Školství v ČR

[j]

Dobrý vědec je širší pojem, který zahrnuje i dobré (nikoliv nutně excelentní, ale rozhodně alespoň dobré) pedagogické vlohy.

Omyl, to spolu zcela nesouvisi - spickovy odbornik naopak nemusi byt casto vubec schopen predat sve poznatky - ostatne, kvuli tomu se do firem casto najimaji lide, kteri mozna nejsou uplne spickovymi odborniky, ale oboru ruzumi a predevsim, umi to vysvetlit i tem, kteri tomu nerozumi vubec.

Aby byl někdo dobrý vědec musí publikovat vynikající články, které zaujmou komunitu.

K tomuto snad leda ... lol ... nikoli, publikace clanku je zcela umele kriterium.

Pochopitelně to musí být vynikající výzkumník, aby měl co do těch článků psát. Ale tím to nekončí. Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti). Článek musí být srozumitelný a čtivý i pro špičky v jiných oborech (příbuzných i zdánlivě nepříbuzných). Pochopitelně musí být dobrý vědec schopen všechny své výsledky i osobně prezentovat.
To je hodně z pedagogiky.

Kdepak, vedec nic prezentovat umet nemusi. Na to jsou jini, viz vejs.

Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.

Vedec od sveho tymu ocekava, ze rozumi tomu, na cem pracuji a proc na tom pracuji => nic jim vysvetlovat nemusi. Jeho praci je heldat cesty, ktere zatim nikdo nevyzkousel. Naopak, soucasti tymu vetsinou byva prave clovek, ktery rozumi, byt trebas ne vsemu, ale umi to predat dal.

Dobrý vědec musí být dobrý výzkumník i dobrý učitel. Jsou to prostě dvě podmínky pro dané řemeslo. Stejně jako dobrý kovář musí být i silný i zručný. Dobrý lékař musí být dobrý jak v práci rukama s nástrojem, tak musí být znalý medicíny, tak musí být i dobrý psycholog. Dobrý manažer musí být dobrý organizátor i dobrý v jednání s lidma. A dobrý inženýr musí být nejenom dobrý technik, ale musí být schopen i zvládnout založit a vést svou firmu.

Pro vetsinu doktoru je pacient kusem masa a spousta z nich se pacientum zcela umyslne vyhyba. Dobry inzenyr vubec nemusi byt schopen podnikani, i kdyby jen proto, ze je to obor cinnosti, ktery jej naprosto nezajima. Porid si ZL a pochopis, ze zaobirat se tim, jake budu pristi mesic platit dane, je opravdu povznasejici cinnost.

Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků. A naopak - většina dobrých vědců, kteří mne učili byli velmi dobří (nebo alespoň nadprůměrní) v přednášení.
Na http://www.fel.cvut.cz/prestudent/nejlepsi-vedci.html jsem spočítal, že ze 40 nejlepších vědců mne osobně učilo 15 (a většinou se jednalo o lidi z první dvacítky). Z těch 15 bych za podprůměrné učitele označil max. dva, za vyloženě špatného ani jednoho. Za přímo výborné učitele bych označil 5, možná i 7 jmen. Ostatní beru "jenom" za výrazně nadprůměrné.

Kdybych to zůžil na 5 nejlepších vědců fakulty, tak to mne učili tři z nich. Jeden byl mírně nadprůměrný učitel, jeden silně nadprůměrný učitel a jeden vynikající (je i v mém osobním top 5 za celou školu).

jiste, takze hodnotis vedce podle toho, kolik toho kde naplka ... no nevim, kdyby to byly takove uzasne vedecke hlavicky ... tak proc by za 10x vyssi penize (minimalne) nepracovali nekde v soukromem sektoru? Ja mam z FELu naopak zkusenost tu, ze tam uci(li) lide, kteri praxi videli tak naposled pred 30ti lety, a podle toho vypadaji jejich poznatky. Ale jo, pro nekoho muze byt fajn se seznamovat na VS s technologiemi, ktere se prave zacinaji vystavovat v muzeich. Samo vyjimky potvrzuji pravidlo ... ale zcela standardni pristup byl (za mych casu) ten, ze dotycny prisel s navrhem skladby predmetu => neco prednasek, neco laborek (aby se to taky ukazalo v realu) a bylo mu receno, ze laborky jsou nakladne => zustanou jen prednasky => on rek, ze se na to muze vysrat, protoze kdyz studentum rozda scripta, usetri se i na prednaskach, ze.  A pokud uz nejake laborky predmet obsahoval, tak takove, ktere pamatovaly i nase prapra ... (jak ulohama, tak pristrojovym vybavenim). Lecjaky studak mel doma v kumbalu lepe vybavene pracoviste.

