Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: anana 04. 09. 2013, 11:08:33
-
čaute.. mam taku otazku...chystam sa na vš do čiech - http://www.unyp.cz/ (http://www.unyp.cz/) - a škola sice slubuje všetko najdokonalejšie- od vybavenia tried až po profesorov---prosím vás, uprimne sa mi vyjadrite aké je školstvo v čr? celý systém výučby a vzdelavania? nech viem aspon zhruba do čoho idem...diky
-
Kvalita je variabilní a vždy závisí na vyučujícím. Kvalita vybavení není v přímé korelaci s kvalitou výuky, špatný vyučující nic nenaučí ani s kvalitní technikou, u dobrého stačí výklad a poznámky. V zásadě co se nenaučíš sám tak to neznáš, studium je pak více méně glejt bez kterého ti některé dveře nebudou otevřeny...
-
Myslím si, že školství u nás je stejně výborné jako naše politika a politici.
-
Nejlepší je odchytit někoho, kdo tu školu studuje a zeptat se jej. Napíšu Ti obecné řeči (jako jsem je napsal už milionkrát), ale nemusí se vztahovat zrovna na tuto školu. Může to být tzv. výjimka z pravidla.
Obecně se dá říci, že soukromé školství je tiskárna papírů pro bohaté klienty; především ty akreditované z východu (Ukrajina, Rusko). Znám pár lidí z Rašínovy vysoké školy v Brně (po nedávné aféře nebyla zrušena, jak se píše v médiích - akorát se změnila škola, která ji akredituje; budova tam furt je, studenti i vyučující taky, jen se přejmenovala), inteligenčně jsou zcela zjevně pod průměrem nejen běžných vysokoškoláků, ale obyvatelstva celkově včetně "problémových menšin". S horníkama jsem si vždy popovídal víc. U nás ve firmě by se na Tebe lidi dívali skrz prsty kvůli papíru ze soukromé školy a dvojnásob, kdybys tam přišel s titulem MBA. (Samozřejmě by přestali, pokud bys v průběhu času ukázal kvality, ale start bys měl těžší.)
Mohu-li Ti doporučit, chceš-li jít do Česka, běž na státní školu. Informatika, strojírenství, medicína ... to všechno jsou obory, které jsou již z podstaty stejné jak u nás, tak na Slovensku. Zvlášť na Moravě jsou lidi na Slováky zvyklí (v Brně jsme měli skoro třetinu spolužáků Slováků); žádná diskriminace se nekoná a školné se neplatí. A chceš-li jet studovat na západ, můžeš to zkusit přes ERASMUS - když si vybereš školu, kde erasmus není jen pro elitu (např. jak na FIT VUT v Brně - tam není šance se někam dostat), můžeš se relativně snadno dostat do ciziny.
Jinak co jsem se bavil se Slováky a porovnávali jsme si zkušenosti, o vysokém školství se dá říci to samé, co o politice - "Rozdelili sme si ich spravodlivo".
-
Školství v kvalitě dost upadá i když na oko se zdá, že jsou vyšší nároky. Navíc některé skoky ZŠ -> SŠ -> VŠ jsou neúměrné, protože není zajištěn koncept hladkého přechodu. Některé školy zvládají své svěřence připravit, jiné ne. Věřím i, že tento nedostatek může být pro slabší jedince dost traumatizující. Nicméně, není to jen chybou škol, ale i chybou rodičů, kteří ve většině případů nemají na děti čas, aby jim ukázali směr jejich nadání a pomohli jej realizovat. Školy spoléhají na rodiče a rodiče zase na školy. Ano, dá se to svést i na nezájem mládeže, ale kdo v těch letech byl, je a bude na tolik vyzrálí, aby uvažoval racionálně. Pravdou je, že u skoku SŠ -> VŠ by měl mít jedinec jasnější představu, než u ZŠ -> SŠ, ale častěji se člověk nechá unést jen nějakým sněním.
Myslím si, že školství u nás je stejně výborné jako naše politika a politici.
-
A chceš-li jet studovat na západ, můžeš to zkusit přes ERASMUS - když si vybereš školu, kde erasmus není jen pro elitu (např. jak na FIT VUT v Brně - tam není šance se někam dostat), můžeš se relativně snadno dostat do ciziny.
Toto neni pravda. Ja se bez problemu dostal do zahranici (NL) - veci se maji spis tak, ze kdyz chcete pres Erasmus do zahranici a nejste elitni student (prumer, schopnosti), tak nemuzete cekat ze se "levne" dostanete na elitni skolu (napr. v UK). Ono nekdy je lepsi byt normalni a dostat se na normalni zahranicni skolu, kde si na nic nehrajou - a to je ten pravy prinos zahranicniho studia. Btw, jsem slovak a slo vsechno stejne jako u ceskych studentu.
-
Co se tyka Erasmu, tak z nekolika nezavislych zdroju mam informace, ze se casto nedari sehnat lidi. Oproti prvotnimu boomu kdy chtel jezdit kazdej a tolik mist nebylo a muselo se vybirat je ted situace mirne opacna. Musim ale rici, ze vsem lidem co znam ze na erasmu byli dost zmenil zivot i pohled na svet a nutno podotknout ze k lepsimu.
to Pavel 'TIGER' Růžička:
Pekne a vystizne napsano.
-
Obecně vzato, soukromé školy (což je případ UNYP) u nás nemají zrovna dobrou pověst. Mohou být výjimky. Ale většina lidí co znám je považuje za štaci pro ty, kteří se nedostali na normální státní školu ale chtějí studovat (a mají na to víc financí, než rozumu).
Pokud jde o státní školy, některé mají hodně dobrou reputaci (především vybrané fakulty) - UK, ČVUT, VUT Brno, MUNI, UPOL, ...
Pokud chceš lepší informace, nejlíp uděláš, když řekneš, na jaký obor chceš ;)
Nejlepší je odchytit někoho, kdo tu školu studuje a zeptat se jej.
Naprostý sohlas.
-
Na soukromé školy se vykašli, to jsou opravdu drahé tiskárny na diplomy. České vysoké školy a univerzity jsou na tom velmi dobře. Třeba jen z Olomouce (UPOL), špičková světová kvalita ve kvantové kryptografii! a výzkumu nanomateriálů (ostatně z tohoto oboru je aktuální rektor). V Liberci jsou potom první na světě v nanovláknech. Asi u každé technické vysoké školy v ČR by se dalo najít něco podobného. Hodně dobrý zvuk má i Olomoucká informatika. Tak a dost reklamy na moji alma mater. ;)
Takže co se týče profesorů, v ČR jsou špičkoví odborníci. Co se týče vybavení, může to být občas horší, ale ono to není až tak podstatné. Ostatně Češi jsou spíše známí tím, že si kreativně poradí i s chudším vybavením. Už na to možná zapomínáme, ale třeba slavné kontaktní čočky vznikly na stavebnici. Takže tak.
-
Pletete tu několik nesmyslných věcí dohromady ::)
A) Znalosti profesorů.
B) Celkovou úroveň školy.
C) Schopnost naučit.
D) Výsledky univerzity.
Člověk opravdu chytrý nemá často schopnosti ostatním předávat informace.
Nejlepší učitel je hloupější učitel, který má ovšem velký dar vysvětlovat.
To rozhodně platí pro prvních několik let.
Stejná věc se dá říct složitě i jednoduše.
Stejně tak se stejné učivo dá vykládat tak, že ho člověk pochopí a tak, že ho člověk nepochopí.
Geniální učitel nemusí nikoho naučit vůbec nic.
Einstein byl možná génius, ale kdo ví, jaký by byl učitel pro průměrný produkt našich středních škol.
Výsledky škol v nanovláknech Vám budou úplně k hovnu, když Vám dotyčný nebude schopný vysvětlit základy a místo toho bude vykládat svou pokročilou teorii. Obr na hliněných nohou.
Základním problémem našich škol je to, že se na nich prostě učí kraviny, většina učitelů tomu, co vykládají, buď nerozumí - to je první příklad nebo tomu rozumí až tak dobře, že už je to obtěžuje vysvětlovat.
Je to logické, po 101 vysvětlovat dvojkovou soustavu omrzí úplně každého.
Jaké tedy jsou školy?
To je úplně jedno.
Důležitý je ten, kdo Vás bude učit to podstatné.
Na dobré škole můžete chytnout blbce, který si na Vás bude léčit mindráky, což je velmi častý případ nebo člověka, kterého učení obtěžuje, nechce vysvětlovat základy, protože má v hlavě poslední teorii.
Když máte kurevsky velké štěstí, dostanete někoho, kdo má učení rád a když se budete učit dostatečně, tak se Vám bude věnovat.
Další záležitostí je pochopení významu školy, škola tu není od toho, aby učila, ale aby Vám umožnila se naučit.
Člověk to musí hlavně sám.
Školy, dokonce i ty státní, ovšem žijí z dotací, proto na nich jsou trpěni i ti, kteří mají pocit, že tu škola je jen pro ně.
Není možné vyhodit všechny.
Mějme skupinu lidí, kde 90% si myslí, že tu škola je od toho, aby je něco naučila a kteří jen neradi vyvíjí nějaké úsilí.
Taková skupina dokáže po určité době znechutit i velmi nadšeného pedagoga.
Průměrná úroveň školy ve smyslu znalostí profesorů nebo dosažených akademických výsledků je tedy zcela irelevantní.
To by bylo podstatné jen v případě, kdy by se lidé učili rádi a kdy by profesoři chtěli učit.
Průměr školy je tak důležitý jen jako reference pro zaměstnavatele.
Průměr školy například může zajistit to, že testy budou tak obtížné, že se na ní nedostanou méně vzdělaní/chytří žáci.
Škola nabere chytřejší lidi = ti se snáze učí = budu mít lepší výsledky.
Nicméně to nic nehovoří o tom, jestli to ty lidi naučila škola nebo jestli se to naučili sami.
Vyberme 40 chytrých lidí obtížným testem, rozdělme je na dvě stejné poloviny, půlku dejme na dobrou vysokou školu a půlku si vezmu na starost já s bičem a knížkami. Výsledek bude tuším dost stejný.
-
Otázkou je, co od školy očekáváš, jestli se tam jdeš něco naučit a nebo jen pro papír...
-
Další záležitostí je pochopení významu školy, škola tu není od toho, aby učila, ale aby Vám umožnila se naučit.
Na některých školách (FIT VUT Brno) Ti děkan otevřeně řekne, že se jedná o výzkumnou instituci a studenti jsou vedlejší produkt; jako omluvu toho, že vyučující chodí na výuku totálně nepřipraveni a v předmětu "Informační systémy" se zkouší SGML (předchůdce HTML).
Pod MURkovu větu, že je třeba se učit sám, se můžu klidně podepsat.
-
Na některých školách (FIT VUT Brno) Ti děkan otevřeně řekne, že se jedná o výzkumnou instituci a studenti jsou vedlejší produkt
To mi přijde pořád lepší, než škola, která se chlubí tím, že na ní získáš M.Sc, M.A., MBA, Ph.D a mezinárodní akreditace.
-
Člověk opravdu chytrý nemá často schopnosti ostatním předávat informace.
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy. Navic ovsem plati, ze ti, co umi oboji, poskytuji vic nez jen soucet obou tech veci. Proto udelate vzdycky lepe, kdyz pujdete na lepsi skolu (co do vyzkumu), temer jiste tam najdete i lepsi ucitele (v prumeru). Ale taky to nejspis bude tezsi.
Takze zalezi, co chcete. Jestli jen diplom, pak klidne zvolte lehci skolu s "lepsimi" uciteli (nicmene pokud nepovazujeme "lepsi" za ekvivalent "vic vede za ruku", da se to poznat?). Jestli chcete delat vyzkum nebo vas ten obor zajima, asi je lepsi vybrat si skolu zamerenou na vyzkum, protoze ten vyzkum take delaji lide, ktere to zajima, a navic jako bonus tam potkate ty dobre ve vyzkumu i ve vyuce.
-
Zdá se mi to, nebo to JS zase vůbec nepochopil?
Já to tedy chápu úplně jinak.
Jsem ještě neviděl nikoho, kdo by v prvních třech-pěti semestrech dělal vážně míněný výzkum napříč celým spektrem předmětů.
Pár výjimečných se najde, ale většina má na začátku problém s pochopením základů.
JS chápu jen v případě, pokud za výzkum považuje hraní si s XOR 01010101bin nebo for (x=1 to 10); print "Ahoj"; next;
-
Člověk opravdu chytrý nemá často schopnosti ostatním předávat informace.
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi.
Připadá mi, že se v tomto shodujete ...
-
Člověk opravdu chytrý nemá často schopnosti ostatním předávat informace.
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi.
Připadá mi, že se v tomto shodujete ...
Ano, v tom se shodujeme. V zaveru, ktery z toho MURK cini, totiz ze instituce s dobrym vyzkumem ma spise spatnou vyuku, uz nikoli.
-
Pár výjimečných se najde, ale většina má na začátku problém s pochopením základů.
Vynikajici lide z oboru (tedy, dobri vyzkumnici) casto znaji zaklady velmi dobre take. Pokud jsou ochotni ucit prvaky, je to idealni. Pointa je, ze takova situace vznika asi spis na tech dobrych skolach (co do vyzkumu), protoze ty pritahuji kvalitni lidi.
Ale caveat lector! Z VS uz jsem par let pryc, vubec bych se nedivil, kdyby se ta situace zmenila k horsimu. Co jsem slysel, lide co chteji na VS jen ucit (nebo velkou cast casu) maji obecne problem. Coz je asi spatne, nicmene to sotva zneplatnuje vyse uvedeny zaver.
Tady je asi potreba si vyjasnit, co znamena "dobre ucit". Znamena to mit to logicky srovnane a pekne vysvetlene, nebo jit pomalu tak, aby to kazdy pochopil? Ja to beru jako to prvni, a predpokladam, ze kvalitni skola si muze dovolit ponekud zanedbat to druhe (a treba mj. spolehat na dalsi samostudium, napr. pocitani prikladu doma atd.). Takze pokud si nekdo predstavuje to druhe, asi by mel jit na lehci skolu.
-
Promiňte, musím,
Před půl hodinou jsem řešil doma problém který s tímto nadpisem úzce souvisí,
Tak že promiňte, musím se zde z toho vyzvracet:
České školství vypadá asi takto:
Moje dcera má na základce, v osmé třídě, týdně po jedné hodině zeměpisu, chemie, biologie,
Ale za to mají dvě hodiny týdně výtvarné výchovy.
V loni to vypadalo tak že když se nepřinesl úkol z matematiky, tak to nebyl problém, když se ale nepřineslo něco na výtvarku, tak to byl vážný prohřešek.
Zřejmě je pro tuto zemi důležitější mít dostatek umělců a hlavně se nedotknout sebevědomí deb.lů Potkal jsem jednu blondýnu která tvrdila že: "Moskva je asi v Německu", to není k smíchu, to je k pláči! Až tato bude toto tvrdit někde ve světě a k tomu také že má české vzdělání, tak nezapomeň že ty ho máš taky, jaký pak asi bude mít tato blondýna vliv na tvou cenu na trhu práce?
