Vyplacení mzdy z velké části v nenárokové složce, v různých benefitech a započítávání těchto položek jako její současti patří ke specifickému chování ve zdejší kotlině, ale za nóvum lze považovat uvádění mzdy po 2. roce.
S tou nenárokovostí je to složitější. Za jedno, existují judikáty pravící, že při nezměněných vstupních podmínkách je odměna de facto nároková. Tedy, pokud zaměstnanec i zaměstnavatel mají stále stejnou výkonnost, nemůže zaměstnavatel další měsíc dát odměny nižší, než ten předchozí. Druhým aspektem je předcházení diskriminaci. Zaměstnavatel dvěma pracovníkům na srovnatelné pozici musí dát stejnou mzdu a stejné odměny (podle stejného klíče).
Do toho přichází stát s veletoči, jestli má podporovat živnosti, nebo ne.
Neuplynou dva roky, aby se podstatně nezměnilo prostředí pro zaměstnávání.
No, a v rámci extrémně (zbytečně) ochranářského zákoníku práce si firmy našly způsob, jak vliv zákonů dekompenzovat.
Není to správné, ale to, jak zde fungují zákonodárci, a jak z roku na rok mění takto zásadní předpisy, je prekurzorem Vámi popsaných jevů.