...programování je v moderním pojetí prasečina, kteréžto produkt buď funguje nebo ne, resp. pro někoho je programování umění, tak jako v mém případě. Považuji se za VELMI dobrého programátora, pod stresem dokážu řešit řadu problémů, ale vytvářet "umění" do tohoto seznamu bohužel nepatří. Stejně tak mi chybí tah na bránu, schopnost několik měsíců se soustředit na jeden konkrétní problém.
A nemění na tom ani ani to, že jsem byl za svoje schopnosti programátora několikrát oceněn. Prostě i když se naučíte vše potřebné a jste opravdu vážně dobří, tak na to "být programátor" nemusíte mít ostatní dispozice.
Jestli jste programátor s budoucností si můžete odpovědět sami:
- Umíte okamžitě zahodit zažité návyky a přistoupit k problému nově s otevřenou hlavou ?
- Umíte se okamžitě naučit něco jiného, něco diametrálně odlišného od zažité praxe ?
- Umíte jako programátor vést ostatní lidi a spolupracovat na velkých projektech ?
- Umíte psát pomalu a promýšlet kód, stejně tak jako ho ze sebe chrlit ?
- Umíte si výborně plánovat čas, neplýtvat s ním a dodržovat dohodnuté termíny ?
- Umíte si den rozplánovat tak, že domů jdete s čistou hlavou, zbavený všech problémů ?
- Umíte precizně pracovat i pod stresem ?
- Umíte se s životem vypořádat tak, že Vám nehoří vyhoření ?
....
Pokud jsou všechny Vaše odpovědi ano, pak se ptám "Vážně věříte, že se budete do 75-ti let (odchod do důchodu) jen zlepšovat, že s ostatními udržíte tempo ?"
Co zůstane 55-ti letému programátorovi?
Skládání krabic od banánů v Tesco?
Chození po firmě a roznášení svačin?
Není na tom kdejaký obvoďák lépe?
Jasně, máte do 40-ti čas si vydělat tak velký balík, abyste si mohli zařídit vlastní bar.
Tak předpokládám, že všichni, kterým je přes 25 a jste programátoři, už máte naspořeno alespoň 1/2 milionu, protože těžko naspoříte 2-3 mega za posledních pět let.