Jen nevím jaké má obyčejný člověk prostředky, jak donutit oprávněné úředníky k řešení tohoto stavu, zřejmě jsou děti těchto úředníků takové kret.ni, že se tyto úředníci bojí aby jejich děti vůbec dodělali základku :-)
děkuji už jsem se vyzvracel.
-
Vzdělávání Čechů není prioritou nové Evropy, stát u pásu může i negramot a naopak, čím blbější lidé budou, tím snazší pro vládu bude se udržet u moci. Přemýšlení je nebezpečné, nejlépe se ovládá tlupa idiotů.
-
2i: Nedavno sem koukal s kolegou na rozvrhy na prvnim stupni ... a celkem sem se zacal desit.
Osobne mam z naseho skolstvi cim dal vetsi dojem, ze kazda doslova pica, co si vymysli nejakou hovadinu, to protlaci do "osnov" (ono se to tak uz nemenuje), a pak samozrejme neni prostor na to podstatne. Pokud me skleroza neklame, tak sem tam zahlid (vazne to bylo 1-5ta trida) ... psychologii, sociologii ... a podobny hovadiny. Samo hudebni a vytvarna vychoda (spousta hodin) ...
Kdyz si pak predstavim sebe, jak mam na ZS dva cizi jazyky, tak bych musel vrazdit ... (neb proste nenavidim vyuku gramatiky v lilbovolnem provedeni a to je to jedine, co se u nas uci). No hlavne ze nasi potomci budou umet urcovat rody/pady/casy/pricesti/ ... ve trech jazycich, ale spocitat obsah kruhu ...
-
Kdyz si pak predstavim sebe, jak mam na ZS dva cizi jazyky, tak bych musel vrazdit ...
Souhlas, dnesni devataci nezvladaji dobre ani jeden jazyk (vcetne materskeho) tak sup, dame dalsi. A kde na to chteji vzit kvalitni pedagogy? Nebo to zase nechaji na vyslouzilych rustinarkach?
-
Problém vidím v tom, že třeba na ekonomkach se uči Keynes, kterého pak reálna politika je ochotna jen tu snazší polovinu.
Pokud se někde učí předchůdce HTML je to v mem vidění světa dost problém. V tom případe by na základní škole meli začít ucit OS CPM předchůdce DOSu , aby se to všechno vůbec stihlo.
Ovšem ja jsem zřejme naiva co předpokládá zájem o studium. Diplom IT pro člověka, kterého to nezajímá .... no ať si dá pozor aby jej pqk v neznalosti nevskoupala šikovna asistentka, či programatorka inženýrka z doby kdy žádna IT VŠ ještě v teto zemi nebyla.
-
Problém vidím v tom, že třeba na ekonomkach se uči Keynes, kterého pak reálna politika je ochotna jen tu snazší polovinu.
:-) To je asi tak nejmensi problem toho, co se na ekonomkach uci. (Pokud pomineme to, ze se tam neuci ani tak Keynes, jako jeho Hicksova interpretace.) Kdybychom tohle vazne chteli kritizovat, museli bychom zacit u konceptu jako agregatni poptavka a nabidka, racionalni volba, mezni uzitek, kapital, rovnovaha, dokonala konkurence, Sayuv zakon atd.
-
Je to logické, po 101 vysvětlovat dvojkovou soustavu omrzí úplně každého.
.....
Vyberme 40 chytrých lidí obtížným testem, rozdělme je na dvě stejné poloviny, půlku dejme na dobrou vysokou školu a půlku si vezmu na starost já s bičem a knížkami. Výsledek bude tuším dost stejný.
... po 101 to myslíte naše důchodové profesory, kteří už na škole učí 101 let? ... pořád to samé ? :D
Trochu k tématu:
Když je někdo vědní kapacitou v oboru, proč by měl přednášet stále se opakující témata... není to marnění zdrojů? Když někdo jiný zase neumí předat znalosti, proč by je měl předávat. Odpovím si sám: protože české školství.
Na co narážím? No na to proč všechny lidi mateme termínem "vysoké školství"... Vysoké školy jsou hodnoceny podle výzkumu, "pedagogičtí pracovníci" v nich jsou hodnoceni podle vědeckých výstupů a vědy... proč se to sakra pořád používá "Vysoké školy". Vždyť by to měly být "vědecké instituce se studijním programem". Pokud namítnete, že přeci Univerzita je právě o spojení vědy a výuky... ok ale co takové "xxx učení technické" "vysoká škola xxx"...
Zkusím trochu zaexperimentovat s představivostí: Koukněme se na lékaře... pokud by měli fakulty tvořit vždy předepsané počty profesorů a docentů a lidí s doktorátem (kteří se všichni tvoří vědeckou cestou) hrozí, že by mohlo být málo kvalitních zubařů... Mě osobně bude příjemnější, pokud se můj zubař učil od špičkového praktika, který se udržuje v daném oboru, než u profesora, jehož vědním oborem bylo zkoumání velikosti zubů u dospělých nebo jiná jistě žáživná věda.
No a teď zpět k technickým oborům... jsou jiné než lékařství? ... opravdu vysokoškolák potřebuje být učen "pedagogem" s vědeckými tituly? Je Inženýr, kterého učil profesor lepší, větší profesionál, než takový který měl na stejný předmět někoho s "nižší vědeckou kvalifikací"?
Radši přestanu než se mi spálí klávesnice a židle.
PS: Pokud by byl Váš byč stejně efektivní jako výuka na VŠ... tak sem s byčem :) .
-
Souhlas, dnesni devataci nezvladaji dobre ani jeden jazyk (vcetne materskeho) tak sup, dame dalsi. A kde na to chteji vzit kvalitni pedagogy? Nebo to zase nechaji na vyslouzilych rustinarkach?
Presne to same mne napadlo kdyz jsem to nedavno videl ve zpravach. Jen bych podotkl, ze onen problem se netyka pouze zaku ZS ale i SS a VS. Jazykova vzdelanost u nas je otresna a jen tezko je to pricitat hlouposti generaci. Ja se ucil anglicky 18 let a jakmile sem vyjel do zahranici zacinal jsem znova a mimo jine je to dano presne, jak nikdo vyse zminoval, tim, ze se nesmyslne drti gramatika a je nulovej duraz na vlastni konverzaci a to, ze budete umet odpapouskovat vsechny casy v AJ nikoho rohlik nekoupi a interview taky neudela.
Jezdival jsem pred par lety jako vychovatel se svou byvalou ZS na ruzne akce a bylo mi skoro az k placi, kam se nase drive vyhlasena "ZS s rozsirenou vyukou matematiky a prirodovednych predmentu" za pouhopouhych par let dostala. Ucitele, kteri za mne ucili obcanku, rodinku a pri jejichz hodinach jsme hrali fotbal nebo Magic: The Gathering pod lavici najednou delaji tridni ucitele a navic vyucuji stezejni predmety. Zadny uceny z nebe nespadl, ale v onom skolnim zakulisi jsem se na vlastni oci presvedcil o tom, ze si absolutne nevedi se zaky rady a maji nulovou schopnost zaujmout a sjednat si respekt aka. poradek. Budiz jim ale mirnou omluvou fakt, ze dnesni generace je proste diametralne odlisna a casty nezajem az skoro bych rekl arogance rodicu deti primo vedou k tomu aby byly nezvladatelne.
Vzdělávání Čechů není prioritou nové Evropy, stát u pásu může i negramot a naopak, čím blbější lidé budou, tím snazší pro vládu bude se udržet u moci. Přemýšlení je nebezpečné, nejlépe se ovládá tlupa idiotů.
Ja si zase naopak myslim, ze prioritou one evropy je jak ja rikam diplomizace obyvatelstva mysleno, ze at si debil nebo blbecek dostanes na to diplom a titul. Celkova uroven vzdelavani je mizerna a misto toho, aby byly vzdelavaci ustavy s kvalitnimi uciteli tak se to nahrazuje jejich mnozstvim, aby byla moznost zdimat penize od statu a za druhe, abychom si mohli honit triko se zbytkem evropy, kde tenhle trend titulu za nic nastal uz davno. K velke me nelibosti to dosti shazuje absolventy tech lepsich skol, kteri jsou schopni a dobri, nicmene jejich snahu totalne zazdila titulizace a maturizace obyvatelstva. Rekneme si na rovinu, potrebuje bezna prodavacka v krame nebo kadernice maturitu?
-
Smoofy, musíme to brát tak, že dnes jde školám převážně o to přežít, za každého žáka mají nějaké peníze a to je pro všechny prioritou, prostě se ze vzdělání stala komerce, stejně jako ve zdravotnictví už nejde o to uzdravit pacienta, ale udržet si ho, protože to jsou jisté peníze. To samé policie atp. Také si myslím, že Evropské školství už nemá jiné možnosti, než rozdávat lejstra. Je jasné, že ne každý na to má, ale co potom s takovým člověkem? Učilišť ubývá na úkor škol už jen s nesmyslným zaměřením. Ale je to logické, proč vytvářet řemeslníky, když většinu továren Evropa přesunula do Číny? No a když se podívám do zemědělství, tak je to také úsměvné! Babiš a jeho 20tis. zaměstnanců! Když si vezmu, že dříve bylo skoro všude JZD a kolik zaměstnalo lidí .... no také naše potravinářství bylo na jiné úrovni. Maso bylo maso a ne půl litru vody.
-
Když je někdo vědní kapacitou v oboru, proč by měl přednášet stále se opakující témata... není to marnění zdrojů?
Neni (navic nemuzete lidem nadiktovat, co maji chtit delat, i kdyby to nakrasne marneni zdroju bylo). Najdete si treba jmeno Richard Feynman. Ten i kdyby ucil aritmetiku, udela to zajimave. Samozrejme, nema smysl, aby takova kapacita ucila na zakladni skole. Ale na VS to prave smysl ma.
No na to proč všechny lidi mateme termínem "vysoké školství"... Pokud namítnete, že přeci Univerzita je právě o spojení vědy a výuky...Mě osobně bude příjemnější, pokud se můj zubař učil od špičkového praktika...
Ten termin nikoho nemate. Odjakziva bylo vysoke skolstvi o spojeni vedy a vyuky (nebo techniky o spojeni inzenyrstvi a vyuky). To ze tam dnes vetsinou vychovavame lidi, kteri delaji veci v praxi rutinni, je ten posun. Tedy naopak, posunul se vyznam tech skol, nikoli vyznam toho slova. A jinak VS se samozrejme snazi ziskat lidi z praxe, ale neni to uplne snadne (znamena to zmenu kariery, hlavne proto, ze na vyuce tech rutinnich zalezitosti praxe by se mely podilet z velke casti samotne instituce, ktere tu praxi provozuji, nikoli VS).
Navic, preformuluji to co jsem rikal uz vys trochu jinak. Lide by se meli snazit ucit se od nejlepsich. To ma IMHO smysl. Ze ti nejlepsi neumeji ucit je podruzne. Je porad lepsi ucit se od nejlepsich, co neumi ucit, nez od prumernych, co to ucit umi. Tohle plati ale spis pro VS; tam je totiz zodpovednost i na studentovi, kolik se toho nauci. Na ZS/SS se da predpokladat, ze lide (deti) tuhle zodpovednost jeste nemaji.
Vzdělávání Čechů není prioritou nové Evropy, stát u pásu může i negramot a naopak, čím blbější lidé budou, tím snazší pro vládu bude se udržet u moci. Přemýšlení je nebezpečné, nejlépe se ovládá tlupa idiotů.
Kam lide na tyhle podivne nazory chodi? Na americke konspiracni servery? Jaka "nova Evropa"? Ta, ktera ma vice vysokoskolaku, nez je potreba? Ta, jejiz soucasti je i Finsko (a dalsi severske staty), ktere jsou, diky rovnostarskemu pristupu ke vzdelani (garantovaneho statem), na spicce mezinarodnich srovnani?
Před půl hodinou jsem řešil doma problém který s tímto nadpisem úzce souvisí
Je mi lito, ackoli chapu vase rozhorceni, ale nesouvisi. VS a SS/ZS jsou jina otazka. Viz vys.
-
Rekneme si na rovinu, potrebuje bezna prodavacka v krame nebo kadernice maturitu?
Potřebuje to stát, protože prodavačka ve škole se nepočítá do nezaměstnaných. Když bude prodavačka stát za kasou až od 18-ti let, ne jak dřív od 16-ti, tak je to vidět ve statistice zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Také proto se zaváděla devátá třída ZŠ. Podobný tlak je i v jiných oborech, tak kde dřív stačilo SŠ dneska musí být ze stejných důvodů Bc. a podobně.
-
V loni to vypadalo tak že když se nepřinesl úkol z matematiky, tak to nebyl problém, když se ale nepřineslo něco na výtvarku, tak to byl vážný prohřešek.
Bez úkolu z matiky se vyučovací hodina přežít dá, ale těžko budeš malovat košík s ovocem, když nemáš košík, ovoce jsi hodil z okna po školníkovi, ve štětci jsi nechal ztvrdnout barvu a tempery rodiče nekoupili, protože jsou to povrchně myslící ignoranti. Za jednu hodiny výtvarky se toho moc stihnout nedá, to pak trvá 3 týdny místo jednoho, než něco vznikne. Navíc děti po sobě neumí uklízet, takže hodina musí končit o 10 minut dříve, než před lety, protože učitelka musí deváťákům vysvětlovat, jak se myje štětec, že se hadra musí vyždímat...
-
Je Inženýr, kterého učil profesor lepší, větší profesionál, než takový který měl na stejný předmět někoho s "nižší vědeckou kvalifikací"?
Radši přestanu než se mi spálí klávesnice a židle.
PS: Pokud by byl Váš byč stejně efektivní jako výuka na VŠ... tak sem s byčem :) .
Naprosto stejne to ale funguje na ucilistich, kde se (trebas - zkusenost pres otce) baziruje na to, aby budouci zednik/automechanik/zamecnik/... umel y/i a vedel, co napsal neruda ... pricemz on nevi, ze si ma pri zazdivani vysprajcovat futra/nevi, jak rozebrat motor/neumi vzit do ruky pilnik ...a dokonce to vypada tak, ze ten sikovnej, kterej to zvlada, ale cestina mu nejde, tak vyucni list nedostane ...
2smoofy: Ja se ucil EN 8let ... a naprosto khownu. Dneska si z toho nepamatuju nic, presto se kupodivu umim v EN celkem slusne "dopsat" (s domluvou by to bylo asi zly) defakto s kymkoli. Jiste, budu v tom mit hromadu gramatickejch chyb, ale to nemeckej kolega taky, stejne jako ten ind ... protoze to umime blbe vsichni, ale vsichni stejne blbe ;D. Kazdopadne skolni vyuka mi byla naprosto nanic, protoze se skladala z reseni toho, jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.
Ad tituly - naopak, cim dal vic plati, ze drzitelem titulu se muze stat pouze debil, protoze inteligentni clovek z toho procesu utece, protoze nevydrzi papouskovani nesmyslu.
-
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.
V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.
-
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.
V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.
No pozor - zajmena se porad sklonuji. :)
-
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.
V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.
No pozor - zajmena se porad sklonuji. :)
http://en.wikipedia.org/wiki/English_possessive#Status_of_the_possessive_as_a_grammatical_case
-
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy.
