Umělá inteligence dnes

Ivan Nový

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #45 kdy: 01. 08. 2017, 13:18:17 »
Nad neinvazivní možností jsem po pravdě ani moc neuvažoval, to rozhodně není špatný nápad. Pro komplikovanější záležitosti už tenhle přístup zřejmě stačit nebude, ale nejsem neurochirurg, takže si netroufám odhadovat.

Ono to vyplyne samo z pokusů léčit neurodegenerativní poruchy jako je Azheimer. Musk na propojování mozku a počítače založil letos komerční firmu.


Lama

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #46 kdy: 01. 08. 2017, 19:55:00 »
Neuronová síť je dopravní prostředek, který nás vozí tím obecným a univerzálním stavovým prostorem a záleží na tom, co v něm je, a co v něm je, neznáme.

Co je uvnitř samozřejmě známe, resp. můžeme znát. Každá asoučasná neuronka je implementována jako software, který běží na nějakém HW a jako takový jej lze pomocí patřičných nástrojů debuggovat a dívat se dovnitř co se tam děje. Doporučuji nastudovat https://cs.wikipedia.org/wiki/Debugger


Ano, jenže Super AI bude nesmrtelná, proto nebude muset nic žrát.

Aby byla nesmrtelná, nemůže přijímat žádnou energii. Takže jakmile dosáhne stavu probuzení, vypne se :-)))

Větší chuyovinu jsem už dlouho nečetl... :-)))) (heč, taky umim dělat dlouhý smajlíky :-)))) )

Ivan Nový

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #47 kdy: 01. 08. 2017, 21:15:02 »
Neuronová síť je dopravní prostředek, který nás vozí tím obecným a univerzálním stavovým prostorem a záleží na tom, co v něm je, a co v něm je, neznáme.

Co je uvnitř samozřejmě známe, resp. můžeme znát. Každá asoučasná neuronka je implementována jako software, který běží na nějakém HW a jako takový jej lze pomocí patřičných nástrojů debuggovat a dívat se dovnitř co se tam děje. Doporučuji nastudovat https://cs.wikipedia.org/wiki/Debugger


Ano, jenže Super AI bude nesmrtelná, proto nebude muset nic žrát.

Aby byla nesmrtelná, nemůže přijímat žádnou energii. Takže jakmile dosáhne stavu probuzení, vypne se :-)))

Větší chuyovinu jsem už dlouho nečetl... :-)))) (heč, taky umim dělat dlouhý smajlíky :-)))) )

Třeba na důkaz Fermatovy věty jsme čekali 300 let. A to je taková blbost, jen dokázat, že neexistují pro n > 2 žádná celá čísla a,b,c tak, že a**n + b**n = c**n. 

Ve stavovém prostoru znáte co je v místě, kde se neuronová síť nachází, co je kterým směrem neznáte, maximálně znáte nějaký gradient, a to je vše, de facto metodou pokus omyl to pracně zjišťujete a tomu zjišťování se říká učení. Kolikrát uvíznete v lokálním extrému, protože nevíte co je jinde. Takže může existovat místo, ze kterého když začnete, dovede vás to ke spontánnímu vzniku super AI. Ale existuje? A kde? Pokud život vznikl spontánně, takové místo musí existovat. Jinak by život nevznikl a musel být stvořen.

aaa

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #48 kdy: 02. 08. 2017, 00:43:48 »
Neuronová síť je dopravní prostředek, který nás vozí tím obecným a univerzálním stavovým prostorem a záleží na tom, co v něm je, a co v něm je, neznáme.

Co je uvnitř samozřejmě známe, resp. můžeme znát. Každá asoučasná neuronka je implementována jako software, který běží na nějakém HW a jako takový jej lze pomocí patřičných nástrojů debuggovat a dívat se dovnitř co se tam děje. Doporučuji nastudovat https://cs.wikipedia.org/wiki/Debugger
Z neuronky vela nevypozeras. U beznej konvolucnej neuronky dostanes iba vahy neuronov, pocet vrstiev a pocet neuronov v kazdej vrstve. Mozes si skusit spocitat vystup pre niekolko vstupov, ale to nic nenapovie, preco ma spojenie medzi prvym neuronom na tretej vrstve a osmym neuronom na stvrtej vrstve vahu 0.7 a nie 0.5.

