S tim se poji jina otazka, proc timto:
- se podporuje jeden konretni komercni vyrobce + vendor lock-in?
- vytvari se podhoubi v detech, ze Microsoft produkt je to jedine co existuje?
- investuji se desitky az stovky milionu (resp. cela statni sprava rocne cca 1.5 miliardy) do microsoft licenci?
Odpověď je daleko jednodušší, než si myslíte. IT ve školách neslouží pouze k výuce IT, ale i pro
obyčejnou práci. Pokud hledáte jakýkoliv pracovní nástroj, vždy hledáte optimální poměr mezi pořizovací cenou, cenou údržby, cenou zaškolení personálu (a žáků) a užitkem, který daná věc přinese. To platí pro hřebíky a kladivo, a platí to i pro software.
Ve školách se software z 90 % (možná i víc?) užívá jen jako nástroj. Je potřeba napsat dokument, vyplnit tabulku, zúčastnit se telecího meetingu, odevzdat domácí úkol. Učitel češtiny a matematiky potřebuje, aby to ve své komplexitě - tj. včetně domácích počítačů studentů - fungovalo správně. Potřebuje odučit literaturu a vzorečky. Nemůže trávit minuty a desítky minut času tím, že bude ještě suplovat výuku informačních technologií. Ve fyzice můžete zkoumat, proč žárovka svítí, a jestli se vlákno na vzduchu přepálí. V ostatních předmětech potřebujete, aby jen svítila.
Pokud školy vybírají software, pak právě z těch 90 % plní jiné cíle, než vychovávat v oboru IT. Pak už přichází na řadu výběr dodavatele - a zde Microsoft vyhrává. Matematikáře bude prd zajímat, aby nepodporoval vendor-lock in, když nestihne látku probrat.
Jestli je někde potřeba a možnost vyučovat i jiné možnosti software, jsou to
pouze předměty, které se zabývají IT. Jenže tam není dostatečná časová dotace předmětu, aby to stačilo na srovnání kroku.
Je to stejné, jako když se v jiném učí o energetické efektivitě - ale taky nikdo nekritizuje školu, že to učí, ale sama je nezateplená, svítí zářivkami a nemá na střeše fotovoltaiku. Dokonce i ve školní jídelně vaří z kdovíjakých surovin, přitom teoreticky se učí o tom, že si zeleninu můžeme vypěstovat sami. On totiž ředitel školy ví, že levnější oběd zajistí z velkovýrobny a že do energetických úspor by musel investovat peníze (nebo peníze přeměněné v čas lidí), které nemá. Proto jsou tyto úvahy a výštěky velepitomé a měl by je umět zodpovědět jakýkoliv základoškolák, kterému dopřáli základy ekonomické výchovy.