pokud hodláš celou ekonomii považovat za věc názoru.
Tohle mi podsouváš, nic takového jsem nenapsal.
Obávám se, že tady se dostaneme ke slovu "distribuováno" a "spravedlivě". Ani jedno nejsi pravděpodobně v tomto kontextu schopen definovat
Já to ale definovat nepotřebuju, protože se netvářím, že dělám "sociální fyziku".
Moje tvrzení je jednoduché: pokud lidi přestávají mít pocit spravedlnosti (to je subjektivní kategorie - žádnou definici nepotřebuješ), potom se zvyšuje riziko patologických společenských jevů.
Francie má minimální mzdu někde na úrovni 30.000Kč. Minimální mzda způsobuje nezaměstnatelnost málo kvalifikovaných lidí. Co na to řekneš ty? Shoda náhod, ekonomie je věc názoru a ty máš názor jiný? Nebo se podíváš na to, proč to ti ekonomové vlastně říkají, podíváš se na tu tunu studií, která vychází různými směry a zkusíš k tomu zaujmout nějaký postoj?
Teď vůbec nerozumím tomu, proč tohle říkáš. Proč bych to měl komentovat? Samozřejmě, že nějaké makroekonomické zákonitosti jsou, to jsem nikdy nepopíral.
Není to zkratka.
Já jsem to myslel jako zkratku. Říkal jsem, že relativní chudoba je to, co nás zajímá, protože se poměřujeme se svými současníky, ne s životní úrovní lidí ve středověku. Proto nás zajímá relativní chudoba a ne absolutní.
Byla to odpověď na tvoji otázku, proč bysme se měli relativní chudobou zabývat.
A ten Khaled se samozřejmě může přestěhovat někam zpátky odkud přišel, kde nemá nikdo nic. Jenomže on bude volit radši to "tady", protože tady má přece jen trochu víc. Což ti opět nabourává tu teorii, že "globální" pohled není zajímavý a že lidi preferují rovnost před nerovností. Vůbec obecně můžeš ve světě pozorovat trend, že lidi utíkají z chudých zemí do bohatých celkem bez ohledu na nerovnost.
No to jsme zas rozjeli obrovskou boční větev, která by sama byla na knížku
Aspoň krátce:
1. Khaled se ve Francii narodil, má francouzský pas. Kdyby se odstěhoval zpátky do Alžírska, byl by tam cizinec. To by si pomohl
2. Ale ano, on Khaled po Alžírsku pokukuje. Hledá ztracené kořeny. Svoji mizerii ve Francii zkouší řešit návratem k domělým kořenům. Proto se z něj stane radikálnější muslim než byli jeho rodiče.
3. V Alžírsku je nejspíš nerovnost větší než ve Francii, takže tezi "lidi preferují rovnost" jeho zůstávání ve Francii tak úplně nenabourává
(nicméně takhle jsem to opět neřekl, zjednodušuješ to - lidem nevadí nerovnost, ale nerovnost
vnímaná jimi jako nespravedlivá - opět odkazuju na podmínky, které zmiňuje Keller)
4. Globální pohled není nezajímavý, ale je míň zajímavý než lokální. Zkus zajít na pracák a náhodně vybranému člověku tam říct: "Radujte se! Lidi v Africe se mají daleko hůř než vy!" Schválně, jestli to zabere
Liberálové s tímhle budou souhlasit, akorát mají pojem "spravedlnost" definovaný tak, že se respektují práv ostatních a nekrade a nepodvádí se.
Opakuju: nejde o nějakou akademickou, teoretickou, globálě platnou definici spravedlnosti. Jde o to, že se člověk, jako jedinec, cítí žít ve spravedlivé společnosti. Jde o JEHO definici, ne o něco, co někde napsal Adam Smith...
Kdybych to chtěl říct "liberálním" způsobem: ty nemáš co lidem říkat, jak mají vnímat spravedlnost, to je jejich věc, oni o tom rozhodují sami
Předpokládáme, že lidé mají výlučnou rozhodovací pravomoc nad nějakými statky (a sebou). Navzájem toto respektují, smlouvy plní. Někde jsou schopni se potkat, uzavírat smlouvy a provádět směnu. (tohle je definice trhu) Co bude výsledkem jednání lidí v takovém prostředí? Jak se ti lidé budou rozhodovat, jaké směny budou uzavírat atd.