Ovšem nezapomínejte, že FEL ČVUT je vědecky velmi silná škola. Na mnoha školách jsou sice profesoři a docenti, ale skutečnou vědu se skutečnými výsledky v impaktovaných časopisech a skutečnými citacemi tam dělá pár jednotlivých ostrůvků. Ne každý, kdo se na vaší fakultě prezentuje, jako vědec (a vy si tím vysvětlujete jeho nestravitelné přednášky) opravdu vědcem je.

2Mirek Prýmek: moje zkusenost z FELu je ta, ze nelepe se darilo "sprtum" - cimz minim osoby, ktere se umely dobre naucit veci zpameti. Samo, aniz by v 90% pripadu mely tuseni, k cemu je to dobre. Naopak lidi, kteri se to snazili pochopit,  na tom byli o poznani hur, protoze jim to prevazne nikdo nikdy nevysvetlil.

Myslim, ze je celkem jasne, koho bych si vybral jako zamestnance do firmy ... a mimo jine prave kvuli teto zkusenosti, me absolutne nezajima co ma kdo za vzdelani/titul ...

Jinak jiny zazitek ze SS - tridni vedlejsi tridy se vychloubal tim, ze k maturite pusti tak 8 lidi (z 30ti prijatych) ... coz se da vylozit zcela jednoduse tak, ze je tak neschopny, ze to tem 22 neni schopen vysvetlit.

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. [...]
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.

Na FI. Mohl bych jmenovat, ale nepřijde mi to vhodné, k těm lidem mám úctu, jsou to určitě dobří vědci. Neřekl bych, že byli vyloženě mizerní pedagogové, ale minimálně byla ta výuka děsně nezáživná, šlo se systémem suchého chrlení "věta-tvrzení-důkaz" a naprosto chybělo uvedení kontextu, o praktických příkladech ani nemluvě.

Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)?

To taky. Tady už jmenovat můžu. Říkal jsem to tady několikrát - naprosto špičkový a na FI bezkonkurenční pedagog je Yenya Kasprzak, který se v klasické akademické kariéře moc neangažuje.

Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.

Myslím že nejsme ve sporu. Akorátže já popisuju, jak to poměrně často bohužel ještě funguje a vy jako to naštěstí občas už někde začíná fungovat. Pokud se naše věda posune směrem od těch byrokratických žvástů a nesmyslných grantů směrem k praxí prověřeným aplikacím a kvalitnímu základnímu výzkumu, budu jásat. Akorát to tak podle mě ještě moc není.

Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká.

Ony ho ty peníze za komerční výzkum nemusí moc čekat ani v té informatice. Protože dost často praxe potřebuje vyřešit celkem "triviální" věci (něco naprogramovat apod.), což zas nesplňuje představy vedení škol o "vysoce kvalitním" výzkumu (pokud možno základním, protože aplikace jsou pro cvičené opice).

[NejsemPHD]

....

Tak o vědě nevíš vůbec nic, to nemá žádný smysl komentovat, co tam máš dál?

Jo FEL. Nejsi ten, co tady vždycky píše o idiotovi Třeštíkovi, takže jsi FEL zřejmě opustil v prváku/druháku (kde to bylo před 10, 15 lety opravdu idiotské). Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále a nenarazil jsi tam na kvalitní lidi. Byli tam. A šprti na FELu fakt šanci neměli. To je možná tvoje psychická berlička, jak se vyrovnat s tím, že se ti tam nelíbilo a žes to nedodělal.

[Mirek Prýmek]

Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále

A jsme u toho... Jak píše j, jsou na to dva možné pohledy: "nebyl jsi schopen se probojovat" vs. "pedagog nebyl schopen zaujmout".

To první samozřejmě rádi používají absolventi, protože tím zvyšují svou prestiž.

[JS]

Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy.

Máš tohle tvrzení nějak ozdrojované, nebo si to jenom myslíš?

