Nechápu ty částky, co tady na rootu furt házíte. Buď žiju v uplně jiný galaxii, nebo je Praha fakt taková bublina.
Viz ten
můj článek. Ve skutečnosti není bublina Praha, ale zbytek republiky. Takový malý post-sovětský skanzen. To zjistíš rychle, když vykoukneš někam do zahraničí a podíváš se na platy tam.
To co jsem se v tom článku snažil vysvětlit a opakoval to tam nejednou je, že výši platu určuje situace na trhu. Není daná tvým pocitem, nebo třeba společným pocitem s tvými kamarády, ale tím co jsou firmy ochotné zaplatit. Firmy to samozřejmě neplatí jen tak zbůhdarma, platí to protože se snaží sehnat lidi s konkrétní specializací a mají s tím problém.
V Praze všichni nenabízejí takové prachy protože by měli dobrou duši, ale protože prostě většina programátorů je obsazená a ti co se zrovna dívají na pracovní místa vidí, že za určitý obnos se najde spousta prací, tak proč brát míň. Ty peníze ale nejsou jen pro Pražáky, ostatně spousta z mých kolegů je rozesetá různě po republice. Možná to zabolí, ale;
zřejmě neumíš hledat.
Já si vůbec nemám na co stěžovat, jsem se svým místem spokojený a případně ho můžu vyměnit.
Ale spíš chci poukázat na to, jak mi někteří programátoři (tedy alspoň na rootu) přijdou nenažraný.
Opět; poptávka, nabídka. Doslova není racionální pracovat pod cenou na trhu. Stejně jako by pro mě nebylo racionální kupovat věci za cenu vyšší, než je cena na trhu, pokud by k tomu nebyly nějaké výrazné benefity. Přečti si ten můj blog.
Já jsem jako amatér za 6 let investoval hromadu času, abych se do hloubky naučil svoje technologie (PHP, JS, fullstack web). Po SŠ jsem nastoupil jako programátor za stejný prachy jako kluci, co si šli hned po škole stoupnout ke stroji do fabriky. A teprve nedávno (čti před koronou) jsem se po několika letech dostal na částku, která je podle mě dost dobrá v porovnání s lidmi mimo IT a jsem spokojený.
Já jsem začínal podobně, i když webu jsem se naštěstí z většiny vyhnul (zkoušel jsem, vůbec mě to nebaví a ten tech stack považuji za zlo zrozené z neznalosti a nepochopení). Trvalo mi asi 7 let se profesionálně vypracovat. Moje první práce byla v 2012, dva roky v callcentru velkého operátora, plat někde na úrovni dnešního minimálního platu. Což když jsem viděl a zažil, tak mě to donutilo na sobě pracovat a zlepšit se. A i pak trvalo roky, než jsem se vůbec odhodlal to zkusit (2014), a roky než jsem se dostal nad 40 tisíc. Ale z větší části za to mohla jen moje blbost, kdybych kolem sebe neměl ty správné lidi, kteří mě motivovali a dodali mi sebevědomí, tak se dodneška plácám někde pod 80 tisícema hrubého a připadám si hustě. Trvalo fakt dlouho přesvědčování, že mám přestat promítat svoje očekávání a začít se chovat racionálně, než jsem se naučil jak práce hledat, pod co nejít a čemu se vyhnout. Než jsem nabral pozitivní reference a zkušenosti.
Co se týče tvého stacku, tak pokud ti nevadí JS a jsi schopný se hrabat ve věcech jako angulary a další debilní frameworky, umíš anglicky a jak říkáš, máš 6 let praxe, tak s hledáním práce nad sto tisíc (130k +- 20k) bys neměl mít problém. Pokud mi nevěříš, tak se prostě jdi podívat na inzeráty, i společnost kde teď dělám hledá přesně takové
Ale tady na rootu zjišťuji, že furt nedostáhnu ani na plat juniora ("profláklého" JS) v Praze viz https://forum.root.cz/index.php?topic=24887.15 + hromada dalších témat.
Takže v tom vašem Pražskym světě či jak to mam chápat, dělá senior doslova za násobky platu člověka, co dělá 5 let mimo Prahu.