Máš tohle tvrzení nějak ozdrojované, nebo si to jenom myslíš?
Když to vezmu čistě selským rozumem:
1. Výuka je řemeslo jako každé jiné. Má svou (ne úplně jednoduchou) teorii (pedagogika), ve které stále probíhá výzkum, který je potřeba sledovat, pokud chce být člověk na špici, a má i svou praxi (příprava materiálů k výuce, pomůcek, postupů).
2. Obvykle (můj názor) pedagog+výzkumník na VŠ má větší zájem o výzkum než o výuku. Mj. z učení má třeba jenom třetinu příjmu. Pokud ho něco učit vyloženě baví, tak je to předmět, ve kterém vykládá, co vyzkoumal. Čili předmět úzce specializovaný a pro obecnou výuku v podstatě bezcenný/okrajový. Například když pan profesor Zlatuška pěti studentům vykládal, co že teda vykoumal o tom lambda kalkulu. Určitě ho to bavilo a šel do toho s nasazením, ale pro obecného absolventa měl ten předmět určitě menší význam než základní povinné předměty, kde bylo posluchačů něco kolem stovky. Těžko si dělat iluze, že ty základní předměty pedagog učí se stejným zápalem jako nějaké specialitce, nad kterou dumá celý život a dostal za ni profesuru...
3. Člověk, který zvládá výborně výzkum i pedagogické řemeslo, je prostě člověk, který zvládá dvě věci zaráz - asi tak, jako by byl dobrý věděc a zároveň špičkový profesionální maratonský běžec.
Pokud jsou předchozí předpoklady +- správné, potom těžko můžou být kvalita výzkumu a kvalita pedagogického řemesla nezávislé proměnné.
tim, ze se nesmyslne drti gramatika a je nulovej duraz na vlastni konverzaci a to, ze budete umet odpapouskovat vsechny casy v AJ nikoho rohlik nekoupi a interview taky neudela.
Pikantní na tom je, že oni ani rodilí mluvčí tu gramatiku často buď vůbec neumí použít nebo ji používají nereflektovaně, protože se to v té konkrétní lokalitě prostě takhle říká. Je to asi podobné jako že většina Čechů taky vůbec netuší, že Čeština má předminulý čas, duál a neumí správně použít přechodníky.
Když se pak takový Čech, kterého na stření drtili oxbridgskou angličtinu, octne někde v Aberdeenu, tak se nestačí divit. Formálně sice umí anglicky klidně líp než místní obyvatelstvo, ale je mu to platný jak mrtvýmu zimník. Osobně vyzkoušeno :) A to jeho pracně měsíce pilované neznělé r, co kvůli němu párkrát dostal špatnou známku, způsobí jenom to, že mu místní budou hůř rozumět :)
-
Mně to docela zaujalo, ale popravdě jsem úplně nepochopil význam té instituce. Přece pokud budu chtít studovat v UK, tak tam přeci mohu jet a studovat ten program na místě, ne?
-
Mně to docela zaujalo, ale popravdě jsem úplně nepochopil význam té instituce. Přece pokud budu chtít studovat v UK, tak tam přeci mohu jet a studovat ten program na místě, ne?
NY je v UK? ;)
Mně by taky zajímalo, co to má s NY opravdu společného. Aby to nebylo jako Harvardské fondy :)
-
Kam lide na tyhle podivne nazory chodi? Na americke konspiracni servery? Jaka "nova Evropa"?
Nevím, jak to myslel autor, ale může být víc důvodů, proč se domnívat, že Evropa bude nějakým způsobem "nová". Např. víc intergrovaná, víc zapojená do mezinárodního obchodu, nebo na druhé straně víc ohrožená asijskou konkurencí, víc ohrožená tím, že sektoru služeb dojde dech, nebo třeba re-lokalizovaná (Milan Zelený).
Jistí si můžeme být jenom tím, že bude jiná, než "stará Evropa" - založená na národních státech, průmyslové výrobě, popř. (později) na službách. Taková nebude určitě.
Ta, jejiz soucasti je i Finsko (a dalsi severske staty), ktere jsou, diky rovnostarskemu pristupu ke vzdelani (garantovaneho statem), na spicce mezinarodnich srovnani?
S tou Skandinávií bych byl hodně opatrný. Jednak proto, abysme si z ní nevzali jenom jednoduchá hesla ("Víc peněz do výzkumu, juchů to nás zachrání!"), která u nás prostě fungovat z různých důvodů nebudou. A taky proto, abysme nezapomněl na to, jak dopadla Nokia - ještě donedávna neustále opakovaný učebnicový příklad obrovských investic do výzkumu...
-
Pokud jsou předchozí předpoklady +- správné, potom těžko můžou být kvalita výzkumu a kvalita pedagogického řemesla nezávislé proměnné.
Dobrý vědec je širší pojem, který zahrnuje i dobré (nikoliv nutně excelentní, ale rozhodně alespoň dobré) pedagogické vlohy.
Aby byl někdo dobrý vědec musí publikovat vynikající články, které zaujmou komunitu. Pochopitelně to musí být vynikající výzkumník, aby měl co do těch článků psát. Ale tím to nekončí. Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti). Článek musí být srozumitelný a čtivý i pro špičky v jiných oborech (příbuzných i zdánlivě nepříbuzných). Pochopitelně musí být dobrý vědec schopen všechny své výsledky i osobně prezentovat.
To je hodně z pedagogiky.
Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Dobrý vědec musí být dobrý výzkumník i dobrý učitel. Jsou to prostě dvě podmínky pro dané řemeslo. Stejně jako dobrý kovář musí být i silný i zručný. Dobrý lékař musí být dobrý jak v práci rukama s nástrojem, tak musí být znalý medicíny, tak musí být i dobrý psycholog. Dobrý manažer musí být dobrý organizátor i dobrý v jednání s lidma. A dobrý inženýr musí být nejenom dobrý technik, ale musí být schopen i zvládnout založit a vést svou firmu.
Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků. A naopak - většina dobrých vědců, kteří mne učili byli velmi dobří (nebo alespoň nadprůměrní) v přednášení.
Na http://www.fel.cvut.cz/prestudent/nejlepsi-vedci.html jsem spočítal, že ze 40 nejlepších vědců mne osobně učilo 15 (a většinou se jednalo o lidi z první dvacítky). Z těch 15 bych za podprůměrné učitele označil max. dva, za vyloženě špatného ani jednoho. Za přímo výborné učitele bych označil 5, možná i 7 jmen. Ostatní beru "jenom" za výrazně nadprůměrné.
Kdybych to zůžil na 5 nejlepších vědců fakulty, tak to mne učili tři z nich. Jeden byl mírně nadprůměrný učitel, jeden silně nadprůměrný učitel a jeden vynikající (je i v mém osobním top 5 za celou školu).
Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola. Na mnoha školách jsou sice profesoři a docenti, ale skutečnou vědu se skutečnými výsledky v impaktovaných časopisech a skutečnými citacemi tam dělá pár jednotlivých ostrůvků. Ne každý, kdo se na vaší fakultě prezentuje, jako vědec (a vy si tím vysvětlujete jeho nestravitelné přednášky) opravdu vědcem je.
-
Problémy vidím v tom že už některe ZŠ jsou az příliš alternativní. Podle některého tisku ( Ekonomia ) pak je duální školství, tedy chápu-li to správně dělení děti v 8 a 9 tříde na ty se studijními předpoklady a ty spíše bez nich vlastně diskriminačním dělením. Mám opačný názor. Naopak se mi líbi některe testy všeobecných studijních předpokladů. Pokud to date lidem mezi 30 az 60 lety zjistíte, že část z nich prakticky neomi číst. No a pak se po nich chce posuzovat volební programy a posuzování ústavnosti kroků prezidenta. Problém jsou i dvou lete učební obory, zejména někteří absolventi. Poslední dobou potkávám stále více občanů s titulem jednak neochotnych nést jakoukoliv odpovědnost ( zedník, klempíř, elektrikář, řidič mají větší a unesou ji ) zato s touhou po penězích a neochotou a neschopností argumentovat.
Novou Evropu máme za dveřmi a ejhle, pokud teče do bot , tedy do EMU, náhle žádný parlament EU, žádna komise, žádné demokratické jednání a zastoupení. Nýbrž silna dvojka, trojka max . čtyřka. A odpovědnost za integrační chyby a náklady přenést někam dolů, třeba do budoucí daňové zátěže občanů. Hlavně se nepřiznávát. Ale proc se divím, když politicka elita Evropy není schopna napsat ani dobrou ústavu, natožpak ji demokraticky prosadit. O zdůvodnění peněžních toků, nerovnováh a správnějším řeseni se nediskutuje. Vždyť přece neustále selhává trh ... politici jen pokud je chytnou, což navíc bylo správně integračne, politicky akorát u toho kradl, odklonoval, ....
U techniky je výhodou jedna věc. Bud to funguje nebo nkoliv, nula, jednička, případne 1,333333333 Ovšem v jiných oborech zejména trba v politice, či školství je snaha všechno zpochybnit a relativizovat. Katastrofou jsou pak výsledky selhání techniku, techniky a podobné průšvihy.
Polovina mojí prace ta kolem webu je tedy jasna. Ovsem druha, řeseni budoucich dopadu upravy zákoníku prace na firmu, kdy mi odpovída renomovaný JUDr. a na ministersterstvu slyším ze zvyseni je vlastně snizeni aniž by kdokoliv i tam byl schopen dohledat nějaké číselné vyjádření nebo podmínku kdy již plati jedno a kdy druhé je otřes. - U sousedů pak mají velmi nízkou nezaměstnanost při ktere však bere 12 procent lidi podporu v nezaměstnanosti.
Chléb a hry, fotbal, hokej, .... a volby. A pak chytrá placka u zdi co všechno ví, vysvětlí zrelativizuje.
No jsem zvědav jak ta nová Evropa bude vypadat. Jeden režim kdy jsme již doháněli USA ve vsech směrech a v těch sociálních davno předběhli jsem již zážil. No a ted znovu, dokonce i USA jsou s Obama CARE nějak lepší, jen nějak možná neuvdime uz na záda Korei.
A začíná to v těch školách. Asi jsem měl však štěstí nqvelmi dobré učitele.
-
Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola.
Pochopitelně je to myšleno - NA ČESKÉ POMĚRY - ať mne někdo nechytá za slovíčko.
-
Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).
Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?
Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.
Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou. Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.
Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.
A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.
-
Mimochodem, navrhuju zamyslet se obecně nad pojmy "dobrý pedagog" a "dobře odvedená pedagogická práce". Podle mě to především znamená, že větší množství lidí pochopí látku a navíc je to baví a třeba se pro to i nadchnou.
U spousty škol je motivace přesně opačná - podat látku co nejmíň srozumitelně, aby se vyházelo co nejvíc studentů, vytvořil se dojem "elitní školy" a "vysoce vědeckého přístupu". Což je částečně i v zájmu absolventů, kteří se potom prokazují "elitním" diplomem, a v co nejsložitějším podávání různých věcí sami pokračují, protože to dojem elity udržuje. Totéž samozřejmě platí pro část vědeckých výstupů - pokud je něco nesrozumitelné a hýří se neobvyklými termíny, je to jistě velká věda, na kterou by bylo dobré dát peníze, protože investice do vědy, to je přece to, co potřebujeme - koukněte se na Skandinávii!
Kdokoli si může zkusit vymyslet nějaké geniálně jednoduché řešení nějakého problému a napsat žádost o grant stylem "zdálo se, že to bude zapeklitý problém, ale zjistili jsme, že ho můžeme vyřešit úplně triviálně pomocí kusu plechu, sirek a 8mi bitového procesoru". Hodně štěstí :)
-
Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).
Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?
Když nezaujme začátečníky, nebudou ho dále číst, nebudou se o něj zajímat, nebudou ho citovat. Budou se zajímat o jiné práce, jiného člověka a budou citovat jiné. Když nepodchytíte nastupující generaci, tak umřete s tou starou.
Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.
Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou. Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.
Ale tak to vůbec nefunguje, že vědec musí zaujmout 5 lidí, kteří budou jeho celoživotní tým. Tedy bohužel, tak to tady fungovalo a leckde ještě funguje - ale to jsou právě ti lidé, kteří nejsou vůbec vědci, natož dobří.
Vědec musí zaujmout masu studentů, aby si z té masy vybral pár opravdu dobrých, které nechá na něčem pracovat. A musí je zaujímat pravidelně rok co rok, protože věda je obrovský průtokáč. Kdo u vás dělal diplomku, tak už dělá doktorát za mořem. A kdo dělal diplomku někde v Holandsku, tak dělá doktorát u vás. A doktoři většinou odcházejí jinam - aby se k vám možná někteří z nich časem vrátili (třeba jako docenti) plni zkušeností na jiných špičkových pracovištích.
Ano, pro práci vědce potřebujete nějaké osobnostní předpoklady. Stejně jako pro práci lékaře a manažera a mnoho dalších prací.
Můžete být překvapen, můžete si to těžko vysvětlovat, ale špičkoví vědci velmi rádi přednášejí, nebývají to úplně začátečnické kurzy, to ne, ale rozhodně to není jenom to, co sami vybádali. Většinou to zdůvodňují tak, že je kontakt s chytrými, zvídavými a přemýšlivými začátečníky duševně posiluje a nutí je klást si otázky - proč jim to vlastně říkám, proč to není jinak. Já vědec nejsem, takže tohle vám píši pouze zprostředkovaně :-)
Příprava na výuku zase tolik času nezabere - od toho máte ten tým, abyste někomu dal načmárané poznámky a on vám vyrobil krásné slajdy. Co zabere hodně času je psaní učebnic - ale učebnici napíše dobrý vědec tak jednu dvě za život, málokdy více. Bavím se pochopitelně o skutečných učebnicích - tedy o knížkách, která vydávají prestižní nakladatelství a podle kterých se učí na světových univerzitách. Všechny ty učebnice jsou napsány dobrými vědci (jinak by podle ní na těch slavných univerzitách nikdo neučil) - takže to z nějakého důvodu ti vědci dělají.
Pokud chce někdo čistou praxi, tak nemá jít na univerzitu, kde přednášejí vědci, ale má jít na praktickou školu. Ano, v Česku je to bohužel problém, protože kvalitní praktické školy tady nemají jméno. A i zaměstnavatelé, kteří chtějí čistě praktické absolventy nad absolventy nevědeckých škol ohrnují nos - a těžko se jim divit - protože v Česku platí, že jenom absolventi klasických univerzit (tedy formálně vědeckých škol) jsou aspoň trochu kvalitní, zatímco na jiné školy jde až druhá liga studentů.
Na západ od nás je normální, že kdo chce být "jenom" připraven na praxi, tak jde na praktickou školu (college/fachhochschule). A zaplatí tam nižší školné. Kdo chce víc, kdo chce univerzitní vzdělání, tak jde na univerzitu - a čím lepší a prestižnější a dražší škola, tím kvalitnější vědci mu tam budou přednášet. Situace, aby někdo šel na dobrou univerzitu a tam mu přednášel výborný vědec - a student z toho nebyl nadšen - je stejně divná, jako vegetarián, co přišel do stejkárny a není tam nadšen.
Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.
A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.
Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. Vědecké špičky jsou na FELu na katedrách kybernetiky, řídící techniky a potom na jedné čistě elektrické katedře (kde jste určitě nestudoval, když jste počítačově zaměřen). Na prvních dvou katedrách jsem studoval a vynikající vědci, kteří by byli špatní učitelé tam před 10 lety nebyli - a podle toho žebříčku se to v profesorských pozicicíh zase tolik neobměnilo.
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.
-
Mimochodem, navrhuju zamyslet se obecně nad pojmy "dobrý pedagog" a "dobře odvedená pedagogická práce". Podle mě to především znamená, že větší množství lidí pochopí látku a navíc je to baví a třeba se pro to i nadchnou.
U spousty škol je motivace přesně opačná - podat látku co nejmíň srozumitelně, aby se vyházelo co nejvíc studentů, vytvořil se dojem "elitní školy" a "vysoce vědeckého přístupu". Což je částečně i v zájmu absolventů, kteří se potom prokazují "elitním" diplomem, a v co nejsložitějším podávání různých věcí sami pokračují, protože to dojem elity udržuje. Totéž samozřejmě platí pro část vědeckých výstupů - pokud je něco nesrozumitelné a hýří se neobvyklými termíny, je to jistě velká věda, na kterou by bylo dobré dát peníze, protože investice do vědy, to je přece to, co potřebujeme - koukněte se na Skandinávii!
Mě u špičkových vědců vždycky zaujalo s jakou lehkostí dokáží vysvětlit věci, které jsou v učebnici popsány mnoha stránkami matematických vzorců.
Pokud je vědacká práce nesrozumitelná, tak ve světě vědy neuspěje. Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.
Kdokoli si může zkusit vymyslet nějaké geniálně jednoduché řešení nějakého problému a napsat žádost o grant stylem "zdálo se, že to bude zapeklitý problém, ale zjistili jsme, že ho můžeme vyřešit úplně triviálně pomocí kusu plechu, sirek a 8mi bitového procesoru". Hodně štěstí :)
Ano - hodně štěstí - zcela neironicky. Pokud někdo dokáže vyřešit složitý problém velmi jednoduše, tak ho čekají citační hody :-) A následně přijdou pěkné peníze za komerční výzkum. Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká. Ale to už je život :-)
-
Dobrý vědec je širší pojem, který zahrnuje i dobré (nikoliv nutně excelentní, ale rozhodně alespoň dobré) pedagogické vlohy.
Omyl, to spolu zcela nesouvisi - spickovy odbornik naopak nemusi byt casto vubec schopen predat sve poznatky - ostatne, kvuli tomu se do firem casto najimaji lide, kteri mozna nejsou uplne spickovymi odborniky, ale oboru ruzumi a predevsim, umi to vysvetlit i tem, kteri tomu nerozumi vubec.
Aby byl někdo dobrý vědec musí publikovat vynikající články, které zaujmou komunitu.
K tomuto snad leda ... lol ... nikoli, publikace clanku je zcela umele kriterium.
Pochopitelně to musí být vynikající výzkumník, aby měl co do těch článků psát. Ale tím to nekončí. Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti). Článek musí být srozumitelný a čtivý i pro špičky v jiných oborech (příbuzných i zdánlivě nepříbuzných). Pochopitelně musí být dobrý vědec schopen všechny své výsledky i osobně prezentovat.
To je hodně z pedagogiky.
Kdepak, vedec nic prezentovat umet nemusi. Na to jsou jini, viz vejs.
Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Vedec od sveho tymu ocekava, ze rozumi tomu, na cem pracuji a proc na tom pracuji => nic jim vysvetlovat nemusi. Jeho praci je heldat cesty, ktere zatim nikdo nevyzkousel. Naopak, soucasti tymu vetsinou byva prave clovek, ktery rozumi, byt trebas ne vsemu, ale umi to predat dal.
Dobrý vědec musí být dobrý výzkumník i dobrý učitel. Jsou to prostě dvě podmínky pro dané řemeslo. Stejně jako dobrý kovář musí být i silný i zručný. Dobrý lékař musí být dobrý jak v práci rukama s nástrojem, tak musí být znalý medicíny, tak musí být i dobrý psycholog. Dobrý manažer musí být dobrý organizátor i dobrý v jednání s lidma. A dobrý inženýr musí být nejenom dobrý technik, ale musí být schopen i zvládnout založit a vést svou firmu.
Pro vetsinu doktoru je pacient kusem masa a spousta z nich se pacientum zcela umyslne vyhyba. Dobry inzenyr vubec nemusi byt schopen podnikani, i kdyby jen proto, ze je to obor cinnosti, ktery jej naprosto nezajima. Porid si ZL a pochopis, ze zaobirat se tim, jake budu pristi mesic platit dane, je opravdu povznasejici cinnost.
Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků. A naopak - většina dobrých vědců, kteří mne učili byli velmi dobří (nebo alespoň nadprůměrní) v přednášení.
Na http://www.fel.cvut.cz/prestudent/nejlepsi-vedci.html jsem spočítal, že ze 40 nejlepších vědců mne osobně učilo 15 (a většinou se jednalo o lidi z první dvacítky). Z těch 15 bych za podprůměrné učitele označil max. dva, za vyloženě špatného ani jednoho. Za přímo výborné učitele bych označil 5, možná i 7 jmen. Ostatní beru "jenom" za výrazně nadprůměrné.
Kdybych to zůžil na 5 nejlepších vědců fakulty, tak to mne učili tři z nich. Jeden byl mírně nadprůměrný učitel, jeden silně nadprůměrný učitel a jeden vynikající (je i v mém osobním top 5 za celou školu).
jiste, takze hodnotis vedce podle toho, kolik toho kde naplka ... no nevim, kdyby to byly takove uzasne vedecke hlavicky ... tak proc by za 10x vyssi penize (minimalne) nepracovali nekde v soukromem sektoru? Ja mam z FELu naopak zkusenost tu, ze tam uci(li) lide, kteri praxi videli tak naposled pred 30ti lety, a podle toho vypadaji jejich poznatky. Ale jo, pro nekoho muze byt fajn se seznamovat na VS s technologiemi, ktere se prave zacinaji vystavovat v muzeich. Samo vyjimky potvrzuji pravidlo ... ale zcela standardni pristup byl (za mych casu) ten, ze dotycny prisel s navrhem skladby predmetu => neco prednasek, neco laborek (aby se to taky ukazalo v realu) a bylo mu receno, ze laborky jsou nakladne => zustanou jen prednasky => on rek, ze se na to muze vysrat, protoze kdyz studentum rozda scripta, usetri se i na prednaskach, ze. A pokud uz nejake laborky predmet obsahoval, tak takove, ktere pamatovaly i nase prapra ... (jak ulohama, tak pristrojovym vybavenim). Lecjaky studak mel doma v kumbalu lepe vybavene pracoviste.
Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola. Na mnoha školách jsou sice profesoři a docenti, ale skutečnou vědu se skutečnými výsledky v impaktovaných časopisech a skutečnými citacemi tam dělá pár jednotlivých ostrůvků. Ne každý, kdo se na vaší fakultě prezentuje, jako vědec (a vy si tím vysvětlujete jeho nestravitelné přednášky) opravdu vědcem je.
2Mirek Prýmek: moje zkusenost z FELu je ta, ze nelepe se darilo "sprtum" - cimz minim osoby, ktere se umely dobre naucit veci zpameti. Samo, aniz by v 90% pripadu mely tuseni, k cemu je to dobre. Naopak lidi, kteri se to snazili pochopit, na tom byli o poznani hur, protoze jim to prevazne nikdo nikdy nevysvetlil.
Myslim, ze je celkem jasne, koho bych si vybral jako zamestnance do firmy ... a mimo jine prave kvuli teto zkusenosti, me absolutne nezajima co ma kdo za vzdelani/titul ...
Jinak jiny zazitek ze SS - tridni vedlejsi tridy se vychloubal tim, ze k maturite pusti tak 8 lidi (z 30ti prijatych) ... coz se da vylozit zcela jednoduse tak, ze je tak neschopny, ze to tem 22 neni schopen vysvetlit.
-
Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. [...]
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.
Na FI. Mohl bych jmenovat, ale nepřijde mi to vhodné, k těm lidem mám úctu, jsou to určitě dobří vědci. Neřekl bych, že byli vyloženě mizerní pedagogové, ale minimálně byla ta výuka děsně nezáživná, šlo se systémem suchého chrlení "věta-tvrzení-důkaz" a naprosto chybělo uvedení kontextu, o praktických příkladech ani nemluvě.
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)?
To taky. Tady už jmenovat můžu. Říkal jsem to tady několikrát - naprosto špičkový a na FI bezkonkurenční pedagog je Yenya Kasprzak, který se v klasické akademické kariéře moc neangažuje.
Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.
Myslím že nejsme ve sporu. Akorátže já popisuju, jak to poměrně často bohužel ještě funguje a vy jako to naštěstí občas už někde začíná fungovat. Pokud se naše věda posune směrem od těch byrokratických žvástů a nesmyslných grantů směrem k praxí prověřeným aplikacím a kvalitnímu základnímu výzkumu, budu jásat. Akorát to tak podle mě ještě moc není.
Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká.
Ony ho ty peníze za komerční výzkum nemusí moc čekat ani v té informatice. Protože dost často praxe potřebuje vyřešit celkem "triviální" věci (něco naprogramovat apod.), což zas nesplňuje představy vedení škol o "vysoce kvalitním" výzkumu (pokud možno základním, protože aplikace jsou pro cvičené opice).
-
....
Tak o vědě nevíš vůbec nic, to nemá žádný smysl komentovat, co tam máš dál?
Jo FEL. Nejsi ten, co tady vždycky píše o idiotovi Třeštíkovi, takže jsi FEL zřejmě opustil v prváku/druháku (kde to bylo před 10, 15 lety opravdu idiotské). Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále a nenarazil jsi tam na kvalitní lidi. Byli tam. A šprti na FELu fakt šanci neměli. To je možná tvoje psychická berlička, jak se vyrovnat s tím, že se ti tam nelíbilo a žes to nedodělal.
-
Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále
A jsme u toho... Jak píše j, jsou na to dva možné pohledy: "nebyl jsi schopen se probojovat" vs. "pedagog nebyl schopen zaujmout".
To první samozřejmě rádi používají absolventi, protože tím zvyšují svou prestiž.
-
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy.
Máš tohle tvrzení nějak ozdrojované, nebo si to jenom myslíš?
Ozdrojovane to nemam, je to jen muj pocit (na zaklade studia na VS), a ve skutecnosti si myslim, ze tam je mirna pozitivni korelace (ale kdyz uz je to jen muj nazor, napsal jsem to konzervativne, a pak jsem to dal rozebral jinudy), hezky to vyjadril nejsemPHD, s kterym souhlasim, predevsim kdyz pise, ze dobri vedci dokazi veci dobre vystihnout. Oni to totiz sami potrebuji pro svoji praci (musi si predevsim sami srovnat v hlave, jak veci jsou), ne nahodou jsem uvedl priklad Feynmana.
-
Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. [...]
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.
Na FI. Mohl bych jmenovat, ale nepřijde mi to vhodné, k těm lidem mám úctu, jsou to určitě dobří vědci. Neřekl bych, že byli vyloženě mizerní pedagogové, ale minimálně byla ta výuka děsně nezáživná, šlo se systémem suchého chrlení "věta-tvrzení-důkaz" a naprosto chybělo uvedení kontextu, o praktických příkladech ani nemluvě.
FI neznám, Brno celkově moc neznám :-( Ale byli ti lidé fakt kvalitní vědci? Zkoušel jste porovnávat jejich h-index se špičkama ve světě a v ČR? Jména nechci - jak vidíte, já jsem nejmenoval, ani když jsem chválil. Aby třeba někdo z těch, koho bych nejmenoval, nebyl dotčen :-D
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)?
To taky. Tady už jmenovat můžu. Říkal jsem to tady několikrát - naprosto špičkový a na FI bezkonkurenční pedagog je Yenya Kasprzak, který se v klasické akademické kariéře moc neangažuje.
Výborní učitelé, kteří ale nejsou vědci, často na kvalitních univerzitách učí - mají jiný status, obvykle se to jmenuje lektor.
Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.
Myslím že nejsme ve sporu. Akorátže já popisuju, jak to poměrně často bohužel ještě funguje a vy jako to naštěstí občas už někde začíná fungovat. Pokud se naše věda posune směrem od těch byrokratických žvástů a nesmyslných grantů směrem k praxí prověřeným aplikacím a kvalitnímu základnímu výzkumu, budu jásat. Akorát to tak podle mě ještě moc není.
No a já zase píši obecněji jak je to na kvalitních školách - zejména na západ od nás. Bohužel vím, že to v Česku je mnohde tak, jak píšete. Sám vidím, jak moje alma mater je ve vědě v Česku špičková - a přitom vím, že dobrá polovina fakulty jsou katedry, co prostě kvalitu nemají.
Já jenom nechci, abysme nepovažovali za vědce lidi, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.
Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká.
Ony ho ty peníze za komerční výzkum nemusí moc čekat ani v té informatice. Protože dost často praxe potřebuje vyřešit celkem "triviální" věci (něco naprogramovat apod.), což zas nesplňuje představy vedení škol o "vysoce kvalitním" výzkumu (pokud možno základním, protože aplikace jsou pro cvičené opice).
Tak teď moc nerozumím. Pokud se má "jenom něco naprogramovat", tak to není žádná věda, žádný výzkum, je to čistá praxe.
-
Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále
A jsme u toho... Jak píše j, jsou na to dva možné pohledy: "nebyl jsi schopen se probojovat" vs. "pedagog nebyl schopen zaujmout".
To první samozřejmě rádi používají absolventi, protože tím zvyšují svou prestiž.
Tak v první řadě jsem psal i - nebo nebyl ochoten. FEL byl před 15 lety těžký, určitě výrazně těžší než dneska (ale také určitě lehčí než před 30 lety). Spousta lidí skončila v prváku a druháku, protože na to prostě neměli. Spousta jich skončila, protože nebyli ochotni makat a spousta jich skončila, protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.
Ano v prvních dvou letech nás tam učil kvalitní vědec zcela vyjímečně a i když nás někdo zaujmul (vědec či nevědec), tak nebyl moc čas se rozplývat na krásou poznání, protože v jiném předmětu to bylo hrozné.
Pisatel j, ale píše takové ty klasické kecy, kterýma si lidi léčí midrák. Jestli na to fakt neměl a fakt si ho léčí? Nevím a je mi to ukradené.
Ale zpět k tématu - prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě a co dokázali její absolventi. Nic s čím by se dalo snadno manipulovat.
-
FI neznám, Brno celkově moc neznám :-( Ale byli ti lidé fakt kvalitní vědci? Zkoušel jste porovnávat jejich h-index se špičkama ve světě a v ČR? Jména nechci - jak vidíte, já jsem nejmenoval, ani když jsem chválil.
Opravdu nechci zabíhat do osobní roviny ani takhle pseudoanonymně :)
Já jenom nechci, abysme nepovažovali za vědce lidi, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.
Nechci se bavit o tom, kdo je "ve skutečnosti" vědec. Z principu věci je vědec každý, kdo je zaměstnaný na nějaké VŠ a je placený z peněz na vědu.
