Mně přijde trochu pochybné vycházet z premisy, že telefon by hlasová data měl nutně posílat kamsi do čmoudu v reálném čase.
Nic takového tu ovšem nikdo nepředpokládal.
Nejsem si jistý, jak to je s výpočetní náročností rozpoznávání hlasu na telefonu, ale dovedu si představit, že by vyzobával jenom něco nebo to dělal hrubě, zato by to ale shromažďoval dlouho. Neodesílal by to hned, ale při vhodné příležitosti by to mohl přiložit ke zdánlivě legitimní komunikaci, aby to nebudilo podezření.
Přičemž tím „dlouho“ myslíte několik hodin? Ty zprávy o tom, jak někoho telefon odposlouchává, vždycky říkají, že se ta reklama začala objevovat za chvíli nebo další den. Ono té komunikace, která běží na pozadí, zase není tolik, aby se k ní nepozorovaně dal přibalit záznam několika desítek minut nebo hodin hlasu. Dokonce ani kdyby to bylo přepsané do textové formy (což nedává smysl, přepisovat to nepřesně přímo v mobilu, když pro cílení reklamy potřebujete přesně vědět, zda dotyčný neřekl např. jméno nějaké značky).
Každopádně i kdyby bylo teoreticky možné to, co popisujete, pořád to nevysvětluje, proč to zatím nikdo nedokázal zreprodukovat jednoduchým experimentem. Abych začal věřit, že na tom něco může být, nepotřeboval bych ani dvojitě zaslepený experiment. Ale nikdo nic takového experimentem nedokázal, vždy je to jenom „zpětně jsem si vzpomněl, že jsme o tom mluvili“ – takovou situaci ale daleko lépe vysvětluje fungování lidského mozku, který většinu příchozích informací filtruje a začne je propouštět do vědomí teprve v okamžiku, kdy pro vás začnou být důležité. Takže vás musím zklamat, ale to, že jsem se začal zajímat o něco nového (co ale existovalo dávno) a najednou se to řešilo všude – v novinách, v televizi, v rozhlase, bavili se o tom lidé – se dělo odjakživa, dávno před vznikem hloupých telefonů a i v době, kdy jsme doma neměli ani pevnou linku.
40 Odpovědí
24751 Zhlédnutí