Školství v ČR

j

Re:Školství v ČR
« Odpověď #30 kdy: 06. 09. 2013, 09:12:30 »
Je Inženýr, kterého učil profesor lepší, větší profesionál, než takový který měl na stejný předmět někoho s "nižší vědeckou kvalifikací"?

Radši přestanu než se mi spálí klávesnice a židle.

PS: Pokud by byl Váš byč stejně efektivní jako výuka na VŠ... tak sem s byčem :) .

Naprosto stejne to ale funguje na ucilistich, kde se (trebas - zkusenost pres otce) baziruje na to, aby budouci zednik/automechanik/zamecnik/... umel y/i a vedel, co napsal neruda ... pricemz on nevi, ze si ma pri zazdivani vysprajcovat futra/nevi, jak rozebrat motor/neumi vzit do ruky pilnik ...a dokonce to vypada tak, ze ten sikovnej, kterej to zvlada, ale cestina mu nejde, tak vyucni list nedostane ...

2smoofy: Ja se ucil  EN 8let ... a naprosto khownu. Dneska si z toho nepamatuju nic, presto se kupodivu umim v EN celkem slusne "dopsat" (s domluvou by to bylo asi zly) defakto s kymkoli. Jiste, budu v tom mit hromadu gramatickejch chyb, ale to nemeckej kolega taky, stejne jako ten ind ... protoze to umime blbe vsichni, ale vsichni stejne blbe ;D. Kazdopadne skolni vyuka mi byla naprosto nanic, protoze se skladala z reseni toho, jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.

Ad tituly - naopak, cim dal vic plati, ze drzitelem titulu se muze stat pouze debil, protoze inteligentni clovek z toho procesu utece, protoze nevydrzi papouskovani nesmyslu.



hu

Re:Školství v ČR
« Odpověď #31 kdy: 06. 09. 2013, 10:03:50 »
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.

V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.

JS

Re:Školství v ČR
« Odpověď #32 kdy: 06. 09. 2013, 10:59:38 »
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.

V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.

No pozor - zajmena se porad sklonuji. :)

hu

Re:Školství v ČR
« Odpověď #33 kdy: 06. 09. 2013, 12:20:30 »
...jak se co casuje a sklonuje ... nacez mi rodili mluvci rek, ze takhle se v anglii mluvilo pocatkem stoleti (toho predminulyho) a ze se z toho 2/3 vubec nepouzivaj - maximalne tak pri psani basni a knih.

V angličtině se naposledy skloňovalo ve 12. století, takže bych si dovolil tvrdit, že vás to nikdo ani neučil.

No pozor - zajmena se porad sklonuji. :)

http://en.wikipedia.org/wiki/English_possessive#Status_of_the_possessive_as_a_grammatical_case

Re:Školství v ČR
« Odpověď #34 kdy: 06. 09. 2013, 14:34:01 »
Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy.
Máš tohle tvrzení nějak ozdrojované, nebo si to jenom myslíš?

Když to vezmu čistě selským rozumem:

1. Výuka je řemeslo jako každé jiné. Má svou (ne úplně jednoduchou) teorii (pedagogika), ve které stále probíhá výzkum, který je potřeba sledovat, pokud chce být člověk na špici, a má i svou praxi (příprava materiálů k výuce, pomůcek, postupů).

2. Obvykle (můj názor) pedagog+výzkumník na VŠ má větší zájem o výzkum než o výuku. Mj. z učení má třeba jenom třetinu příjmu. Pokud ho něco učit vyloženě baví, tak je to předmět, ve kterém vykládá, co vyzkoumal. Čili předmět úzce specializovaný a pro obecnou výuku v podstatě bezcenný/okrajový. Například když pan profesor Zlatuška pěti studentům vykládal, co že teda vykoumal o tom lambda kalkulu. Určitě ho to bavilo a šel do toho s nasazením, ale pro obecného absolventa měl ten předmět určitě menší význam než základní povinné předměty, kde bylo posluchačů něco kolem stovky. Těžko si dělat iluze, že ty základní předměty pedagog učí se stejným zápalem jako nějaké specialitce, nad kterou dumá celý život a dostal za ni profesuru...

3. Člověk, který zvládá výborně výzkum i pedagogické řemeslo, je prostě člověk, který zvládá dvě věci zaráz - asi tak, jako by byl dobrý věděc a zároveň špičkový profesionální maratonský běžec.

