Pokud chcete věcné poznámky, možná byste se měl podělit o schéma instalace. Nebo aspoň v hrubých rysech, jak moc velkoryse to máte poskládané. A jak vypadá distribuční síť v "předpolí"/okolí, pokud máte informace.
Rozmazlil jste se velkou rozvodnou skříní na každém patře, nebo je to všechno svedeno do jediné stísněné rozvodnice pro celý barák?
Kolik tam vlastně máte chráničů a v jaké skladbě, a jedná o čisté chrániče, nebo kombinované "
jističochrániče" (což je na první pohled úspora místa, ale z druhé strany mi vrtá hlavou, zda při výpadku zjistíte, zda vybavila nadproudová ochrana nebo chráničová funkce - tuším jsem viděl dvojitou páčku, takže toto asi jde).
Progresivní projektant by dal 1F nebo 3F chránič málem nejradši na každý jištěný okruh, do série k "poslednímu" jističi. Levná varianta, z hlediska pořizovací ceny chráničů a prostoru v rozvodnicích, nevím zda vůbec ještě normou přípustná, je jediný 3F chránič na celý domek (spíš byt) a dál už jenom jistit jednotlivé okruhy.
Osobně jsem si před pár lety vystřihl pro vlastní potěchu eletřinu v rekreační zahradní chatce. Mám 3F chránič pro venkovní zásuvku, 1F chránič pro lednici a další 3F chránič pro ostatní vnitřní okruhy. Zvlášť chránič pro lednici je jasný - aby lednice(/mrazák) pokud možno nebyla vyřazena z provozu, pokud by v době nepřítomnosti něco (cokoli) vyhodilo společný chránič. Což samozřejmě neřeší situaci, kdy lednice sama probije do ochranné země a vyhodí svůj vlastní chránič.
Dost dobrou vychytávkou pro hledání příčin vypadávání společného chrániče (sdíleného pro větší počet jištěných okruhů) jsou
jističe, odpojující kromě fáze také nulák. Takový jistič má dva vypínací kontakty, tzn. dva průchozí vodiče, tzn. čtyři svorky. Na liště proto typicky zabírá dva šířkové moduly - ale jsou i výrobci, kteří toto vměstnali do jednoho šířkového modulu. Pokud vypadne společný chránič, a porucha je "perzistentní", dá se postupným nahazováním "jističů s odpojovaným nulákem" dojít ke konkrétnímu okruhu, který způsobuje vyhození společného chrániče. Tzn. jističe s odpojováním nuláku jsou levnějším způsobem, jak ušetřit na chráničích a přitom se nezbláznit z hledání případné závady, která vybavuje chránič.
Pokud se nepletu, revizní technik umí změřit i kvalitu lokálního uzemnění. Konkrétně jsem viděl, jak toto měřil revizák hromosvodů, nějakým klešťovým přístrojem = neinvazivně. Možná to závisí na faktu, že vnější hromosvod má uzemněných svodů několik, takže se dá vhodným indukčním buzením jednotlivě posoudit, který z nich má jakou impedanci.
Konkrétně v mém případě v chatce místní uzemnění prakticky neexistovalo, takže předem konzultovaný revizák nařídil, do výkopu s novým kabelem (přípojka v rámci pozemku) položit asi 10 metrů pásku FeZn 30x4 mm (na nerezu netrval). Ohledně naměřeného výsledku nad měřákem uznale pokyvoval. To jenom pro ilustraci, co by mohlo být slušné uzemnění - asi je třeba to taky hodnotit v porovnání s průřezem kabelu přípojky.
Jedna věc je lokální uzemnění a Váš interní rozvod, ale pokud správně chápu, možnost výskytu přepětí na jednotlivých fázích proti Vašemu "lokálnímu středu" může souviset také s poměry v okolí: vaše vzdálenost od trafa, průřezy vedení (zejména zemí) a stav přechodových odporů ve spojkách, topologie stromu, zda máte nějakého souseda (sousedy) kteří třeba zatěžují jednotlivé fáze víc než jiné, jak jsou na tom s uzemněním Vaši sousedé... vyvážení distribuční soustavy v konkrétním místě nemusí být ideální. Pravda je, že případné nedostatky v tomto ohledu se vám projeví nejčastěji podpětím na jednotlivých fázích, v horším případě přepětím na méně zatížených fázích (v kombinaci s úbytkem na zemích), ale tyhle stavy budou relativně pomalé a dlouhodobé, měřitelné nejspíš i multimetrem ve chvíli, kdy pojmete nějaké podezření. Případně se dá dohodnout s místní distribuční firmou, ať u Vás připojí měřák se záznamem (takové přístroje existují a není třeba je bastlit). Přepětí ale nepřekročí 400V, tzn. možná by Vám tu a tam shořel nějaký napájecí zdroj / žárovka / přepěťovka, ale výsledkem by neměl být intenzivní indukční EM pulz, který je schopen zamotat hlavu slaboproudé logice.
Kolega na vsi řešil kolísající napětí, hlavně pravidelně občas podpětí, a závěry byly cca:
- staré místní vedení NN a trafo o nedostatečné dimenzi
- v průběhu let narůstající počet spotřebičů a připojených odběratelů
- elektrikáři u jednotlivých odběratelů moc neřeší rozdělení mezi fáze, podle palce rutinně připojují třeba bojler a další žravé věci přednostně na hnědou (L1), takže se velmi snadno celá ves "sejde" ve stejný čas na stejné fázi...
