původní zadání.
V dimenzi zcela mimo původní zadání = off topic: ten měnič od MeanWellu umí něco jako 5 kW v jedné fázi, ale dá se jich víc spřáhnout jednak paralelně, druhak se taky dají poskládat do třífázové sestavy: víc kusů se dá synchronizovat po dedikované sběrničce a jednotlivé kusy se dají nastavit na pootočení fáze 0°, +120° nebo -120°.
Ale jenom si listuju datasheetem. Ne že bych to někdy zkusil nasadit.
Na trhu to konkuruje menším třífázovým UPSkám a solárním hybridním měničům. Ve srovnání s UPSkou nebo solárním boxem se ovšem nejedná o hotové integrované řešení, zejm. co se týče softwarového zastřešení (managementu, uživatelského rozhraní) a ve srovnání s levnou solární výzbrojí vychází MeanWell asi i relativně draho. Kromě toho neumí připojit měřící trafa = nezastane roli "zamezení přetoků do distribuční sítě". Tzn. těm solárním boxům zase tolik nekonkuruje :-)
MeanWell u NTN-5K slibuje AC bypass a maximální výpadek 10 ms při pádu distribuční sítě = půlperioda 50 Hz.
V jednom nesouvisejícím případě zrovna zjišťuju, že levné solární měniče (s baterkou) mají na svém "backup" výstupu výpadek klidně řádově v sekundách...
Ono pokud má takovéhle řešení s baterkou sepnutý AC bypass (kontakt relé/stykače), a třeba trochu přikrmuje z baterky do střídaviny podle nastavené politiky, má na patě baráku nějaká měřící trafa... a padne distribuční síť, tak se celá ta relátkem sepnutá AC strana chová najednou jako zkrat. A měnič tohle musí vyhodnotit, že náhle pracuje do zkratu, odpojit relátko od distribuční sítě, a dál posílat do "backup" výstupu. To vše ve lhůtě 10 ms. Kontakty klasického relé klidně pár milisekund mechanicky vibrují, než se přechodový odpor ustálí. Do toho měnič náhle nese celou zátěž na třífázovém backupovém výstupu, zatímco před 10 ms byl "backup výstup" živen převážně bypassem a měnič k tomu jenom něco trochu přicmrndával... tzn. musí se během 10 ms sepnout kontakt relé a taky rekonfigurovat a ustálit jakási zpětná vazba, která určuje, kolik má měnič hrnout z baterky do výstupu AC backup. To mi přijde jako netriviální zadání :-)
Jinak koncepce "poskládat si měnič a vůbec stejnosměrný zdroj podle svého" není nijak nová, modulární nabíječe a střídače ve velkých staničních baterkových DC zdrojích se takto staví zřejmě už hodně dlouho. (DC jako stejnosměr a DC jako datacentrum, plus samozřejmě telco.)
Omluva za OT...
Citace
Domácí UPS jsem vyřešil 300W měničem připojeným k 12V trakční baterii, jejíž napětí udržuji kolem 13,7 V. Mám to tak už několik let a spokojenost, režijní spotřeba střídače je kolem 4 W.
Rozumné řešení.
Jojo. Taky si momentálně lámu hlavu s jedním "zadáním na pořízení UPS" a taky se pořád vracím k tomu samému: zařídit toho co nejvíc na stejnosměru :-) Třeba pro technologii 48V je hotových spousta součástek, ale celý ten carrier-grade ekosystém je pro moje potřeby poněkud overkill. Za peníze v Praze dům...
8
Hardware / Re:UPS pro malý server
« kdy: 08. 09. 2025, 14:44:51 »... jen je potřeba jednou za pár let vyměnit akumulátor. Podotýkám, že je nesmysl kupovat předražené "značkové" od výrobce, je to stejně jen akumulátor jiného původního výrobce s jinou přelepkou. Používal jsem vždycky Panasonic, ale zdá se, že už se nevyrábí nebo nedodávají k nám, takže až budu muset baterii opět měnit, bude to oříšek s hledáním kvalitní náhrady.
Mně se osvědčila značka Yuasa, konkrétně jejich řada NP. Třeba klasická UPSková NP7-12L (tahle má velké fastony, sestřička bez L na konci má menší fastony).
Odbočná poznámka / off topic: taky zrovna po nějaké UPS šilhám. Koukám cca po Eaton 9E 1000i rack... zřejmě momentální "trochu slušný low-end do racku". A zcela náhodou jsem zaznamenal existenci měničů NTN-5K od značky MeanWell :-D
9
Hardware / Re:UPS pro malý server
« kdy: 08. 09. 2025, 10:41:57 »
Nedávno jsem k jednomu volně stojícímu počítači pořizoval Eaton Ellipse ECO 650. Pokud se nepletu, uvnitř je klasická UPSková baterka 12V/7Ah. To je teoreticky 84 Wh.
Má to USB komunikaci, která funguje s NUT démonem.
Srovnání se staršími APC:
Staré APC měly kovové šasi, k baterce se lezlo krytem na břiše. Drátování uvnitř má určitou štábní kulturu.
Tenhle nový Eaton je plasťák, k baterce se leze oddeklováním postranice pokud se nepletu. Plasty (design i výroba) a drátování uvnitř vypadalo poněkud čínsky.