Pokud jsou předchozí předpoklady +- správné, potom těžko můžou být kvalita výzkumu a kvalita pedagogického řemesla nezávislé proměnné.

tim, ze se nesmyslne drti gramatika a je nulovej duraz na vlastni konverzaci a to, ze budete umet odpapouskovat vsechny casy v AJ nikoho rohlik nekoupi a interview taky neudela.
Pikantní na tom je, že oni ani rodilí mluvčí tu gramatiku často buď vůbec neumí použít nebo ji používají nereflektovaně, protože se to v té konkrétní lokalitě prostě takhle říká. Je to asi podobné jako že většina Čechů taky vůbec netuší, že Čeština má předminulý čas, duál a neumí správně použít přechodníky.

Když se pak takový Čech, kterého na stření drtili oxbridgskou angličtinu, octne někde v Aberdeenu, tak se nestačí divit. Formálně sice umí anglicky klidně líp než místní obyvatelstvo, ale je mu to platný jak mrtvýmu zimník. Osobně vyzkoušeno :) A to jeho pracně měsíce pilované neznělé r, co kvůli němu párkrát dostal špatnou známku, způsobí jenom to, že mu místní budou hůř rozumět :)


pedro

Re:Školství v ČR
« Odpověď #35 kdy: 06. 09. 2013, 15:23:19 »
Mně to docela zaujalo, ale popravdě jsem úplně nepochopil význam té instituce. Přece pokud budu chtít studovat v UK, tak tam přeci mohu jet a studovat ten program na místě, ne?

Re:Školství v ČR
« Odpověď #36 kdy: 06. 09. 2013, 15:27:39 »
Mně to docela zaujalo, ale popravdě jsem úplně nepochopil význam té instituce. Přece pokud budu chtít studovat v UK, tak tam přeci mohu jet a studovat ten program na místě, ne?
NY je v UK? ;)

Mně by taky zajímalo, co to má s NY opravdu společného. Aby to nebylo jako Harvardské fondy :)

Re:Školství v ČR
« Odpověď #37 kdy: 06. 09. 2013, 15:35:29 »
Kam lide na tyhle podivne nazory chodi? Na americke konspiracni servery? Jaka "nova Evropa"?
Nevím, jak to myslel autor, ale může být víc důvodů, proč se domnívat, že Evropa bude nějakým způsobem "nová". Např. víc intergrovaná, víc zapojená do mezinárodního obchodu, nebo na druhé straně víc ohrožená asijskou konkurencí, víc ohrožená tím, že sektoru služeb dojde dech, nebo třeba re-lokalizovaná (Milan Zelený).

Jistí si můžeme být jenom tím, že bude jiná, než "stará Evropa" - založená na národních státech, průmyslové výrobě, popř. (později) na službách. Taková nebude určitě.

Ta, jejiz soucasti je i Finsko (a dalsi severske staty), ktere jsou, diky rovnostarskemu pristupu ke vzdelani (garantovaneho statem), na spicce mezinarodnich srovnani?
S tou Skandinávií bych byl hodně opatrný. Jednak proto, abysme si z ní nevzali jenom jednoduchá hesla ("Víc peněz do výzkumu, juchů to nás zachrání!"), která u nás prostě fungovat z různých důvodů nebudou. A taky proto, abysme nezapomněl na to, jak dopadla Nokia - ještě donedávna neustále opakovaný učebnicový příklad obrovských investic do výzkumu...

NejsemPHD

Re:Školství v ČR
« Odpověď #38 kdy: 06. 09. 2013, 17:16:31 »

Pokud jsou předchozí předpoklady +- správné, potom těžko můžou být kvalita výzkumu a kvalita pedagogického řemesla nezávislé proměnné.


Dobrý vědec je širší pojem, který zahrnuje i dobré (nikoliv nutně excelentní, ale rozhodně alespoň dobré) pedagogické vlohy.
Aby byl někdo dobrý vědec musí publikovat vynikající články, které zaujmou komunitu. Pochopitelně to musí být vynikající výzkumník, aby měl co do těch článků psát. Ale tím to nekončí. Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti). Článek musí být srozumitelný a čtivý i pro špičky v jiných oborech (příbuzných i zdánlivě nepříbuzných). Pochopitelně musí být dobrý vědec schopen všechny své výsledky i osobně prezentovat.
To je hodně z pedagogiky.

Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.

