„Vše o datových schránkách“ na jednom místě

[to_je_jedno]

Ve většině? To určitě ne.

Napsal jsem to neohrabane - ve vetsine panelaku zije aspon jeden blazen. Ne nutne timhle smerem ujetej.

Není pravda, že oficiálně nic neudělala.

Presumpce neviny.

[Reklama]

[_Jenda]

Datový trezor nepoužívám, mám aplikaci Datovka od CZ.NIC, a ta mi starší datovky zálohuje.

Tohle neřeší že vyprší elektronický podpis. Orazítkoval bych to minimálně přes OpenTimeStamps (když už nedokáže stát/pošta poskytnout vlastní razítkovou autoritu za rozumný peníz nebo klidně zdarma).

[Filip Jirsák]

Datový trezor nepoužívám, mám aplikaci Datovka od CZ.NIC, a ta mi starší datovky zálohuje.

Tohle neřeší že vyprší elektronický podpis. Orazítkoval bych to minimálně přes OpenTimeStamps (když už nedokáže stát/pošta poskytnout vlastní razítkovou autoritu za rozumný peníz nebo klidně zdarma).

PostSignum i I.CA autoritu časových razítek provozují. A zdarma si můžete nechat přerazítkovat zprávy přímo od ISDS. Ale hlavně – není to potřeba. Papírové dokumenty si také nenecháváte přerazítkovávat, ne?

[Vít Šesták (v6ak)]

K rozdílům ve fikci doručení DS a papírových dopisů:

1. Setkal jsem se s tvrzením, že někomu od zřízení DS začala fikce doručení okamžikem doručení a ne až 10 dní poté. Když jsem pátral po zdroji, zjistil jsem, že ve specifických případech (státní instituce, snad všechny, v tomto případě škola) tomu tak skutečně je, nicméně v soukromé sféře to problém není.
2. Pak je tu pár drobných rozdílů. U papíru někteří prý řeší, že si vyzvednou jen část dopisů a část počká (zkušenost nemám), u DS při přihlášení je za doručené považované všechno. Na druhou stranu u DS můžete díky notifikacím před přihlášením vědět nejen odesílatele, ale i předmět. Do DS přijde zpráva okamžitě, papírem za několik dní. Obojí může být výhoda i nevýhoda (chci vše vědět co nejdřív vs. očekávám problém a chci mít více času).

[Ctrl+P]

U DS a obecne el. podpisu je problem, ze neni vecny, jako papir - certifikat ma datum platnosti a po nem je konecna. U DS lze prerazitkovat, u el. podpisu netusim jak to udelat. Advokati to resi tak, ze delaji konverze do listinne podoby a pak zpet do elektronicke :-).

Nechápu, proč takové blbosti dělají:

Datová zpráva (pokud si ji uživatel uloží kompletní, tedy včetně obálky s elektronickým podpisem a časovým razítkem) nikdy v budoucnu neztratí platnost a nebude třeba ji nějak „přerazítkovávat“ ani jinak obnovovat.

Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/nejvetsi-omyly-a-myty-o-datovych-schrankach.aspx

[Reklama]

[Ctrl+P]

2. Pak je tu pár drobných rozdílů. U papíru někteří prý řeší, že si vyzvednou jen část dopisů a část počká (zkušenost nemám), u DS při přihlášení je za doručené považované všechno. Na druhou stranu u DS můžete díky notifikacím před přihlášením vědět nejen odesílatele, ale i předmět. Do DS přijde zpráva okamžitě, papírem za několik dní. Obojí může být výhoda i nevýhoda (chci vše vědět co nejdřív vs. očekávám problém a chci mít více času).

Přijde mi, že s DS mají největší problém vyčuránci.

Mě se DS líbí, i když jí skoro nepotřebuji. Jednou za rok mi do ní přijde složenka. Ale líbí se mi myšlenka, že nemusím kontrolovat dvě poštovní schránky (nebydlím v trvalém bydlišti), ale nejdůležitější věci by mi případně přišly do DS.
Navíc poslat DS za 0 Kč (veřejná správa) nebo 5 Kč (ostatní) za pár sekund mi přijde výhodnější než běžet na poštu a posílat doporučený dopis za cca 50 Kč a strávit tím minimálně několik desítek minut.