Staré low-end APC měly 50Hz železné trafo, nový Eaton ho nemá (zřejmě VF střídač).
Má to USB komunikaci, která funguje s NUT démonem.
Srovnání se staršími APC:
Staré APC měly kovové šasi, k baterce se lezlo krytem na břiše. Drátování uvnitř má určitou štábní kulturu.
Tenhle nový Eaton je plasťák, k baterce se leze oddeklováním postranice pokud se nepletu. Plasty (design i výroba) a drátování uvnitř vypadalo poněkud čínsky.
Staré low-end APC měly 50Hz železné trafo, nový Eaton ho nemá (zřejmě VF střídač).
10
Hardware / Re:PC zdroj se stejnosměrným vstupem
« kdy: 04. 09. 2025, 23:42:18 »Což je trochu škoda. Olověnou 12V baterku lze využít až někam k 10V.
Olověnou baterku při napětí naprázdno 12 V považuji za vybitou. Cokoli níž jen snižuje její životnost.
Nebudu odmlouvat :-)
Přesto jeden další aspekt bych zmínil: když se motherboard vypíná při podpětí "zbytečně vysoko", tak je náchylnější na "náhodné nečekané vypínání" při krátkodobých špičkách odběru z baterie. Detaily samozřejmě záleží na stavu systému - co všecko z té baterky odebírá proud, jestli se spotřebiče s kapacitním charakterem připojují natvrdo vypínačem, v jakém stavu je baterka (jak vypadá její vnitřní odpor) apod.
11
Hardware / Re:PC zdroj se stejnosměrným vstupem
« kdy: 04. 09. 2025, 19:45:33 »A taky netuším, jak bude cpát těch 200V do baterie. Pokud tam bude běžná solární nabíječka, která si z 200V udělá 12V pro baterii, tak už pak stačí běžný PC zdroj s 12V vstupem, který bude napájen z té baterie. A ne třeba pouštět 200V DC do AC zdroje.
...hehe ze 12V traktorové baterky by žravá grafika šla napájet málem napřímo :-D
Grafika snese až 15 V?
No nezkoušel jsem to.
Ale na 12V tam žádný choulostivý křemík přímo neběží - ta větev je "přenosová".
Dnešní logika běžně konzumuje něco mezi 0.6 a třeba 1.5 Voltu, starší a pomalejší rozhraní 3.3V.
Ze dvanácti se to každopádně snižuje "point of load buck" regulátory - viz moje zmínka o VRM = Voltage Regulator Module. Ten se skládá z čeho:
1) kondíky. Běžná řada jmenovitých napětí je 6.3V, 10V, 16V, 25V. Nevím jak moc výrobci ženou kondíky na hranu. U vlhkých elytů a MLCC keramiky se doporučuje nebo prakticky používá součástka dimenzovaná na dvojnásobek skutečného provozního napětí - kvůli životnosti / spolehlivosti, byť detailní důvody se liší. Solid polymer stačí dimenzovat na "nejblíže vyšší" jmenovité napětí, takže míň než 16 to na primární straně VRM nebude.
2) výkonové tranzistory (N-MOSFET) - nevím zda se vůbec dají koupit součástky dimenzované na jmenovitých 12V. Co jsem se párkrát kouknul, ve VRM bývaly tranzistory na něco jako 25-30V minimálně (a samozřejmě veliký proud, a nízký odpor v sepnutém stavu).
3) PWM kontrolér. Nemám přehled, čím jsou řízené dnešní špičkové VRM, jsou to každopádně švábi určení přesně na tuto pozici... bejvaly doby, kdy PWM kontroléry ve VRM měly v datasheetu specifikován rozsah napájení klidně ke 40V.
Takže... já bych se vsadil, že ty VRM nějakých 15V spolknou :-)
Spíš si pamatuju, že hlídač napájení na motherboardu vypínal desku při poklesu 12V větve, když se napětí shora blížilo 11 V.
Což je trochu škoda. Olověnou 12V baterku lze využít až někam k 10V.
Snižující regulátory mají výstup stabilizovaný, zápornou zpětnou vazbou s velkým regulačním ziskem. Reference je nějaká interní (něco jako zenerka, technicky přesněji možná bandgap reference) - napětí této reference není kolísáním vstupu ovlivněno, a tedy stabilizované napětí výstupu je taky správně. Tzn. křemík dostane to co potřebuje.
12
Hardware / Re:PC zdroj se stejnosměrným vstupem
« kdy: 04. 09. 2025, 12:33:53 »A taky netuším, jak bude cpát těch 200V do baterie. Pokud tam bude běžná solární nabíječka, která si z 200V udělá 12V pro baterii, tak už pak stačí běžný PC zdroj s 12V vstupem, který bude napájen z té baterie. A ne třeba pouštět 200V DC do AC zdroje.
...hehe ze 12V traktorové baterky by žravá grafika šla napájet málem napřímo :-D
Mám-li to upřesnit, tak samotné VRM by to nejspíš daly, ale třeba motherboardy mívají hlídací obvod, který vypne počítač pokud je 12V mimo poměrně úzkou toleranci. (Nevím jak grafická karta - ale GK bez motherboardu je jaksi o ničem.)