Ozdrojovane to nemam, je to jen muj pocit (na zaklade studia na VS), a ve skutecnosti si myslim, ze tam je mirna pozitivni korelace (ale kdyz uz je to jen muj nazor, napsal jsem to konzervativne, a pak jsem to dal rozebral jinudy), hezky to vyjadril nejsemPHD, s kterym souhlasim, predevsim kdyz pise, ze dobri vedci dokazi veci dobre vystihnout. Oni to totiz sami potrebuji pro svoji praci (musi si predevsim sami srovnat v hlave, jak veci jsou), ne nahodou jsem uvedl priklad Feynmana.

[Reklama]

[NejsemPHD]

Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. [...]
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.

Na FI. Mohl bych jmenovat, ale nepřijde mi to vhodné, k těm lidem mám úctu, jsou to určitě dobří vědci. Neřekl bych, že byli vyloženě mizerní pedagogové, ale minimálně byla ta výuka děsně nezáživná, šlo se systémem suchého chrlení "věta-tvrzení-důkaz" a naprosto chybělo uvedení kontextu, o praktických příkladech ani nemluvě.

FI neznám, Brno celkově moc neznám :-( Ale byli ti lidé fakt kvalitní vědci? Zkoušel jste porovnávat jejich h-index se špičkama ve světě a v ČR? Jména nechci - jak vidíte, já jsem nejmenoval, ani když jsem chválil. Aby třeba někdo z těch, koho bych nejmenoval, nebyl dotčen :-D

Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)?

To taky. Tady už jmenovat můžu. Říkal jsem to tady několikrát - naprosto špičkový a na FI bezkonkurenční pedagog je Yenya Kasprzak, který se v klasické akademické kariéře moc neangažuje.

Výborní učitelé, kteří ale nejsou vědci, často na kvalitních univerzitách učí - mají jiný status, obvykle se to jmenuje lektor.

Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.

Myslím že nejsme ve sporu. Akorátže já popisuju, jak to poměrně často bohužel ještě funguje a vy jako to naštěstí občas už někde začíná fungovat. Pokud se naše věda posune směrem od těch byrokratických žvástů a nesmyslných grantů směrem k praxí prověřeným aplikacím a kvalitnímu základnímu výzkumu, budu jásat. Akorát to tak podle mě ještě moc není.

No a já zase píši obecněji jak je to na kvalitních školách - zejména na západ od nás. Bohužel vím, že to v Česku je mnohde tak, jak píšete. Sám vidím, jak moje alma mater je ve vědě v Česku špičková - a přitom vím, že dobrá polovina fakulty jsou katedry, co prostě kvalitu nemají.
Já jenom nechci, abysme nepovažovali za vědce lidi, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.

Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká.

Ony ho ty peníze za komerční výzkum nemusí moc čekat ani v té informatice. Protože dost často praxe potřebuje vyřešit celkem "triviální" věci (něco naprogramovat apod.), což zas nesplňuje představy vedení škol o "vysoce kvalitním" výzkumu (pokud možno základním, protože aplikace jsou pro cvičené opice).

Tak teď moc nerozumím. Pokud se má "jenom něco naprogramovat", tak to není žádná věda, žádný výzkum, je to čistá praxe.

[NejsemPHD]

Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále

A jsme u toho... Jak píše j, jsou na to dva možné pohledy: "nebyl jsi schopen se probojovat" vs. "pedagog nebyl schopen zaujmout".

To první samozřejmě rádi používají absolventi, protože tím zvyšují svou prestiž.

Tak v první řadě jsem psal i - nebo nebyl ochoten. FEL byl před 15 lety těžký, určitě výrazně těžší než dneska (ale také určitě lehčí než před 30 lety). Spousta lidí skončila v prváku a druháku, protože na to prostě neměli. Spousta jich skončila, protože nebyli ochotni makat a spousta jich skončila, protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.

Ano v prvních dvou letech nás tam učil kvalitní vědec zcela vyjímečně a i když nás někdo zaujmul (vědec či nevědec), tak nebyl moc čas se rozplývat na krásou poznání, protože v jiném předmětu to bylo hrozné.
Pisatel j, ale píše takové ty klasické kecy, kterýma si lidi léčí midrák. Jestli na to fakt neměl a fakt si ho léčí? Nevím a je mi to ukradené.

