Fórum Root.cz
Hlavní témata => Vývoj => Téma založeno: lifeatcoding 25. 05. 2022, 14:12:20
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky, takže existují nějaké bezplatné zdroje, kde bych se mohl začít učit Python a Javu?
Dík!
-
Udělal jsem nějaký průzkum o nejlepším tutoriálu a našel jsem tyto dva:
1. Wiki (https://en.wikipedia.org/wiki/Python_(programming_language)) - Obsah je propracovaný
2. Scaler (https://www.scaler.com/topics/python/) - Obsah je strukturovaný
-
Jdes na to ze spatneho konce.
1. uplne zaklady programovani jsou silne prenositelne mezi jazyky aspon z podobne rodiny (treba rekneme podobne C). Krome funkcionalnich a specialnich jazyku, kazdy takovy jazyk ma nejake cykly, nejake podminky, nejake funkce,... Takze je uplne jedno, ktery si vyberes. Dulezity je, aby se ti dobre cetl.
2. pristupovat k vyberu budouciho povolani stylem Python, pak Java, protoze tak hodne vydelam, je imho velky spatny. Presne takhle k tomu pristupuje polovina Indie a ta jejich kvalita tomu dost casto odpovida. Radil bych, podivat se, co te zajima (Web UI, Web obecne, serverove aplikace, hry, grafika, ruzne integrace,...), a podle toho bych vybiral.
Kazdopadne vetsina lidi zacina necim okolo Webu, protoze na to nepotrebujes v podstate nic a vysledky vidis hned.
Treba ja napsal prvni bubble sort v C++ (protoze to bylo, co jsme meli ve skole), pak jsem delal v php (protoze jsem chtel delat weby), pak jsem se na chvili vratil k C++ (protoze FEL CVUT), pak jsem zacal s Javou (protoze projekt na VS) a ted se zivim hlavne Javou, ale treba i Angularem.
-
Angličtinu
-
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...
-
Nezalezi, jestli se jazyk pouziva v dire nebo ne, ale kolik lidi jim mluvi a kolik z tech lidi neumi anglicky. Pokud se tedy nechcete primo nekam stehovat, potom je asi dobre umet mistni jazyk, nejen kvuli praci.
Casto napriklad webova aplikace bezi v nekolika jazykovych instancich. I pokud jen dokazete komunikovat s klienty, je to velka vyhoda. Sledovat kanal na Telegramu nebo Discord, kde uzivatele pisi pripominky.
-
Btw, nechcete si tam misto te vlajecky dat hakovy kriz, kdyz mate potrebu glorifikovat Germany?
-
...
Radil bych, podivat se, co te zajima (Web UI, Web obecne, serverove aplikace, hry, grafika, ruzne integrace,...), a podle toho bych vybiral.
...
+1
Dělat v životě s něčím, co tě nebaví, je peklo. Ono se to bude stejně trochu měnit s věkem atd, ale zkus začít s něčím, co tě naplňuje. To zvyšuje imho dramaticky šanci na úspěch.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
To asi jako záleží na tom co chceš dělat (weby, embedded, AI, enterprise…).
Za mě Bash (naučit se ovládat svůj počítač!), Python, C. S tím pak slepíš cokoli :D
https://naucse.python.cz/
-
Haskell.
Není zač.
-
se nejdřív musím naučit Python a Javu
Povinnost to určitě není, je to dost individuální, ale Python není pro začátek špatný a navázat pak Javou taky neuškodí, je to klasika, ovšem tyto dva jazyky pokryjí backend a nějaké “vědecké” počítání, pro širší záběr to chce i SQL, HTML, JavaScript, případně další v závislosti na práci a osobních preferencích.
-
Samá voda... Človek sa nemá učiť jazyk, ale má sa naučiť programovať. A podľa mňa asi najlepšia kniha pre začínajúcich programátorov je https://htdp.org/ (https://htdp.org/). A to asi preto, lebo neučí písať programy, ale navrhovať ich a rozmýšľať o nich. Rozhodne odporúčam prečítať si aspoň úvod, tam je to pekne vysvetlené - čo, ako a prečo.
-
Pokud učitel odpovídá takto kategoricky na takto obecně položený dotaz, nemyslím si o tom nic dobrého. Jistě, jazyky mají odlišnosti a hodí se různé jazyky pro různá použití, ale často je na výběr z více alternativ. Může se hodit naučit jazyky z různých kategorií:
Kontrola typů: statické typování (např. Java, C, C++, Rust, TypeScript) vs. dynamické typování (např. Python, JavaScript, Ruby, PHP). Mám trošku pocit, že svět směřuje trošku směrem ke statickému typování, ale může to být můj subjektivní bias. Možná bych řekl, že pro univerzálnost je znalost jen statického typování lepší než znalost jen dynamického.
Správa paměti:
A. Automatická dynamická – tak to má velká část dnes používaných jazyků (Python, Java, JavaScript, Ruby, PHP, …).
B. Ruční – programátor se sám stará, kdy který kus paměti uvolnit. (C, C++, Pascal, …)
C. Automatická při překladu – zatím snad jen Rust. Zajímavý způsob, může postupně nahradit ruční správu paměti. Automatickou dynamickou správu paměti IMHO jen tak kompletně nenahradí. Nicméně asi bych to nedoporučil na začátek.
Paradigma (imperativní/funkcionální/logické/…): Drtivá většina jazyků bude imperativní s funkcionálními prvky, které se prosazují čím dál tím více. Čistě funkcionální jazyk (např. Haskell) se IMHO moc neprosadí a jeho znalost je spíše zpestřením a zajímavým cvičením.
Jistě, občas hranice mezi kategoriemi není úplně ostrá a některé kategorie by šlo dělit i více, už tak ale mám pocit, že toho píšu až moc.
-
Haskell.
Není zač.
Ten tazatel se zeptal úplně hloupě, to je jasné. Mohl jsi mu odpovědět vtipně, třeba že se má učit islandštinu. Mohl jsi mu popsat, jak se má zeptat správně. Mohl jsi mu odpovědět ve stylu RTFM. Dokonce jsi ho mohl ignorovat.
Ale ty mu poradíš špatně (možná dokonce nejhůř, jak je možno poradit) a to bez zjevné nápovědy, že to není míněno vážně.
Nenapadá mě třetí možnost, než že jsi blbec, nebo zlý člověk.
-
Pokud učitel odpovídá takto kategoricky na takto obecně položený dotaz, nemyslím si o tom nic dobrého.
To my ale vůbec nevíme, že učitel řekl něco kategoricky. A z toho, co (a jak!) se tazatel ptá, bych byl velmi opatrný s tím, abych to formuloval i jako pracovní hypotézu.
Učitel mu poradil python, co je IMHO nejlepší "velký" jazyk současnosti pro výuku programování. A potom javu o které se můžeme hádat 100 let, ale pořád to není úplně špatná volba jako první programovací jazyk a je to vyloženě dobrá volba jako druhý programovací jazyk.
Ten učitel minimálně není úplně mimo, možná je to rozumný člověk.
-
Nevíme, proto jsem psal „pokud”. Jinak nezpochybňuju závěr – tyto dva jazyky rozhodně mohou dávat smysl pro nemalou část lidí, netroufl bych si to ale vypálit bez kontextu. (A samozřejmě bych to až na možná nějaké velmi specifické případy nebral jako jedinou možnost.)
-
Nějaký mainstreamový, aby jsi sehnal job a mohl procvičovat programování 8/5 za peníze. Důležité je se nechat zaměstnat někde, kde se ti bude někdo věnovat.
Pak už si cestu najdeš sám.
-
Angličtinu.
-
Nebo se nauč třeba Cobol, poptávka je pořád vysoká, vývojáři vymírají a nových je málo, klienti ti budou ruce trhat.
Osobně bych odhadl, že zvládnout úspěšně programování ti zabere 10 a víc let. Je naprosto nepodstatné jaký jazyk si vybereš, stejně ho i několikrát změníš a stejně jich budeš umět nakonec víc. Často je více jazyků v synergii, v C je dobré znát dobře makefile, v Javě zase bez mavenu (to už svým rozsahem spíše považuji za vlastní jazyk).
Stotožňuji se s postojem Tomáše Procházky, nauč se cokoliv, na co teď seženeš práci (mrkni na nabídky práce a podle toho začni studovat). Osobně bych pak dodal, že pokud máš vytrvalost, je pro začátek naprosto nejlepší jakýkoliv obskurní a složitý jazyk, naučí tě totiž lépe problematice porozumět.
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek.
To s tebou nesouhlasím, pasivní znalost je v IT penetrovaná dobře, ale aktivní znalost a schopnost komunikace je kupodivu nedostatkové zboží, velice málo lidi, s kterými se potkávám umí plynule řešit věci v angličtině. Na pohovorech, když přepnu do angličtiny, nechytá se dobrá 1/2 uchazečů vůbec a dobrou znalosti má tak jen každý pátý. Dělám asi 50 pohovorů ročně pro různé firmy.
-
Na web-ovky urcite PHP + Javu
Na vsetko ostatne Python tam si vies poriesit v podstate hocico pre hociaku platformu a rychlo sa dostanes do zakladov.
Ak mas ale nieakeho konicka, nieco co ta zaujima tak by som sa asi pozeral po tom aky jazyk sa pouziva tam. Napriklad "high-speed" kamery = > C alebo tie webovky tam urcite java,php, scriptovacky atd atd...
-
K mojej predchádzajúcej odpovedi:
Vôbec som neriešil situáciu, že by som mohol odpovedať niekomu, kto už pogramovať vie a iba hľadá ďalší jazyk, v ktorom by sa mohol uplatniť na trhu. Riešil som sitáciu, že nevie programovať vôbec.
K niektorým príspevkom vyššie:
Python ale nie je jazyk na výuku, je to jazyk na programovanie. A na výuku sa iba používa. Asi kvôli tomu, že je vo svojich základoch jednoduchý. Je ale otázka, či python ako taký vznikal s dôrazom na výukový proces a či pri jeho návrhu boli zohľadnené špecifiká tohto procesu, prípadne, či súbežne s návrhom jazyka vznikal aj výukový proces.
Jazyky na výuku programovania pritom ale existujú. Napríklad v mnou vyššie odkazovanej knihe How To Design Programs je popísaných niekoľko takýchto jazykov, počínajúc jazykom pre začiatočníkov, cez jazyk pre pokročilých až po jazyk použiteľný v produkcii.
Niekomu sa to môže zdať byť na hlavu, ale čo som si všimol, tak reálmym jazykom sa často vyčíta, že s tým ako dozrievajú, postupne majú všetko, čo sa dá a potom sa v tom nedá vyznať a je to hlavne problém pre začiatočníkov.
K Haskellu:
OSN vlastne nebol ani náhodou tak ďaleko, ako by sa mohlo zdať. How to Design Programs síce nie je na báze Haskellu, ale Lispu. Teda Scheme. Vlastne Racketu... Ale to je pre toto použitie úplne jedno.
A áno, kniha vyučuje vývoj programov na báze funkcionálneho programovania, ako jedného z možných prístupov k programovaniu, pričom iný z možných prístupov, ktorý je asi prevládajúci, teda imperatívne programovanie, bolo v druhom vydaní vypustené, ale to vôbec nevadí. Naopak, môže to byť skôr plus.
Pretože, ako už niekto vyššie spomenul, funkcionálne prístupy dlhodobo prenikajú do všetkých jazykov. Jenoducho sa pre aktuálne podmienky, kedy máme veľké množstvo výpočtových jadier a tým veľké množstvo činností vykonávaných "súčasne", ukázali byť v niektorých aspektoch vhodnejšie a jednoduchšie na rozmýšľanie o tom, čo sa to v programe vlastne deje, ale hlave o tom, čo sa v ňom diať nemôže a nie je to preto nutné riešiť ani to nemôže spôsobovať problémy.
A pokiaľ sa človek naučí funkcionálne vyriešiť všetko, tak keď potom v iných jazykoch potrebuje funkcionálne riešiť iba niečo, a som presvedčený, že do takej situácie sa v modernej dobe dostane, lebo bude chcieť používať vlastnosti jazyka, ktoré pre neho budú výhodné, tak iba použije podmnožinu toho, čo už vie.
Techniky funkcionálneho programovania majú v súčasnosti uplatnenie všade. Či už je to JavaScript, Java, asi najpoužívanejšia hračka na moderné weby, ktorá sa volá React, alebo v technológie, ktoré bežia pod tým ako ReactiveX, atď.
Dokonca aj v najmenej populárnom jazyku na tomto fóre, teda v C++, u ktorého sa nemôžem ubrániť dojmu, že je provažované za absolútny protiklad dobrých jazykov, a o ktorom by to asi nikto, kto v ňom nepíše, možno nepovedal, sa dajú techniky funkcionálneho programovania úspešne používať, a sú autoritami odporúčané už minimálne dve dekády.
A keď sa napríklad zamyslíme nad tým kedy začala v C++ naozajstná revolúcia, odhliadnuc od STL Alexandra Stepanova, tak to bolo podľa mňa v roku asi 2001, keď Andrei Alexandrescu vydal Modern C++ Design, kde v jadre základných stavebných prvkov knižníc používa techniky, pri ktorých je už z prvých kapitol tej knihy jasné, že sa musel veľmi dobre orientovať v Lispe.
Takže jednoducho, veci sa prelínajú a keď sa niečo človek principiálne dobre naučí, bude to vedieť použiť aj inde.
-
Na web-ovky urcite PHP + Javu
PHP a Javu? Hele, já jsem sice staromilec, ale s JavaScriptem tedy udělá díru do světa podstatně větší. PHP se pochopitelně používá, ale poptávka třeba po javascriptových vývojářích je několikanásobná. S PHP bude ve většině případů někde udržovat historický codebase. O Javě to ostatně do jisté míry na webu platí také, ale uznávám, že se (bohužel) na backendech používá i u nových projektů jakkoliv je to odporné (konec flamu).
-
How to Design Programs síce nie je na báze Haskellu, ale Lispu. Teda Scheme. Vlastne Racketu... […] kniha vyučuje vývoj programov na báze funkcionálneho programovania
To je záslužné, ale je to vhodné pro úplné začátečníky?
-
Haskell.
Není zač.
To tedy v tomto případě opravdu není. Haskell je sice bezpochyby zajímavý jazyk, ale reálných nasazení je pomálu a třeba mě osobně to ani moc nemrzí. Já osobně sekty zase až tak moc nemusím.
-
Nemám na to silný názor, ale údajně čistě funkcionální styl někdy lépe pobírají ti, kteří s imperativním ještě nepřišli do kontaktu. Minimálně bych to nezavrhoval.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
Za mě Bash (naučit se ovládat svůj počítač!), Python, C. S tím pak slepíš cokoli :D
Python a C je dobrá rada pro slepování čehokoliv. Ale přemýšlím, jestli je něco horšího, na co se dá narazit běžněji než vzácně, než projekty slepované Bashem :D A že jich tak málo bohužel není...