A taky by bylo potřeba vyřešit jištění těch 12V proti nadproudu. Jinak hrozí požár.
13
Hardware / Re:PC zdroj se stejnosměrným vstupem
« kdy: 02. 09. 2025, 20:48:51 »
Pánové já se červenám... a mám ještě jednu poznámku už mírně off topic:
Nezmínil jsem redundantní zdroje. Běžně 1+1. Dělají se např. ve formátech PS/2 "mini-redundant" nebo "2U" a v několika dalších. Klec se dvěma moduly se chová do značné míry jako dva ATX zdroje s paralelně spřaženými výstupy. Backplane v hloubi klece bývá téměř pasivní, ačkoli v novějších konstrukcích jsem viděl třeba dva moduly co dělají jenom 12V a větve +5V a +3.3V dělá backplane snižujícími měniči... opět uhýbám od tématu.
Zpátky k věci: většina redundantních zdrojů má nezávisle volně plovoucí vstupy napájení. Každý modul má svůj primár, oddělený od kostry klece a od spřažených sekundárních sekcí. Takže jmenovitá fáze a jmenovitý nulák nejsou ukotvené k nějakému očekávanému potenciálu, smí se beztrestně navzájem prohodit apod.
Ale pozor: svého času nám prošlo rukama pár kusů redundantních zdrojů (1+1 ve formátu PS/2), kde vstupní silové kolíky (L+N) byly mezi moduly propojené skrz backplane! Možná dokonce ten propoj vznikl až ve chvíli, kdy aspoň jeden modul dostal napájení, jako že to nešlo změřit "za studena"... zjistil to zákazník tím způsobem, že připojil každý vstup na jinou fázi. A letěly jističe.
Už si nepamatuju, co to bylo za výrobce a model. Každopádně vím určitě, že Zippy MRW series (možná i další rodiny) měly/mají pro tohle přípravu v backplanu. Akorát že ty kousky od Zippyho, co jsem viděl otevřené, nemají na dotyčných pozicích v backplanu osazené propojovací můstky.
Jiné redundantní zdroje už tohle nemají vůbec, ani náznak.
V našem historickém případě nebylo možné, zapojit takový zdroj na dvě fáze.
V souvislosti se stejnosměrným napájením by třeba mohlo někoho napadnout, připojit redundantní zdroj jedním vstupem na střídavinu a druhým na stejnosměr z panelů/baterky. V tom případě bacha, aby zdroj neměl zmíněnou geniální vlastnost :-)
(Ohledně bezpečnostních aspektů provozu na stejnosměr jsem psal prve a přede mnou druzí...)
Nezmínil jsem redundantní zdroje. Běžně 1+1. Dělají se např. ve formátech PS/2 "mini-redundant" nebo "2U" a v několika dalších. Klec se dvěma moduly se chová do značné míry jako dva ATX zdroje s paralelně spřaženými výstupy. Backplane v hloubi klece bývá téměř pasivní, ačkoli v novějších konstrukcích jsem viděl třeba dva moduly co dělají jenom 12V a větve +5V a +3.3V dělá backplane snižujícími měniči... opět uhýbám od tématu.
Zpátky k věci: většina redundantních zdrojů má nezávisle volně plovoucí vstupy napájení. Každý modul má svůj primár, oddělený od kostry klece a od spřažených sekundárních sekcí. Takže jmenovitá fáze a jmenovitý nulák nejsou ukotvené k nějakému očekávanému potenciálu, smí se beztrestně navzájem prohodit apod.
Ale pozor: svého času nám prošlo rukama pár kusů redundantních zdrojů (1+1 ve formátu PS/2), kde vstupní silové kolíky (L+N) byly mezi moduly propojené skrz backplane! Možná dokonce ten propoj vznikl až ve chvíli, kdy aspoň jeden modul dostal napájení, jako že to nešlo změřit "za studena"... zjistil to zákazník tím způsobem, že připojil každý vstup na jinou fázi. A letěly jističe.
Už si nepamatuju, co to bylo za výrobce a model. Každopádně vím určitě, že Zippy MRW series (možná i další rodiny) měly/mají pro tohle přípravu v backplanu. Akorát že ty kousky od Zippyho, co jsem viděl otevřené, nemají na dotyčných pozicích v backplanu osazené propojovací můstky.
Jiné redundantní zdroje už tohle nemají vůbec, ani náznak.
V našem historickém případě nebylo možné, zapojit takový zdroj na dvě fáze.
V souvislosti se stejnosměrným napájením by třeba mohlo někoho napadnout, připojit redundantní zdroj jedním vstupem na střídavinu a druhým na stejnosměr z panelů/baterky. V tom případě bacha, aby zdroj neměl zmíněnou geniální vlastnost :-)
(Ohledně bezpečnostních aspektů provozu na stejnosměr jsem psal prve a přede mnou druzí...)
14
Sítě / Re:Mrňavé PoE AP na OpenWrt
« kdy: 02. 09. 2025, 20:04:16 »PoE by melo mit galavanicky oddeleny oba konce - jak zdroj, jak zarizeni. Tj. uplne stejne, jako ze jsou traficka na datovych linkach. Pokud se sejdou dve zarizeni, ktere oddelene nejsou... jasny ze nastane problem.