GIOMAR

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #49 kdy: 02. 08. 2017, 16:39:13 »
Ve stavovém prostoru znáte co je v místě, kde se neuronová síť nachází, co je kterým směrem neznáte, maximálně znáte nějaký gradient, a to je vše, de facto metodou pokus omyl to pracně zjišťujete a tomu zjišťování se říká učení. Kolikrát uvíznete v lokálním extrému, protože nevíte co je jinde. Takže může existovat místo, ze kterého když začnete, dovede vás to ke spontánnímu vzniku super AI. Ale existuje? A kde? Pokud život vznikl spontánně, takové místo musí existovat. Jinak by život nevznikl a musel být stvořen.

Jde o entropii a pravděpodobnost. Kolem Slunce mohou živočichové lokálně zvyšovat entropii i když celková klesá.
Druhák když se použijí kostky v počtu mnoho řádů, tak padne mnoho 6. Stejně je to s vyčerpáním mnoha náhod nalezení AI, nebo úspěchu pro vznik živočicha.


Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #50 kdy: 02. 08. 2017, 17:15:48 »
Neuronová síť je dopravní prostředek, který nás vozí tím obecným a univerzálním stavovým prostorem a záleží na tom, co v něm je, a co v něm je, neznáme.

Co je uvnitř samozřejmě známe, resp. můžeme znát. Každá asoučasná neuronka je implementována jako software, který běží na nějakém HW a jako takový jej lze pomocí patřičných nástrojů debuggovat a dívat se dovnitř co se tam děje. Doporučuji nastudovat https://cs.wikipedia.org/wiki/Debugger
Z neuronky vela nevypozeras. U beznej konvolucnej neuronky dostanes iba vahy neuronov, pocet vrstiev a pocet neuronov v kazdej vrstve. Mozes si skusit spocitat vystup pre niekolko vstupov, ale to nic nenapovie, preco ma spojenie medzi prvym neuronom na tretej vrstve a osmym neuronom na stvrtej vrstve vahu 0.7 a nie 0.5.

Kupodivu lidi kolem deep NN v oblasti zpracování obrazu mají nějaké algoritmy, jak z vyšších vrstev zpětně extrapolovat jejich "naučený obsah" v dimenzích původní "domény". Viz tento filmeček na YouTube od Matta Zeilera a další co Trubka nabídne. Pokud by ale neuronka chroupala nějakou manipulaci s abstraktními pojmy/symboly, asi by se z toho těžko vydestilovalo něco takhle vizuálního... Popravdě i trochu víc vrstvený model na bázi LSTM třeba pro rozpoznávání řeči by byl možná problém - myslím nějak debugovat vyšší vrstvy. (Pozn.: já sám jsem cvičená opice, která si trochu něco povrchně přečetla a vnitřnostem převážně nerozumí, nad rámec naprostých základů.) Volněji v tomto kontextu viz též např. heslo "deep dreaming".

Ivan Nový

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #51 kdy: 02. 08. 2017, 17:29:45 »
Ve stavovém prostoru znáte co je v místě, kde se neuronová síť nachází, co je kterým směrem neznáte, maximálně znáte nějaký gradient, a to je vše, de facto metodou pokus omyl to pracně zjišťujete a tomu zjišťování se říká učení. Kolikrát uvíznete v lokálním extrému, protože nevíte co je jinde. Takže může existovat místo, ze kterého když začnete, dovede vás to ke spontánnímu vzniku super AI. Ale existuje? A kde? Pokud život vznikl spontánně, takové místo musí existovat. Jinak by život nevznikl a musel být stvořen.

Jde o entropii a pravděpodobnost. Kolem Slunce mohou živočichové lokálně zvyšovat entropii i když celková klesá.
Druhák když se použijí kostky v počtu mnoho řádů, tak padne mnoho 6. Stejně je to s vyčerpáním mnoha náhod nalezení AI, nebo úspěchu pro vznik živočicha.

A spočítal někdo ty pravděpodobnosti, zda je to statisticky vůbec možné?

Teoretičtí fyzikové tvrdí, že na začátku každé fyzikální teorie musí být moment osvícení, že z experimentálních dat ji nelze odvodit, že musíte předem vědět, co chcete dokázat. Jak mozek vlastně ten moment osvícení nalézá?
 

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #52 kdy: 01. 12. 2017, 16:51:50 »
Takze ziadna AI, len naucene neurovnove siete. Myslel som si. Ale zopar truhlikov v tom najde naozaj pokrok a dokaze vypotit, ze o 10 rokov tu mame samostatne fungujucu AI

Ehm, ked poviete, tak to tak byt asi musi, asi nerozumiete pojmu umela inteligencia.