-
Nemám na to silný názor, ale údajně čistě funkcionální styl někdy lépe pobírají ti, kteří s imperativním ještě nepřišli do kontaktu. Minimálně bych to nezavrhoval.
Samozřejmě, že ho netřeba zavrhovat. Haskell je rozhodně zajímavý jazyk. Jenomže je kolem něj z neznámých důvodů komunita, která připomíná náboženské uskupení. A reálná použitelnost v praxi je mizivá nikoliv kvůli tomu jazyku jako takovému, ale hlavně proto, že firem, které by něco tvořily v Haskellu je jako šafránu. Ostatně podobně, jako v kdečem jiném exotičtějším. Je to dobrý jazyk aby se člověk dost naučil z funkcionálního programování, je to dobrý jazyk aby se pobavil, určitě je použitelný pro soukromé použití, fakt hodí se na malé write-and-forget programy, na které člověk po pár letech zapomene, že vůbec existují a ony stále spolehlivě běží a běží. Jen lidí, co vás za něj zaplatí je dost málo.
-
Jo. Šlo mi spíše o to, že kvůli tomu nemusíme zavrhovat knihu HTDP.
-
To tedy v tomto případě opravdu není. Haskell je sice bezpochyby zajímavý jazyk, ale reálných nasazení je pomálu a třeba mě osobně to ani moc nemrzí. Já osobně sekty zase až tak moc nemusím.
Pokud vadí sektářství u Haskellu, tak co teprve taková Agda? :)
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
-
Rust je dost specifický a pro začátek… no, pokud je někdo fakt trpělivý…
-
Rust je dost specifický a pro začátek… no, pokud je někdo fakt trpělivý…
Pro začátečníka hardcore, ale když to dá, už ho nic nepřekvapí :) Kromě Coqu :D
-
How to Design Programs síce nie je na báze Haskellu, ale Lispu. Teda Scheme. Vlastne Racketu... […] kniha vyučuje vývoj programov na báze funkcionálneho programovania
To je záslužné, ale je to vhodné pro úplné začátečníky?
Je to vhodné hlavne pre úplných začiatočníkov. Pokročilí si môžu povedať, že vysvetľované koncepty už poznajú a môžu sa pri tom možno trochu nudiť, pokiaľ teda nemajú skúsenosť, že aj tak sa môžu naučiť niečo nové alebo inak zasadené do kontextu, ako to dovtedy poznali.
Navyše majú vlastné vývojové prostredie, ktoré obsahuje REPL pre rýchly prieskum a aj analýzu kódu pre vysvetlenie, čo sa v ňom deje.
Myslené tak, že prostredie dokáže znázorniť ako postupne sú jednotlivé zložené výrazy vyhodnocované a prečo majú taký výsledok aký nakoniec majú.
Navyše kniha nejde smerom, že vysvetľuje jednotlivé štruktúry jazyka a potom hľadá použitie, ale uvádza aké problémy sa pri písaní programov vyskytujú, od najmenšej zložitosti po vyššiu, vždy prednesie príklad, analyzuje ho a ponúkne na jeho riešenie vhodný prostriedok.
-
Pozoruhodné, ja si naopak myslím, že záujem o ruštinu, resp. užitočnosť jej znalosti pretrváva, v súčasnosti rastie a v neďalekej budúcnosti bude dramaticky rásť. Business nie sú len iphony, automobily, či všelijaké služby. Ale aj pre život zásadné suroviny ako obilie, nerastné bohatstvo ako drevo, uhlie; hnojivá, tažký priemysel železo, oceľ a samozrejme ropa a zemný plyn.
A v tomto ohľade sa ruština teda zíde.
Medzi najperspektívnješie jazyky podľa mňa okrem ruštiny patria čínština, arabčina, farsi a portugalčina.
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...
-
How to Design Programs síce nie je na báze Haskellu, ale Lispu. Teda Scheme. Vlastne Racketu... […] kniha vyučuje vývoj programov na báze funkcionálneho programovania
To je záslužné, ale je to vhodné pro úplné začátečníky?
Je to vhodné hlavne pre úplných začiatočníkov. Pokročilí si môžu povedať, že vysvetľované koncepty už poznajú a môžu sa pri tom možno trochu nudiť, pokiaľ teda nemajú skúsenosť, že aj tak sa môžu naučiť niečo nové alebo inak zasadené do kontextu, ako to dovtedy poznali.
Navyše majú vlastné vývojové prostredie, ktoré obsahuje REPL pre rýchly prieskum a aj analýzu kódu pre vysvetlenie, čo sa v ňom deje.
Myslené tak, že prostredie dokáže znázorniť ako postupne sú jednotlivé zložené výrazy vyhodnocované a prečo majú taký výsledok aký nakoniec majú.
Navyše kniha nejde smerom, že vysvetľuje jednotlivé štruktúry jazyka a potom hľadá použitie, ale uvádza aké problémy sa pri písaní programov vyskytujú, od najmenšej zložitosti po vyššiu, vždy prednesie príklad, analyzuje ho a ponúkne na jeho riešenie vhodný prostriedok.
Tak to je fajn. Já mám FP rád a oceňuji, že ho někdo servíruje začátečníkům.
-
Zaměřil bych se na maximální servis, aby ses mohl soustředit na vzdělávání v jiných oblastech, protože programování není jen o jazyku.
Statické typování, ale s typovou inferencí, automatickou správu paměti, objektový a zároveň i s funkcionálními prvky a s corutinami. Něco co se dá navázat na nějaký existující ekosystém (Java), ale netáhne ho historie (čili ne Java). A něco, co má nejlepší možnou podporu v IDE. Řeknu rovnou, je to imho Kotlin. Možná přinejhorším C#.
Lenost je v tomhle případě nejlepší rádce.
-
Medzi najperspektívnješie jazyky ..., farsi a portugalčina.
Farsi? WTF?
A prečo práve portugalčina a nie Španielčina? Španielčinu má za materinský jazyk viac ako 2x toľko ľudí ako portugalčinu. A navyše milióny ľudí ju ovládajú ako svoj druhý jazyk.
-
Portugalsky se mluvi v Brazilii, coz je velka zeme a ne uplne chuda. Spanelstina je urcite uzitecnejsi.
-
Rust je dost specifický a pro začátek… no, pokud je někdo fakt trpělivý…
Jako, vím o někom kdo na Rustu začínal s programováním, ve věku asi 13-14 let a docela úspěšně.
-
Já rozhodně neříkám, že to nejde. Rozhodně ale tato cesta není pro každého. A pokud někomu nevyjde, možná jen zvolil příliš náročnou cestu na začátek. Jazyk to není nejjednodušší a najít k tomu výukové materiály vhodné pro začátečníky taky nemusí být sranda.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky, takže existují nějaké bezplatné zdroje, kde bych se mohl začít učit Python a Javu?
Dík!
Tak pokud se ptáte kde se začít učit tak ta kariéra bude asi nic moc, jedna z důležitých věcí je i samostatnost, a najít si zdroje nebo zajít do knihkupectví pro knížku s daným jazykem je za mě samozřejmost, kterou od kolegů očekávám.
K tomu jazyku i to je špatný přístup, jazyk se volí podle problému ne, že se problém ohýbá podle toho jaký umím jazyk.
Navíc důležité je umět programovat, pak je naučení nového jazyka vždy jen otázka pár dnů a někdy i jen hodin. Horší je že s jazykem si často nevystačíš takže spíš je to pak naučit se s nějakým freamworkem, ale opět když jich pár znáš zjistíš, kupodivu že vše má zhruba stejnou logiku a zase switch už nebude tak bolet.
Nejlépe jak se naučit a padlo to tu v milionu diskuzí je prostě najít si projekt a buď ho začít tvořit, nebo se k nějakému přidat, pochopit a přispívat. Kód něčeho co funguje je mimochodem taky skvělá učebnice.
-
Nechcem tu príliš politizovať, ale budúcnosť jazykov súvisí s práve prebiehajúcim
mocenským súperením medzi viacerými krajinami. Španielčina je super jazyk na cestovanie
po svete, ale z ekonomického hľadiska ju zrejme predčia nemčina a francúzština.
O ruštine nehovoriac. Počty hovoriacich nie sú všetko. Rusky sa doruzumie "len" 258 miliónov ľudí,
ale odhaduje sa, že ruština je na internete 2. najpoužívanejší jazyk po angličtine. Žiadna iná krajina
nemá Runet, prakticky plnohodnotnú alternatívu anglickému webu. Rusi majú všetko, od svojho vyhľadávača, cez sociálne siete, encyklopédie, Q/A stránky... Pokiaľ viem, nič také španieli nemajú.
Americké impérium sa nám pred očami rúca a aj preto, portugalčina a farsi majú veľký potenciál
do budúcnosti, ak sa Brazília a Irán zbavia americkej agresie. Je predpoklad, že sa Brazília stane lídrom v Latinskej Amerike (234 mil ľudí hovorí portugalsky).
Farsi je perzský jazyk, ktorým sa dohovorí 110 miliónov ľudí v Iráne, Afganistane a Tadžikistane. Ak sa Iránu podarí dominovať na blízkom východe (súperia s nimi Turci a SAE), tak sa z neho stane ekonomicky veľmi atraktívny regionálny jazyk. Iránci sú podľa mňa oveľa šikovnejší ako Arabi, ale ničia ich 40+ rokov trvajúce americké sankcie.
Medzi najperspektívnješie jazyky ..., farsi a portugalčina.
Farsi? WTF?
A prečo práve portugalčina a nie Španielčina? Španielčinu má za materinský jazyk viac ako 2x toľko ľudí ako portugalčinu. A navyše milióny ľudí ju ovládajú ako svoj druhý jazyk.
-
Nechcem tu príliš politizovať, ale budúcnosť jazykov súvisí s práve prebiehajúcim
mocenským súperením medzi viacerými krajinami. Španielčina je super jazyk na cestovanie
po svete, ale z ekonomického hľadiska ju zrejme predčia nemčina a francúzština.
O ruštine nehovoriac. Počty hovoriacich nie sú všetko. Rusky sa doruzumie "len" 258 miliónov ľudí,
ale odhaduje sa, že ruština je na internete 2. najpoužívanejší jazyk po angličtine. Žiadna iná krajina
nemá Runet, prakticky plnohodnotnú alternatívu anglickému webu. Rusi majú všetko, od svojho vyhľadávača, cez sociálne siete, encyklopédie, Q/A stránky... Pokiaľ viem, nič také španieli nemajú.
Americké impérium sa nám pred očami rúca a aj preto, portugalčina a farsi majú veľký potenciál
do budúcnosti, ak sa Brazília a Irán zbavia americkej agresie. Je predpoklad, že sa Brazília stane lídrom v Latinskej Amerike (234 mil ľudí hovorí portugalsky).
Farsi je perzský jazyk, ktorým sa dohovorí 110 miliónov ľudí v Iráne, Afganistane a Tadžikistane. Ak sa Iránu podarí dominovať na blízkom východe (súperia s nimi Turci a SAE), tak sa z neho stane ekonomicky veľmi atraktívny regionálny jazyk. Iránci sú podľa mňa oveľa šikovnejší ako Arabi, ale ničia ich 40+ rokov trvajúce americké sankcie.
Spanelstina je ve stejne situaci jako Arabstina, pouziva se v mnoha statech, ktere se dosud nedokazaly sjednotit, prevazne kvuli kolonialni historii a pretrvavajicim vnejsim tlakum, ktere slabnou, jak spravne pisete.
-
latina, lojban a madarstina. to je muj vyber.
-
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
-
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
Tak zrovna C# a TSQL jsou do budoucna naprosto k nicemu, vybehove technologie legacy aplikaci, s tim se tazatel odsoudi leda k udrzovani nejake stare hruzy ve wokennim svete.
C# ma oproti jave navic par syntaktickych cukriku, naprosto ale propada v ekosystemu, Spring tomu uz zdech, nema.nic jako Maven Central.
TSQL je ciste MSSQL zalezitost a neznam nikoho, kdo by na.tom stavel nove veci. Ty se delaji na Postgresu + Tmescale, Influxu, Elasticu, MongoDB.
Osobne bych radil Javu jako nejpouzivanejsi klasicky jazyk, popr Kotlin, na Backendy.
Pokud si chces hrat s mikroservicama, potom go.
Na skriptovani python
Na predek Typescript, to je prekvapive dobry OOP jazyk.
-
Tak toto je pozoruhodný názor. .NET samozrejme svoj repozitár má:
https://www.nuget.org/
Sú knižnice, ktoré má lepšie JVM a sú, ktoré sú lepšie v .NET. Námatkovo napr. Java má trebárs JavaFX, Swing, LibrePDF a .NET trebárs Unity, ML.NET či Mailkit.
Už tri roky za sebou sa .NET Core zjavil na špici technológií "Most Loved".
Keď JVM, tak rozhodne Groovy či Clojure. C# je fundamentálne lepší jazyk ako Java. O niekoľko levelov.
Ak sa niekomu páči to, že na jednoduchý program musíte vytvoriť classu, public static void main, System.out.println namiesto println ako u debilov na dvore, ak sa niekomu páči neustále písať gettre a settre, ten kvázi funkcionálny bazmeg, neexistencia literálového zápisu pre kolekcie, tak nech sa páči. Ale prosím tu netvrďte, že je to ten naj jazyk aký existuje.
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
Tak zrovna C# a TSQL jsou do budoucna naprosto k nicemu, vybehove technologie legacy aplikaci, s tim se tazatel odsoudi leda k udrzovani nejake stare hruzy ve wokennim svete.
C# ma oproti jave navic par syntaktickych cukriku, naprosto ale propada v ekosystemu, Spring tomu uz zdech, nema.nic jako Maven Central.
TSQL je ciste MSSQL zalezitost a neznam nikoho, kdo by na.tom stavel nove veci. Ty se delaji na Postgresu + Tmescale, Influxu, Elasticu, MongoDB.
Osobne bych radil Javu jako nejpouzivanejsi klasicky jazyk, popr Kotlin, na Backendy.
Pokud si chces hrat s mikroservicama, potom go.
Na skriptovani python
Na predek Typescript, to je prekvapive dobry OOP jazyk.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky, takže existují nějaké bezplatné zdroje, kde bych se mohl začít učit Python a Javu?
Dík!
Tvoj ucitel ma je velmi mudry - ma uplnu pravdu - Python je prinosny vsade. Tak ako kedysi Perl bol nazyvany "the Swiss Army chainsaw of scripting languages", teraz je to Python. Bude sa ti hodit ako nastroj v roznych nestandardnych situaciach.