Spíš bych se vrátil k původnímu tématu: existují nějaká aspoň relativně tvrdá data, která by potvrzovala tezi, že mezi "dobrý vědec" a "dobrý pedagog" je korelace? (vaše hypotéza) Popřípadě že tam aspoň není negativní korelace? (JS-ova hypotéza)
Tak teď moc nerozumím. Pokud se má "jenom něco naprogramovat", tak to není žádná věda, žádný výzkum, je to čistá praxe.
Znovu: nechci slovíčkařit nad tím, co je "skutečná věda". Faktem je, že (zatím ještě) existují RIV body za software. Takže z definice je i vytváření software de iure věda.
-
Tak v první řadě jsem psal i - nebo nebyl ochoten.
Ale v obou případech zmiňujete problém na straně posluchače. Já říkám, že to může být i problém na straně vyučujícího. A sám to znovu ilustrujete:
protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.
Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.
Ale zpět k tématu - prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě a co dokázali její absolventi. Nic s čím by se dalo snadno manipulovat.
Tak já nevím, nakolik rozumíte sociometrii. Já vůbec. Jenom tak z povzdálí, velmi letmo sleduju různé debaty (o kafemlejnku, o evropských grantech, o reorganizaci naší fakulty) a nemám z toho pocit, že by existovalo nějaké totálně neprůstřelné nezpochybnitelné kritérium.
Jasně, asi nikdo nebude zpochybňovat prestiž nejlepších světových univerzit. Ale to je úplně jiná liga. Je otázka, jestli by se vůbec naše školy měly snažit plnit úlohu, kterou plní tyhle univerzity. No a to jsme právě u toho prvního odstavce, kde jsem psal, že škola by především měla mít jasné zadání, jakého cíle má dosahovat, jakou vlastně poskytuje službu. To imho u nás naprosto chybí (a symtomem pak je právě ten nedostatek prakticky laděných - ale přesto velmi kvalitních - škol, protože se všichni tváří jako kdovíjaké výzkumné instituce, i když na to naprosto nemají...).
-
prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě
To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci, tak aby sehnal dobré zaměstnání. To není nic proti vědcům a vědě obecně, ale není možné tvrdit že kvalitu školy pro účely Bc. a Ing./Mgr. nějak zásadně ovlivňuje přítomnost kapacit v oblasti výzkumu.
-
To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci
Tak - a teď se strhne klasická lavina s klíčovými slovy "učňák", "cvičené opice", "pásovka" atd. atd.
Pojďme tomu předejít tím, že se (doufám) shodneme aspoň na tom, že někteří lidi očekávají službu "naučíme vás praktické věci", zatímco jiní lidi očekávají službu "naučíme vás state of the art záležitosti". A v současném českém systému neexistují jasně vyprofilované školy, které by si zájemce o ten který typ služby mohl vybrat a dostat to, co očekává.
--------------------
Mimochodem, nějaká tvrdá data by byla:
http://rer.sagepub.com/content/66/4/507.short
A review of various models of the relationship between research and teaching in universities is presented,[...] A meta-analysis of 58 studies demonstrates that the relationship is zero.
:)
-
protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.
Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.
Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.
Co poslouchám, tak se dnes hlavně v prvních ročnících VŠ srovnávají znalosti studentů. Problém bych zde viděl spíše v malých nárocích na SŠ, které se pak přenesou dál. Proto ta "idiocie".
-
V tom je plánovací záměr srovnávat se nutne se západními státy a USA v tom kolik procent lidi ma absolvoval střední a kolik vysokou školu. Nároky na některých středních školách opravdu dramaticky klesly. Výsledkem pak může byt vysoká nezaměstnanost nebo nutnost si po VŠ dodělat výuční list na vázanou živnost. Přitom možnosti právě diky IT mají dnes lidi větší. Koupodivu, možná je to jen moje zdání, se mi zdá že klesá všeobecný přehled a schopnost nalézt a použít v praxi. Obecně samozřejme, ovšem u některých humanitních profesí je to přímo katastrofa. Zároveň stoupají možnosti ovlivnit az zmanipulovat lidi nějakým nesmyslem, včetně politického.
Člověk az žasne čemu jsou dnes lidi schopni věřit, či to považovat za správne jen proto, že to bylo na netu nebo v TV.
-
prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě
To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci, tak aby sehnal dobré zaměstnání. To není nic proti vědcům a vědě obecně, ale není možné tvrdit že kvalitu školy pro účely Bc. a Ing./Mgr. nějak zásadně ovlivňuje přítomnost kapacit v oblasti výzkumu.
Omlouvám se panu Prýmkovi, dochází mi čas a nedokázal bych na něj odpovědět krátce, takže jenom rychlý výstřel sem:
Studenta prestiž školy zatraceně zajímá, protože podle toho z jaké školy má titul, tak dobrou (a dobře placenou) práci dostane. Firmy mají velmi omezené možnosti, jak komplexně zjistit, co absolvent vlastně umí. Proto se spoléhají na to, že to za ně otestovala škola. Tahle je hodně dobrá - její absolvent bude asi hodně dobrý. Tahle je mizerná, kdyby byl ten člověk dobrý, jistě by šel na lepší. Tak to funguje na západě a tak to funguje i u nás.
Školy se obecně dělí na ty, co učí studenty pracovat se současnými technologiemi - to jsou školy praktické. A na ty, které učí studenty vymýšlet technologie zítřka - to jsou ty univerzity, kde učí vědci.
Chápu, že je to v Česku těžké - ale pokud se někdo z nedostatku kvalitních praktických škol rozhodne jít na univerzitu, tak bych si neměl stěžovat, že ho tam neučí, to co čeká od praktické školy.
Jinak naprostá většina studentů na západě vyhodnotí, že pro jejich budoucí praxi bude nejlepší skončit jako Bc., titul Mgr. je něco navíc -rozhodně není normální hledat s titulelm Mgr. běžnou praktickou práci. Technici, kterým se ve světě říká engineers jsou titulem většinou "pouze" Bc. A technici v USA běžně nastupují do PHD studia s titulem "pouze" Bc. Titul Mgr. tam v technice stojí tak nějak bokem.
-
Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.
Ona klasická mat. analýza na které se nejvíc vyhazuje není příliš těžká. Je to dril typových příkladů na čas (neni čas na přemejšlení, postupy musíš znát nazpaměť).
U matematiky se předpokládají vstupní znalosti, zatímco odborné předměty se mnohdy začínají od středoškolské úrovně.
Školy se obecně dělí na ty, co učí studenty pracovat se současnými technologiemi - to jsou školy praktické. A na ty, které učí studenty vymýšlet technologie zítřka - to jsou ty univerzity, kde učí vědci.
Chápu, že je to v Česku těžké - ale pokud se někdo z nedostatku kvalitních praktických škol rozhodne jít na univerzitu, tak bych si neměl stěžovat, že ho tam neučí, to co čeká od praktické školy.
Na jednoho vědce vymýšlejícího technologie zejtřka jsou potřeba stovky aplikátorů již vymyšleného. Problém CZ je ten, že si na vědu hrajou i tam, kde by bylo účelné produkovat praktiky. Cvičící co nikdy nebyl v praxi ale překypuje důležitostí (typicky doktorand kterého donutily učit) je k hovnu.
-
....
Tak o vědě nevíš vůbec nic, to nemá žádný smysl komentovat, co tam máš dál?
Jo FEL. Nejsi ten, co tady vždycky píše o idiotovi Třeštíkovi, takže jsi FEL zřejmě opustil v prváku/druháku (kde to bylo před 10, 15 lety opravdu idiotské). Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále a nenarazil jsi tam na kvalitní lidi. Byli tam. A šprti na FELu fakt šanci neměli. To je možná tvoje psychická berlička, jak se vyrovnat s tím, že se ti tam nelíbilo a žes to nedodělal.
Hele, reknu ti to asi takhle, vedatora, co bude badat nad tim, jestli je vedecky spravnejsi napsat 5+5 v cobolu nebo fotranu potrebuju tak jednoho na miliardu obyvatel. Cloveka, kterej umi napsat "blbej" select potrebuju 30x denne. A ano, na tu skolu sem se vykaslal, a mezitim, co nekteri zustali a zabyvali se navrhy 30let starych veci, ja se zacal zivit temi soucasnymi. Co se vysledku tyce, sme na tom v soucasnosti tak stejne - oni za svuj papir priplatek nedostavaji a sve uzasne vedecke vzdelani uz davno hodili nekam do kanalu. Kdybych po nich dneska chtel, aby mi spocitali delku smotanyho dratu na 2D obrazku (jedna z diplomek) ... tak by byli vzadeki.
Pro tvoji informaci, sel sem na tu skolu s naivni predstavou, ze se tam (a prave tam, FEL sem si vylozene vybral) dostanu k necemu zajimavymu. Ve finale sem usoudil, ze az budu mit pocit, ze potrebuju "ten papir", tak si ho pri pive dodelam jinde (trebas na ekonomce ... tam se chodilo tak na dva dny do mesice).
A jelikoz tu je rec o kvalite vzdelavani, tak muzu za sebe s naprosto klidnym svedomim prohlasit, ze VS byla kurevska srazka s realitou ceskyho skolstvi.
2Mirek Prýmek:
Skola - a predevsim pak VS - by se predevsim mela podilet na vyvoji zcela realnych veci s realnym uplatnenim - a studenti by se toho meli samozrejme v maximalni mire ucastnit sami, vyucujici by je meli pouze usmernovat. Potrebujeme stovky, tisice inzenyru, kteri v optimalnim pripadne "prijdou, vidi, navrhnou" a ne teoretiky, kteri po mesicich badani spocitaji, ze teoreticky uplne kulatou kouli vyrobit nelze ... a pak prijde "venca soustruznik" a za 10 minut vyrobi kouli dost kulatou na to, aby se dala pouzit.
To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci
Tak - a teď se strhne klasická lavina s klíčovými slovy "učňák", "cvičené opice", "pásovka" atd. atd.
Neni rec o cvicenych opicich, ale o lidech, kteri tomu maji rozumet a maji umet navrhovat reseni. To 99% soucasnych inzenyru po skole neni schopno.
Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.
Co poslouchám, tak se dnes hlavně v prvních ročnících VŠ srovnávají znalosti studentů. Problém bych zde viděl spíše v malých nárocích na SŠ, které se pak přenesou dál. Proto ta "idiocie".
Ja vidim cast problemu i jinde - kdyz uz se tu propira FEL, tak si vem, ze na nej prijde gymplak a elektrikar. Gymplak lepe zvlada prave onu matiku (samo taky neplati univerzalne) ale nepozna medenej drat od hlinikovyho ... Dtto, kdyz se toho elektro zeptas, jak trlustej drat potrebujes, tak to z hlavy rekne, gymplak bude hledat vzorec.
A ted je otazka, zda by na tom felu mel byt spis ten gymplak (a potencielne se stat vedatorem) nebo spis ten elektrikar (a stat se praktickym inzenyrem). Co myslis, jakych je treba vic?
Mimochodem, mozna by vubec nebylo od veci, aby VS platily firmy, ktere pak ty vysledky zamestnavaji - a zaroven aby urcovaly, co se ucit bude a co ne.
Studenta prestiž školy zatraceně zajímá, protože podle toho z jaké školy má titul, tak dobrou (a dobře placenou) práci dostane. Firmy mají velmi omezené možnosti, jak komplexně zjistit, co absolvent vlastně umí. Proto se spoléhají na to, že to za ně otestovala škola. Tahle je hodně dobrá - její absolvent bude asi hodně dobrý. Tahle je mizerná, kdyby byl ten člověk dobrý, jistě by šel na lepší. Tak to funguje na západě a tak to funguje i u nás.
Toto je tvoje naivni predstava/zbozne prani. Byl sem u prijimacich pohovoru nekolika lidi a nikdy me nezajimalo, co maji za skolu. Nemam zaroven vubec zadny problem s absolventy, pokud projevi odpovidajici zajem (nikoli o horentni sumy). Je mi dokonce uplne jedno, jestli maji vzdelani v oboru. Znam spoustu spickovych ITku, kteri nemaji skolu ani vzdalene pribuznou. Proste si ze sveho konicku udelali povolani - a takovi jsou zdaleka nejlepsi. Stejne tak, kdyz sem byl na druhe strane, tak po me nikdy nikdo nechtel dokladat, co mam/nemam za skoly. To nikoho nezajima.
Na jednoho vědce vymýšlejícího technologie zejtřka jsou potřeba stovky aplikátorů již vymyšleného. Problém CZ je ten, že si na vědu hrajou i tam, kde by bylo účelné produkovat praktiky. Cvičící co nikdy nebyl v praxi ale překypuje důležitostí (typicky doktorand kterého donutily učit) je k hovnu.
jj, taci jsou nejhosi - casto je doslova o rok ci dva starsi, nez jeho "zaci", ale chova se k nim, jako by sezral vsechnu moudrost sveta (a pak se strasne divi, kdyz nekde v temnem pruchodu dostane preshubu).
-
NejsemPHD vs.j
Tahle komunikace mi prijde trochu jako srazka utopisty s realitou. Taky jsem chodil pred 8 lety na FEL a taky sem se na to vykaslal. Duvod? Matematika byla tezsi, a prupravu jsem ze SS mel katastrofickou, spise sem prezival s vybornym zakladem ze ZS (rozsirena vyuka matematiky a prirodovednych predmetu) a trochou te nastavby. Presto by se to dalo i naucit, kdyby prednasky byly zazivevnejsi, pristupnejsi a splnovali svuj ucel, tojest vysvetlit latku a nikoliv od prvni minuty studentovi do hlavy vstepovat predstavu vlastni neschopnosti a idiocie. Tenkrat jsem si myslel ze jsem na to blbej, dneska uz vim, ze vetsine profesoru je uprimne jedno jestli chapete nebo ne. Jste proste jen cislo a oni kvuli nikomu svoje zabehle standarty menit nebudou. Zvlastni je, ze na XY prednasek ktere jsem mel moznost navstivit, do vas huceji definice derivace, integralu, limity etc. ale NIKDY se nikdo neobtezoval vysvetlit proc a co to vlastne je a k cemu je to dobre. Prijde mi, ze podle nazoru NejsemPHD je to v absolutnim poradku. Je preci moje vina, ze prednasejiciho pana toho a nechapu a mam si to zjistit jinde a nebo asi prenest telepaticky. Ja jsem asi ale v tomhle naivni a prijde mi, ze od toho prave ta vzdelavaci instituce je, aby to lidi naucila a ne aby si elementarni veci zjistovali sami. Pokud to prednasejici nedokaze tak tam nema co delat. A nebo ze by to skoly delaly cilene??