Ale jo, já s tím vůbec nemám problém. Říkám jednoduchou věc: toto je nadefinovaný
ideál. Pokud z něj něco vyvodíš, tak vztah mezi vyvozeným a realitou bude podobný jako vztah mezi těmi ideálními předpoklady a realitou.
Ekonomie prostě mluví o hmotných bodech, ne o reálných tělesech. A jestliže konstatuje, že něco pro hmotné body platí, tak to
možná bude tak nějak platit i o reálných tělesech -
nebo taky ne.
a pokud se ho pokusíte řídit, snadno dosáhnete mnohem horších výsledků - sobecký člověk, který se prostě snaží vydělat, často prospěje společnosti mnohem lépe než nějaký lidumil snažící se ovládat trh. Připadá mi to doceal nekontroverzní.
Ty, tohle je ideologická poučka, se kterou nemám potřebu polemizovat. Pokud si to myslíš, tak ok. Mysli. Nemám k tomu co dodat.
...snad jenom to, že máme dobře popsané konkrétní efekty, které jsou s tímhle v rozporu. Jeden jsme už zmínili: informační asymetrii. Když to řeknu úplně bez obalu: opravdu máš pocit, že akciový trh funguje hůř, protože jsme zavedli zákaz insider tradingu? Nebo to není "řízení"? Není to "státní zásah"?
Všimni si, že tady vůbec nic nepíšu o tom, jakých by "měl" trh dosahovat výsledků. To není součástí definice trhu.
Tohle mi přijde jako úplně nejdpodstatnější. Ano, máš naprostou pravdu a
tohle je přesně moje pointa - trh je neosobní síla, která dosahuje
nějakých efektů. Přičemž tyhle efekty se nám můžou nebo nemusí líbit.
Např. dejme tomu, že trh tenduje k zefektivnění ekonomiky a nejlepším způsobem zefektivnění ekonomiky by bylo, kdyby lidi s IQ pod 80 chcípli hlady. Čili k tomu bude trh tendovat - pokud mu v tom nezabráníme, tak ty lidi zabije, protože je to neosobní síla, na lidech mu nezáleží.
...anebo to nebude tak ostrý a dojde "jenom" k tomu, že se na okrajích velkých měst objeví obrovská ghetta statisíců deprivovaných lidí žijících ve strašných podmínkách, živících se výlučně drobnou kriminalitou, protože jinou práci nemají šanci sehnat (je to tak "tržně správně" - dělali by ji neefektivně).
No a to je ono: pokud (!) máš základní tezi "všechno, co dělá trh, je správně", potom (!) je správně, aby tihle lidi pochcípali hladem. Z takové pozice prostě nemáš žádný řešení tohodle zjevnýho problému. Řešit tu situaci můžeš jenom tím, že půjdeš
proti trhu.
"Selhání trhu" nemá s definicí trhu nic společného, je to v podstatě popis stavu, kdy se lidi nejsou schopni dohodnout na nějaké spolupráci, ale chtěli by.
Obecněji: selhání trhu je situace, kdy trh nefunguje tak, jak by učebnicovně (ideálně) fungovat měl. Proto jestliže někdo tvrdí, že trh funguje vždycky učebnicově, tak neříká pravdu.
Otázkou pak je, jestli se množství těch situací, kdy trh začíná selhávat, snižuje, stagnuje nebo zvyšuje. Já se obávám, že by se mohlo zvyšovat, minimálně proto, že vyrábíme čím dál sofistikovanější produkty, takže teze o úplné informaci platí čím dál míň (polopaticky: čím dál míň se rozhodujeme racionálně a čím dál větší roli hraje reklama, marketing, statusové symboly apod.) Globalizace tomu taky nepomáhá, protože čím menší je množství typů produktů (jeden iPhone se prodává celosvětově), tím víc se výrobci vyplatí narvat větší částky do libovolných manipulativních technik, nebo-li vymačkat z informační (a jiné) převahy co nejvíc. Jde totiž o hodně - o celosvětový trh, ne o stánek s kedlubnama na brněnským Zelňáku.
Tak, a ty teď píšeš něco o tom, že "definice neodpovídá realitě". Asi tak jediné, v čem "neodpovídá realitě" je to, že se krade a podvádí.
Opakuju: neodpovídá realitě v tom, že "svobodně", "plně informován" a "čistě racionálně" se rozhoduješ spíš míň často. Je to spíš výjimka než pravidlo.