Tak na tohle se schválně zaměřím :-) Pár PoE věcí už jsem viděl rozebraných, a nějak si nepamatuju, že by PD nebo PSE mělo oddělený měnič (s trafem).
Oddělený měnič je konstrukčně složitější, zabere víc místa na desce, součástky vyjdou dráž, a nakonec má i horší účinnost než prostý neoddělený buck konvertor, tzn. víc topí.
Za mně o důvod víc, používat PoE pro napájení plastových krabek typu AP nebo kamera nebo malý switch, ze kterých si člověk nevytáhne ani USB k tiskárně = ze kterých nikde nevykoukne potenciál interní země...
Osobně třeba "ve formátu na DIN lištu" preferuji když už PoE switche, tak variantu kdy switch neobsahuje měnič, pouze řídící logiku 802.3af/at, zvenčí bere něco jako 48-55V DC, silový měnič je externí. Jedině v tom případě totiž samo PoE PSE prakticky netopí. Switche, které berou třeba 24V napájení a zvyšují ho na 802.3af/at kompatibilních 48V, už mají tepelnou ztrátu pár procent z protékajícího PoE napájení, kterou musí uchladit. A každopádně nemají měnič per port, ale jeden společný... modulo čínské žebrované potěmkinovy vesnice apod.
PoE PSE má být schopno poslat koncovému zařízení (PD) nějakých 15 resp. 30 W per port. Schválně se zkuste podívat třeba v TME, jaké rozměry mají izolované měniče v této wattáži. A pak si představte, že by tohle bylo uvnitř switche per port :-) To by zhruba ztrojnásobilo potřebný prostor uvnitř per port :-D
15
Hardware / Re:PC zdroj se stejnosměrným vstupem
« kdy: 02. 09. 2025, 11:25:11 »
Ahojte, už tu spousta věcí padla. Taky si přisadím :-)
Nám se v práci takovéhle požadavky vyskytují pravidelně - stavíme počítače pro "průmysl" a 220V DC je oblíbené napájecí napětí v silnoproudé automatizaci: rozvodny a trafačky VN/VVN. V techto provozech je SS napájení vybaveno baterkami. Ano jsou na to hotové ATX zdroje určené jmenovitě pro tuto hladinu, trochu těžko se hledají.
Obvyklí podezřelí Emacs/Zippy a Fortron/FSP umí ledacos, jejich veřejný katalog na webu není kompletní. Pro velké stálé zákazníky samozřejmě rádi vyrobí zakázkovou variantu (to není můj zaměstavatel v ČR, ale výrobci průmyslových počítačů už ano).
Pro "bezpečná malá" stejnosměrná napětí je výběr podstatně širší - kromě výše uvedených dvou značek třeba ještě německý Bicker, zřejmě mají svůj vlastní vývoj nebo přinejmenším hodně silnou technickou podporu, výroba předpokládám v Číně. Pár modelů má Sunpower (TW) a jsou i další čínské značky.
Jasné je, že na hladině 12V člověk mnoho kilowattů nenažene, protože odpor a ohřev vodičů - ale třeba na 48V už to tolik nebolí, a výběr je. Taky je třeba si uvědomit, že primár na malé DC napětí bude mít mizivou schopnost překlenovat výpadek, protože elyty na hladinu okolo 400V vycházejí energetickou hustotou na objem a váhu překvapivě dobře, oproti nízkým hladinám. Na bezpečném malém napájení se proto baterka může hodit i z tohoto důvodu.
Ohledně nápadu, provozovat standardní ATX zdroj se stejnosměrným vstupem bych upřesnil následující:
Když si vezmete, na kolik Voltů se usměrní standardní síťové napětí (V(ef) * 1,41) tzn. 110V AC => 155V DC , 240V AC => 340V DC, tak 220V DC je někde uprostřed. Pokud tímhle zkusíte krmit klasický počítačový zdroj (spíš AT než ATX), tzn. ten s přepínačem napěťové hladiny, tak 220V DC bude pro vyšší rozsah málo, pro nižší rozsah moc. Na vyšším rozsahu, pokud se zdroj rozběhne a nebude se vypínat, hrozí přetížení primáru nadproudem. Na nižším rozsahu hrozí zničení zdroje přepětím (kondíky, tranzistory, co já vím co všecko). Tzn. klasícký AT zdroj nebo ATX s mechanickým přepínačem rozsahů bych vůbec nezkoušel. Teoreticky také hrozí, že takový zdroj očekává střídavinu, a na stejnosměr by mohl jít do zkratu = unikne dým...
Pak jsou ATX zdroje bez přepínače, s tzv. "pasivním PFC". Poznají se podle toho, že mají na primáru nápadně velkou tlumivku s jádrem z trafo-plechů. Tzn. podle hmotnosti vnějším ohmatáním by člověk řekl "hm, asi poctivá konstrukce" ale jenom než si posvítíte baterkou skrz lopatky ventilátoru a najdete ty trafo-plechy. Obvykle mají také poměrně úzký rozsah okolo jmenovitého napětí (v našich končinách něco jako 200-250V AC). Opět bych si nebyl jistý, zda nemají nějakou závislost na střídavině, a hlavně podpětí hrozí trvalým nadproudem, což té tlumivce nemusí dělat dobře.