Navic jsem na FEL sel, protoze jsem chtel studovat IT a v te dobe to bylo to "nejlepsi" v oboru. Bohuzel jediny pribuzny predmet v prvaku byly zaklady algoritmizace, ktere jsem se svymi zakladnimi znalostmi pascalu dal i v jave jako jeden z nejlepsich z kruhu a dale jsem byl krmenej uzitecnostma typu technicka dokumentace a materialy a technologie. Kdyz jsem na vic zjistil ze prvni predmet, ktery by me asi bavil a splnoval me predstavy o IT bych mel ve ctvrtaku, tak jsem se na to proste vykaslal. Z me strany by to byla v takovem pripade jen honba za papirem, bez ktereho to dle dnesni spolecnosti nejde, navic si myslim ze vyhodit dva roky zivota, abych prezil tu prudu a pak ze uz to bude ok mi prijde jako dost kruta dan, kdyz navic NIKDY pri zadnem pohovoru, a ze jsem jich absolvoval mnoho, se nikdo o skolu nazajimal, a sam jsem i pracoval na pozicich, pro ktere byla VS pozadovana, takze to asi bez toho jde.
Paradoxni je, ze pote, co jsem si o tom neco sam zjistil a precetl, me matematika zacala docela zajimat a chtel bych se na skolu pri zamestnani vratit a konecne to dodelat, ale ne proto abych mel papir, protoze ke sve praci to nepotrebuju a nabidek mam i beztak dost u nas i v zahranici, ale kvuli sobe a tak, aby mi to neco dalo a ne abych to jenom nejak osolichal, ochcal a dostal papir.
Asi to nebude lehle, ale zvladli to jini tak proc ne ja a uz jenom kvuli tomu, abych umlcel ty experty co presne vi, ze lidi s mym nazorem si jen leci sve komplexy z toho ze to neudelali a za to mi to proste stoji protoze si za tim nazorem budu stat dal. :D
-
Studenta prestiž školy zatraceně zajímá, protože podle toho z jaké školy má titul, tak dobrou (a dobře placenou) práci dostane. Firmy mají velmi omezené možnosti, jak komplexně zjistit, co absolvent vlastně umí. Proto se spoléhají na to, že to za ně otestovala škola. Tahle je hodně dobrá - její absolvent bude asi hodně dobrý. Tahle je mizerná, kdyby byl ten člověk dobrý, jistě by šel na lepší. Tak to funguje na západě a tak to funguje i u nás.
To jsou bohapusté výmysly, takhle to funguje možná na nějakém vědeckém pracovišti, ale ne v praxi. Normálně se nabírají absolventi co mají jakýkoliv VŠ diplom a jsou vytříděni na základě výsledků v praxi. Dokonce se často zjistí že držitel titulu Phd. z prestižní školy je v praxi zcela nepoužitelný.
Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.
Bc./Ing./Mgr. je příprava na budoucí povolání, ve studijním programu vůbec nemají být jakési daně nebo náhrady přijímaček, nýbrž se student tímto nesmí zdržovat a má se zabývat studiem pro účely svého budoucího povolání.
Vedení mnoha VŠ už jsou tak zvrácené, že studentům Bc./Ing./Mgr. některé předměty zařazují z přesvědčení že student Bc./Ing./Mgr. je musí znát protože je musí znát, přestože je v praxi nevyužije vůbec nikdy.
-
Nechci se bavit o tom, kdo je "ve skutečnosti" vědec. Z principu věci je vědec každý, kdo je zaměstnaný na nějaké VŠ a je placený z peněz na vědu.
Tak když někdo pracuje v kuchyni, ale nevaří tam, maximálně občas udělá čaj, nebo vajíčka, tak je to podle vás kuchař? Jenom proto, že to má v pracovní smlouvě, že je zaměstnán jako kuchař?
Spíš bych se vrátil k původnímu tématu: existují nějaká aspoň relativně tvrdá data, která by potvrzovala tezi, že mezi "dobrý vědec" a "dobrý pedagog" je korelace? (vaše hypotéza) Popřípadě že tam aspoň není negativní korelace? (JS-ova hypotéza)
Tak to osobně dost pochybuji. Neviděl jsem podobná data pro žádné povolání, ani pro vědce/učitele. Bavíme se tu o dojmech, bohužel.
Znovu: nechci slovíčkařit nad tím, co je "skutečná věda". Faktem je, že (zatím ještě) existují RIV body za software. Takže z definice je i vytváření software de iure věda.
Ano s tímhle se hrozně podvádělo, ale formálně se má jednat o software realizující výsledek nějakého výzkumu. Ale, tak jak jste to napsal, že vytváření SW je de iure věda, to fakt ne.
Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.
Ano, když jsem já před 15 lety studoval, tak byl na FELu (a technikách obecně) velký problém, že brali skoro každého (neúměrně snadné příjmačky), ale v prvních dvou ročnících to silně vykostili. A protože první dva ročníky byly masové, tak nebyl prostor pro nějaké lidské jednání a pochopení osobních problémů. Co jsem pochopil, tak dneska to funguje víceméně pořád stejně.
Ano ukazuje to na problém. Ale i přes ten problém to byla nejlepší restaurace ve městě (v mém oboru) a odešel jsem dobře najeden.
Tak já nevím, nakolik rozumíte sociometrii. Já vůbec. Jenom tak z povzdálí, velmi letmo sleduju různé debaty (o kafemlejnku, o evropských grantech, o reorganizaci naší fakulty) a nemám z toho pocit, že by existovalo nějaké totálně neprůstřelné nezpochybnitelné kritérium.
Jasně, asi nikdo nebude zpochybňovat prestiž nejlepších světových univerzit. Ale to je úplně jiná liga. Je otázka, jestli by se vůbec naše školy měly snažit plnit úlohu, kterou plní tyhle univerzity. No a to jsme právě u toho prvního odstavce, kde jsem psal, že škola by především měla mít jasné zadání, jakého cíle má dosahovat, jakou vlastně poskytuje službu. To imho u nás naprosto chybí (a symtomem pak je právě ten nedostatek prakticky laděných - ale přesto velmi kvalitních - škol, protože se všichni tváří jako kdovíjaké výzkumné instituce, i když na to naprosto nemají...).
Tak jediné správné kritérium ve sciometrii samozřejmě neexistuje :-) Ale není třeba si zoufat - prostě se mrkněte na h-index a nezapomeňte, že ho nesmíte porovnávat napříč obory. A že dvojnásobný h-index něco znamená, ale o 20 % lepší h-index neznamená nic.
No u nás se právě schyluje k velké zmeně. Zatímco dneska se jako výzkumné profilují snad všechny VŠ v Česku (kromě těch opravdu malých a okrajových), tak ministerstvo plánuje, že výzkum bude podporovat (=platit) pouze na několika málo univerzitách v Česku. To vypadá na papíře krásně, že vědu budou dělat jenom ti, kdo na to mají - a ostatní si na to přestanou hrát - a začnou plnit tu praktickou roli. Jenže víme, jak to tu chodí. V detailech nebude ďábel, ale arcisatan :-)
Mimochodem, nějaká tvrdá data by byla:
http://rer.sagepub.com/content/66/4/507.short
A review of various models of the relationship between research and teaching in universities is presented,[...] A meta-analysis of 58 studies demonstrates that the relationship is zero.
:)
Já bych si tedy z abstraktu vůbec netroufl hádat o čem ta studie vlastně byla, to je tak obecné, že to může znamenat cokoliv.
-
Korelace mezi schopností vynalézat a schopností učit neexistuje.
Učení podobně jako bádání vyžaduje trpělivost, mnoho zdejších kreténů jistě najde korelaci mezi vytrvalostním během a bádáním.
Na to, aby Vám někdo pomohl zvládnout základy, opravdu nepotřebujete špičkového vědce. (Vím, že vy kreténi nechápete, co to jsou základy.) Podívejte se na mě, já tu s Váma nemám trpělivost, protože tu je pár strašně chyterjch kreténů, proč by někdo, kdo má v hlavě mozek, s Vámi tu trpělivost měl mít? Pochopte, jste jen sračky a někdo, kdo opravdu něco dokáže, se s vámi rozmatlávat nebude. Na zvládnutí základů je nejlepší rákoska a někdo, kdo má trpělivost. Jeho vědecké výsledky jsou IMHO nepodstatné. Důležité je to, jak se dokáže vypořádat s kretény. Až pochopíte základy a budete užiteční, až se cca dostanete na úroveň skutečných vědců, tak to bude mít smysl. Jste tak velký kreténi, že dokonce máte pocit, že chodit vás musí učit Usain Bolt. Ale hovno, chodit Vás musí učit někdo, kdo na Vás bude mít trpělivost, Bolt by Vás nakonec uškrtil ptákem, protože nejpozději za rok by mu z takových retardů ruplo v kouli. V lepším případě by si na Vás po roce začal pěkně hnusně léčit mindráky. Až budete umět chodit, až budete umět běhat a budete se chtít dostat na špičku, pak budete potřebovat toho Bolta. Protože s ním to půjde daleko líp, ale základy, prvních pár let, na to potřebujete někoho, kdo se z Vás nepobleje. Vím, že to nepochopíte, protože to ve vlastních kebulích popřete, prostě nemůžu mít pravdu, protože vy jste jedineční a zázrační. Ale hovno...
-
Studenta prestiž školy zatraceně zajímá, protože podle toho z jaké školy má titul, tak dobrou (a dobře placenou) práci dostane. Firmy mají velmi omezené možnosti, jak komplexně zjistit, co absolvent vlastně umí. Proto se spoléhají na to, že to za ně otestovala škola. Tahle je hodně dobrá - její absolvent bude asi hodně dobrý. Tahle je mizerná, kdyby byl ten člověk dobrý, jistě by šel na lepší. Tak to funguje na západě a tak to funguje i u nás.
Takto na to pozerajú Humanoidný Retardi (HR) ale potom to aj tak vyzerá
-
Tak když někdo pracuje v kuchyni, ale nevaří tam, maximálně občas udělá čaj, nebo vajíčka, tak je to podle vás kuchař? Jenom proto, že to má v pracovní smlouvě, že je zaměstnán jako kuchař?
Tak můžeme si samozřejmě definovat pojem "vědec" za pomocí kritérií A,B a C a ostatním říkat např. "takyvědec". Jenom nevím, jaký by to mělo přínos k debatě.
Tak to osobně dost pochybuji. Neviděl jsem podobná data pro žádné povolání, ani pro vědce/učitele. Bavíme se tu o dojmech, bohužel.
[...] Já bych si tedy z abstraktu vůbec netroufl hádat o čem ta studie vlastně byla, to je tak obecné, že to může znamenat cokoliv.
Uvedl jsem jenom jeden odkaz. Na Google Scholar je jich spousta. Buď se teda můžeme bavit o dojmech, nebo se ponořit do tvrdých dat, nebo debatu raději ukončit.
Ano s tímhle se hrozně podvádělo, ale formálně se má jednat o software realizující výsledek nějakého výzkumu. Ale, tak jak jste to napsal, že vytváření SW je de iure věda, to fakt ne.
Opět: můžete si tomu klidně říkat jiným slovem, klidně "takyvěda", ale faktem je, že za software jsou oficiálně a legálně lidi placení z peněz na vědu. Nezlobte se, ale nevidím žádný smysl v handrkování se o tom, jaký software "realizuje výsledek výzkumu" a jaký ne. Opět faktem je, že spousta mylšenek vzešlých z výzkumu je potřeba zrealizovat (=>naprogramovat) aby se daly zpeněžit. Za článek vám nikdo z komerční sféry peníze nedá. A o penězích z komerční sféry přece byla řeč.
Takže říkejme si tomu klidně ťinťilivanťili, když nás slovo "věda" dráždí, ale je to prostě integrální součástí celého toho procesu vytváření nových věcí - od jejich designu až po realizaci a prodej.
Ale není třeba si zoufat - prostě se mrkněte na h-index a nezapomeňte, že ho nesmíte porovnávat napříč obory. A že dvojnásobný h-index něco znamená, ale o 20 % lepší h-index neznamená nic.
Ale mě třeba žádný h-index nezajímá. Je to vaše teze, že lepší výzkumník je lepší pedagog. Moje ne.
No u nás se právě schyluje k velké zmeně. Zatímco dneska se jako výzkumné profilují snad všechny VŠ v Česku (kromě těch opravdu malých a okrajových), tak ministerstvo plánuje, že výzkum bude podporovat (=platit) pouze na několika málo univerzitách v Česku. To vypadá na papíře krásně, že vědu budou dělat jenom ti, kdo na to mají - a ostatní si na to přestanou hrát - a začnou plnit tu praktickou roli. Jenže víme, jak to tu chodí. V detailech nebude ďábel, ale arcisatan :-)
Do puntíku souhlasím. Taky dost zvědavě očekávám, jak to dopadne. Akorátže než se to zrealizuje, tak už nejspíš ve výzkumu nebudu, takže už budu mít jenom informace z médií, což znamená žádné.
-
Škoda, že nemám několik VŠ :-(
Prof. doc. Mgr. Ing. Bc. Michal Kolesa, Ph.D.
-
Soukromé školství
Názory na soukromé školy se velice různí, záleží, zda se daný člověk soukromého vzdělávání účastnil či nikoliv. Soukromé a státní školství je jiné, soukromá škola si může dovolit zaplatit ty nejlepší a nejprestižnější učitele, spoustu učitelů například z Karlovy Univerzity neučí jen na „Karlovce“, ale i různě po České republice, například v Unicorne College. V České republice existují prestižní soukromé střední školy, například jako gymnázium Porg, pana Klause mladšího, či gymnázium Amazon, kde studuje dcera současné presidenta republiky. Nechci se věnovat, ale středním školám a rád bych se zaměřil na Vysoké školství.
Existuje několik zjevných výhod, soukromé vysoké školy, si mohou dovolit najmout lepší kantory, to je velice důležité, protože je obrovský rozdíl zda Vás učí odborník a někdo skutečně zaujatý, nebo někdo kdo Vám přišel látku jen tak odříkat.
Další nesporná výhoda je, že díky menšímu množství studentů na kantora, je na soukromých školách osobnější přístup, studijní rádo za poplatek zařídí termíny zkoušek na míru, tak aby to studentovi vyhovovalo, nebo sjednají speciální výukové termíny či konzultace. Toto je přidaná hodnota soukromých vysokých škol, osobní přístup.
Lidé, obzvláště ti co nemají finance, aby studovali na soukromých vysokých školách, tyto školy obviňují z nekvalitní výuky či z prodávání titulů. No pokud vím, tak Plzeňská práva byly státní škola a nikoliv soukromá, no toto si už každý musí promyslet sám. Nicméně povím Vám jednu myšlenku, na kterou na západě už všichni dávno přišli. Kvalita vysoké školy se měří kvalitou jejich studentů. Chápete to??? To znamená, že pokud děláte školu, jejichž absolventi jsou firmami vnímáni jako špatně vzdělaní amatéři, tak Vám asi Váš titul k ničemu nebude, neposkytne Vám totiž onu prestiž ani onu kvalitu. Pokud jsou absolventi Vaší školy firmami považováni za profesionály na slovo vzatými, tak má studium takové školy význam a daleko větší smysl. Díky tomu, že některé vysokoškolské tituly jsou významnými firmami preferovány před jinými, tak to vede studenty k poptávce po těchto prestižních školách. Chápete, je jasné, že je lepší studovat školu, jejichž titul Vám skutečně kariérně pomůže, logické ne??? No a ty školy, které nebudou kvalitní, případně budou mít nízké nároky, absolventi budou neschopní, budou mít tituly tak říkajíc zadarmo, tak takové školy nebudou studenty vyhledávány, doufám, že Vám to stále dává smysl. Konkurenční výhodu tedy získají školy, které mají kvalitnější absolventy, jejichž studium je náročnější a jsou lépe respektované firmami. To je něco jako v automobilovém průmyslu Fiat, ano je to auto, ale každý raději nějaké auto s lepší reputací.
