Prvně musím teda hluboce smeknout před tazatelem. Kubo, takhle přemýšlet ve tvých letech, to jsi fakt jeden z hodně mála, respekt!
...na druhou stranu bych to nepřeháněl. Jak existuje "overengineering", tak existuje i něco jako "overstrategy"
Tj. vymýšlení zbytečně složitých a zbytečně detailních strategií, které nejsou potřeba, ale požírají energii. Myslím, že ve tvým věku ti může být nějakej overleveraging úplně u zadku. Teď by tě mělo zajímat hlavně, jak si co nejvíc zlepšit kvalifikaci, získat co nejcennější kontakty a ideálně i podíl na nějakém vznikajícím projektu (vzhledem k tomu, jak rozumný dáváš dotaz, odhaduju, že na to fakt máš). Teď hraješ o to, abys u té "lopaťařiny" (sám bych to tak nenapsal, ale když jsi to udělal ty...) nezůstal. Protože rozdíl mezi dvěma paralelními vesmíry, kde v jednom lopatuješ až do smrti a ve druhém lopatuješ chvilku a postupně se posouváš k zajímavější práci, je imho nebetyčně větší než mezi vesmírem, kde sis vybral investovat prachy do investičního nástroje A nebo B a prošel nějakou malou krizí stylem B nebo C.
Jinak finanční rady tady zazněly docela rozumný, není k nim co dodat. Možná jenom technickou připomínku přímo k tobě: investice "na pár let"
není douhodobá investice. Dlouhodobý investice začínají někde na deseti letech. A je jedno, jestli je to nákup solárů nebo akcií, u obojího je rozumný strategický horizont podobný. Investice na dva roky je spíš spekulace na krátkodobý výkyv, výhodná koupě apod. Např. i relativně konzervativní (v porovnání třeba s tím kryptem) akciové fondy mívají oficiálně doporučený investiční horizont 5 let. Čili to je
nejmenší doba, se kterou je racionální operovat u tohohle typu investice.
Dost bych souhlasil z Průzkumem:
tak nevim, zda je rozdil mezi strategii "zivota za budouci recese" a stretegii "pro zivot jako takovy".
Trochu pro srandu, ale ne zas tak moc, vyvážím zdejší debatu o tom, jak dlouho jde nosit tenisky: nejdražší, co tě může v životě potkat, je rozvod. Ne kvůli nákladům řízení, ale kvůli dělení majetku, pořizování nového bydlení a vůbec všemu kolem toho. Takže stavím provokativní hypotézu: nemá největší smysl investovat do kvalitního vztahu?