Ale zpět k tématu - prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě a co dokázali její absolventi. Nic s čím by se dalo snadno manipulovat.

[Mirek Prýmek]

FI neznám, Brno celkově moc neznám :-( Ale byli ti lidé fakt kvalitní vědci? Zkoušel jste porovnávat jejich h-index se špičkama ve světě a v ČR? Jména nechci - jak vidíte, já jsem nejmenoval, ani když jsem chválil.

Opravdu nechci zabíhat do osobní roviny ani takhle pseudoanonymně

Já jenom nechci, abysme nepovažovali za vědce lidi, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.

Nechci se bavit o tom, kdo je "ve skutečnosti" vědec. Z principu věci je vědec každý, kdo je zaměstnaný na nějaké VŠ a je placený z peněz na vědu.

Spíš bych se vrátil k původnímu tématu: existují nějaká aspoň relativně tvrdá data, která by potvrzovala tezi, že mezi "dobrý vědec" a "dobrý pedagog" je korelace? (vaše hypotéza) Popřípadě že tam aspoň není negativní korelace? (JS-ova hypotéza)

Tak teď moc nerozumím. Pokud se má "jenom něco naprogramovat", tak to není žádná věda, žádný výzkum, je to čistá praxe.

Znovu: nechci slovíčkařit nad tím, co je "skutečná věda". Faktem je, že (zatím ještě) existují RIV body za software. Takže z definice je i vytváření software de iure věda.

[Mirek Prýmek]

Tak v první řadě jsem psal i - nebo nebyl ochoten.

Ale v obou případech zmiňujete problém na straně posluchače. Já říkám, že to může být i problém na straně vyučujícího. A sám to znovu ilustrujete:

protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.

Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.

Ale zpět k tématu - prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě a co dokázali její absolventi. Nic s čím by se dalo snadno manipulovat.

Tak já nevím, nakolik rozumíte sociometrii. Já vůbec. Jenom tak z povzdálí, velmi letmo sleduju různé debaty (o kafemlejnku, o evropských grantech, o reorganizaci naší fakulty) a nemám z toho pocit, že by existovalo nějaké totálně neprůstřelné nezpochybnitelné kritérium.

Jasně, asi nikdo nebude zpochybňovat prestiž nejlepších světových univerzit. Ale to je úplně jiná liga. Je otázka, jestli by se vůbec naše školy měly snažit plnit úlohu, kterou plní tyhle univerzity. No a to jsme právě u toho prvního odstavce, kde jsem psal, že škola by především měla mít jasné zadání, jakého cíle má dosahovat, jakou vlastně poskytuje službu. To imho u nás naprosto chybí (a symtomem pak je právě ten nedostatek prakticky laděných - ale přesto velmi kvalitních - škol, protože se všichni tváří jako kdovíjaké výzkumné instituce, i když na to naprosto nemají...).

[Kolemjdoucí]

prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě

To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci, tak aby sehnal dobré zaměstnání. To není nic proti vědcům a vědě obecně, ale není možné tvrdit že kvalitu školy pro účely Bc. a Ing./Mgr. nějak zásadně ovlivňuje přítomnost kapacit v oblasti výzkumu.

[Mirek Prýmek]

To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci

Tak - a teď se strhne klasická lavina s klíčovými slovy "učňák", "cvičené opice", "pásovka" atd. atd.

Pojďme tomu předejít tím, že se (doufám) shodneme aspoň na tom, že někteří lidi očekávají službu "naučíme vás praktické věci", zatímco jiní lidi očekávají službu "naučíme vás state of the art záležitosti". A v současném českém systému neexistují jasně vyprofilované školy, které by si zájemce o ten který typ služby mohl vybrat a dostat to, co očekává.

--------------------
Mimochodem, nějaká tvrdá data by byla:

http://rer.sagepub.com/content/66/4/507.short

A review of various models of the relationship between research and teaching in universities is presented,[...] A meta-analysis of 58 studies demonstrates that the relationship is zero.

[Zvedavej]

protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.

Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.

Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.

Co poslouchám, tak se dnes hlavně v prvních ročnících VŠ srovnávají znalosti studentů. Problém bych zde viděl spíše v malých nárocích na SŠ, které se pak přenesou dál. Proto ta "idiocie".