Vidíte ten směr kam to vede, studenti logicky budou vyhledávat náročnější a prestižnější školy, čímž lehké školy budou motivovat mít kvalitnější kantory, lepší výuku a vetší obtížnost proto, aby je firmy respektovali, získali lepší jméno a nalákali tak studenty, kteří jsou pro ně jediným zdrojem příjmů.
Oproti tomu když se podíváme na státní univerzity, tak na ty takový tlak není tvořen, protože je jednoduše financuje stát a jak nám ukázali v Plzni, tak vysoce postavení, rektor, děkan a podobně si mohou finančně pomoci, tak že nějakému politikovi poskytnou titul. Neříkám, že se toto nemůže stát u soukromé školy a neříkám, že se to neděje, nicméně pro majitele soukromé školy je dobré jméno školy jediné co má a které si rozhodně nechce zničit.
-
to Cruiserupce:
Narocnejsi a prestiznejsi skoly bude vyhledavat jen hrstka vyvolenych, ktere problematika skutecne zajima a kteri se chteji ucit. Drtiva vetsina studentu VS vsak spada do kategorie "titul za kazdou cenu" coz je vzhledem k nezajmu naboraru zcela logicke. Je naivni si myslet, ze vetsinu zamestnavatelu zajima odkud mate titul, je jim to uplne volny a vzhledem k urovni VS jakozto pripravy pro povolani je to logicke, protoze pridana hodnota pro zamestnavatele u zamestnance s VS oproti zamestnanci bez VS je blizici se nule v drtive vetsine pripadu a navic dostuduju-li ve 24-25, znamena to potencialni ztratu 5-6 let v praxi, ktera uz pro zamestnavatele pridanou hodnotou je.
Znam spoustu lidi s VS a neznam nikoho, po kom by v zamestnani chteli videt diplom, je tedy naivni domnivat se, ze budou hloubeji rozlisovat mezi absolventem CZU a FJFI.
To ze profesori uci na vice skolach, jak statnich tak soukromych je pravda, stejne tak je ale pravda, ze spousta skol ziskala akreditace na ruzne predmety diky profesorum, kteri se ve skole temer nevyskytovali, tedy tezko muzeme garantovat uroven vzdelani na takove instituci, ze?
Co urcuje prestyz skol? Zminujes Klauzovo gymnazium o kterem moc nevim, ale zrovna treba na Amazon jsou pomerne dost spatne reference a kdo nekdy videl, slysel Katerinu Zemanovou v mediich tak si musi udelat obrazek o instituci kterou navstevuje sam, ale nic proti ni.
Nenavist zastupcu soukromych a statnich skol je dana nedalekou historii, kdy se jeste delaly prijimacky na vsechny VS, takze clovek musel ukazat nejake znalosti aby se tam vubec dostal. Tento predsudek zustava stale i kdyz spousta skol statnich uz bere uplne bez prijimacek a nektere ty co prijimacky maji je znacne zjednodusili. Navic vas ze soukrome skoly nevyhoden, protoze jste nemeli alespon xy kreditu, ale proste si za abc koupite nove a jdete dal. Nakolik je ten ci onen pristup spatny necham na posouzeni kazdeho, nicmene sam sem zazil par velice schopnych lidi na VS ktere vyhodili nebo nechali opakovat z neuveritelne nesmyslnych duvodu.
-
2Cruiserupce: co na to napsat nez lol ... kamoska na soukrome skole ucila ... vyhodit nikoho nelze - on si plati, on je tim, kdo rozhoduje. Presne tomu odpovida zpusob a kvalita vyuky ... kdyz se dotycny ve skole objevi 3x mesicne ... tak to staci, a "nejak" se to udela. Pokud vyucujici nadeli nejakemu "VIP" synackovi "kuli", tak se resi na vedeni skoly ... ten vyucujici.
-
Další nesporná výhoda je, že díky menšímu množství studentů na kantora, je na soukromých školách osobnější přístup, studijní rádo za poplatek zařídí termíny zkoušek na míru, tak aby to studentovi vyhovovalo, nebo sjednají speciální výukové termíny či konzultace. Toto je přidaná hodnota soukromých vysokých škol, osobní přístup.
Hele, já vím, že seš troll, ale stejně... tohle mám i na veřejné vysoké škole, a to bez poplatku. No, vlastně ne tak docela, protože akademičtí pracovníci občas cestují na zahraniční stáže a konference nebo bádají. To se zjevně na českých soukromých vysokých školách nevede, že? ~,^
-
Smoofy>>> ono az v te nasi bananove republice bude mit diplom uplne kazdy (ber s nadsazkou) tak prestane rozlisovani ma/nema titul nybrz to nutne povede k rozlisovani podle jinych znaku ... ma/nema titul ze skoly, jejiz absolventi jsou kvalitni
-
davkol, j >>> ano vysmat se, pripadne me nazvat trollem, opravdu parada .... ja pisu jak by to melo fungovat, to ze v cechach existuji deformace nerozporuji ... ale zkuste zvednout zadek z nasi male republiky .. a podivat se jak to funguje v zahranici ... nebo se podivejte na http://www.topuniversities.com/university-rankings a mozna Vas prekvapi jak skvele se umistuji soukrome elitni skoly ...
-
Jen pro zajímavost, co tak vím, tak třeba lidé z MFF UK, co učili také na soukromé VŠ, tam měli na studenty nižší nároky.
-
EPI Hodonín, Vysoká škola logistiky Přerov, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce Sv. Alžbety Příbram, Vysoká škola Karla Engliše, Rašínova vysoká škola, ... .
Samé vysoce náročné a velmi žádané školy. Osobně tedy raději HGF VŠB, ale kdo chce kam ... .
-
ale zkuste zvednout zadek z nasi male republiky .. a podivat se jak to funguje v zahranici
V zahranici sem ztravil vetsinu sve dospele casti zivota a vsude to funguje podobne. To ze u nas nemame soukrome elitni skoly je dano za A historicky a za B tim, ze tady na to proste nikdo nema penize.
To, ze nekdo zaplati za studium na takoveto skole je vyhradne o zakupovani vlastniho postaveni. Vzdelani se ti tam dostane srovnatelne s kvalitni statni skolou. Vetsina svetovych univerzit ma velke mnozstvi svych prednasek na internetu ke schlednuti zdarma a jeste se predhaneji v tom kdo vic, takze vicemene dane znalosti muze ziskat kazdej a zdarma. Jenze bez papiru je ti to k nicemu. Ja jich peknou radku videl a muzu ti rici, ze od tech na nasich skolach se to nelisi temer v vubec (neberu extremy) tak v cem je tedy ta super kvaita za ty nepredstavitelny penize?
Uprimne kdyz srovnam treba trinity college v Dublinu nebo University of Limerick, ktere jsou hluboko pod nasi UK nebo i CVUT co jsem naposledy koukal tak kdyby mi nekdo dal na vyber tak beru Irsko. Proc? Protoze mi proste prijde fajn mit bazen, saunu posilovnu, knihovnu, kino, restauraci, kavarnu, studovnu, park etc. na jednom miste a dokonce ani nemusim prebihat jak idiot za 15 min. z Florence do Betlemsky (CVUT FD) a nebo z Dejvic na Karlak (FEL) abych stihnul hodinu. Ktera skola u nas, at uz soukroma ci statni tohle ma?
Ani jedna ze zminovanych skol neni soukroma, ale paradoxne oproti tomu co tvrdili ve zpravach na Nove, kdyz si ackari stezovali ze nemaji na skolne a ze je to proti jejich pravum a svobodam, tak se tam PLATI studijni poplatky, ktere nejsou uplne nizke (cca 2000 ecek rocne jestli si dobre pamatuju).
Nicmene i tady se najdou skoly, podobne jako u nas ony soukrome a uprimne na vetsinu normalnich praci se vas nikdo ptat na misto odkud mate diplom nebude, pokud ovsem nebudete chtit delat na soukrome klinice nebo v prestizni advokatni kancelari.
Nemyslim si ze si troll, jen mi prijde ze zadas ostatni aby zvedli zadek a podivali se ven a pritom sam moc realne neposoudis ani to co mas tady primo pred nosem a ze nektere tvoje prezentovane nazory jsou rekl bych naivni.
-
ale zkuste zvednout zadek z nasi male republiky .. a podivat se jak to funguje v zahranici
V zahranici sem ztravil vetsinu sve dospele casti zivota a vsude to funguje podobne. To ze u nas nemame soukrome elitni skoly je dano za A historicky a za B tim, ze tady na to proste nikdo nema penize.
To, ze nekdo zaplati za studium na takoveto skole je vyhradne o zakupovani vlastniho postaveni. Vzdelani se ti tam dostane srovnatelne s kvalitni statni skolou. Vetsina svetovych univerzit ma velke mnozstvi svych prednasek na internetu ke schlednuti zdarma a jeste se predhaneji v tom kdo vic, takze vicemene dane znalosti muze ziskat kazdej a zdarma. Jenze bez papiru je ti to k nicemu. Ja jich peknou radku videl a muzu ti rici, ze od tech na nasich skolach se to nelisi temer v vubec (neberu extremy) tak v cem je tedy ta super kvaita za ty nepredstavitelny penize?
Uprimne kdyz srovnam treba trinity college v Dublinu nebo University of Limerick, ktere jsou hluboko pod nasi UK nebo i CVUT co jsem naposledy koukal tak kdyby mi nekdo dal na vyber tak beru Irsko. Proc? Protoze mi proste prijde fajn mit bazen, saunu posilovnu, knihovnu, kino, restauraci, kavarnu, studovnu, park etc. na jednom miste a dokonce ani nemusim prebihat jak idiot za 15 min. z Florence do Betlemsky (CVUT FD) a nebo z Dejvic na Karlak (FEL) abych stihnul hodinu. Ktera skola u nas, at uz soukroma ci statni tohle ma?
Ani jedna ze zminovanych skol neni soukroma, ale paradoxne oproti tomu co tvrdili ve zpravach na Nove, kdyz si ackari stezovali ze nemaji na skolne a ze je to proti jejich pravum a svobodam, tak se tam PLATI studijni poplatky, ktere nejsou uplne nizke (cca 2000 ecek rocne jestli si dobre pamatuju).
Nicmene i tady se najdou skoly, podobne jako u nas ony soukrome a uprimne na vetsinu normalnich praci se vas nikdo ptat na misto odkud mate diplom nebude, pokud ovsem nebudete chtit delat na soukrome klinice nebo v prestizni advokatni kancelari.
Nemyslim si ze si troll, jen mi prijde ze zadas ostatni aby zvedli zadek a podivali se ven a pritom sam moc realne neposoudis ani to co mas tady primo pred nosem a ze nektere tvoje prezentovane nazory jsou rekl bych naivni.
Pokud vím tak all-in-one kampus má pražská hnojárna, která na rootu není v oblibě (ačkoliv prý dost lidi od tud dělá časem střední management).
Podstatná část přínosu zahraničních prestižních škol je "sociální networking", tzn. naučej tě chovat se jako výše postavená osoba a získáš kontakty na osoby které to mají také tak. Co jsem měl možnost vidět život v Cambridge tak i prachobyčejný parky slouží k sociálním aktivitám a na šprtajícího se jedince jsem nenarazil.
Prý je devizou prestižních škol, že si mohou dovolit osobní přístup. Relativně osobní přístup jsem zažil na české VOŠ. VOŠ sice nemá s prestiží nic společného, ale tento aspekt hodnotím velice kladně. (trochu rozdíl oproti FELu s 1200 prvákama na oboru).
-
Uprimne kdyz srovnam treba trinity college v Dublinu nebo University of Limerick, ktere jsou hluboko pod nasi UK nebo i CVUT co jsem naposledy koukal
Technická: v roce 2013 se TC Dublin umístila v ARWU stejně jako UK (201-300). Žádná jiná česká škola se, pokud se dobře dívám, do top 500 vůbec nedostala, což je standard už x let. Samozřejmě existuje spoustu argumentů (čti: výmluv) proč tomu tak je.
http://www.shanghairanking.com/ARWU2013.html
-
to txt:
Ano, hnojarna je k tomu asi nejblize, ackoliv nevim jak to tam maji s tema aktivitama a zabavnejma zarizenima. Co sem slychaval od lidi navstevujicich tento institut tak jedine zabavne zarizeni tam byla hospoda, tusim ze se jmenuje/ovala "Cecko" nebo tak nejak :).
to MP:
Koukam na to. ale cca 2-3 zpet jsem koukal na nejakej zebricek kde se pochybovali kolem 800 pozice. Ja se teda v tech hodnocenich moc nevyznam a myslim ze se to neda brat jinak nez jen priblizna reference, co se tim snazim rici je, ze i studovat se da "lidsky" a ne jak tomu u nas v drtive vetsine byva. Nase skolstvi mi trochu pripomina hromadne sadky na kurata, kde se jich mackaji desitky v jedne kleci, krmeji to buh vi cim, ale co na tom, hlavne ze vyslednej produkt tj. guma s diplomem bude uspesne vytvoren.
-
Pokud vím tak all-in-one kampus má pražská hnojárna, která na rootu není v oblibě (ačkoliv prý dost lidi od tud dělá časem střední management).
No co jim taky zbejva, kdyz nic poradneho neumi :D
-
Jo kdo se hnoje neboji...
Kdyby jenom stredni management. vzhledem ke zpusobu fungovani tohodle statu tu muze treba i vladnout. Vzdyt se staci podivat na prezidenty po Havlovi. V obrazne plati co vidlak to prezident, jen u te Havlovy vilky za Hradecem je potreba hodne primhourit oci a domyslet si pole.
-
Uprimne kdyz srovnam treba trinity college v Dublinu nebo University of Limerick, ktere jsou hluboko pod nasi UK nebo i CVUT co jsem naposledy koukal
Technická: v roce 2013 se TC Dublin umístila v ARWU stejně jako UK (201-300). Žádná jiná česká škola se, pokud se dobře dívám, do top 500 vůbec nedostala, což je standard už x let. Samozřejmě existuje spoustu argumentů (čti: výmluv) proč tomu tak je.
http://www.shanghairanking.com/ARWU2013.html
Vyzera, ze si sa dobre nedival, ctrl+f na "Charles University in Prague". Uz roky tam je, nemystifikovat.
-
Vyzera, ze si sa dobre nedival, ctrl+f na "Charles University in Prague". Uz roky tam je, nemystifikovat.
O cem to mluvis?
-
Vyzera, ze si sa dobre nedival, ctrl+f na "Charles University in Prague". Uz roky tam je, nemystifikovat.
Pokud se bavíme stylem "nemystifikovat", tak potom odpovídám: pozorněji číst!
(klíčová slova z citované pasáže: "UK", "žádná *jiná* česká")
-
K pristupu - u nas (MFF CUNI) sa mi zda byt az na asi jednu vynimku naozaj dobry.