[Liquids]

k tomu naprosto hloupá služba trezoru, nechápu, proč bych to měl v roce 2022 státu platit)

Kdybyste to platil státu, to by ještě bylo fajn. Jenže vy to platíte "soukromé" firmě Česká pošta, která dostala od státu zakázku na provoz datových schránek, a jako melouch si k tomu připojila svůj soukromý byznys. Asi jako kdyby vám provozovatel mýtných bran za roční paušál nabídl, že občas stopí nějaký zaznamenaný průjezd bez palubní jednotky.

Obtížně uchopitelná situace okolo časových razítek

Co je na tom obtížně uchopitelného? Řešíte to u papíru? Ne. Tak proč to chcete řešit u elektronických dokumentů?

Fikce podpisu platí pouze pro orgány státní zprávy

Podle mne je teda problém to, že vůbec nějaká fikce podpisu existuje.

Mám velice rád Vaše příspěvky tady a na Lupě. Jsou trefné a jdu k jádru veci. Máte pravdu na naší expertní úrovni.

Tady se bavíme o BFU a pokud nebude splněno, co jsem napsal, tak to BFU bude pouzivat jenom z donucení.

[Filip Jirsák]

1. Setkal jsem se s tvrzením, že někomu od zřízení DS začala fikce doručení okamžikem doručení a ne až 10 dní poté. Když jsem pátral po zdroji, zjistil jsem, že ve specifických případech (státní instituce, snad všechny, v tomto případě škola) tomu tak skutečně je, nicméně v soukromé sféře to problém není.

Tohle jste napsal trochu zmateně. Pro doručování v datových schránkách platí, že podání vůči orgánu veřejné moci (OVM) jsou považovány za doručené okamžikem dodání do datové schránky. Tedy když vy něco pošlete na úřad, je to považováno za doručené okamžikem dodání do datové schránky OVM. (Opět to ale není zásadní rozdíl oproti papírovému podání – když ho pošlete oficiální poštovní službou, třeba přes Českou poštu, je za datum doručení považováno také datum podání, tedy datum na poštovním razítku.) Fyzická osoba a podnikatelé s s tím tedy na své straně nikdy nepotkají, při doručování jim vždy platí ta desetidenní lhůta.

Problém s tím mají třeba obce, protože ty často vystupují v roli OVM, takže platí doručení okamžikem dodání, ale zároveň docela často vystupují i v roli soukromoprávních subjektů a jednají vůči jiným orgánům veřejné moci, a pak se uplatňuje ta desetidenní lhůta nebo spíš doručení přihlášením. Problém je, že u zpráv není žádný příznak, ve kterém režimu ta zpráva je, takže se nedá algoritmicky rozhodnout, kdy k doručení došlo – závisí to na obsahu. Teoreticky by jednou datovou zprávou mohlo být posláno víc dokumentů, kdy u jednoho bude platit doručení okamžikem dodání a u druhého doručení přihlášením. Proto také datové schránky neudávají datum doručení, ale jsou tam události „dodáno“, „přečteno“ případně „uplynulo 10 dnů od dodání“ a u té události je vždy poznámka, že pokud je zpráva doručována v tom a tom režimu, znamená tato událost doručení zprávy.

2. Pak je tu pár drobných rozdílů. U papíru někteří prý řeší, že si vyzvednou jen část dopisů a část počká (zkušenost nemám), u DS při přihlášení je za doručené považované všechno. Na druhou stranu u DS můžete díky notifikacím před přihlášením vědět nejen odesílatele, ale i předmět. Do DS přijde zpráva okamžitě, papírem za několik dní. Obojí může být výhoda i nevýhoda (chci vše vědět co nejdřív vs. očekávám problém a chci mít více času).

Což je ovšem zase ten případ vychcánkovství.