Dobrý vědec musí být dobrý výzkumník i dobrý učitel. Jsou to prostě dvě podmínky pro dané řemeslo. Stejně jako dobrý kovář musí být i silný i zručný. Dobrý lékař musí být dobrý jak v práci rukama s nástrojem, tak musí být znalý medicíny, tak musí být i dobrý psycholog. Dobrý manažer musí být dobrý organizátor i dobrý v jednání s lidma. A dobrý inženýr musí být nejenom dobrý technik, ale musí být schopen i zvládnout založit a vést svou firmu.

Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků. A naopak - většina dobrých vědců, kteří mne učili byli velmi dobří (nebo alespoň nadprůměrní) v přednášení.
Na http://www.fel.cvut.cz/prestudent/nejlepsi-vedci.html jsem spočítal, že ze 40 nejlepších vědců mne osobně učilo 15 (a většinou se jednalo o lidi z první dvacítky). Z těch 15 bych za podprůměrné učitele označil max. dva, za vyloženě špatného ani jednoho. Za přímo výborné učitele bych označil 5, možná i 7 jmen. Ostatní beru "jenom" za výrazně nadprůměrné.

Kdybych to zůžil na 5 nejlepších vědců fakulty, tak to mne učili tři z nich. Jeden byl mírně nadprůměrný učitel, jeden silně nadprůměrný učitel a jeden vynikající (je i v mém osobním top 5 za celou školu).

Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola. Na mnoha školách jsou sice profesoři a docenti, ale skutečnou vědu se skutečnými výsledky v impaktovaných časopisech a skutečnými citacemi tam dělá pár jednotlivých ostrůvků. Ne každý, kdo se na vaší fakultě prezentuje, jako vědec (a vy si tím vysvětlujete jeho nestravitelné přednášky) opravdu vědcem je.

Tom Liberec

Re:Školství v ČR
« Odpověď #39 kdy: 06. 09. 2013, 17:21:34 »
Problémy vidím v tom že už některe ZŠ jsou az příliš alternativní. Podle některého tisku ( Ekonomia ) pak je duální školství,  tedy chápu-li to správně dělení děti v 8 a 9 tříde na ty se studijními předpoklady a ty spíše bez nich vlastně diskriminačním dělením.  Mám opačný názor. Naopak se mi líbi některe testy všeobecných studijních předpokladů. Pokud to date lidem mezi 30 az 60 lety zjistíte,  že část z nich prakticky neomi číst. No a pak se po nich chce posuzovat volební programy a posuzování ústavnosti kroků prezidenta. Problém jsou i dvou lete učební obory, zejména někteří absolventi. Poslední dobou potkávám  stále více občanů s titulem jednak neochotnych nést jakoukoliv odpovědnost ( zedník,  klempíř,  elektrikář,  řidič mají větší a unesou ji ) zato s touhou po penězích a neochotou a neschopností argumentovat.

Novou Evropu máme za dveřmi a ejhle, pokud teče do bot , tedy do EMU,  náhle žádný parlament EU, žádna komise, žádné demokratické jednání a zastoupení.  Nýbrž silna dvojka, trojka max . čtyřka. A odpovědnost za integrační chyby  a náklady přenést někam dolů, třeba do budoucí daňové zátěže občanů. Hlavně se nepřiznávát.  Ale proc se divím, když politicka elita Evropy není schopna napsat ani dobrou ústavu, natožpak ji demokraticky prosadit. O zdůvodnění peněžních toků,  nerovnováh a správnějším řeseni se nediskutuje. Vždyť přece neustále selhává trh ... politici jen pokud je chytnou, což navíc bylo správně integračne, politicky akorát u toho kradl, odklonoval, ....     
U techniky je výhodou jedna věc.  Bud to funguje nebo nkoliv, nula, jednička, případne 1,333333333 Ovšem v jiných oborech zejména trba v politice, či školství je snaha všechno zpochybnit a relativizovat. Katastrofou jsou pak výsledky selhání techniku,  techniky a podobné průšvihy.
Polovina mojí prace ta kolem webu je tedy jasna. Ovsem druha, řeseni budoucich dopadu upravy zákoníku prace na firmu, kdy mi odpovída renomovaný JUDr. a na ministersterstvu slyším ze zvyseni je vlastně snizeni aniž by kdokoliv i tam byl schopen dohledat nějaké číselné vyjádření nebo podmínku kdy již plati jedno a kdy druhé je otřes. - U sousedů pak mají velmi nízkou nezaměstnanost při ktere však bere 12 procent lidi podporu v nezaměstnanosti.
Chléb a hry, fotbal, hokej, .... a volby. A pak chytrá placka u zdi co všechno ví, vysvětlí zrelativizuje.
No jsem zvědav jak ta nová Evropa bude vypadat. Jeden režim kdy jsme již doháněli USA ve vsech směrech a v těch sociálních davno předběhli jsem již zážil. No a ted znovu,  dokonce i USA jsou s Obama CARE nějak lepší,  jen nějak možná neuvdime uz na záda Korei.
A začíná to v těch školách. Asi jsem měl však štěstí nqvelmi dobré učitele.