Opisujete tu, ze docent niekde inde nieco nevysvetloval dobre a nechcel zmenit svoje zvyky - ozvali ste sa?
Mozno mam "hrosiu kozu", ale nerobi mi problem sa opytat (aspon ostatnym zdvihnem sebavedomie ;D) a po otazke vzdy dostanem odpoved. Niekedy hned, niekedy musim otazku spresnit, ale o to az tak nejde.
Ked dotycny vyucujuci nie je vestec, tak nejaku nevyslovenu otazku naozaj netipne, zvlast ked cast triedy zrejme suhlasi.
-----------
Vyuzitelnost a smer vyuzitelnosti je vec skoly. Kamoska sa mi stazovala, ze na jednej malej slovenskej VS museli dokonca vediet rozobrat PC a vymenit harddisk. Okrem toho robili aj ine prakticke veci ako hladanie chybnej komponenty a podobne. Pytal som sa jej na programovanie (co by sa na informatike podla mna hodilo) a ona nieco o tom, ze trochu ju naucili programovat v HTML. Nejaka vypoctova zlozitost uz isla uplne mimo nej.
Otazka je, ci cast tohoto nema vediet clovek aj tak a ci nie je lepsie, aby sa naucil v skole aj teoretickejsie veci.
-
Pokud se bavíme stylem "nemystifikovat", tak potom odpovídám: pozorněji číst!
To se rad ze nejsem jedinej komu to prijde trosku nelogicky :)
-
Je to asi podobné jako že většina Čechů taky vůbec netuší, že Čeština má předminulý čas, duál a neumí správně použít přechodníky.
Poměrně nerad zasahuji do podobných diskuzí. Nicméně tentokrát si odpověď na Váš příspěvek odpustit nemůžu.
Ano, většina Čechů netuší, že by čeština (mimochodem opravdu se nepíše velké Č) měla předminulý čas, jelikož ho taky nemá. Podobně jako nemá ani čas předbudoucí a předpřítomný.
Pokud jste si z vysoké školy odnesl to, co píšete (v různých vláknech), tak jste si odnesl poměrně málo. Co kvalitní vysoká škola člověku dá (pokud k ní přistoupí alespoň trochu odpovědně), nejsou až tak konkrétní dovednosti např. v programování (to je vedlejší produkt), ale především určitý "framework" pro přemýšlení, který jinde těžko získá. Zrovna pochopení lambda kalkulu výrazně zlepšuje představu o fungování programovacích jazyků (zvláště u jazyků postavených na funkcionálním paradigmatu, např. LISPu). Problém není to, že by např. tohle téma bylo mimo reálný svět, ale že si většina lidí není ochotna o tom zjistit sama víc (představa, že vysoká škola má člověku všechno naservírovat, je naprosto scestná). Pak by zjistili, že studium Turingových strojů i lambda kalkulu přímo souvisí se všemi programovacími jazyky, a pochopili by, co se např. stane, když se z jazyka C vypustí while cyklus a ekvivalentní příkazy - že některé věci se zkrátka nespočítají. A že vlastně některé problémy nelze vyřešit, ani když člověk ten while cyklus má (např. korespondenční problém). A mimochodem např. právě to, že člověk umí přemýšlet v rovině vyčíslitelnosti a složitostních tříd, se projeví v tom, že u některých problémů rovnou ví, že optimálně to při takové velikosti vstupu vyřešit v rozumném čase nemůže, a odhadne, jaké heuristiky by se na to hodily.
A to je právě to, co odliší člověka z kvalitní školy od zbytku populace - mnohem abstraktnější přemýšlení a v mnohem širších souvislostech. Mimochodem to, že člověk absolvoval např. MFF nebo FJFI, je pro spoustu firem už dostatečnou zárukou kvality člověka - svědčí to minimálně o tom, že takový člověk je schopen velice rychle pochopit složité problémy. Stačí se podívat, jak velká část absolventů obou škol míří hned po absolvování do vrcholového managementu. Zkrátka mají ten "framework", který ostatní nemají. Jsou schopni velice dobře analyzovat, co je příčina a co důsledek. Programovat v C++ se lze naučit praxí, ale tyhle věci těžko doženete.
Mimochodem když už se několikrát dával za příklad Gates (tuším, že to bylo některé z předchozích vláken) jako argument pro to, že vysokoškolské vzdělání není až tak potřeba, atd. Stačí se podívat se na jeho aktivity po opuštění školy - ještě poté byl akademicky aktivní, vizte například jeho článek o palačinkovém třídění (http://www.cs.berkeley.edu/~christos/papers/Bounds%20For%20Sorting%20By%20Prefix%20Reversal.pdf (http://www.cs.berkeley.edu/~christos/papers/Bounds%20For%20Sorting%20By%20Prefix%20Reversal.pdf)), který napsal společně s Papadimitriouem (kterého byste, jako absolvent informatického oboru, měl velmi dobře znát). Čili se rozhodně nejednalo o to, že by si Gates myslel, že takovéhle teoretické plácání k ničemu není - naopak.
-
A ještě drobná poznámka k tomu, kdo zakládá úspěšné české firmy/tvoří úspěšné produkty - jsou často právě lidé, kteří se celé studium hrabali v těch věcech, které tady někdo označil jako nudné definice-věta-důkaz. Jako dlouhodobě úspěšná česká IT společnost se většinou uvádí Unicorn - zakladatel firmy vystudoval matematické inženýrství na FJFI. Jako úspěšný český produkt se často uvádí NetBeans - vznikl přímo na půdě MFF. Takže asi tak.
-
Cestina predminuly cas ma, jen se uz bezne nepouziva.
To s tim Gatesem je zavadejici Pokud nekdo nestuduje VS neznamena ze odmita jakoukoliv teorii, jen si zrejme vybira tu teorii, ktera mu prijde uzitecna a nikoliv tu, kterou jini uznaji za vhodne dale predavat. Stejne tak jako neni samospasitelna praxe tak neni ani teorie.
Stačí se podívat, jak velká část absolventů obou škol míří hned po absolvování do vrcholového managementu.
A kampak se muzu podivat?
-
Poslední materiály, které jsem o předminulém času viděl, byly v jazykovědných článcích ze 30. a 40. let. O tom, že se o něm dá mluvit ještě v kontextu dnešní češtiny, mě tedy přesvědčilo až tohle: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Jazykovy_posudek__Ustavu__pro_jazyk_cesky__Akademie_ved__Ceske_republiky.pdf (http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Jazykovy_posudek__Ustavu__pro_jazyk_cesky__Akademie_ved__Ceske_republiky.pdf), kde se právě jeho používání v novém občanském zákoníku vytýká. Tak v tomto se panu Prýmkovi omlouvám. :)
-
MFF nebo FJFI, je pro spoustu firem už dostatečnou zárukou kvality člověka - svědčí to minimálně o tom, že takový člověk je schopen velice rychle pochopit složité problémy. Stačí se podívat, jak velká část absolventů obou škol míří hned po absolvování do vrcholového managementu.
Časopis Ekonom dělal průzkum (zveřejněno před týdnem). Top mngmt:
13% ČVUT (převážně FEL, stavební, strojní, FIT je zatim přiliš krátce), 12% VŠE, VUT 8%, VŠB 4%(?), pak nějaká ta medicína atp.
Zbytek vzorku tuto informaci neposkytl. Jedná se o generaci co studovala na přelomu 80 a 90 let.
Takže si sežeňte přesnější data. FJFI i MFF produkují převážně vědce.
-
Ano, v součtu. A teď si vydělte ta procenta množstvím absolventů za rok. FEL, FSv, FS a FIT jsou největší fakulty ČVUT. Na FJFI jsou desítky absolventů za rok, na MFF (která je pod UK) o něco více. A z nich většina lidí zůstává ve výzkumu. A ta část, co jde do soukromé sféry, bývá obvykle velice úspěšná. Poslední číslo Ekonomu nemám, ale také bych to rád rozepsané podle fakult viděl. Na otázku ohledně typického konkr. uplatnění (alespoň podle lidí v mém okolí - spolužáků, kteří nezůstali ve výzkumu), tak typicky bankovní sektor - společnosti jako ČSOB, Delloite, atd.
-
Jedná se o předposlední číslo a budou ho mít v každé slušné knihovně.
http://ekonom.ihned.cz/c1-60942970-skola-zaklad-zivota
-
to Karel:
Ano, v součtu. A teď si vydělte ta procenta množstvím absolventů za rok.
Zavadejici. O studium na FJFI je velmi maly zajem a co si pamatuju tak uz cca pres 6 let nemaji prijimacky a vypisuji i druhe kolo prijimaciho rizeni. Pokud tedy na FJFI nebo MFF nekdo pujde, da se statisticky predpokladat, ze jeo zajem o vedeckou cinnost bude IMHO trochu nekde jinde.
Podobne je to i s FS ktera jeden rok snad ani neotevrela magistra jak se tam nekdo nezene a pritom absolventi teto fakulty jsou jedni z nejzadanejsich a nejvyhledavanejsich.
Podle lidi v mem okoli to je zase tak, ze lidi s MFF delaj zamestnance a ovce a lidi s CZU jim sefujou. Ono to bude asi u kazdeho jinak.
-
Poslední materiály, které jsem o předminulém času viděl, byly v jazykovědných článcích ze 30. a 40. let. O tom, že se o něm dá mluvit ještě v kontextu dnešní češtiny, mě tedy přesvědčilo až tohle: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Jazykovy_posudek__Ustavu__pro_jazyk_cesky__Akademie_ved__Ceske_republiky.pdf (http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Jazykovy_posudek__Ustavu__pro_jazyk_cesky__Akademie_ved__Ceske_republiky.pdf), kde se právě jeho používání v novém občanském zákoníku vytýká. Tak v tomto se panu Prýmkovi omlouvám. :)
Předminulý čas se sice používá málo a zní archaicky, ale pro ozvláštnění/oživení projevu (popř. jako vtípek) ho lze použít, protože je ještě dnešním mluvčím srozumitelný (i když třeba jeho přesný význam nechápou). Tím se liší např. od aoristu, který už v češtině vymřel. Sám jsem tady předminulý čas byl použil mnohokrát a nikdo se nikdy neozval, co že to píšu nebo že neumím česky.
Přesto se anterpréteritum relativně často uplatňuje v poezii a písních. Aktivním užíváním anterpréterita byl známý například Karel Kryl.
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edminul%C3%BD_%C4%8Das
Čeština se samozřejmě píše s malým č, to byl překlep.
Na zbytek příspěvku s dovolením reagovat nebudu, už jsem tady na podobné věci odpovídal hodněkrát a už mě to fakt nebaví.
-
A ještě jsem zapomněl: předpřítomný čas (perfektum) máme taky, akorát nehraje gramaticky tak podstatnou roli jako v angličtině (asi proto, že nemáme časovou souslednost, takže ho tolik nepotřebujeme).
Viz např. kniha http://www.maven.cz/blog/2011/05/19/udelano/
-
Jako úspěšný český produkt se často uvádí NetBeans - vznikl přímo na půdě MFF. Takže asi tak.
skonci v propadlisti dejin. java je na odpis. pouzitelny jvm uz bude jenom za prachy a to jeste kdo vi jestli. v aktualnich distribucich je to s ni cim dal tim horsi. bez podpory ani ranu a i tak vypadek na hodne dlouhou dobu nez nekdo najde, kde to pada a jak to spravit...
-
skonci v propadlisti dejin. java je na odpis.
Abysme byli spravedliví: za tohle jeho autoři fakt nemůžou.
Jinak seznam úspěšných českých podnikatelů v IT a jejich vzdělání by mohl být celkem zajímavý. Vykopávám :)
Ivo Lukačovič (Seznam) - nedostudoval ČVUT.
Jan Gritzbach (Grisoft/AVG) - nepodařilo se mi nic najít
Tomáš Hofer (Grisoft/AVG) - VŠ zemědělská, lesnická fakulta
Grisoft začínal prodejem produktů třetích stran (čili tím, nad čím se tady ohrnuje nos jako nad podřadnou prací pro cvičené opice)
Eduard Kučera (Avast) - MFF UK, fyzikální elektronika
Pavel Baudiš (Avast) - VŠChT
Vladimír Kovář (Unicorn) - ČVUT FJFI, obor Matematické inženýrství. Doktorandské studium v oboru Řízení podniků
Václav Muchna (YSoft) - nedokončil FI MU
Ondřej Bartoš (Acron Communications, Credo Ventures) - VŠE, Fakulta financí a účetnictví
-
Čili se rozhodně nejednalo o to, že by si Gates myslel, že takovéhle teoretické plácání k ničemu není - naopak.
Just for record: to si nemyslím ani já a nikdy jsem nic takového neřekl.
-
skonci v propadlisti dejin. java je na odpis. pouzitelny jvm uz bude jenom za prachy a to jeste kdo vi jestli. v aktualnich distribucich je to s ni cim dal tim horsi. bez podpory ani ranu a i tak vypadek na hodne dlouhou dobu nez nekdo najde, kde to pada a jak to spravit...
Kecy :) Java ma, a myslim ze nebudem prehanat, najvacsiu komunitu vyvojarov na planete. Cely ekosystem Javy a JVM tu bude este dlho, nehovoriac o jazykoch ako Scala, Clojure, Groovy ... just to name a few ... pan "." sa raz rano zobudi a cele JVM a Java 8 bude v prepadlisti dejin a banky budu bezat na com :D na ruby? :D
-
Podle lidi v mem okoli to je zase tak, ze lidi s MFF delaj zamestnance a ovce a lidi s CZU jim sefujou. Ono to bude asi u kazdeho jinak.
Asi tak. Spíše mám zkušenosti, že je to všude stejné. Když je někdo lempl, který je k ničemu, tak ani MFF mu nepomůže. Určitě se ale nedá říct, že by nějaká škola byla přípravou na kvalitní práci v soukromém sektoru. Asi je také potřeba vždy určit, co se považuje za úspěšnost. Práce v bance, kde se sedí v kójích a poslouchají blbečci z HR?
-
pan "." sa raz rano zobudi a cele JVM a Java 8 bude v prepadlisti dejin a banky budu bezat na com :D na ruby? :D
na placene IBM jave. ale na cem budes ty vyvijet to se budu bavit, az k tobe dorazi aktualni jvm.
-
domysli si jaky bude mit dusledky nestabilni komunitni free verze jvm... podle me je to naprosto neodolatelny byznis plan vsech zucastnenych http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Java_virtual_machines
-
Ahoj, soukromé školy dnes mají v určitých ohledech velké výhody oproti těm státním. Jde ale o to umět si správně vybrat, aby člověk neplatil za něco co nedostane. Mohu uvést příklady z Brna, kdy pár známých studovalo různé soukromé školy, které byly doslova komedie. Na stranu druhou tu jsou i dvě velmi prestižní školy jako je BIBS a NEWTON College. Já osobně ke klasické státní škole studoval zmíněnou NEWTON College (dálkové studium VŠ (http://newtoncollege.cz/sekce/dalkove-studium/bakalarske-studijni-obory-v-kombinovane-forme)) a musím říct, že spokojenost veliká, hlavně skrze látku vyučovanou lidmi z oboru, kteří nejsou žádní teoretici.
-
pro lopaty az moc dobry