[Tom Liberec]

V tom je plánovací záměr srovnávat se nutne se západními státy  a USA v tom kolik procent lidi ma absolvoval střední a kolik vysokou školu.  Nároky na některých středních školách opravdu dramaticky klesly.  Výsledkem pak může byt vysoká nezaměstnanost nebo nutnost si po VŠ dodělat výuční list na vázanou živnost. Přitom možnosti právě diky IT mají dnes lidi větší. Koupodivu, možná je to jen moje zdání,  se mi zdá že klesá všeobecný přehled a schopnost nalézt a použít v praxi. Obecně samozřejme, ovšem u některých humanitních profesí je to přímo katastrofa. Zároveň stoupají možnosti ovlivnit az zmanipulovat lidi nějakým nesmyslem, včetně politického.
Člověk az žasne čemu  jsou dnes lidi schopni věřit,  či to považovat za správne jen proto, že to bylo na netu nebo v TV.

[NejsemPHD]

prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě

To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci, tak aby sehnal dobré zaměstnání. To není nic proti vědcům a vědě obecně, ale není možné tvrdit že kvalitu školy pro účely Bc. a Ing./Mgr. nějak zásadně ovlivňuje přítomnost kapacit v oblasti výzkumu.

Omlouvám se panu Prýmkovi, dochází mi čas a nedokázal bych na něj odpovědět krátce, takže jenom rychlý výstřel sem:

Studenta prestiž školy zatraceně zajímá, protože podle toho z jaké školy má titul, tak dobrou (a dobře placenou) práci dostane. Firmy mají velmi omezené možnosti, jak komplexně zjistit, co absolvent vlastně umí. Proto se spoléhají na to, že to za ně otestovala škola. Tahle je hodně dobrá - její absolvent bude asi hodně dobrý. Tahle je mizerná, kdyby byl ten člověk dobrý, jistě by šel na lepší. Tak to funguje na západě a tak to funguje i u nás.

Školy se obecně dělí na ty, co učí studenty pracovat se současnými technologiemi - to jsou školy praktické. A na ty, které učí studenty vymýšlet technologie zítřka - to jsou ty univerzity, kde učí vědci.
Chápu, že je to v Česku těžké - ale pokud se někdo z nedostatku kvalitních praktických škol rozhodne jít na univerzitu, tak bych si neměl stěžovat, že ho tam neučí, to co čeká od praktické školy.

Jinak naprostá většina studentů na západě vyhodnotí, že pro jejich budoucí praxi bude nejlepší skončit jako Bc., titul Mgr. je něco navíc -rozhodně není normální hledat s titulelm Mgr. běžnou praktickou práci. Technici, kterým se ve světě říká engineers jsou titulem většinou "pouze" Bc. A technici v USA běžně nastupují do PHD studia s titulem "pouze" Bc. Titul Mgr. tam v technice stojí tak nějak bokem.

[txt]

Tipuji, že 90% lidí co odpadne na technikách, končí na matematice. Je to daň za neexistenci příjímaček na většině těchto škol. Na inženýrskou matematiku není zapotřebí nějak extra vysoké IQ. Pokud to někdo nedá, tak nemá na té škole co dělat. Zvlášť v dnešní době, nebo to je flink.

Ona klasická mat. analýza na které se nejvíc vyhazuje není příliš těžká. Je to dril typových příkladů na čas (neni čas na přemejšlení, postupy musíš znát nazpaměť).
U matematiky se předpokládají vstupní znalosti, zatímco odborné předměty se mnohdy začínají od středoškolské úrovně.

Školy se obecně dělí na ty, co učí studenty pracovat se současnými technologiemi - to jsou školy praktické. A na ty, které učí studenty vymýšlet technologie zítřka - to jsou ty univerzity, kde učí vědci.
Chápu, že je to v Česku těžké - ale pokud se někdo z nedostatku kvalitních praktických škol rozhodne jít na univerzitu, tak bych si neměl stěžovat, že ho tam neučí, to co čeká od praktické školy.

Na jednoho vědce vymýšlejícího technologie zejtřka jsou potřeba stovky aplikátorů již vymyšleného. Problém CZ je ten, že si na vědu hrajou i tam, kde by bylo účelné produkovat praktiky. Cvičící co nikdy nebyl v praxi ale překypuje důležitostí (typicky doktorand kterého donutily učit) je k hovnu.