NejsemPHD

Re:Školství v ČR
« Odpověď #40 kdy: 06. 09. 2013, 17:25:14 »
Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola.

Pochopitelně je to myšleno - NA ČESKÉ POMĚRY - ať mne někdo nechytá za slovíčko.

Re:Školství v ČR
« Odpověď #41 kdy: 06. 09. 2013, 17:46:38 »
Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).
Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?

Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.

Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou.  Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.

Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.
A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.

Re:Školství v ČR
« Odpověď #42 kdy: 06. 09. 2013, 18:03:21 »
Mimochodem, navrhuju zamyslet se obecně nad pojmy "dobrý pedagog" a "dobře odvedená pedagogická práce". Podle mě to především znamená, že větší množství lidí pochopí látku a navíc je to baví a třeba se pro to i nadchnou.

U spousty škol je motivace přesně opačná - podat látku co nejmíň srozumitelně, aby se vyházelo co nejvíc studentů, vytvořil se dojem "elitní školy" a "vysoce vědeckého přístupu". Což je částečně i v zájmu absolventů, kteří se potom prokazují "elitním" diplomem, a v co nejsložitějším podávání různých věcí sami pokračují, protože to dojem elity udržuje. Totéž samozřejmě platí pro část vědeckých výstupů - pokud je něco nesrozumitelné a hýří se neobvyklými termíny, je to jistě velká věda, na kterou by bylo dobré dát peníze, protože investice do vědy, to je přece to, co potřebujeme - koukněte se na Skandinávii!

Kdokoli si může zkusit vymyslet nějaké geniálně jednoduché řešení nějakého problému a napsat žádost o grant stylem "zdálo se, že to bude zapeklitý problém, ale zjistili jsme, že ho můžeme vyřešit úplně triviálně pomocí kusu plechu, sirek a 8mi bitového procesoru". Hodně štěstí :)

NejsemPHD

Re:Školství v ČR
« Odpověď #43 kdy: 06. 09. 2013, 18:36:28 »
Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).
Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?

Když nezaujme začátečníky, nebudou ho dále číst, nebudou se o něj zajímat, nebudou ho citovat. Budou se zajímat o jiné práce, jiného člověka a budou citovat jiné. Když nepodchytíte nastupující generaci, tak umřete s tou starou.


Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.
Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.

Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou.  Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.
Ale tak to vůbec nefunguje, že vědec musí zaujmout 5 lidí, kteří budou jeho celoživotní tým. Tedy bohužel, tak to tady fungovalo a leckde ještě funguje - ale to jsou právě ti lidé, kteří nejsou vůbec vědci, natož dobří.
Vědec musí zaujmout masu studentů, aby si z té masy vybral pár opravdu dobrých, které nechá na něčem pracovat. A musí je zaujímat pravidelně rok co rok, protože věda je obrovský průtokáč. Kdo u vás dělal diplomku, tak už dělá doktorát za mořem. A kdo dělal diplomku někde v Holandsku, tak dělá doktorát u vás. A doktoři většinou odcházejí jinam - aby se k vám možná někteří z nich časem vrátili (třeba jako docenti) plni zkušeností na jiných špičkových pracovištích.