Naopak relativně doboru šanci máte s kvalitním ATX zdrojem, který má aktivní PFC - odkaz je jenom dotaz do Googlu, který vysype mraky datasheetů a appnotes od výrobců PFC controller čipů. Aktivní PFC je vlastně zvyšující switch-mode předstupeň (vysokofrekvenční měnič). VF PWM střída je modulována usměrněnou sínusovkou 50 Hz. Na vstupu hned za Graetzem je relativně maličký kondík s nízkým ESR a velkou proudovou odolností, který "se veze na sínusu" = má za úkol ten VF obdélníkový odběr PFC měniče ofiltrovat do vstupního sínusového tvaru proudu. Proud (PWM střída) se moduluje tvarem vstupního sínusového napětí, jakýmsi "zrcadlovým obvodem". Výstup PFC předstupně se láduje do hlavního akumulačního kondenzátoru primární strany, ze kterého je následně živ hlavní snižující měnič. Vtip je v tom, že tenhle primární kondík je nabíjen PFC stupněm až na nějakých 400V DC (stabilních) - čili ještě o pár desítek Voltů nad úroveň usměrněného vstupního sínusu. Takže hlavní měnič má na vstupu stabilních 400V, při vstupu klidně okolo 100V AC nebo DC :-) S tím souvisí, že tyto zdroje mají širokánský jmenovitý rozsah vstupu - a i při nízké úrovni vstupního napětí si zachovávají prakticky konstantní energii pro překlenutí krátkých výpadků vstupu. Alespoň teoreticky by měly snést (relativně vysoký) proud odpovídající jmenovité wattáži a dolní hranici rozsahu vstupního napětí (prakticky jsem u některých zdrojů měl podezření na systematickou designovou vadu / kompromis v tomto bodě). Snad ještě zmíním, že tento PFC předstupeň má zřejmě relativně pomalou smyčku zpětné vazby, která stabilizuje napětí na zmíněném velikém kondíku (asi 400V) - jeho veliká akumulovaná energie spolu-funguje ve stabilizaci této relativně pomalé smyčky, která z druhé strany musí dovolit feed-forward modulaci PWM střídy 50Hz sínusem (resp. spektrálními složkami 50 Hz a rychlejšími). Ono by PFC bez tohoto velikého "mezikondíku" (např. rovnou na výstup nízkého napětí) zřejmě moc nefungovalo, protože by zdroj mohl mít problém, ustabilizovat výstup při kolísání zátěže. Protože na nějakých 12V mají elyty mnohem horší energetickou hustotu (na objem, váhu a cenu) a ten výstup už má být stabilní v mezích +/- 5%. Asi proto jsou konstrukce s PFC kontrolérem a přímým "flyback transformátorem" poměrně vzácné, a omezují se na relativně maličké měniče (desítky W).
Výše zmíněné "modulační zrcadlo", které ze vstupní usměrněné sinusoidy odvozuje proudový odběr, zřejmě obecně funguje i pro napájení DC vstupem :-) Protože dotyčný slaboproudý vstup PWM controller chipu je stejnosměrně vázaný. Prostě se PWM střída PFC nemoduluje střídavinou, ale jede na cca konstantní šířce - řízena pomalou regulační smyčkou, která podle nějaké reference hlídá napětí na velkém primárním kondíku.
Tzn. moderní ATX zdroj se širokým rozsahem (110-240V AC bez manuálního přepínání) bude mít velmi pravděpodobně aktivní PFC (což bývá hrdě zmíněno v datasheetu) a v tom případě je velmi slušná šance, že mu něco jako 160-200V DC neublíží.
Takže se nabízí nápad, použít běžný trochu kvalitní ATX zdroj se stejnosměrným krmením, v rozsahu třeba 90-350V. Konkrétně SunPower nám svého času dokonce posvětil konkrétní starší model "střídavého" ATX zdroje (s konektorem C14) pro stejnosměrný vstup. Jiní výrobci se tomu brání.
Důvody, proč tohle nedělat, jsou nenápadné, ale zřejmě docela pádné.
A nejde zdaleka jenom o byrokratické umytí si rukou "toto nebylo součástí specifikací, ani typové zkoušky".
Jsou tam bezpečnostní aspekty s návazností na konstrukci.
A nedávný update norem pro napájecí zdroje zřejmě ještě o něco utáhl šrouby / utěsnil skuliny.
Jak už tu několik lidí zmínilo, stejnosměr je problém odpojit mechanickým vypínačem. Čím větší proud protéká, tím horší problém - protože vytažený oblouk je o to lépe ionizovaný a má větší výdrž. Už při provozu relátek na napětí 12 nebo 24V ss je problém s ohoříváním kontaktů (čímž na nich postupně narůstá přechodový odpor). Jističe i tavné pojistky musí být na stejnosměr o konkrétním napětí zvlášť konstruované - aby dokázaly uhasit oblouk! Důležitým parametrem vedle jmenovitého napětí obvodu je také přípustný zkratový proud. A teď si uvědomte, že na stejnosměru jsou oblíbené velké kondenzátory a baterie...