Chces sa ucit Javu ? OK. Ale nemal by si preskocit jeden nizkourovnovy jazyk ktory je dolezity pre zaklady. Je to C. Ak dokazes precitat knihu http://cslabcms.nju.edu.cn/problem_solving/images/c/cc/The_C_Programming_Language_%282nd_Edition_Ritchie_Kernighan%29.pdf a urobit v nej vsetky cvicenia, tak bude z teba programator.
Potom naucit sa Javu aj jej rozumiet nebude pre teba velky problem.
Jazyky ako Rust a Haskell, ktore ti tu doporucuju rozne individua na zaciatku ignoruj. Nie su to podstatne jazyky a pravdepodobne po urcitom case zaniknu.
-
Otázka volby výběru programovacího jazyka je složitá, ale pro tebe by měla být jednoduchá.
Protože by spíše volba jazyka měla být automatická na základě toho co chceš dělat, co tě baví a kde/koho budeš pracovat.
Může tě bavit automatizace pak je to cesta na C/C++/Python apod.
Může tě bavit web a je to Java nebo C# atd.
Můžou tě bavit DB/ERP pak to je klidně Delphi, samozřejmě dle potenciálního zaměstnavatele.
Spíš se uč "programovat" a mít za sebou nějaké smyslplné výsledky svého snažení, protože pouhé teoretické základy získaných znalostí jsou k ničemu.
-
Nuget neni repo, to je parodie.
Ma o 2 rady mene artefaktu (280k vs 28M) a ne to plne bordelu ve verzi 0.10, 500downloads (a to jeste tipuju na pruzkumne downloady ze zoufalstvi)
Produkcne nepouzitelne. A nektere veci jsem tan nasel dvakrat od stejneho autora, napr etcs-client. Totalni nemanagovany bordel
Neexistuje nic, jako Apache foundation.
C# je opajcovana Java s nekteryma.drobnyma vylepsenima, jako je LINQ a par syntaktickyma cukrikama.
System.out.println ani gettery samozrejme nikdo nepise, to dela IDE. Coz je.obri vyhoda, protoze kod zustava velice popisny a je mozno si do getteru pridat debug hook. A kdo ma s gettery problem, prilinkuje si z mavenu Lombok a atributy ridi anotacema.
Stejne tak class a main metoda, vsecko to generuje IDE.
A vydavat moznost zapsat si osurely radek kodu za vyhodu.je hloupost.
To se pouzije maximalne v youtubovem examplu a nikde jinde a vede to max ke hloupym navykum. Kazda hloupa utilitka s 200 radky si uz zaslouzi rozumnou stabni kulturu.
Jak jsem psal vyse, C# ma v porovnani s Javou par vychytavek navic, ale zoufaly ekosystem.
Ma rozsahlejsi zakladni zbundlovanou knihovnu, ale kdyz potrebujes.neco mimo ni, jses v zaaadeli.
Java jde opacnym smerem, z te se naopak vyhazuje, napr naposled cely javax package a user si musi mavenem pridat artefakty z projektu Jakarta.
Je to hlavne pouceni z minulosti, kdy se do Javy prodavalo a.pridavalo, pozdeji ale vznikly nezavisle implementace a ty v Jave se staly obsolete a jenom prekazely
Tak toto je pozoruhodný názor. .NET samozrejme svoj repozitár má:
https://www.nuget.org/
Sú knižnice, ktoré má lepšie JVM a sú, ktoré sú lepšie v .NET. Námatkovo napr. Java má trebárs JavaFX, Swing, LibrePDF a .NET trebárs Unity, ML.NET či Mailkit.
Už tri roky za sebou sa .NET Core zjavil na špici technológií "Most Loved".
Keď JVM, tak rozhodne Groovy či Clojure. C# je fundamentálne lepší jazyk ako Java. O niekoľko levelov.
Ak sa niekomu páči to, že na jednoduchý program musíte vytvoriť classu, public static void main, System.out.println namiesto println ako u debilov na dvore, ak sa niekomu páči neustále písať gettre a settre, ten kvázi funkcionálny bazmeg, neexistencia literálového zápisu pre kolekcie, tak nech sa páči. Ale prosím tu netvrďte, že je to ten naj jazyk aký existuje.
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
Tak zrovna C# a TSQL jsou do budoucna naprosto k nicemu, vybehove technologie legacy aplikaci, s tim se tazatel odsoudi leda k udrzovani nejake stare hruzy ve wokennim svete.
C# ma oproti jave navic par syntaktickych cukriku, naprosto ale propada v ekosystemu, Spring tomu uz zdech, nema.nic jako Maven Central.
TSQL je ciste MSSQL zalezitost a neznam nikoho, kdo by na.tom stavel nove veci. Ty se delaji na Postgresu + Tmescale, Influxu, Elasticu, MongoDB.
Osobne bych radil Javu jako nejpouzivanejsi klasicky jazyk, popr Kotlin, na Backendy.
Pokud si chces hrat s mikroservicama, potom go.
Na skriptovani python
Na predek Typescript, to je prekvapive dobry OOP jazyk.
-
Ono je to skoro jedno. Kdybych měl já začínat dnes od nuly, učil bych se v tomhle pořadí:
Python na úvod pro úvod do OOP a dalších paradigmat (a se vší parádou, na VS Code, s mypy apod.)
C + základy ASM (pro základní představu, jak vše funguje pod pokličkou)
TypeScript (abych si uměl udělat jednoduchý frontend)
Rust (protože je hustokrutopřísný a člověka táhne kupředu)
S tímhle základem už bych mohl zkoušet cokoli. A naprogramovat cokoli - v principu.
-
Ono je to skoro jedno. Kdybych měl já začínat dnes od nuly, učil bych se v tomhle pořadí:
Python na úvod pro úvod do OOP a dalších paradigmat (a se vší parádou, na VS Code, s mypy apod.)
C + základy ASM (pro základní představu, jak vše funguje pod pokličkou)
TypeScript (abych si uměl udělat jednoduchý frontend)
Rust (protože je hustokrutopřísný a člověka táhne kupředu)
S tímhle základem už bych mohl zkoušet cokoli. A naprogramovat cokoli - v principu.
Celkem rozumné, jen ten čtvrtý krok by mohl být variabilnější, podle zaměření by někomu mohla víc vyhovovat třeba Julia (rychlé numerické a symbolické výpočty) nebo Go (mikroslužby). Případně libovolná kombinace zmíněných tří. Rust určitě pomůže k hlubšímu pochopení poměrně silných typových systémů a správy paměti, ale v praxi se někdy lépe hodí i jiné jazyky.
-
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
»C-like jazyky«. Sice jsou tam značné podobnosti, ale zvláště u Kotlinu moc ne. Co má složené závorky nemusí být nutně C-like jazyk.
-
Ono je to skoro jedno. Kdybych měl já začínat dnes od nuly, učil bych se v tomhle pořadí:
Python na úvod pro úvod do OOP a dalších paradigmat (a se vší parádou, na VS Code, s mypy apod.)
C + základy ASM (pro základní představu, jak vše funguje pod pokličkou)
TypeScript (abych si uměl udělat jednoduchý frontend)
Rust (protože je hustokrutopřísný a člověka táhne kupředu)
S tímhle základem už bych mohl zkoušet cokoli. A naprogramovat cokoli - v principu.
Celkem rozumné, jen ten čtvrtý krok by mohl být variabilnější, podle zaměření by někomu mohla víc vyhovovat třeba Julia (rychlé numerické a symbolické výpočty) nebo Go (mikroslužby). Případně libovolná kombinace zmíněných tří. Rust určitě pomůže k hlubšímu pochopení poměrně silných typových systémů a správy paměti, ale v praxi se někdy lépe hodí i jiné jazyky.
Jasně. Já řeším tři věci - aby mě to bavilo (jak vidno z diskusí, každý programátor má jinak tvarovaný mozek a tím pádem i preference jazyků), abych se naučil co nejvíc a abych to uplatnil v praxi. Tohle jsem ušil na míru svému já a byl bych rád, kdyby MNĚ někdo ukázal podobnou cestu.
-
Tohle jsem ušil na míru svému já a byl bych rád, kdyby MNĚ někdo ukázal podobnou cestu.
Jasně. Trochu lituju, že za mého mládí Rust neexistoval, byl bych si býval ušetřil spoustu oklik (spell checker mi poslední slovo usilovně mění na “kolik”, to zas ne…).
-
Tak porovnávat množství artefaktů v repu/nugetu/storu je fakt totální blbost. Kolik z těch tvých 28M artefaktů jsou doslova duplicity? Kolik z toho je v totálním bordelu? To patříš mezi ty, kteří si na jednoduchou webovku pro zobrazení teploty nastavují 10 různých JavaScript knihoven? Nebo jak mám pochopit potřebu velkého množství artefaktů?
C# a. Net Core v posledních verzích ti na hello world stačí 1 řádek. Console.WriteLine("Hello world");
Naučit se T-Sql a pak případně i jiné mutace a nadstavby SQL mu rozšíří obzory hodně. A následný přechod na další mutace SQL je jednoduchý.
Jeste by mě zajímalo, co myslíte vašichni ekosystemem? IDE? Co všechno na HW lze naprogramovat? Systémy ve kterých lze program spustit?
Nuget neni repo, to je parodie.
Ma o 2 rady mene artefaktu (280k vs 28M) a ne to plne bordelu ve verzi 0.10, 500downloads (a to jeste tipuju na pruzkumne downloady ze zoufalstvi)
Produkcne nepouzitelne. A nektere veci jsem tan nasel dvakrat od stejneho autora, napr etcs-client. Totalni nemanagovany bordel
Neexistuje nic, jako Apache foundation.
C# je opajcovana Java s nekteryma.drobnyma vylepsenima, jako je LINQ a par syntaktickyma cukrikama.
System.out.println ani gettery samozrejme nikdo nepise, to dela IDE. Coz je.obri vyhoda, protoze kod zustava velice popisny a je mozno si do getteru pridat debug hook. A kdo ma s gettery problem, prilinkuje si z mavenu Lombok a atributy ridi anotacema.
Stejne tak class a main metoda, vsecko to generuje IDE.
A vydavat moznost zapsat si osurely radek kodu za vyhodu.je hloupost.
To se pouzije maximalne v youtubovem examplu a nikde jinde a vede to max ke hloupym navykum. Kazda hloupa utilitka s 200 radky si uz zaslouzi rozumnou stabni kulturu.
Jak jsem psal vyse, C# ma v porovnani s Javou par vychytavek navic, ale zoufaly ekosystem.
Ma rozsahlejsi zakladni zbundlovanou knihovnu, ale kdyz potrebujes.neco mimo ni, jses v zaaadeli.
Java jde opacnym smerem, z te se naopak vyhazuje, napr naposled cely javax package a user si musi mavenem pridat artefakty z projektu Jakarta.
Je to hlavne pouceni z minulosti, kdy se do Javy prodavalo a.pridavalo, pozdeji ale vznikly nezavisle implementace a ty v Jave se staly obsolete a jenom prekazely
Tak toto je pozoruhodný názor. .NET samozrejme svoj repozitár má:
https://www.nuget.org/
Sú knižnice, ktoré má lepšie JVM a sú, ktoré sú lepšie v .NET. Námatkovo napr. Java má trebárs JavaFX, Swing, LibrePDF a .NET trebárs Unity, ML.NET či Mailkit.
Už tri roky za sebou sa .NET Core zjavil na špici technológií "Most Loved".
Keď JVM, tak rozhodne Groovy či Clojure. C# je fundamentálne lepší jazyk ako Java. O niekoľko levelov.
Ak sa niekomu páči to, že na jednoduchý program musíte vytvoriť classu, public static void main, System.out.println namiesto println ako u debilov na dvore, ak sa niekomu páči neustále písať gettre a settre, ten kvázi funkcionálny bazmeg, neexistencia literálového zápisu pre kolekcie, tak nech sa páči. Ale prosím tu netvrďte, že je to ten naj jazyk aký existuje.
Tak hlavní věc je, že jazyk je jen nástroj, to jestli budeš dobrý nebo ne stejně záleží na tvých schopnostech a schopnosti pochopení problematiky.
Vezmi C#, dnes už je multiplatformní vč. androidu i apple ekosystémů. K tomu se nauč (T-)SQL, JavaScript, HTML a CSS (aspoň trochu).
Kdyz se naučíš C#, budeš schopný číst i upravovat Javu, PHP, Kotlin a další C-like jazyky (jen ti to bude připadat jako krok zpět ;-), ale to jsem skrtnul zápalkou)
Tak zrovna C# a TSQL jsou do budoucna naprosto k nicemu, vybehove technologie legacy aplikaci, s tim se tazatel odsoudi leda k udrzovani nejake stare hruzy ve wokennim svete.
C# ma oproti jave navic par syntaktickych cukriku, naprosto ale propada v ekosystemu, Spring tomu uz zdech, nema.nic jako Maven Central.
TSQL je ciste MSSQL zalezitost a neznam nikoho, kdo by na.tom stavel nove veci. Ty se delaji na Postgresu + Tmescale, Influxu, Elasticu, MongoDB.
Osobne bych radil Javu jako nejpouzivanejsi klasicky jazyk, popr Kotlin, na Backendy.
Pokud si chces hrat s mikroservicama, potom go.
Na skriptovani python
Na predek Typescript, to je prekvapive dobry OOP jazyk.
-
Tak porovnávat množství artefaktů v repu/nugetu/storu je fakt totální blbost. Kolik z těch tvých 28M artefaktů jsou doslova duplicity? Kolik z toho je v totálním bordelu? To patříš mezi ty, kteří si na jednoduchou webovku pro zobrazení teploty nastavují 10 různých JavaScript knihoven? Nebo jak mám pochopit potřebu velkého množství artefaktů?
C# a. Net Core v posledních verzích ti na hello world stačí 1 řádek. Console.WriteLine("Hello world");
To jsi tu metriku moc nevylepšil :-)
Soukromě si myslím, že .NET, nazvdory k praktičnosti v dnešním světě, žádný zvláštní zázrak není, a stotožnil bych se s prohlášením "trochu vylepšená Java".
Co se Microsoftu povedle je TypeScript. Možná F#.
C# a .NET se imho dělá pro peníze.
Naučit se T-Sql a pak případně i jiné mutace a nadstavby SQL mu rozšíří obzory hodně. A následný přechod na další mutace SQL je jednoduchý.
Hmm, a to třeba takhle:
MySQL je blbá databáze která je levná a je všude = mnoho příležitostí se naučit
PostgreSQL je mocná databáze, která toho opravdu dost umí (psát uložené procedury v Pythonu mi přišlo cool.)
Co dá T-Sql víc?