Ano, pro práci vědce potřebujete nějaké osobnostní předpoklady. Stejně jako pro práci lékaře a manažera a mnoho dalších prací.
Můžete být překvapen, můžete si to těžko vysvětlovat, ale špičkoví vědci velmi rádi přednášejí, nebývají to úplně začátečnické kurzy, to ne, ale rozhodně to není jenom to, co sami vybádali. Většinou to zdůvodňují tak, že je kontakt s chytrými, zvídavými a přemýšlivými začátečníky duševně posiluje a nutí je klást si otázky - proč jim to vlastně říkám, proč to není jinak. Já vědec nejsem, takže tohle vám píši pouze zprostředkovaně :-)

Příprava na výuku zase tolik času nezabere - od toho máte ten tým, abyste někomu dal načmárané poznámky a on vám vyrobil krásné slajdy. Co zabere hodně času je psaní učebnic - ale učebnici napíše dobrý vědec tak jednu dvě za život, málokdy více. Bavím se pochopitelně o skutečných učebnicích - tedy o knížkách, která vydávají prestižní nakladatelství a podle kterých se učí na světových univerzitách. Všechny ty učebnice jsou napsány dobrými vědci (jinak by podle ní na těch slavných univerzitách nikdo neučil) - takže to z nějakého důvodu ti vědci dělají.

Pokud chce někdo čistou praxi, tak nemá jít na univerzitu, kde přednášejí vědci, ale má jít na praktickou školu. Ano, v Česku je to bohužel problém, protože kvalitní praktické školy tady nemají jméno. A i zaměstnavatelé, kteří chtějí čistě praktické absolventy nad absolventy nevědeckých škol ohrnují nos - a těžko se jim divit - protože v Česku platí, že jenom absolventi klasických univerzit (tedy formálně vědeckých škol) jsou aspoň trochu kvalitní, zatímco na jiné školy jde až druhá liga studentů.

Na západ od nás je normální, že kdo chce být "jenom" připraven na praxi, tak jde na praktickou školu (college/fachhochschule). A zaplatí tam nižší školné. Kdo chce víc, kdo chce univerzitní vzdělání, tak jde na univerzitu - a čím lepší a prestižnější a dražší škola, tím kvalitnější vědci mu tam budou přednášet. Situace, aby někdo šel na dobrou univerzitu a tam mu přednášel výborný vědec - a student z toho nebyl nadšen - je stejně divná, jako vegetarián, co přišel do stejkárny a není tam nadšen.

Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.
A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.

Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. Vědecké špičky jsou na FELu na katedrách kybernetiky, řídící techniky a potom na jedné čistě elektrické katedře (kde jste určitě nestudoval, když jste počítačově zaměřen). Na prvních dvou katedrách jsem studoval a vynikající vědci, kteří by byli špatní učitelé tam před 10 lety nebyli - a podle toho žebříčku se to v profesorských pozicicíh zase tolik neobměnilo.
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.

NejsemPHD

Re:Školství v ČR
« Odpověď #44 kdy: 06. 09. 2013, 18:46:57 »
Mimochodem, navrhuju zamyslet se obecně nad pojmy "dobrý pedagog" a "dobře odvedená pedagogická práce". Podle mě to především znamená, že větší množství lidí pochopí látku a navíc je to baví a třeba se pro to i nadchnou.

U spousty škol je motivace přesně opačná - podat látku co nejmíň srozumitelně, aby se vyházelo co nejvíc studentů, vytvořil se dojem "elitní školy" a "vysoce vědeckého přístupu". Což je částečně i v zájmu absolventů, kteří se potom prokazují "elitním" diplomem, a v co nejsložitějším podávání různých věcí sami pokračují, protože to dojem elity udržuje. Totéž samozřejmě platí pro část vědeckých výstupů - pokud je něco nesrozumitelné a hýří se neobvyklými termíny, je to jistě velká věda, na kterou by bylo dobré dát peníze, protože investice do vědy, to je přece to, co potřebujeme - koukněte se na Skandinávii!

Mě u špičkových vědců vždycky zaujalo s jakou lehkostí dokáží vysvětlit věci, které jsou v učebnici popsány mnoha stránkami matematických vzorců.
Pokud je vědacká práce nesrozumitelná, tak ve světě vědy neuspěje. Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.

Kdokoli si může zkusit vymyslet nějaké geniálně jednoduché řešení nějakého problému a napsat žádost o grant stylem "zdálo se, že to bude zapeklitý problém, ale zjistili jsme, že ho můžeme vyřešit úplně triviálně pomocí kusu plechu, sirek a 8mi bitového procesoru". Hodně štěstí :)
Ano - hodně štěstí - zcela neironicky. Pokud někdo dokáže vyřešit složitý problém velmi jednoduše, tak ho čekají citační hody :-) A následně přijdou pěkné peníze za komerční výzkum. Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká. Ale to už je život :-)