Jinak portál veřejné správy si probojoval to, že do API datových schránek přibyla nebo přibude (nevím z hlavy, kdy je ten termín nasazení na produkci) funkce, která zjišťuje údaje z hlaviček zpráv, ale nezpůsobí doručení zpráv. Je zamýšlená pro to, aby bylo možné nezávisle na ISDS implementovat notifikace. Ale vedlejší efekt je právě to, že už je možné z ISDS získat seznam nedoručených zpráv, aniž by došlo k jejich doručení. Tedy to, co dříve uměly jenom ty systémové notifikace (které za mne mají tu nevýhodu, že e-mail se prostě může ztratit).

[Filip Jirsák]

Tady se bavíme o BFU a pokud nebude splněno, co jsem napsal, tak to BFU bude pouzivat jenom z donucení.

Díky. Já datové schránky v žádném případě neobhajuju. Já naopak považuju za tragédii českého e-governmentu, když člověk, který za datové schránky zodpovídá, prohlásí (parafrázuji): „my máme na rozdíl od soukromého sektoru tu výhodu, že můžeme používání datových schránek lidem nařídit“. Ne, elektronická komunikace se státem se dá udělat tak, že lidi státu utrhají ruce, aby to mohli používat, protože jim to tolik usnadní život. A nebude to používat jenom malá skupina lidí, kteří prostě mají k elektronické komunikaci principiální odpor nebo prostě IT vůbec nevládnou. Pokud stát musí používání elektronické komunikace nařizovat, je na té elektronické komunikaci něco hodně špatně. Přičemž u datových schránek je ta příčina jasná. Datové schránky nevznikly jako něco, co mělo řešit problémy občanů. Vznikly jako politický pomníček Ivana Langera, a přikrylo se to tím, že to vyřeší některé problémy úřadů (a jiné to zase vytvořilo, ale o tom se nemluvilo). Ale problémy občanů tam nefungovaly ani jako ta zástěrka.

[🇺🇦 GPU]

Hlavní problém vidím v tom, že DS slouží k výměně starých lejster a formulářů. Místo toho aby se lejstro podávalo na podatelně či posílalo poštou, pošlete ho přes DS. A s odpovědí je to zrovna tak. Často vám do DS přijde oskenovaný papír. Všechno se furt tiskne, orazítkovává a podepisuje jako dřív. Proto úřady nemají DS v lásce, protože musí vše navíc ještě skenovat... V existujících historických systém asi tlačítko "Poslat do DS nemají". Ať žije digitalizace...

Ideální by bylo, aby když člověk po úřadu něco chce, aby si to mohl naklikat na nějakém portále, místo vyplňování X stránkového formuláře, kdy následně obdrží Y stránkové vyjádření...

Pořád je ale lepší to posílat přes DS, než stát frontu na úřadě, případně na poště...

e-goverment je kapitola sama o sobě, každá instituce si tohle řeší sama, každý webový portál vypadá a funguje jinak. Absolutně chybí jednotný koncept a sdílená platforma.

[Vít Šesták (v6ak)]

Filip Jirsák:

Ad 1: Já v tom nevidím nic zmateného. Popsal jsem možný zdroj mýtu, že zřízením DS se člověk připraví o 10d lhůtu.

Ad 2: V principu asi ano, navíc je to „oboustranný meč“. Pro mě to v rozhodování o DS nehrálo roli. Ale vzato do důsledků, nelze říct, že vliv na fikci doručení neexistuje.

Ad přerazítkování: Máte tušení, k čemu tam ta možnost je, když pro platnost dokumentu to není potřeba? Historický relikt?

[Filip Jirsák]

Hlavní problém vidím v tom, že DS slouží k výměně starých lejster a formulářů. Místo toho aby se lejstro podávalo na podatelně či posílalo poštou, pošlete ho přes DS. A s odpovědí je to zrovna tak. Často vám do DS přijde oskenovaný papír. Všechno se furt tiskne, orazítkovává a podepisuje jako dřív. Proto úřady nemají DS v lásce, protože musí vše navíc ještě skenovat... V existujících historických systém asi tlačítko "Poslat do DS nemají". Ať žije digitalizace...