Toto je zcela konkrétní důvod, proč zdroje určené pro stejnosměrné napájení mívají vstup řešený nikoli konektorem, ale šroubovací svorkovnicí, s pečlivými přepážkami mezi šroubovacími svorkami. Úkolem šroubovací svorkovnice je zabránit uživatelům / obsluze ve vypnutí zařízení vytažením kabelu ze zdroje. Třeba klasický konektorový spoj C13+C14 má sice dostatečnou izolační pevnost ve smyslu statického napětí, ale při vytažení pod napětím hrozí vytažení hořícího oblouku na napájecím kabelu - čím větší proud, tím větší riziko.
Další problém s tvrdostí stejnosměrných napájecích soustav představuje inrush při zapnutí. Intuitivně by člověk prostě sepnul ss napájecí větev spínačem, jako na "střídavině". I na relativně měkké střídavé síti musí mít zdroje zabudované omezení inrushe, ve zdrojích pro nižší stovky W na to většionu stačí termistor se zápornou závislostí (NTC). Pro konkrétní hladinu napětí by měl teoreticky tentýž termistor stačit i na stejnosměr... teoreticky. Jenom tipuji, že i v dimenzování této součástky (co do nedestruktivně absorbovatelné energie) bude pro DC provoz potřeba určitá velkorysost. Nákladově o něco dráž vychází inteligentní omezovač inrushe s aktivní součástkou (patrně tranzistorem), který při sepnutí napřed nabije vstupní kondíky spotřebiče nějakým relativně normálním proudem (během třeba pár milisekund) = řízeně absorbuje energii vyrovnávacího děje, a následně sepne natvrdo, aby nehřál a nemařil energii za běžného provozu. Viděl jsem to kombinováno s ochranou proti přepólování. Samozřejmě je vhodné, aby navazující snižující měnič nezačal nabíhat zbytečně dřív, než dojde k nabití primáru (vyrovnání potenciálů).
Obtížně uhasitelný oblouk je problém i v dalších aspektech návrhu primární strany zdrojů. Třeba plošný spoj v oblasti vstupu "univerzálního" zdroje pro AC i DC napájení (EMC filtr, graetz, inrushový termistor, tavná pojistka) bude muset být navržen se zvýšenou pozorností k izolační pevnosti i v případě nějakého destruktivního jiskřivého děje... nejsem ale odborník na návrh a schvalování zdrojů, toto si cucám z palce.
Pokud chcete experimentovat, sám říkáte, že odborné vzdělání a praxi máte... takže si odpovědnost nesete sám :-)
Zazněl tu nápad, "použít nějaký levný zdroj co mi zbyl na půdě a na kterém mi nezáleží" - před tím bych osobně spíš varoval: je značné riziko, že takový kousek nebude mít aktivní PFC, a tedy že mu stejnosměr "někde mezi" nebude dělat dobře. Chcete-li si hrát, jak již zmíněno na Vaši vlastní zodpovědnost (rizika jsem popsal):
- sáhněte po zdroji s aktivním PFC a jmenovitě širokým rozsahem vstupu bez mechanického přepínače
- při prvním pokusu zařaďte do obvodu žárovku. Něco jako 240V / 100W. Jednoduchý a účinný omezovač proudu.
- nevypínejte zařízení vytažením konektoru! Daleko vhodnější jako "improvizovaný odpojovací prvek" by byl jistič specifikovaný pro SS provoz. Nebo třeba nějaký vypínač pro solární použití.
Nám se v práci takovéhle požadavky vyskytují pravidelně - stavíme počítače pro "průmysl" a 220V DC je oblíbené napájecí napětí v silnoproudé automatizaci: rozvodny a trafačky VN/VVN. V techto provozech je SS napájení vybaveno baterkami. Ano jsou na to hotové ATX zdroje určené jmenovitě pro tuto hladinu, trochu těžko se hledají.
Obvyklí podezřelí Emacs/Zippy a Fortron/FSP umí ledacos, jejich veřejný katalog na webu není kompletní. Pro velké stálé zákazníky samozřejmě rádi vyrobí zakázkovou variantu (to není můj zaměstavatel v ČR, ale výrobci průmyslových počítačů už ano).
Pro "bezpečná malá" stejnosměrná napětí je výběr podstatně širší - kromě výše uvedených dvou značek třeba ještě německý Bicker, zřejmě mají svůj vlastní vývoj nebo přinejmenším hodně silnou technickou podporu, výroba předpokládám v Číně. Pár modelů má Sunpower (TW) a jsou i další čínské značky.
Jasné je, že na hladině 12V člověk mnoho kilowattů nenažene, protože odpor a ohřev vodičů - ale třeba na 48V už to tolik nebolí, a výběr je. Taky je třeba si uvědomit, že primár na malé DC napětí bude mít mizivou schopnost překlenovat výpadek, protože elyty na hladinu okolo 400V vycházejí energetickou hustotou na objem a váhu překvapivě dobře, oproti nízkým hladinám. Na bezpečném malém napájení se proto baterka může hodit i z tohoto důvodu.