Ale on doopravdy nikdo nerozumi pojmu inteligence, jsou to ruzne teorie o tom, co by mohla byt. Pokud nekdo tvrdi opak, pak lze. Resp. pokud nelze, tak je to analogicky nabozensky fanatik :-)), tj. tomu veri. At tak ci tak nam to nebrani v tom ji napodobovat ve forme AI, kazdopadne i tak v soucasne chvili zatim napodobujeme velmi male aspekty z techto teorii.
« Poslední změna: 01. 12. 2017, 16:58:39 od Ladislav Jech »

y,

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #53 kdy: 01. 12. 2017, 21:47:46 »
Inteligence obecny zastresujici pojem pro radu emergentnich jevu povstavajicich behem cinnosti biologickeho organu zvany mozek. Dokud bude "Inteligence" takto obecny pojem, tak se lidi nikdy neshodnou na presne definici, protoze to definovat nejde. Problem je v tom, ze vyzkumu inteligence se v prevazne vetsine venujou deskriptivni, pozorovaci, vedy (biologie, psychologie...) a u nich je s definicemi problem.
K "umele inteligenci" se mi libil pragmaticka definice (resp. spise konstatovani), ze se jedna o soubor metod/technik, ktere, pokud jsou aplikovany na urceny problem, vedou k vysledku, jehoz ziskani, pokud by byl ziskan clovekem, by bylo povazovan za projev jeho inteligence.

Unknown

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #54 kdy: 02. 12. 2017, 13:00:27 »
A jestli se do doby, nez bude opravdová AI (vědoma si sama sebe) nezničíme, tak nás zničí ona.

Neznici, vypneme ji proud a bude namydlena......

Radovan.

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #55 kdy: 02. 12. 2017, 15:06:53 »
A jestli se do doby, nez bude opravdová AI (vědoma si sama sebe) nezničíme, tak nás zničí ona.
Neznici, vypneme ji proud a bude namydlena......
Nezkoušeli tohle náhodou na Skynet? ;-)

Kit

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #56 kdy: 02. 12. 2017, 15:38:05 »
A jestli se do doby, nez bude opravdová AI (vědoma si sama sebe) nezničíme, tak nás zničí ona.
Neznici, vypneme ji proud a bude namydlena......
Nezkoušeli tohle náhodou na Skynet? ;-)

Stačí, když bude mít baterky z Tesly...

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #57 kdy: 02. 12. 2017, 15:49:52 »
Ivan Jasánek Nový je ukázkovým příkladem jedné z (mnoha) slepých větví, kam až se pokusy s AI mohou dostat a jak se i sebelepší úmysly mohou zvrtnout.

Chraň nás Přírodo před dalšími takovými pokusy...

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #58 kdy: 02. 12. 2017, 17:34:57 »
Ve stavovém prostoru znáte co je v místě, kde se neuronová síť nachází, co je kterým směrem neznáte, maximálně znáte nějaký gradient, a to je vše, de facto metodou pokus omyl to pracně zjišťujete a tomu zjišťování se říká učení. Kolikrát uvíznete v lokálním extrému, protože nevíte co je jinde. Takže může existovat místo, ze kterého když začnete, dovede vás to ke spontánnímu vzniku super AI. Ale existuje? A kde? Pokud život vznikl spontánně, takové místo musí existovat. Jinak by život nevznikl a musel být stvořen.

Jde o entropii a pravděpodobnost. Kolem Slunce mohou živočichové lokálně zvyšovat entropii i když celková klesá.
Druhák když se použijí kostky v počtu mnoho řádů, tak padne mnoho 6. Stejně je to s vyčerpáním mnoha náhod nalezení AI, nebo úspěchu pro vznik živočicha.

A spočítal někdo ty pravděpodobnosti, zda je to statisticky vůbec možné?

Teoretičtí fyzikové tvrdí, že na začátku každé fyzikální teorie musí být moment osvícení, že z experimentálních dat ji nelze odvodit, že musíte předem vědět, co chcete dokázat. Jak mozek vlastně ten moment osvícení nalézá?