-
C# je opajcovana Java s nekteryma.drobnyma vylepsenima, jako je LINQ a par syntaktickyma cukrikama.
Objektívne treba povedať, že to bola pravda. Tak okolo roku 2003. Dnes je však rok 2022 a .NET prešiel rozsiahlym vývojom. JVM a .NET sú dva top vývojárske ekosystémy, každý má oblasti v ktorých vedie.
.NET má trebárs ďaleko lepšiu podporu asynchrónneho programovania, JVM má zas lepšie multiplatformové GUI. Ak porovnávame Javu a C#, tak C# je o niekoľko tried lepšie navrhnutý, bohatší a expresívnejší jazyk.
trebárs:
$ dotnet new console -o DownloadImage
$ cd DownloadImage
$ code .
using var httpClient = new HttpClient();
var url = "http://webcode.me/favicon.ico";
byte[] imageBytes = await httpClient.GetByteArrayAsync(url);
using var fs = new FileStream("favicon.ico", FileMode.Create);
fs.Write(imageBytes, 0, imageBytes.Length);
Console.WriteLine("Image downloaded");
$ dotnet run
Nech sa páči, a teraz si to spravte v Jave, ja by som na to teda nemal nervy. Samozrejme Java ekosystém, má aj iné jazyky, trebárs Groovy:
def bytes = new URL("http://webcode.me/favicon.ico").bytes
Files.write(Paths.get("favicon.ico"), bytes)
A v ňom je radosť programovať.
System.out.println ani gettery samozrejme nikdo nepise, to dela IDE.
A to vám nikdy neťuklo, že na výpis textu na konzolu potrebujete pomoc IDEčka? :))))
a o 2 rady mene artefaktu (280k vs 28M)
To si myslíte fakt, že JVM má 28 miliónov knižníc? Podľa http://www.modulecounts.com/
je to 476 tisíc (JVM) vs 308 tisíc (.NET). Realisicky si myslím, že repozitáre majú kvalitné, udržiavané
knižnice rádovo v tisícoch max desiatkach tisíc.
-
PostgreSQL je mocná databáze, která toho opravdu dost umí (psát uložené procedury v Pythonu mi přišlo cool.)
Taky má slušnou podporu SQL/JSON, když už se zmiňují “cool” vlastnosti.
-
Jak to myslíš s tím nevylepšením metriky?
Zázračný jazyk...? To je něco z Harryho Pottera?
Já třeba když vidím nějaký program v Javě, nedej bože ještě s prehistorickou verzi Tomcatu, k nějakému embeded ekosystémů, cítím jak dostávám osypky a očekávám průšvih.
C# a .NET se imho dělá pro peníze. A je to znát... ;-)
Ale teď vážně, za spoustou jazyků stojí firma nebo někdo kdo posílá €. Pokud ne, tak projekt moc dlouho nežije.
Zkus se podívat na současné specifikace a možnosti C# a pak vypouštěj nějaké SVÉ moudra a ne převzaté z cizího zadele.
To jsi tu metriku moc nevylepšil :-)
Soukromě si myslím, že .NET, nazvdory k praktičnosti v dnešním světě, žádný zvláštní zázrak není, a stotožnil bych se s prohlášením "trochu vylepšená Java".
Co se Microsoftu povedle je TypeScript. Možná F#.
C# a .NET se imho dělá pro peníze.
Hmm, a to třeba takhle:
MySQL je blbá databáze která je levná a je všude = mnoho příležitostí se naučit
PostgreSQL je mocná databáze, která toho opravdu dost umí (psát uložené procedury v Pythonu mi přišlo cool.)
Co dá T-Sql víc?
-
Doporucoval bych nasledujici poradi:
anglictina, nemcina, spanelstina, pak patentove pravo. To vse tady bude stale.
Nebo chcete snad stale dokola realizovat kompletni embedded aplikace / na jedno, dvou, 16-ti, 254 jadrech / spojene s
desktop a mobilni aplikaci / jako cviceni pouzit vice ruznych prumyslovych a sitovych sbernic / s prenosem dat do DB na
server / umisteny ve strojovne, v mlhovine, na Saturnu /, taktez pouzit vice a vice prenosovych sluzeb, kdy ta novejsi
jiz zcela jiste bude stabilnejsi
-
Doporucoval bych nasledujici poradi:
anglictina, nemcina, spanelstina, pak patentove pravo. To vse tady bude stale.
Nebo chcete snad stale dokola realizovat kompletni embedded aplikace / na jedno, dvou, 16-ti, 254 jadrech / spojene s
desktop a mobilni aplikaci / jako cviceni pouzit vice ruznych prumyslovych a sitovych sbernic / s prenosem dat do DB na
server / umisteny ve strojovne, v mlhovine, na Saturnu /, taktez pouzit vice a vice prenosovych sluzeb, kdy ta novejsi
jiz zcela jiste bude stabilnejsi
Jasně, programovat jedině v němčině. Ale se servery na Saturnu jsem přestal, jsou tam moc velké latence.
-
Ale se servery na Saturnu jsem přestal, jsou tam moc velké latence.
Ale lépe se chladí :)
-
C# a .NET se imho dělá pro peníze. A je to znát... ;-)
Ale teď vážně, za spoustou jazyků stojí firma nebo někdo kdo posílá €. Pokud ne, tak projekt moc dlouho nežije.
Zkus se podívat na současné specifikace a možnosti C# a pak vypouštěj nějaké SVÉ moudra a ne převzaté z cizího zadele.
Dělám v C# a v PHP pro peníze, ne proto, že by to byly zajímavé jazyky. Žádný projekt bych dobrovolně v těchto jazycích nezačal.
Co vypouštím, jsou mé zkušenosti. Nic víc, nic méně.
-
PostgreSQL je mocná databáze, která toho opravdu dost umí (psát uložené procedury v Pythonu mi přišlo cool.)
Taky má slušnou podporu SQL/JSON, když už se zmiňují “cool” vlastnosti.
Což IMHO brutálně bere vítr z plachet různým NoSQL databázím.
-
PostgreSQL je mocná databáze, která toho opravdu dost umí (psát uložené procedury v Pythonu mi přišlo cool.)
Taky má slušnou podporu SQL/JSON, když už se zmiňují “cool” vlastnosti.
Což IMHO brutálně bere vítr z plachet různým NoSQL databázím.
Asi jo, kromě JSONu mají i HSTORE a všechno hezky s indexy. Typ JSONB se dost používá, sám jsem mu přišel na chuť.
-
PHP? PHP dělat pro peníze? :o Fakt. PHP? :o ;D
V PHP bych rozhodně žádný projekt taky nezačínal a ani neudržoval, mám svoji důstojnost. Navíc, každá aktualizace "velké" verze vždy něco rozbije.
JSON už moc Hype Cool není, v podstatě se už dříve stal standardem a umí ho delší dobu kdejaká databáze. Stal se evolucí XML sloupců tak jako i v ostatních případech kde nahrazuje XML.
C# a .NET se imho dělá pro peníze. A je to znát... ;-)
Ale teď vážně, za spoustou jazyků stojí firma nebo někdo kdo posílá €. Pokud ne, tak projekt moc dlouho nežije.
Zkus se podívat na současné specifikace a možnosti C# a pak vypouštěj nějaké SVÉ moudra a ne převzaté z cizího zadele.
Dělám v C# a v PHP pro peníze, ne proto, že by to byly zajímavé jazyky. Žádný projekt bych dobrovolně v těchto jazycích nezačal.
Co vypouštím, jsou mé zkušenosti. Nic víc, nic méně.
-
PHP? PHP dělat pro peníze? :o Fakt. PHP? :o ;D
ja v PHP za penize delam a souhlasim s tim, ze to obecne jde do kytek - kamkoliv nastoupim, jsou tam projekty v naprosto katastrofalnim stavu - prasacke, neudrzovane, hlavne se s tim nejak poper. PHP neni spatny jazyk ,ale dovoluje - hlavne zacatecnikum - psat totalni prasohovnokod, za ktery se pak jeste tvurci placaji po ramenou jak to udelali paradne.
S tim rozbijenim souhlasim - avsak ne u PHP samotneho, ale u velkych knihoven - pouzivame treba Nette a jejich zname knihovny od komunitnich lidi - prevazne balicky Kdyby. No alesamozrejme to po case lidi zacne bavit, knihovny jsou neudrzovany a sere se na to. Nedavno jsem se na nette foru docela rozcertil prave u toho, kdy nova verze Nette 'nesmyslne' vsechno meni a my jako vyvojari porad neco akorat prepisujeme. To cloveka taky dost omrzi. Nevim, jak bezne je tohle v ostatnich jazycich. Ja treba radsi javascript, ale tam zas pouzijete novou knihovnu a za dva dny je to zastaraly projekt. Ale na webu to tak asi chodi bezne
Zalezi na co clovek kde narazi.
-
PHP? PHP dělat pro peníze? :o Fakt. PHP? :o ;D
ja v PHP za penize delam a souhlasim s tim, ze to obecne jde do kytek - kamkoliv nastoupim, jsou tam projekty v naprosto katastrofalnim stavu - prasacke, neudrzovane, hlavne se s tim nejak poper. PHP neni spatny jazyk ,ale dovoluje - hlavne zacatecnikum - psat totalni prasohovnokod, za ktery se pak jeste tvurci placaji po ramenou jak to udelali paradne.
Rád bych jenom přidal mou zkušenost, že co se týče C# je to úplně to samé. Přecházel jsem z Nette do WebForm aplikace, a připadal jsem si jako když jsem v minulém století.
S tim rozbijenim souhlasim
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
-
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Tak ok, ja to chapu - proste vydaji novou verzi jazyka/knihovny/featury, ktera neco dela lepe/opravuje/etc... za predpokladu, ze se vytvori nejaky BC break. To je proste evoluce. Ale aby v jedny verzi neco pridali, v druhy to predelali a ve treti to zas odstranili, to jsem uz taky zazil (ne u jazyka, ale treba u knihovny)
-
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Prinejmensim semanticky verzovat. A vydavat seznamy doporucenych/kvalitnich knihoven pro dany jazyk. Myslim, ze oboje se do jiste miry deje.
-
JS ekosystem uz je celkem stabilni, navic umoznuje instalovat nekolik verzi knihovny, pokud to vyzaduji zavislosti. Casteji bojuji s Pythonem.
K PHP. S Lavarelem bych klidne pracoval.
-
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Rust jako takový rozbíjí zpětnou kompatibilitu jen napříč edicemi, a vždy je možné zůstat u starší edice jazyka. Navíc je možné kombinovat edice, takže používat 2021 edition knihovnu v 2018 edition kódu není problém.
Co se týče knihoven, na semver crimes tak často nenarážím, ale občas se stane, že někdo omylem rozbije interface v minor verzi - zrovna minulý týden jsme „donutili“ jednu knihovnu ke stažení nové verze, omylem rozbili api. S ohledem na přísnou typovost jazyka je to zpravidla opravdu lehké odhalit, aniž by se rozbil kód v produkci.
-
...ale občas se stane, že někdo omylem rozbije interface v minor verzi
Nechcem vŕtať, ale ako sa dá rozbiť rozhranie omylom? :-)
S ohledem na přísnou typovost jazyka je to zpravidla opravdu lehké odhalit, aniž by se rozbil kód v produkci.
Ani teraz nechcem vŕtať, ale prečo teda na to neprišli, kým to nevydali?
-
...ale občas se stane, že někdo omylem rozbije interface v minor verzi
Nechcem vŕtať, ale ako sa dá rozbiť rozhranie omylom? :-)
S ohledem na přísnou typovost jazyka je to zpravidla opravdu lehké odhalit, aniž by se rozbil kód v produkci.
Ani teraz nechcem vŕtať, ale prečo teda na to neprišli, kým to nevydali?
Konkrétně v této situaci: Autor knihovny si neuvědomil, že jeden ze změněných typů je součástí veřejného rozhraní. Kdyby jejich integrační testy používaly danou část rozhraní, rozbily by se, ale bohužel, to nebyl ten případ.
-
Pro zacatek bych doporucoval JavaScript, ma i objektove rozsireni, da se i na serveru, dobre pracuje s daty strukturovanymi v tzv. JSON. Na klientu staci webovy browser a nejaky editor, treba Visual Studio Code.
Na webu se da klidne zacit i s PHP, na serveru umi to stejne. Chcete tvorit pro web? Nebo snad pro android? Tam je lepsi java nebo kotlin.
Pro lokalni aplikace bude mozna dobre zacit v pythonu.
Vlastne vsechny ty jazyky umi dost podobne veci, jenom se lisi cilova platforma/prostredi. Zajimave to bude az budete mit nejakej napad, co chcete zrealizovat. Pak uz se vic vyjasni, v cem to delat...
-
Pro zacatek bych doporucoval JavaScript, ma i objektove rozsireni
co to znamena? Javascript je od zacatku plne objektovy, tzn. vse je objekt. Narozdil napriklad od Javy nebo C++, kde jsou vedle objektu i primitivni typy.
-
Rád bych jenom přidal mou zkušenost, že co se týče C# je to úplně to samé. Přecházel jsem z Nette do WebForm aplikace, a připadal jsem si jako když jsem v minulém století.
Tak to WebForm by dost vysvětlovalo... Ale tuším, že to bude hodně stará zkušenost, protože to už je opravdu zastaralá technologie. Posledních plácnu 10 let se v MS tlačí MVC, případně MVVC apod. což je o hodně lepší.
Ale pobavme se (zábava): https://www.youtube.com/watch?v=FcOYHNWMJ6A (https://www.youtube.com/watch?v=FcOYHNWMJ6A) prostě každý jazyk má své :)
-
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Rust jako takový rozbíjí zpětnou kompatibilitu jen napříč edicemi, a vždy je možné zůstat u starší edice jazyka. Navíc je možné kombinovat edice, takže používat 2021 edition knihovnu v 2018 edition kódu není problém.
Co se týče knihoven, na semver crimes tak často nenarážím, ale občas se stane, že někdo omylem rozbije interface v minor verzi - zrovna minulý týden jsme „donutili“ jednu knihovnu ke stažení nové verze, omylem rozbili api. S ohledem na přísnou typovost jazyka je to zpravidla opravdu lehké odhalit, aniž by se rozbil kód v produkci.
Jazyk jako takovej to s těmi edicemi má moc fikaně vymyšlený. O tom se vůbec nebavím. (A ty stesky na to jak PHP rozbíjí kompatabilitu je taky jen takové plácání - to nemám zájem rozvíjet.)
Bavíme se o knihovnách. Jsem se třeba hodinu trefoval do správné verze combine a vůbec to nebylo zábavné.