Ohledně nápadu, provozovat standardní ATX zdroj se stejnosměrným vstupem bych upřesnil následující:
Když si vezmete, na kolik Voltů se usměrní standardní síťové napětí (V(ef) * 1,41) tzn. 110V AC => 155V DC , 240V AC => 340V DC, tak 220V DC je někde uprostřed. Pokud tímhle zkusíte krmit klasický počítačový zdroj (spíš AT než ATX), tzn. ten s přepínačem napěťové hladiny, tak 220V DC bude pro vyšší rozsah málo, pro nižší rozsah moc. Na vyšším rozsahu, pokud se zdroj rozběhne a nebude se vypínat, hrozí přetížení primáru nadproudem. Na nižším rozsahu hrozí zničení zdroje přepětím (kondíky, tranzistory, co já vím co všecko). Tzn. klasícký AT zdroj nebo ATX s mechanickým přepínačem rozsahů bych vůbec nezkoušel. Teoreticky také hrozí, že takový zdroj očekává střídavinu, a na stejnosměr by mohl jít do zkratu = unikne dým...
Pak jsou ATX zdroje bez přepínače, s tzv. "pasivním PFC". Poznají se podle toho, že mají na primáru nápadně velkou tlumivku s jádrem z trafo-plechů. Tzn. podle hmotnosti vnějším ohmatáním by člověk řekl "hm, asi poctivá konstrukce" ale jenom než si posvítíte baterkou skrz lopatky ventilátoru a najdete ty trafo-plechy. Obvykle mají také poměrně úzký rozsah okolo jmenovitého napětí (v našich končinách něco jako 200-250V AC). Opět bych si nebyl jistý, zda nemají nějakou závislost na střídavině, a hlavně podpětí hrozí trvalým nadproudem, což té tlumivce nemusí dělat dobře.
Naopak relativně doboru šanci máte s kvalitním ATX zdrojem, který má aktivní PFC - odkaz je jenom dotaz do Googlu, který vysype mraky datasheetů a appnotes od výrobců PFC controller čipů. Aktivní PFC je vlastně zvyšující switch-mode předstupeň (vysokofrekvenční měnič). VF PWM střída je modulována usměrněnou sínusovkou 50 Hz. Na vstupu hned za Graetzem je relativně maličký kondík s nízkým ESR a velkou proudovou odolností, který "se veze na sínusu" = má za úkol ten VF obdélníkový odběr PFC měniče ofiltrovat do vstupního sínusového tvaru proudu. Proud (PWM střída) se moduluje tvarem vstupního sínusového napětí, jakýmsi "zrcadlovým obvodem". Výstup PFC předstupně se láduje do hlavního akumulačního kondenzátoru primární strany, ze kterého je následně živ hlavní snižující měnič. Vtip je v tom, že tenhle primární kondík je nabíjen PFC stupněm až na nějakých 400V DC (stabilních) - čili ještě o pár desítek Voltů nad úroveň usměrněného vstupního sínusu. Takže hlavní měnič má na vstupu stabilních 400V, při vstupu klidně okolo 100V AC nebo DC :-) S tím souvisí, že tyto zdroje mají širokánský jmenovitý rozsah vstupu - a i při nízké úrovni vstupního napětí si zachovávají prakticky konstantní energii pro překlenutí krátkých výpadků vstupu. Alespoň teoreticky by měly snést (relativně vysoký) proud odpovídající jmenovité wattáži a dolní hranici rozsahu vstupního napětí (prakticky jsem u některých zdrojů měl podezření na systematickou designovou vadu / kompromis v tomto bodě). Snad ještě zmíním, že tento PFC předstupeň má zřejmě relativně pomalou smyčku zpětné vazby, která stabilizuje napětí na zmíněném velikém kondíku (asi 400V) - jeho veliká akumulovaná energie spolu-funguje ve stabilizaci této relativně pomalé smyčky, která z druhé strany musí dovolit feed-forward modulaci PWM střídy 50Hz sínusem (resp. spektrálními složkami 50 Hz a rychlejšími). Ono by PFC bez tohoto velikého "mezikondíku" (např. rovnou na výstup nízkého napětí) zřejmě moc nefungovalo, protože by zdroj mohl mít problém, ustabilizovat výstup při kolísání zátěže. Protože na nějakých 12V mají elyty mnohem horší energetickou hustotu (na objem, váhu a cenu) a ten výstup už má být stabilní v mezích +/- 5%. Asi proto jsou konstrukce s PFC kontrolérem a přímým "flyback transformátorem" poměrně vzácné, a omezují se na relativně maličké měniče (desítky W).
Výše zmíněné "modulační zrcadlo", které ze vstupní usměrněné sinusoidy odvozuje proudový odběr, zřejmě obecně funguje i pro napájení DC vstupem :-) Protože dotyčný slaboproudý vstup PWM controller chipu je stejnosměrně vázaný. Prostě se PWM střída PFC nemoduluje střídavinou, ale jede na cca konstantní šířce - řízena pomalou regulační smyčkou, která podle nějaké reference hlídá napětí na velkém primárním kondíku.