Protože se s datovými schránkami začalo od konce. Místo aby se nejprve začalo digitalizací úřadů, že by už vše na úřadě probíhalo elektronicky, jenom by se to na vstupu naskenovalo a na výstupu vytisklo, udělalo se to přesně opačně – vstup a výstup je elektronický, ale úřad dál funguje papírově. Nejhorší je to na komunikaci úřadů – dříve úřad papír vytiskl a poslal druhému úřadu. S příchodem datových schránek úřad papír vytiskne, podepíše, naskenuje, skartuje a sken pošle datovou schránkou, na cílovém úřadu ho zase vytisknou. Takže tam, kde dříve vznikl jeden papír, se se zavedením datových schránek ty papíry tiskly dva. A reálná digitalizace úřadů se na několik let zastavila, protože místo ní úřady řešily datové schránky.

„Poslat do DS“ v systému mít mohou, ale pokud komunikují hlavně s občany, kde je podíl DS nízký, dá se to pochopit, že ho nepoužívají. Zejména u menších úřadů, které nemají napojení na ROB a kde každé zaslání datovou schránkou znamená zkusit tu osobu vyhledat, z nabízených osob zkusit vybrat, jestli by některá mohla být ta správná a přitom se pokusit neposlat to jmenovci. Když se nenajde, může se zkusit hledat ještě podle rodného příjmení… Prostě dělat elektronické doručování, která z principu musí být jednoznačné, když nemáte jednoznačnou identifikaci osob, je bláznivé. Rodná čísla v datových schránkách samozřejmě nejsou, protože pro rodná čísla už 25 let platí, že budou do dvou let zrušena.

e-goverment je kapitola sama o sobě, každá instituce si tohle řeší sama, každý webový portál vypadá a funguje jinak. Absolutně chybí jednotný koncept a sdílená platforma.

Díky tomu, že si to každá instituce řeší sama, aspoň něco funguje. V tomhle jsou bohužel Piráti nepoučitelní – těch pokusů „když už to děláme, uděláme to jednotně pro celý stát“ bylo už několik a všechny skončily fiaskem. No a Piráti to teď zkouší znovu. Já jim fandím, bylo by fajn, kdyby to vyšlo – ale pravděpodobnost, že to vyjde, je strašně malá. Kdyby místo  velmi nepravděpodobného pokusu o revoluci raději pořádně zamakali na evoluci, bylo by to podle mne mnohem užitečnější. Protože z evoluce vždycky něco zůstane, neúspěšná revoluce obvykle situaci jen zhorší.

[Filip Jirsák]

Ad přerazítkování: Máte tušení, k čemu tam ta možnost je, když pro platnost dokumentu to není potřeba? Historický relikt?

Jednak je to funkce navíc, můžete si tím usnadnit situaci, kdyby někdo v budoucnosti chtěl rozporovat platnost podpisu. Pokud bude mít dokument platné časové razítko, nemá moc smysl pokoušet se jeho platnost rozporovat. Podstatnější je ale podle mne druhý důvod – konzervativní část české IT komunity udělala z časových razítek takový klacek na cokoli. Většina z nich sice netuší, co to časové razítko je, ale jakmile se někde zmíní elektronický dokument, automaticky odpovídají „ale to musíte přerazítkovávat“. Přitom pro oba dva druhy podpisů (ať vlastnoruční nebo elektronický) platí, že podpis je považován za pravý, pokud se neprokáže opak.

[Ctrl+P]

Ad přerazítkování: Máte tušení, k čemu tam ta možnost je, když pro platnost dokumentu to není potřeba? Historický relikt?

Přerazítkování slouží pro potřeby elektronické archivace takže pokud nemáte podle zákona o archivnictví a spisové službě  povinnost vést spisovou službu, pak je přerazítkování zřejmě k ničemu.

[jinylojza]

Papírové dokumenty si také nenecháváte přerazítkovávat, ne?

taky jde o rozdílné technologie s jinými možnostmi. Předpokládám, že u papírového dokumentu jsou metody jak ověřit jeho existenci v čase a pravost(samozřejmě plusmínus) u elektronického dokumentu máte jenom jeho časové razítko a v případě prolomení použité kryptografie nemusíte mít vůbec nic