-
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Tak ok, ja to chapu - proste vydaji novou verzi jazyka/knihovny/featury, ktera neco dela lepe/opravuje/etc... za predpokladu, ze se vytvori nejaky BC break. To je proste evoluce. Ale aby v jedny verzi neco pridali, v druhy to predelali a ve treti to zas odstranili, to jsem uz taky zazil (ne u jazyka, ale treba u knihovny)
Je to tak. Otázka je co se s tím dá dělat?
Mě trochu rozčarovalo, že to rozbíjení je všude. V Pythonu, Javascriptu, Rustu, Haskellu. Otázka je, co se s tím dá.
Prinejmensim semanticky verzovat. A vydavat seznamy doporucenych/kvalitnich knihoven pro dany jazyk. Myslim, ze oboje se do jiste miry deje.
Určitě.
A tím se dostáváme k pointě: to nesouvisí od jazyka 1). Kašlat na zpětnou kompatabilitu můžou tam i tam. Flákat knihovny můžou tam i tam. Jediné, co by jazyk IMHO mohl nějak ovlivnit je jaké druhy programátorů přitahuje 2).
1/ Znám jedinou výjimku - Elm
2/ Samozřejmě pak ještě jazyk může ovlivnit druh chyb, který pustí. V Javascriptu můžete vytvořit totálně zbořenou knihovnu, v C# to není o mnoho lepší. V Rustu, Haskellu to bude spíš něco s tou nekompatabilitou - ale stejně můžete usera naštvat.
-
Rád bych jenom přidal mou zkušenost, že co se týče C# je to úplně to samé. Přecházel jsem z Nette do WebForm aplikace, a připadal jsem si jako když jsem v minulém století.
Tak to WebForm by dost vysvětlovalo... Ale tuším, že to bude hodně stará zkušenost, protože to už je opravdu zastaralá technologie. Posledních plácnu 10 let se v MS tlačí MVC, případně MVVC apod. což je o hodně lepší.
To jsem si trochu naběhl. Ten kód je to možná starej, ale zkušenost je to aktuální. Když pominu skutečnost, že koukám kolegům v C# na ruce a sleduju jejich skill, tak zajímavé je hlavně to, že spravuju dva projekty zároveň - jeden v Nette a jeden v nějakém tom MS vynálezu. Nette je sice taky starej koncept, ale postupně se aktualizuje a vylepšuje, jsme na nějaké verzi 2.4. (latest je 3.0) To, jak se chovají kolegové k těm svejm projektům v C#, ... v tom je ta pointa. Když jsem se přihlásil na tuto pozici, tak jsem chtěl hlavně zkušenost s moderními technologiemi. Jsme na net48, což je nějaký C# 7 (latest je C#10). Čekal jsem prostě víc, vzhledem k tomu, jak se C#pisti prsatí...
Aktuální dojem který mám z aktuálního C# je daleko horší, než můj dojem a vytržení z Haskellu před deseti lety. Kde je teda zatraceně ten vývoj?
-
To jsem si trochu naběhl. Ten kód je to možná starej, ale zkušenost je to aktuální. Když pominu skutečnost, že koukám kolegům v C# na ruce a sleduju jejich skill, tak zajímavé je hlavně to, že spravuju dva projekty zároveň - jeden v Nette a jeden v nějakém tom MS vynálezu. Nette je sice taky starej koncept, ale postupně se aktualizuje a vylepšuje, jsme na nějaké verzi 2.4. (latest je 3.0) To, jak se chovají kolegové k těm svejm projektům v C#, ... v tom je ta pointa. Když jsem se přihlásil na tuto pozici, tak jsem chtěl hlavně zkušenost s moderními technologiemi. Jsme na net48, což je nějaký C# 7 (latest je C#10). Čekal jsem prostě víc, vzhledem k tomu, jak se C#pisti prsatí...
Aktuální dojem který mám z aktuálního C# je daleko horší, než můj dojem a vytržení z Haskellu před deseti lety. Kde je teda zatraceně ten vývoj?
Tak tohle už chápu. .NET 4.8 byl vydán 18.4.2019, to už MS začínal tlačit multiplatformní .NET Core a "plnotučný" NET frame začal tlumit.
Aktuálně je .NET (Core) 6 s podporou C#10. Pro konverzi větších projektů ze 4.8 na Core 6 je potřeba čas a koule, některé věci jsou tam prostě jinak. Z pohledu managementu, který tomu nerozumí, jsou to jen náklady navíc bez přínosu (vždyť to na té 4.8 funguje, že?).
Ale na druhou stranu, je to aspoň .NET4.8. mohl to být taky 3.5 :)
-
Pro zacatek bych doporucoval JavaScript, ma i objektove rozsireni
co to znamena? Javascript je od zacatku plne objektovy, tzn. vse je objekt. Narozdil napriklad od Javy nebo C++, kde jsou vedle objektu i primitivni typy.
jo omlouvam se za zmateni, mel jsem na mysli tridy klasicky pomoci class ve verzi ES6
-
To jsem si trochu naběhl. Ten kód je to možná starej, ale zkušenost je to aktuální. Když pominu skutečnost, že koukám kolegům v C# na ruce a sleduju jejich skill, tak zajímavé je hlavně to, že spravuju dva projekty zároveň - jeden v Nette a jeden v nějakém tom MS vynálezu. Nette je sice taky starej koncept, ale postupně se aktualizuje a vylepšuje, jsme na nějaké verzi 2.4. (latest je 3.0) To, jak se chovají kolegové k těm svejm projektům v C#, ... v tom je ta pointa. Když jsem se přihlásil na tuto pozici, tak jsem chtěl hlavně zkušenost s moderními technologiemi. Jsme na net48, což je nějaký C# 7 (latest je C#10). Čekal jsem prostě víc, vzhledem k tomu, jak se C#pisti prsatí...
Aktuální dojem který mám z aktuálního C# je daleko horší, než můj dojem a vytržení z Haskellu před deseti lety. Kde je teda zatraceně ten vývoj?
Tak tohle už chápu. .NET 4.8 byl vydán 18.4.2019, to už MS začínal tlačit multiplatformní .NET Core a "plnotučný" NET frame začal tlumit.
Aktuálně je .NET (Core) 6 s podporou C#10. Pro konverzi větších projektů ze 4.8 na Core 6 je potřeba čas a koule, některé věci jsou tam prostě jinak. Z pohledu managementu, který tomu nerozumí, jsou to jen náklady navíc bez přínosu (vždyť to na té 4.8 funguje, že?).
Ale na druhou stranu, je to aspoň .NET4.8. mohl to být taky 3.5 :)
Tak sem tlač info o tom co je v C#10 super. Mě bohužel při pročítání What's new in C# 10 vůbec nic nezaujalo. Při prohlížení projektů napsaných v posledním NetCore taky nic moc. Jako neříkám, že je to neschopnej jazyk. Pár věcí je na něm hezkejch. Jen to není žádný zázrak.
Ale taky to může být jen můj problém. Hoď sem nějaký nadšení :-)
To třeba F# nebo TypeScript, tam architekti z MS opravdu zafrajeřili IMHO.
-
Tak sem tlač info o tom co je v C#10 super. Mě bohužel při pročítání What's new in C# 10 vůbec nic nezaujalo. Při prohlížení projektů napsaných v posledním NetCore taky nic moc. Jako neříkám, že je to neschopnej jazyk. Pár věcí je na něm hezkejch. Jen to není žádný zázrak.
Ale taky to může být jen můj problém. Hoď sem nějaký nadšení :-)
To třeba F# nebo TypeScript, tam architekti z MS opravdu zafrajeřili IMHO.
Tak když koukám na F# tak cítím silnej zápach Visual Basicu :) nemůžu si pomoct :D
TypeScript jako jo... dobrej způsob jak udělat trochu typovej pořádek v JavaScriptovym netypovym fujtajblu, leč na mé projekty je to overkill.
V C#10 se některých věcech inspirovali u Kotlinu viz. třeba https://docs.microsoft.com/en-us/dotnet/csharp/language-reference/operators/switch-expression (https://docs.microsoft.com/en-us/dotnet/csharp/language-reference/operators/switch-expression) ale je fakt, že většinu toho, co používám navíc oproti C#7 přidali v 8 a 9, jako třeba
List<string> x = new();
což se mi osobně líp čte.
Nicméně nevím, kam chceš, aby jazyk zašel... Cool program DelejCoChci(); na jeden řádek prostě furt ještě není úplně na pořadu dne... Ikdyž nějaké pokusy o AI, které na nakódí co chceš už jsou...
-
Tak sem tlač info o tom co je v C#10 super. Mě bohužel při pročítání What's new in C# 10 vůbec nic nezaujalo. Při prohlížení projektů napsaných v posledním NetCore taky nic moc. Jako neříkám, že je to neschopnej jazyk. Pár věcí je na něm hezkejch. Jen to není žádný zázrak.
Ale taky to může být jen můj problém. Hoď sem nějaký nadšení :-)
To třeba F# nebo TypeScript, tam architekti z MS opravdu zafrajeřili IMHO.
Tak když koukám na F# tak cítím silnej zápach Visual Basicu :) nemůžu si pomoct :D
TypeScript jako jo... dobrej způsob jak udělat trochu typovej pořádek v JavaScriptovym netypovym fujtajblu, leč na mé projekty je to overkill.
V C#10 se některých věcech inspirovali u Kotlinu viz. třeba https://docs.microsoft.com/en-us/dotnet/csharp/language-reference/operators/switch-expression (https://docs.microsoft.com/en-us/dotnet/csharp/language-reference/operators/switch-expression) ale je fakt, že většinu toho, co používám navíc oproti C#7 přidali v 8 a 9, jako třeba
List<string> x = new();
což se mi osobně líp čte.
To já to píšu naopak. IMHO to dává větší smysl.
var xs = new List<string>();
Každopádně to je nic. To není vůbec zajímavé.
Nicméně nevím, kam chceš, aby jazyk zašel... Cool program DelejCoChci(); na jeden řádek prostě furt ještě není úplně na pořadu dne... Ikdyž nějaké pokusy o AI, které na nakódí co chceš už jsou...
To zní, jako kdyby C# byl vrchol toho, co jde z jazyka vytřískat. Což jako fakt ne. Když to porovnám se Scalou, Rustem, nebo i tím starým Haskellem, tak je C# takovej ubožáček konzervativní.
-
V cem je typescript tak skvely? Nejaka konkretni featura, ktera jinde neni?
-
... Kdyby jejich integrační testy používaly danou část rozhraní, rozbily by se, ale bohužel, to nebyl ten případ.
Otázka je, či by si uvedomil, že sa testy rozbili kvôli tomu, že zmenil verejné rozhranie alebo či by tie testy upravil, aby úspešne prebehlo zostavenie.
Možno by to skôr chcelo jasný proces pri kontrole potvrdzovania zmien v súboroch, ktoré sú súčasťou verejného rozhrania vrátane nejakého varovania.
-
V cem je typescript tak skvely? Nejaka konkretni featura, ktera jinde neni?
Pokud bych měl vypíchnout jednu featuru, tak by to byl duck typing a s tím související typová aritmetika.
Ale hlavní důvod, proč TS mám tak rád je v jeho elegantním a vyváženém designu. Věci dávají smysl, dělá to co má, není to overbloated...
-
Tak když koukám na F# tak cítím silnej zápach Visual Basicu :) nemůžu si pomoct :D
Visual Basic a F#? Nič iné ich nespája, len že sú .NET jazyky.
Když to porovnám se Scalou, Rustem, nebo i tím starým Haskellem, tak je C# takovej ubožáček konzervativní.
Problém je, keď porovnávame športové auto s rodinným autom. Úlohou rodinného auta je mať priestor, kam sa všetky decká zmestia, aby bolo bezpečné a odolné. Nie aby jazdilo rýchlo a bolo elegantné.
C# je podľa mňa výborný business jazyk. A porovnávať ho treba s podobnými business jazykmi, do ktorých by som osobne zahrnul Javu, C++ a asi aj Kotlin. Ja napríkad veľmi kvitujem v posledných verziách C# automatické importy, koniec nutnosti odsadzovania pri menných priestoroch, rekordy (ktoré aj fungujú) a hlavne top-level statements, teda možnosť tvoriť kód bez nutnosti public classs/static void Main. Každým rokom prídu nejaké vychytávky, chlapci sa fakt snažia.
var xs = new List<string>();
Ja to takto tiež preferujem.
Revenue[] revenues =
{
new (1, "Q1", 2340),
new (2, "Q1", 1200),
new (3, "Q1", 980),
new (4, "Q2", 340),
new (5, "Q2", 780),
new (6, "Q3", 2010),
new (7, "Q3", 3370),
new (8, "Q4", 540),
};
var res = from revenue in revenues
group revenue by revenue.Quarter
into g
where g.Count() == 2
select new { Quarter = g.Key, Total = g.Sum(c => c.Amount) };
foreach (var line in res)
{
Console.WriteLine(line);
}
record Revenue(int Id, string Quarter, int Amount);
To new má pekné uplatnenie pri tvorbe objektov v kolekciách, tak ušetrí dosť zbytočného opakovania.
Spolu s LINQ a rekordami je moderný C# fakt príjemný.
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
Ale už umí sčítat dvě čísla pomocí operátoru, formátovat řetězec bez runtime chyb, počítat ve vláknech, prostě spoustu věcí, které ty "stabilní" jazyky zatím nějak nezvládají. Je fakt, že ho zatím používají jenom trapné malé firmičky jako Google, Amazon, Apple, Mirosoft, IBM a tak, ale ono se to možná poddá.
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
Ale už umí sčítat dvě čísla pomocí operátoru
Kdy přidají násobení? :D
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
Ale už umí sčítat dvě čísla pomocí operátoru, formátovat řetězec bez runtime chyb, počítat ve vláknech, prostě spoustu věcí, které ty "stabilní" jazyky zatím nějak nezvládají. Je fakt, že ho zatím používají jenom trapné malé firmičky jako Google, Amazon, Apple, Mirosoft, IBM a tak, ale ono se to možná poddá.
Úžasný argument - tohle používá Google, tak tím začni. Pobavilo.
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Asi nepřekvapí, že rozhodně dávám hlas.
Rust obsadil niku, kterou do té doby neotřesitelně držel C a C++. A docela brutálně ji válcuje. Samozřejmě nejde vyloučit, že zanikne, ale osobně to považuji čistě za matematickou pravděpodobnost.
Přináší nízkoúrovňovost a rychlost očekávanou v aplikacích psaných v C a C++, s bezpečností známou jen u akademických jazyků jako Haskell (omlouvám se příznivcům, jen cituju obecnou představu). Úroveň jazyků Java, Python, C# a spol přeskočil snožmo plavmo. Dále přidává moderní ekosystém jako správu repozitářů, verzování balíčků, správu a kompilaci projektů - tedy to, co teprve posledních pár let začíná být obvyklé, ale nikoliv samozřejmé.