Ve finále to stejně dopadlo tak, že distribuční firma vymění trafo za nové a větší a vymění kus vedení - ale musel do toho zmíněný kolega začít trochu šlapat v rámci obce a vůči distribuční firmě. Žádné nátlakové akce, prostě se jenom zajímat a něco kolem toho kvalifikovaně začít dělat.
Mimochodem, máte v centrální rozvodné skříni / na patě baráku silové přepěťovky? Není to levná záležitost (tuším tisíce Kč) a ve starých instalacích se to nevyskytuje, v novostavbách už to bývá. Řešit přepětí napřed slabšími ochranami zapojenými do zásuvky je možná přístup z nesprávného konce. Stejně tak UPSka není špatná věc, ale jako ochrana proti přepětí a různým EM jevům je to možná přístup "z nesprávného konce"...
Pokud ještě zůstanu na "silové" straně a v distribuční síti, tak možným zajímavým zádrhelem je "příliš tvrdá" distribuční síť :-) Pokud máte trafo hned vedle baráku, a Vaše jističe jsou třeba i ještě schopné, odpojit poruchový proud, budete mít intenzivnější EM rušení při zkratových jevech (v okamžiku vybavení jističů) - za jinak stejných okolností. Zejména pokud je v cestě nadproudu nějaká indukčnost (samotné přímé dráty moc indukčnosti nemají). Pokud ale vypadne jenom chránič kvůli "průsaku", tak patrně obvodem neprotékal zkratový proud, a proto ani EM pulz nebude velký (leda by v cestě pracovního proudu byla významná indukčnost, ale pak bude tentýž efekt vyvolávat rozepnutí termostatu nebo ruční shození jističe/chrániče).
Padla zmínka o prasknutí žárovky - žárovka, kromě dost citelného náběhového pulzu (odpor vlákna ve studeném stavu je zlomkem hodnoty v zahřátem provozním stavu) umí při vhodném průběhu "prasknutí" přejít do poměrně tvrdého zkratu. Nevím jestli přehořelé vlákno padne na bližší elektrodu, nebo odcestuje vytažený oblouk, nebo všecko dohromady ještě třeba s momentálním bodem sinusoidy... prostě to může být dost slušná prda. (I viditelný záblesk.) To vše je horší, pokud je tvrdá distribuční síť (= blízko trafa) a hořící oblouk vyrábí dost intenzivní VF rušení.
Ohledně "divných jevů", kdy různé přístroje jsou citlivé na EM události... je zvláštní, pokud je přístroj citlivý na vypadnutí jističe někde v domácnosti.
Asi záleží z jedné strany na tom, co se při té události přesně děje. Přepěťová špička (tomu moc nevěřím), nebo z nějakého důvodu proteče pracovní (ev. poruchový) proud postiženým "rozhozeným" spotřebičem, nebo prostě EM rušení šířené volným prostorem, případně po drátech, které fungují jako "anténa"...
Z druhé strany se lze mračit na samotný přístroj, který není odolný vůči EM rušení. Normy pro EMC, ingress i emise pro domácí a kancelářskou techniku jsou měkčí, než pro průmyslovou elektroniku, což je moje oblast - a i v našich podmínkách občas vídám reprodukovatelné problémy toho typu, že při vhodném rušení se přístroj kousne, nebo se mu naruší checksum v baterkou zálohované NVRAM, nebo vzácně se něco dostane EM pulzem do divného stavu, kdy nepomůže krátké vypnutí, ale třeba po hodině už se rozběhne apod. Některé logické obody (CMOS křemík) zjevně podrží divný stav i při relativně hlubokém poklesu napájení, kdy už zbytek přístroje má mizivou spotřebu, takže zbytkové desítky milivoltů z napájecího zdroje udrží něco někde v divném stavu, který brání řádnému startu přístroje (zároveň dotyčný blok nepodléhá RESETu, který je v procesorových obvodech krátce po startu automatický).
Konkrétní dost oblíbený "vektor způsobení problému" je statický výboj (v mrazivých dnech = suchý vzduch) do vhodného zemního bodu na motherboardu. Třeba zemní pin v USB konektoru, v počítači který nemá kovové šasi a prostě se to tak sejde, že při zasunutí něčeho do USB projde ten proudový pulz napříč motherboardem. Stačí pořešit, aby se ta statistika svezla po šasi přímější cestou do zemnícího kolíku (PE) a může být po problému.
Že se problémem někde v 240V napájení dostane do divného stavu SFP+ transceiver (to jako optický?), to považuji za naprostý bizár - ten transceiver má před sebou počítačový zdroj = VF měnič s oddělovacím trafem a stabilizací z 240V buď na 3.3V, nebo ještě s mezistupněm přes vnitřní silovou větev +12V. Tady přímé rušení od napájení opravdu nehrozí.
Celé počítačové šasi je přímo uzemněno na ochraný kolík (pravda, skrz kontakt PE v konektoru C14, kterému můžu a nemusím věřit, záleží v jakém stavu je kontakt C13 na šňůře apod.)
Pokud ale proteče nějaký rušivý proud vhodnou zemní cestou napříč motherboardem, a třeba pocuchá nějaké citlivé rychlé obvody v Intelově 10Gb síťovce, může to mít zajímavé efekty, které vyresetujete v krajním případě pouze odpojením serveru fyzicky ze zásuvky a zároveň vyjmutím zálohovací baterky NVRAM, oboje současně na nějakou minimální dobu.
Možná máte relativně smůlu na dva různé spotřebiče, které jsou citlivější na EM rušení, než by měly být. Shoda okolností.
124 Odpovědí
40956 Zhlédnutí