Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).
Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?
Když nezaujme začátečníky, nebudou ho dále číst, nebudou se o něj zajímat, nebudou ho citovat. Budou se zajímat o jiné práce, jiného člověka a budou citovat jiné. Když nepodchytíte nastupující generaci, tak umřete s tou starou.
Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.
Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou. Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.
Ale tak to vůbec nefunguje, že vědec musí zaujmout 5 lidí, kteří budou jeho celoživotní tým. Tedy bohužel, tak to tady fungovalo a leckde ještě funguje - ale to jsou právě ti lidé, kteří nejsou vůbec vědci, natož dobří.
Vědec musí zaujmout masu studentů, aby si z té masy vybral pár opravdu dobrých, které nechá na něčem pracovat. A musí je zaujímat pravidelně rok co rok, protože věda je obrovský průtokáč. Kdo u vás dělal diplomku, tak už dělá doktorát za mořem. A kdo dělal diplomku někde v Holandsku, tak dělá doktorát u vás. A doktoři většinou odcházejí jinam - aby se k vám možná někteří z nich časem vrátili (třeba jako docenti) plni zkušeností na jiných špičkových pracovištích.
Ano, pro práci vědce potřebujete nějaké osobnostní předpoklady. Stejně jako pro práci lékaře a manažera a mnoho dalších prací.
Můžete být překvapen, můžete si to těžko vysvětlovat, ale špičkoví vědci velmi rádi přednášejí, nebývají to úplně začátečnické kurzy, to ne, ale rozhodně to není jenom to, co sami vybádali. Většinou to zdůvodňují tak, že je kontakt s chytrými, zvídavými a přemýšlivými začátečníky duševně posiluje a nutí je klást si otázky - proč jim to vlastně říkám, proč to není jinak. Já vědec nejsem, takže tohle vám píši pouze zprostředkovaně :-)
Příprava na výuku zase tolik času nezabere - od toho máte ten tým, abyste někomu dal načmárané poznámky a on vám vyrobil krásné slajdy. Co zabere hodně času je psaní učebnic - ale učebnici napíše dobrý vědec tak jednu dvě za život, málokdy více. Bavím se pochopitelně o skutečných učebnicích - tedy o knížkách, která vydávají prestižní nakladatelství a podle kterých se učí na světových univerzitách. Všechny ty učebnice jsou napsány dobrými vědci (jinak by podle ní na těch slavných univerzitách nikdo neučil) - takže to z nějakého důvodu ti vědci dělají.
Pokud chce někdo čistou praxi, tak nemá jít na univerzitu, kde přednášejí vědci, ale má jít na praktickou školu. Ano, v Česku je to bohužel problém, protože kvalitní praktické školy tady nemají jméno. A i zaměstnavatelé, kteří chtějí čistě praktické absolventy nad absolventy nevědeckých škol ohrnují nos - a těžko se jim divit - protože v Česku platí, že jenom absolventi klasických univerzit (tedy formálně vědeckých škol) jsou aspoň trochu kvalitní, zatímco na jiné školy jde až druhá liga studentů.
Na západ od nás je normální, že kdo chce být "jenom" připraven na praxi, tak jde na praktickou školu (college/fachhochschule). A zaplatí tam nižší školné. Kdo chce víc, kdo chce univerzitní vzdělání, tak jde na univerzitu - a čím lepší a prestižnější a dražší škola, tím kvalitnější vědci mu tam budou přednášet. Situace, aby někdo šel na dobrou univerzitu a tam mu přednášel výborný vědec - a student z toho nebyl nadšen - je stejně divná, jako vegetarián, co přišel do stejkárny a není tam nadšen.
Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.
A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.
Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. Vědecké špičky jsou na FELu na katedrách kybernetiky, řídící techniky a potom na jedné čistě elektrické katedře (kde jste určitě nestudoval, když jste počítačově zaměřen). Na prvních dvou katedrách jsem studoval a vynikající vědci, kteří by byli špatní učitelé tam před 10 lety nebyli - a podle toho žebříčku se to v profesorských pozicicíh zase tolik neobměnilo.
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.
105 Odpovědí
27963 Zhlédnutí