Se systémem edic dokazuje, že má v plánu si udržet na uzdě zpětnou kompatabilitu, a autoři jsou překvapivě rozumní i chytří.
Omlouvám se za zaujatost, jsem nadšenec.
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Přináší nízkoúrovňovost a rychlost očekávanou v aplikacích psaných v C a C++
S tou rychlostí to není v běžném kódu až taková sláva, ale to je cena za onu mimořádnou bezpečnost, která je většinou o dost důležitější, než úspora pár mikrosekund. Ale obecně je to fajn jazyk, různé nedostatky jsou postupně odstraňovány (nebo se to aspoň plánuje) a minimálně ve srovnání s C++, Javou a C# má Rust v mnohém navrch.
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
Ale už umí sčítat dvě čísla pomocí operátoru, formátovat řetězec bez runtime chyb, počítat ve vláknech, prostě spoustu věcí, které ty "stabilní" jazyky zatím nějak nezvládají. Je fakt, že ho zatím používají jenom trapné malé firmičky jako Google, Amazon, Apple, Mirosoft, IBM a tak, ale ono se to možná poddá.
Úžasný argument - tohle používá Google, tak tím začni. Pobavilo.
Až na to, že to není můj argument. Chtěl jsem říci, že žádná zásadní chybovost, která by vytrestala začátečníka, v kompilátoru Rustu není a ten počet issues je legrační překážka. Pokud bych snad chtěl doporučit první jazyk, šel bych jasně do Pythonu, jak jsem ostatně psal dříve. Podmnožina Rustu by asi doporučit šla, ale problém je v tom, že na to používat tenhle jazyk profesionálně a "správně" člověk potřebuje jistou zralost.
-
Pokud bych snad chtěl doporučit první jazyk, šel bych jasně do Pythonu, jak jsem ostatně psal dříve. Podmnožina Rustu by asi doporučit šla, ale problém je v tom, že na to používat tenhle jazyk profesionálně a "správně" člověk potřebuje jistou zralost.
V ideálním světě bychom se obešli bez Pythonu.
-
To je blbost. Python ma jen smulu, ze ho pouzivaji I neprogramatori na ruzne skriptovani, bastleni a pod.
Jedine, co ma Python zvlastni je to indentovani.
-
Meanwhile na Twitteru:
https://twitter.com/lexi_lambda/status/1510714269393952784
:)
-
RUST. https://www.rust-lang.org/
Ano ano, není nad to začít jazykem, jehož překladač je v alfa verzi - 3k+ compiler bug issues. To spolehlivě začátečníka nakopne. :o
S tímto přístupem jsou snad větší projekty v alfa verzi. Zkus se schválně podívat kolik z nich jsou opravdu nějaké kritické problémy. Dva. Obě nahlášeny před 9/10 dny a co se dívám, jeden z nich je dokonce problém v LLVM.
-
....a nebo se naučit Java. :P
Sice ti z platu pak už nic nezbude, ale můžeš z toho zaplatit čtyři svoje vlastní lidi:
- dva žabáčky pérokuřky dělající v PHP (každý po 55k měsíčně)
- Jednoho C++ develovepře (75k měsíčně)
- A jednoho brutal noob 100% junior testera (25k) / praktikanta
Byl by to sice mikroteam, ale kdyby ti životní náklady pokryli rodiče, můžeš dva roky platit vývoj vlastního produktu.
-
....a nebo se naučit Java. :P
Sice ti z platu pak už nic nezbude, ale můžeš z toho zaplatit čtyři svoje vlastní lidi:
- dva žabáčky pérokuřky dělající v PHP (každý po 55k měsíčně)
- Jednoho C++ develovepře (75k měsíčně)
- A jednoho brutal noob 100% junior testera (25k) / praktikanta
Byl by to sice mikroteam, ale kdyby ti životní náklady pokryli rodiče, můžeš dva roky platit vývoj vlastního produktu.
Plat Java developera prosim do jineho vlakna. Hezky den.
-
Plat Java developera prosim do jineho vlakna. Hezky den.
Děláš PHP viď? ...kdyby ses líp učil... ;D :P ;D
-
Plat Java developera prosim do jineho vlakna. Hezky den.
co má společného vzdělání a php?
Děláš PHP viď? ...kdyby ses líp učil... ;D :P ;D
-
lidi delate tady v C ?
-
lidi delate tady v C ?
Už ne :-)
-
lidi delate tady v C ?
Už ne :-)
Ještě jo :) Ale jen embedded a podobné srandy, kde se to dá snadno obhájit.
-
C#. Vše ostatní je pro bastl.
Python? Proč zažívat peklo už za života?
Tuto otázku jsem si kdysi taky položil. A řešení je jednoduché. Vymysli si libovolnou aplikaci pro libovolnou platformu (pc, web nebo mobil) a zkus ji napsat nejdřív v C++, python, java nebo čemkoliv jiném, mezi čím se zrovna rozhoduješ a pak to samé udělat v C#.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit
Ten nejlepší: https://www.root.cz/zpravicky/vysla-verze-0-6-0-jazyka-idris-2/
;)
-
lidi delate tady v C ?
Dělám - PostgreSQL je napsán v C0čku. Extenze do Postgresu se primárně píší v Céčku.
-
lidi delate tady v C ?
Dělám - PostgreSQL je napsán v C0čku. Extenze do Postgresu se primárně píší v Céčku.
souhlasili byste s tvrzenim, ze kdo se nauci C s pointery, tak bude mit vzdy vetsi rozhled a bude mit navrch.
-
lidi delate tady v C ?
Dělám - PostgreSQL je napsán v C0čku. Extenze do Postgresu se primárně píší v Céčku.
souhlasili byste s tvrzenim, ze kdo se nauci C s pointery, tak bude mit vzdy vetsi rozhled a bude mit navrch.
C je jednoduchy jazyk, samotnou znalosti C nikoho neohromite.
-
lidi delate tady v C ?
Dělám - PostgreSQL je napsán v C0čku. Extenze do Postgresu se primárně píší v Céčku.
souhlasili byste s tvrzenim, ze kdo se nauci C s pointery, tak bude mit vzdy vetsi rozhled a bude mit navrch.
C je jednoduchy jazyk, samotnou znalosti C nikoho neohromite.
dobre, ale clovek zna alokaci na stacku/heapu, typy, pointery. takze veci hloubeji, nebo ne?
-
C je jednoduchy jazyk, samotnou znalosti C nikoho neohromite.
dobre, ale clovek zna alokaci na stacku/heapu, typy, pointery. takze veci hloubeji, nebo ne?
Tohle je ale práce na jedno odpoledne. Nic hlubokého na tom není. To už spíš naučit se skutečný assembler a zjišťovat, jak kompilátory optimalizují konstrukce vyšších programovacích jazyků - tím se naučíš něco do hloubky.
-
C je jednoduchy jazyk, samotnou znalosti C nikoho neohromite.
dobre, ale clovek zna alokaci na stacku/heapu, typy, pointery. takze veci hloubeji, nebo ne?
Tohle je ale práce na jedno odpoledne. Nic hlubokého na tom není. To už spíš naučit se skutečný assembler a zjišťovat, jak kompilátory optimalizují konstrukce vyšších programovacích jazyků - tím se naučíš něco do hloubky.
a k tomuhle se dostane spis ceckar nez javista, neni-li pravda?
-
lidi delate tady v C ?
Skrze Cython. Imho by každý měl C znát.
-
Jaký jazyk bych se měl naučit, abych byl úspěšný ve své kariéře?
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky, takže existují nějaké bezplatné zdroje, kde bych se mohl začít učit Python a Javu?
Dík!
Já bych doporučil na začátek ten Python, v něm se tího můžeš naučit opravdu hodně, je dobrý na teoretické základy, algoritmy a pod. Dál bych pokračoval jazykem C, pro proniknutí do větší hloubky, abys měl představu, jak to funguje na úrovni železa (jako platformu třeba Raspberry Pico). A pak bych, z praktických důvodů, pokračoval jazykem JavaScript, protože browser je dnes důležitá vývojová platforma, která má svá specifika a které je dobré chápat. A nakonec bych volil mezi Javou a C#. A trochu be ses mohl seznámit i se SQL, třeba už při používání Pythonu.
-
dobre, ale clovek zna alokaci na stacku/heapu, typy, pointery. takze veci hloubeji, nebo ne?
To má i Go nebo Rust, nejen C.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky
Eh, to člověku zase moc nedá...
-
A ještě jsem zapomněl Smalltalk. Doporučil bych konkrétně implementaci Pharo.
-
dobre, ale clovek zna alokaci na stacku/heapu, typy, pointery. takze veci hloubeji, nebo ne?
To má i Go nebo Rust, nejen C.
v go neni pointerova aritmetika, takze v c to je narocnejsi.
rust moc neznam, ale vytvareli jej s myslenkou na chyby v c++.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Můj učitel říká, že se nejdřív musím naučit Python a Javu a potom další jazyky
Eh, to člověku zase moc nedá...
Podle mne je úplně jedno, v čem se člověk učí programovat, a jestli začne Pascalem nebo Lispem nebo Basicem. Já jsem začínal papírovým počítačem, pak programovatelnou kalkulačkou, Basicem, a assamblerem. Pak jsem přešel na Pascal a C, a pak Visual Basic a .NET, atd. Nikdo neříká, že první programovací jazyk, který se člověk učil na škole bude pak celý život používat. Je dobré si projít víc programovacích jazyků, víc technologií - víc databází. Rozšířit si obzor, a zjistit, co člověku vyhovuje a co ho baví. Není jedna nejlepší technologie - jeden programovací jazyk. Kolem každé technologie existují dneska tuny knihoven, vývojářských nástrojů, komunita, trenéři, lektoři a blogeři, trochu jiná kultura.
Docela smutný pohled je na kodéry, kteří v životě pracovali pouze s jednou technologií, a při přechodu na jinou technologii nejsou schopní akceptovat jinakost té jiné technologie, nebo vůbec netuší jak široký záběr má IT. Jednak mají malý rozhled, druhak si nevypěstují technický cit, neřeší co na co použít, jak a proč. Kolikrát ani netuší, že jim chybí nějaká technologie, znalost, nebo že něco implementují hrozně tupým, nešikovným nebo špatným způsobem.
-
v go neni pointerova aritmetika
Je tam, v unsafe, stejně jako v Rustu.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
Rust?
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
SQL je naopak skvělá volba. Snadný jazyk, který se naučí za rozumný čas. Vysokoúrovňový jazyk. Užitečný jazyk. A dokonce i ta aritmetika a funkce tam jsou. Já jej doporučuji jako první ideální volbu.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
SQL je naopak skvělá volba. Snadný jazyk, který se naučí za rozumný čas. Vysokoúrovňový jazyk. Užitečný jazyk. A dokonce i ta aritmetika a funkce tam jsou. Já jej doporučuji jako první ideální volbu.
SQL je základ. Kdo neumí SQL je amatér.
-
1. javascript, na zaklady programovania bez nutnosti riesit prostredie a cokolvek instalovat(html prehliadac ma dnes kazdy)
2. PHP, poskusat si serverovu cast. jasne, lahsie by bolo skusit nodejs, lenze tu ide o to si skusit jazyk bez event loop a pracovat s takym prostredim
3. prejst na kompilovany jazyk, s GC, a poskusat si pracu s konstantne beziacim programom a paralelizmom, pripadne konkurenciou. pozriet ako funguju pointery, co moze v takom konstantne beziacom programe sposobit null a tak podobne. z jazykov by som volil Go
4. skusit kompilovany jayzk ktory ma manualnu spravu pamete(cize bez GC) a kniznice na pracu s low-level vecami ako je hardware alebo video. tu by som volil asi C, ako najrozsirenejsiu klasiku alebo z novych zig. niekto by povedal rust ale ta jeho syntax a menezment pamete je prilis unikatna takze to by som dal do dalsieho kroku.
5. exoticke jazyky - jazyky ktore robia veci inak. cize rust, elixir a podobne.
programovanie je cesta, nie destinacia.
Osobne robim s Go od 2018(alebo 2019?), predtym php od 2004, a totalne ho milujem. Avsak kvoli GC nema niektore kniznice ktore by sa mi zisli(praca s videom) takze do buducna sa asi pustim do rustu, Zigu alebo Ccka ked budem potrebovat nieco taketo riesit.
Taktiez rozne jazyky otvaraju nove moznosti myslenia a kreativity, takze je fajn skusat nove veci.
-
Taktiez rozne jazyky otvaraju nove moznosti myslenia a kreativity, takze je fajn skusat nove veci.
Jo, hlavně ty z jiných paradigmat — Haskell, Prolog, Lean…
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
Nikoho nematu, myslím to naprosto vážně.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
Nikoho nematu, myslím to naprosto vážně.
Souhlas.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
Zrovna Haskell, jakkoliv je komunita kolem něj spíše náboženským uskupením, je sám o sobě pro některé aplikace celkem užitečný -- když tedy seženete někoho, kdo vám za vývoj v něm bude ochoten platit. Ale jsou takoví.
-
Tak například Rust, APL/BQN/J (nebo podobný polní jazyk), nějaký ten LISP, Haskell, Idris 2, OCaml, Prolog, Ada (+SPARK), SQL.
Až na to SQL je to jedna zbytečná nepraktičnost vedle druhé. Proč ho matete?
Zrovna Haskell, jakkoliv je komunita kolem něj spíše náboženským uskupením, je sám o sobě pro některé aplikace celkem užitečný -- když tedy seženete někoho, kdo vám za vývoj v něm bude ochoten platit. Ale jsou takoví.
nechcete se rozepsat o komunite a kdo by platil za haskell?
-
Přestože samotný dotaz považuji za dotaz malého dítěte, ev. ne zcela chápajícího, řeknu že prací nikdo ještě nezbohatl. Ano, dá se jí uživit.
Jestli se chceš naučit nějaký programovací jazyk tak začni u:
1. C#
2. SQL
3. nějaké HTML
4. jestli chceš něco dělat více na "hardwarové" úrovni tak C/C++
Jazyky které jsou zmiňovány výše v jiných odpovědích jsou "velmi" specifické ale obecné uplatnění je sporné.
C# ti umožní vyvíjet lokální a nebo síťové multiplatformní, ale i webové aplikace, umožní ti GIT stejně jako MS Store, data můžeš napojit na SQL a nebo ze sériové komunikace. Více se dozvíš nějakou vlastní aktivitou. Programovací prostředí je do určité velikosti projektu zdarma. Na C# existuje i docela dost českých knížek pro začátečníky, začni knihy Moderniprogramovani.cz a knihy od Viriuse a od Bory. Samozřejmě existují anglické knihy nejen od MS, vč. volně dostupných PDF. Existují videa česky např. Voborník na Youtube.