Nemyslím to zle, jen je to pro mě nepochopitelné. Když beru v potaz, jakou má webařina společenskou hodnotu ve vztahu k některým ne-IT lidem, co jsou důležitější a berou mín, bylo by mi hloupý chtít ještě víc.
A to je přesně ten špatný mindset. Přečti si třeba
Hackers & painters. Graham tam mimo spoustu jiného hezky vysvětluje, že většina lidí má v tomhle úplně dementní nápady, nejspíš protože podvědomě vnímají situaci na trhu jako rodinu, kde prostě máma s tátou mají nějaké omezené finance, které se musí správně rozdělit. A jeden sourozenec nemůže mít víc než ostatní, to by bylo halo a pocit nespravedlnosti.
Realita takhle prostě nefunguje. Hodnotu udává trh, ne pocity, nebo smysl pro spravedlnost. Například jak jsi sám popsal, trvalo ti šest let po střední škole, než jsi se dostal tam kde jsi teď. To je naprosto brutální časová investice, když to vezmu i se střední školou, tak je to deset let tvého života. A pak máš blbý pocit, že bereš míň, než třeba hasiči, nebo zdravotní sestry. Jenže realita je taková, že poptávka po nich prostě není taková, nevyžaduje takovou časovou investici a taky jejich práce nespočívá v něčem za co by lidi byli ochotní platit takové částky. K práci třeba hasičů, nebo zdravotních sester mám hluboký respekt, ale jejich pracovní trh je saturovaný lidmi, kteří nemají problém tu práci dělat. Ten náš není*.
Pokud půjdeš dělat třeba tady tolikrát zmiňovanou práci prodavačky, tak tu může dělat doslova každý, kdo zvládne kupecké počty a podat věci přes pult. Takže ačkoliv život prodavačky má stejnou cenu z hlediska filosofie jako tvůj život (nevyčíslitelnou penězi, do jisté míry posvátnou), tak pokud se bavíme o trhu práce, to co nabízíš má mnohem větší cenu, než prodavačka, nebo ostatní blbě placená řemesla. Ostatně až nebude chtít nikdo dělat prodavačku, nebo bude nedostatek prodavaček, tak jejich cena taky vzroste (ono třeba tady v Praze jsem viděl
inzeráty na billboardech, kde nabízejí prodavačkám nástupák 35k/hpp, což je víc než jsem měl ve své první programátorské práci tady v Praze).
Cena tvojí hodnoty na trhu není daná nějakým morálním právem, ale relativní vzácností toho co nabízíš. Prostě jen velmi málo lidí je ochotných jít, investovat šest let života do samo-studia, postupně se vyprácovávat, zatímco dělají projekty a plní deadline a tak podobně. A pak to celé provozovat na každodenní bázi, řešit bugy, neustálé problémy, předělávky, úpravy, garantovat že dodají co naslibovali, kooperovat se v týmu a tak dál. Pokud by byli, tak jim naprosto nikdo nebrání se sebrat a jít to dělat, toho jsi ostatně sám pěknou ukázkou. K tomu nepotřebuješ školy, razítko cechu, nebo nějaká podobná umělá omezení.
Pokud děláš v regionu kde neseženeš lépe placenou práci, tak je čistě na tobě, že nejsi ochotný jít hledat něco na remote. Zrovna v programátorském oboru máš takový luxus, že najít práci kam nemusíš chodit není vůbec problém, speciálně v post-covidové době.
*Což je mimochodem další důvod, proč pracovat za co nejvíc; až jednou saturovaný bude (třeba se zlepší efektivita IT škol, vnikne všechny-utlačující profesní cech podporovaný státem, nebo se sem narhnou indové, přijde nějaká AI schopná pracovat na základě abstraktních popisů a řešit problémy, které řešíme my jako programátoři, nebo cokoliv podobného), tak v tu chvíli půjde celé odvětví do kopru. Pak si budeš hledat práci na nasycených trzích a přát, abys měl odloženou dost velkou sumu, abys tohle řešit nemusel.
325 Odpovědí
120858 Zhlédnutí