Tzn. moderní ATX zdroj se širokým rozsahem (110-240V AC bez manuálního přepínání) bude mít velmi pravděpodobně aktivní PFC (což bývá hrdě zmíněno v datasheetu) a v tom případě je velmi slušná šance, že mu něco jako 160-200V DC neublíží.
Takže se nabízí nápad, použít běžný trochu kvalitní ATX zdroj se stejnosměrným krmením, v rozsahu třeba 90-350V. Konkrétně SunPower nám svého času dokonce posvětil konkrétní starší model "střídavého" ATX zdroje (s konektorem C14) pro stejnosměrný vstup. Jiní výrobci se tomu brání.
Důvody, proč tohle nedělat, jsou nenápadné, ale zřejmě docela pádné.
A nejde zdaleka jenom o byrokratické umytí si rukou "toto nebylo součástí specifikací, ani typové zkoušky".
Jsou tam bezpečnostní aspekty s návazností na konstrukci.
A nedávný update norem pro napájecí zdroje zřejmě ještě o něco utáhl šrouby / utěsnil skuliny.
Jak už tu několik lidí zmínilo, stejnosměr je problém odpojit mechanickým vypínačem. Čím větší proud protéká, tím horší problém - protože vytažený oblouk je o to lépe ionizovaný a má větší výdrž. Už při provozu relátek na napětí 12 nebo 24V ss je problém s ohoříváním kontaktů (čímž na nich postupně narůstá přechodový odpor). Jističe i tavné pojistky musí být na stejnosměr o konkrétním napětí zvlášť konstruované - aby dokázaly uhasit oblouk! Důležitým parametrem vedle jmenovitého napětí obvodu je také přípustný zkratový proud. A teď si uvědomte, že na stejnosměru jsou oblíbené velké kondenzátory a baterie...
Toto je zcela konkrétní důvod, proč zdroje určené pro stejnosměrné napájení mívají vstup řešený nikoli konektorem, ale šroubovací svorkovnicí, s pečlivými přepážkami mezi šroubovacími svorkami. Úkolem šroubovací svorkovnice je zabránit uživatelům / obsluze ve vypnutí zařízení vytažením kabelu ze zdroje. Třeba klasický konektorový spoj C13+C14 má sice dostatečnou izolační pevnost ve smyslu statického napětí, ale při vytažení pod napětím hrozí vytažení hořícího oblouku na napájecím kabelu - čím větší proud, tím větší riziko.
Další problém s tvrdostí stejnosměrných napájecích soustav představuje inrush při zapnutí. Intuitivně by člověk prostě sepnul ss napájecí větev spínačem, jako na "střídavině". I na relativně měkké střídavé síti musí mít zdroje zabudované omezení inrushe, ve zdrojích pro nižší stovky W na to většionu stačí termistor se zápornou závislostí (NTC). Pro konkrétní hladinu napětí by měl teoreticky tentýž termistor stačit i na stejnosměr... teoreticky. Jenom tipuji, že i v dimenzování této součástky (co do nedestruktivně absorbovatelné energie) bude pro DC provoz potřeba určitá velkorysost. Nákladově o něco dráž vychází inteligentní omezovač inrushe s aktivní součástkou (patrně tranzistorem), který při sepnutí napřed nabije vstupní kondíky spotřebiče nějakým relativně normálním proudem (během třeba pár milisekund) = řízeně absorbuje energii vyrovnávacího děje, a následně sepne natvrdo, aby nehřál a nemařil energii za běžného provozu. Viděl jsem to kombinováno s ochranou proti přepólování. Samozřejmě je vhodné, aby navazující snižující měnič nezačal nabíhat zbytečně dřív, než dojde k nabití primáru (vyrovnání potenciálů).
Obtížně uhasitelný oblouk je problém i v dalších aspektech návrhu primární strany zdrojů. Třeba plošný spoj v oblasti vstupu "univerzálního" zdroje pro AC i DC napájení (EMC filtr, graetz, inrushový termistor, tavná pojistka) bude muset být navržen se zvýšenou pozorností k izolační pevnosti i v případě nějakého destruktivního jiskřivého děje... nejsem ale odborník na návrh a schvalování zdrojů, toto si cucám z palce.
Pokud chcete experimentovat, sám říkáte, že odborné vzdělání a praxi máte... takže si odpovědnost nesete sám :-)
Zazněl tu nápad, "použít nějaký levný zdroj co mi zbyl na půdě a na kterém mi nezáleží" - před tím bych osobně spíš varoval: je značné riziko, že takový kousek nebude mít aktivní PFC, a tedy že mu stejnosměr "někde mezi" nebude dělat dobře. Chcete-li si hrát, jak již zmíněno na Vaši vlastní zodpovědnost (rizika jsem popsal):
- sáhněte po zdroji s aktivním PFC a jmenovitě širokým rozsahem vstupu bez mechanického přepínače
- při prvním pokusu zařaďte do obvodu žárovku. Něco jako 240V / 100W. Jednoduchý a účinný omezovač proudu.
- nevypínejte zařízení vytažením konektoru! Daleko vhodnější jako "improvizovaný odpojovací prvek" by byl jistič specifikovaný pro SS provoz. Nebo třeba nějaký vypínač pro solární použití.