Prostě když budeš chtít tak se C# jsi schopen naučit sám, tzn. získáš znalosti a pochopíš principy programování a naučíš se algoritmizaci. Pak jsou všechny další jazyky podobné.
-
java, python, c#, sql, javascript mi pripadaji kdyz chces rychle neco programovat, ale nechces se moc zdrzovat na ceste k vnitrnostem. takze podle to je metoda odshora dolu, vhodne pro oop.
c, c++ nejdrive probiraji ty vnitrnosti/cihly a az nad tim postavi budovu.
takze ja bych jako prvni jazyk dneska doporucil go.
z toho se da zabrusovat do c/c++/rust, nebo naopak vybrusovat k jave, c#, pythonu.
nemluvim ted o knihovnach a frameworku, ty ma java urcite nejrozsahlejsi v enterprise svere.
-
takze ja bych jako prvni jazyk dneska doporucil go.
Pro cloud klidně, ale třeba na robotiku (coz je ve výuce populární) asi spíše Rust.
-
SQL je naopak skvělá volba. Snadný jazyk, který se naučí za rozumný čas. Vysokoúrovňový jazyk. Užitečný jazyk. A dokonce i ta aritmetika a funkce tam jsou. Já jej doporučuji jako první ideální volbu.
SQL je deklarativni jazyk a ma tedy tu nevyhodu, ze neni instruktivni.
-
Ruštinu, Ukrajinštinu, Čínštinu, možná Angličtinu.
-
SQL je deklarativni jazyk a ma tedy tu nevyhodu, ze neni instruktivni.
To je právě výhoda (všech deklarativních jazyků).
-
kdo by platil za haskell?
Haskell (a další funkcionální jazyky) používá docela hodně firem. Ovšem většinou v superseniorních týmech. Použití Haskellu výrazně zvyšuje produktivitu a kvalitu kódu.
-
Ten kdo umí strojový kód procesorů z80 anebo 6502 je největší borec. Tak pokud chce být největší borec není na výběr.
Anebo stejně jako zdejší největší borec Tišník se naučit všechny jazyky. A pak je jedno čím začít.
-
a kdyz umim EC1033?
Ten kdo umí strojový kód procesorů z80 anebo 6502 je největší borec. Tak pokud chce být největší borec není na výběr.
Anebo stejně jako zdejší největší borec Tišník se naučit všechny jazyky. A pak je jedno čím začít.
-
p.s, 6502 samozrejme taky.
napsal jsem v tom rotujici zemekouli a mel jsem rozepsany OS pro Atari, ale po navratu z prazdnim jsem zjistil, ze se to ze vsech 4 kazetovejch pasek nejak vyparilo a musel bych zacit z nuly.
a kdyz umim EC1033?
Ten kdo umí strojový kód procesorů z80 anebo 6502 je největší borec. Tak pokud chce být největší borec není na výběr.
Anebo stejně jako zdejší největší borec Tišník se naučit všechny jazyky. A pak je jedno čím začít.
-
nevyhodu, ze neni instruktivni.
Instruktivní? Jako, že to nemá instrukce? Nejsem si vůbec jist, co tím myslíte.
Nebo myslíte, instruktivní, jako "názorný"? Což zase neodpovídá skutečnosti...
Můžete to rozvést/doplnit?
-
Já jsem začínal s Basicem na Didaktiku M a potom jsem pokračoval na PC AT v DOSu s jazykem C. Ten mě přivedl k Linuxu a na něm jsem se naučil příkazový řádek, bash a jeho utility. Po omylu jménem Perl a Ruby jsem se seznámil souběžně Pythonem a PHP (+ HTML, SQL a CSS). Další omyl byla Java a Mono, a trefa do černého JavaScript.
V současné době je užitečné znát Python, C, JavaScript (+ HTML, CSS a SQL) a C#.
Kdybych začínal dnes a bylo mi 10 let, začal bych s výukovou platformou micro:bit a jazykem Python nebo ve vizuálním MakeCode, kdyby mi ten Python přišel moc hardcore. Výhodou je, že lze MakeCode snadno zobrazit jako Python, takže ho to usnadňuje pochopit a obkoukat, jak se co dělá.
Kdyby mi bylo 13+ pak začnu na platformě Raspberry Pico s Pythonem (skvělé výukové IDE Thonny) a po pochopení principů na té samé platformě s C. Pak už se budeš umět dál rozhodnout sám.
-
Já jsem začínal s Basicem na Didaktiku M a potom jsem pokračoval na PC AT v DOSu s jazykem C. Ten mě přivedl k Linuxu a na něm jsem se naučil příkazový řádek, bash a jeho utility. Po omylu jménem Perl a Ruby jsem se seznámil souběžně Pythonem a PHP (+ HTML, SQL a CSS). Další omyl byla Java a Mono, a trefa do černého JavaScript.
V současné době je užitečné znát Python, C, JavaScript (+ HTML, CSS a SQL) a C#.
Kdybych začínal dnes a bylo mi 10 let, začal bych s výukovou platformou micro:bit a jazykem Python nebo ve vizuálním MakeCode, kdyby mi ten Python přišel moc hardcore. Výhodou je, že lze MakeCode snadno zobrazit jako Python, takže ho to usnadňuje pochopit a obkoukat, jak se co dělá.
Kdyby mi bylo 13+ pak začnu na platformě Raspberry Pico s Pythonem (skvělé výukové IDE Thonny) a po pochopení principů na té samé platformě s C. Pak už se budeš umět dál rozhodnout sám.
zacatek mam stejny jako ty, ale u toho c/c++ jsem uz zustal a javascript delam z musu.
-
a kdyz umim EC1033?
Ten kdo umí strojový kód procesorů z80 anebo 6502 je největší borec. Tak pokud chce být největší borec není na výběr.
Anebo stejně jako zdejší největší borec Tišník se naučit všechny jazyky. A pak je jedno čím začít.
Cool borec... btw to se ještě někde používá(lo)? Jako bych typoval něco jako (J)EDU nebo tak... Ale pokud ano, předpokládám je to tajná informace ;-)
-
V Dukovanech, v technologii, tak ještě "realtivně nedávno" byly věci na bázi ADT4500/4700, protože se už za komančů k tomu vyráběly I/O měřící/ovládací karty. Dělal to ZPA Čakovice/Trutnov a bylo možno to vidět na spoustě průmyslových nasazeních (i klasické elektrárny - Dětmarovice/Tušimice, řízení Vltavské kaskády, metro, i šicí stroje v textiklách, ...).
Apropo, doufám, že už byla zmíněna důležitost a význam Fortranu?!?
-
Apropo, doufám, že už byla zmíněna důležitost a význam Fortranu?!?
Ne, jen Haskellu :D
-
tajna informace je muj vek
a kdyz umim EC1033?
Ten kdo umí strojový kód procesorů z80 anebo 6502 je největší borec. Tak pokud chce být největší borec není na výběr.
Anebo stejně jako zdejší největší borec Tišník se naučit všechny jazyky. A pak je jedno čím začít.
Cool borec... btw to se ještě někde používá(lo)? Jako bych typoval něco jako (J)EDU nebo tak... Ale pokud ano, předpokládám je to tajná informace ;-)
-
Určitě se v dlouhodobějším horizontu vyplatí doučit se základy, pokud člověk neabsolvoval IT fakultu. Kouknout na decision problem (turing machine, lambda calculus), computational complexity theory, theory of computation, data structures and algorithms, system design. Něco člověk pochopí, něco ne, něco až v čase, ale udělá to z člověka lepšího programátora.
V rámci jazyků kouknout na historii vývoje jazyků a ruzné paradigms - Structured Programming (Djikstra etc.), OOP (Alan Kay a starší věci, Uncle Bob, Martin Fowler etc), funkcionální (McCarthy Lisp, ML rodina jazyků, Haskell), potom na domain languages jako SQL (a spíš relational algebra), R etc. Prolog. Jazyk kde je first class citizen nějaký asynchronoous paradigm. Jazyk, kde se naučíš základně programovat více vláken. V případě zájmu si třeba z logických bran postav CPU, a nebo Verilog/VHDL, nebo něco kde nebude jen sekvenčí exekuce.
Zjednodušeně a turbo přístupem?
Jeden high level OOP jazyk kde budeš nucen psát typy (C#, Java, Typescript etc.).
Jeden low level structured jazyk kde budeš nucen pracovat s pamětí (C).
Jeden funkcionalní jazyk - spíš nějaká odrůda lispu.
Nějaký doménový jazyk - SQL, R etc.
Nějaké jednoduché assembly - vem si nějaký jednoduchý procesor z konce 70 let.
A nebo se na to všechno vyprdni, nauč se React a/nebo Spring Boot a po hospodách bal holky na to, že seš hardcore programátor.
-
Jazyk kde je first class citizen nějaký asynchronoous paradigm
Můžeš to rozvést prosím? Nějak si to nedokážu s ničím spojit.
-
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...
Rad bych tomu i veril, ale ti absolventi co obcas prijdou ( a to maji i pred doktoratem) to je tragedie. Umet anglicky = slovem i pismem. Ne ze budu blekotat jeste ve 30ti jako hotentot nebo ucitelka rustiny.
Nase generace nemela jinou moznost nez se nejaky ten jazyk naucit. Dneska decka maji vsechno prelozene vcetne skript, prednasek a ceskeho akademickeho techspeaku.
Obcas se az divim jak dany clovek mohl vydrzet v IT bez znalosti anglictiny tak dlouho, ale asi to jde.
Proto se pridavam k horde - ucit se anglictinu. Napriklad pri studiu tech programovacich jazyku to muze byt i paralelni proces.
-
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...
Rad bych tomu i veril, ale ti absolventi co obcas prijdou ( a to maji i pred doktoratem) to je tragedie. Umet anglicky = slovem i pismem. Ne ze budu blekotat jeste ve 30ti jako hotentot nebo ucitelka rustiny.
Nase generace nemela jinou moznost nez se nejaky ten jazyk naucit. Dneska decka maji vsechno prelozene vcetne skript, prednasek a ceskeho akademickeho techspeaku.
Obcas se az divim jak dany clovek mohl vydrzet v IT bez znalosti anglictiny tak dlouho, ale asi to jde.
Proto se pridavam k horde - ucit se anglictinu. Napriklad pri studiu tech programovacich jazyku to muze byt i paralelni proces.
Otázka topicku: Jaký jazyk se učit?
Odpověď: Angličtina je samozřejmost, nijak tím nezaujmeš. Nauč se (je tu doporučováno) němčina, severský jazyk, francouština, španělština.
To, že někteří lidé dokáží fungovat bez Angličtiny nijak nemění skutečnosti, že s dobrou znalostí angličtiny nijak nezaujmeš.
-
Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...
Rad bych tomu i veril, ale ti absolventi co obcas prijdou ( a to maji i pred doktoratem) to je tragedie. Umet anglicky = slovem i pismem. Ne ze budu blekotat jeste ve 30ti jako hotentot nebo ucitelka rustiny.
Nase generace nemela jinou moznost nez se nejaky ten jazyk naucit. Dneska decka maji vsechno prelozene vcetne skript, prednasek a ceskeho akademickeho techspeaku.
Obcas se az divim jak dany clovek mohl vydrzet v IT bez znalosti anglictiny tak dlouho, ale asi to jde.
Proto se pridavam k horde - ucit se anglictinu. Napriklad pri studiu tech programovacich jazyku to muze byt i paralelni proces.
Otázka topicku: Jaký jazyk se učit?
Odpověď: Angličtina je samozřejmost, nijak tím nezaujmeš. Nauč se (je tu doporučováno) němčina, severský jazyk, francouština, španělština.
To, že někteří lidé dokáží fungovat bez Angličtiny nijak nemění skutečnosti, že s dobrou znalostí angličtiny nijak nezaujmeš.
Angličtina je, spolu s mateřským jazykem, to nejdůležitější, co jsem se kdy v životě naučil (řekl bych že 1. Angličtina, 2. Matika (můžete prohodit, nicméně lepší zdroje na matiku jsou v angličtině), 3. Fyzika). Bez angličtiny bych byl naprosto ztracený. Doba, kdy se jazyky ohromovalo je dle mého dávno pryč. Je pravda, že s průměrnou angličtinou nikoho neohromíte, je to standard. Dobrá angličtina je bonus. Nicméně jazyky jsou za mě nástroj, předpoklad - očekává se, že je budete umět, je to prerekvisita.
Je prakticky nemožné se pohybovat v dnešním IT, nebo jako samouk se to kvalitně naučit, bez angličtiny - českých zdrojů prostě není dost a nejsou často aktuální - jediná možnost je tyto znalosti pochytit od lidí na kvalitní univerzitě, pokud člověk neumí angličtinu, a zase je v jeho zájmu se na té univerzitě tu angličtinu doučit.
K jiným jazykům - pokud to člověka zajímá a baví, je pěkné když se učí více jazyků. V praxi je to ale zbytečné, němci se dnes s developery běžně baví anglicky, francouzština (ve které mám 10 let), španělština jsou z pohledu IT naprostá ztráta času.
Jo kdyby bylo času nekonečně mnoho, smělě do toho. Ale čas je mrcha, a imho se dá strávit lépe, než se učit několik jazyků řekněmě na level B1.
Mimoto, drtivá většina lidí co o sobě tvrdí, že umí anglicky dle mého anglicky zas tak dobře neumí - a radši bych vypiloval angličtinu, než uměl průměrně 5 jazyků.
Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).
-
K jiným jazykům - pokud to člověka zajímá a baví, je pěkné když se učí více jazyků. V praxi je to ale zbytečné, němci se dnes s developery běžně baví anglicky, francouzština (ve které mám 10 let), španělština jsou z pohledu IT naprostá ztráta času.
Jo kdyby bylo času nekonečně mnoho, smělě do toho. Ale čas je mrcha, a imho se dá strávit lépe, než se učit několik jazyků řekněmě na level B1.
Mimoto, drtivá většina lidí co o sobě tvrdí, že umí anglicky dle mého anglicky zas tak dobře neumí - a radši bych vypiloval angličtinu, než uměl průměrně 5 jazyků.
Kamarád jezdí pracovně do USA, do UK, Francie, do Mexika, do Španělska. V Portugalsku si trochu nabil hubu, protože portugalsky neumí, a španělština (ani angličtina) nestačila. Ale je pravda, že on nedělá IT. V IT si s angličtinou (kromě Francie a Německa :-) ) vystačíš.
Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).
Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.
-
Je prakticky nemožné se pohybovat v dnešním IT, nebo jako samouk se to kvalitně naučit, bez angličtiny - českých zdrojů prostě není dost a nejsou často aktuální - jediná možnost je tyto znalosti pochytit od lidí na kvalitní univerzitě, pokud člověk neumí angličtinu, a zase je v jeho zájmu se na té univerzitě tu angličtinu doučit.