To je velmi spravna poznamka Ivane. Ja se dost zajimam o vedske sanskrty (ktere jsou prelozeny do agnlictiny, puvodni hindo jazyky neznam :-) ), nejdrive jsem se o ne zajimal spise jako o jednu z moznych vetvi historie lidstva. Nicmene postupne jsem trochu zaklenul i do hinduisticke kosmologie, no a je to huste. A ne omylem se sanskrty nechali inspirovat i otci kvantove mechaniky, jako Bohr nebo Heisenberg. Heisenberg sam napr. prohlasil, ze ten, kdo cetl Vedantu, tomu nebude kvantova teorie pripadat smesna.

Schrodinger rekl, ze museli provest krevni transfuzi starych vedomosti z vychodu(vedske znalosti), pretransformovat formu informace do novych matematickych jazyku soucasnosti a implantovatje tak, aby zachranili zapadni vedu.

Schopenhauer tez a dalsi...

Jak to souvisi z momentem osviceni, o kterem pises. Je to tzv fiercing aspcekt, ktery je pritomny a propaguje se v realite od prvnich momentu. Prvni takovy aspect se projevuje pri vlaastnim momentu stvoreni (moment of existence creation). A pak k nemu dochazi v ruznych, mozna ve vsech, inkarnacich(prerod nebo vyvoj aspektu) napric existenci. A jedna z techto inkarnaci mi trochu pripomina prave ten moment osviceni, na hodne filozofickem zakladu je to jako dotyk.

Mimochodem podobnym aspektem jsou mozna rizeny i elektrony na svoji ceste skrz atomy. A podobny aspekt se projevuje i v poslednich teoriich kolem generovani energie z higsova pole. Je to jako by je neco vypichovalo :-))). My delame velke rozdily mezi informaci a energii, ale ono je to mozna jedno a to same, cimz chci rict, ze dochazi ruzne k vypichovanim a vpichovanim informaci analogicky.

Jako to tu ted jen strilim, pokud by to nekoho zajimalo... souvislost s AI to ma takovou, ze lide jsou schopni byt "osviceni", kdy neco da naprosty smysl a pak se vlastne jen snazis to popsat a prokazat, ze to je pravda. Tenhle aspekt je vsudy pritomny a demonstruje se vsude, kam se podivas... ono vsechno souvisi se vsim hehe

Re:Umělá inteligence dnes
« Odpověď #59 kdy: 02. 12. 2017, 17:43:19 »
Neuronová síť je dopravní prostředek, který nás vozí tím obecným a univerzálním stavovým prostorem a záleží na tom, co v něm je, a co v něm je, neznáme.

Co je uvnitř samozřejmě známe, resp. můžeme znát. Každá asoučasná neuronka je implementována jako software, který běží na nějakém HW a jako takový jej lze pomocí patřičných nástrojů debuggovat a dívat se dovnitř co se tam děje. Doporučuji nastudovat https://cs.wikipedia.org/wiki/Debugger
Z neuronky vela nevypozeras. U beznej konvolucnej neuronky dostanes iba vahy neuronov, pocet vrstiev a pocet neuronov v kazdej vrstve. Mozes si skusit spocitat vystup pre niekolko vstupov, ale to nic nenapovie, preco ma spojenie medzi prvym neuronom na tretej vrstve a osmym neuronom na stvrtej vrstve vahu 0.7 a nie 0.5.

Kupodivu lidi kolem deep NN v oblasti zpracování obrazu mají nějaké algoritmy, jak z vyšších vrstev zpětně extrapolovat jejich "naučený obsah" v dimenzích původní "domény". Viz tento filmeček na YouTube od Matta Zeilera a další co Trubka nabídne. Pokud by ale neuronka chroupala nějakou manipulaci s abstraktními pojmy/symboly, asi by se z toho těžko vydestilovalo něco takhle vizuálního... Popravdě i trochu víc vrstvený model na bázi LSTM třeba pro rozpoznávání řeči by byl možná problém - myslím nějak debugovat vyšší vrstvy. (Pozn.: já sám jsem cvičená opice, která si trochu něco povrchně přečetla a vnitřnostem převážně nerozumí, nad rámec naprostých základů.) Volněji v tomto kontextu viz též např. heslo "deep dreaming".

diky za video, to souvisi proste s tim, ze je tezke popsat, co se ve vstvach stane a co se dej, a ikdyz to umime extrahovat, otazka je, k cemu to je, resp. jak to vyuzit, opet takovy maly hezky playground:
http://scs.ryerson.ca/~aharley/vis/conv/