pol pot humanista ... wow
Tak to je otázka definice a vývoje významu slova Humanismus. Proto jsem v závorce uvedl, co pod pojmem Humanismus myslím. (Prosím zdvořile o čtení. Dávám si práci s formulacemi a vyjadřováním, byť někdy nestíhám. Mám překlepy atd.
)
Myslel jsem Humanismus v klasickém původním pojetí "Mírou všech věcí je člověk ..." A z tohoto pojetí se pak vyvinuly další -ismy, které jsem citoval. A uváděl jsem konce toho, když je ve středu člověk (milióny mrtvých). Aneb, když se kácí les padají třísky ...
Proti tomu křesťanství, které má v základu "nezabiješ, ..." A ačkoliv i "křesťané" se dopustili hrůz, je otázkou zda se dá ještě vůbec nazývat křesťanem někdo, kdo tak flagrantně porušuje základní chcete-li dogma křesťanství "nezabiješ".
Takový Pol Pot si mohl dělat, co chtěl. V základu jeho učení nemá "nezabiješ". To, co dělal bylo souladné s jeho učením či prostě jenom s tím pro co se rozhodl. V centru byl člověk (konkrétně on) a on určoval, co je správné a co ne. A že přitom vyvraždil skoro půlku Kambodže, to jeho učení prostě neodporovalo.
Takže, mou zásadní námitkou proti Humanismu (a v tomto pojetí ostatním -ismům) je skutečnost, že lidé činí jiným lidem hrozné věci, a tedy nelze nikomu svěřit vládu nad světem. To lze pouze pozitivně korigovat požadavkem, že tato osobnost bude podřízena vyššímu zákonu, než je sama.
V této souvislosti připomínám, že v našem národě ty největší osobnosti, jako Hus a Karel IV. vždy připomínaly, že jsou pod vládou Boží. I takový Masaryk, ač se zrovna nedá říci, že byl věřící zapálený křesťan, mluvil o mravním základu.