Setkávám se často se situací, když dotyčný umí výborně angličtinu, ale nerozumí své práci. A navíc si myslí, že v čem je problém.
-
anglictina snad neni co diskutovat.
ale asi je. z jake diry se vynorujou it aspiranti bez anglictiny? asi preuceni hornici (kdysi davno jaksi aktivita vlady, jak protlacit pres znamy nejaky penize)
mojim detem jsem anglictynu koupil uz pred skolkou, takze jsou spis vyjimka s ocividne moudrym a bohatym rodicem.
ale jak jsem pozoroval na jejich spoluzacich ve skolce a zakladce, tak anglictina s nativy byla vsude a na tech detech to bylo videt.
U anglictine je pruser prizvuk, nejdriv jsem mel cesky, coz ostatni identifikuji jako rusky. ted uz mam indicky, mi to uz rekli dva lidi. ale nakonec to nikoho nezajima, dokud mi rozumi. Prekrasnou UK anglictinu ma kdejaka slepici, co z receptce nezvladne objednat ani taxik. Pred cca 4 roky byl problem s nemci ze Swisscomu, prakticky socialistickyho svycarskyho podniku, nechteli chodit na anglicky mluveny schuze.
Na urovni analytika a architekta porad jeste casto nemcinu,francoustinu chteji. tenhle mesic se mne neustale nekdo pta na svedstinu.
-
Je prakticky nemožné se pohybovat v dnešním IT, nebo jako samouk se to kvalitně naučit, bez angličtiny - českých zdrojů prostě není dost a nejsou často aktuální - jediná možnost je tyto znalosti pochytit od lidí na kvalitní univerzitě, pokud člověk neumí angličtinu, a zase je v jeho zájmu se na té univerzitě tu angličtinu doučit.
Setkávám se často se situací, když dotyčný umí výborně angličtinu, ale nerozumí své práci. A navíc si myslí, že v čem je problém.
To nepopírám, to se děje.
K jiným jazykům - pokud to člověka zajímá a baví, je pěkné když se učí více jazyků. V praxi je to ale zbytečné, němci se dnes s developery běžně baví anglicky, francouzština (ve které mám 10 let), španělština jsou z pohledu IT naprostá ztráta času.
Jo kdyby bylo času nekonečně mnoho, smělě do toho. Ale čas je mrcha, a imho se dá strávit lépe, než se učit několik jazyků řekněmě na level B1.
Mimoto, drtivá většina lidí co o sobě tvrdí, že umí anglicky dle mého anglicky zas tak dobře neumí - a radši bych vypiloval angličtinu, než uměl průměrně 5 jazyků.
Kamarád jezdí pracovně do USA, do UK, Francie, do Mexika, do Španělska. V Portugalsku si trochu nabil hubu, protože portugalsky neumí, a španělština (ani angličtina) nestačila. Ale je pravda, že on nedělá IT. V IT si s angličtinou (kromě Francie a Německa :-) ) vystačíš.
Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).
Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.
Je otázka co znamená nezapomenout, jestli je tím myšlena úroveň B1, možná B2, pak si to dokážu představit. Ale pokud se bavíme o plynulé mluvě na vysoké úrovni (ne mluvit jako zedník v jednoduchých obratech) s bohatým active vocabulary, tak tam bych úplně nesouhlasil. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými lidmi a jejich inteligencí a taky realitou - pokud někdo žil 40 let v US a pak 30 let v ČR, určitě bude mít angličtinu zažitou lépe než člověk co 5-10 let pracoval v US a pak se vrátil - bavíme se o průměru. Tu degradaci angličtiny vidím i u sebe a to se v tom hrabu 25 let.
Historka z natáčení - (nechci argumentovat autoritou, je to samozřejmě falace, spíše pro pobavení). Shodou okolností jsem měl kdysi dávno na předmět - syntax spolupracovníka Noama Chomskeho. No syntax často nedali ani rodáci z Kalifornie. Já samozřejmě chápu, že chápat syntax vs podvědomě mluvit správně mohou v jistém smyslu být dvě odlišné věci, nicméně dodnes mě překvapuje, kolik lidí v práci a v okolí o sobě tvrdí, že umí perfect english. Je ale pravda, že pro pracovní účely a to často i v IT rozhodně není potřeba být nějaká legenda na angličtinu.
Ale obecně mi přijde, že úroveň angličtiny se zlepšuje v ČR, a jestli před 10 lety člověk prakticky nepoznal nikoho kdo by uměl lépe výjma profesionálních lektorů, tak dnes takové lidi potká výrazně častěji, nemluvě o mladší generaci.
Aby to neznělo nějak nabubřele, sebe dnes hodnotím jako takový slušný průměr v rámci angličtiny, nic o čem bych psal domů.
-
Shodou okolností jsem měl kdysi dávno na předmět - syntax spolupracovníka Noama Chomskeho.
Kterého? Mě učila B. Partee, ale to byla sémantika.
-
Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).
Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.
Je otázka co znamená nezapomenout, jestli je tím myšlena úroveň B1, možná B2, pak si to dokážu představit. Ale pokud se bavíme o plynulé mluvě na vysoké úrovni (ne mluvit jako zedník v jednoduchých obratech) s bohatým active vocabulary, tak tam bych úplně nesouhlasil. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými lidmi a jejich inteligencí a taky realitou - pokud někdo žil 40 let v US a pak 30 let v ČR, určitě bude mít angličtinu zažitou lépe než člověk co 5-10 let pracoval v US a pak se vrátil - bavíme se o průměru. Tu degradaci angličtiny vidím i u sebe a to se v tom hrabu 25 let.
Jistá polyglotka to popisovala tak, že máš tři úrovně, na které se s jazykem dostaneš. První úroveň je, že se ten jazyk naučíš trochu nebo hodně, ale nepřekročíš určitou mez - přirovnávala to ke snaze překonat na člunu příboj. Pokud nepřekročíš tuto mez, tak ten jazyk po nějaké době výceméně zapomeneš. Pokud se ho ale naučíš používat plynně, přečteš si noviny, dobře se domluvíš, mluvčí nemá problém ti rozumět, ty nemáš problém mu rozumět (špatně se mi ta mez popisuje), tak ten jazyk už prostě nezapomeneš. Jasně, pokud ho pět let nepoužíváš, tak pak ti třeba týden dva trvá, než se rozmluvíš. Ale nezapomeneš ho. Pak máš třetí úroveň, kdy máš nadprůměrnou znalost toho jazyka, třeba překladatel, nebo tlumočník. To, když nebudeš udržovat, tak pozapomeneš a zklouzneš na tu druhou úroveň.
Osobně to mám odpozorováno. Má paní x let nepoužívala francouzštinu, pak jsme jeli na dovolenou, a ta paní ve vlaku se ptala z jakého departmentu že má lehký přízvuk.
Nebo kamarád, ten během hodiny telefonátu, kdy si povídáme zdrokonaluje (česká) výraziva tak, že na konci mluví lépe než na začátku. A to jeho rodný jazyk je portugalština a francouzština, a pracovní němčina.
-
Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).
Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.
Je otázka co znamená nezapomenout, jestli je tím myšlena úroveň B1, možná B2, pak si to dokážu představit. Ale pokud se bavíme o plynulé mluvě na vysoké úrovni (ne mluvit jako zedník v jednoduchých obratech) s bohatým active vocabulary, tak tam bych úplně nesouhlasil. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými lidmi a jejich inteligencí a taky realitou - pokud někdo žil 40 let v US a pak 30 let v ČR, určitě bude mít angličtinu zažitou lépe než člověk co 5-10 let pracoval v US a pak se vrátil - bavíme se o průměru. Tu degradaci angličtiny vidím i u sebe a to se v tom hrabu 25 let.
Jistá polyglotka to popisovala tak, že máš tři úrovně, na které se s jazykem dostaneš. První úroveň je, že se ten jazyk naučíš trochu nebo hodně, ale nepřekročíš určitou mez - přirovnávala to ke snaze překonat na člunu příboj. Pokud nepřekročíš tuto mez, tak ten jazyk po nějaké době výceméně zapomeneš. Pokud se ho ale naučíš používat plynně, přečteš si noviny, dobře se domluvíš, mluvčí nemá problém ti rozumět, ty nemáš problém mu rozumět (špatně se mi ta mez popisuje), tak ten jazyk už prostě nezapomeneš. Jasně, pokud ho pět let nepoužíváš, tak pak ti třeba týden dva trvá, než se rozmluvíš. Ale nezapomeneš ho. Pak máš třetí úroveň, kdy máš nadprůměrnou znalost toho jazyka, třeba překladatel, nebo tlumočník. To, když nebudeš udržovat, tak pozapomeneš a zklouzneš na tu druhou úroveň.
Osobně to mám odpozorováno. Má paní x let nepoužívala francouzštinu, pak jsme jeli na dovolenou, a ta paní ve vlaku se ptala z jakého departmentu že má lehký přízvuk.
Nebo kamarád, ten během hodiny telefonátu, kdy si povídáme zdrokonaluje (česká) výraziva tak, že na konci mluví lépe než na začátku. A to jeho rodný jazyk je portugalština a francouzština, a pracovní němčina.
Taky záleží na tom, o jaký se jedná jazyk, němčina nebo španělština jsou pro nás triviální oproti třeba polysyntetickým jazykům.
-
Jistá polyglotka to popisovala tak, že máš tři úrovně, na které se s jazykem dostaneš. První úroveň je, že se ten jazyk naučíš trochu nebo hodně, ale nepřekročíš určitou mez - přirovnávala to ke snaze překonat na člunu příboj. Pokud nepřekročíš tuto mez, tak ten jazyk po nějaké době výceméně zapomeneš. Pokud se ho ale naučíš používat plynně, přečteš si noviny, dobře se domluvíš, mluvčí nemá problém ti rozumět, ty nemáš problém mu rozumět (špatně se mi ta mez popisuje), tak ten jazyk už prostě nezapomeneš. Jasně, pokud ho pět let nepoužíváš, tak pak ti třeba týden dva trvá, než se rozmluvíš. Ale nezapomeneš ho. Pak máš třetí úroveň, kdy máš nadprůměrnou znalost toho jazyka, třeba překladatel, nebo tlumočník. To, když nebudeš udržovat, tak pozapomeneš a zklouzneš na tu druhou úroveň.
Osobně to mám odpozorováno. Má paní x let nepoužívala francouzštinu, pak jsme jeli na dovolenou, a ta paní ve vlaku se ptala z jakého departmentu že má lehký přízvuk.
Nebo kamarád, ten během hodiny telefonátu, kdy si povídáme zdrokonaluje (česká) výraziva tak, že na konci mluví lépe než na začátku. A to jeho rodný jazyk je portugalština a francouzština, a pracovní němčina.
Taky záleží na tom, o jaký se jedná jazyk, němčina nebo španělština jsou pro nás triviální oproti třeba polysyntetickým jazykům.
Mluvím o zapomínání. To, jak náročné je to naučení se je jiná otázka. Ta polyglotka tvrdila, že za dva roky se cca každý naučí cizí jazyk - plus mínus pár měsíců. A že exotičtější jazyky, jak poznamenáváš, tak že to bude tedy trvat o něco déle, třeba o rok.
-
co charakterizuje polygloty? ze dobre chapou lidske schopnosti a omezeni?
Nebo si chtel rict Lingvistka?
-
co charakterizuje polygloty? ze dobre chapou lidske schopnosti a omezeni?
Nebo si chtel rict Lingvistka?
Polyglot je člověk, který ovládá víc jazyků. Dejmetomu tři a více?
Ta slečna tvrdila, a mě to přijde věrohodný, že skoro každý člověk se může naučit nějaký jazyk za cca dva roky. Že na to nejsou třeba žádné zvláštní schopnosti jen námaha se učit ten jazyk hodinu dvě denně.
Samozřejmě někomu to půjde snáz, někomu méně, ale třeba sám na sobě mám vyzkoušeno, že navzdory tomu, že jsem na jazyky dost dutej, tak když se mu fakt věnuju, tak to do té hlavy leze dokonce i mě.
Tedy co charakterizuje polygloty? Láska k jazykům a námaha, kterou tomu věnují.
-
takze slecna vi absolutni prd o schopnostech lidi se ucit.
to ze je "polyglot" ji k nicemu nekvalifikuje.
BTW, jsme se na skole vsichni ucili cesky, slovensky, rusky.
vy mladi to mate snadny, my bez google translate museli byt vsichni polygloti.
P.S. ja se zkousel ucit i anglictinu, nemcinu a kratce spanelstinu. takze ja jsem neco jako opak k polyglotu a rikam, ze naucit se cizi jazyk poradne je prakticky nemozne.
P.S.S. nebo naopak polyglot jsem a ted je otazka, zda umim vic jazyku nez ta slecna tudiz mam vetsi pravdu.
co charakterizuje polygloty? ze dobre chapou lidske schopnosti a omezeni?
Nebo si chtel rict Lingvistka?
Polyglot je člověk, který ovládá víc jazyků. Dejmetomu tři a více?
Ta slečna tvrdila, a mě to přijde věrohodný, že skoro každý člověk se může naučit nějaký jazyk za cca dva roky. Že na to nejsou třeba žádné zvláštní schopnosti jen námaha se učit ten jazyk hodinu dvě denně.
Samozřejmě někomu to půjde snáz, někomu méně, ale třeba sám na sobě mám vyzkoušeno, že navzdory tomu, že jsem na jazyky dost dutej, tak když se mu fakt věnuju, tak to do té hlavy leze dokonce i mě.
Tedy co charakterizuje polygloty? Láska k jazykům a námaha, kterou tomu věnují.
-
P.S. ja se zkousel ucit i anglictinu, nemcinu a kratce spanelstinu. takze ja jsem neco jako opak k polyglotu a rikam, ze naucit se cizi jazyk poradne je prakticky nemozne.
Věřím, že jsem se vyjádřil srozumitelně. To co popisuješ přesně zapadá do rámce, který vysvětlovala. Víc k tomu asi není nutné dodávat.
-
ucte se cokoliv a poctive. ja kdyz zjistim, ze neco jde a objevim reseni jak to funguje tak uz jsem lenivy se to poradne nabiflovat.
-
ucte se cokoliv a poctive. ja kdyz zjistim, ze neco jde a objevim reseni jak to funguje tak uz jsem lenivy se to poradne nabiflovat.
Pokud se na programovací jazyk potřebujete něco biflovat tak buď děláte něco špatně nebo se snažíte naučit C++ STL (což spadá pod to první).
-
jsme se na skole vsichni ucili cesky, slovensky, rusky.
To byla pseudoruština, ani učitelé ji pořádně neuměli. Doteď mi v uších zní věta “Ja zprasíl vášu ženú”.