Pletete tu několik nesmyslných věcí dohromady
A) Znalosti profesorů.
B) Celkovou úroveň školy.
C) Schopnost naučit.
D) Výsledky univerzity.
Člověk opravdu chytrý nemá často schopnosti ostatním předávat informace.
Nejlepší učitel je hloupější učitel, který má ovšem velký dar vysvětlovat.
To rozhodně platí pro prvních několik let.
Stejná věc se dá říct složitě i jednoduše.
Stejně tak se stejné učivo dá vykládat tak, že ho člověk pochopí a tak, že ho člověk nepochopí.
Geniální učitel nemusí nikoho naučit vůbec nic.
Einstein byl možná génius, ale kdo ví, jaký by byl učitel pro průměrný produkt našich středních škol.
Výsledky škol v nanovláknech Vám budou úplně k hovnu, když Vám dotyčný nebude schopný vysvětlit základy a místo toho bude vykládat svou pokročilou teorii. Obr na hliněných nohou.
Základním problémem našich škol je to, že se na nich prostě učí kraviny, většina učitelů tomu, co vykládají, buď nerozumí - to je první příklad nebo tomu rozumí až tak dobře, že už je to obtěžuje vysvětlovat.
Je to logické, po 101 vysvětlovat dvojkovou soustavu omrzí úplně každého.
Jaké tedy jsou školy?
To je úplně jedno.
Důležitý je ten, kdo Vás bude učit to podstatné.
Na dobré škole můžete chytnout blbce, který si na Vás bude léčit mindráky, což je velmi častý případ nebo člověka, kterého učení obtěžuje, nechce vysvětlovat základy, protože má v hlavě poslední teorii.
Když máte kurevsky velké štěstí, dostanete někoho, kdo má učení rád a když se budete učit dostatečně, tak se Vám bude věnovat.
Další záležitostí je pochopení významu školy, škola tu není od toho, aby učila, ale aby Vám umožnila se naučit.
Člověk to musí hlavně sám.
Školy, dokonce i ty státní, ovšem žijí z dotací, proto na nich jsou trpěni i ti, kteří mají pocit, že tu škola je jen pro ně.
Není možné vyhodit všechny.
Mějme skupinu lidí, kde 90% si myslí, že tu škola je od toho, aby je něco naučila a kteří jen neradi vyvíjí nějaké úsilí.
Taková skupina dokáže po určité době znechutit i velmi nadšeného pedagoga.
Průměrná úroveň školy ve smyslu znalostí profesorů nebo dosažených akademických výsledků je tedy zcela irelevantní.
To by bylo podstatné jen v případě, kdy by se lidé učili rádi a kdy by profesoři chtěli učit.
Průměr školy je tak důležitý jen jako reference pro zaměstnavatele.
Průměr školy například může zajistit to, že testy budou tak obtížné, že se na ní nedostanou méně vzdělaní/chytří žáci.
Škola nabere chytřejší lidi = ti se snáze učí = budu mít lepší výsledky.
Nicméně to nic nehovoří o tom, jestli to ty lidi naučila škola nebo jestli se to naučili sami.
Vyberme 40 chytrých lidí obtížným testem, rozdělme je na dvě stejné poloviny, půlku dejme na dobrou vysokou školu a půlku si vezmu na starost já s bičem a knížkami. Výsledek bude tuším dost stejný.
105 Odpovědí
28851 Zhlédnutí